1. 2/2011
letter
Nová ekonomika, o.p.s. www.nova-ekonomika.cz | www.socialni-ekonomika.cz | www.public-procurement.cz | www.diversity-management.cz
strana strana strana
02 editorial 03 sociální podniky 01 zahraniční zkušenost
strana strana strana strana
01 příklady z praxe 07 rozhoVor 01 osobnosti 11 akce
Maturus I Příklady z praxe Mlsná kafka
představujeme Vám další z úspěšných sociálních podniků fungujících v česku.
Rozhovor s Filipem Kavka Smiggelsem
obecně prospěšná společnost Maturus vznikla v rámci projektu „sociální podnikání
Mlsná kavka je nekuřácká vegetariánská restaurace v pražské čtvrti kar-
a zaměstnávání lidí s postižením“, který v roce 2010 realizovala nadace Jedličkova
ústavu. tento projekt se stal pro rok 2010 jedním ze čtyř vítězných v inovačním pro- lín, která pod jednou střechou a v jedné kuchyni spojuje kvalitní bezmasá
gramu „rok jinak“ vyhlášeném nadací Vodafone. jídla a pracovní uplatnění lidí znevýhodněných na trhu práce. Vznikla jako
společný projekt občanského sdružení Green doors a Filipa kavky smig-
Sociální firmu Maturus představí její ředitelka Lenka Španihelová. Vystudovala obor so-
gelse. za panem kavkou smiggelsem jsme se zastavili, abychom se jej
ciální a pastorační práce na Evangelické teologické fakultě, na ten navázala oborem sociální
pedagogika na Filozofické fakultě v Praze. Po celou dobu studia pracovala v sociální oblasti.
optali na několik otázek.
Nejprve v České alzheimerovské společnosti, pak na Úseku managmentu kvality v Diakonii
ČCE, v Barevném světě dětí a dva roky jako koordinátorka VIDA centra Praha. „Právě ve VIDA Jste proslulý svými vegetariánskými kulinářskými schopnostmi. proč
centru Praha jsem si uvědomila, jak blahodárné jsou účinky práce na člověka a rozhodla, že jste se rozhodl při založení své vlastní restaurace pro zaměstnávání
bych se chtěla ve své profesi vydat tímto směrem“, vysvětluje Lenka Španihelová. Její práce znevýhodněných, resp. pro spolupráci s Green doors a ekumenickou aka-
demií?
... více na straně 04 ... více na straně 02
okénko do eko-sociálního podnikání v rakousku | Zahraniční zkušenost
R.U.S.Z., neboli Reparatur und Service Centrum je podnik ve Vídni spojující sociální podnikání s environmentálním. Jejich motto zní „Delší užívání namísto častějšího kupování!“. V praxi to znamená, že
R.U.S.Z. opravuje a znovu prodává „secondhand“ spotřebiče. Podle jejich názoru tímto nezatěžuje vaši peněženku (v protikladu ke neustálému kupování nových spotřebičů bez snahy ty staré opravit)
a zároveň tím chrání životní prostředí. R.U.S.Z. kromě opravy a servisu vyhozených spotřebičů (praček, myček, sušiček, sporáků, audiospotřebičů, televizí, počítačů atd. ) sestavuje z jejich jednotlivých
částí zcela jiné funkční kusy. Můžete si tak koupit např. židle a stolek z bubnu pračky nebo nástěnné hodiny ze základní desky počítače nebo gramofonové desky.
Spotřebiče pro renovaci jsou získávány buď darem nebo dovozem ze skládek. Vzniklé produkty se dají koupit v kamenném obchodě nebo v e-shopu na oficiálních stránkách firmy www.rusz.at. To je
ta environmentální rovina. Ta sociální se pak projevuje v zaměstnávání lidí s handicapem nebo dlouhodobě nezaměstnaných či těžko zaměstnatelných. V současné době v podniku pracuje zhruba 50
zaměstnanců.
... více na straně 06
01
Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

2. editorial
Vážení přátelé,
prázdninové číslo zpravodaje TESSEA se vyznačuje velkým množstvím rozhovorů
s českými sociálními podnikateli. Je potěšující vidět, že jejich počet pomalu
narůstá a že je u nás již řada zkušeností s tím, jak založit sociální podnik, na čem
si dát záležet a naopak čeho se vyvarovat. Přinášíme Vám také pohled z druhé
strany. Poprosili jsme pracovnice MPSV, které mají na starosti výzvy na založení
sociálního podniku ze strukturálních fondů, aby na základě svých zkušeností a
zkušeností příjemců dotací popsali, na co si mají dát začínající sociální podni-
katelé pozor. Ještě bych Vám ráda doporučila zajímavý článek o ekologických
sociálních podnicích v Rakousku. Naleznete v něm řadu dobrých nápadů, které
by šlo využít i u nás. služby, která je s tréninkovým zaměstnáním spojená, např. pracovní konzultantka apod.,
přispívá Magistrát hl. města Praha a Městská část Praha 8. Jinak na vstupní investice jsme
získali menší podporu od sponzorů. Městská část Praha 8 nám pomohla snížením nájem-
Doufám, že pokud si vytisknete zpravodaj jako čtení na dovolenou, najdete v ného prostor, kde máme restauraci. Ale v zásadě se snažíme, aby restaurace fungovala
něm postřehy a zkušenosti z praxe, které vás zaujmou. normálně „tržně“.
Petra Francová Myslíte, že dosavadní podpora sociálním podnikům ze strany státu je
ředitelka Nové ekonomiky, o.p.s. dostatečná? příp. jaký typ podpory byste upřednostnil (zadávání veřejných
zakázek se sociálním/environmentálním rozměrem, daňové úlevy, dotace…)?
Já si myslím, že sociální podniky by měly být nezávislé na zdrojích od státu a měly by
fungovat zejména z vlastních tržeb za služby/výrobky. Veřejné zakázky vnímám tak, že
na jedné straně pro nás zajímavé jsou, na druhé straně jsou hodně politické. Myslím, že je
Mlsná kafka složité definovat, kdo dělá dobré věci a kdo ne. Jsou např. občanská sdružení, která dělají
skvělou práci a bylo by vhodné je nějak zvýhodnit. Ale na druhou stranu je možné založit
Rozhovor s Filipem Kavka Smiggelsem občanské sdružení s ne úplně čistými úmysly. Takže v tom vidím praktický problém, jak
vlastně odlišit kdo dělá dobrou věc a ne. Já si myslím, že sociální podnikání by měly umět
pokračování ze strany 01 fungovat i bez podpory státu. I v současnosti nějaké možnosti podpory od státu jsou,
Jsou to organizace, které už znám delší dobu, jeví se mi jako soudní partneři, vážím Green Doors se občas snaží získat nějaké granty, ale já si myslím, že tyto prostředky by
si jejich práce a toho, co dělají pro lidi a pro svět. Takže pro mě byla tato kombinace měly být spíš doplňkové a sociální podniky by na nich neměly být zásadním způsobem
celkem logická. Zaměstnávání znevýhodněných pak napadlo právě Green Doors. závislé. Já mám pro to dva osobní důvody – jednak nerad vybírám od okolí peníze (i
Společně jsme spolupracovali již dříve. Myslím si, že je to krásný projekt, takže když se když na dobrou věc). Za druhé pak (jak můžeme vidět v současnosti v neziskové sféře) ta
něčeho takového můžu zúčastnit, udělám to rád. podpora může najednou skončit, jakmile se změní polická situace.
kolik tady zaměstnáváte celkem zaměstnanců? a kolik z nich je s a kolik bez kde čerpáte inspiraci pro své recepty? Jak je vymýšlíte?
