1. ˇ ´ ˚
STRUCNY PRUVODCE
ˇ ´ ´
K POROZUMENI ISLAMU
I.A. Ibrahim
1

2. Predmluva k c
ˇ ˇeskemu vydanı
´ ´ ´
Tato kniha ve sve prvnı casti na ´ ´ ˇ´ ponechan take puvodnı vy
´ ´ ˚ ´ ´raz v arabstine, ˇ ˇ
nekolika pr´kladech ilustruje vy
ˇ ˇı ´jimecnost
ˇ ktery byl potom v textu vysvetlen v plnem
´ ˇ ´
textu Koranu. Koran, zjeveny proroku
´ ´ ´ vy´znamu slova.
Muhammadovi (necht’ mu Buh zehna a da
. ˚ ˇ ´ ´ Druha poznamka se ty ´ pouz´vanı
´ ´ ´ka ˇı ´ ´
mu mır) v letech 610 az 632 n. l., je
´ ˇ slova Buh. Spravny vy
˚ ´ ´ ´raz pro oznacenı ˇ ´
kniha urcena pro vsechny lidi. Jeho jazykem
ˇ ´ ˇ Stvoritele je totiz Allah, coz je Jeho vlastnı
ˇ ˇ ´ ˇ ´
je arabstina. Spisovna arabstina, jazyk
ˇ ´ ˇ jmeno majıcı vy
´ ´ ´ ´znam „ten jediny ktery ´, ´
pevny pravidel, nedoznala dıky Koranu
´ch ´ ´ ma by uctıvan“. Ruzna nabozenstvı majı
´ ´t ´ ´ ˚ ´ ´ ˇ ´ ´
za 14 stoletı zadny zmen. Ani v Koranu
´ ˇ ´ ´ch ˇ ´ sve Bohy, davajı jim ruzna jmena, pıs´ je
´ ´ ´ ˚ ´ ´ ´ˇ ı
samotnem nebylo od jeho zjevenı zmeneno
´ ´ ˇ ˇ s maly ci s velky pısmenem a zna-
´m ˇ ´m ´ ´
jedine slovo. Text Koranu je vy
´ ´ ´jimecny a
ˇ ´ zornujı je v ruzny podobach. Uctıvajı lid-
ˇ ´ ˚ ´ch ´ ´ ´
nenapodobitelny nejen svy obsahem, ale i
´ ´m ske bytosti, vesmırna telesa, ohen, zvırata
´ ´ ´ ˇ ˇ ´ˇ
formou. Proto se zadny z prekladu nemuze
ˇ´ ´ ˇ ˚ ˚ˇ nebo dokonce sochy. Je-li tedy v teto knize ´
vyrovnat originalu. Ani verse v ceskem
´ ˇ ˇ ´ pouz´vano slovo Buh, je tım mınen Allah,
ˇı ´ ˚ ´ ´ ˇ ´
prekladu nevystihujı hloubku a mnohoz-
ˇ ´ jediny vecny Stvoritel vesmıru a Pan vsech
´, ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ
nacnost myslenek arabskeho textu. A ty ´
ˇ ˇ ´ ´ka svetu, ktery poslal proroky, Noa, Abrahama,
ˇ ˚ ´ ´
se to i tech versu, ktere v sobe zahrnujı
ˇ ˇ˚ ´ ˇ ´ Mojz´se, Jez´se, Muhammada
ˇ ıˇ ˇ ıˇ .  a mnoho
poznatky objevene modernı vedou teprve
´ ´ ˇ dals´ch, necht’ je s nimi mır. Nektery ze
ˇı ´ ˇ ´m
v poslednıch desetiletıch. U nektery z nich
´ ´ ˇ ´ch Svy proroku dal take pısma, z nichz ne-
´ch ˚ ´ ´ ˇ
(23:12-14 a 96:15-16), pouzity v teto pub-
ˇ ´ch ´ jznamejs´ jsou Tora, Evangelia a Koran.
´ ˇ ˇı ´ ´
likaci, jsme v jejich prekladu ucinili malou
ˇ ˇ Take v hebrejstine, puvodnım jazyku Bible,
´ ˇ ˇ ˚ ´
upravu, aby byl lepe vystihnut jejich vy
´ ´ ´z- se tento Stvoritel jmenuje Eloah.
ˇ
nam. Presneji receno u tech slov, ktere
ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´
v cestine nemajı jednoduchy ekvivalent, byl
ˇ ˇ ˇ ´ ´ Islamska nadace v Praze
´ ´
leden 2004
2

3. Predmluva autora
ˇ
Tato kniha je strucny pruvodcem po Is-
ˇ ´m ˚ mnoho zazraku, jejichz svedky se staly tisıce
´ ˚ ˇ ˇ ´
lamu. Tvor´ ji tri kapitoly.
´ ˇı ˇ lidı.
´
Prvnı kapitola „Dukazy pravdivosti Is-
´ ˚ 6) Prosty zivot Muhammada : Tato cast
´ˇ .  ˇ´
lamu“ odpovıda na nektere dulezite otazky:
´ ´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ´ ´ jasne dokazuje, ze Muhammad
ˇ ˇ .  nebyl
Je Koran opravdu Slovo Boz´, zjevene Bo-
´ ˇı ´ zadny podvodnık, ktery by sve proroctvı
ˇ´ ´ ´ ´ ´ ´
hem? Je Muhammad .  1
opravdu prorok vyhlasoval kvuli materialnım vy
ˇ ˚ ´ ´ ´hodam,´
seslany Bohem? Je Islam opravdu nabozen-
´ ´ ´ ˇ slave nebo moci.
´ ˇ
stvı od Boha? V teto kapitole zminujeme sest
´ ´ ˇ ˇ Z techto sesti argumentu lze vyvodit,
ˇ ˇ ˚
ruzny argumentu:
˚ ´ch ˚ ze Koran je Slovo Boz´, Muhammad
ˇ ´ ˇı .
1) Vedecke zazraky v Koranu: Tato cast
ˇ ´ ´ ´ ˇ´  pravy prorokem, ktereho poslal Buh
´m ´ ˚
ilustruje, ze Koran, zjeveny pred ctrnacti sto-
ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ a Islam pravy nabozenstvım seslany Bo-
´ ´m ´ ˇ ´ ´m
letımi, obsahuje nektera vedecka fakta, ktera
´ ˇ ´ ˇ ´ ´ hem.
byla modernımi vy ´ ´zkumy potvrzena teprve Pokud chceme zjistit, jestli je nejake ˇ ´
nedavno.
´ nabozenstvı prave nebo falesne, nemelo by
´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ
2) Vy ´zva vytvorit jednu kapitolu podob-
ˇ to zalezet pouze na nasich pocitech nebo ne-
´ ˇ ˇ ˇ
nou koransky suram: Buh v Koranu vyz-
´ ´m ´ ´ ˚ ´ jaky tradicıch. Pri rozhodovanı bychom se
´ch ´ ˇ ´ ´
val vsechny lidi, aby zkusili napsat jednu
ˇ meli spolehnout na nas rozum a inteligenci.
ˇ ´ˇ
kapitolu, ktera by se podobala svou dokon-
´ Kdyz Buh vyslal k lidem Sve proroky, pod-
ˇ ˚ ´
alostı koransky suram. Od doby, kdy byl
´ ´ ´m ´ ´ poril je zazraky a dukazy, ze jejich poselstvı
ˇ ´ ˚ ˇ ´
Koran zjeven, az do dneska, se to ale nikomu
´ ˇ ˇ je prave a seslane od Boha.
´ ´
nepodarilo, ackoliv nejkrats´ sura v Koranu
ˇ ˇ ˇı ´ ´ Druha kapitola teto knihy „Pr´nos Is-
´ ´ ˇı
(c. 108) ma jen deset slov.
ˇ ´ lamu“ vysvetluje, jaky uzitek muze mıt Is-
´ ˇ ´ ˇ ˚ˇ ´
3) Biblicka proroctvı o pr´chodu Muham-
´ ´ ˇı . lam pro jednotlivce, napr.:
´ ˇ
mada  , proroka Islamu: V teto casti
´ ´ ˇ´ Brana k vecnemu Raji
´ ˇˇ ´ ´
uvadıme nektere biblicke predpovedi o pr´-
´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇı Spasenı od Pekla
´
chodu proroka Muhammada . .  Opravdove stestı a vnitrnı klid
´ˇ ˇ ´ ˇ ´
4) Verse v Koranu predpovıdajıcı budou-
ˇ ´ ˇ ´ ´´ Odpustenı vsech predchozıch hr´chu
ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇı ˚
cı udalosti, ktere se pozdeji staly: Ko-
´ ´ ´ ˇ
ran zmınil nektere udalosti, ktere se v bu-
´ ´ ˇ ´ ´ ´ Tretı kapitola, nazvana „Obecne in-
ˇ ´ ´ ´
doucnu opravdu odehraly, tak, jak byly pred-
´ ˇ formace o Islamu“, prinas´ zakladnı fakta
´ ˇ ´ ˇı ´ ´
povezeny, jako napr. vıtezstvı R´manu nad
ˇ ˇ ´ˇ ´ ˇı ˚ o Islamu, opravuje nektere chybne nazory a
´ ˇ ´ ´ ´
Persany.
ˇ odpovıda na nektere caste otazky, jako napr.:
´ ´ ˇ ´ˇ ´ ´ ˇ
5) Zazraky vykonane prorokem Muham-
´ ´ . Co r´ka Islam o terorismu?
ˇı ´ ´
madem: prorok Muhammad .  vykonal Jake je postavenı zen v Islamu?
´ ´ˇ ´
1
V oznacenı jsou arabska slova: „salla ’l-lahu ‘alajhi wa sallam“, v ceskem vy
ˇ ´ ´ . ´ ˇ ´ ´znamu „at’mu Buh
˚
(Allah) pozehna a da mır“.
´ ˇ ´ ´ ´
3

