1. Slezská univerzita v Opavě
Filozoficko-přírodovědecká fakulta
Ústav bohemistiky a knihovnictví
MODEL MULTIMEDIÁLNÍ KNIHOVNY PRO DĚTI
A MLÁDEŽ
Bakalářská práce
A MODEL OF A MULTIMEDIA LIBRARY
FOR CHILDREN AND YOUNG ADULTS
Bachelor thesis
Vedoucí práce: Vypracoval: Lucie Koníčková
Mgr. Barbora Koneszová Obor: Knihovnictví
OPAVA 2009
2. Anotace
Bakalářská práce „Model multimediální knihovny pro děti a mládež“
je studií představující aktuální trendy v oblasti knihovních služeb
pro mladé lidi, které reagují na vývoj informačních a komunikačních
technologií i společnosti. V souvislosti s novými trendy jsou zde
předložena fakta, jež by měla evokovat změny v této oblasti a také
transformaci oddělení pro děti a mládež v českých knihovnách
na multimediální knihovny. Charakteristiky této transformace jsou pak
nastíněny prostřednictvím modelu multimediální knihovny pro děti
a mládež opírajícího se o mezinárodní doporučení a moderní trendy, jenž
je dále podpořen několika inspirativními příklady úspěšných projektů
a knihoven ze zahraničí.
Annotation
This Bachelor Thesis, "A Model of a Multimedia Library
for Children and Young Adults" is a study which demonstrates the current
trends in the field of library services for young people which are accepting
a development in Information and Communication Technologies which has
advanced significantly. There are facts which should evoke changes in this
field, and also, a transformation of children's and young adults'
departments in Czech libraries into multimedia libraries to suit modern
trends. Characteristics of this transformation are outlined by the model
of a multimedia library for children and young adults, holding onto
international references and modern trends, and promoted by several
inspirational examples of successful projects and libraries abroad.
3. Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala především vedoucí své práce,
Mgr. Barboře Koneszové, za podporu a výborné vedení, dále pak
Mgr. Evě Sedláčkové, Mgr. Zlatě Houškové a Mgr. Tomáši Gecovi
za cenné podněty a rady.
4. Prohlášení
Prohlašuji, že jsem práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené
prameny a literaturu, které byly užity a citovány v souladu s autorským
zákonem.
V Opavě 27. dubna 2009
Lucie Koníčková
5. Obsah
1 Úvod.............................................................................................. 6
2 Vymezení pojmu multimediální knihovna ......................................... 9
2.1 Mediatéka, media centre, multimediální a interaktivní knihovna...... 9
2.2 Mezinárodní doporučení IFLA a UNESCO ................................... 12
2.3 Výsledky průzkumů čtenářství dětí a mládeže .............................. 13
3 Model multimediální knihovny pro děti a mládež ............................ 17
3.1 Prostorové řešení multimediální knihovny ................................... 18
3.2 Interiér multimediální knihovny .................................................. 23
3.3 Možnosti rozvržení plochy multimediální knihovny ...................... 24
3.4 Dispoziční řešení multimediální knihovny ................................... 27
3.5 Multimediální knihovna a technické vybavení .............................. 30
4 České a zahraniční knihovny pro děti a mládež ............................... 33
4.1 Německo – Stadtbibliotek Chemnitz ............................................ 33
4.2 Holandsko – Openbare Bibliotheek Amsterdam ............................ 35
4.3 Dánsko – The Children´s Interactive Library................................ 37
4.3.1 Technologická zařízení Story Surfer, BibPhone, Reol-slider a I-
Land……. ............................................................................... 38
4.4 Spojené státy americké – ImaginOn: The Joe & Joan Martin Center40
4.5 Polsko ....................................................................................... 45
4.5.1 Planeta 11 .............................................................................. 46
4.5.2 Mediateka ve Varšavě.............................................................. 47
4.5.3 Abecadło ................................................................................ 48
4.5.4 Nautilus ................................................................................. 49
4.6 Oddělení pro děti a mládež v České republice .............................. 49
5 Závěr ........................................................................................... 54
Seznam zkratek .................................................................................. 57
Seznam literatury ............................................................................... 58
Seznam příloh .................................................................................... 69
Přílohy
6. 6
1 Úvod
Motiv mé bakalářské práce, vize knihovny pro děti a mládež
budoucnosti na pozadí multimediálních technologií, jsem si vybrala,
protože mám pozitivní vztah k informačním a komunikačním technologiím,
ale zvláště také ke knihám. Spojit tyto dvě oblasti je dle mého názoru
velmi dobrým krokem. Protože vezme-li se v úvahu okouzlení současné
mladé generace těmito technologiemi, může mít toto spojení, bude-li
správně uchopeno, za následek zvýšení motivace ke čtení.
Bakalářská práce s názvem Model multimediální knihovny pro děti
a mládež pojednává o novém trendu multimediálních knihoven pro děti
a mládež, které jsou založeny na vývoji informačních a komunikačních
technologií, a které tento vývoj reflektují právě personalizací svých služeb
a jejich přizpůsobením potřebám a požadavkům současné mladé generace.
Dále přináší poznatky a zkušenosti čerpané z iniciativ a konceptů
v zahraničních knihovnách, které již tento trend úspěšně aplikovaly. Snaží
se popsat nejdůležitější zásady a doporučení při návrhu či tvorbě
multimediální knihovny pro děti a mládež a zároveň aplikovat dobré tipy
příkladů jak ze zahraničí, tak i z českých knihoven.
Samotný text je rozdělen do tří hlavních celků. První z nich,
kapitola Vymezení pojmu multimediální knihovna, obecně nastiňuje
tematiku médií v dnešní společnosti a jejich vliv na četbu a vnímání
knihovny mladými lidmi. Uvádí se zde problematika nejednotné
terminologie, která byla asi nejzávažnějším problémem při zpracování této
studie. V různých státech se totiž preferují jiné termíny. Ačkoliv se jedná
o pojmy založené na stejném principu, v Dánsku je užíván termín
interaktivní knihovna, v Polsku mediatéka a české terminologické slovníky
nabízí multimediální knihovnu. Mimo tyto pojmy bylo také třeba zvolit
mezi termíny knihovna pro děti a mládež a dětské oddělení či oddělení
pro děti a mládež. Oddělení pro děti a mládež jsou totiž jevem typickým
pro Českou republiku. V zahraničních knihovnách používají pouze pojmy
children´s library či library for young adults a nikoliv tedy výrazy typu
7. 7
children´s department nebo young adults´department. Pro potřeby
bakalářské práce byl tedy zvolen výraz multimediální knihovna.
V první části práce je zmíněn přínos mezinárodních organizací IFLA
a UNESCO, jež se zabývají transformací školních knihoven
do vzdělávacích multimediálních center. Výsledky a závěry z čtenářských
průzkumů dětí a mládeže a jejich možná aplikace a využití v knihovnách
první celek uzavírají.
Druhá část se zabývá modelem multimediální knihovny pro děti
a mládež. Prostřednictvím pěti podkapitol jsou zde prezentovány
sumarizované požadavky a doporučení týkající se prostoru a jeho
rozvržení, interiéru, dispozičního řešení a technického vybavení
vycházející především z metodik IFLA a UNESCO.
Třetí hlavní celek přibližuje některé příklady ze zahraničí, kde byla
myšlenka multimediální knihovny pro děti a mládež úspěšně realizována.
V Německu, Spojených státech amerických a Polsku jsou příkladem
konkrétní knihovny, na rozdíl od Dánska a Holandska, kde jsou
to projekty, do nichž se zapojilo institucí více. Určité prvky
charakterizující vykročení správným směrem, a to k moderní knihovně
pro děti a mládež budoucnosti, jsou pak vyzdviženy i na příkladech
několika českých knihoven.
Hlavním zdrojem pro práci byly články v zahraničních periodikách
a zdrojích, jako např. Knižnica, Poradnik Bibliotekarza, Teacher
Librarian, School Library Journal, Knowledge Quest a další, které
přinášely informace o nových iniciativách v této oblasti z různých částí
světa.
Mimo články ze zahraničních odborných časopisů jsem využila
informace i z českých periodik, např. Čtenáře či Knihovnického
Zpravodaje Vysočina, stránek a dokumentů IFLA – Guidelines
for Children´s Libraries Services: library services for children – more
important than ever to children and their families all over the world,
Guidelines for Audiovisual and Multimedia Materials in Libraries and
other Institutions, Guidelines for Library Services For Young Adults, nebo
také publikací UNESCO – Guide for the conversion of school libraries
8. 8
into media centres. V neposlední řadě též pak webových sídel a online
dokumentů zahraničních knihoven. Tyto prameny se, až na výjimky, díky
své převážně elektronické podobě a původu, vyznačují zejména
aktuálností, jež je pro zvolené téma příznačná. Nejdůležitějšími zdroji
pro zpracování této studie byly tedy hlavně statě ze zdrojů zahraničních,
informující o projektech v jiných zemích, a pak také metodiky a stanovy
organizací IFLA a UNESCO, jež se staly klíčovými při koncipování
modelu.
Interaktivitu a média, o nichž práce vesměs pojednává, ilustruje též
dvojí druh příloh. Doprovodný obrazový aparát je označen v textu
prostřednictvím odkazu směrujícího na číselně značené přílohy v zadní
části dokumentu, např. viz Příloha č. 1. Externí přílohy ve formě
videosekvencí online jsou pak odkazovány z textu přímo.
9. 9
2 Vymezení pojmu multimediální knihovna
Rozvoj informačních technologií a jejich dopad na preference
volnočasových aktivit dětí a mládeže je něco, co by knihovny měly
reflektovat. Multimedialita prostředí, v němž se nacházejí, jim ukazuje
směr, jímž se musí vydat, aby nezůstávaly během tohoto vývoje pozadu.
Co se týče segmentu dětí a mládeže, zde by se měla změna týkat nejen
veřejných knihoven, respektive příslušných oddělení, ale také školních
knihoven. Tyto se s ohledem na současné prostředí musí transformovat
do multimediálních center, které staví na zálibě mladé generace v médiích,
informačních a komunikačních technologiích (dále jen IKT). Média
v knihovnách by měla zejména přispívat ke vzdělanostnímu rozvoji
uživatelů. Pokud se jedná o skupinu uživatelů, kteří jsou právě v procesu
vzdělávání, tedy žáky a studenty, je implementace mediálních programů
nezbytná.
