1. PROTEKCIONISMUS V ZAHRANIČNÍM OBCHODU
Tento kalendářní rok jsem započala studium na ESF. Vybrala jsem si tuto fakultu, protoţe se
mi připadají ekonomická témata často velice zajímavá. Na ekonomech se mi líbí, ţe umí
racionálními ekonomickými prostředky vysvětlit mnoho předsudků a nešvarů, jak
v ekonomice, tak v politice. Velice mě zaujalo téma volného obchodu. Základní poznatky
jsme mohli postřehnout jiţ v kurzu Mikroekonomie 1. Často se některé vlády laicky snaţí
volný obchod omezovat z nepodloţeného důvodu zlepšení ekonomického blahobytu. Ne vţdy
se jedná o zlepšení, jak se na první pohled zdá.
NEGATIVNÍ VLIV PROTEKCIONISMU NA ZAHRANIČNÍ OBCHOD
ANOTACE
V této práci je rozebrán protekcionismus a jeho negativní strana v komparaci s volným
obchodem. Volný obchod často explicitně poukazuje na nešvary protekcionismu. Úvodem je
protekcionismus jako pojem nadefinován a popsán, i co se do historie týče. Dále se poukazuje
na politický vliv vedoucí k protekcionismu, moţnou protekcionistickou budoucnost
mezinárodního obchodu a základní principy podporující volný obchod, jako například teorie
komparativních výhod. Jako negativní ukázka protekcionismu jsou uvedena cla a také příklad
ČR, jak jí pomohlo odstranění negativního ochranářství.
KLÍČOVÁ SLOVA: protekcionismus, volný obchod, zahraniční obchod, komparativní
výhoda, cla
Ačkoliv liberalismus dosáhl v recentním světě velkého pokroku, stále se setkáváme
s myšlenkovými proudy ochranářství, tzv. protekcionismu. „Ve svém původním významu
označuje termín protekcionismus pouţívání takových nástrojů státní intervence, jejichţ
účelem je tzv. ochrana domácího trhu […]“ [1, str. 17].
Trocha historie nám napoví, ţe protekcionismus v některých zemích nabyl svého
významu aţ v posledním dvacetiletí. Co týče ČR, „do roku 1990 byl zahraniční obchod České
republiky poznamenán zejména skutečností, ţe byl uplatňován tak zvaný monopol
zahraničního obchodu, zřízený podle zákona č. 119/1948 Sb., o státní organizaci zahraničního
obchodu a mezinárodního zasilatelství. Podle tohoto zákona mohly zahraničně obchodní
činnosti provádět jen ty organizace, které ministr zahraničního obchodu určil nebo zřídil“ [2,
str. 7].
Často se ekonomové zabývají tím, zda protekcionismus skutečně chrání. Odpověď na
tuto otázku se pohybuje na hranici politiky a ekonomie. V případě, ţe se přikloníme na stranu
politiky, často nás pohltí svody normativních tvrzení, která ignorují některé aspekty pozitivní
ekonomie a důsledky, které nemusí být zpočátku zcela zřejmé. „Nejčastější formou
protekcionizmu jsou cla, kvóty, devizový reţim, případně technické normy. Důsledkem této
politiky bývá sníţení konkurenceschopnosti domácí produkce a jejich zaostávání“ [3, str. 10].
V některých případech můţe dojít aţ k obchodní válce mezi státy. Obávali jsme se jí r. 1992.
„V říjnu a začátkem listopadu ztroskotávají jednání mezi ES a USA o liberalizaci v rámci
GATT. Hrozí obchodní válka, USA se chystají nastolit od 5. 12. 1992 na zemědělské