znevýhodnění? Já si rád hraju. I ve volném čase zkouším nové věci. V dnešní době je na internetu hodně
Celkem je to myslím 17 lidí, z toho 12 zaměstnanců je se znevýhodněním. inspirace. Musím ale říct, že jakmile je toho na internetu hodně, tak to může být i prob-
lematické, protože recepty, které najdete na webu, jsou z 95 % nepoužitelné. Ale i tak,
dáváte v marketingu/v pr najevo svou jinakost? nazýváte se sociálním pod- je tam spousta informací a inspirací. Já také hodně spolupracuji s jinými kuchaři, rád
nikem? hlásíte se k této myšlence? pracuji s kuchaři z jiných zemí, vyměňujeme si recepty, zkušenosti. Já jsem z Holandska,
Já si myslím, že jsme sociální podnik. A ano, trošku to v marketingu používáme. takže mám zkušenosti s holandskou kuchyní. Tam jsem se také setkal s lidmi z Turecka a
z Indonésie, kteří tam provozují svoje restaurace a bufety, takže z této inspirace vlastně
Jak byste své dosavadní působení zhodnotil? daří se vám? co byste případně čerpám do dneška. Pak tady v Čechách mě inspirovala česká kuchyně. A když jsem byl
chtěl ještě zlepšit? třeba na kole v Rakousku, tak jsem samozřejmě také studoval místní jídla a zajímal jsem
Zatím se nám daří, ale zlepšovat se určitě ještě chceme. V restauraci je vždycky co se o místní speciality. Stejně jako když jsem byl na dovolené ve Francii. Takže takto já
zlepšovat. Ať už z hlediska zlepšování kvality služeb, které nabízíme, nebo v práci se čerpám inspirace. Nejraději však při vaření používám místní/regionální suroviny a zboží.
znevýhodněnými lidmi. To je oblast, ve které je také stále na čem pracovat. Teď spíš
analyzujeme jednotlivé situace a jednotlivé případy, ze kterých se nám pomalu rýsují a poslední otázka. Máte po celém dni vaření ještě chuť doma vařit aneb vaříte
pravidelné „problémy“, které následně bude potřeba trvale vyřešit. doma s láskou?
Ano (smích).
Využíváte pro svou činnost dotace? případně jaké (Úp, esF, MpsV)?
Jen velmi málo. Máme konzultantku, které funguje spíše externě, tzn. že s námi
nepracuje v provozu, ale má zázemí v kanceláři Green Doors. Ta poskytuje stálým
zaměstnancům podporu, např. řeší zapojení znevýhodněných zaměstnanců do provo-
Děkujeme za rozhovor Daniela Urbancová
zu, ti s ní mohou také plánovat svou případnou další kariéru a rozvoj. Na provoz sociální
Štefánikova 12/68, 150 00 Praha 5 | Tel: +420 257 223 001 | www.nova-ekonomika.cz | redakce@nova-ekonomika.cz 02

3. byznys–nebyznys aneb Zvýšenou zátěž však vždy pociťuje management sociálních podniků. Obzvláště
manažeři obvykle pracují o víkendech, 16 hodin denně a zajišťují celé spektrum
sociální podnikání se úspěšně činností od řízení po práci na zakázkách. Jak uvádí sociální podnikatel z Oder: „S tím
jsem ale počítal, toto podnikání nás uživí a to je dnes důležité a mimo jiné mě to
baví.“
probojovává dál VeřeJnÝ sektor: „kritérium sociálního dopadu do komunity či hledisko
zaměstnávání znevýhodněných není při veřejných zakázkách takřka vůbec
příspěvek zpracovaly svatava škantová a taťána plecháčková z Ministerstva zohledněno.“
práce a sociálních věcí, oddělení realizace programů – sociální integrace a
Ačkoli se pozvolna utváří obecné povědomí o sociálním podnikání, chybí v praxi
služby. obě pracovnice MpsV znají problémy začínajících sociálních podniků,
konkrétní kroky, které by reflektovaly a pomáhaly naplňovat veřejně prospěšný cíl
hovořily o nich také s příjemci dotací.
sociálních podniků.
Sociální podnikání se v České republice významněji rozvíjí od roku 2009, a to především
Bez historie je začínajícím sociálním podnikatelům znemožněno ucházet se o
díky podpoře z evropských fondů. V roce 2009 byly vyhlášeny tzv. výzvy podporující vznik
veřejné zakázky. Nové podniky jsou i jinak znevýhodněny, obtížně se také dos-
nových sociálních podniků. Prostřednictvím výzvy č. 30 Operační program – Lidské zdro-
távají do databází firem, kterým jsou ze strany měst a obcí zasílány poptávky prací.
je a zaměstnanost a výzvy č. 1 s názvem Integrovaný operační program tak bylo zahájeno
Ač to zákon nenařizuje, zadavatelé zakázek požadují doložení ročních obratů a ve
21 nových podnikatelských aktivit reflektujících principy sociálního podnikání.
veřejných zakázkách nejsou zohledňována sociální kritéria jako dopady na komuni-
Sociální podnikání nabízí inovativní a alternativní spojení se současným ekonomickým ty, zaměstnávání znevýhodněných osob aj. Řešením jsou opakované návštěvy kom-
modelem. Protože však vytváří zatím dosud novou, podnikatelskou etiku, naráží začínající petentních úředníků a opakované vysvětlování konceptu sociálního podnikání a jeho
sociální podnikatelé podpoření z výše uvedených výzev na řadu úskalí a problémů. Ačkoli přínosu pro místní komunitu. Je třeba počítat také s tím, že získání zakázky ze strany
se některé potíže zdají těžko odstranitelné, jako vše i toto odvětví potřebuje čas. Sociální obce znamená přijetí velmi přísných smluvních podmínek na straně zadavatele.
podnikatelé jsou plně odhodláni nalézt své pevné hranice mezi podnikáním a sociálnem.
budoucnost: „od vzniku firmy po první získanou zakázku to trvalo zhruba
Jejich úsilí přibližují následující výroky:
11 měsíců … (!)“
byznys–nebyznys: „co člověk, to jiná představa o byznysu, o sociálním kapi-
Už nyní, v době finanční podpory, tíží sociální podnikatele pochybnosti o udržitelnosti
tálu, o dobročinnosti i o tom, jak moc se musí pracovat, aby si podnik vydělal.“
jejich podnikání po skončení podpory z evropských zdrojů, především obava o
Asi největším, zcela základním problémem je neznalost konceptu sociálního podnikání, pokrytí veškerých mzdových nákladů všech zaměstnanců. Nejvíce se obávají ti pod-
jeho nejednotný a nejasný výklad veřejností, státní správnou a samosprávnou i samot- nikatelé, kteří působí v odvětvích, o kterých se domnívají, že nemohou být nikdy
nými podnikateli. To může zkreslovat, dokonce snižovat podnikatelské aktivity sociálních konkurenceschopní ve srovnání s firmami, které běžně vyplácejí své zaměstnance
podniků, např. z řad sociálních podnikatelů se mohou ozývat hlasy, že nejsou „praví“ pod- tzv. „na ruku“. Ti přemýšlí o budoucím směrování podniku již teď. Navíc je také nutné
nikatelé, protože jejich primárním cílem není zisk, a navíc jsou dotovaní. Ve státní správě počítat s tím, že zpočátku nebude tolik zakázek, aby pokryly veškeré provozní výdaje.
a samosprávě není zatím vyjasněné postavení sociálních podniků a vztah k nim (sociální Řešením může být včasná příprava a propracování podnikatelského plánu včetně
podnikatelé by uvítali např. zbavení povinnosti platit poplatky za ověřování listin tak, jak podrobných finančních kalkulací.
je to běžná praxe pro NNO). Sami zákazníci mohou nahlížet na sociální podnikání také
speciFika cíloVÝch skupin: „zaměstnávám romy. Mezi nejčastější prob-
rozdílně, což s sebou ve výsledku může nést dva extrémní pohledy na zaměstnance i na
lémy u zákazníků jsou předsudky, že jim bude něco ukradeno, nebo že si to
samotné sociální podnikání. Tento pohled se dá přiblížit slovy jednoho sociálního podni-
‚občíhnou‘ a pak je přijdou vykrást.“
katele: „Zákazníci jsou buď stejně protivní, jako by to pro ně dělal nadnárodní koncern, se
kterým je nejlepší se soudit o maličkost, protože ty mají hodně peněz, nebo ‚oňouňávají‘ Především u cílových skupin z etnických menšin mají sociální podnikatelé pro-
naše zaměstnance, jako když přijede paní prezidentová do sirotčince.“ blémy s předsudky zákazníků. Zejména na začátku podnikání tento fakt klade
zvýšené nároky na management sociálního podniku, který individuálně vysvětluje
Podobně i uvnitř sociálního podniku existují různé představy o tom, co je samotné pod-
zákazníkům, jakým způsobem budou práce probíhat, kdo a jak bude práce dozo-
nikání, sociální kapitál, dobročinnost i o tom, jak moc se musí pracovat, aby si podnik
rovat či hlídat pracovní skupinu a připomínat, že pracovníci jsou vybráni z ok-
vydělal, jak uvedl zástupce úspěšného sociálního podniku z Plzeňského kraje. Ten z praxe
ruhu lidí s čistým trestním rejstříkem a nejsou problémoví. Tento přístup – ačkoli
doporučuje si nejdříve pořádně vyjasnit směr. Např. lze zmínit rozhodnutí o tom, zda od-
se zdá zdlouhavý a náročný – se v praxi osvědčil. Problematické je také někdy
mítnout zakázku, protože zaměstnanci se zdravotním postižením jsou unavení a hrozí, že
udržení zaměstnanců v pracovním poměru a jejich častá fluktuace (demotivační je
onemocní, i když se tím zároveň přichází o zákazníka i o peníze. Jindy naopak manažer
především srážení části peněz ze mzdy v případě exekuce a na to navázaná prob-
sociálního podniku zvažuje, zda může na pracovníka zatlačit v naději, že si problém po
lematika „náborářů“ nabízejících pracovní poměr bez pracovní smlouvy). Např. co
práci vyřeší v nějaké sociální službě lépe než v zaměstnání, ačkoli ho zaměstnavatel
se zmíněného romského etnika týče, u zaměstnavatele z Moravskoslezského kraje
dobře zná a umí s ním pracovat.
