1. Jak napsat dobrý odborný
článek
M G R . PAV L Í N A M A Z Á Č O V Á , P H . D .
CEINVE, FF MU BRNO
2. Co bude obsahem
Fáze vzniku vědeckého odborného článku
Okolnosti dotvářející vědeckou práci
Tipy a triky pro psaní vědeckého odborného článku
Stručné poznámky k publikování odborného textu
3. ÚVOD
Vědecké publikace = stěţejní prvek výzkumu
Vědecká práce bez publikování je „zbytečná“
Cíle vědecké práce:
1) Formulovat a ověřovat (testovat) hypotézy
2) Vyvozovat závěry
3) Seznámit s těmito závěry ostatní
4. Úvod – pokračování
Publikovat výsledky vědeckého výzkumu není „jen
tak“
➔ např. šance na přijetí konferenčního příspěvku:
15-35 %!
5. Proč autoři publikují?
1) zpřístupnění výsledků práce (54 %)
2) kariérní vyhlídky (20 %)
3) financování výzkumu (13 %)
4) vlastní ego (9 %)
5) patentová ochrana (4 %)
6) jiné důvody (5 %)
Zdroj: Bryan Coles (ed.) The STM Information System in the UK, BL
Report 6123, Royal Society, BL, ALPSP, 1993.
6. Priority autorů vs. priority čtenářů
Dostatečná reputace
Kvalitní a aktuální
časopisu/konference
Rychlé recenzní řízení
Kvalitní recenze
Další publikační sluţby
informace
Pohodlný přístup
(snadný, rychlý, levný)
Autoři:
chtějí publikovat více
Čtenáři:
chtějí číst méně
7. Základní aspekty publikování
1) O čem psát
2) Etické záleţitosti
3) Jazyk a styl
4) Struktura článku
5) Výběr časopisu/konference
6) Odeslání článku, recenzní řízení a publikační
proces
8. O čem psát?
1) Slibné téma
Nevyřešená úloha na aktuální téma (dostatečná motivace)
Nepracuje na něm mnoho lidí (malá konkurence)
2) Nápad, jak „problém” / úkol řešit
Realizovatelný (lidské, datové a výpočetní zdroje)
3) Příprava experimentů
Implementace metod, dostupnost dat, výpočetní kapacita
4) Provedení experimentů a ověření hypotézy
5) Příprava rukopisu
Pro konkrétní časopis/konferenci (k danému termínu)
9. „Povinná“ struktura článku
1) Název
2) Autoři a jejich afiliace
3) Abstrakt
4) Klíčová slova*
5) Úvod
6) Metody a data
7) Experimenty a
výsledky
8) Diskuse
9) Závěr
10) Reference
11) Přílohy*
* Nepovinné
10. Název článku
Jasně a přesně vystihuje obsah článku
Délka max. 1-2 řádky
Důleţitý pro indexovací systémy
NE zkratky, akronymy, ţargon
Je „reklamou“ na celý článek
Měl by upoutat (přilákat čtenáře časopisu k přečtení
článku, účastníky konference na prezentaci)
Můţe být gramaticky pestřejší (např. otázka)
11. Seznam autorů a jejich afiliace
Obsahuje
buď ty, kteří intelektuálně přispěli k výzkumu
nebo ty, kteří budou veřejně obhajovat jeho výsledky
Pořadí autorů
buď dle zásluh (často se rozlišuje jen první autor)
nebo dle abecedy (ev. označen korespondenční autor)
Jména autorů by měla být konzistentní
(tvary jmen, uvedení druhého jména apod.)