Vzhledem ke stále stoupajícím požadavkům trhu práce na informační
dovednosti a zkušenosti pracovníků v oblasti IKT je nutností na tyto
požadavky mladé lidi připravit co nejlépe. Zavedení tohoto typu techniky
do knihoven má za cíl seznamovat s nimi děti již od útlého věku, aby
z nich mohli růst žáci a studenti, kteří budou sebevědomými tvůrci
i uživateli informací, s širokým rozhledem a schopnostmi efektivně
studovat, hledat informace za účelem rozšíření a zvýšení svých znalostí,
vyjádřit i ocenit kreativitu svou i ostatních, a to vše prostřednictvím
široké škály médií a zdrojů, kterou jim poskytne knihovna.1
2.1 Mediatéka, media centre, multimediální a interaktivní
knihovna
Pokud se jedná o transformaci tradičních knihoven v zařízení
disponující IKT, změnu by měl prodělat i jejich název. Místo
klasického označení školní knihovna či knihovna pro děti a mládež, je
1
BILINGS, Judith, A. Information Power for Washington, s. 11.
10. 10
třeba zvážit pojmy jako mediální centrum, studijní centrum, mediatéka
apod. Inspiraci lze najít v anglických ekvivalentech jako media centre,
instructional media centre, learning resource centre.
Knihovny typu media centre totiž začaly vznikat v 60. a 70. letech
v USA a poté se tento trend šířil i do dalších anglicky mluvících zemí jako
je Kanada, Austrálie a Velká Británie. Media centre v tamním pojetí slouží
ke „spontánnímu využívání sbírky zdrojů a materiálů studenty během
studia, samostudia či při přípravy na výuku, k prohlubování a rozšiřování
znalostí, vyplývající také z náplně volného času a rozvoje individuálních
zájmů.“2
Vznikly v souvislosti s propagací aktivních metod studia.
Uživatelé těchto institucí se stávají z pasivních příjemců aktivními hledači
informací, a jako takoví mají přístup k adekvátnímu fondu: informacím
na různých typech nosičů a vybavení schopné s těmito materiály pracovat.
Čeština k anglickému media centre nabízí ekvivalent v podobě
mediatéky, multimediální či interaktivní knihovny. Česká terminologická
databáze knihovnictví a informační vědy definuje mediatéku jako
„knihovnu, popř. součást knihovny nebo jiné instituce,
s uspořádaným souborem obrazových, zvukových a audiovizuálních
dokumentů, určeným k jejich uchovávání a zpřístupňování uživatelům, se
zřetelně vymezeným studijním, výukovým, rekreačním nebo archivním
záměrem“.3
Slovenský terminologický a výkladový slovník Informačná výchova
z roku 1998 pak uvádí k mediatéce definice hned dvě. A to tuto:
„čiastkový fond pozostávajúci z iných ako tradičných dokumentov
na papierových nosičoch. Výrazom mediatéka sa najčastejšie odznačujú
súbory obrazových, zvukových a audiovizuálnych dokumentov výučbového
charakteru, ktoré sa budujú v rámci školských a vysokoškolských knižníc,
neikedy aj ako samostatné časti mimo rámca týchto knižníc,“
a tuto:
„symbolické označenie pre knižničné zbierky, ktoré sa používa
vtedy, ak treba zdôrazniť, že v súčasnosti už nepozostávajú iba z tlačenej
2
ANDRZEJEWSKA, Jadwiga. Bibliotekarstwo szkolne., s. 28.
3
SAKÁLOVÁ, Elena. Mediatéka.
11. 11
produkcie, ale sústreďujú do jedného funkčného celku spolu s tradičným
dokumentami aj rozličné druhy moderných informačných prameňov
(médií)“.4
Multimediální knihovna je pak podle České terminologické databáze
knihovnictví a informační vědy „knihovna s fondem multimediálních
dokumentů.“5
Kolekce materiálů, jež je její podstatou by tedy měla
obsahovat jak knihovnu, tak filmotéku, videotéku, fonotéku, dále sbírku
diapozitivů, mikrofišů a mikrofilmů, artotéku se sbírkami malířských
reprodukcí, grafik, plakátů atd., kolekci kartografických dokumentů,
foliogramů, ilustrací, sbírku výukových programů a různých her pro děti.6
Při pokusu o definování pojmu interaktivní knihovna se lze opřít
o význam, v jakém jej použili v Dánsku v projektu The Children´s
Interactive Library (viz kap. 4.1.3). Interaktivní knihovnu pro děti zde
chápou jako dětskou knihovnu budoucnosti, kde služby IKT, založené
na vše prostupující výpočetní technice, širokopásmové síti, třírozměrné
vizualizaci a interaktivitě, představují určité nástroje hravé formy
interakce a komunikace.7
Naproti tomu se v Polsku nově vybudované knihovny tohoto typu
nazývají mediatékami (viz kap. 4.5). Určitým vysvětlením může být to, že
v Dánsku jde o projekt opírající se především o výpočetní techniku
a informační technologie na vysoké úrovni, na rozdíl od Polska, kde jsou
tyto rovněž zastoupeny, ale důraz je kladen spíše na personalizaci služeb
čtenářům a pozitivní přístup k nim.
Pro potřeby této práce je zvolen termín multimediální knihovna pro
děti a mládež, zahrnující ve své podstatě všechny důležité prvky ostatních
ekvivalentů.
4
NOVÁKOVÁ, Marta. Mediatéka.
5
SODOMKOVÁ, Jana. Multimediální knihovna.
6
ANDRZEJEWSKA, Jadwiga. Bibliotekarstwo szkolne, s. 29 – 33.
7
Inspiration – Strategies and Prototypes for the Future, s. 34.
12. 12
2.2 Mezinárodní doporučení IFLA a UNESCO
Multimediální knihovna, jako zařízení disponující novými
technologiemi, výpočetní technikou a službami na vysoké úrovni, je svou
podstatou především určená mladým lidem od 11 let výše. Nabízí se zde
tedy možnost, že by tuto funkci měla plnit školní knihovna v rámci
základní školy, která je tak mládeži ve věku od 11 let nejblíže. Situace je
ale taková, že stav a počet školních knihoven v Česku neodpovídá
požadavkům světové úrovně. Knihovny na základních školách nenaplňují
svá poslání, proto za ně tyto úkoly ve větší míře přebírá veřejná knihovna,
respektive její oddělení pro děti a mládež.
Velký přínos na rozvoj oblasti školních knihoven ve světě má
International Federation of Library Associations and Institutions (dále jen
IFLA) a United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization
(dále jen UNESCO).
IFLA na zasedání ve Washingtonu v roce 1974 navrhla definici
školní knihovny jako vzdělávacího centra: „jedná se o interdisciplinární
pracovnu, ve které student pod vedením učitele vstřebává poznatky
způsobem sobě vlastním, čerpajíce přitom z knihovního fondu“.8
Na internetových stránkách IFLA jsou také dostupné dokumenty
pro tuto oblast, např. Guidelines for Children´s Libraries Services: library
services for children – more important than ever to children and their
families all over the world9
, Guidelines for Audiovisual and Multimedia
Materials in Libraries and other Institutions10
, Guidelines for Library
Services For Young Adults11
.
UNESCO se soustřeďuje zejména na situaci v rozvojových zemích,
udílí granty, pomáhá se školeními a poskytuje poradenské služby.
Pod záštitou UNESCO byla vydána již v roce 1977 příručka Jean Pierre
Delannoye k transformaci školních knihoven do mediálních center – Guide
for the conversion of school libraries into media centres12
. V České
8
ANDRZEJEWSKA, Jadwiga. Bibliotekarstwo szkolne, s. 34 – 35.
9
http://www.ifla.org/VII/s10/pubs/ChildrensGuidelines.pdf.
10
http://www.ifla.org/VII/s35/pubs/avm-guidelines04.pdf.
11
http://www.ifla.org/VII/s10/pubs/ya-guidelines-en.pdf.
12
http://unesdoc.unesco.org/images/0002/000218/021894eo.pdf.
13. 13
republice byla Národní pedagogickou knihovnou Komenského v rámci této
tematiky publikována Příručka pro školní knihovny jako studijní
a informační centra na základních a středních školách13
v roce 2008.
2.3 Výsledky průzkumů čtenářství dětí a mládeže
Knihovna, jako instituce zaměřená na knihu, by měla aspekty
současného multimediálního prostředí reflektovat. Pro uplatnění svého
vlivu by měla navázat spolupráci s rodinou i se školou. Jedním z výsledků
výzkumu společnosti Gabal, Analysis & Consulting (dále jen GAC) byl
totiž fakt, že poprvé většinou dítě vkročí do knihovny s rodiči (42 %),
s kamarádem (24 %), anebo s učitelem (12 %).14
Je tedy zřejmé, že
nepřijde-li samo, musí jej někdo přivést. Tady se naskýtá příležitost
pro knihovny, jak obrátit konkurenční média na svou stranu a využít
širokého vlivu, jež mají na mladou generaci – zapojením IKT v knihovně,
systematičtějším využitím a podporou multimediálního zájmu dnešních
dětí, je mohou lépe vtáhnout do knihovního prostředí, kde je již ke knize
blízko.15
Z hlediska rozsahu této studie je problematika školních knihoven
příliš obsáhlá, a proto není možné se věnovat příručkám dostatečným
způsobem. V následujících podkapitolách, pojednávajících mimo jiné
o doporučeních při modelování již konkrétního projektového návrhu,
prostorovém a dispozičním řešení aj., však budou zmíněny některé
poznatky a schémata, jež mají pro konkrétní téma práce přímou hodnotu.
Z analýzy GAC dále vyplynulo, že 52 % z reprezentativního souboru
1092 respondentů čte pravidelně, nečte 29 % a zbytek tvoří příležitostní
čtenáři se spíše nečtenářskou perspektivou. Také bylo zjištěno, že většími
čtenářkami jsou ve vybraném vzorku dívky. Toto lze vysvětlit jako
výsledek několika vlivů – mají znatelně odlišnou strukturu trávení volného
času, přípravě do školy věnují více svého volna, jejich mimoškolní
aktivity vykazují více prvků individualizace a orientace na sebevzdělání,
13
http://www.npkk.cz/csk/files/prirucka_pro_skolni_knihovny.pdf.
14
Jak čtou české děti?, s. 4.
15
GABAL, Ivan, VÁCLAVÍKOVÁ HELŠUSOVÁ, Lenka. Jak čtou české děti?, s. 52.
14. 14
mají možnost vnímat ostřeji rozdíl mezi volným časem a povinnostmi,
hlavně díky častější integraci do domácích prací, v neposlední řadě je také
významným činitelem knižní trh, který poskytuje velké množství publikací
z oblasti dívčí četby.16
Chlapci dominují zase na poli uživatelů počítače.