vydrželi obvykle tito zaměstnanci v pracovním poměru cca 3 měsíce. Situaci zatím
lidskÉ zdroJe: „pro mě osobně to stojí a padá s lidmi.“ vyřešil obsazením pracovních míst pracovníky z jedné rodiny …
Právě proto, že koncept balancuje mezi podnikatelským a sociálním prostředím, je velmi Nutné je také zaškolení určitých cílových skupin, neustálá motivace a prevence jejich
obtížné obsadit sociální podnik lidmi, kteří dokáží pracovat ve zdánlivě protichůdném selhání. Např. zaměstnanci, kteří dříve pracovali v chráněné dílně, mohou mít obavy
světě. To potvrzují zástupci začínajících sociálních podnikatelů a doporučují mít obsa- z toho, že někdo sleduje jejich výkonnost, přestože jsou postižení. Je proto důležité,
zený pracovní tým už před zahájením podnikání. Může se tak předejít problémům s aby alespoň z počátku měl podnik k dispozici zaměstnance, který bude zajišťovat
předsudky, které mohou mít zájemci o práci v sociálních podnicích i veřejnost obecně psychosociální podporu zaměstnancům.
(lidé z podnikatelského prostředí si např. o zaměstnancích se zdravotním postižením
myslí, že jsou to plnohodnotní zaměstnanci na částečný úvazek a dotace z ÚP je kom-
penzací toho, že nepracují na úvazek plný, že se jim práce pečlivěji vysvětlí a pak už nic
nebude třeba; lidé ze sociální oblasti naopak preferují terapii před ziskem či před péčí o Zpracovaly Svatava Škantová a Taťána Plecháčková
zákazníka, mají tendenci řešit v práci se zaměstnanci jejich rodinný život, volný čas; lidé
provozující chráněné dílny jsou zase zvyklí na dotace, nesledují výkon ani tržby).
Štefánikova 12/68, 150 00 Praha 5 | Tel: +420 257 223 001 | www.nova-ekonomika.cz | redakce@nova-ekonomika.cz 03

4. Maturus I Příklady z praxe zakladatelem Maturus, o.p.s. je
nadace Jedličkova ústavu. Funguje
pokračování ze strany 01 mezi oběma organizacemi spolu-
práce?
pro Maturus, o. p. s. spočívá v řízení organizace, sledování finančních toků, propagaci projektu a
především v práci na rozvoji a fungování organizace. Nadace jakožto náš zakladatel nad
námi drží ochrannou ruku. Proběhl jed-
povězte, jak se zrodil nápad pustit se do sociálního podnikání? norázový vklad zakladatele, ale žádná
další finanční podpora formou daru
Nápad na založení sociálního podniku se zrodil v Nadaci Jedličkova ústavu. Nadace každý
ze strany Nadace Jedličkova ústavu už
rok vyráběla novoročenky a kalendáře s motivy obrázků, jejichž autory jsou žáci a studenti
neproběhne. Podpora probíhá formou
Jedličkova ústavu a škol. Myšlenku, aby celou agendu spojenou s výrobou novoročenek a
konzultací a cenných rad od členů správní
kalendářů převzali lidé s handicapem, dovedla do konkrétní podoby Tereza Vajtová v rámci pro-
gramu Rok jinak. A tak v listopadu 2010 vznikla sociální firma Maturus, o. p. s.
rady nadace i od ředitelky nadace, která je v dozorčí radě Maturu.
Mohla byste představit hlavní cíle sociální firmy? na jakou cílovou skupinu je projekt
zaměřen? Jakým způsobem je o.p.s. Maturus podporována nadací Vodafone? bylo obtížné
uspět v programu rok jinak?
Cílem obecně prospěšné společnosti je ukázat, že práce lidí s handicapem je stejně kvalitní jako
práce lidí „zdravých“. Nabízíme kvalitní a profesionální grafické služby, naším cílem je přístup Podpora Nadace Vodafone byla zásadní pro vznik projektu. Co všechno jsme pro to museli
orientovaný za zákazníka. V rámci sociální firmy máme také tranzitní program, ve kterém udělat, by Vám lépe odpověděla Tereza Vajtová, která je zakladatelkou Maturu a předsedkyní
pracují lidé s podporou lektora – grafika. Chceme v prostředí reálné firmy nabídnout zázemí, správní rady.
zkušenosti i dovednosti, které mohou pomoci při hledání práce na otevřeném trhu práce co společnosti přináší členství v asociaci veřejně prospěšných organizací a platformě
po ukončení tranzitního programu. Cílovou skupinou jsou lidé s postižením, jak absolventi sociálních firem?
Jedličkova ústavu a škol, tak lidé po úraze.
Především je to zpráva pro veřejnost o tom, že jsme transparentní a profesionální.
přibližte, prosím, čtenářům, jak funguje provoz podniku.
Můžete představit plány do budoucna? chystáte se například rozšířit spektrum
V sociální firmě Maturus pracuje šest lidí. Z toho jeden na pozici ředitele, jeden na pozici lektora služeb nebo počet pracovních míst?
– grafika. V rámci inkluzivního programu pracuje jeden zaměstnanec na pozici grafika a druhá
zaměstnankyně jako obchodní referentka. V tranzitním programu pracují dva lidé jako grafici. V mých plánech je obojí, práce grafika, tvorba webu a podobné je v dnešní době u
Každé pondělí máme pravidelné porady, na kterých se domluvíme, co je do kdy termínově zaměstnavatelů velice žádáno. Tělesný handicap v této práci nebrání, takže pokud Maturus
potřeba udělat. Projednáme zakázky, kalkulace, objednávky, také máme společnou schránku, dodá potřebné zkušenosti a znalosti, mohou zaměstnanci ze sociální firmy najít uplatnění i
ve které je možné sledovat průběžně, jak práce postupuje. Při nepřízni počasí či stávce máme na otevřeném trhu práce. Z těchto důvodů bych ráda rozšířila kapacitu pracovních míst. Mám i
možnost pracovat z domova. nápad, jak rozšířit spektrum služeb, ten prozatím utajím, ale pokud se podaří zrealizovat, dám
Vám vědět.
s jakými přáními se mohou klienti na sociální firmu Maturus obracet?
Jak hodnotíte podmínky pro sociální podnikání v české republice? Jsou příznivé,
Nabízíme kompletní služby grafického studia, předtiskovou přípravu veškerých firemních i mer- nebo se potýkáte s problémy?
kantilních tiskovin, návrh a zpracování loga, svatební oznámení i diplomy pro školy. Pokud je to
přáním klienta, dodáme výrobek v konečné podobě, tedy i s tiskem. Podmínky pro sociální podnikání nejsou příznivé, především proto, že tento pojem není zcela
ujasněn a chybí podpora tohoto tématu. Výhodou by mohla být možnost například náhradního
Jakým způsobem spolupracuje společnost s Jedličkovým ústavem a školami? plnění, bohužel nemá tento nástroj nejlepší jméno. Uvítala bych podporu investičních projektů.
Spolupráce s JÚŠ je pro nás velice významnou. Díky dětem a jejich malířskému zápalu máme znáte projekt tematická síť pro rozvoj sociální ekonomiky - tessea?
dostatek podkladů pro zpracování novoročenek i kalendářů. Díky prostorům můžeme nabídnout
bezbariérový přístup. A naši zaměstnanci jsou také z řad absolventů, i když ne všichni – není to Projekt znám díky pořádanému semináři. Za sebe osobně spatřuji jeho význam především
podmínkou pro získání práce v Maturu. v podpoře sociální ekonomiky a vzniku tematických skupin.