Afiliace dle poţadavků (včetně kompletní adresy)
Uvedení emailových adres jiţ standardem
12. Abstrakt
Stručné (150-300 slov) shrnutí celého článku:
(problém, metody, výsledky, závěr)
Slouţí čtenáři k rozhodnutí, zda číst celý článek
Na jeho základě se recenzenti rozhodují, zda přijmou
článek k recenzi
Většinou se tvoří aţ po dokončení hlavního textu
(lépe potom reflektuje obsah článku)
Bez zkratek, akronymů, citací, tabulek, obrázků, odráţek
Na konferencích v tištěné podobě často pouze abstrakt
(celý text příspěvku jen elektronicky na CD)
13. Klíčová slova
2-4 hesla z tezauru, případně volně vytvořená
Specifikují předmět výzkumu a hlavní téma článku
Důleţité pro indexaci a vyhledávání
V některých časopisech/sbornících nevyţadována
14. Úvod
Jasně specifikujte cíle práce:
1) řešenou úlohu (problém)
2) její kontext, vyuţití, důleţitost
3) motivaci pro celou práci
Uveďte odkazy na ostatní relevantní práce
Srovnejte metody s jiţ publikovanými přístupy
Jaké jsou otázky, na které hledáme odpověď,
a hypotézy, které se snaţíme ověřit?
Závěrem stručný popis navrhovaného přístupu a
provedených experimentů
15. Metody
Popis metod natolik detailní, aby čtenáři
umoţňoval replikovat všechny experimenty
Předpokládejte úroveň čtenářových základních znalostí
stejnou, jako je vaše
Dílčí kroky a procedury nejlépe v chronologickém pořadí
Detailní popis metodologie a způsob evaluace,
nebo odkaz na jiţ publikovanou práci
Všechna rozhodnutí nutno zdůvodnit
16. Data
a) Standardní datové sady
Odkaz na publikaci/organizaci/akci, při které data vznikla
b) Vlastní data
Motivace pro jejich vytvoření/pouţití
Přesný popis, jak data vznikla, jejich statistiky (velikost)
Zdroj dat, předzpracování, detaily anotace, zdůvodnění
Vyjádření ke kvalitě dat (např. chyby zpracování)
Dostupnost dat pro ostatní (licence, kde získat)
17. Výsledky
Objektivně prezentované výsledky experimentů
Zatím bez jejich interpretace
Vhodné pouţít přehledné tabulky a obrázky
Uveďte také horní hranici výsledku
(kam aţ to lze dotáhnout)
18. Tabulky
Obrázky (grafy)
Prezentují čísla
Prezentují vztahy a
Přesnější ilustrační
tendence
Grafy, schémata,
fotografie, obrázky, náčrty
Grafy dvojrozměrné:
- sloupcové
- bodové
- spojnicové
- výsečové.
Šetřit barvami
prostředek
Vhodné více řádků neţ
sloupců
V číselné tabulce se
vyvarujte příliš velkých
hodnot
Číselné hodnoty stejného
řádu pod sebou,
NEzarovnávat na střed
19. Kdy a kde použít jaký typ grafu?
Výsečový (koláčový)
Přednáška nevyţadující přílišné detaily, novinový článek,
popularizační sdělení
Rychle upoutají pozornost
Sloupcový
Prezentace s detaily
Pro ilustraci komparace stavových veličin
Spojnicový
Lépe vyjadřují průběh změn hodnot, většinou v čase
20. Schémata
Umoţňují čtenáři lépe pochopit
základní strukturu pojmu
návaznost struktury vysvětlované věci, události
klasifikaci (třídění) pojmu.
Pouţití ve společenských vědách
k „dovysvětlení“
jako ilustrační pomůcka = zjednodušení
(V technických a přírodních vědách naopak
schémata velmi přesná – např. schéma přístroje)
21. Na co dbát při používaní grafických prvků
Důleţité vypovídací prostředky
Neprezentujte stejná data tabulkou i obrázkem
Nezapomínejte na jednotky, stupnice, měřítka
Neopakujte informace z popisků v textu článku
Na kaţdou tabulku/obrázek nutno v textu odkázat
Číslujte všechny grafické prvky dohromady
U vlastních grafických prvků jako zdroj uveďte
„vlastní zpracování“
22. Diskuse
Interpretace získaných výsledků
Vţdy v kontextu ostatních publikovaných prací
Odpovězte na otázky poloţené v úvodu článku
Vyjádřete se k hypotézám (potvrzení, zamítnutí)
Veškeré závěry musí přímo plynout z dosaţených
výsledků
Nedějte příliš odváţné ani příliš obecné závěry
Diskutujte případná omezení svých experimentů
Můţete spekulovat o překvapivých výsledcích, obzvlášť
pokud se liší od jiţ publikovaných zjištění
23. Závěr
Shrnutí hlavních výsledků práce v kontextu celé
problematiky (oblasti) a dříve dosaţených výsledků:
Splnily výsledky vaše očekávání, potvrdily se hypotézy,
odpověděli jste na poloţené otázky?
