1. Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění
veřejnosti
Blanka Vorlíčková
Ústav informačních studií a knihovnictví, FF UK v Praze
KISK FF MU
Brno, květen 2013

2. Pozadí projektu
Technologické řešení projektu
Uživatelské rozhraní webové aplikace
Příklady zpřístupňovaných významných částí osobních knihoven
Terminologie
Východiska: výskyt, způsoby zpřístupnění
Cíle a výstupy

3. Pozadí projektu
Technologické řešení projektu
Uživatelské rozhraní webové aplikace
Příklady zpřístupňovaných významných částí osobních knihoven
„Na každé knihovně za čas ulpí mnoho z osobnosti vlastníkovy; byla jedním
ze svědků jeho života, jeho niterného vývoje, jeho přerodů, vyvrcholení i
spádu. Mnohým velkým spisovatelům rozumíme daleko lépe a hledíme k
nim ještě s větší pietou, známe-li jejich knihovny (Palacký, Šafařík,
Vrchlický), u jiných upřímně litujeme, že nezanechali po sobě knihoven
(Havlíček). Ale i u běžných lidí je knihovna určitým silným individuálním
znakem a v mnohém směru spolehlivým příspěvkem k utvoření si věrného
obrazu o duchu majitele knihovny…“
K. J. Obrátil, 1931

4. Pozadí projektu
Technologické řešení projektu
Uživatelské rozhraní webové aplikace
Příklady zpřístupňovaných významných částí osobních knihoven
Osobní knihovny X soukromé knihovny
Osobní knihovna - pojem není obsažen v oficiální české
terminologii a jeho obsah problematizován
KTDIV: soukromá knihovna (Private library): „Sbírka knih,
časopisů a jiných dokumentů, která je majetkem jednotlivce“
KLS: osobní knihovna (Personal library) i soukromá knihovna
(Private library)
Biblioteka prywatna, Persönalische Bibliothek, Bibliothèque
personelle

5. Je třeba vnímat v kontextu sbírek měšťanských, šlechtických
knižních historických fondů a fondů sběratelských, spolkových,
klášterních, farních, školských

6.  zájem o knihovny osobností 19. a 20. století
 starší historické osobní celky - pozornost odborníků z oblasti
historických knižních fondů, např. Consorcium of European
Research Libraries CERL Provenance, Provenio.net

7. Výskyt
 knihovny a sbírkové fondy institucí
 v soukromém vlastnictví
 uchovávány jako zvláštní sbírky nebo vzácné tisky
 knihovní fondy se zvláštním režimem
 pokud je součástí instituce archiv, je nutno hledat jednotlivé
svazky z osobních knihoven i zde

8. Výskyt
 ve sbírkových institucích tyto fondy podle zákona č. 122/2000
Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy statut sbírky
 CES: muzea: knihovna Památníku národního písemnictví a
knihovna Národního muzea v Praze
 knihovny: nejvíce fondů Národní knihovna ČR (16), Moravská
zemská knihovna v Brně (4), Studijní a vědecká knihovna
Plzeňského kraje (5)

9. Zpracování
• zpracovány standardně
• hlavní rozdíl - zachycení ve svazcích nalezených
individualizujících prvků
• ideální stav - zaneseny do přírůstkového (místního) seznamu a
následně také do online katalogu

10. Nedostatečné zpřístupnění – hlavní východisko projektu
 velké množství pozůstalostních sbírek osobních knihoven,
jejich existence často není známa
 významné památky na vlastníky knihoven, možno označit za
součást národního kulturního dědictví
 paměťové instituce informace o nich nezveřejňují, prezentace
ve webovém prostředí minimální

11. Online zpřístupňování fondů osobních knihoven - zahraničí
 poměrně velké množství tištěných zdrojů
 několik jednoduchých webových stránek
 žádný z nich není vytvářen jako digitální knihovna s
interaktivním webovým rozhraním zpřístupňujícím obrazem
významné prvky osobních fondů

12. Online zpřístupňování fondů osobních knihoven – ČR
katalogy knihoven
 Knihovna PNP (Edvanced Rapid Library)
• popisovány ve formátu MARC
• pole poznámky 300
• pole 600 pro záznam autorů jsou uvedeny ve svých rolích
(dedikátor, dedikant, autor věnování)
• pole 856 - k vybraným dokumentům průběžně připojovány
digitální kopie individualizujících prvků

13. Online zpřístupňování fondů osobních knihoven – ČR
katalogy knihoven

14. Online zpřístupňování fondů osobních knihoven – ČR
katalogy knihoven

15. Katalogy knihoven
 zásadním předpokladem označení příslušností svazků k jedné
sbírce, svazky zůstanou propojeny
 Možnosti označení náležitosti ke sbírce:
• v rámci přírůstkového čísla
• v rámci signatury
• formou poznámky

16. Katalogy knihoven
 zásadním předpokladem označení příslušností svazků k jedné
sbírce, svazky zůstanou propojeny
 Možnosti označení náležitosti ke sbírce:
• v rámci přírůstkového čísla
• v rámci signatury
• formou poznámky

17. Katalogy knihoven
 zásadním předpokladem označení příslušností svazků k jedné
sbírce, svazky zůstanou propojeny
 Možnosti označení náležitosti ke sbírce:
• v rámci přírůstkového čísla
• v rámci signatury
• formou poznámky

18. Katalogy knihoven
 zásadním předpokladem označení příslušností svazků k jedné
sbírce, svazky zůstanou propojeny
 Možnosti označení náležitosti ke sbírce:
• v rámci přírůstkového čísla
• v rámci signatury
• formou poznámky