Podle slovenského průzkumu Čítanie 2005 tvoří až dvě třetiny (66,4 %)
ve skupině jeho každodenních uživatelů.17
Zajímavými faktory se stala spojitost čtenářství dětí s volným časem
a specifickými zájmovými aktivitami (nadprůměrně čtou ty, které mají
více strukturovaný a aktivně naplněný volný čas) a to, že pro čtenářskou
aktivitu v jejich věku jsou důležité i jejich vrstevnické skupiny.
Výzkum zabývající se pedagogicko-didaktickými a psychosociálními
aspekty dětského čtenářství, uskutečněný v roce 200718
, rovněž ukázal
některá zajímavá fakta. Tří set prvkový vzorek dnešních 13 a 14letých
pubescentů odpovídal na otázky prostřednictvím dotazníku. Jak lze
očekávat se zkušenostmi s vlivem současných médií, postavení knihy
v životě pubescenta oslabuje. Z hlediska pravidelnosti četby bylo zjištěno,
že 2 a více knih měsíčně přečte pouhých 23 % respondentů. Knihovnu
navštěvuje často 27 %, občas 44 % dotazovaných.
I když byl kladen dotaz s upřesněním návštěvy knihovny za účelem
půjčení knihy, stálo by za přehodnocení, zda je a bude tato návštěvnost
relevantním ukazatelem čtenářství. Zvláště, pokud jsou nyní stále
populárnější tendence k propagaci komunitní činnosti knihoven. Většina
čtenářů sem samozřejmě přichází s cílem vypůjčit si nějakou publikaci.
To už ale nemusí platit, jedná-li se o uživatele z řad dětí a mládeže.
Tendence přidat knihovně hodnotu interaktivního místa pro trávení
volného času a mediálního centra zahrnuje implementaci především lákavé
a zajímavé techniky, podporu kreativity uživatelů prostřednictvím her,
ať už počítačových nebo jiných, alespoň částečné spojení s hudebními
fondy atd. Toto řešení sice zákonitě způsobí očekávaný výsledek – zvýšení
návštěvnosti, ale už nerozlišuje, zda uživatelé listují knihami, surfují
na internetu, nebo hrají počítačové hry.
16
GABAL, Ivan, VÁCLAVÍKOVÁ HELŠUSOVÁ, Lenka. Jak čtou české děti?, s. 8.
17
5. Čítanie detí denne využívajúcich počítač.
18
KONÍČKOVÁ, Lucie. Re: dotaz.
15. 15
Média a elektronické dokumenty klasickou tištěnou knihu sice
neodstranily, ale z hlediska oblíbenosti a popularity, zejména u mladší
části populace, zaznamenávají převahu. Pro srovnání jsou v Příloze č. 1
uvedeny dva grafy, které zobrazují strukturu a četnost volnočasových
aktivit u dětí v rozmezí 10 – 14 let a čas věnovaný týdně přímo mediálním
aktivitám u věkové skupiny 15 – 30 let.
Dalším zajímavým údajem je fakt, že ačkoliv do knihovny příliš
často nechodí, 69 % respondentů čte rádo. V pubescentním věku
nepřekvapí, že se jedná především o četbu zábavných časopisů za účelem
pobavení či odpočinku. Populární časopisy pro „náctilené“ zřejmě
obsahují vše, co dnešní mládež zajímá. Populární hudební kapely,
frontmani, pop hvězdy, přidají-li se k nim ještě někteří z mladých
pohledných herců a hereček, sportovců u nás či ze zahraničí – to jsou
moderní vzory. Silnou stránkou těchto tiskovin obecně je bohatý obrazový
doprovod s krátkým textem. Jediným tématem, které je zde zastoupeno
delším souvislým textem, je samozřejmě sex, láska a vztahy. Připojí-li se
k tomu skutečné příběhy s drogovou tematikou, pár vtipných hlášek,
jednoduchý fotoseriál, nezbytné reklamy na značkové oblečení a plakáty
aktuálních idolů, obrázek toho, co dnes u mládeže „letí“ je dokreslen.
A přitom knihovna disponuje zdroji mnohem vyšší kvality, než nabízejí
články v uvedených časopisech. Je potřeba mladým lidem tyto zdroje
ukázat, nabídnout jim publikace na jejich oblíbená témata.
Psychika pubescentů a adolescentů je v této vývojové etapě zmítána
protichůdnými pocity, snahou o nalezení sebe sama, touhou po
samostatnosti, nesouhlasem s názory dospělých. Typickým jevem
je vytváření přátelských skupin a part, které mnohdy nabývají v očích
některých až prestižního charakteru. Důležitou roli hlavně hraje pocit
sounáležitosti se stejně smýšlejícími vrstevníky. Teenageři tak častěji než
knihovnu vyhledávají nejrůznější kluby, scházejí se na opuštěných místech
a tzv. zevlují.
Úkolem knihovny, respektive oddělení pro dospívající, by mělo být
vytvoření takového sociálního prostředí, které by mládež upoutalo
a poskytlo příjemný prostor vyhovující jejím zájmům, požadavkům
16. 16
a potřebám. Knihovna by měla plnit nejen funkci vzdělávacího
a informačního centra, ale v tomto případě také centra komunitního.
17. 17
3 Model multimediální knihovny pro děti a mládež
Multimediální knihovna pro děti a mládež by měla být uživatelsky
přívětivá, vybavená moderní technikou a profesionálním personálem.
Pro ucelený pohled je však třeba začít od začátku. Před jakýmkoliv
návrhem knihovny či jejího oddělení, je nejdůležitější si ujasnit
a uvědomit, jaké jsou hlavní faktory, které ovlivňují úspěšnost konečného
výsledku. Určitě jde o prostor, místnost či plochu, o strukturu
knihovního fondu, o služby, o vybavení a v neposlední řadě o samotnou
osobnost knihovníka.
Obecně hrají tyto faktory stejně důležitou roli. Jejich popsání spolu
s probráním doporučených norem a seznámení se s úspěšnými koncepcemi
či trendy v současnosti, by však vydalo na mnohem rozsáhlejší studii.
Následující kapitola seznamuje s požadavky k technickému vybavení,
jakým by měla multimediální knihovna disponovat, postřehy pro inovaci
a uspořádání prostoru a tipy či příklady vhodného nábytku. To vše se
zaměřením na knihovnu pro čtenáře z řad dětí a mládeže.
Pokud se jedná o dětskou knihovnu, zde hraje roli zejména
„atraktivní a podnětné prostředí, které je vtáhne a umožní jim prožít
drobná dobrodružství (ať už je to speciální nebo „jen“ nápaditě využitý
běžný mobiliář).“19
Pro mládež je pak v období jejich dospívání důležitý buď kolektiv,
nebo individuální prostor. Knihovna, respektive její oddělení pro mládež,
by tento prostor měla zajišťovat, ať už formou opticky oddělených kójí pro
samostudium, klidové zóny pro odpočinek, četbu či studium, nebo
i prostorem umožňujícím vytváření skupin a realizace různých akcí
a zájmových kroužků. Zároveň by měla být také dostatečně atraktivní
a odpovídající současným zájmům a potřebám mládeže, aby tak
vyhovovala jejich nárokům na místo setkávání. S tím souvisí i vhodná
volba místa pro knihovnu v rámci města a také její optimální velikosti.
19
KURKA, Ladislav, SVOBODA, Martin. Ideální knihovna, s. 79.
18. 18
Neméně důležitý je i celkový dojem, který bude případná nová
stavba vyvolávat. Vzhled je totiž u knihoven něco, co se netěší až tak
velké pozornosti, jelikož převažuje především zaměření na kvalitu
a rozsah služeb, které má poskytovat. Pokud má ale plnit jednu ze svých
funkcí a být kulturním střediskem a společenským centrem, není důvod
nepostavit takovou knihovnu, která by byla rovněž charakteristickým
a individuálním prvkem města, ne-li jeho dominantou.
„Také knihovny totiž disponují schopností stát se symboly současné
společnosti, výraznými ukazateli cesty, kterou se vyspělejší společenství
vydávají. Nabízejí možnost individuálního a přece společného –
společenského prožitku ve vlídném, i když náročném mikrosvětě. Jsou tak
příkladem budov a organizací, které mají mandát vytvářet komunitu
a kultivovat ji. … naše společnost zatím nemá mnoho příležitostí
k realizaci veřejných staveb. Nové budovy knihoven by proto neměly
propást příležitost stát se ikonami společenského pokroku.“20
3.1 Prostorové řešení multimediální knihovny
Uspořádání prostoru by mělo odpovídat jak architektonickým
zásadám reflektujícím knihovní služby, tak potřebám jejích uživatelů –
v tomto případě dětí a mládeže. Většina projektů, týkající se inovace
knihoven, je realizována spíše prostřednictvím obnovy stávajících prostor.
Návrh zcela nové budovy je totiž věcí velmi náročnou a vyžadující
spolupráci architektů, knihovníků, designérů i uživatelů. V období let
1992 až 2005 bylo v České republice zrealizováno 121 stavebních akcí
týkajících se knihoven, z toho jen 25 tvořily nové budovy, zbytek
představovaly nejrůznější rekonstrukce, přístavby a adaptace. Celkové
investiční výdaje na tyto výstavby dosáhly částky 4,490 mld. Kč.21
Častější zkušenost tedy vypovídá o tom, že je ve většině případů
třeba se soustředit na stávající objekt a organizovat ho tak, aby byl
pro svůj účel co nejvhodnější.
20
Mezinárodní konference Knihovna a architektura, Olomouc 2001, s. 54.
21
RICHTER, Vít. Výstavba a rekonstrukce knihoven v České republice v letech 1992
až 2005, s. 59.
19. 19
Pomine-li se ale fakt převahy rekonstrukčních řešení, prvopočátkem
výstavby zcela nového objektu je každopádně vypracování
architektonického projektu, zajištění potřebného prostoru, získání
stavebního povolení atd. Další vnitřní uspořádání objektu, ať už jde
o dětské oddělení nebo kterékoliv jiné, musí být podřízeno určitým
zásadám22
:
• rozhodně by se v prostorách neměly křížit cesty čtenáře, knihy
a zaměstnance;
• důležité je také stanovení a rozčlenění plochy do zón podle
kumulace hluku na tiché, polorušné a rušné;
• doporučuje se dbát na umístění budovy z hlediska světových stran
a nejbližšího okolí kvůli dennímu světlu, hluku z přilehlých ulic
atp.;
• dodržet alespoň částečné oddělení prostor pro dospělé a dětské
čtenáře;
• dále se doporučuje implementace vertikální dopravy a výtahů,
jejichž nezbytnost je v případě dvoupodlažních budov stanovena
vyhláškou23
;
• zamezit tomu, aby zdi a komunikace ukrajovaly z užitkové plochy
více jak 30 %.