V jakém vztahu jsou výsledky k jiţ publikovaným
zjištěním?
Jak přispěla práce ke zkoumání problematiky a poznání
v dané oblasti?
Jaké budou/by měly být další kroky výzkumu?
24. Oznámení
Uvedení zdroje financování výzkumu
(instituce, číslo projektu/grantu)
Poděkování ostatním, kteří přispěli k práci/článku
apod. (programátoři, recenzenti, manţelky, rodiče :=)
Dostupnost dat, kódu (pod jakou licencí?)
25. Přílohy
Místo pro uvedení dodatečných informací
rozsáhlejší tabulky
detailnější/kompletnější výsledky
ukázky dat a výstupů apod.
Do příloh přesuňte vše, co by jinak narušovalo
strukturu článku a zhoršovalo tak jeho přehlednost
26. Poznámky k procesu tvorby
vědeckého článku
Některé fáze „mít více pod dohledem“
27. Prerekvizita (fáze 0) – sběr materiálu
Shromaţďování teoretických prací a pramenů k nim
(bibliografické odkazy, kartotéky abstraktu, výpisky,
recenze) + VLASTNÍ POZNÁMKY k nim
Vědomosti nabyté studiem těchto prací
Znalosti a zkušenosti získané praxí + VLASTNÍ
POZNÁMKY k činnosti
(akademik – tato fáze je nepřetrţitá).
28. Fáze 1 – cílený sběr materiálu, jeho
kritické zhodnocení
Téma je dané (autor členem grantového týmu, téma je
autorovým vlastním)
Ţánr je daný
Cílová skupina je zřejmá
Dohledání doplňujících zdrojů k existujícímu materiálu
POZOR na kritické zhodnocení důvěryhodnosti zdrojů a
informací z nich
kritické vyloučení údajů z nedůvěryhodných pramenů , neověřených
dat ze zprostředkovaných zdrojů, informací irelevantních pro daný
autorský cíl
POZOR na zařazení informací do souvislostí
29. Fáze 2 - kompozice
Hluboký vhled do problematiky
ALE
Suma vědomostí a znalostí nemusí být zcela utříděna,
Všechny detaily autorovi připadají stejně důleţité
Autor není schopen posoudit úroveň jejich vztahu
k ústřednímu tématu.
Je třeba znovu vyřazovat nepodstatné
Konkrétní úkoly:
vyloučit přebytecný materiál
nalézt startovací bod
nalézt optimální postup výkladu
30. Umění odstavce
= Jeden z nejsloţitějších autorských úkolů
Grafické členění textu podřídit obsahu
Grafická segmentace textu do odstavců
Umoţnuje čtenáři, aby se v textu rychleji orientoval
očima
Na grafickém členění textu závisí, jak rychle a dobře ho
čtenář bude interpretovat.
Pojem „čtivost dokumentu“ = nejenom to, ţe čtenář text
snadno a rychle přehlédne, ale i to, ţe si ho v nejkratší
moţné době vyloţí tak, jak autor zamýšlel (efektivní
vědecká komunikace).
31. Umění odstavce (struktura)
Obsahově - odstavec vyznačuje myšlenkový posun
v tématu
Anglofonní pravidla pro psaní odstavců v odborných
textech = po obsahové stránce je odstavec „skupina vět,
která rozvíjí jednu hlavní myšlenku“.
Pravidla orientována na čtenáře - čte výběrovým
způsobem: v první fázi celý text zběţně přelétne očima,
aby získal povědomí o obsahu materiálu, nebo aby v něm
cíleně vyhledal předpokládané informace = postupuje po
odstavcích.
