Hlavní prezentace Cenová soutěž v Praxi, Michal Krejsta

1. Michal Krejsta
Director HB WBB, Pfizer CZ
General Director, Pfizer Belarus
Diskuzní panel:
Cenová soutěž
v praxi

2. Cenová soutěž ve fakultním ZZ FN Motol
PharmDr.Petr Horák (Vedoucí lékárník
Ústavní lékárny FN Motol)
4
Cenová soutěž v privátním holdingu PZP, skupině AGEL
MUDr. Filip Horák (Ředitel pro strategii Agel, MpP Agel)
5
Cenová soutěž ve specializovaném ZZ IKEM Praha
Mgr. Michal Hojný (Vedoucí lékárník
Ústavní lékárny IKEM Praha, Víceprezident České lékarnické
komory)
3
Právní souvislosti s poskytováním slev
JUDr. Kateřina Davidová (Advokát, Advokátní
kancelář KMVS)
2
Cenová soutěž jako nástroj konkurenceschopnosti
PharmDr. Michal Krejsta, MBA (Director Pfizer HB WBB)
1
Obsazení panelu
aneb soutěž optikou zadavatelů i soutěžících!
Cenová soutěž v řetězci lékáren Česká lékárna
Mgr. Luboš Korbelář (Obchodní a
mrkt. ředitel Česká lékárna)
6
Cenová soutěž a lékárenský velkoobchod
Ing. Jan Rohrbacher (Výkonný ředitel a jednatel Alliance
Healthcare, ČR)
7

3.  Odlišení
 Růst (trh/ MS/ EI)
 Obrana
Cenová soutěž (Price competition)
jako nástroj
konkurenceschopnosti

4. Obsah prezentace
Veřejné zakázky (VZ):
 VZ malého rozsahu,
 podlimitní VZ,
 nadlimitní VZ.
Cenová soutěž
Kategorie VZ a druhy zadávacích řízení:
 výběrové řízení,
 poptávkové řízení,
 elektronická aukce.
Bonusování:
 sleva z ceny (snížená cena),
 naturální rabat (zboží zdarma),
 obratový bonus (množstevní bonus).

5. Co je cenová soutěž?
Cenová soutěž (CS):
a) je soutěž o nejnižší cenu za účelem zajištění plně hrazených léčivých
přípravků nebo k zajištění nejnižšího doplatku pro pojištěnce a
b) k zajištění účelného vynakládání prostředků zdravotního pojištění.
Zadavatel:
a) zdravotní pojišťovna (plátce PZP),
b) jiný podatel jako např. SÚKL (regulátor).
Zákon č.48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění
Cenová soutěž dle současné legislativy (SÚKL):
a) úhrada se nastavuje na cenu výherce,
b) všichni ostatní ve skupině nejsou delistováni a mohou své ceny upravit
na novou hranici úhrady.
Připravované změny Zákona č. 48/1997 Sb.:
a) cenové soutěže budou koncipovány na principu „Vítěz bere vše“,
b) po stanovenou dobu bude ve skupině hrazen pouze vítěz soutěže,
ostatní přípravky budou delistovány ze seznamu hrazených přípravků.
Plátce Regulátor
Poskytovatel
CS

6. Co je veřejná zakázka?
Veřejná zakázka (VZ) na dodávky je:
zakázka realizovaná na základě písemné smlouvy mezi
zadavatelem (veřejný, centrální a sdružení zadavatelů)
a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek (zboží).
Podle výše předpokládané hodnoty (= předpokládaná výše
peněžitého závazku zadavatele bez DPH, tzv. limita VZ) se dělí na:
a) veřejná zakázka malého rozsahu (1Kč - 2,000.000,- Kč bez DPH)
b) podlimitní veřejná zakázka (2,000.000,- Kč – 3,236.000,- Kč bez DPH, v ČR)
c) nadlimitní veřejná zakázka (3,236.000,- Kč – více, EU)
Předpokládaná hodnota se vztahuje k dodávce a stanovuje se na:
a) konkrétní dobu účinnosti smlouvy – doba určitá,
b) déle než 48 měsíců – doba neurčitá.
Základem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky, jejímž
předmětem jsou opakující se nebo trvající dodávky, je součet předpokládaných hodnot
jednotlivých dodávek, které mají být zadavatelem pořízeny během následujících 12 měsíců.
Zákon č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách
(novela zákona č. 179/2010 účinná od 15.9.2010)
Plátce Regulátor
Poskytovatel
VZ