Pokud se jedná přímo o speciální druh knihovny, jakým
multimediální knihovna určitě je, je nezbytné si při organizaci prostoru
během rekonstrukce nebo novostavby uvědomit, jaké služby bude instituce
poskytovat a od nich tedy odvodit odpovídající prostorové náležitosti.
Plocha multimediální knihovny by měla počítat nejméně s prostorem
pro volný výběr a přístup ke zdrojům a technickému vybavení, prostorem
pro skladování tištěných a netištěných materiálů a prostorem pro
zaměstnance. V širším pohledu je pak možné implementovat další služby
a k nim odpovídající náležitosti, jako místa pro individuální i skupinovou
práci, odpočinek, relaxaci, studium, výstavy, lekce či kurzy. Kupříkladu
požadavky na prostorové náležitosti ve spojitosti s poskytovanými
22
KURKA, Ladislav, SVOBODA, Martin. Ideální knihovna, s. 86.
23
VYHLÁŠKA č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících
užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
20. 20
službami názorně zobrazuje schéma z publikace Jean Pierre Delannoye
Guide for the conversion of school libraries into media centres z roku
1997, která ačkoliv pojednává o transformaci školních knihoven
do mediálních center, ilustruje tuto problematiku velmi přehledným
způsobem.
Obr. 1 Základní požadavky na prostorové náležitosti mediálního centra.
Obr. 2 Rozšiřující náležitosti prostor mediálního centra.
První schéma tedy zachycuje základní požadavky pro optimální
fungování mediálního centra a na druhém obrázku je pak zobrazen souhrn
všech náležitostí představující ideální stav. Všechny tyto nároky by měly
21. 21
být uspokojeny samozřejmě s přihlédnutím k možnostem budovy či
finančnímu rozpočtu novostavby24
.
Manuálem pro transformaci školních knihoven na mediální centra je
také Information Power for Washington: guidelines for School Library
Media Programs z roku 1991, který nabízí již konkrétnější řešení prostoru
v závislosti na funkci instituce a jejím vybavení. Podle tohoto dokumentu
by mediální centrum mělo být natolik flexibilní, aby v něm mohlo
setrvávat až ¾ uživatelů příslušné instituce, a proto by se také velikost
plochy měla pohybovat od několika set až po 1000 m2
. Kromě katalogů,
informačního centra, míst k individuálnímu čtení a kabin k využívání
audiovizuálních materiálů by zde neměly chybět ani oddělené místnosti
pro práci ve skupině, konferenční sál a pracovna či laboratoř sloužící
ke kreativní tvorbě a práci s dokumenty a programy jak zachycuje obr. 3.25
Obr. 3 Rozvržení prostoru mediálního centra podle Information Power
for Washington: guidelines for School Library Media Programs.
24
DELANNOY, Jean Pierre. Guide for the conversion of school libraries into media
centres. s. 20.
25
ANDRZEJEWSKA, Jadwiga. Bibliotekarstwo szkolne, s. 29.
22. 22
Schéma ukazuje, jak lze řešit uspořádání místnosti se začleněním
míst k individuální práci (Reading, Listening, Viewing), práci v malé či
středně velké skupině (Conference, Group Viewing) nebo také ve velkých
skupinách (Large Group Instruction). K středovému místu pro individuální
práci jsou propojeny další služby a prostory – distribuce dokumentů,
vyhledávání ve zdrojích a získávání informací (Circulation, Display),
pracovna pro kreativní tvorbu a práci s dokumenty a programy (Media
Production Laboratory), studio s audiovizuálním vybavením
(A.V. Equipment), sbírka dokumentů s odbornou tematikou pro lektory
a vyučující (Professional Collection) a další.26
Obr. 4 Plán Centre d’Auto-Documentation v Marly-le-Roi.
Čtvrtý obrázek ilustruje další konkrétní příklad multimediálního
Centre d’Auto-Documentation, a to ve francouzském Marly-le-Roi, které
bylo konstruováno kolem tří základních bodů – jednotky kontroly karet
26
ANDRZEJEWSKA, Jadwiga. Bibliotekarstwo szkolne, s. 32.
23. 23
u vchodu, čítárny se 100 pracovními místy a úložištěm tištěných materiálů
a skladem audiovizuálních dokumentů, uchovávajícím veškeré netištěné
materiály. Kolem tohoto areálu se pak nachází 8 místností pro kolektivní
práci v různě velkých skupinách, 16 zvukotěsných kójí pro práci
s audiovizuálními materiály a 3 kanceláře.27
Výše zmíněné modely, doporučení a příklady konkrétních řešení
by měly být pomocníkem při pořádání a návrhu organizace prostoru.
I když se jedná o příklady z příruček vycházejících ze stanov pro školní
knihovny, tak není důvod k pochybám, že respektují jak potřeby čtenářské,
tak i mediální a technické, a mohou proto být vhodným pomocníkem
při plánování multimediální knihovny.
V případě splnění zmíněných podmínek nebo alespoň zvolení
takového řešení, které jim vychází vstříc, je možné pustit se do vlastního
zařizování interiéru, budování atraktivního prostředí, designu
a modelování vnitřních dispozic knihovny nebo oddělení.
3.2 Interiér multimediální knihovny
Jak už bylo řečeno výše, vnitřní vybavení a design hraje důležitou
roli v tom, jak se v takovém místě bude mladý uživatel cítit. Zda se bude
vracet, aby zde relaxoval, přečetl zajímavou knihu, vyhledal informace
a sdělil poznatky přátelům. V případě dítěte, aby zde také nalezlo možnost
ke hře, objevování, zkoumání, a to jak v prostředí individuálně, schováno
ve skulině mezi regály, tak ve skupině při společné účasti na různých
kreativních workshopech. Technické podmínky zajišťující přívětivé klima,
které se týkají teploty, vzduchu, prašnosti, akustiky či osvětlení,
představují další širokou oblast, neméně důležitou, ovšem přesahující
rámec tohoto tématu, a proto zde budou pominuty.
Dalším faktorem výrazně ovlivňujícím uživatelovo pohodlí je
barevnost interiéru, vkusná volba sedacího nábytku, atraktivně řešená
plocha s vhodně rozmístěnými regály a policemi pro knihy.
27
BILINGS, Judith, A. Information Power for Washington, s. 49.
24. 24
Co se barev týče, zde by se mělo vzít v potaz hlavně to, že jejich
vnímání je velmi individuální. Z výsledků psychologických výzkumů
vyplývá, že vhodnými barvami jsou například modrá, představující
archetyp klidu, žlutá – optimismus, zelená – příroda, červená – aktivita.
Vzhledem k tomu, že červená je také spojována s agresivitou, jeví se jako
optimální řešení kombinace prvních třech jmenovaných.28
V každém
případě je třeba reflektovat uživatele – dětem pravděpodobně nebude vadit
barevnější prostředí, ba dokonce jej mohou spíše ocenit, na rozdíl
od adolescentů, kteří by možná více uvítali estetický kontrast v kombinaci
několika málo barev.
3.3 Možnosti rozvržení plochy multimediální knihovny
V případě novostaveb je dnes rozvržení plochy a konečné rozmístění
nábytku součástí projektu interiéru. Pokud se jedná o rekonstrukci nebo
přestavbu stávajících prostor, je nezbytné vycházet z možností, které tyto
prostory nabízejí. Zda jsou spíše rozlehlejší nebo nějak stavebně členěné
a přirozeně vytvářející různá zákoutí. Jak již bylo naznačeno dříve, koutky
nabízející možnost určitého stupně osamocení a oddělení v rámci místnosti
jsou mladými čtenáři vítány. Knihovníci musí tedy brát v úvahu nároky,
potřeby a přání uživatelů. Zakládat rozhodnutí nejen na své znalosti jejich
chování, ale také se opřít o kvalitativní výsledky nejrůznějších průzkumů,
pozorování, dotazníků či anket, ať už z dřívějších iniciativ odborných
nebo vlastních.
Při hledání nejvhodnějšího řešení rozmístění regálů a polic
s knihami zde hraje roli opět znalost uživatelů. V podstatě se jedná
o volbu mezi dvěma možnostmi. Buď umístit regály po obvodu místnosti,
jak je tomu u většiny veřejných knihoven a vytvořit tak centrální prostor
vhodný ke společným aktivitám, nebo navrhnout systém jednotlivých polic
tak, aby v sobě skrýval řád a logiku, usnadňující hledání určitých knih,
a zároveň svým uspořádáním vytvářel jak různá zákoutí vybavená
pohodlným křeslem pro relaxaci jednotlivce, tak menší podobné plochy
28
BROŽOVÁ, Michaela, HANEL, Ivo. Bio-psycho-sociální aspekty knihoven aneb Co
máme společného s Velbloudí knihovnou, s. 31.
25. 25
pro skupiny. V praxi by se to dalo upřesnit tak, že dětem vyhovují právě
ona schovaná zákoutí, rozmanité domečky a skrýše mezi regály, zatímco
mládež preferuje pohodlná místa pro debatu a relaxaci ve skupině, ovšem
nejlépe za rohem mimo dohled službu konající knihovnice.
Společným jmenovatelem těchto potřeb je tedy fakt, že uživatelé
knihoven pro děti a mládež jsou pravděpodobně více spokojeni v takovém
interiéru, který jim nabízí určitý stupeň soukromí. Úspěch by tak mohly
nalézt inovativně řešené prostory využívající různě členěných prostor,
ať už opticky, pomocí nábytku, anebo stavebně, s přispěním pevných
či pohyblivých stěn. Dalším zajímavým řešením jsou pak nadzemní podlaží
propojená s místností prostřednictvím schodů. Tyto je možné akusticky
izolovat za přispění skleněných či betonových stěn, nebo je koncipovat
jako částečné a vzdušné nadzemní patro chráněné pouze zábradlím.
Inspirativní kombinaci rozmanitých prvků představuje například
The Magic Box, inovativní dětský areál Veria Central Public Library
v Řecku. Knihovna renovovala stávající místnost pro děti během cca dvou
měsíců na podzim 2008. Vzniklo interaktivní, barevné, stavebně rozmanité
a moderně vybavené multimediální studio pro děti, které disponuje
výpočetní technikou, knihami, prostorem pro hru i odpočinek (viz video
http://www.youtube.com/watch?v=Al4I55oz5pM)29
.