4. Kapitola 1
Nektere dukazy o pravdivosti Islamu
ˇ ´ ˚ ´
Buh podporil Sveho poslednıho proroka Muhammada  mnoha zazraky a dukazy,
˚ ˇ ´ ´ . ´ ˚
ze je skutecny prorokem vyslany od Boha. Buh rovnez podporil Sve poslednı
ˇ ˇ ´m ´m ˚ ˇˇ ˇ ´ ´
zjevene pısmo, Koran, mnohy zazraky, ktere dokazujı, ze Koran je Boz´ Slovo
´ ´ ´ ´mi ´ ´ ´ ˇ ´ ˇı
seslane Jım, a ze jeho autorem nenı zadna lidska bytost. Tato kapitola popisuje
´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ´
nektere z techto dukazu.
ˇ ´ ˇ ˚ ˚
1.1 Vedecke zazraky v Koranu
ˇ ´ ´ ´
Koran je Boz´ Slovo, ktere zjevil Buh Svemu pro-
´ ˇı ´ ˚ ´
roku Muhammadovi  skrze andela Gabriela. Muham-
. ˇ .
mad  toto Slovo Boz´ prednasel zpameti svy
ˇı ˇ ´ ˇ ˇ ´m
druhum. Oni se take snazili naucit se ho nazpamet’,
˚ ´ ˇ ˇ ˇ
zapisovali ho a opakovali. Prorok Muhammad  o- .
pakoval Koran kazdy rok andelu Gabrielovi a v posled-
´ ˇ ´ ˇ
nım roce sveho zivota dvakrat. V te dobe uz mnoho
´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ
muslimu znalo Koran nazpamet’, pısmeno po pıs-
˚ ´ ˇ ´ ´
menu. Nekter´ z nich ho byli schopnı prednaset
ˇ ˇı ´ ˇ ´ˇ
zpameti uz v deseti letech. Po staletı az dodnes
ˇ ˇ ´ ˇ
nebylo v Koranu zmeneno ani jedine pısmenko.
´ ˇ ˇ ´ ´
Koran, ktery byl zjeven pred ctrnacti sty lety,
´ ´ ˇ ˇ ´
obsahuje fakta, ktera byla teprve nedavno objevena a dokazana vedci. Toto dokazuje
´ ´ ´ ´ ˇ
nade vs´ pochybnost, ze Koran musı by Slovo Boz´, zjevene Bohem proroku
ˇı ˇ ´ ´ ´t ˇı ´
Muhammadovi . Take to dokazuje, ze Muhammad  je skutecne Prorokem
. ´ ˇ . ˇ ˇ
poslany Bohem. Nikdo pred ctrnacti sty lety nemohl znat fakta, ktera byla ob-
´m ˇ ˇ ´ ´ ´
jevena nebo dokazana teprve nedavno s pomocı nove vyvinuty pr´stroju a vedec-
´ ´ ´ ´ ˇ ´ch ˇı ˚ ˇ
ky metod.
´ch
4

5. 1) Koran o vyvoji lidskeho embrya
´ ´ ´
V Koranu Buh hovor´ o vy
´ ˚ ˇı ´voji lidskeho embrya:
´
A veru jsme cloveka nejdr´ve z casti nejcists´ hlıny stvorili a pak
ˇ ˇ ˇ ˇı ˇ´ ˇ ˇı ´ ˇ
jsme jej kapkou semene v pr´bytku jistem ucinili. Potom jsme
ˇı ´ ˇ
z kapky semene hmotu prilnavou (‘alaqa) stvorili a z hmoty pril-
ˇ ˇ ˇ
´ . ˙
nave (‘alaqa) jsme kousek masa (mudga) ucinili; a z kousku masa
ˇ
.˙
(mudga) jsme kosti stvorili a kosti jsme masem obalili. A potom
ˇ
jsme mu v druhem stvorenı vzniknout dali. Pozehnan bud’ Buh,
´ ˇ ´ ˇ ´ ˚
nejleps´ ze stvoritelu!1 
ˇı ˇ ˚
(Koran, 23:12-14)
´
Arabske slovo ‘alaqa ma tri vy
´ ´ ˇ ´znamy: 1. pijavice 2. zavesena hmota 3. krevnı
ˇˇ ´ ´
srazenina
ˇ
Obr. 1.1: Kresba znazornuje podobnost mezi pijavicı a lidskym embryem ve stadiu ‘alaqa.
´ ˇ ´ ´ ´
(Kresba pijavice je prevzata z knihy Human Development as Described in the Qur’an and
ˇ
Sunnah, Moore a kol., str. 37, podle Integrated Principles of Zoology, Hickman a kol. Obrazek
´
embrya je z knihy The Developing Human, Moore a Persaud, 5. vydanı, str. 73)
´ ´
1) Pri porovnanı se embryo ve stadiu ‘alaqa podoba pijavici,2 jak to muzeme videt
ˇ ´ ´ ´ ´ ˚ˇ ˇ
na obrazku 1.1. Embryo se v tomto stadiu vy
´ ´ ´voje vyzivuje z krve matky podobne
ˇ ˇ
jako pijavice, ktera se zivı krvı druhy 3
´ ˇ ´ ´ ´ch.
2) Druhy vy
´ ´znam slova ‘alaqa je „zavesena vec“. Toto muzeme videt na obrazku 1.2
ˇˇ ´ ˇ ˚ˇ ˇ ´
a 1.3, ktere znazornujı zavesenı embrya v deloze matky.
´ ´ ˇ ´ ˇˇ ´ ˇ
3) Tretı vy
ˇ ´ ´znam slova ‘alaqa je „krevnı srazenina“. Ve stadiu ‘alaqa se embryo
´ ˇ ´
svy vnejs´m vzhledem podoba krevnı srazenine. Je to zpusobene pr´tomnostı
´m ˇ ˇı ´ ´ ˇ ˇ ˚ ´ ˇı ´
relativne velkeho mnozstvı krve v embryu v tomto stadiu,4 (viz obr. 1.4). Podobnost
ˇ ´ ˇ ´ ´
1
Citace koransky versu uvedene v techto zvlastnıch zavorkach jsou pouhy prekladem vy
´ ´ch ˇ˚ ´ ˇ ´ˇ ´ ´ ´ ´m ˇ ´z-
namu Koranu. Pouze originalnı Koran v arabstine je Boz´m Slovem.
´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇı
2
The Developing Human, Moore a Persaud, 5. vydanı, str. 8.
´ ´
3
Human Development as Described in the Qur’an and Sunnah, Moore a kol., str. 36.
4
Human Development as Described in the Qur’an and Sunnah, Moore a kol., str. 37-38.
5

6. Obr. 1.2: Na tomto diagramu muzeme videt zavesenı embrya v deloze matky. (The Devel-
˚ˇ ˇ ˇˇ ´ ˇ
oping Human, Moore a Persaud, 5. vydanı, str. 66)
´ ´
Obr. 1.3: Na tomto fotomikrografu muzeme
˚ˇ
videt zavesenı embrya (B) v prubehu sta-
ˇ ˇˇ ´ ˚ ˇ ´
dia ‘alaqa (asi 15 dnı stare) v deloze
´ ´ ˇ
matky. Skutec ´ velikost embrya je pri-
ˇna ˇ
blizne 0,6 mm. (The Developing Human,
ˇ ˇ
Moore, 3. vydanı, str. 66, podle knihy His-
´ ´
tology, Leeson a Leeson, str. 479)
s krevnı srazeninou je take v tom, ze do konce tretıho ty
´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´dne krev jeste v embryu
ˇˇ
necirkuluje.5
Jak vidıme, tyto tri vy
´ ˇ ´znamy slova ‘alaqa korespondujı presne s popisem em-
´ ˇ ˇ
brya ve stadiu ‘alaqa.
´
Dals´ stadium vy
ˇı ´ ´voje zmınene ve versi je stadium mudga. V arabstine toto
´ ˇ ´ ˇ ´ .˙ ˇ ˇ
slovo znamena „zvy ´ hmota“. Pokud zvy ˇ ku rozzvy ´ me v ustech a potom
´ ˇ ´kana ˇ ´kac ˇ ´ka ´
porovname s embryem ve stadiu mudga, zjistıme, ze embryo v tomto stadiu vypada
´ ´ . ˙ ´ ˇ ´ ´
presne jako rozzvy ´ zvy ˇ ka. Na hrbetu embrya jsou viditelne znaky podobne
ˇ ˇ ˇ ´kana ˇ ´kac ˇ ´ ´
tem na zvy ˇ ce6 (viz brazky 1.5 a 1.6).
ˇ ˇ ´kac ´
Jak by mohl Muhammad  vedet toto vsechno liz pred 1400 lety, kdyz vedci
. ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ
tento vy
´voj prostudovali teprve nedavno za pouzitı kvalitnıch pr´stroju a silny
´ ˇ ´ ´ ˇı ˚ ´ch
5
The Developing Human, Moore a Persaud, 5. vydanı, str. 65.
´ ´
6
The Developing Human, Moore a Persaud, 5. vydanı, str. 8.
´ ´
6