Děkujeme za rozhovor Lenka Urmanová
o otevřených dveřích k sociálnímu
podnikání | Rozhovor s Liborem Loderem
kdy vzniklo o.s. dveře a co bylo jeho cílem?
Občanské sdružení Dveře, o.s. jsme založili koncem roku 2008. Vzniklo na
základě potřeb našich přátel a známých. Našim cílem bylo a je pomoci vytvořit
pracovní místa a zajistit případně adekvátní bydlení pro konkrétní osoby z
našeho okolí, které jsou znevýhodněny na trhu práce, zaměstnání hledají a
pracovat opravdu chtějí a potřebují. Vytvoření firmy fungující na principech
sociálního podnikání. Tedy mimo jiné uspět v konkurenci a zároveň vytvořit
a pracovat v kvalitním pracovním prostředí. To je pro nás základ i ideál. Tomu
jsme připraveni aktuálně přizpůsobit náš záměr a případný růst - tedy i počet
zaměstnanců.
kolik lidí zaměstnáváte?
Štefánikova 12/68, 150 00 Praha 5 | Tel: +420 257 223 001 | www.nova-ekonomika.cz | redakce@nova-ekonomika.cz 04

5. o otevřených dveřích pování konkurence zvolili průměrné. Naši zákazníci dostávají za své peníze
služby nejvyšší kvality a neplatí žádnou „ přirážku za dobročinný účel “. S ref-
erencemi našich spokojených zákazníků se můžete seznámit na stránkách
k sociálnímu podnikání www.pucle.eu. Abychom nabízeli práci opravdu potřebným lidem, navázali
| Rozhovor s Liborem Loderem jsme a chceme nadále rozvíjet spolupráci se sociálními službami a těmi, kteří
se snaží odborně posoudit motivaci, možnosti a schopnosti svých klientů a
pokračování ze strany 04 chtějí jim pomoci vstoupit na otevřený trh práce. Momentálně spolupracu-
jeme např. s agenturou práce – sdružení Práh v Brně, s chráněným bydlením
V letech 2009 -2010 v Brně jsme zaměstnávali dva pracovníky vedené sv.Michaela a s Domovem na rozcestí ve Svitavách. Jsme v kontaktu se
dlouhodobě v evidenci nezaměstnaných ÚP (kontakt vznikl prostřednictvím sdružením Růžový sad, Podané ruce a Kavárnou Anděl v Brně.
pracovníků Sdružení Podané ruce, o.s. v Brně) - na plný úvazek a jednoho pra-
covníka OZP, získaného prostřednictvím kontaktů na CHB(chráněné bydlení) co byste řekl na závěr?
sv.Michaela - na ¾ úvazek. V novém bydlišti a působišti, v Opatově u Svitav Vybavení, dovednosti, chuť do práce a poučení z mnoha chyb jsme si vzali
zaměstnáme od července tohoto roku, po dohodě s p. ředitelkou CHB Na ro- z Brna s sebou. Čeho máme málo a potřebujeme stále, je dobrá reklama a
zcestí - Svitavy (www.dnrsvitavy.cz) klienty CHB na částečné úvazky. Další zakázky.
dva zatím na dohodu o pracovní činnosti. Jedná se o muže s lehkým mentál-
ním postižením. Práci jsme vyzkoušeli po krátkém zapracování a proškolení i Děkujeme za rozhovor Silvie Tombová
„naostro“. Jsou velmi motivovaní, schopni pracovat spolehlivě dle instrukcí a
odvádět tak velmi dobrou práci.
Jaké jsou Vaše předcházející zkušenosti?
S manželkou jsme pracovali v sociálních službách, kde jsme zaznamenali ze car sharing neboli autonapůl
strany nám blízkých klientů potřebu zlepšit životní styl a zájem o „opravdovou Vystoupení Stanislava Kutáčka na Panelové diskusi Jak
práci“. To odstartovalo naši aktivitu. Já mám zkušenosti s vedením obchodní
s.r.o., s prací s postiženými osobami i s mytím schodů v činžáku. rozhýbat sociální podnikání v Brně
Jak jste začínali? o jakou práci se jedná?
Využívat auto, aniž byste ho museli nutně sami vlastnit, umožňuje sdílení
Hledali jsme proto prostory vhodné pro provozování ručního mytí a čištění aut, tzv. car sharing. V české republice tyto služby nabízí brněnské občanské
automobilů a kancelářského zázemí i v areálu firem, hotelů atd. Rozhodli sdružení autonapůl. „tento systém používání aut se k nám šíří ze západní ev-
jsme se, že nebudeme jen čekat „až něco spadne z nebe“ a současně jsme pod ropy od konce 80. let,“ vysvětluje předseda sdružení ing. stanislav kutáček.
hlavičkou PUCLE s.r.o. začali nabízet čištění interiéru automobilů. Forma s.r.o. o fungování a historii vzniku autanapůl rozvádí: „Jde o to, že lidé, kteří auto
se nám pro integraci sociálně znevýhodněných osob na volný trh práce zdála nepotřebují každý den, ale jen občas, se sdružili a koupili si auto dohromady
a sdílí na něj náklady, aby nebyly tak vysoké. ta orientační hranice, kdy se
být nejvhodnější. Nakoupili jsme tedy čistící stroje a prostředky (z vlastních
vám vyplatí jít spíš k nám, než si koupit svoje auto, je 10 tisíc km za rok.
finančních zdrojů) a začali jsme z místa našeho bydliště (rodinný domek v Myšlenka vznikla někdy v roce 2002 na služební cestě autem do německa,
Brně) provozovat a nabízet čištění interiéru automobilů. kam jsem jel se svým kolegou. založili jsme sdružení, kterému zapůjčil svoje
zmínil jste, že s.r.o. je nejvýhodnější, proč? auto. V podstatě až po velmi dlouhé době jsme se rozrostli na nynější stav –
máme 8 aut a 40 členů. Jsou jimi převážně rodiny s dětmi.“
Ministerstvi vnitra odmítlo zaregistrovat o.s., pod kterým jsme měli původně
Členem se stanete po uzavření smlouvy a složení vstupního poplatku 5000 Kč, který
v záměru i podnikat. Použili jsme starou s.r.o., která již několik let nepodnikala,
dostanete nazpět, pokud by vám Autonapůl nesedlo. Výhodná bývá kombinace
bylo to za dané situace jednodušší než zakládat třeba „véóesku“ a s fungov- využívání vozidel jak pro soukromé, tak pro firemní účely. Autonapůl má za členy 3
áním s.r.o. mám zkušenosti. Na získáváni finančních prostředků jsme přitom neziskovky, aby se zvýšilo využití v týdnu, protože individuální členové chtějí auto
nemysleli. Také nám došlo, že „integrace“ pod hlavičkou s.r.o. je „opravdovější“, používat většinou mimo pracovní dobu a o víkendu. Na rozdíl od půjčoven vozidel, jež
než pod neziskovou. účtují poplatky po dnech, jsou v car sharingu automobily k dispozici 24 hodin denně
a účtuje se po hodinách. Autonapůl má na výběr od úplně malého Opel Corsa až po
považujete své podnikání za určité riziko?
velkého Volkswagena, mezi tím kombíky a Fabie. Největší auto Volskwagen Swartz je
I podnikání ve službách typu úklid představuje nezanedbatelné riziko ( např. že 7místné.
si Vás jako malé a začínající firmy přes všechnu snahu nikdo nevšimne). Základní myšlenkou sdílení automobilů je ukázat řidičům, kolik každá cesta autem
plánujete např. čerpat finanční prostředky z fondů MpsV, z opravdu stojí, protože se do ní nepromítá jen cena benzinu. Kutáček blíže specifi-
některých grandů eu? kuje: „Ta cena je stanovená podle dlouhodobého vývoje ekonomiky, zohledňuje
pochopitelně spotřebu paliva, amortizaci, nákupní cenu, náklady na případné opravy,
Nebráníme se podpoře státu a čerpání finančních prostředků a možnosti časem příspěvek na pojištění atd. Poplatky se liší v závislosti na velikosti auta. Ceny se pohy-
zaměstnat i více lidí nebo i rozšířit záběr našeho podnikání (začali jsme testo- bují od 5 do 6,50 Kč za km. Taky jsme nedávno zavedli takový paušální poplatek 100
vat „ roznos reklamních materiálů“ ) . Kč za to, že můžete používat ten systém. Když se podíváte na ty ceny, držíme je těsně
nad ztrátou.“
Jak se Vám nyní daří realizace plánů?