2. produkty celní sazbu 200 %. Koncem listopadu je v New Yorku dosaţeno kompromisní
dohody“ [4, str. 2]. Neustálé boje v protekcionistické otázce jsou často právě mezi vyspělými
zeměmi či společenstvími, které se obviňují z ochranářských praktik. „Například v květnu
1994 (HN 10. 5. 1994 a HN 25. 5. 1994) vydala komise Evropské unie studii o překáţkách,
jeţ do cesty vývozu stavějí Spojené státy, coţ způsobuje západoevropským exportérům ročně
miliardové ztráty“ [5, str. 37 – 38].
I do budoucna se názory některých ekonomů přiklánějí k proudům protekcionismu.
Moţná k nim přímo nesměřují, ale rozhodně je nevylučují a povaţují je za jednu z moţností,
do které se obchodní svět řítí. „Globalizace je věcí minulosti. Hospodářské těţkosti a vzestup
nacionalismu přiměly státy znovu zavádět bariéry pro pohyb osob i zboţí. Technologický
pokrok v důsledku toho stagnuje. Vysoké ceny energií a nedostatek surovin se stávají zdrojem
válek a mezinárodního napětí. Za těchto okolností neexistuje ţádné celosvětové úsilí o sníţení
emisí skleníkových plynů a zemské klima směřuje ke zvýšení o 3,5 stupně Celsia do konce
století, a to se všemi důsledky, které tyto změny přinesou“ [6].
Základní principy ekonomie, se kterými jsem se setkala jiţ letos v prvním ročníku,
v podstatě argumentují pro volný obchod. Heslo jako: „Obchodování přilepší oběma
stranám,“ věrně dokazuje skutečnost, která kritizuje protekcionistická omezování obchodu.
Vše ve volném obchodu je zaloţeno na dobrovolné směně. Jiţ pojem „dobrovolný“ značí to,
ţe ţádný racionálně myslící člověk by neudělal dobrovolně nic, co by mu škodilo. „Čím více
lidí se na směně podílí, tím lépe, moţnosti se rozšiřují a především je moţné plně vyuţit
výhod rozšířené dělby práce. Třebaţe to není ničí speciální zájem, tak rozrůstající se
konkurence trhy zefektivňuje, kaţdý zásah (zákaz, clo, kvóta, omezení) tuto efektivitu
omezuje. Tolik asi k východiskům liberální argumentace v celospolečenském měřítku. […]
Všechny výše zmíněné argumenty dávají liberální straně s individualistickým přístupem
pádné důvody pro kompletní odmítnutí protekcionismu a hájení pozice volného obchodu“ [7].
Dalším principem, který podporuje myšlenku negativity protekcionismu, tudíţ
proklamuje volný obchod, je princip komparativní výhody. „Zásada komparativní výhody
tvrdí, ţe kaţdá země se specializuje na výrobu a vývoz těch statků, které můţe vyrábět s
relativně niţšími náklady (kde je relativně efektivnější neţ jiné země), naopak kaţdá země
bude dováţet ty statky, které vyrábí s relativně vyššími náklady (kde je relativně méně
efektivní neţ jiné země). Ekonomické důvody pro mezinárodní obchod existují i tehdy, má-li
jedna země absolutní výhodu při výrobě obou statků (všech), jestliţe se obě země specializují
na výrobu toho statku, který je pro ni relativně levnější“ [8, str. 8]. Často kritizovanou formou
protekcionismu jsou cla. Dokáţeme je z ekonomického hlediska celkem lehce popsat. „Cla
vytvářejí ekonomickou neefektivnost. Přesněji řečeno uvalení cel způsobuje, ţe ekonomické
ztráty spotřebitelů převyšují příjem získaný vládou plus dodatečné zisky vydělané výrobci“
[8, str. 19 ].
Jako relevantní příklad uveďme ČR a její vztah k EU. Můţeme zde dokázat, ţe
eliminace překáţek volného obchodu měla velký přinos pro mezinárodní obchod ČR.
„Zahraniční obchod byl v prvním roce po vstupu České republiky do EU (květen 2004 aţ
duben 2005) […] provázen některými změnami, které souvisely se zapojením do rozšířeného
trhu Evropské unie. […] Padly celní bariéry, byly odstraněny překáţky při překročení hranic
v rámci Evropské unie a sníţily se transakční náklady. To se pozitivně projevilo ve výsledcích
zahraničního obchodu. O tom svědčí dosaţená tempa růstu vývozu i dovozu, výrazné zlepšení

3. obchodní bilance, posuny v teritoriální i zboţové struktuře zahraničního obchodu. […].
Společná zahraničně obchodní politika států EU vůči nečlenským státům otevřela nové
moţnosti pro zahraniční obchod České republiky. Nad rámec všeobecných obchodních
pravidel v rámci WTO měla EU sjednány preferenční dohody (o celní unii nebo o volném
obchodu) s větším počtem států, resp. s některými uskupeními, čímţ si zajistila výhodnější
podmínky pro obchodování“ [9].