Za zamyšlení jistě stojí i architektonické a designové řešení již
vchodu do knihovny, respektive oddělení. Ten by měl především lákat
čtenáře ke vstupu a vítat je již od pohledu. Inspiraci lze najít v pohádkách,
filmech či vlastní fantazii. Stejně jako v Holandsku miniaturní domek
s okénky i vchod prostřednictvím nezvyklých věcí, předmětů a apod. může
vyvolat dojem odlišné reality.
Mladí lidé i děti ocení, když je jim důvěřováno a svěřena určitá
odpovědnost. Zvláště děti milují přestavování svých vlastních pokojů
v nejrůznější bunkry, venku stavějí přístřešky, stany a úkryty v houští,
odkud můžou skrytě objevovat a poznávat svět. Děti pak přímo milují
koutky, skuliny a různé rohy, kam se mohou uchýlit, ať už se zajímavou
knihou nebo k debatě s kamarády. Není důvod jim tuto možnost
29
Veria Central Public Library.
26. 26
neposkytnout. Stačí natočit regály s knihami tak, aby se za nimi vytvořil
menší prostor, jenž lze zútulnit koberečkem a polštáři, nebo posunout
pohovky a křesla tak, aby vytvářely optickou hráz před pohledy ostatních.
Případně nechat děti přeskupovat a utvářet vlastní skrýše a nijak je
v tomto směru neomezovat.
Děvčata a chlapci ve věku nejčastěji od 6 do 12 let chtějí ze všeho
nejvíce mít svět, ve kterém by nalezly místo pro své objevování. Místo,
odkud by mohly pozorovat okolí, aniž by okolí pozorovalo je.30
Ve svých
tajných skrýších pak sní, vytvářejí si nejrůznější představy, vypráví
strašidelné příběhy, čtou si tzv. zakázané knihy, ti starší potom zkouší
svoji první cigaretu apod. Se všemi akty na tajných místech se pojí pojem
dobrodružství, které děti milují a ve svém věku nezřídka vyhledávají.
Svoje imaginární tvrze mají obehnané přísnými hranicemi, které striktně
dodržují, nové členy do svého společenství pak často podrobují
nejrůznějším vstupním zkouškám. „Tato tajná místa slouží jako zrcadla,
v kterých děti zkoumají samy sebe a hrají si s různými identitami, ale
zároveň působí jako okna do reálného světa, jejichž prostřednictvím se
u dětí rozvíjí chápání sociálních interakcí, společenských norem
a očekávání.“31
Pro to, aby byla knihovna „kompatibilní“ s dětskými představami
o tajných skrýších, je nutné, aby zde byla ponechána či přímo vytvořena
místa, kde by se děti mohly schovat. Nejrůznější skuliny, rohy, koutky ne
bezprostředně na očích dospělým, to je to, co dětem vyhovuje a stačí.32
Obchody s dětským nábytkem nabízí širokou škálu barevných sedacích
krabic, polstrovaných boxů, židlí a válend nejrůznějších tvarů a velikostí,
které se dají snadno přenášet, skládat na sebe a umožňují tak vytvářet
další tvary. Mnohé z nich mají i úložné prostory, takže mohou být navíc
praktické.
V rámci přestavby či výstavby nových dětských úseků se určitě
vyplatí do nich investovat. Tvorba dětských skrýší jistě zaujme všechny
hravé architekty. Prvotřídním bunkrem může být i pár nevysokých stěn
30
STURM, Brian W. Imaginary “Geographies” of Childhood, s. 47 – 48.
31
STURM, cit. 30, s. 47.
32
STURM, cit. 30.
27. 27
tvořících malou místnost, shora otevřenou. Dětem stačí, pokud mají pocit,
že nejsou dospělým na očích přímo. Určitá možnost dohledu v případě
potřeby by ale měla být zajištěna.
Děti vůbec nejsou náročné. Stačí umístit do rohu několik židlí
překrytých dekou či otočit pohovky proti stěně nebo je jen od stěny
odstrčit. Anebo jednoduše nechat mobilní nábytek v prostoru, ať si jej
malí architekti uspořádají, jak budou chtít sami.
3.4 Dispoziční řešení multimediální knihovny
I dobře stavebně uspořádaný prostor může být částečně
negativizován nevhodně zvoleným nábytkem, materiálem a vybavením.
Především je tedy třeba vnímat prostor celkově. Správné rozmístění věcí,
jako jsou různé židle, stolky, matrace, pohovky apod., je důležité
i z hlediska relaxace.
Do dětské knihovny se rozhodně nehodí těžké a masivní stoly. Lepší
volbou jsou lehké a mobilní židle a stolky, které se dají třeba i sestavovat
do různých tvarů. Důležitým prvkem je také výšková nastavitelnost.
Rozdíly v postavách dětí jsou totiž zřejmé a výška sedadel vychází
z rozměrů lidského těla, které reflektují jeho výšku. Dbát by se mělo
rozhodně i na volbu vhodných židlí a sedadel z hlediska správného
podepření zad. Ačkoliv dnes jsou prosazovány i alternativní způsoby
sezení – polohy v polosedě a polostoje s podpěrou.33
V případě dětí je
pravděpodobné, že dají přednost raději nějaké matraci, pohovce či koberci,
před sezením s knihou u stolu, zvlášť pokud je onen předmět navíc
zajímavý na pohled svou konstrukcí, barvou nebo tvarem.
V současné době jsou trendem v dětském nábytku různé tvarovací
sedací pytle, křesílka a židličky ve tvaru zvířat nebo závěsné houpačky
a rozmanité „schovky“ opět veselých barev a tvarů (viz Příloha č. 2).34
V dětském prostředí nelze též opomenout doplňky, jako jsou hračky,
obrázky, loutky, ale také určit jejich míru a vybrat ty vhodné, stavebnice,
33
KOVAŘÍK, Martin. Ergonomie a ideální pracovní prostor, s. 15.
34
KYSUČANOVÁ, Dana. OBRAZEM: Moderní doplňky do dětského pokoje hýří
barvami.
28. 28
plyšová zvířátka atd. Celkový dojem z místnosti by měl být příjemný,
útulný a přívětivý, podporující fantazii a kreativitu.35
Knihovna patřící hlavně mládeži by měla stejně jako ta dětská
respektovat různosti postavy a promítat je do sedacího nábytku, který
může pobírat i futurističtější a dynamičtější tvary a design. Důraz
na pohodlnost, správné držení těla a s tím související volba vhodných
židlí, je třeba o to víc, jelikož teenageři chodí do knihovny také v klidu
studovat, tráví dlouhé chvíle u počítače nebo skloněni nad odbornou
publikací. Pokud se tedy jedná o stůl či pracovní stanici s počítačem,
měla by být v první řadě umístěna v klidnější zóně a natočena tak, aby
uživatel u ní sedící neměl za zády nebo před sebou okno a monitor tak
nebyl oslňován nežádoucím světlem. Stůl, nejlépe jednoduše výškově
nastavitelný, by měl skýtat možnost jak psaní na klávesnici a užívání
počítačové myši, tak jejich odložení a uvolnění prostoru k rozevření knihy
či psaní poznámek. Polička jako odkládací prostor pro další materiály
nebo svačinu, šuplík anebo obehnání stolku ohrádkou zamezující padání
předmětů z pracovní plochy, jsou již téměř precizním řešením pracovních
stanic.36
Doplňkový nábytek je zde také nezbytný hlavně z důvodu, aby se
mládež cítila pohodlně. Správné odhadnutí jejích nároků a požadavků není
snadné a vyžaduje v první řadě pozorování a komunikaci. Záleží pak
na výsledcích této přípravy, zda budou na zdech rozvěšeny plakáty nebo
bude část z nich pomalována graffiti. Jako alternativa pro skuliny a skrýše
v dětské knihovně by zde mohla být zvážena též jistá forma soukromí
pro čtenáře. Mohlo by se jednat opět o uměle vytvořené prostory
s pohovkou oddělené regály nebo látkovou plentou, stany, pohovky
s křesly soustředěné kolem stolu, matrace nebo tvarovací křesla seskupená
do jednoho bodu.
Relaxační prostory jsou stejně důležité jako prostory studijní,
pracovní apod. Mohou být řešeny jak uskupením několika kusů sedacího
nábytku do klidové zóny, tak i různými plošinami potaženými kobercem
35
BROŽOVÁ, Michaela, HANEL, Ivo. Architektura a knihovny, úhel pohledu: interiér,
s. 25.
36
KOVAŘÍK, Martin. Ergonomie a ideální pracovní prostor, s. 15.
29. 29
a doplněnými polštáři jako alternativa neustálého sezení. Zpříjemnění
místa k relaxaci pomáhají i rostliny. Ty podle průzkumů „výrazně zlepšují
interiérové mikroklima, a tím zvyšují bio-psychickou pohodu i výkonnost
lidí, kteří se v tomto prostředí pohybují.“37
Za další faktor přispívající k odpočinku a odbourání stresu je hudba.
Co se týká knihoven pro děti a mládež ale tento faktor pravděpodobně není
až tak ožehavý. Hudba je průvodcem člověka a dnešní mládež si život
bez ní snad ani nedokáže představit. Nebylo by na škodu zvážit například
přítomnost rádia, především v knihovně pro teenagery. A to nejen jako
estetického doplňku či zvukové kulisy pouze v rámci výpůjčního pultu
a sluchu knihovnic.
Klidové zóny stačí oddělit v extrémních případech akustickou
stěnou, ale rozhodně se nelze mládeži chtít přiblížit bez toho, aby bylo
nutné se jim také přizpůsobit. Živější debatu by pak také mohla vyvolat
instalace plazmové obrazovky či jiného typu televizního přijímače v zóně
setkávání (jako je tomu například v Magic Boxu Veria Central Public
Library – viz http://www.youtube.com/watch?v=ua9k54E4-
vw&feature=related), přenášejícího například vysílání hudební stanice.
Pokud se tedy jedná o záměr vytvořit z knihovny takové místo, které
má přilákat mladé lidi, aby zde trávili volný čas a to nejen s knihou, je
potřeba je do jeho budování také zainteresovat.
Proč nezapojit mladé výtvarníky či šikovné čtenáře do transformace
oddělení na místo setkávání, trávení volného času s knihami, kamarády?
Třeba tak, jak to udělali v knihovně v německém Chemnitz (viz kapitola
4.1), kde zástupci knihovny oslovili umělecké gymnázium za účelem
spolupráce na vyzdobení oddělení pro mládež. Výsledkem byly výtvarné
práce studentů této školy, kteří v rámci speciálního předmětu pomohli
oživit prostory pro mládež (viz Příloha č. 3).