7. Obr. 1.4: Diagram primitivnıho kardiovaskularnıho systemu embrya v prubehu stadia ‘alaqa.
´ ´ ´ ´ ˚ ˇ ´
Vnejs´ vzhled embrya a jeho vaku se podoba krevnı srazenine. Je to zpusobene pr´tomnostı
ˇ ˇı ˚ ´ ´ ˇ ˇ ˚ ´ ˇı ´
velkeho mnozstvı krve v embryu. (The Developing Human, Moore, 5. vydanı, str. 65)
´ ˇ ´ ´ ´
mikroskopu, ktere v te dobe neexistovaly? Hamm a Leeuwenhoek byli prvnı vedci,
˚ ´ ´ ˇ ´ ˇ
kter´ pozorovali lidske spermaticke bunky zdokonaleny mikroskopem v r. 1677,
ˇı ´ ´ ˇ ´m
tedy vıce nez 1000 let po Muhammadovi . Chybne si mysleli, ze spermaticka
´ ˇ . ˇ ˇ ´
bunka obsahuje miniaturu lidske bytosti, ktera vyroste pote, co se usadı v zenskem
ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´
pohlavnım ustrojı.7
´ ´ ´
Profesor Keith Moore je jednım ze svetovy prominentnıch vedcu na poli
´ ˇ ´ch ´ ˇ ˚
anatomie a embryologie a je autorem knihy The Developing Human (Vy cloveka),
´voj ˇ ˇ
ktera byla prelozena do osmi jazyku. Tato kniha je vedeckou pracı a byla zvolena
´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ´
zvlastnı komisı nejleps´ knihou v USA napsanou jednım autorem. Dr. Keith Moore
´ˇ ´ ´ ˇı ´
je profesorem anatomie a bunkove biologie na Torontske Universite v Kanade.
ˇ ´ ´ ˇ ˇ
7
The Developing Human, Moore a Persaud, 5. vydanı, str. 9.
´ ´
´ .˙
Obr. 1.5: Fotografie embrya ve stadiu mudga (28 dnı ´
stare). V tomto stadiu se embryo podoba rozzvykane
´ ´ ´ ˇ ´ ´
hmote, protoze vystupky na hrbete zarodku pripomı-
ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´
najı otisk zubu na zvykac
´ ˚ ˇ ´ ˇce. Skutec ´ velikost em-
ˇna
brya je 4 mm. (The Developing Human, Moore a Per-
saud, 5. vydanı, str. 82, od profesora Hideo Nisimury,
´ ´ ˇ
Universita v Kjoto, Japonsko)
´
7

8. ´ ´ .˙
Obr. 1.6: Kdyz porovname embryo ve stadiu mudga s kouskem zvykac
ˇ ˇ ´ ˇky, zjistıme, jak se
´
´ ´ ´ .˙
podobajı. A. Obrazek embrya ve stadiu mudga. Vystupky na hrbete zarodku pripomınajı
´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´
otisk zubu. (The Developing Human, Moore a Persaud, 5. vydanı, str. 79) B. Fotografie
˚ ´ ´
kousku rozzvykane zvykac
ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇky.
V roce 1984 zıskal od Kanadske asociace anatomu nejprestiznejs´ cenu na poli
´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇı
anatomie v Kanade, Cenu J.C.B. Granta. Byl v cele mnoha mezinarodnıch asociacı
ˇ ˇ ´ ´ ´
jako je Kanadska a Americka asociace anatomu a Rada Unie biologicky ved.
´ ´ ˚ ´ch ˇ
Behem 7. lekarske konference v Dammamu v Saudske Arabii v roce 1981 prof.
ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´
Moore rekl: „Bylo pro mne velke potesenı pomoci objasnit fakta v Koranu o vy
ˇ ´ ˇˇ ´ ´ ´voji
embrya. Je zrejme, ze tato fakta Muhammad  zıskal od Boha, protoze vetsina
ˇ ´ ˇ . ´ ˇ ˇˇ
z techto poznatku byla objevena az o mnoho stoletı pozdeji. Jsou to dukazy, ze
ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ
Muhammad  byl Boz´m poslem.“
. ˇı 8 Pote se profesora Moora zeptali: „Znamena
´ ´
to, ze ver´te, ze Koran je Slovo Boz´?“ Odpovedel: „To nenı tezke akceptovat.“
ˇ ˇ ˇı ˇ ´ ˇı ˇ ˇ ´ ˇˇ ´
Behem jedne konference prof. Moore rekl: „Protoze je vy
ˇ ´ ˇ ˇ ´voj embrya slozity ˇ ´
kvuli neustaly zmenam v prubehu vy
˚ ´ ´m ˇ ´ ˚ ˇ ´voje, navrhujeme zavest novy system klasi-
´ ´ ´
fikace, ktery by zahrnoval termıny zjevene v Koranu a sunne. Tento system je
´ ´ ´ ´ ˇ ´
jednoduchy srozumitelny a vyhovuje soucasny embryologicky poznatkum.
´, ´, ˇ ´m ´m ˚
Intenzivnı studium Koranu a hadıtu (spolehlive tradovany zaznamu o tom, co
´ ´ . ´¯ ´ ˇ ´ch ´ ˚
prorok Muhammad  rekl, udelal, nebo povolil) v poslednıch ctyrech letech pri-
. ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ
neslo system klasifikace vy
´ ´voje lidskeho zarodku, ktery je obdivuhodne presny na
´ ´ ´ ˇ ˇ ´
to, ze byl zaznamenan uz v 7. stoletı n.l. Ackoliv uz ve 4. stoletı pr.n.l. si Aristoteles,
ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ
zakladatel embryologie, behem studia slepic´ch vajec uvedomoval, ze kurecı em-
ˇ ˇı ˇ ˇ ˇ ´
bryo se vyvıjı ve stadiıch, nezjistil zadne detaily o techto stadiıch. Az do 20. stoletı
´´ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´
bylo znamo jen velmi malo o vy
´ ´ ´voji a klasifikaci lidskeho embrya. Z toho duvodu
´ ˚
popis lidskeho embrya v Koranu nemuze by zalozeny na vedecky poznatcıch
´ ´ ˚ ˇ ´t ˇ ´ ˇ ´ch ´
ze 7. stoletı. Jediny vyvozenım je, ze tento popis byl zjeven Muhammadovi
´ ´m ´ ˇ .
 Bohem. Muhammad  nemohl znat takove detaily, protoze byl negramotny a
. ´ ´ ˇ ´
8
Referencı pro tento vy
´ ´rok je videokazeta This is the Truth.
8

9. nemel absolutne zadne vedecke zkusenosti.“9
ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ
2) Koran o horach
´ ´
Kniha nazvana Earth (Zeme) je povazovana za zakladnı ucebnı text na mnohy
´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ch
univerzitach ve svete. Jednım z autoru teto knihy je Frank Press, ktery byl po dvanact
´ ˇˇ ´ ˚ ´ ´ ´
let prezidentem Akademie ved v USA a take vedecky poradcem prezidenta Jimma
ˇ ´ ˇ ´m
Cartera. V teto knize se r´ka, ze hory majı pod sebou koreny,10 ktere zasahujı
´ ˇı ´ ˇ ´ ˇ ´ ´
hluboko do zeme. Hory tak pripomınajı svy tvarem kuly (viz obrazky1.7, 1.8 a
ˇ ˇ ´ ´ ´m ˚ ´
1.9).
Obr. 1.7: Hory majı hluboke koreny pod povrchem zeme. (Earth, Press a Siever, str. 413)
´ ´ ˇ ˇ
Obr. 1.8: Schematicky rez. Hory jako kuly majı hluboke koreny zakotvene v zemi. (Anatomy
´ˇ ˚ ´ ´ ˇ ´
of the Earth, Cailleux, str. 220))
A takto popisuje hory Koran. Buh nam sdeluje:
´ ˚ ´ ˇ
Coz zemi jsme jak loze nerozprostreli a hory jejımi podperami
ˇ ˇ ˇ ´ ˇ
(kuly) neucinili?  (Koran, 78:6-7)
˚ ˇ ´
9
Videokazeta This is the Truth.
10
Earth, Press a Siever, str. 435. Viz take Earth Science, Tarbuck a Lutgens, str. 157.
´
9