K tomu, jak si vysvětlit, že i auto může být sociální podnik, Kutáček říká: „U nás je
Nabídku jsme mezitím rozšířili o klasické úklidové práce. Ceny jsme po zma- to spíš motivace environmentální, protože tím, že sdílíme auta, zřetelně ulehčujeme
pokračování na straně 09
Štefánikova 12/68, 150 00 Praha 5 | Tel: +420 257 223 001 | www.nova-ekonomika.cz | redakce@nova-ekonomika.cz 05

6. okénko do eko-sociálního podnikání v rakousku | Zahraniční zkušenost
pokračování ze strany 01
Na exkurzi byl podnik dobře připraven. Začali jsme s prezentací o vzniku a fungování společnosti, pokračovali prohlídkou obchodu, kde jsme obdivovali nápaditost, funkčnost i estetickou
stránku přetvořených věcí. Prošli jsme si místa, kde oprava či přestavba jednotlivých spotřebičů přímo probíhá, shlédli skladovací prostory (na policích ležely tisíce součástek ze spotřebičů,
všechny pečlivě roztříděné) a nakonec jsme skončili v kamenném obchodě s opravenými spotřebiči. Exkurze proběhla v angličtině.
Druhým navštíveným envipodnikem byla firma FAXI sídlící v centru Vídně. Firma provozuje netradiční taxislužbu inspirovanou asijskými rikšami. Klienti FAXI jsou totiž přepravováni v
moderním taxikole, který je poháněn řidičem-cyklistou a elektromotorem jakožto hlavním pohonem. Takto uveze dva cestující a může jet rychlostí až 20km/h. Na dotaz, kolik provozovatelé
platí za elektřinu na dobíjení elektromotorů, jsme dostali překvapující odpověď: pouze 10€ za měsíc. Provozní náklady tedy nejsou velké, ovšem pořizovací cena ano, jedna rikša totiž vyjde
zhruba na 12 000€! Firma FAXI jich vlastní deset. Jelikož netradiční taxi budí pozornost již svým vzhledem, jsou firmy, které toho dokáží využít k promoakcím. Na vozítko je možné nalepit
reklamu nebo využít zajímavého vozítka k přiblížení zákazníka do firmy.
Kladný environmentální dopad se projevuje v šetrném způsobu dopravy. Rikša s klienty může navíc vjet i do historického centra Vídně, kam mají motorové dopravní prostředky vjezd
zakázán. Za využití rikši platí klient 49€ za hodinu. Majitelé Ertelthalner a Lengauer tato vozítka pronajímají řidičům s živnostenským listem (často se jedná o studenty) za poplatek 20€ na
den. Je pak na samotných řidičích, kolik jízd denně zvládnou. Tuto práci mohou vykonávat fyzicky zdatné ženy i muži s dobrou orientací ve Vídni, nepotřebují k tomu žádný zvláštní řidičský
průkaz.
Oficiální stránky tohoto podniku jsou www.faxi.at. Exkurze byla velmi neformální, přímo na ulici u garáže taxikol a firmu nám v němčině představil jeden z majitelů.
Firma Sonnentor ve Sprögnitz u Zwettlu, zabývající se balením a prodejem čajů, koření, kávy a pochutin - to vše v biokvalitě mě zaujala především svoji zaměstnaneckou politikou. Pár
příkladů - podle slov české průvodkyně jsou obědy zdarma s tím, že každý zaměstnanec má určitý počet dní v roce službu v kuchyni, v pátek se pracuje pouze do 12 hodin a zaměstnancům,
kteří balí předvážené čaje do krabiček s nezaměnitelným designem, je umožněna práce z domu.
Firma byla založena v roce 1988 Johannesem Gutmannem (v roce 1992 pak dceřiná společnost firmy v Čejkovicích), v té době 23-letým mladíkem. Mladý podnikatel měl zvláštní podni-
katelský záměr: chtěl uvést bylinné speciality biopěstitelů z dolnorakouského Waldviertlu, kde se narodil a vyrůstal, na nadnárodní a mezinárodní trh. Díky tomu předběhl dnes aktuální
biotrendy. Hlavním rysem jeho myšlenky bylo využít zkušeností a pečlivost malých zemědělců a zároveň jim umožnit přežít v konkurenčním tržím prostředí. V roce 1988 začínal J. Gutmann
se dvěma zaměstnanci, dnes firma v Rakousku zaměstnává 150 zaměstnanců (na české straně hranice 100 zaměstnanců). Více informací naleznete na stránkách www.sonnentor.at .
V rámci exkurze jsme navštívili skladové prostory firmy, podívali jsme se do přípravny směsí čajů a koření. Prohlídku jsme zakončili prezentací o firmě (vznik a vývoj firmy, její produkty,
výroba, místa působení) spojenou s ochutnávkou čajů a pochutin, které jsme si pak mohli zakoupit v místním obchůdku.Prohlídka probíhala v českém jazyce, závěrečná prezentace pak v
angličtině.
Poslední z navštívených podniků byla společnost Waldland v Oberwaltenreith u Zwettlu. Ta se zabývá zpracováváním a produkcí rostlinných a zvěřinových specialit. Vznikla v roce 2003
spojením dvou zemědělských asociací, které vznikly v 80. letech kvůli koordinaci výroby a prodeje lokálních produktů. Společnost získala renomé díky pěstování rostlin a obilovin pro farma-
ceutický průmysl. V průběhu minulé dekády pak rozšířila portfolio svých aktivit o produkci místních specialit a výrobků (vyhlášené jsou např. rostlinné oleje z bodláků). Oficiální stránky
společnosti jsou www.waldland.at.
V rámci exkurze jsme se podívali do malovýrobních hal na výrobu biokosmetiky, rostlinného oleje z bodláků nebo na proces zpracovávání lnu od máčení až po výsledný ekooděv. K vidění
byly pole s bylinkami, ze kterých jsou vyráběny čaje a kosmetika, rybníčky s biokapry a prohlídku jsme zakončili již tradičně v obchůdku, kde je možné si tyto produkty odvézt domů.
V průběhu exkurze jsme ochutnali různé druhy zpracovávaných obilovin. Exkurze byla vedena v anglickém jazyce, avšak bohužel průvodkyní, která jazyk příliš neovládala, což značnou vahou
přispělo k tomu, že exkurze byla nejméně přínosná. Díky jazykové bariéře nám totiž průvodkyně některé odborné výrobní či procesní zajímavosti nedokázala vysvětlit. S jiným průvodcem
by prohlídka byla patrně zajímavější.
Na závěr se sluší dodat, že všechny exkurze (s výjimkou FAXI) byly za malý poplatek (od 3-5€). Firmy Waldland a Sonnentor u Zwettlu jsou asi tři hodiny jízdy autobusem od Brna a od sebe
vzdáleny 15 minut jízdy. Přesun do Vídně a tedy zbývajících dvou podniků trvá asi dvě hodiny. Exkurze se tak dá pohodlně během dvou dnů zvládnout i s návštěvou Vídně.
petra orsáková (s přispěním Jitky havlíčkové z nadace partnerství)
Manažerka projektu ekoinkubátor Masarykovy univerzity
http://www.inkubator.fss.muni.cz/cz/index.php
Štefánikova 12/68, 150 00 Praha 5 | Tel: +420 257 223 001 | www.nova-ekonomika.cz | redakce@nova-ekonomika.cz 06

7. občanské sdružení na pomoc zdravotně
postiženým lipka a sociální družstvo senza
| Informace o členovi TESSEA z panelové diskuze v Brně
chráněná dílna senza je jedno z prvních sociálních družstev v čr,
jež vzniklo na přelomu let 2000 a 2001 v prostějově z iniciativy
občanského sdružení lipka. Jako neziskovka vzniklo os lipka v roce
1992 a od roku 1993 se realizuje prostřednictvím sociálního poradenství
a sociální ambulantní služby dětem, mládeži a osobám se zdravotním
znevýhodněním. o samotném prvopočátku hovoří předsedkyně os paní re-
nata čekalová: „V 90. letech byla v té oblasti geneze taková, že původně
jsme byli sociální služba a speciální škola. školy se ze zákona osamostatnily,
takže nám školu zavřeli… a postupně, jak nám děti odrůstaly a byly dospělí,
jsme zjistili, že je škoda, aby trávily čas v denním stacionáři. ale trh práce o
ně absolutně neměl zájem, ani chráněné, ani volné práce. V podstatě v té
službě se naučily spoustu věcí. když s nimi člověk žije, tak vidí, kolik úsilí
vydají na to, aby zabezpečily svou sebeobsluhu a aby zlepšily svoji mo- pokrývače, který spadl ze střechy a měl vážné následky po zranění. Tu profesi už
toriku, řeč …a nakonec přijdou do doby, kdy je jim osmnáct dvacet let a nemohl dělat, tak u nás pracoval asi 9 let. Dále třeba švadleny. Jinak provozujeme
chtěly by pracovat, a bohužel nemají kde. takže jsme to vzali do svých rukou kuchyni, vaříme 200 obědů, z toho asi 40 % rozvážíme do bytů lidem se zdravotním
a v roce 1999 jsme založili chráněnou dílnu jako součást neziskovky.“ když znevýhodněním, pro zbytek docházejí přímo k nám do jídelny. Také provozujeme
hledali právní formu, jakou by měli mít, potkali pana ing. Vejvodu, který byl mandlovnu a prádelnu – pereme prádlo do různých penzionů, mateřských škol.