32. Téma a aspekt (struktura)
Základní pojmy anglofonní teorie strukturování textu
Téma = obecně základní myšlenka, námět
Aspekt = úhel pohledu, hledisko uplatňované při posuzování
Kaţdý odstavec muţe rozvíjet pouze jedno téma vymezené
jedním aspektem.
33. Odstavec (struktura)
Námětová nebo téţ tematická věta – slouţí k vytyčení tématu
odstavce a jeho aspektu (v anglofonní terminologii Topic
sentence):
obvykle úvodní věta odstavce
shrnuje obsah odstavce a úhel nazírání
prozrazuje čtenáři, co má v odstavci očekávat.
Př.: Je-li tedy například tématem kapitoly vliv sportu na
člověka, v kaţdém jednotlivém odstavci je toto téma
nazíráno z jiného úhlu pohledu.
34. Téma a aspekt
Aspekt předchozího většího celku se stává tématem
Detaily a důkazy, kterými autor rozvádí tvrzení, vytyčené v tematické
větě, jsou obsaţeny v dalších větách odstavce, tzv. podporách.
Případné rozvinutí podpor se odehrává v tzv. detailech.
Odstavec končí vyčerpáním tématu, nebo závěrečnou shrnující větou.
Tematická věta
Podpora
Detaily
Podpora
Detaily
Podpora
Detaily
(Závěrečná věta)
35. Jednota a soudržnost (struktura)
Dle anglofonních pravidel kaţdý odstavec vědeckého
odborného textu splňuje dva poţadavky:
1) pravidlo jednoty (unity)
2) pravidlo soudržnosti (coherence).
JEDNOTA
Jednotný odstavec obsahuje právě a pouze věty
vztahující se k tématu a k aspektu, které jsou
vymezeny v tematické větě. Tou lze poměřovat, zda
všechny ostatní věty do odstavce patří, zda mají být
přesunuty do jiného odstavce nebo z textu zcela
vyškrtnuty.
36. Příklad nejednotného odstavce
Tóny podobné povahy vznikají, když proud vzduchu
narazí na ostrý okraj klínu z kovu nebo z nějaké jiné
pevné hmoty. Tento úkaz velmi podrobně
zkoumali Lootens, Hensen, Weerth, Wachsmuth
a jiní. Celkový postup spočívá v tom, že se vzduch
udržuje v nádržce R pod stálým tlakem a vzduchový
proud se vypouští úzkou štěrbinou S tak, aby
narážel na ostrý okraj E, rovnoběžně s ní umístěný.
37. Soudržnost (struktura)
Věta, která do odstavce nepatří, vytváří tzv.
nezapojenou odbočku.
Soudržný odstavec obsahuje věty v logické
posloupnosti.
Odstavec muţe být nesoudrţný i v případe, ţe je
jednotný.
38. Příklad nesoudržného odstavce
Pravlastí vinné révy, která se od nepaměti pěstuje v Asii a od
římských dob také v Evropě, je Kavkaz. Pěstováním se
vyšlechtilo mnoho odrůd. Někde se vyskytuje též divoká réva,
která má ovšem velmi trpké plody. Zralé bobule ušlechtilé révy
jsou zdravé a lahodné ovoce. Šťáva z nich vylisovaná začíná za
volného přístupu vzduchu sama kvasit. Vyrábí se z ní lihovina
různých druhů. Rozlišují se dle kvality a dalších vlastností
hroznů i dle způsobu přípravy. Ve starých vinných sudech se
usazuje vinný kámen, destilováním vína se vyrábí líh a pak
dalším kysáním pravý vinný ocet. Sušené bobule jsou známé
jako hrozinky. Vinná réva se u nás ve vinicích obyčejně uřezává
až na tlustý mnohaletý dolejšek, tzv. matici. V Itálii a Řecku ji
ovinují kolem topolu nebo jilmu. Teprve Římané se usilovně
snažili pěstovat révu ve střední Evropě. Dnes ji nalézáme i v
mírném klimatickém pásmu.
39. Průchod odstavcem (struktura)
Určuje ho autor
Můţe existovat několik moţností uspořádání odstavců
V uvedeném případe záleţí na autorovi, zda (vzhledem k
účelu práce, vzhledem k cílové skupině čtenářů a s
ohledem na to, jak jsou uspořádány ostatní části textu)
nejprve předloţí stručný historický úvod, způsob pěstování
a poté přejde k výrobě vína, nebo zvolí jiný způsob.