10. Obr. 1.9: Tato ilustrace ukazuje, ze tvar hor je podobny kulu a to dıky jejich hlubokym
ˇ ´ ˚ ´ ´
korenum. (Earth Science, Tarbuck a Lutgens, str. 158))
ˇ ˚
Modernı geologie dokazuje, ze hory majı hluboke koreny pod povrchem zeme
´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ
(viz obr. 1.9) a tyto koreny presahujı az nekolikanasobne jejich vyˇku nad povrchem
ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´s
zeme11 . Slovo „kuly“ je vhodny prirovnanım pro hory, protoze spravne upevneny
ˇ ˚ ´m ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´
kul je take z vets´ casti ukryt pod povrchem zeme. Z historie vedy vıme, ze teorie
˚ ´ ˇ ˇı ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ
o korenech hor je znama teprve od druhe poloviny 19. stoletı.12
ˇ ´ ´ ´
Hory dale hrajı dulezitou ulohu pri stabilizaci zemske kury,13 nebot’tlumı otresy
´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˚ ´ ˇ
zeme. V Koranu se r´ka:
ˇ ´ ˇı ´
A On rozhodil po zemi hory pevne zakotvene, aby se s vami
ˇ ´ ´
nekymacela;  (Koran, 16:15)
´ ´
To je ve shode s modernı teoriı deskove tektoniky zname teprve od 60. let
ˇ ´ ´ ´ ´ ´
20. stoletı, ktera povazuje hory za prvek stability na teto zemi.14 Mohl nekdo za
´ ´ ˇ ´ ˇ
zivota proroka Muhammada  vedet pravdu o tvaru hor? Mohl si nekdo v te dobe
ˇ . ˇ ˇ ˇ ´ ˇ
predstavit, ze horsky masiv, na ktery se dıva, zasahuje hluboko do zeme jako koren?
ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ
Mnoho geologicky knih popisuje jen tu cast hor, ktera je nad zemsky povrchem.
´ch ˇ´ ´ ´m
Tyto knihy totiz nebyly napsany opravdovy specialisty v oboru geologie. Dnes
ˇ ´ ´mi
ale vy
´zkumy modernı vedy potvrdily pravdu zjevenou v Koranu.
´ ˇ ´
3) Koran o puvodu vesmıru
´ ˚ ´
Modernı kosmologie, experimentalnı a teoreticka, jasne r´ka, ze vesmır byl v jed-
´ ´ ´ ´ ˇ ˇı ´ ˇ ´
nom okamziku jen mrakem dy
ˇ ´mu, nepruhledny velmi husty shlukem horky
˚ ´m, ´m ´ch
plynu.
˚ 15 Tento fakt je jednım ze zakladnıch principu standardnı modernı kosmolo-
´ ´ ´ ˚ ´ ´
gie. Vedci dnes mohou pozorovat nove hvezdy, ktere se formujı ze zbytku tohoto
ˇ ´ ˇ ´ ´ ˚
dy
´mu, (viz obrazky 1.10 a 1.11). Hvezdy, ktere vidıme zarit na obloze, vznikly
´ ˇ ´ ´ ´ˇ
prave z tohoto materialu.
´ ˇ ´
A co o tom r´ka Koran:
ˇı ´ ´
11
The Geological Concept of Mountains in the Qur’an, El-Naggar, str. 5.
12
The Geological Concept of Mountains in the Qur’an, str. 5.
13
The Geological Concept of Mountains in the Qur’an, str. 44-45.
14
The Geological Concept of Mountains in the Qur’an, str. 5.
15
The First Three Minutes a Modern View of the Origin of the Universe, Weinberg, str. 94-105.
10

11. Obr. 1.10: Nova hvezda for-
´ ˇ
mujıcı se z mrac
´ ´ ˇna plynu a
prachu (mlhoviny), ktere je
´
zbytkem „dymu“, ze ktereho
´ ´
vznikl cely vesmır. (The Space
´ ´
Atlas, Heather a Henbest,
str. 50)
Potom se k nebi vztycil, jez dy
ˇ ˇ ´mem jenom bylo . . .  (Koran, 41:11)
´
Protoze Zeme a nebesa (Slunce, Mesıc, hvezdy, planety, galaxie, atd.) byly
ˇ ˇ ˇ ´ ˇ
zformovane z tohoto „dy
´ ´mu“, vyvozujeme, ze Zeme a nebesa byly jedna spojena
ˇ ˇ ´
entita. Potom se z tohoto homogennıho dy
´ ´mu zformovala Zeme a nebesa zvlast’.
ˇ ´ˇ
Buh v Koranu r´ka:
˚ ´ ˇı ´
Coz ti, kdoz never´, nevidı, ze nebesa a zeme byly pevne spojeny
ˇ ˇ ˇ ˇı ´ ˇ ˇ ˇ
a ze jsme je od sebe odtrhli a ze z vody jsme vse zive ucinili? Coz
ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ
neuver´?  (Koran, 21:30)
ˇ ˇı ´
Profesor Alfred Kroner je jednım ze svetove znamy geologu. Je profe-
´ ˇ ˇ ´ ´ch ˚
sorem geologie a vedoucım oddelenı geologicky ved na univerzite Johannese
´ ˇ ´ ´ch ˇ ˇ
ˇ ˇı ´
Gutenberga v Mainzu v Nemecku. R´ka: „Vezmeme-li v uvahu odkud Muhammad
´ .
 pochazel . . . myslım, ze je nemozne, aby mohl vedet veci jako je spolecny puvod
´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˚
vesmıru, protoze vedci na tento poznatek prisli teprve pred nekolika lety pomocı
´ ˇ ˇ ˇˇ ˇ ˇ ´
velmi slozite a vyspele technologie.“ Take rekl: „Nekdo pred ctrnacti sty lety, kdo
ˇ ´ ˇ´ ´ˇ ˇ ˇ ˇ ´
nevedel nic o nuklearnı fyzice, nemohl sam prijıt na to, ze Zeme a nebesa majı
ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´
stejny puvod.“16
´ ˚
4) Koran o mozku
´
Buh rekl v Koranu o jednom ze zly never´cıch, ktery zakazal Prorokovi pomodlit
˚ ˇ ´ ´ch ˇ ˇı ´ ´ ´
se u svatyne Ka‘aby:
ˇ
Vsak pozor, neprestane-li, tedy jej veru chytıme za jeho kstici
ˇ ˇ ˇ ´ ˇ
(nasija), tu kstici (nasija) prolhanou a hr´snou!  (Koran, 96:15-16)
´. ˇ ´. ˇ ıˇ ´
16
Referencı pro tyto dva vy
´ ´roky je videokazeta This is the Truth.
11

12. Obr. 1.11: „Lagunova mlhovina“ je mrak plynu a prachu, o prumeru asi 60 svetelnych let. Je
´ ˚ ˇ ˇ ´
stimulovany ultrafialovym zarenım zhavych hvezd, ktere se v nem nedavno vytvorily. (Hori-
´ ´ ´ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ
zons, Exploring the Universe, Seeds, tab. 9, Asociace univerzit pro vyzkumy v astronomii,
´
Inc.)
Slovo nasija v arabstine znamena celo hlavy, nebo prednı cast hlavy nebo
´. ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´
mozku. Proc Koran popisuje celo hlavy jako prolhane a hr´sne? Proc se v Koranu
ˇ ´ ˇ ´ ˇıˇ ´ ˇ ´
ner´ka, ze osoba lhala a byla hr´sna? Jaky je vztah mezi prednı castı hlavy a lhanım
ˇı ´ ˇ ˇıˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ´
a hr´snostı? Kdyz se podıvame do lebky, najdeme v celnı casti tzv. prefrontalnı cast
ˇıˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ´
mozku, (viz obr. 1.12).
Co se dozvıme z fyziologie o funkci teto oblasti? Kniha nazvana Essentials of
´ ´ ´
Anatomy & Physiology (Zaklady anatomie a fyziologie) r´ka: „Motivace a pred-
´ ˇı ´ ˇ
vıdavost planovat a zac´t pohyb se objevuje v prednı casti frontalnıch (celnıch)
´ ´ ˇı ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ˇ ´
laloku, prefrontalnı oblasti. Toto je oblast asociacı . . . “17
˚ ´ ´ ´
Dale se v knize pıse: „Vzhledem k tomu, ze motivace se odehrava v prefrontalnı
´ ´ˇ ˇ ´ ´ ´ ´
oblasti, tato cast mozku se poklada za funkcnı centrum agresivity . . . “18
ˇ´ ´ ´ ˇ ´
Takze tato cast mozku je zodpovedna za planovanı, motivaci a iniciaci dobreho
ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´
nebo hr´sneho konanı a je zodpovedna za r´kanı lz´ nebo pravdy. To je dukazem,
ˇıˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇı ´ ´ ˇ ı ˚
ze popis celnı oblasti hlavy jako oblasti zodpovedne za lhanı a hr´chy je pravdivy
ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇı ´,
17
Essentials of Anatomy and Physiology, Seeley a kol., str. 211, take viz The Human Nervous
´
System, Noback a kol., str. 410-411.
18
Essentials of Anatomy and Physiology, Seeley a kol., str. 211.
12

13. Obr. 1.12: Funkc ´ oblasti leve hemisfery mozkove kury. Prefrontalnı c ´ st je ulozena v prednı
ˇnı ´ ´ ´ ˚ ´ ´ ˇa ˇ ´ ˇ ´
c ´ sti mozku. (Essentials of Anatomy & Physiology, Seeley a kol., str. 210)
ˇa
jak je receno v Koranu: „ . . . tu kstici (nasija) prolhanou a hr´snou!“ Podle prof.
ˇ ˇ ´ ˇ ´. ˇ ıˇ
K. Moora vedci zjistili tyto funkce prefrontalnı oblasti teprve behem poslednıch
ˇ ´ ´ ˇ ´
sedesati let.
ˇ ´ 19
5) Koran o mor´ch a rekach
´ ˇı ˇ ´
Modernı veda zjistila, ze v mıstech, kde se setkavajı dve ruzna more, existuje delı
´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˚ ´ ˇ ˇ´
bariera, ktera je rozdeluje na dve more na more s ruznou teplotou, hustotou a ob-
´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˚
sahem solı.20 Napr´klad Stredozemnı more je teple, slane a mene huste nez vody
´ ˇı ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ
Atlantickeho oceanu. V mıstech, kde se stretava Stredozemnı more s Atlantikem
´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ
u Gibraltaru, se vody Stredozemnıho more pohybujı v hloubce okolo 1 km a uchova-
ˇ ´ ˇ ´ ´
vajı si sve vlastnosti. Vody Stredozemnıho more se v teto hloubce stabilizujı21 (viz
´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´
obr. 1.13).
I kdyz jsou v tomto mıste velke vlny, silne proudy a pr´livy a odlivy, tyto vody
ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇı
se nemıchajı a neprekracujı barieru, ktera je rozdeluje.
´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ
Fakt, ze mezi dvema mori, v mıste kde se setkavajı, je bariera, a more ji
ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ
neprekracujı, je popsan v Koranu. Je tam receno:
ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ
A volne dal teci obema mor´m, jez se setkajı, vsak mezi nimi
ˇ ´ ˇ ˇı ˇ ´ ˇ
prekazka stojı, jiz nezdolajı.  (Koran, 55:19-20)
ˇ ´ˇ ´ ˇ ´ ´
19
’al-’I‘dzazu ’l-‘ilmı fi ’n-nasija (The Scientific Miracles in the Front of the Head), Moore a kol.,
ˇ´ ´ ´.
str. 41.
20
Principles of Oceanography, Davis, str. 92-93.
21
Principles of Oceanography, Davis, str. 93.
13