Mnohdy se jistě představy knihovníků, jako dospělých jedinců určité
generace, liší od představ zástupců generace mladší. Odborníci, jakými
knihovníci bezpochyby jsou, sice vědí, jaké parametry má knihovna
37
BROŽOVÁ, Michaela, HANEL, Ivo. Bio-psycho-sociální aspekty knihoven aneb Co
máme společného s Velbloudí knihovnou, s. 33.
30. 30
splňovat, co všechno by měla obsahovat, které normy se musí respektovat
a jak nejlépe tyto předpisy skloubit s realitou – to jsou cenné poznatky
vycházející z letitých zkušeností předávaných z knihovnické generace
na generaci. Nicméně to, aby bylo takové místo navštěvováno
přinejmenším často a s chutí, závisí zcela na jeho návštěvnících
a uživatelích.
3.5 Multimediální knihovna a technické vybavení38
Aby knihovna mohla užívat přídavné jméno multimediální, musí
také kromě svého tradičního fondu nabízet i média. A to v co nejširší
škále. Nejde pouze o jiné typy nosičů než je klasická kniha, ale také
o výpočetní techniku, počítačové programy, audiovizuální zařízení a další
vybavení s médii související. Přístup k široké škále literatury rozvíjí
čtenářovy poznatky a znalosti, pomáhá mu pochopit lidské chování
a myšlení, rozvíjí představivost a umožňuje uvědomit si a užívat vizuální
stránku knih či formu různých jazyků. Výsledkem interakce s literaturou
na různých druzích médií jsou uživatelovy myšlenky a produkty jeho
představivosti, které může díky vybavení a prostředkům poskytovaným
multimediální knihovnou kreativně vyjádřit.
Co se prostoru týká, tak multimediální knihovna může být buď
implementována jako samostatný celek, respektive oddělení, nebo
stavebně odlišena, například od prostorů určených k setkávání, hraní
a dalším aktivitám, nesoucím s sebou zvýšenou hladinu hluku. Lze
předpokládat, že ten, kdo bude pracovat s počítačem či dalšími médii,
by raději zvolil klidnější zónu vhodnou pro soustředění a nerušenou práci
nebo studium. V tomto případě by se dala za nejvhodnější pokládat
varianta multimediální knihovny jako stavebně oddělené součásti knihovny
pro děti či mládež. Takový prostor by měl být adekvátní a podporující
snadný přístup ke zdrojům. Design opět flexibilní, vítající příjemná
atmosféra je důležitým prvkem i pro fungování centra. Zařízení by mělo
být vyhovující a schopné flexibilně reagovat na nové technologie a měnící
38
BILINGS, Judith, A. Information Power for Washington, s. 7 – 41.
31. 31
se potřeby uživatelů. Měla by zde být místa pro poslech audio dokumentů,
počítačové stanice, prostor pro případné prezentace nebo projekce,
ale také místa pro čtení a nezávislé studium. Nezbytností je také dostatek
elektrických zásuvek, přístup k telefonním linkám a televizním kabelům.
V ideálním případě jsou vhodné také atraktivní a pohodlné prostory
v podobě menších oddělených místností pro produkci studentských
a jiných projektů, výstav a větší víceúčelový prostor k nejrůznějším
ukázkám, lekcím a dalším aktivitám, které by měly dávat najevo, že
potřeby a zájmy uživatelů jsou pro knihovnu prioritou.
Co se týče mediálního fondu, ten by měl obsahovat nejen výpočetní
techniku a vybavení zahrnující počítače, tiskárny, kopírky, skenery,
videoprojektory, zvukovou techniku, televizní set, nebo DVD a CD
přehrávače jako hardware, ale také software, čili takové informační zdroje
a nástroje, potažmo programy, které zasahují širokou oblast poznání, hodí
se k různým stupňům schopností uživatelů a svou náplní představují různé
úhly pohledů. Kromě poskytování informací by ale sbírka měla také
zahrnovat položky zobrazující tvůrčí umění, proniknutí do lidské mysli
a představ, jenž přispívají k rozvoji jak poznávacích tak emocionálních
schopností. Z tohoto důvodu tedy nelze vyloučit ani počítačové hry, které
mohou mít navzdory všem předsudkům také pozitivní vliv na rozvoj
osobnosti.
Mediální fond je třeba neustále rozvíjet, aby byla zajištěna jeho
adekvátnost, kvalita, kvantita a různorodost. Jeho vytváření je
dynamickým procesem, do něhož musí být zapojeni nejen pracovníci
knihovny, ale také i její uživatelé. Pro vývoj takového fondu je nejlépe
sledovat určitý předem stanovený plán reflektující několik zásadních
faktorů, jako například: filozofii a cíle mediatéky, předpokládanou
velikost fondu, kritéria výběru, nahrazení a vyřazení materiálů,
identifikaci uživatelských potřeb, charakteristiku uživatelů, priority
akvizice atd.
Hodnocení a výběr prostředků a konkrétního vybavení je již
klíčovou funkcí knihovníků. Musí zvážit specifika oblastí jednotlivých
oborů, jejichž zdroji chce mediatéka disponovat, rozmanitost uživatelů,
32. 32
počet terminálů, aktuálnost a relevanci zdrojů, ale také přístup k nim
i mimo knihovnu. Kritérii pro výběr by měly být zejména vzdělanostní
a jiné potřeby uživatelů, jejich fyzický a vývojový stupeň či jedinečné
vlastnosti místní komunity. Adekvátně zvolené vybavení je pak to, které
vytváří takové prostředí, v němž je použití médií přirozeným
a nenápadným aktem, jeho obsluha je nenáročná a údržba ekonomická,
přístup uživatelů snadný a pohodlný a je stanovena kompatibilita
s vybavením celé instituce i dalšími systémy, jež využívá.
Mediální fond je třeba neustále hodnotit a kontrolovat. Dynamický
proces vývoje i implementace multimediálních technologií a zařízení
vyžaduje, aby byla neustále zajišťována jejich aktualizace. Kromě směru
vývoje lze média také hodnotit z hlediska uživatelů. To znamená
vyžadovat doporučení od uživatelů i pracovníků, vést seznam nesplněných
požadavků či potřeb a analyzovat statistiky týkající se stavu obnovení
sbírky, cirkulace, stáří a stavu materiálu. Pouze neustálá kontrola,
sledování rozvoje, využití a stavu sbírky, nahrazování nevyužívaných nebo
poškozených zdrojů novými či jinými a periodické, systematická evaluace
má za následek její efektivitu ve vztahu k uživatelským potřebám.
33. 33
4 České a zahraniční knihovny pro děti a mládež
Úspěšně zrealizované projekty knihoven pro děti a mládež lze nalézt
v zahraničí. Tato kapitola přináší příklady konkrétních knihoven
z Německa, Spojených států amerických, Polska a také dvou projektů
z Holandska a Dánska, do nichž se zapojilo institucí více. Jejich
společným jmenovatelem je ale snaha o vytvoření nového prostoru pro děti
a mládež, který vychází z jejich požadavků, přání a respektuje je. Nosnými
tématy jsou především média a interaktivita, zájem mladé generace o ně
a jeho efektivní využití právě ve prospěch implementace knihovny
do života dětí a dospívajících.
Vlajkovou lodí této oblasti je proto zejména dánská knihovna Århus
Kommunes Biblioteker, která iniciovala projekt The Children´s Interactive
Library. Její inovativní koncepty, využívající hlavně technologie založené
na Radio-frequency Identification (dále jen RFID), které byly v rámci
projektu vyvinuty, tak naznačují směr, jakým by se multimediální
knihovny pro děti a mládež měly ubírat v budoucnosti.
4.1 Německo – Stadtbibliotek Chemnitz
V roce 2000 byla renovována Stadtbibliotek Chemnitz,
www.stadtbibliothek-chemnitz.de. Ta od roku 1998 sídlí v obchodním
domě TIETZ a po získání několika milionového grantu na přestavbu
svěřená eura velmi účelně využila (viz Příloha č. 3). Investovala nejen
do renovace, ale také do vybavení a změn organizační struktury. 39
680 439 návštěvníků ji označuje za jednu z nejvíce navštěvovaných
kulturních zařízení města, kterou denně využije v průměru 2 700 osob.
Další zajímavou informací je, že „42% výpůjček z jejího fondu sestává
z odborné literatury“.40
Z řad mládeže využívá služby 4 183 osob, což je
54 % obyvatel Chemnitz mezi 14 a 18 lety. Za rok 2006 bylo uspořádáno
39
FOBEROVÁ, Libuše. Městská knihovna v Chemnitz.
40
MIKA, Jiří. Labyrint knihoven a ráj čtení, s. 169.
34. 34
291 výstav a 300 exkurzí, které navštívilo 16 179 návštěvníků. 45 %
tvořily děti a mládež. 41
Svůj úspěch čerpá z toho, že se orientuje na zájmy a potřeby
mladých lidí. Respektuje jejich názor a zapojuje mladé čtenáře, děti, žáky,
studenty, do knihovního života. Její prioritou je tedy spolupráce. Ta je
uskutečňována hlavně na úrovni základních a středních škol, které
oslovuje formou propagačních letáků. Organizuje autorská čtení, exkurze
a zaměřuje se na to, aby žáky a studenty naučila orientovat se ve světě
informací, efektivně je vyhledávat a používat.
Oddělení pro děti a mládež je zde zastoupeno jedním ze tří
základních okruhů, o které se starají jednotlivé organizační týmy. Okruh
Jugend & Musik se skládá z dalších tří částí – Kinderwelt, Jugendszene
a Musikforum.
V oddělení Kinderwelt, které představuje knihovnu pro děti, je fond
stavěn tradičně podle barevného rozlišení do tří kategorií reflektujících
věk dětských čtenářů. Děti mají navíc k dispozici oddělení pro psaní
domácích úkolů, počítače s hrami, poslechová místa, tvůrčí dílnu, stěny
pro malování a jiné. Variabilitu prostoru zajišťují dřevěné krabice, které si
mohou poskládat do žádoucího tvaru.42
Příjemné prostředí je také zajištěno
barevností interiéru i nábytku a všudypřítomnými obrázky a hračkami.