V kaţdém případe je nutno dodrţet logickou posloupnost
Dodrţet anglofonní pravidla obtíţné pro začínající autory
Přinášejí uţitek čtenáři i autorovi ve fázi vlastního psaní =
nutí jej logicky uspořádávat myšlenky na kaţdé úrovni
textu.
40. Formální stránka vědeckého textu
Důleţitá součást badatelské činnosti
Podmínky
Vysoká úroveň srozumitelnosti
Čtivost
Zachování pravidel českého pravopisu
Cílová skupina čtenářů
Kdo je hodnotitel
Dotváří konečnou vizitku badatele
41. Jazyk
angličtina :=)
Osoba: první, plurál (i singulár, jen pokud je jeden autor)
Čas: minulý nebo přítomný
Věc osobní preference, minulý čas - spíše pro popis provedených
experimentů, přítomný čas – spíše obecné závěry
Přítomný čas naznačuje stále probíhající výzkum (nedokončený)
Pouţití musí být konzistentní (alespoň v rámci odstavce)
Rod: činný (zbytečné pouţití pasiva ztěţuje pochopení)
Věty: krátké (max. 15-20 slov), smysluplné, jednoznačné
Odstavce: krátké, jeden odstavec = jedna myšlenka
Zkratky, akronymy: při prvním pouţití rozepsat
42. Styl
Cílem je stručné, jasné a výstiţné sdělení
Poţadovaný formát se liší dle časopisu/konference
Text lze psát:
a) dle stylu pro konkrétní časopis/konferenci
b) bez stylu a následně jej upravit dle spec. poţadavků
Před odesláním:
a) vhodná kontrola jazyka rodilým mluvčím
b) nutná kontrola obsahu např. kolegou, školitelem, ...
43. Požadavky na vědecký článek
Podle U. Eca:
Předmět výzkumu
Výsledek výzkumu
Uţitečnost výzkumu
Potvrzení či vyvrácení hypotéz (a předpokladů)
44. Kompoziční funkce využité autorem
Podání informací
Uvození tématu
Vysvětlování definic
Vlastní tvrzení
Kritický přístup k jiným názorům
Vyjadřování pochybností
Pozorování
Diskusní rozbory
Vyvozování závěrů
Hodnocení
Shrnutí
45. Pohled čtenáře: tři/čtyři úrovně čtení
1) Název článku
• v obsahu sborníku, časopisu
2) Název + abstrakt
• rozhoduje o tom, zda čtenář přečte článek celý
3) Název + abstrakt + celý text
• téma článku čtenáře zajímá
• cílem je hlubší porozumění
(4) Název + abstrakt + celý text několikrát
• kompletní porozumění, např. pro replikaci
experimentů
46. Postup při psaní původního
vědeckého článku – 5 kroků
1. POTŘEBNOST
Komu je článek určen (komu bude nabídnut k
publikování)
Odborný
článek hodnocen odborníky dané vědní disciplíny
Hodnocena originalita
Hodnocen přínos práce pro odbornou veřejnost
47. Postup při psaní původního
vědeckého článku – 5 kroků
2. KONCEPT
vytvořit si plán postupu prací
Co
chci napsat?
Jakým způsobem?
Vyuţiju grafické „pomocníky“?
Jaké vyznění bude můj článek mít?