tehdy jediný, kdo os dokázal pomoci. z chráněné dílny tak bylo vytvořeno Původně jsme prali prádlo i do domova důchodců, než se změnily hygienické normy.
družstvo sociálního typu. k jeho fyzické realizaci pomohly prostředky z Jejich prádlo už je považováno za zdravotnické, to už prát nemůžeme. Nicméně pereme
předstrukturálního fondu eu, Města prostějova a Úřadu práce v prostějově.“ i pro soukromníky s tím, že naší přidanou hodnotou hned od prvopočátku bylo, že pokud
ta firma chce i drobné opravy prádla, tak je děláme. Podnikatel si dobře spočítá, že když
„Veškeré aktivity jsme směřovali na region, ve kterém působíme. Některé činnosti
zaměstnancům spravíme montérky, tak vydrží déle a je to pohodlnější než častěji kupo-
byly opravdu ,krok do tmy‘, takže během roku dvou samy zanikly, protože
vat nové. Od počátku máme něco, čemu říkáme univerzální dílna, která je zaměřená na
byly neekonomické,“ objasňuje Čekalová. A dále rozvádí: „Měli jsme kolem 75
kooperaci výroby, např. kompletujeme pro jednu zahraniční firmu profesní batohy, pro
zaměstnanců, což bylo naprosto neúnosné, protože ti pracovníci tehdy byli ve
jinou zahraniční firmu zase šroubky do myček nebo pojistky. Jsou to všechno drobné, do-
stejném pracovně-právním vztahu jako zaměstnanci sociální služby, kteří ty
kola opakující se manuelní činnosti, takže to můžou dělat i lidé s mentálním postižením.
služby poskytovali. Těch 10 let činnosti byl vývoj, někdy taková křivka nahoru a
Družstvo se dále zabývá opracováním pryžových výrobků, balením výrobků a také
dolů.“ V současné době družstvo čítá 31 zaměstnanců, z nichž 98 % je zdravotně
poskytuje masérské služby.“
znevýhodněno. Od toho se pak odvíjí celá organizace družstva, provoz, protože
jasnou prioritou od začátku je podřídit program těmto lidem, jejich možnostem Máte možnost nějakých dotací nebo si musíte všechny zisky vygenerovat
a schopnostem. sami?
Výhodou bylo, že od zahájení měli jasnou představu, na co by se měli zaměřit, Podle zákona o zaměstnanosti na ně máme právo všichni, kdo zaměstnáváme postižené.
což předsedkyně OS popisuje takto: „Náš jeden z prvních kroků byl, že jsme spo- Za dobu existence jsme dostali 160 tisíc Kč od města. Některé výzvy, které se vyhlašují,
jili lidi, jejichž pracovní výkonnost a zdravotní stav se člověku změnil ve výkonu jsou pro nás dobré, jiné ne. Pravidelné jsou např. dotace investiční – ty se poskytují
povolání. V prvopočátku jsme tam měli zaměstnané lidi nad 50 let, např. na sociální služby. Já ale bohužel asi nejsem podnikatel, protože rok a půl jsme žili jen
ze sociálních dotací, tak si říkám, že si člověk musí vydělat na svoji výplatu. Pokud si
dlouhodobě na svou výplatu nevydělá, tak je ta dílna neudržitelná.
zmiňovala jste, že vašimi zákazníky jsou školy, domovy důchodců, což jsou
v podstatě státní nebo neziskové organizace. Mají oni nějaké výhody? dos-
távají od státu nějaké dotace na to, aby mohli využívat vašich služeb?
To je zakotveno taky v zákonu o zaměstnanosti, to je tzv. lidově řečeno náhradní plnění (dle
§ 24 odst. 3 písm. a) a b) Zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti). Vnímám to jako podporu.
Pokud ten zákon nám uděluje zaměstnat osobu zdravotně znevýhodněnou, zákon o stát-
ním rozpočtu anebo využívat služby od zaměstnavatelů se zdravotním znevýhodněním
– to jsou služby, které firmy stejně musí nakoupit. Nicméně je to o tom, že my jsme město
s 95 tisíci obyvateli, spousta lidí se navzájem zná. Takže když zrovna práci nemáme, zep-
táme se ve městě. Jeden náš známý řekl, že zakázka se nezadává, ale musí se vytvořit.
A měl pravdu, protože si tu práci musíme zajistit my sami. Pro vaši představu naše první
zakázky byla letadla. Můžete tomu věřit nebo ne, ale já jsem 3 dny seděla na té dílně
a vymýšleli jsme postup tak, aby si ten člověk vydělal aspoň na část své výplaty .
Zpracovala Markéta Pišková
Štefánikova 12/68, 150 00 Praha 5 | Tel: +420 257 223 001 | www.nova-ekonomika.cz | redakce@nova-ekonomika.cz 07

8. cukrárna “cukrárna”
Rozhovor s Marketou Hodačovou a Martou Pellar
cukrárna v balbínově ulici na pražských Vinohradech se otevřela v září loňského
roku. pyšní se nejen neobvyklými zákusky za sklem pultu, jejichž autorkou je
cukrářka kateřina pavlová – mnohokrát oceněná za své cukrářské výrobky – viz
diplomy na stěně, ale sladké je především to, že je cukrárna sociální firmou.
Marta Pellar: Sociální rozměr podnikání v sobě zahrnuje zaměstnávání osob se zdravotním
postižením, kromě jiného.
Provoz cukrárny jsme mohli zahájit díky finanční podpoře OPPA , vyhlášené magistrátem hl.m.
Prahy. Od jara roku 2009 probíhaly přípravy a psaní projektu.
Jak složité je sepsání a podání projektu tohoto typu?
Markéta Hodačová: Už jen skutečnost, že nevyplněná žádost o dotace má asi 30 stran, které je
potřeba vyplnit, dopodrobna se zamýšlet nad vlastním záměrem, detailně vypracovat finanční
prozkoumání vlastní idey. Může se stát, že člověk zjistí nedostatky, rizika. My jsme ale měly za
sebou určité zkušenosti, ze kterých jsme mohly vycházet.
co je smyslem a cílem Vašeho sociálního podnikání?
Marta Pellar: Zaměstnávání handicapovaných osob je stále popelkou, proto chceme vytvořit
manuál pro ostatní zaměstnavatele s jakýmsi návodem a našimi zkušenostmi se zaměstnáváním
zdravotně postižených. Inspirovat ostatní firmy, kteří uvažují o zaměstnání třeba jen jednoho
člověka se zdravotním postižením.
A samozřejmě je naším hlavním cílem úplná finanční soběstačnost.
Jaká je skutečnost? kolik lidí zaměstnáváte, je zájem o nabízené pracovní pozice? praxi, kdy si za pomoci asistentky vyzkouší práce na výrobě zákusků nebo nápojů. Tento postup
se nám velmi osvědčil, protože praxe řekne mnohem víc než slova. Následuje klasická tříměsíční
Zaměstnáváme devět lidí se zdravotním postižením, plus pracovní asistentku a cukrářku. zkušební doba, během níž je nový zaměstnanec podle potřeby veden pracovním asistentem.