Jugendszene a Musikforum je zase místem zaměřujícím se především
na potřeby mládeže. Kromě nezbytných počítačů a další výpočetní
techniky, jsou zde také poslechová místa a pohodlné pohovky, matrace
a křesla, sloužící jak pro odpočinkový poslech hudby, tak pro povídání
s přáteli. Interiér oddělení pro teenagery je navíc vyzdoben originálními
malbami dokreslujícími příjemnou atmosféru místnosti.
Na úspěchu městské knihovny v Chemnitz je možné vidět, jak lze
řešit nejen členění a výbavu interiéru knihovny pro děti a mládež, ale také
různé možnosti a efektivitu, kterou přináší větší orientace na uživatele,
empatická reflexe jejich potřeb, přání a spolupráce s nimi.
41
Geschäftsbericht 2006 - Stadtbibliothek Chemnitz, s. 4.
42
FOBEROVÁ, Libuše. Městská knihovna v Chemnitz.
35. 35
4.2 Holandsko – Openbare Bibliotheek Amsterdam
Příkladem jak se dá spolupracovat přímo s dětmi a mládeží
na přípravě a návrhu knihovny a dětského oddělení může být Openbare
Bibliotheek Amsterdam, http://www.oba.nl/ (viz Příloha č. 4). Aplikovala
totiž pilotní koncept The Library of One Hundred Talents, vyvíjený
pod holandským knihovnickým spolkem The Dutch Association
of Libraries, jenž čerpá z teorie Multiple Intelligences Howarda Gardnera
z roku 1983.43
Ta apeluje na uvolnění prostoru pro prezentaci i jiných
inteligencí, než je ta intelektuální, nejčastěji měřená testy IQ. Člověk má
totiž podle Gardnera ne jednu, nýbrž 8 různých polí či směrů, ve kterých
může být inteligentnější než ostatní. Jedná se o tzv. inteligenci jazykovou,
matematicko-logickou, hudební, prostorovou, kinestetickou/tělesně-
pohybovou, duchovní, interpersonální a intrapersonální.44
Každý jedinec je
tedy v nějakém směru inteligentní. A pro děti platí totéž. Implementací
této teorie se vytvořil prostor pro vyniknutí různých talentů zúčastněných
dětí.
Koncept byl tedy zaměřen na to, jak by měla vypadat knihovna
pro mládež v budoucnosti. Pracoval s hlavní otázkou, zda jsou dospělí ti
praví pro budování a navrhování dětské knihovny a jak vlastně vypadá
knihovna viděná očima dětí.45
Pro zjištění této informace knihovníci
spolupracovali s dětmi například při návrzích nové knihovny
v Amsterodamu. Pochopili totiž, že budoucí role knihovny a knihovníků
se musí transformovat do více kooperativního, aktivního a kreativního
stylu. A v rámci toho je třeba zainteresovat děti přímo do knihovnictví
samotného, a to tak, aby pochopily a poznaly, že i jejich názor může mít
váhu. Nešlo zde pouze o hledání zajímavých inspirací, ale přímo
o nalezení úplně nového řešení.
Uvědomili si také, že současný model knihoven představuje dětské
oddělení víceméně jako miniaturní provedení toho dospělého. I zde je
podobné abecední řazení, pokyny jsou předávány v logických celcích
43
PRABHAKAR, K. Theory of Multiple Intelligences, s. 11.
44
The Library of One Hundred Talents.
45
TROELSTRA, Marijke. The Library of 100 Talents, s. 4.
36. 36
a v rámci nějakého systému, zacházení se čtenáři a způsob předávání
informací je až na určité odchylky stejný jako při komunikaci dospělých.
Knihovníci tak k dětem přistupují jako „logicko-matematické a čtoucí
osoby“, aniž by si uvědomili, že „děti a dospělí stejnou kulturu už
nesdílejí“.46
Aby byli schopni vůbec přijít na nové řešení, které by reflektovalo
právě odlišnou dětskou mysl a kulturu, implementovali v Amsterodamu
do projektového týmu architektů i 25 malých knihovníků, specialistů
svého oboru – přímo z řad těch, pro které měl nový úsek vyrůst. Tento tým
měl za úkol nejen navrhnout koncept dětského oddělení nové ústřední
knihovny, ale také virtuální dětskou knihovnu a publikaci o celém
projektu, jež by byla návodem a vodítkem při šíření myšlenky dětské
knihovny budoucnosti kdekoliv jinde ve světě. 47
Kooperace architektů s dětskými knihovníky byla přínosná, bylo
potvrzeno, že „pokud jsou děti brány vážně, mají hodně co říct“48
. Mimo
jiné přinesla tyto zajímavé poznatky a požadavky dětských architektů:
• rozdělení plochy knihovny na několik různých zón – zejména oddělit
klidové zóny od těch zábavných a pak také prostor pro nejmenší děti
(ve věku 0 – 6 let) a ostatní (ve věku 7 – 12 let);
• atraktivnější veselé barvy a materiály;
• nezapomenutelný vchod, který vítá své návštěvníky;
• mladý přátelský a ochotný personál;
• nahrazení tradičního barevného a abecedního řazení tématy;
• atraktivní multimediální prezentace, včetně počítačů a doporučení
nejlepších webových stránek v rámci různých předmětů a témat.
Celý projekt byl úspěšný, hlavně co se týče tvorby designu nové
dětské knihovny. Členové projektového týmu i knihovníci se poučili, že je
nutné zaměřit se na děti v celé jejich různorodosti a dát prostor vyniknout
jejich odlišným talentům.
Jiným pozitivním poznatkem také bylo, že kýžené výsledky přináší
i spolupráce s dalšími partnery, známými osobnostmi, sportovci, umělci,
46
TROELSTRA, Marijke. The Library of 100 Talents, s. 4 – 5.
47
TROELSTRA, cit. 45, s. 6 – 7.
48
TROELSTRA, cit. 45, s. 8.
37. 37
herci, muzikanty, autory a ilustrátory, která prohlubuje kvalitu projektů
a přináší další nápady a inspirace.
Na základě konceptu The Library of One Hundred Talents
a výsledků projektu, je tak dětské oddělení v nové ústřední knihovně
v Amsterodamu příkladem inovativní, flexibilní, následováníhodné
knihovny, která naslouchá názorům svých malých čtenářů, vlastní
multimediální kolekce a fondy, používá nejnovější technologie
a provozuje celou řadu inspirativních aktivit. Další knihovnou, která pak
aplikovala tento koncept, byla například veřejná knihovna v holandském
Heerhugowaardu.
4.3 Dánsko – The Children´s Interactive Library
Myšlenkou dětské knihovny budoucnosti se zabývali v Dánsku. Dva
roky trval inovativní výzkum a interdisciplinární projekt
The Children´s Interactive Library, iniciovaný ústřední knihovnou Århus
Kommunes Biblioteker. Projekt byl zaštítěn dánskou národní knihovnou
a proveden společnými silami veřejných knihoven z měst Åarhus,
Hjørring, Odder, Silkeborg a Vejle, dále IT-City ISIS v Katrinebjergu
(Competence Centre for Interactive Spaces, IT in healthcare
and Software)49
, The University of Southern Denmark a čtyř komerčních
společností. Zaměřením pak směřoval zejména ke dvěma největším
otázkám a tématům týkajícím se dětské knihovny budoucnosti – novému
řešení prostoru a inovativním a poutavým způsobům komunikace
(viz Příloha č. 5). Cílem bylo vytvořit z knihovny takové místo, které bude
nabízet celou škálu nových zkušeností a prožitků spojených i s fyzickou
aktivitou, aby tam děti přicházely nejen za znalostmi a poznatky, ale také
pro dojmy a zážitky.50
Během dvou let trvání projektu bylo vyvinuto 6 konceptů určených
pro instalaci, dva z nich jsou již pevnou součástí knihovny jako fungující
prototypy (všechna zařízení i projekt jsou velmi dobře ilustrována
49
KROGH, Peter Gall. MULVAD, Jannik. The Children's Interactive Library –
prototypes and netWORKing.
50
Inspiration – Strategies and Prototypes for the Future, s. 5.
38. 38
a prezentována na tomto videu
http://www.youtube.com/watch?v=Fu7XciJi6xY). Tato zařízení a mnoho
dalších, která vznikla též v rámci pohledu na prostředí a zařízení knihovny
budoucnosti, byla navržena tak, aby mohla být úspěšně zasazena nejen
do prostoru knihovny dětské, ale také dospělé. Designéři vycházeli
mnohdy z možností, jaké nabízí technologie RFID. Ta pracuje na principu
hromadného bezdrátového přenosu informací mezi čtecím zařízením
a RFID tagem/čipem prostřednictvím elektromagnetických vln.51
Technologie je v podstatě nástupcem čteček čárových kódů a v současné
době se v knihovním prostředí velmi rozšiřuje. Implementace nejnovějších
technologií je totiž nezbytná. V dnešní době a také v blížící se
budoucnosti knihovny nebudou moci už dále tyto trendy ignorovat. IKT již
stojí v popředí dětského zájmu, zejména protože podporují jejich
přirozenou zvědavost a schopnost učit se. A že jsou tyto trendy a zařízení
jich využívající u dětí úspěšné, lze prakticky dokázat právě na výstupech
projektu The Children´s Interactive Library.
4.3.1 Technologická zařízení Story Surfer, BibPhone,
Reol-slider a I-Land52
Story Surfer
První z instalací je Story Surfer – „inspirativní prohlížeč“ dětské
literatury. Zaměřen na cílovou skupinu dětí mezi 9 a 14 lety nabízí
prohlížení fondu knihovny prostřednictvím pohybů jejich vlastního těla.
Jedná se totiž o „interaktivní podlahu“ o rozměrech 5 x 3,6 metru53
, která
staví na vrozené dětské zvědavosti, chuti objevovat a zkoumat.
Zařízení má po svých třech stranách umístěné body v podobě
menších čtverců, které představují různá klíčová slova a témata literatury
jako sci-fi, krimi, fantasy. Čtvrtá strana je zdvižena do podoby pultu
s interaktivní deskou.
51
RFID portál.
52
Inspiration – Strategies and Prototypes for the Future, s. 7 – 11.
53
InteractiveSpaces.net.
39. 39
Podlaha funguje následovně: čtenář před vstupem na plochu nejprve
zvolí stlačením příslušného čtverce téma, které ho zajímá. Témata či
klíčová slova mohou být až 3. Tímto se vyvolají na plochu ikony obálek
jednotlivých knih s určenou tématikou uspořádané do grafických bublin.