14. Obr. 1.13: Voda Stredozemnıho more, pronikajıcı pres Gibraltarsky podmorsky hrbet do
ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ
Atlantiku, je teplejs´, rids´ a ma vyss´ obsah solı dıky bariere, ktera obe more rozdeluje.
ˇı ˇ ˇı ´ ˇ ˇı ´ ´ ´ˇ ´ ˇ ˇ ˇ
Uvedene teploty jsou ve stupnıch Celsia. (Upravene podle Marine Geology, Kuenen, str. 43)
´ ´ ´
Pokud Koran mluvı o rozdelenı mezi sladkou a slanou vodou, zminuje existenci
´ ´ ˇ ´ ˇ
bariery spolu s tzv. „zakazanou prehradou“:
´ ´ ˇ
A On je ten, jenz volne dal teci obema mor´m: jedno sladke a
ˇ ˇ ´ ˇ ˇı ´
pitne je, druhe slane a horke. A mezi obema umıstil prekazku a
´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ˇ
prehradu zahrazujıcı.  (Koran, 25:53)
ˇ ´´ ´
Muzeme se ptat, proc Koran mluvı o prehrade jen kdyz jde o rozdelenı mezi
˚ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´
sladkou a slanou vodou a nezminuje ji, kdyz se hovor´ o rozdelenı dvou mor´?
ˇ ˇ ˇı ˇ ´ ˇı
Modernı veda zjistila, ze v ustı reky do more je situace odlisna. Ukazalo se, ze
´ ˇ ˇ ´ ´ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ
v ustı rozdeluje sladkou vodu od slane tzv. „pyknoklinna zona“ s odlisnou hustotou,
´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ
nez je hustota obou vod, ktere oddeluje.22 Tato prechodna oblast (delıcı zona) ma
ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´´ ´ ´
ruznou slanost,23 (viz obr. 1.14).
˚
Obr. 1.14: Podelny rez ustım reky s vyznac ´ mi hodnotami slanosti (v promile) ilustruje
´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇeny
prechod mezi sladkou a slanou vodou (delıcı zona). (Upravene podle Introductory Oceanog-
ˇ ˇ´ ´ ´ ´
raphy, Thurman, str. 301)
Tato informace byla zjistena teprve nedavno pomocı vyspele techniky na merenı
ˇˇ ´ ´ ˇ´ ˇˇ ´
teploty, slanosti, hustoty a rozpustnosti kyslıku. Lidske oko nemuze videt rozdıl
´ ´ ˚ˇ ˇ ´
22
Oceanography, Gross, str. 242. Take viz Introductory Oceanography, Thurman, str. 300-301.
´
23
Oceanography, Gross, str. 244, a Introductory Oceanography, Thurman, str. 300-301.
14

15. mezi dvema mori, kdyz se setkavajı, spıse se nam zdajı homogennı. Stejne tak
ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ˇ ´ ´ ´ ˇ
nemuzeme rozeznat ani rozdelenı vod v ustı reky na tri druhy: sladkou, slanou a
˚ˇ ˇ ´ ´ ´ˇ ˇ
prehradu (delıcı zonu).
ˇ ˇ´´ ´
6) Koran o hlubokych mor´ch a vnitrnıch vlnach
´ ´ ˇı ˇ ´ ´
. . . Anebo jsou jako temnota v hlubine more: pokry ´ je vlna,
ˇ ˇ ´va
nad nız jde vlna jina, a nad nimi jest mracno – temnota, nad
´ˇ ´ ˇ
nız je dals´ temnota. Kdyz clovek vztahne ruku svou, malem ji
´ˇ ˇı ˇ ˇ ˇ ´ ´
nevidı . . .  (Koran, 24:40)
´ ´
Tento vers mluvı o temnote v hloubce mor´ a oceanu, kde clovek nevidı ani na
ˇ ´ ˇ ˇı ´ ˚ ˇ ˇ ´
dosah ruky. V hloubce 200 m pod morskou hladinou uz nenı temer zadne svetlo
ˇ ˇ ´ ´ ˇˇ ˇ ´ ´ ˇ
(viz obr. 1.15). V hloubce vıce nez 1000 m uz nenı vubec zadne svetlo.24 Lidske
´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ´ ´ ˇ ´
bytosti nejsou schopne potopit se do vets´ hloubky nez 40 m bez ponorky nebo
´ ˇ ˇı ˇ
´ ´ ˇı ˚ ˇ ˇ
jiny specialnıch pr´stroju. Clovek nemuze prez´t bez pomoci v hloubce 200 m
´ch ˚ ˇ ˇ ˇı
pod hladinou more.ˇ
Obr. 1.15: 3 az 30% slunec ´ho svetla se odraz´ od hladiny more. Potom jsou temer vsechny
ˇ ˇnı ˇ ´ ˇı ˇ ´ ˇˇ ˇ
ze sedmi barev spektra absorbovany jedna po druhe v prvnıch 200 m, s vyjimkou modreho
´ ´ ´ ´ ´
svetla. (Oceans, Elder a Pernetta, str. 27)
ˇ
Pohlcovanı svetla ve vodach more bylo objeveno vedci teprve nedavno s pomocı
´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´
specialnıho vybavenı a ponorek, ktere jim umoznily se ponorit do hloubky oceanu.
´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˚
Vyˇe citovany vers r´ka, ze v hloubce mor´ jsou vlny, nad ktery jsou dals´
´s ´ ˇ ˇı ´ ˇ ˇı ´mi ˇı
vlny a nad temi jsou mraky. Druhe zminovane vlny jsou zrejme povrchove vlny,
ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´
24
Oceans, Elder a Pernetta, str. 27.
15

16. ktere muzeme pozorovat. Ale co ty prvnı vlny? Vedci nedavno objevili pr´tomnost
´ ˚ˇ ´ ˇ ´ ˇı
tzv. vnitrnıch vln, ktere „se vyskytujı na rozhranı vrstev vody s ruznou hustotou“25
ˇ ´ ´ ´ ´ ˚
(obr. 1.16).
Obr. 1.16: Vnitrnı vlny mezi dvema vrstvami vody s rozdılnou hustotou. Spodnı vrstva je
ˇ ´ ˇ ´ ´
husts´ nez hornı. (Oceanography, Gross, str. 204)
ˇı ˇ ´
Vnitrnı vlny pokry ´ vrstvu hluboky vod oceanu, protoze ta ma vets´ hustotu
ˇ ´ ´vajı ´ch ´ ˚ ˇ ´ ˇ ˇı
nez vrstva povrchovy vod nad nı. Vnitrnı vlny se chovajı stejne jako povrchove
ˇ ´ch ´ ˇ ´ ´ ˇ ´
vlny, nemohou by viditelne lidsky okem, ale jsou zjistitelne studiem jejich vlast-
´t ´ ´m ´
nostı – zmen teplot a obsahu solı v danem mıste.26
´ ˇ ´ ´ ´ ˇ
7) Koran o oblacıch
´ ´
Vedci studovali typy mraku a zjistili, ze formovanı dest’ovy mraku se r´dı urcity
ˇ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ´ch ˚ ˇı ´ ˇ ´mi
pravidly a souvisı s urcity typem vetru a oblak.
´ ˇ ´m ˇ
Jeden druh dest’oveho mraku je cumulonimbus (bourkovy mrak). Vedci stu-
ˇ ´ ˇ ´ ˇ
dovali jak se cumulonimbus formuje a jak produkuje dest’, kroupy a blesk. Zjistili,
´ˇ
ze proces probıha v nasledujıcıch krocıch:
ˇ ´ ´ ´ ´´ ´
1) Mraky jsou hnany vetrem: Cumulonimbus se zacne formovat, jsou-li mens´
´ ˇ ˇ ˇı
mraky (kupy) hnany vetrem do jedne oblasti, kde se hromadı (viz obr. 1.17, 1.18).
´ ˇ ´ ´
2) Spojovanı: Potom se male mraky spojujı a vytvar´ jeden vets´ mrak27 (viz
´ ´ ´ ´ ´ ˇı ˇ ˇı
obrazky1.18, 1.19).
´
3) Narustanı (tvorba cumulonimbu): Kdyz se male kupovite mraky spojı, uvnitr
˚ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ
vznikleho mracna proudı rychle proudy smerujıcı nahoru. Tyto proudy ve stredu
´ ˇ ´ ´ ˇˇ ´ ´ ˇ
25
Oceanography, Gross, str. 205.
26
Oceanography, Gross, str. 205.
27
Viz The Atmosphere, Anthes a kol., str. 268-269, a Elemets of Meteorology, Miller a Thompson,
str. 141.
16