7. VZ
Kategorie veřejných zakázek
Základní kategorie VZ dle předpokládané hodnoty:
a) výběrové řízení – pro všechny nadlimitní i podlimitní veřejné zakázky,
tzn. nad 2,000.000,- Kč bez DPH,
b) poptávkové řízení – pro všechny veřejné zakázky malého rozsahu,
tzn. do 2,000.000,- Kč bez DPH.
• Všechny zakázky nad 2 mil Kč bez DPH podléhají pravidlům vymezeným
zákonem č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách.
• Všechny zakázky malého rozsahu tj. do 2 mil Kč bez DPH nemusejí být
zadávany dle výše uvedeného zákona, ale musí být u nich dodrženy základní
principy tohoto zákona - zejména transparentnost výběrového řízení. Tato
podmínka je naplněna tzv. poptávkovým řízením realizovaným před
zakázkou malého rozsahu tj. oslovení minimálně tří uchazečů dle výběru
zadavatele a řádné zdokumentování tohoto procesu. Dalšími principy jsou
rovné zacházení a zákaz diskriminace.
Zákon č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách
(novela zákona č. 179/2010 účinná od 15.9.2010) VŘ PŘ

8. Druhy zadávacích řízení
Druhy zadávacích řízení (tzn. realizace VZ):
1, 2/ otevřené a užší zadávací řízení (§ 27 a 28),
3, 4/ jednací řízení s uveřejněním a bez uveřejnění (§ 29 a 34),
5/ soutěžní dialog (§ 35),
6/ zjednodušené podlimitní řízení (§ 38).
Zákon č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách
(novela zákona č. 179/2010 účinná od 15.9.2010)
Použití druhu zadávacího řízení je na volbě zadavatele, rozhodujícím faktorem jsou
především podmínky, za nichž se zadávání uskutečňuje a charakter veřejné zakázky.
Druhy tzv. quasi zadávacích řízení:
a) rámcové smlouvy = písemná smlouva mezi zadavatelem a jedním či více uchazeči
uzavřená na dobu určitou, která upravuje podmínky týkající se jednotlivých veřejných
zakázek na pořízení opakujících se dodávek (zejména jde o cenu a množství).
b) dynamický nákupní systém = plně elektronický systém pro pořizování běžného
a obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací, který je časově
omezený a otevřený po celou dobu svého trvání všem dodavatelům, kteří splní
podmínky pro zařazení do dynamického nákupního systému a podají
předběžnou nabídku (elektronicky přístupná zadávací dokumentace a hodnocení
nabídek prostřenictvím elektonické aukce).
VZVŘ PŘ
4 1
5
3
2
6

9. Postup realizace VZ
Informování o VZ:
a) informování o VŘ:
- centrální adresa, tzn. neadresná výzva k podání nabídky,
- nově má zadavatel povinnost uveřejnit na svém profilu písemnou výzvu
k podání nabídek i ve zjednodušeném podlimitním řízení.
b) informování o PŘ:
- nejde přes centrální adresu, tzn. adresná výzva k podání nabídky
(přímo od ZZ nebo oslovení distributorem) => hůře zachytitelné =>
vyžaduje úzkou interní a externí spolupráci.
Zákon č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách
(novela zákona č. 179/2010 účinná od 15.9.2010)
Postup realizace VZ:
> zadávací dokumentace -> rozhodnutí přijetí VZ (distributor nebo výrobce) –>
zpracování a odevzdání nabídky – >výsledek -> přidělení VZ -> nastavení ceny.

