1. Rozbor díla Na galerii
Kurz práce s informacemi
Lenka Šprinclová, 3. 1. 2013
Argumentace
Téma „Rozbor díla Na galerii“ jsem si vybrala z toho důvodu, že mi všechny Kafkovy knihy
přijdou zajímavé a je dobré se nad nimi zamyslet trochu hlouběji. Konkrétně s touto knihou
jsem se setkala zde na univerzitě, proto k psaní závěrečného úkolu do tohoto předmětu použiji
i materiály poskytnuté PhDr. Romanem Kopřivou, Ph.D.
Anotace
Text „Rozbor díla Na galerii“ se zabývá nejprve stylem autorova psaní, poté samotným
dějem. Text obsahuje základní informace o hlavních postavách díla Na galerii, jejich
povahách a pocitech. Je zde k nahlédnutí i přehledný graf, který zobrazuje počty výsledků
nalezených při vyhledávání daných témat na internetu.
Klíčová slova
Kafka, děj, cirkus, povídka, odstavec, Na galerii

2. Povídka Na galerii člověka na první pohled moc nezaujme. Věty a děj se zdají být
nesmyslné, proto může někdo tuto povídku ihned odsoudit a zařadit ke svým méně oblíbeným
nebo v horším případě ji ani nedočíst. Avšak po několikátém přečtení svůj názor čtenář
změní. Objeví totiž skryté významy, které po jednom přečtení na povrch nevyplují. Četba
Kafkových děl patří mezi velmi náročné, protože Kafka ve všech svých dílech používá mnoho
symbolů. Nejčastějším autorem používaným slovním druhem je adjektivum. Pomocí adjektiv
může věty více rozšiřovat a detailněji popsat postavy a celou situaci. Vypravěčem je sám
autor, který do děje nevstupuje a nijak nezasahuje. Jen celou scénu pozoruje zpovzdálí, možná
že se jen odehrává v jeho představách nebo snech.
Děj povídky se odehrává v cirkuse. Čtenář si pod tímto slovem představí velký
barevný stan, ve kterém se skrývá plno záhad a umělců. Při jejich vystupování se lidé baví,
smějí se, ale kdo se zamyslí nad tím, jakou skutečnou tvář a pocity skrývá třeba takový klaun
pod červeným nosem a barevnými tvářemi. Na povrch se cirkus jeví jako centrum zábavy, ale
uvnitř může být plno smutku a nesplněných přání…
Celá povídka se skládá jen ze dvou odstavců, které jsou tvořeny dvěma dlouhými souvětími.
První odstavec představuje iluzi, často se objevuje slovo „kdyby“.
„Kdyby v manéži před neúnavným publikem celé měsíce bez ustání kolem dokola
kroužila na vrávorajícím koni nějaká sešlá, souchotinářská krasojezdkyně, poháněná
nelítostným šéfem s bičem v ruce, trylkujíc na koni, posílajíc polibky, pohupujíc se v
bocích, a kdyby tato hra…“1
K zamyšlení je i ta skutečnost, že první odstavec je psán v minulém čase, avšak
druhý odstavec v čase přítomném. To je právě z toho důvodu, aby čtenář pochopil, že se
jedná o představu, pomocí které Kafka popisuje krutý a unavený lidský život. Můžeme se
domnívat, že třeba zrovna tak negativně si život on sám představoval a neviděl
na něm nic dobrého, kvůli čemu by stálo zato žít. Hlavní postavou je krasojezdkyně, starší a
nemocná paní trpící tuberkulózou, která bez přestání jezdí na koni. Po celou tu dobu je
popoháněna ředitelem cirkusu s bičem v ruce. Ten vůbec nebere ohled na její potřeby a nutí
1
KAFKA, Franz. Ein Landarzt und andere Prosa. [Nachdr.]. Stuttgart: P. Reclam, 1995.
ISBN 978-315-0096-758.