17. Obr. 1.17: Satelitnı fo-
´
tografie ukazuje mraky
pohybujıcı se smerem
´ ´ ˇ
k mıstum hromadenı B,
´ ˚ ˇ ´
ˇ
C a D. Sipky oznac ´ ˇujı
smer vetru. (The Use
ˇ ˇ
of Satellite Pictures in
Weather Analysis and
Forecasting, Anderson
a kol., str. 188)
Obr. 1.18: Male ´
kupovite mraky
´
pohybujıcı
´ ´ se
smerem k zone
ˇ ´ ˇ
hromadenı blızko
ˇ ´ ´
obzoru, kde se
jiz vytvoril velky
ˇ ˇ ´
kupovity´ mrak
(cumulonimbus)
(Clouds and
Storms, Ludlam,
tab. 7. 4.).
Obr. 1.19: (A) Izolovane male mraky (kupovite mraky). (B) Male mraky stoupajı smerem
´ ´ ´ ´ ´ ˇ
nahoru, az vytvor´ velke mrac
ˇ ˇı ´ ˇno. Tec naznac ´ kapky deste. (The Atmosphere, Anthes a
ˇky ˇujı ˇ ˇ
kol. str. 269).
17

18. mracna jsou silnejs´ nez proudy na okraji.28 Tım jsou vynaseny vzhuru dals´ kupy,
ˇ ˇ ˇı ˇ ´ ´ˇ ˚ ˇı
coz zpusobuje vertikalnı narust mracna a tvorbu cumulonimbu. Tento vertikalnı
ˇ ˚ ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ ´
narust (viz obrazky 1.19 (B), ?? a 1.21) natahuje mracno do chladnejs´ch oblastı
´ ˚ ´ ˇ ˇ ˇı ´
atmosfery ve vets´ vyˇce, kde se vytvarejı kapky vody a kroupy, ktere se postupne
´ ˇ ˇı ´s ´ˇ ´ ´ ˇ
zvetsujı. Kdyz jsou natolik tezke, ze je vztlak proudu smerujıcıch nahoru nemuze
ˇˇ ´ ˇ ˇˇ ´ ˇ ˚ ˇˇ ´ ´ ˚ˇ
udrzet, zacnou padat z mraku v podobe deste nebo krup.29
ˇ ˇ ˇ ˇˇ
Buh rekl v Koranu:
˚ ˇ ´
Coz jsi nevidel, jak Buh zene oblaka, potom je spojuje a posleze
ˇ ˇ ˚ ˇ ´
z nich ucinı shluk? A pak vidıs z jeho stredu vychazet dest’. . . 
ˇ ´ ´ˇ ˇ ´ ´ˇ
(Koran, 24:43)
´
Meteorologove teprve nedavno zjistili detaily vzniku, struktury a funkce mraku
´ ´ ˚
pomocı letadel, satelitu, poc´tacu, balonu a dals´ch modernıch pr´stroju urceny
´ ˚ ˇı ˇ ˚ ´ ˚ ˇı ´ ˇı ˚ ˇ ´ch
ke studiu vetru a jejich smeru, na merenı vlhkosti a atmosferickeho tlaku a jejich
ˇ ˚ ˇ ˚ ˇˇ ´ ´ ´
zmen.
ˇ 30
Nasledujıcı cast verse, pote co byly zmıneny mraky a dest’, hovor´ o kroupach
´ ´ ´ ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ˇ ˇı ´
a blesku:
 . . . A On sesıla (mraky) podobne horam, z nichz padajı kroupy,
´´ ´ ´ ˇ ´
a zasahuje jimi koho chce a odvracı je od koho chce. A zablesknutı
´ ´
malem zbavı lidi zraku.  (Koran, 24:43)
´ ´ ´
Obr. 1.20: Velky mrak (cumulonimbus). Po nahro-
´
madenı cumulonimbu zac´na padat dest’. (Weather
ˇ ´ ˇı ´ ´ˇ
and Climate, Bodin, str. 123).
Meteorologove objevili, ze cumulonimby,
´ ˇ
ze ktery padajı kroupy, dosahujı vyˇek zhru-
´ch ´ ´ ´s
ba 7,5 az 9 km,31 jako hory, jak o tom mluvı
ˇ ´
Koran: „ . . . a On sesıla (mraky) podobne
´ ´´ ´
horam, z nichz padajı kroupy . . . “,
´ ˇ ´
(viz obr. 1.21).
Tento vers muze vyvolat otazku. Proc vers
ˇ ˚ˇ ´ ˇ ˇ
mluvı o blesku v souvislosti s kroupami? Zna-
´
mena to, ze kroupy jsou hlavnım faktorem pri
´ ˇ ´ ˇ
tvorbe blesku? Podıvejme se, co se r´ka v knize
ˇ ´ ˇı ´
Meteorology Today (Meteorologie dnes): V mra-
ku vznika elektricke napetı, kdyz kroupy padajı skrz tu cast mraku, ve ktere
´ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ´ ´
28
Vzestupne proudy v blızkosti stredu jsou silnejs´, protoze jsou chraneny pred ochlazujıcımi
´ ´ ˇ ˇ ˇı ˇ ´ ˇ ˇ ´´
ucinky pusobıcımi ve vnejs´ casti mraku.
´ˇ ˚ ´´ ˇ ˇı ˇ ´
29
Viz The Atmosphere, Anthes a kol., str. 269, a Elements of Meteororlogy, Miller a Thompson,
str. 141-142.
30
Viz ’I‘dzazu ’l-qur’ani ’l-karımi fı wasfi ’anwa‘i ’r-rijah, ’as-suhub, ’al-matar, Makky a kol.,
ˇ´ ´ ´ ´ . ´ ´. . .
str. 55.
31
Elements of Meteorology, Miller a Thompson, str. 141.
18

19. Obr. 1.21: Velky mrak (cumulonimbus). (A Colour Guide to Clouds, Scorer a Wexler, str. 23)
´
se nachazejı superchladne kapky a ledove krystalky. Kdyz se kapka vody setka
´ ´ ´ ´ ˇ ´
s kroupou, primrzne k jejımu povrchu. Pri zmene skupenstvı se ale uvolnuje sku-
ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ
penske teplo, coz udrzuje povrch kroupy teplejs´, nez jsou okolnı ledove krystalky.
´ ˇ ˇ ˇı ˇ ´ ´
Kdyz se pak takova kroupa dostane do kontaktu s nejaky ledovy krystalkem,
ˇ ´ ˇ ´m ´m
vznika dulezity jev: elektrony se presouvajı z chladnejs´ho objektu k teplejs´mu.
´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇı ˇı
Kroupy takto zıskajı zaporny elektricky naboj. Stejny efekt nastane pri styku krup
´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ
se superchladny kapkami vody a od kroupy se odstepujı drobne castecky ledu
´mi ˇˇ ´ ´ ˇ´ ˇ
nabite kladne. Tyto kladne nabite castecky jsou lehc´, a proto se presunujı
´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇı ˇ ´
vztlakem do vyss´ch sfer mraku. Kroupy, za-
ˇ ˇı ´ ´
porne nabite, padajı ke spodnı hranici mraku,
ˇ ´ ´ ´
ktera je proto nabita zaporne. K vybitı dochazı
´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´
prave tvorbou blesku smerujıcıch k zemi.32
´ ˇ ˚ ˇˇ ´ ´
Muzeme tedy konstatovat, ze kroupy jsou hlav-
˚ˇ ˇ
nım faktorem pri vzniku blesku.
´ ˇ
Vedci objevili tato fakta teprve nedavno.
ˇ ´
Do r. 1600 prevladaly v meteorologii myslenky
ˇ ´ ˇ
Aristotela, ktery napr´klad prohlasil, ze atmos-
´ ˇı ´ ˇ
fera se sklada ze dvou typu par, vlhky a
´ ´ ´ ˚ ´ch
suchy Rovnez rekl, ze hrom je zvuk vznikly
´ch. ˇˇ ˇ ˇ ´
stretem suchy par se sousednımi mraky a
ˇ ´ch ´
blesk je vzplanutı a horenı suchy par v podo-
´ ˇ ´ ´ch
be slabeho ohne.33 Toto jsou nektere nazory
ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´
na meteorologii, jenz panovaly v dobe zjevenı
ˇ ˇ ´
32
Meteorology Today, Ahrens, str. 437.
33
Aristotelova dıla prelozena do anglictiny: Meteorologica, dıl 3, Ross a kol., str. 369a-369b.
´ ˇ ˇ ´ ˇ ´
19