48. Postup při psaní původního
vědeckého článku – 5 kroků
3. REALIZACE
Zpracování první verze textu
Formulace
faktického obsahu článku
Pouţívání ustálené struktury (akceptace vědeckou
komunitou)
49. Postup při psaní původního
vědeckého článku – 5 kroků
4. JEDNOTLIVOSTI
„Vychytat“ jasnost, čtivost, styl
Precizování
jednotlivých částí článku
Sjednocení stylu psaní
Koordinace vyváţenosti kapitol a jejich logické návaznosti
50. Postup při psaní původního
vědeckého článku – 5 kroků
5. VÝSLEDEK
konečná verze, vnější podoba
Kontrola
pravidel českého pravopisu (pozor především na
interpunkci a zkratky)
Kontrola správného číslování tabulek, obrázků
Citační etika
Úplnost uváděných pramenů
51. Etika
publikované výsledky musí být původní
dostatečné citování pouţité literatury (převzatých
výsledků)
pozor na plagiátorství (včetně sebe-plagiátorství)
pouţití převzatých obrázků a grafiky (a jejich úprava)
oprávněnost pouţití dat a programů (licence)
koho uvést jako autora/spoluautora?
uvedení zdrojů financování (grantů)
poděkování těm, kteří si to zaslouţí
(a nevešli se mezi autory :=)
52. Publikační etika
Je třeba uvádět:
všechna díla, která autor citoval nebo se na ně ve své
práci odkazuje
díla, ze kterých v podstatné míře čerpal.
Nedoporučuje uvádět :
díla, která pro tvorbu práce neměla zásadní význam
Forma bibliografických citací - viz norma CSN ISO 690 a
CSN ISO 690-2 (01 0197).
Prohřešky proti publikační etice
53. Citovaná literatura
● Citujte příslušný zdroj, vţdy kdyţ:
se zmíníte o jiţ publikované skutečnosti
uvedete nějakou informaci, která nevyplývá z vašich
experimentů nebo nepatří do obecných znalostí
● Doslovné citace (v uvozovkách) včetně stránek
● Vyhněte se
obtíţně dostupným referencím
„řetězovým citacím“ (citujte originál)
zbytečným citacím ( nejsou pro práci relevantní nebo důleţité)
54. Jak správně citovat
a) Harvardský styl
V textu autor a rok publikace: (Pecina,2008), Pecina(2008)
Bibliografie setříděná dle abecedy
Př.:
Pecina Pavel (2008): Lexical Association Measures: Collocation Extraction,
Ph.D. thesis, Charles University in Prague, Prague, Czech Republic
b) Vancouverský styl
V textu posloupnost čísel: [1], Pecina [1]
Bibliografie setříděná dle pořadí výskytu v textu
Př.:
[1] Pecina Pavel: Lexical Association Measures: Collocation Extraction,
Ph.D. thesis, Charles University in Prague, Prague, Czech Republic, 2008
55. Výběr časopisu / konference
Zaměření
Cílové publikum
Způsob přístupu k článkům (on-line, zdrarma)
Reputace/impact factor
Šance na přijetí
Délka recenzního a publikačního řízení
Maximální povolená délka článku
Barevný tisk :=)
56. Odeslání článku
Pečlivě vyberte časopis/konferenci
Ujistěte se, ţe článek splňuje poţadavky na styl
Zkontrolujte správnost číselných výsledků, tabulky, grafy
Pečlivě vybírejte tematickou oblast
důleţité pro výběr recenzentů
Uveďte 1-2 oblasti, pro které má článek největší přínos
Uveďte jiná periodika (konference), kam byl příspěvek
zaslán
Nenechávejte odeslání na poslední chvíli :=)
57. Triky
Málo místa?
Neměňte font hlavního textu článku
Odstraňte zbytečné tabulky a grafy (případně je spojte)
Zmenšete font popisů tabulek a obrázků
Zmenšete mezery před a po matematických formulích
Zmenšete font bibliografie
Přesuňte text do poznámek pod čarou (také menší font)
Málo času?
Poţádejte o posunutí termínu :=)
59. Open Access
Tzv. otevřený přístup k publikování
Autorům i uţivatelům neomezený přístup k
vědeckým informacím
Alternativa k tradičnímu způsobu publikování ve
vědeckých časopisech
60. Otázky před odborným publikováním
Jakou formou?
U jakého vydavatele?
K odpovědím vedou otázky:
Co jako badatel nabízím?
Pro koho publikuji?
Kdy chci dát výsledky k dispozici?