3. ji k vyšším a lepším výkonům. Vnímá ji pouze jako loutku bez duše, která se musí
překonávat, rozdávat polibky a tvářit se, jako by jí ta práce dělala radost. Přitom uvnitř se
cítí úplně jinak, ale to nikoho nezajímá. Tímto autor vystihl skutečnou společnost, kde se
člověk musí přetvařovat a přes veškeré strasti a problémy se musí podřizovat ostatním.
Nikdo tuto krasojezdkyni neobdivuje, nikdo jí netleská, jen jeden divák ji sleduje z pódia.
Má však chuť seběhnout k nim a celé to vystoupení zastavit. Vnímá to pouze jako komedii,
přetvářku. Do děje nijak nevstupuje, ale uvědomuje si tu nespravedlnost a krutost mezi
lidmi různých sociálních vrstev. Žádná z uvedených postav se nevyvíjí.
„…pak by snad mladý návštěvník galerie seběhl dolů po dlouhých schodech
skrze všechna pořadí, vrhl se do manéže, a do fanfár orchestru, jenž stále drží krok,
vykřikl: Stát!“2
Druhý odstavec je optimističtější, plný štěstí a lásky mezi postavami. Krasojezdkyně
je krásná, mladá, plná energie. Ředitel je na ni pyšný za to, jaké podává výkony, dokonce ji
nazývá svojí vnučkou.
„…zvedá ji starostlivě na šedivého grošáka jak nade vše milovanou vnučku, která
se vydává na nebezpečnou pouť…“3
Tím dává najevo rovnost mezi nimi a rodinný vztah, který k ní cítí. Krasojezdkyně
je naplněna spokojeností a štěstím, když může vystupovat před publikem, které ji tleská a
obdivuje. Čtenářovi dává pocit, že vše dobře dopadne a nemusí mít strach o jejich osudy. Z
neznámého důvodu se však již zmíněný divák rozpláče a pohltí ho deprese. Můžeme to
chápat tak, že někdo se raduje a s ním celé okolí, avšak člověka, kterého něco trápí a je
nešťastný, si nikdo nevšimne. Možná kdyby si ho někdo všiml, musel by s ním soucítit a už
by nebyl tak šťastný jako předtím. Proto je snadnější dělat, že takového člověka nevidíme.
Autor si hraje s pocity čtenáře. V prvním odstavci mu říká, jak je život špatný,
nespravedlivý, v druhém ho zase rozveselí, uvede do naděje, že se všichni mají rádi a není
důvod, proč by člověk neměl být veselý. Avšak poslední větou ho dovede do rozpaků a nutí
ho přemýšlet nad zmíněným divákem.
2,3
KAFKA, Franz. Ein Landarzt und andere Prosa. [Nachdr.]. Stuttgart: P. Reclam, 1995.
ISBN 978-315-0096-758.

4. Na závěr této práce bych chtěla pomocí níže uvedené infografiky uvést počty
výsledků vyhledávání nalezených serverem www. Google.com po zadání klíčového hesla
„Franz Kafka“ + „jméno daného díla“. Tato informace měla zprostředkovaně znázornit
zájem tvůrců webů a editorů o jednotlivá Kafkova díla.
Jednoznačně nejužívanějším spojením Kafkova díla a umělcova jména je povídka
Proces. Toto klíčové slovo po zadání zobrazilo 218 000 výsledků.
http://infogr.am/Pocet-vysledku-hledani/ vytvořeno dne 3.1.2013

5. Seznam použité literatury a internetových zdrojů:
1. KAFKA, Franz. Ein Landarzt und andere Prosa. [Nachdr.]. Stuttgart: P. Reclam,
1995. ISBN 978-315-0096-758.
- Jedná se o sbírku prózy, ve které je zmiňovaná povídka uvedena. Kniha sama o sobě
obsahuje i jiné kvalitní Kafkovy povídky. Kvůli mému oboru jsem povídku četla
v originálním jazyce, a tím je němčina.
2. JEDLIČKA, Josef. Poznámky ke Kafkovi: Příležitostný tisk pro účastníky lit. večera
Setkání s osobností a dílem Josefa Jedličky. Praha: Nakladatelství Franze Kafky,
1993, 30 s. ISBN 80-901456-5-5.
- Pro tuto knihu jsem se rozhodla z toho důvodu, že v ní je obsáhle a srozumitelně
pojednáváno o Kafkovi, jeho životě a dílech. Tato kniha mi byla doporučena
i PhDr. Romanem Kopřivou, Ph.D.
3. Franz Kafka Museum. [online]. [cit. 2013-01-03]. Dostupné z:
http://www.kafkamuseum.cz/ShowPage.aspx?tabindex=0&tabid=1
- Na uvedené stránce je uvedeno mnoho informací, které mi pomohly při pochopení a
následné tvorbě této práce. Stránka považuji za kvalitní, protože se zabývá životem
France Kafky a spravuje muzeum s jeho jménem .