20. Koranu pred ctrnacti sty lety.
´ ˇ ˇ ´
8) Komentare vedcu k zazrakum v Koranu
´ˇ ˇ ˚ ´ ˚ ´
Nynı uvedeme nekolik komentaru znamy vedcu k vedecky zazrakum v Koranu.
´ ˇ ´ ˇ ˚ ´ ´ch ˇ ˚ ˇ ´m ´ ˚ ´
Vsechny byly prevzaty z videokazety nazvane This is the Truth (Toto je pravda).
ˇ ˇ ´
Na teto kazete muzete videt a slyset vyjadrenı nekolika vedcu.
´ ˇ ˚ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˚
1) Dr. T. V. N. Persaud je profesorem a vedoucım katedry anatomie a profesorem a
´
vedoucım katedry pediatrie a detskeho lekarstvı na Manitobske univerzite ve Win-
´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ
nipegu, v kanadske provincii Manitoba. Ve svem oboru je uznavany odbornıkem.
´ ´ ´ ´m ´
Je autorem nebo editorem 25 knih a publikoval vıce nez 181 vedecky statı.
´ ˇ ˇ ´ch ´
V r. 1991 obdrzel od Kanadske anatomicke spolecnosti nejprestiznejs´ kanadskou
ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇı
cenu v oboru anatomie, Cenu J. C. B. Granta. K otazce vedecky zazraku v Koranu
´ ˇ ´ch ´ ˚ ´
se vyjadril takto:
´ ˇ
„Podle vseho byl Muhammad  docela obycejny clovek, ktery neumel c´st ani
ˇ . ˇ ´ˇ ˇ ´ ˇ ˇı
psat. V dobe pred ctrnacti sty lety, clovek, ktery neumı c´st a psat vyslovuje hluboka
´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇı ´ ´
tvrzenı, ktera jsou uzasne presna co do vedecke podstaty. Ja si osobne nedovedu
´ ´ ´ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ
predstavit, ze by to byla pouha nahoda, na to jsou jeho tvrzenı pr´lis presna. Stejne
ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇı ˇ ˇ ´ ˇ
jako Dr. Moore nemam potıze uverit, ze se jedna o boz´ inspiraci, ci zjevenı.“
´ ´ˇ ˇˇ ˇ ´ ˇı ˇ ´
Profesor Persaud vlozil do svy knih nektere koranske verse a vy
ˇ ´ch ˇ ´ ´ ´ ˇ ´roky proroka
Muhammada . Prezentoval je take na nekolika konferencıch.
. ´ ˇ ´
2) Dr. Joe Leigh Simpson je profesorem a vedoucım katedry gynekologie a porod-
´
nictvı na Baylorove lekarske skole v Houstonu, v americkem state Texas. Byl
´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ˇ
profesorem a vedoucım katedry gynekologie a porodnictvı take na Teneseeske uni-
´ ´ ´ ´
verzite v Memphisu ve state Tenesee. Je prezidentem Americke spolecnosti pro
ˇ ´ˇ ´ ˇ
plodnost. Obdrzel mnoho ocenenı, vcetne Ceny za verejnou cinnost, ktera mu byla
ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´
udelena Asociacı profesoru gynekologie a porodnictvı v r. 1992. Profesor Simpson
ˇ ´ ˚ ´
se zaby nasledujıcımi vy
´val ´ ´´ ´roky proroka Muhammada :
.
• {U kazdeho z vas jsou vsechny casti tela stvoreny v matcine deloze za
ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ
ctyricet dnı.}34
ˇ ˇ ´
• {Kdyz nad zarodkem ubehne ctyricet dva nocı, Buh k nemu vysle andela,
ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ
ktery mu da tvar a utvor´ sluch, zrak, kuzi, maso a kosti. Potom rekne:
´ ´ ˇı ˚ˇ ˇ
´
„O Pane, bude to chlapecek nebo holcicka?“ a tvuj Pan rozhodne, jak se
ˇ ˇˇ ˚ ´
mu lıbı. }35
´ ´
Profesor Simpson studoval detailne tyto dva vy
ˇ ´roky proroka Muhammada ,
.
ktere udavajı, ze prvnıch 40 dnı tvor´ zretelne rozlisitelne obdobı ve vy
´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇı ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´voji zarodku.
´
Byl obzvlaste prekvapen absolutnı presnostı techto vy ˚ . Behem jedne konfer-
´ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´roku ˇ ´
ence prednesl tento nazor:
ˇ ´
34
Sah´hu Muslim, #2643, a Sah´hu ’l-Bucharı, #3208. Pozn.: To, co se nachazı mezi temito
. . ı. . . ı. ´ ´ ´ ´ ˇ
zavorkami „{ . . . }“ v teto knize je preklad toho, co prorok Muhammad
´ ´ ˇ .  ˇ
rekl. Dale tento sym-
´
bol „#“ pouzity ve vysvetlivkach oznacuje c´slo hadıtu. Hadıt je zprava predavana duveryhodny
ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇı . ´. . ´. ´ ˇ ´ ´ ˚ ˇ ´mi
spolecnıky proroka Muhammada
35
ˇ ´ .  o tom co rekl, udelal, nebo co povolil.
ˇ ˇ
Sah´hu Muslim, #2645.
. . ı.
20

21. „Tyto dva hadıty (vy
. ´¯ ´roky proroka Muhammada ) nam tudız mohou poskyt-
. ´ ´ˇ
nout konkretnı casovy rozvrh embryologickeho vy
´ ´ˇ ´ ´ ´voje v obdobı do 40 dnu. Stejne
´ ˚ ˇ
jako ostatnı prednasejıcı dnes rano konstatuji, ze tyto hadıty nemohly by zıskany
´ ˇ ´ˇ ´ ´ ´ ˇ . ¯ ´ ´t ´ ´
na zaklade vedecky poznatku dostupny v dobe jejich zaznamu . . . Odtud, mys-
´ ˇ ˇ ´ch ˚ ´ch ˇ ´
lım, plyne, ze nejen ze nenı rozpor mezi genetikou a nabozenstvım, ale nabozen-
´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ
stvı muze dokonce obohatit a inspirovat vedu tım, ze pripojı zjevenı k tradicnım
´ ˚ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´
vedecky postupum. Koran obsahuje fakta prokazatelna modernı vedou, coz pod-
ˇ ´m ˚ ´ ´ ´ ˇ ˇ
poruje tvrzenı, ze moudrost v Koranu pochazı od Boha.“
´ ˇ ´ ´ ´
3) Dr. E. Marshall Johnson je profesorem a vedoucım katedry anatomie a vy ´ ´vo-
jove biologie na Univerzite Thomase Jeffersona ve Philadelphii v americkem state
´ ˇ ´ ´ˇ
ˇ ´
Pensylvania a reditelem Ustavu Daniela Baugha. Je autorem vıce nez dvou set ´ ˇ
publikacı. Byl prezidentem Teratologicke spolecnosti. V r. 1981 behem 7. lekarske
´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´
konference v saudskoarabskem Dammamu profesor Johnson rekl: „Strucne receno
´ ´ ´ ˇ ˇ ˇˇ ˇ
Koran popisuje nejen vy
´ ´voj vnejs´ formy, ale take vnitrnı stadia embrya, jeho
ˇ ˇı ´ ˇ ´ ´
stvorenı a vy
ˇ ´ ´voje. Koran vyznacuje hlavnı udalosti embryonalnıho vy
´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´voje, ktere ´
jsou potvrzeny modernı vedou . . . Jako vedec mohu pracovat pouze s vecmi, ktere
´ ˇ ˇ ˇ ´
mohu videt. Mohu rozumet embryologii a vy
ˇ ˇ ´vojove biologii. Mohu rozumet slovum,
´ ˇ ˚
ktera jsou mi prelozena z Koranu. Kdybych se sam ocitl v te dobe i se vsemi
´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ
znalostmi, co dnes mam, neumel bych tak popsat skutecnosti, ktere byly tehdy
´ ˇ ˇ ´
zaznamenany. Nevidım nic, co by vyvracelo nazor, ze Muhammad  odvozoval
´ ´ ´ ˇ .
svoje informace odnekud zvnejsku. Nevidım proto ani rozpor s nazorem, ze to, co
ˇ ˇˇ ´ ´ ˇ
Muhammad  zapsal,36 bylo ovlivneno Boz´m zasahem.“
. ˇ ˇı ´
4) Dr. William W. Hay je profesorem geologicky ved na Coloradske univerz- ´ch ˇ ´
ite v Boulderu v americkem state Colorado. Je uznavany odbornıkem v oboru
ˇ ´ ´ˇ ´ ´m ´
oceanografie. Kdyz jsme s nım diskutovali o koransky vers´ch zminujıcıch
´ ˇ ´ ´ ´ch ˇı ˇ ´´
vedecka fakta o mor´ch, ktera byla objevena teprve nedavno, rekl: „Prekvapuje me,
ˇ ´ ˇı ´ ´ ˇ ˇ ˇ
ze podobne informace se nachazejı ve stary pısmech Koranu. Nemam tusenı,
ˇ ´ ´ ´ ´ch ´ ´ ´ ˇ ´
odkud by se mohly vzıt, ale myslım, ze je velice zajımave, ze tam jsou a ze se
´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ
pracuje na objasnenı smyslu nektery techto pasaz´.“
ˇ ´ ˇ ´ch ˇ ´ ˇı
Kdyz byl profesor Hay tazan na mozny zdroj techto informacı v Koranu,
ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´
odpovedel: „Myslım, ze to musela by bozska bytost.“
ˇ ˇ ´ ˇ ´t ˇ ´
5) Dr. Gerald C. Goeringer je profesorem a koordinatorem lekarske embryologie na ´ ´ ˇ ´
katedre bunecne biologie na lekarske fakulte Georgetownske univerzity ve Wash-
ˇ ˇˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´
ingstonu D.C. Na 8. saudske lekarske konferenci v Rijadu profesor Goeringer uvedl
´ ´ ´ ˇ ´ ´
ve svem pr´spevku: „V pomerne malem poctu aja (koransky versu) je zcela srozu-
´ ˇı ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ch ˇ ˚
mitelne obsazen popis lidskeho vy
ˇ ˇ ´ ´voje od smısenı gamet az po vy
´ ´ ˇ ´voj jednotlivy ´ch
´ ˚ ˇ´ ´ ´
organu. Zadny zaznam o vy ´voji lidskeho zarodku podobne detailnı a uplny co do
´ ´ ˇ ´ ´ ´
klasifikace, terminologie a popisnosti do te doby neexistoval. V mnoha, ne-li ve
´
vsech pr´padech tento zaznam predbehl svou dobu o mnoho staletı v kvalite popisu
ˇ ˇı ´ ˇ ˇ ´ ˇ
ruzny stadiı vy
˚ ´ch ´ ´ ´voje lidskeho zarodku a plodu zaznamenany v tradicnı odborne
´ ´ ´ch ˇ ´ ´
literature.“ ˇ
36
Prorok Muhammad
. 
neumel c´st ani psat, ale diktoval Koran svy spolecnıkum a poveril
ˇ ˇı ´ ´ ´m ˇ ´ ˚ ˇˇ
nektere z nich, aby jej zapsali.
ˇ ´
21