61. Klasifikace výběru nakladatele
Na výběr má vliv:
Prestiţ nakladatele
Konkurence jiných jeho titulů v oborové oblasti
Zajištění distribuce do knihkupectví u nás i v zahraničí
Moţnosti propagace knihy
Kvalita „péče“ o autora
62. Podmínky vydání odborné práce (knihy)
Smlouva o vytvoření díla
Licenční smlouva nakladatele
63. Pravidla pro dodání rukopisu
Většinou uvedena ve vydavatelových „pokynech pro
autory“
Psaní stati jen na jednu stranu listu A4
Dvojité řádkování
Začátek kaţdé kapitoly na nové straně
Obrázky a tabulky NE v textu, ale ZA textem nebo na
ZVLÁŠŤ připojených souborech
Elektronická i tištěná forma dodání rukopisu
Průvodní dopis
64. Recenzní řízení
Základní podmínka pro udrţení kvality vydávaných
publikací
Časopisecké články - většinou dva nebo tři
recenzenti
Anonymní jednostranné (autor nezná recenzenta a naopak)
Otevřené (obě strany navzájem znají svou identitu
Můţe být i za poplatek
65. Výsledky recenzního řízení
Trojího druhu:
1. Článek přijat bez zásadních výhrad (nutno provést
autorskou korekturu)
2. Článek vrácen k přepracování (má recenzní
posudky) s tím, ţe s jeho publikováním redakce
časopisu počítá
3. Článek zamítnut (u impaktov. časopisů aţ 80 %) –
autor si vyţádá recenzní posudky pro poučení z
nedostatků)
66. Publikační etika
Co je NEETICKÉ?
Současně nabídnout stejný článek dvěma (více)
časopisům
Co je SERIÓZNÍ?
Vyčkat na výsledek recenzního řízení u jediného
obeslaného časopisu, teprve v případě zamítavého
stanoviska text opravit a nabídnout redakci jiného
časopisu
67. Scientometrie
Zabývá se způsoby hodnocení vědy
Postavena na
počtu publikací,
kvalitě publikací,
ohlasech (citovanosti) publikací.
68. Scientometrické ukazatele
Ukazatele hodnotící kvalitu výstupů vědecké činnosti
(+ mezinárodní srovnání)
Hodnocení badatele (vědce) jako autora
Hodnocení instituce
Nástroje hodnocení vědeckých výstupů:
Autorské a citační registry
Nejpouţívanější Science Citation Index (SCI) uváděný
na Web of Science (WoS)
69. Zdroje
Jak efektivně číst odborné texty a správně psát vysokoškolské odborné
práce? 1. část Jak efektivně číst odborné texty. Textová opora kurzu
KPI – Kurz práce s informacemi, 2007. Dostupné z www:
http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/ctenipsani1_opora.pdf
Jak pracovat s informacemi [online]. Ústřední knihovna Vysoké školy
báňské – Technické univerzity Ostrava. [cit. 2010-2-10]. Úvod – obecné
základy práce s informacemi. Dostupné na WWW:
http://knihovna.vsb.cz/kurzy/uvod/index.html.
POKORNÝ, Milan a Dana POKORNÁ. Redakční práce: jak připravit
text k publikování. Vyd. 1. Praha: Grada. ISBN 978-802-4737-737.
70. PRICE, Geraldine a Pat MAIER. Efektivní studijní dovednosti:
odemkněte svůj potenciál. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, 361 s. ISBN
978-80-247-2527-7.
SYNEK, Miloslav; SEDLÁČKOVÁ, Helena; VÁVROVÁ, Hana. Jak psát
bakalářské, diplomové, doktorské a jiné písemné práce. 2., přeprac.
vyd. Praha: Oeconomica, 2007. s. ISBN 9788024512129
ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských
vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické
nakladatelství, 2005. 209 s.ISBN 80-86429-40-7.
Šesták, Z.: Jak psát a prednášet o vědě. Praha, Academia 2000.
ŠIROKÝ, Jan. Tvoříme a publikujeme odborné texty. Vyd. 1. Brno:
Computer Press, 2011, 208 s. ISBN 978-80-251-3510-5.
71. Děkuji vám za pozornost
Dotazy a připomínky prosím posílejte
na pmazacova@gmail.com
nebo na pmazacov@phil.muni.cz.