10. Principy realizace VZ
Zákon č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách
(novela zákona č. 179/2010 účinná od 15.9.2010)
Principy realizace VZ:
• existence tzv. konkurenčního efektu (větší # nabídek => nižší vysoutěžená
cena),
• možnost rozdělit VZ do několika menších dle komodit (povinnost nespadnout
do nižší kategorie VZ),
• využití zprostředkovatelské firmy není výhodou -> úzká specifikace => menší
počet účastníků,
• před vypsáním VZ by si měl zadavatel udělat analýzu trhu, aby věděl jak
konstruovat zadávací dokumentaci, aby se nepřihlásil jen jeden účastník
(pětina VZ je stále vysoutěžena s jedním účastníkem),
• zákaz ohýbání předmětu plnění VZ -> ve VZ zůstane jen jeden účastník,
• návrh vytvořit „vzorový katalog zadávacích dokumentací“ a zavést do ZVZ
princip hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti,
• ÚHOS kontroluje zdali se VZ realizuje v souladu s ZVZ (princip transparentosti,
nediskriminace a rovného zacházení),
• MF kontroluje zdali se VZ realizuje v souladu se Zákonem o finanční kontrole,
• budoucnost: transparentnost a elektronizace VZ.

11. Elektronická aukce
Elektronická aukce (EA):
= proces sloužící k hodnocení nabídek, v jehož rámci zadavatel používá
elektronické nástroje umožňující předkládání nových snížených nabídkových
cen, a který současně umožňuje sestavit aktuální pořadí nabídek při použití
automatických metod jejich hodnocení.
Zákon č.137/2006 Sb. o veřejných zakázkách
(novela zákona č. 179/2010 účinná od 15.9.2010)

12. Jak bonusovat?
- aneb sleva z ceny, naturální
rabat a obratový
bonus!
+

13. Sleva z ceny (snížená cena)
Sleva z ceny (SzC):
a) před dodáním léků,
b) po dodání léků.
A) Sleva z ceny před dodáním léků:
• adresná sleva na vstupu -> vždy musí být sleva z ceny vztažena
ke konkrétnímu zboží (krabičce LP),
• není-li sleva zahrnuta v jednotkové ceně LP je ji nutné zohlednit a uvést
samostatně na vystavené fatuře tak, aby ji bylo možno spárovat,
• základem pro marži je tzv. skutečná uplatněná cena,
• sleva z ceny snižuje základ daně z příjmu,
• slevu může poskytnout pouze prodávající na kupujícího (odběratele),
ne výrobce na lékárnu pokud dodává přes distributora.
Výrobce Distributor Lékárna
faktura faktura

14. Sleva z ceny (snížená cena)
B) Sleva z ceny po dodání léků:
• jedná se o adresnou slevu z ceny na zboží, které je již prodané,
• dobropis je vázán na konkrétní přípravek a je nutné zajistit jeho adresnost, tj. nutnost
promítnout ho do fakturace konečnému spotřebiteli (na dokladu tedy musí být uvedena
sleva z každého jednotlivého plnění),
• sleva z ceny po dodání léků obecně snižuje základ daně z příjmu,
• opravit původní základ daně je možné jen daňovým dobropisem, přičemž je ho možné
zahrnout do daňového přiznání až v okamžiku, kdy jej obdrží odběratel (pozor na 3-
letou lhůtu),
• v případě poskytnutí finančího dobropisu nevzniká ze zákona povinnost opravovat
základ daně z příjmu a tím se jedná o slevu z ceny bez vlivu na DPH.
Výrobce Distributor Lékárna
faktura faktura
Dobropis Dobropis

15. Sleva z ceny (snížená cena)
• dobropis je možné vystavit výhradně na vlastního odběratele
• výrobce nemůže poskytnout slevy z ceny lékárně, neboť jí nic nedodal
Výrobce Distributor Lékárna
Dobropis
faktura faktura