22. 6) Dr. Josihide Kozaj je profesorem na Tokijske univerzite a reditelem Narodnı
ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´
ˇ ˇ
astronomicke observatore v Tokiu, Japonsko. Rekl: „Ohromilo me, ze se v Koranu
´ ˇ ˇ ´
nachazejı pravdiva astronomicka fakta. Modernı astronomove studujı jen velmi
´ ´ ´ ´ ´ ´ ´
maly kousek vesmıru. Soustred’ujı svoje usilı, aby pochopili jen tu velmi malou cast
´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´
vesmıru, kterou dokazeme zachytit pomocı teleskopu, aniz by premyˇleli o vesmıru
´ ´ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ´s ´
jako celku. Myslım, ze ctenı Koranu a odpovıdanı na otazky muze by inspiracı pro
´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˚ ˇ ´t ´
moje budoucı studium vesmıru.“
´ ´
7) Dr. Tejatat Tejasen je v soucasne dobe vedoucım katedry anatomie a by ´m
ˇ ´ ˇ ´ ´valy
dekanem Fakulty lekarstvı University v Chiang Mai v Thajsku. Behem 8. Saudske
ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´
lekarske konference v Rijadu Dr. Tejasen vystoupil a rekl: „V poslednıch trech
´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ
letech jsem se zacal velmi zajımat o Koran . . . Z meho vlastnıho vy
ˇ ´ ´ ´ ´ ´zkumu a z toho,
co jsem se dozvedel behem teto konference, jsem nabyl presvedcenı, ze vse, co
ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ
bylo zaznamenano v Koranu pred ctrnacti sty lety je jiste pravda prokazatelna
´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´
vedecky prostredky. Protoze prorok Muhammad  neumel c´st ani psat, musel
ˇ ´mi ˇ ˇ . ˇ ˇı ´
by jen poslem, ktery pouze predal pravdu, ktera mu byla zjevena tım, kdo nas
´t ´ ˇ ´ ´ ´
stvoril. Tento stvoritel je jiste Buh, nebo Allah, chcete-li. Myslım, ze je cas r´ci la
ˇ ˇ ˇ ˚ ´ ´ ˇ ˇ ˇı ´
’ilaha ’illa ’l-lah, tj. nenı boha krome Boha, Muhammad rasulu ’l-lah, Muhammad
´ ´ ´ ˇ . ´ ´ .
je posel Boz´. Na zaver musım pogratulovat organizatorum teto skvele a velmi
ˇı ´ ˇ ´ ´ ˚ ´ ˇ´
uspesne konference. Byla to pro me skvela pr´lezitost nejen dozvedet se mnoho
´ ˇˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇı ˇ ˇ ˇ
zajımavy vedecky poznatku, ale take setkat se s mnoha vedci a najıt mezi nimi
´ ´ch ˇ ´ch ˚ ´ ˇ ´
mnoho novy pratel. Nejvzacnejs´, co jsem na teto konferenci zıskal, je ale r´ci la
´ch ˇ ´ ´ ˇ ˇı ´ ´ ˇı ´
’ilaha ’illa ’l-lah, Muhammad rasulu ’l-lah, totiz to, ze jsem se stal muslimem.“
´ ´ . ´ ´ ˇ ˇ
Po vsech techto pr´kladech vedecky zazraku v Koranu a nazorech odbornıku
ˇ ˇ ˇı ˇ ´ch ´ ˚ ´ ´ ´ ˚
si muzeme polozit nasledujıcı otazky:
˚ˇ ˇ ´ ´´ ´
• Muze by pouha nahoda, ze vsechna tato teprve nedavno objevena vedecka
˚ ˇ ´t ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´
fakta z ruzny oboru byla zmınena v Koranu, ktery byl zjeven pred ctrnacti
˚ ´ch ˚ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´
sty lety?
• Muze autorem tohoto Koranu by Muhammad  nebo nejaka jina lidska
˚ˇ ´ ´t . ˇ ´ ´ ´
bytost? Jedina mozna odpoved
´ ˇ ´ ˇ ’ na tyto otazky je, ze Koran je Slovo Boz´,
´ ˇ ´ ˇı
zjevene Bohem samy
´ ´m.
1.2 Vyzva vytvorit jednu kapitolu podobnou koran-
´ ˇ ´
skym suram
´ ´ ´
Buh pravil v Koranu:
˚ ´
Jste-li na pochybach o tom, co jsme seslali sluzebnıku Svemu,
´ ˇ ´ ´
tedy prineste suru podobnou teto a predvolejte si svedky sve krome
ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ
Boha, jste-li pravdomluvnı! Vsak neucinıte-li to – a vam se to veru
´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ
nepodar´ – pak strezte se ohne, jehoz palivem jsou lide a kamenı a
ˇı ˇ ˇ ˇ ´ ´
jenz pripraven je pro never´cı. Oznam radostnou zvest tem, kdoz
ˇ ˇ ˇ ˇı ´ ˇ ˇ ˇ
uverili a zbozne skutky konali, ze pro ne jsou pripraveny zahrady,
ˇˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ
pod nimiz reky tekou . . .  (Koran, 2:23-25)
ˇˇ ´
22

23. Obr. 1.22: Nejkrats´ kapitola Koranu (sura 108) je slozena z pouhych deseti slov, presto
ˇı ´ ´ ˇ ´ ˇ
dosud nebyl nikdo schopen ji napodobit.
Od doby, kdy byl Koran zjeven, pred ctrnacti sty lety, az dodnes nebyl nikdo
´ ˇ ˇ ´ ˇ
schopen napsat jedinou kapitolu, ktera by se podobala suram v Koranu svojı krasou,
´ ´ ´ ´ ´ ´
vy´mluvnostı, nadherou, moudrostı, pravdivostı, uspesnostı predikcı nebo jiny
´ ´ ´ ´ ´ ˇˇ ´ ´ ´mi
perfektnımi vlastnostmi Koranu. Nejkrats´ sura v Koranu (sura 108) je slozena
´ ´ ˇı ´ ´ ´ ˇ
z pouhy deseti slov, a presto nikdo nebyl schopen splnit tento ukol, ani tehdy, ani
´ch ˇ ´
dnes.37 Nekter´ never´cı Arabove mezi neprateli proroka Muhammada
ˇ ˇı ˇ ˇı ´ ´ ˇ´ .  se snazili
ˇ
takovou suru napodobit, aby dokazali, ze Muhammad  nenı pravy prorokem,
´ ´ ˇ . ´ ´m
ale nepodarilo se jim to.38 Nedokazali takovou suru napsat, prestoze Koran byl
ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´
zjeven v jejich vlastnım jazyce a narec´, a prestoze Arabove te doby byli proslulı
´ ´ ˇ ˇı ˇ ˇ ´ ´ ´
svou vyˇecnostı a schopnostı psat nadhernou poezii, ktera je ocenovana i dnes.
´r ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´
1.3 Biblicka proroctvı o pr´chodu
´ ´ ˇı
Muhammada � , proroka Islamu
. ´
Jako dukaz pravdivosti Islamu pro lidi, kter´ ver´ v Bibli, mohou slouzit biblicka
˚ ´ ˇı ˇ ˇı ˇ ´
proroctvı o pr´chodu proroka Muhammada .
´ ˇı .
V Deuteronomiu (18:18) Mojz´s sdeluje, ze Pan mu rekl: „Povolam jim pro-
ˇ ıˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´
roka z jejich bratr´, jako jsi ty. Do jeho ust vloz´m sva slova a on jim bude
ˇı ´ ˇı ´
mluvit vse, co mu prikazi. Kdo by ma slova, ktera on bude mluvit my jmenem,
ˇ ˇ ´ˇ ´ ´ ´m ´
neposlouchal, toho ja sam budu volat k odpovednosti.“ (Deuteronomium, 18:18-
´ ´ ˇ
19)39
Z techto versu muzeme usoudit, ze prorok, o kterem je rec a ktery bude Bohem
ˇ ˇ˚ ˚ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´
seslan, bude:
´
1) pochazet z bratr´ izraelitu, tj. z rodu ismaelitu. Ismael, prvorozeny syn Abra-
´ ˇı ˚ ˚ ´
hamuv, je predek proroka Muhammada .
˚ ˇ .
2) prorok jako Mojz´s. Tezko bychom hledali dva proroky, kter´ meli tolik spolecneho
ˇ ıˇ ˇ ˇ ˇı ˇ ˇ ´
jako Mojz´s s Muhammadem . Obema byl dan srozumitelny zakonık a pravidla
ˇ ıˇ . ˇ ´ ´ ´ ´
37
Viz ’al-Burhanu fı ‘ulumi ’l-qur’an, ’az-Zarkas´, 2. dıl, str. 224.
´ ´ ´ ´ ˇı ´
38
Viz ’al-Burhanu fı ‘ulumi ’l-qur’an, ’az-Zarkas´, 2. dıl, str. 226.
´ ´ ´ ´ ˇı ´
39
Nova mezinarodnı verze Bible urcena ke studiu, oznacovana i jako NIV.
´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´
23