5. Seznam pouţité literatury:
[1] ŠŤASTNÝ, Dan. Mezinárodní obchod: teorie a politika. Vyd. 1. Praha: Oeconomica,
2004, 149 s. ISBN 8024508052
 Velice dobrá reputace vydavatele
 Velice široce pokrytá daná problematika
 Minimum předpojatosti a subjektivity
 Stálá aktuálnost informací
 Odborný jazyk, kvalifikovanost autora
[2] DVOŘÁK, Pavel. Základy mezinárodní obchodní politiky. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola
ekonomická v Praze, 1999, 221 s. ISBN 8070796588
 Kvalifikovaný autor
 Více vydání
 Vydavatel zaměřený na ekonomická díla
 Odborný jazyk
 Strukturální náleţitosti v knize (kapitoly, obsah,…)
[3] HUNČOVÁ, Magdalena a Antonín STEHLÍK. Celnictví a spedice. 1. vyd. Brno:
Masarykova univerzita, 2000, 159 s. ISBN 8021022566
 Erudovanost autorky
 Dobrá pověst vydavatele
 Aktuální vydání (r. 2000)
 Vydáno ve více vydáních
 Objektivnost textu
[4] GOULLI, Rochdi. Reforma společné zemědělské politiky Evropského společenství:
protekcionismus, jednání GATT a perspektivy. Praha: Ekonomický ústav ČSAV, 1992, 37 s.
 Dobrá reputace vydavatele v ekonomické oblasti
 Přesnost a bezchybnost v oblasti jazyka
 Hluboké pokrytí dané problematiky

6.  Absence subjektivity informací
 Kvalifikovaný autor
[5] PRCHAL, Miroslav. Kdo hýbe světovou ekonomikou. Praha: Globe, 1995, 71 s. ISBN
8090170501
 Kvalitní vydavatel
 Erudovanost autora
 Ekonomická odbornost a objektivita textu
 Jazyk dobře zacílen na zamýšlené publikum
 Přítomny všechny náleţitosti odborné monografie
[6] ŠNÍDL Vladimír, EKONOM: Kolaps, či vláda megaměst. Jak by mohl vypadat světový
obchod v roce 2050 | byznys.ihned.cz – Zpravodajství [online]. 11. 8. 2012, poslední
aktualizace: 11. 8. 2012 08:05 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z:
http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi/c1-56979930-svetovy-obchod-2050
 Vydavatelem článku je prestiţní ekonomický časopis EKONOM
 Autor je uveden
 Uvedeno datum vydání i aktualizace
 Stránka obsahuje funkční odkazy
 Styl jazyka je přesně určen zacílenému publiku
[7] ROSENBERG, Zdeněk. Postoj soudobé ekonomické teorie k protekcionismu [online].
2008 [cit. 2012-12-20]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní
fakulta. Vedoucí práce Kamil Fuchs. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/99608/esf_m/>.
 Autorem práce je absolvent ESF, vedoucím jeho práce odborník Kamil Fuchs z ESF
 Autor vykazuje velkou erudovanost v oboru
 V oblasti jazyka vysoká přesnost a odbornost
 Velice přehledná práce se všemi strukturálními náleţitostmi
 Autor často cituje a vše uvádí podle norem
[8] SŠ OBCHODU SLUŢEB A PODNIKÁNÍ A VOŠ ČESKÉ BUDĚJOVICE, Mezinárodní
obchod, protekcionismus [online prezentace], [cit. 20. 12. 2012]. Dostupné z:
http://www.ssvos.cz/vos/stahuj/mater/mezin.pdf
 Vydavatelem je souhrnně škola (solidní instituce zajišťující kvalitu)
 Prezentace je učebním materiálem školy
 Autor je erudovaný v daném oboru
 Prezentované informace jsou stručné, přesné, dostatečně objektivní a přiměřené
 Informace k tématu jsou podloţeny relevantními objektivními argumenty
[9] ČSÚ, Zahraniční obchod České republiky v prvním roce členství v Evropské unii [online],
aktualizováno dne: 20. 8. 2012 [cit. 20. 12. 2012]. Dostupné z:
http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cvzo060305analyza05.doc
 Vydavatelem je Český statistický úřad (solidní instituce)
 Stránka obsahuje funkční linky
 Informace jsou velice přesné a podloţené výzkumem
 Můţeme zjistit datum poslední aktualizace stránky

7.  Styl jazyka odpovídá cílovému publiku