16. Naturální rabat (zboží zdarma)
Naturální rabat (NR):
a) u hrazených LP,
b) u nehrazených neregulovaných LP.
A) Naturální rabat u hrazených LP:
• v praxi nepoužitelné (díky cenové regulaci jej musí lékárník rozpočítat do ceny)
• bod V. odst. 2 CP MZd: „v případě, že distributor v řetězci prodá přípravek dále
za cenu nižší než cenu skutečně uplatněnou původcem, má se za to, že daný
distributor uplatnil obchodní přirážku ve výši 0% a při dalším prodeji lze zahrnout
do ceny pro konečného spotřebitele jen sníženou cenu distributora, která je dále
základem pro výpočet maximální obchodní přirážky.“
• 10+1 zdarma = 11.kus má cenu 0,- Kč, marže lze pouze 0,-Kč
• POZOR: Je-li u léku uplatněn odpočet daně a následně je dle smlouvy
či faktury tento lék poskytnut zdarma, vzniká povinnost odvést DPH na
výstupu a to z ceny obvyklé!!! (mimo bezúplatně poskytnutých vzorků).
+

17. Naturální rabat (zboží zdarma)
B) NR u nehrazených neregulovaných LP:
• v praxi lze aplikovat,
• neexistuje problém s cenovou regulací a poskytnutý bonus je pouze
daňovou otázkou,
• náležitosti přesné formulace kupní ceny a daňového dokladu platí obdobně
jako u hrazených LP.
+

18. Obratový bonus
(množstevní bonus)
Obratový bonus (OB):
• na rozdíl od slevy z ceny se obratový bonus nevztahuje k dodávce
konkrétního zboží (neadresný), ale k celkovému objemu dodávek,
• jedná se o poskytnutí peněz bez konkrétní protihodnoty s daňově
uznatelným základem (jedna z forem finančního plnění, které není
předmětem DPH),
• pojem finanční či obratový bonus není v českých daňových předpisech
samostatně upraven,
• základní charakteristiky obratových bonusů jsou nastíněny v Pokynu D-210
vydané MF ČR,

19. Obratový bonus
(množstevní bonus)
A) Obratový bonus poskytovaný distributorem:
1/ distributor může poskytovat lékárnám bonusy dle bonusového
schématu výrobce,
2/ výrobce a distributor mohou mít vlastní bonusové schéma,
pak ale nemůže výrobce napřímo motivovat lékárnu.
Výrobce Distributor Lékárna
faktura faktura
Obratový
bonus
Obratový
bonus

20. Obratový bonus
(množstevní bonus)
B) Obratový bonus poskytovaný konečnému
odběrateli:
• obratový bonus je možno poskytnout i napřímo, tedy výrobcem lékárně,
• jsou-li splněny obecné požadavky (např. obratový bonus nemá charakter
slevy z ceny) zůstává obratový bonus vyplacený napřímo mimo předmět DPH,
• bonus může poskytovatel zohlednit v základu daně z příjmů poskytovatele,
pokud existuje přímá souvislost s jeho výnosy,
• na straně lékárny se jedná o provozní výnos, který neovlivní cenu
nakoupeného zboží,
• bonus je pro lékárnu zdanitelným výnosem v roce, ke kterému se vztahuje
(bez ohledu na datum vyplacení).
Výrobce Distributor Lékárna
faktura faktura
Obratový bonus

21. SLEVA Z CENY
 adresná
 ovlivňuje cenu nakoupeného
zboží
 nelze poskytnout napřímo lékárně
 finanční dobropis
 předmětem DPH
OBRATOVÝ BONUS
 neadresný
 neovlivňuje cenu nakoupeného
zboží
 lze poskytnout napřímo lékárně
 daňový dobropis
 mimo předmět DPH
Rozdíl mezi
slevou z ceny a obratovým bonusem

22. ...INOVACE...INOVACE
...REFERENCE...REFERENCE
...RŮST...RŮST
Efektivní stragie…

23. Děkuji
za pozornost!