19. Zachycení příslušnosti svazku k původnímu celku, míra
detailnosti zápisu individualizujících prvků v přírůstkovém
(místním) seznamu a v katalogizačním záznamu dokumentu a
uložení sbírky jako celku závisí na zpracovateli, politice
uchovávající instituce i skutečnosti, jaký význam je původnímu
majiteli knihovny připisován

20. Tištěné prameny
• Čechy - 20. a 30. léta 20. století (zprávy především o knihovně
Otokara Březiny, K. H. Borovského, A. Procházky, J. Zeyera, A.
Nováka, J. Nerudy, J. Vrchlického a T. G. Masaryka)
• aukční katalogy osobních knihoven soudobých bibliofilů a
intelektuálů
• Interní soupisy institucí

21. Tištěné prameny
 publikovaly desítky autorů
 především správci sbírek a odborníci z oblasti, v níž majitel
sbírky působil
 konference Problematika historických a vzácných knižních
fondů

22. Online zpřístupnění:
Katalog knih Jamese Multatuliho

23. Seznam svazků osobní knihovny Williama Faulknera

24. Seznam knih z pozůstalosti Robinsona Jefferse

25. Katalog osobní knihovny Leonarda Woolfa a Virginie Woolfové

26. SVK Plzeň

27.  „Informační systémy zpřístupňující knihovní celky osobností
kultury jako součást národního kulturního dědictví“
 Vytvořit webovou aplikaci
 Zpřístupnit pomocí této aplikace odborné i široké laické
veřejnosti historické celky osobních knihoven význačných
osobností české kulturní historie převážně 19. a 20. stol.
 Prohloubit a obohatit stávající poznání osobností vědy,
techniky, kultury a umění o nové poznatky a tím přispět i
oborům, v nichž dané osobnosti působily
Cíle projektu z grantu MK ČR

28. Hlavní výstup projektu
 Prototyp specializované digitální knihovny, pro jehož
potřeby byly implementovány mezinárodně uznávané
metadatové formáty
 Tyto informace prezentovány přes uživatelské rozhraní
„Knihovny významných českých osobností“ http://www.
osobniknihovny.cz/
 Vybráno a zpracováno šest knihoven
 Sekce „Další dochované knihovny“
 Uživatelské rozhraní v češtině a angličtině

29. Technické řešení projektu

32. Další metadatové prvky
 práva na konkrétní svazek, typ dokumentu, identifikace
souboru v rámci systému, popis digitálních kopií - označení
obrázku: obálka, vpisky aj., typ objektu, název hardware,
formát popisované digitální kopie
 slovní vyjádření individualizujícího prvku, příp. možný kontext
prvku s dílem či životem majitele (poznámka „mods:note“):
 na úrovni knihy (mods:PhysicalDescription/mods:note)
 na úrovni stránky (mods:note)

33. Metadatový popis dokumentů a vytvořených digitálních kopií
• Popisná metadata – MODS (Metadata Object Description
Schema)
• Administrativní/Technická metadata - inspirace
doporučením „Plnění administrativních metadat: určeno
spolupracujícím knihovnám a institucím“ ze srpna 2008
„Zapouzdřeny“ také prvky ze schématu MIX (NISO Metadata
for Images in XML Schéma/Technical Metadata for Digital Still
Images Standard)
• Administrativní metadata/právní obsah – schéma METS
Rights a licence Creative Commons
• Vše „zabaleno do kontejnerového formátu METS (Metadata
Encoding and Transmission Standard)

34. Zpracování vybraných sbírek
• osobní knihovna Jaroslava Ježka
• fragment ok Zdeňka Fibicha
• fragment ok K.H. Borovského
• fragment ok Boženy Němcové
• osobní knihovna Karla Čapka
• osobní knihovna Mikoláše Alše
• vyhledání individuálních prvků, pořízení digitálních kopií,
úprava vybraných kopií, vložení kopií do redakčního systému,
metadatový popis

35. Uživatelské rozhraní – Knihovny významných českých
osobností

36. Hlavní strana

37. Jedna z šesti hlavních osobních knihoven

38. Seznam všech zjištěných dokumentů knihovny

39. Zpracování, historie a charakteristika knihovny

40. Individualizované svazky osobní knihovny

41. Úroveň jedné knihy

42. Úroveň jedné stránky

43. Vyhledávání

44. Uživatelské rozhraní v angličtině

45. Další dochované knihovny – ČR

46. Další dochované knihovny – ve světě

47. Další dochované knihovny

48. Geografické umístění knihoven ČR - I.

49. Geografické umístění knihoven ČR - II.

50. Geografické umístění knihoven - zahraničí

51. Uživatelské zaměření
 vytvořená digitální knihovna je veřejně přístupna všem
uživatelům
 podpora tématiky zkoumání, uchovávání a zpřístupnění
osobních knihoven
 možnost využití v oblasti vzdělávání

52. Výhledy do budoucnosti
 aplikace i nadále doplňována
 dohledávání dalších svazků z osobních knihoven
 zpracování dalších knihoven za spolupráce
paměťových institucí
 spolupráce s odborníky z oblasti historie, literární
vědy, muzikologie atd. - interpretace obsahu
knihovny a prvků v nich objevených
 postupné zpřístupnění?

53. Pozadí projektu
Technologické řešení projektu
Uživatelské rozhraní webové aplikace
Příklady zpřístupňovaných významných částí osobních knihoven

54. Děkuji za pozornost
…
a několik příkladů