Někteří z nás pracují na částečné úvazky, někdo třeba zastává i dvě propojené pozice, při práci Rozloučit dohodou jsme se museli pouze s jednou zaměstnankyní, které to, bohužel nešlo.
v provozu je velmi nutná flexibilita pracovníků. Našim zaměstnancům se zdravotním handi-
capem vyhovují zkrácené úvazky, neboť odpovídají jejich vlastním možnostem. Jsou Vaši zaměstnanci spokojení, vidíte u nich nějaký osobní vývoj?
O zájemce o práci z řad lidí se zdravotním postižením zatím nouzi nemáme, výběrová řízení Rozhodně. Vytvářejí si pracovní návyky, překonávají komunikační bariéry, získávají praktické
probíhají během celého roku. K zájemcům přistupujeme jako každý běžný zaměstnavatel, dovednosti, kromě toho je práce jejich seberealizací, náplní volného času.
vybíráme ty nejšikovnější a především motivované zájemce. Na ty, co uspějí při výběru, čeká Navíc jsou finančně ohodnoceni, což vytváří i pocit vlastní důležitosti v rodině, kde se stávají
pracovní smlouva na osmnáct měsíců. produktivním členem, i v nich samotných. Jejich sebedůvěra roste. Zažívají úspěchy a získávají
Jaká by byla ideální návaznost po roce a půl, kdy zaměstnanec odchází? nové přátele. Stávají se součástí týmu a i tím se učí toleranci a tu učí i naše zákazníky.
Smyslem cukrárny je nejen zaměstnat lidi s handicapem, ale především poskytnout jim reál- spolupracujete s jinými organizacemi?
nou praxi. Proto navazujeme kontakty s dalšími zaměstnavateli, ke kterým budeme naše Ano, například si zde můžete koupit výrobky z dílen Fokusu Praha či z Nadace Divoké husy, se kter-
zaměstnance posílat na pracovní stáže. Obě strany si tak budou moct nezávazně a zadarmo ou dlouhodobě spolupracujeme. Umožňujeme zde vystavovat díla lidí, kteří se nějakým způsobem
vyzkoušet vzájemnou spolupráci. Cílem této aktivity je samozřejmě nalezení následného pra- podílejí na bohulibých aktivitách. Například nyní je tu výstava fotografií, jejichž autorky podporují
covního uplatnění pro zaměstnance, kterým u nás končí smlouva. opuštěná zvířata.
podle čeho si své zaměstnance vybíráte, máte i špatnou zkušenost? Odolávám neodolatelným dortům,pokukuji po zaměstnancích, kteří se spokojeně usmívají, a sl-
Potenciální zaměstnanec prochází dvěma koly, skládajícími se se z teoretické a praktické části. V ibuji si, že zde nechám vyrobit narozeninový dort.
prvním se zájemcem vedeme pohovor, abychom zjistili jeho motivaci, osobní postoj k této práci,
jeho zkušenosti, schopnosti, zručnost atd. Ve druhém přijde na takovou zkušební hodinovou Děkujeme za rozhovor Silvie Tombová
efektivita sociálního podnikání v české republice
Studentský příspěvek
studentka kamila hrušková se v rámci své bakalářské práce zabývala efektivitou sociálního podnikání v české republice. popisuje, jaký přínos pro tuto oblast mohou mít stan-
dardní metody pro měření účinnosti, především analýza sWot a metoda sroi.
Sociální podnikání v České republice je zatím „v plenkách“. Ani pojmy sociální podnik nebo sociální podnikání dosud nemají svá legislativní vymezení. Co přesně sociální podnikání definuje oproti
podnikání standardnímu, je vyváženost ekonomických, sociálních a environmentálních cílů organizace. Těmi se myslí zejména zkvalitňování a zvyšování úrovně života občanů, kteří jsou považováni
za osoby vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením.. Mezi nejvýznamnější principy sociálního podniku v oblasti sociální se řadí provozování takové společenské aktivity, jež slouží pro podnikání.
Po ekonomické stránce musí být organizace tzv. ekonomicky aktivní, tedy případný zisk (někdy označovaný jako přebytek) se přednostně využije na rozvoj sociálního podniku, nikoli na rozdělení
maximálního podílu zisku mezi vlastníky organizace jako v čistě tržních společnostech. Sociální podniky využívají více možností pro zajištění příjmů na podnikání – přímou podporu ve formě dotací,
příspěvků, grantů, darů atd. Využívají též nepřímé podpory v podobě slev na dani při zaměstnávání určité skupiny osob, případně využití náhradního plnění, které by mělo vést ke zvýšené produkci
výrobků nebo poskytování služeb. Tento způsob bývá označován jako vícezdrojové financování. V oblasti environmentální je kladen důraz na poskytování služeb lokálně a využívání místních zdrojů.
Štefánikova 12/68, 150 00 Praha 5 | Tel: +420 257 223 001 | www.nova-ekonomika.cz | redakce@nova-ekonomika.cz 08

9. Zhruba do 2 let každou půjčku splatíme z provozu aut. Postupným přechodem
na družstvo se to trochu modifikuje – částečně to budou platby členů, které
nám vytvoří nějaký kapitál a částečně to budou půjčky, které jsou v současnosti
bezúročné, a my je převedeme na úročené úvěry od fyzických osob členů nebo i
nečlenů. Pokud jde o výběr a nákup aut, občas se nám hlásí lidé, kteří by se chtěli
stát členy, protože mají auto nevyužité. To neděláme, protože máme nějakou
politiku ve výběru typů aut. Jinak kupujeme obojí, i když donedávna jen ty ojeté,
protože jsou podstatně levnější. Ukázalo se nám ale, že na opravách postupně
člověk zaplatí značné částky, takže teď na jaře jsme koupili poprvé nový vůz a
čekáme, jestli se zaplatí, nebo ne, protože ty splátky úvěru, který jsme si na něj
vzali, jsou poměrně vysoké.
Zpracovala Markéta Pišková
car sharing neboli autonapůl efektivita sociálního podnikání
Vystoupení Stanislava Kutáčka na Panelové diskusi Jak v české republice
rozhýbat sociální podnikání v Brně pokračování ze strany 08
pokračování ze strany 05 Měření efektivnosti – nebo jak někdy bývá označováno účinnosti – je velmi důležitým krité-
riem. Skládá se z posuzování a vyhodnocování jednotlivých ukazatelů ve sledovaných oblastech,
automobilovému provozu ve městech. Každé auto tak ušetří 5–10 parkovacích míst. které by v souhrnu měly přinést pravdivou výpověď o stavu dané činnosti, resp. o sociálním pod-
Dalším aspektem je, že ti lidé, kteří používají auta v car sharingu, používají také všechny nikání. Pro měření efektivity existuje mnoho metod, které by bylo možné využít i pro sociální
jiné možné způsoby dopravy – to znamená hromadnou dopravu, jízdu na kole atp.“ podnikání. Tato oblast se ale teprve rozvíjí, tudíž výběr byl omezený.
Od skromných a svépomocných začátků na konci 80. let se car sharing profesionalizoval. U tržně orientovaných společností je efektivnost měřena prostřednictvím ekonomických
ukazatelů, jež u sociálního podnikání nejsou považovány za jediné, mají ale významný vliv na
Nyníjejs úspěchemprovozujífirmynapříkladv Německu, Nizozemí, Belgii, Itálii, Švýcarsku
další rozvoj společnosti. Při měření efektivity sem vstupuje další významný faktor, a to oblast
či v Británii. Snižovat závislost na vlastních automobilech se daří i v Kanadě a USA. stanovených sociálních a environmentálních cílů. Mezi další faktory, které mají dopad na efek-
V některých západoevropských městech se jedná už o velice propracovaný systém – např. tivitu organizace, patří manažerské vedení a přístup.
v Brémách mají dokonce propojené tarify hromadné dopravy s tarify car sharingu.
Pokud jste členy car sharingového klubu, tak máte zároveň slevu na jízdenky MHD. Kamila Hrušková se soustředila na měření efektivnosti sociálního podnikání u dvou vybraných
organizací rozdílných v oblasti podnikání i právního typu. Výsledkem provedených analýz bylo
Na panelové diskuzi zazněly i dotazy, z nichž výběrem uvádíme: na základě vlastních poznatků stanovení možných doporučení k dalšímu rozvoji sociálního
podnikání. Jedním z vybraných kritérií byla podpora a začlenění zdravotně postižených do
Jak funguje ten systém předávání aut? pracovního procesu. Pro zpracování a vyhodnocení efektivnosti využila analýzy SWOT, která je
Máme jednoduchý rezervační systém. Technologicky to potřebuje zlepšení. V západní poměrně jednoduchá a pružná. V praxi se používá pro posouzení úspěšnosti firmy nebo určitého
projektu – názorně poukáže na silné a slabé stránky jednotlivých organizací a zmapuje jejich
Evropě to dělají velmi sofistikované systémy, které sledují auta. Máte čipový přístup,
příležitosti a hrozby.
auto si zapnete a zase odemknete kartou, a samo to posílá informace do centrály
o té uskutečněné jízdě. U nás si členové předávají auto a klíčky osobně. Když si auto Další metodou, s níž Kamila Hrušková pracovala, je metoda SROI – společenská návratnost in-
rezervujete v kalendáři na danou dobu a den, tak v tom systému snadno zjistíte, kdo vestic (byla představena jako jeden z dílčích projektů v rámci projektu TESSEA).
ho měl před vámi, a tohoto člověka přes seznam kontaktů kontaktujete. Domluvíte se Je založena na hodnocení dané činnosti, vyčíslení nejen ekonomických, ale i sociálních a envi-
s ním individuálně, kde auto stojí. Máme podmínku, že auto musí stát v Brně. Potom si ronmentálních nákladů a přínosů. Může mít mnoho různých podob, např. zahrnuje sociální hod-
vyberete zamýšlenou cestu, odjedete si ji a auto zase zaparkujete. Jednou za čtvrt roku notu za celou organizaci nebo se zaměřuje pouze na jeden konkrétní aspekt organizace práce.
vám přijde emailem faktura za uvedené kilometry. Je to tak, že když to auto provezete Existují dva základní typy analýzy SROI – poměrový, prováděný zpětně na základě skutečných
myčkou, tak ty náklady jdou taky proti tomu vašemu čtvrtletnímu vyúčtování jako výsledků, které již proběhly, nebo jako forma předpovědi, která pracuje s předpokládanými
záloha, není to váš extra náklad, stejně i pokud třeba kupujete po cestě palivo. Naše výstupy. Analýza může být použita jako nástroj strategického plánování a zlepšení, dále může
mít vliv na komunikaci a přilákat investice, nebo napomoct při rozhodování o nich. Vyčíslení
dobrovolná účetní jednotka to jednou za čtvrt roku všechno rozpočte.
se provádí v peněžních jednotkách. Výsledkem analýzy je číselná hodnota, která udává poměr
Je to koníček anebo zaměstnaní? Máte zaměstnance? mezi monetizovanými přínosy (tzn. vyjádřenými penězi) a vynaloženými náklady. Tato metoda
je založena na základních principech – zapojení zúčastněných stran, pochopení a sledování
Nemáme. Dřív nebo později je budeme muset mít, protože té práce jednak adminis- hodnocené změny prostřednictvím indikátorů a převedení dané činnosti do peněžních jednotek
trativní a jednak s údržbou aut je poměrně hodně. Pokud jde o ten zisk–nezisk, my na základě zjištěných podkladů. Metoda SROI se doposud nejvíce rozvíjí ve Velké Británii, kde se
se snažíme hospodařit tak, abychom vyšli s takovou plusovou nulou. Nemáme žádné měření efektivity ve třetím sektoru děje i za podpory státu.
dotace. Je to hobby. Máme schopné lidi jako členy, kteří jsou ochotni do toho dávat čas
Hrušková uvádí, že pro hodnocení efektivnosti sociálního podnikání by bylo možné využít dále
a baví je to. Je to taková týmová práce. I když ta aktivita má teď formu malého pod- také např. standardy řady ISO 9000 nebo metodu Balanced Scorecard (dále jen BSC). Standardy
nikání, my to reflektujeme tím, že už máme připravený přechod na družstvo, abychom řady ISO 9000 jsou zaměřeny na hodnocení kvality nastavených procesů. Zde si organizace
i lépe definovali vztahy k majetku, který jsme nakumulovali. stanovuje jednotlivé cíle a úkoly, u nichž následně hodnotí jejich plnění. Metoda BSC primárně
pracuje s podnikovou strategií, kterou převádí do jednotlivých cílů a úkolů a ty jsou v rámci nas-
Jak auta získáváte, zadarmo anebo je nakupujete? kupujete ojeté anebo
tavených parametrů hodnoceny.
nové vozy?
Kapitál nemáme prakticky žádný. Všechna ta auta jsou nakoupena z půjček od členů. Zpracovala Kamila Hrušková a Markéta Pišková
Štefánikova 12/68, 150 00 Praha 5 | Tel: +420 257 223 001 | www.nova-ekonomika.cz | redakce@nova-ekonomika.cz 09

10. Štefánikova 12/68, 150 00 Praha 5 | Tel: +420 257 223 001 | www.nova-ekonomika.cz | redakce@nova-ekonomika.cz 10

11. informace z proběhlých akcí | TESSEA
proběhly osmá a devátá panelová diskuze v praze a
středočeském kraji a brně | Informace o akcích v krajích
Pražská panelová diskuze proběhla 23. května 2011 v budově Magistrátu za účasti zhruba
60 zájemců o téma. Představila se sociální firma Zahrada Fokusu Praha, Modrý domeček
Řevnice, dobročinné obchody Domova Sue Ryder a pan Stanislav Sadílek představil
občanské sdružení ASPPO a jejich podnikatelské aktivity.
Dne 1. června 2011 setkání proběhlo za účasti 70 zástupců státních i nestátních organizací v
Brně. Jako zástupce sociálního podniku vystoupila paní Renata Čekalová představila SENZA
družstvo z Prostějova. Zajímavý koncept společensky odpovědné aktivity představil pan
Stanislav Kutáček z občanského sdružení Autonapůl.
informace o nejdůležitějších expertních aktivitách tessea | Informace z TESSEA
Na základě telefonického průzkumu mezi členy TESSEA a příjemci dotací z výzev č. 30 OP LZZ a č. 1 IOP zpracováváme katalog sociálních
podniků v ČR včetně těch začínajících. O jeho zveřejnění na www.socialni-ekonomika.cz vás budeme informovat emailem.
Nechali jsme pro TESSEA zpracovat zajímavé analýzy, jejichž výsledky budou využity pro závěrečnou studii infrastruktury sociální ekonomiky
v ČR. Jsou jimi Analýza dopadu nezaměstnanosti na příjmy a výdaje státního rozpočtu, Analýza pravidel veřejné podpory z pohledu sociální
ekonomiky a Sada indikátorů sociálního podniku, která rozpracovává definici a principy sociálního podniku schválené naší tematickou sítí do
rozpoznatelných znaků. Bude zpracovaná speciální sada indikátorů pro integrační sociální podniky, kterou nabídneme zákonodárcům a MPSV
jako podklad pro legislativní iniciativu na začlenění integračních sociálních podniků do zákona o zaměstnanosti. Všechny analýzy budou
zveřejněny na www.socialni-ekonomika.cz.
V současné době začínají práce na formulaci závěrečných doporučení zaměřených na to, jak by měla oblast sociální ekonomiky a sociálního
podnikání v budoucnu vypadat a jaké kroky by měly být podniknuty k tomu, aby tato situace nastala. Tato doporučení Vám budou před
dokončením závěrečné studie rozeslána k připomínkám a s jejich konečným zněním budete seznámeni na říjnové konferenci TESSEA.
chystáme na říjen dvoudenní mezinárodní konferenci tessea | Informace o chystané akci
Během října proběhne v Praze dvoudenní mezinárodní konference TESSEA. Na akci budou představeny všechny výstupy pracovních skupin a také závěrečná studie
o infrastuktuře sociální ekonomiky v České republice. A to včetně všech doporučení, jakým směrem by se měla sociální ekonomika ubírat. Na akci budou pozváni
také zajímaví hosté z oblasti sociální ekonomiky.
Pro další informace sledujte náš web.
Kontakty:
Vydavatel: www.nova-ekonomika.cz
www.socialni-ekonomika.cz
nová ekonomika, o.p.s.
štefánikova 12/68 e-mail: info@nova-ekonomika.cz
150 00 praha 5
redakce:
tel: +420 257 223 001 zodpovědná osoba:
Mobil: +420 608 202 098 Gabriela kurková
tel: +420 257 223 001
Mobil: +420 608 175 550
e-mail: redakce@nova-ekonomika.cz
Články otištěné ve zpravodaji nemusejí vyjadřovat oficiální stanovisko redakce a vydavatele. Redakce si vyhrazuje
právo upravovat příspěvky. Nevyžádané příspěvky nevracíme.
Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
11