Výběr titulů se provádí přenesením váhy či delším setrváním na ikoně
obálky. Vybrané knihy se zobrazují na desce pultu. Zde lze s tituly
pracovat pomocí speciální tužky. Ta mimo jiné umožňuje přetáhnout knihu
ze skupiny ostatních vybraných obálek na tzv. pracovní plochu. U obálky,
která se na ní nalézá, se zobrazují ikony, jejichž zvolením se na plochu
promítnou fakta o knize nebo shrnutí. Ikona tisku pak vyvolá vytištění
proužku papíru s informací o lokaci knihy a obrázkem její obálky. Pomocí
tohoto jednoduchého navigačního lístku pak čtenář knihu snadno najde.
BibPhone
Dalším zajímavým zařízením je BibPhone. Tento „knižní telefon“
totiž slouží k zanechávání a zpětnému poslechu komentářů, zpráv
či poznámek týkajících se každé knihy. Přístroj v podstatě využívá
technologie RFID, kdy je v každé publikaci umístěn čip, na něhož je
možno nahrát vzkaz, který je posléze uložen a opětovně přehráván dalším
„volajícím“. Aparát, jehož design připomíná kužel, umožňuje nahrané
zprávy v knihách přehrávat a obsahuje mimo jiné mikrofon a laser
k zachycení RFID signálu.
BibPhone je nevšedním prostředkem pro sdílení zážitků a dojmů
z knih, ale potažmo také nástrojem komunikace a navíc vynikajícím
uchovatelem informací, ať už otevřených, skrytých, subjektivních
či všeobecných.
Reol-slider
Šíření RFID bylo velmi inspirativním činitelem při navrhování
prototypů a konceptů dětské knihovny budoucnosti. Také tezi o tom, že
„obálka prodává“, vzali v Åarhusu za svou a transformovali ji do podoby
„obálka půjčuje“. S těmito dvěma myšlenkami pak navrhli Reol-slider –
regál na knihy, na jehož boční straně je obrazovka, zobrazující jednotlivé
tituly knih zařazené v příslušném regálu tak, jak jejich čipy postupně
snímá snímač na posuvném ramenu instalovaném na horní desce regálu.
40. 40
Uživateli je tak nabídnut komfort „listování tituly“ přímo u regálu, aniž by
musel na některou z knih sáhnout a navíc snadné nalezení zvolené
publikace podle polohy snímače.
I-Land, Interaktivní město
Prototyp, umístěný permanentně v ústřední knihovně v Åarhusu, je
stolem, jehož horní deska je mapou města Åarhus a zároveň interaktivní
obrazovkou se zařízením RFID. To reaguje na pohyb fyzických předmětů,
jako jsou malé figurky či modely horkovzdušných balónů a vyvolává různé
audiovizuální efekty. Absolvováním prohlídky města v balóně či „pěšky“
s figurkou se aktivují videosekvence zachycující různé okamžiky z historie
města. Účastníci této exkurze se tak zábavnou a nevšední formou dozvídají
o historických milnících a událostech ve svém rodišti.
Všechny instalace společně ilustrují velký potenciál IKT, které
na základě interakce s dětským uživatelem, spojují jak učení se ovládání
a způsobům užívání IKT, tak získávání znalostí. Účelem koncepce
interaktivní knihovny budoucnosti bylo dokázat, že základní hodnoty,
jimiž knihovna disponuje – četba, studium, zkušenosti, inspirace, hra,
dialog, místo setkávání – je možné nově podporovat a rozvíjet za pomoci
IKT. Podstatou je umožnění interaktivní komunikace uživatele s prostorem
knihovny i jejími součástmi, podpora učebních procesů a informačních
kompetencí dětí zábavnou a atraktivní formou, a to jak pro skupiny, tak
i jednotlivce.
4.4 Spojené státy americké – ImaginOn: The Joe & Joan
Martin Center
Další zajímavé řešení prostoru, vybavení i knihovny pro děti
a mládež jako celku, lze nalézt ve Spojených státech amerických. Public
Library of Charlotte & Mecklenburg County (dále jen PLCMC), jejíž
dětské oddělení se vedení rozhodlo po sto letech zavřít a přesunout
do nových prostor, může být dalším příkladem na cestě po zahraničních
úspěšných iniciativách.
41. 41
ImaginOn: The Joe & Joan Martin Center, www.imaginon.org
(viz Příloha č. 6), je samostatným střediskem, které spojuje jak knihovnu
pro děti a mládež, tak dětské divadlo a místo k setkávání mladých lidí
za volnočasovými, studijními či přednáškovými účely. Pojmenováno
po manželském páru štědře podporujícím umění a vzdělávání v Charlotte,
vzniklo z představ o spolupráci dvou kolegů – Boba Cannona, ředitele
PLCMC, a Bruce LaRowa, ředitele Children´s Theatre of Charlotte.54
Od roku 2005, kdy bylo slavnostně otevřeno, skýtá nejen dosud chybějící
prostor jak pro knihy, tak pro divadelní zázemí, ale je také působištěm
pro mnohé další aktivity.
Budova se nachází nedaleko od PLCMC a je spojena s dětským
divadlem s kapacitou 550 míst nacházejícím se v přízemí. Naproti divadlu
je v přízemí umístěna dětská knihovna – Spangler Library, jež nabízí
kromě velkého množství knih pro děti v rozmezí od narození až po 5. rok
života, také média jako CD, DVD, videa a software, poslechová místa
pro přehrávání hudby nebo mluveného slova. Součástí knihovny je pak
také sbírka materiálů pro učitele či rodiče týkající se rodičovství, dětství,
dospívání, učitelství a tematiky dětského vývoje obecně.
Interiér knihovny je barevný a pro děti zajímavě řešený. Různě
stavěná schodiště, instalace a celkově velmi prosvětlený prostor díky
proskleným stěnám do ulice tvoří uživatelsky přívětivé prostředí. Nábytek
byl vybrán s přihlédnutím k tomu, že uživateli budou děti a tak židle, stoly
i regály jsou pestré a variabilní. Je zde podporována dětská kreativita,
regály mají po stranách kreslicí tabule. K vytváření vlastních příběhů,
postav nebo přímo divadelních scén slouží obrazovkové konzole.
V případě volby například programu pro tvorbu scén je hráči nabídnuto
několik možností výchozích příběhů, které vycházejí z repertoáru
Children´s Theatre of Charlotte, které může volně upravovat výběrem
a umístěním rekvizit, volbou určité role a přizpůsobení vzhledu postavy či
konečným namluvením vlastního scénáře do mikrofonu.55
Aplikace Tale
Spinner nabízí zase možnost tvořit příběhy ve hvězdách, Team machine
54
ImaginOn Home Page.
55
HUGGINS, Melanie. ImaginOn, s. 19 – 27.
42. 42
pak dává na výběr z realizace vlastní divadelní scény nebo tzv. obrázku
do minuty. Oba programy končí nabídkou knižních titulů z fondu knihovny
souvisejících s tématy jednotlivých her.
Přízemí ImaginOn nabízí mimo jiné dále také prostor pro různé
interaktivní výstavy a exhibice, přednáškový sál s 250 místy či kulatou síň
pro komornější akce jako předčítání, autorská čtení, vyprávění.
K místnostem tohoto typu patří i třídy pro nejrůznější kroužky v I. patře.
Zde se také nachází středisko mládeže The Loft, Time Warner Cable Tech
Central a Studio-i.
Technická centrála spolu se Studiem-i tvoří multimediální
a interaktivní zázemí celé knihovny. Jde o centrum shromažďující IKT
k zvyšování dětských dovedností a znalostí práce s nimi. Pro děti od 6 let,
mládež i rodičovský doprovod je zde 60 počítačů, které mohou využít jak
pro domácí úkoly, tak pro své volnočasové a zájmové aktivity týkající
se počítačové a multimediální techniky. Personál o 5 členech je připraven
pomoci při zvládání prvních kroků seznamování s počítačem nebo též
poradit v odbornějších pracích s dostupným softwarem.56
Multimediální software a technologie jsou sdruženy a prezentovány
hlavně ve Studiu-i, což je místnost v kulatém výklenku budovy umožňující
nejen práci se zmíněnými nástroji, ale také fungující jako prostor
pro promítání, prezentace nebo další kolektivní aktivity mládeže.
Uživatelé mohou využít nejrůznějších nástrojů a technologií pro tvorbu
animovaného či hraného videa. Studio-i nabízí možnost taková videa
vytvářet, editovat, stříhat, doplňovat o hudební stopy a dále všelijak
upravovat. Nově instalovaná kabina pro nahrávání zvuku se speciálními
zvukotěsnými pěnovými stěnami zvyšuje komfort při skládání a mixování
vlastních skladeb jak pro hudebního tvůrce, tak pro jeho okolí. Uživatel si
zde může obohatit také své znalosti IKT o zkušenosti z práce s technologií
blue screen, poznat základy počítačové animace anebo produkce digitální
hudby a zároveň si třeba natočit vlastní hrané video nebo sestříhat rodinné
56
ImaginOn Home Page.
43. 43
album, výsledek vypálit na disk DVD a pochlubit se s ním doma či
na webu.57
Vše za plné podpory a pomoci knihovního personálu.
The Loft – tak se jmenuje prostor navržený tak, aby především
odpovídal potřebám mládeže mezi 12 a 18 lety. Splňuje požadavky jak
pro trávení volného času s přáteli – nabízí místa pro neformální
konverzaci, poslechová místa k relaxaci a odpočinku při hudbě, signál wi-
fi pokrývající celou plochu budovy, laptopy a počítače s nejrůznějším
softwarem, tak pro knihovnu – obsahuje na 6 000 svazků oblíbené
populární literatury, časopisů, komiksů a publikací pro doplnění studia,
kolekci audiovizuálních dokumentů čítající na 1 000 exemplářů, studijní
místa pro jednotlivce i skupiny a kvalifikovaný personál připravený
uspokojit informační či programové potřeby.58
The Loft ale není jen prostorem v centru ImaginOn, nýbrž také
stejnojmennou webovou stránkou. Stejně jako fyzická plocha je i web
přizpůsoben požadavkům mladých lidí. Disponuje svěžím designem
a řadou odkazů, rubrik a témat.
Kromě jiného web také odkazuje na Teen Second Life® (dále jen
TSL), což je virtuální prostor určený pro teenagery mezi 13 a 17 lety, kteří
si mohou vyzkoušet jak se „žije“ ve virtuálním trojrozměrném (dále jen
3D) prostředí, kde nechybí ani knihovna.59
PLCMC totiž ve spolupráci
se společností Alliance Library System vytvořila v tomto světě ostrov,
pojmenovala jej Eye4You Alliance a „postavila“ na něm knihovnu,
za účelem poskytování virtuálních knihovních služeb (viz
http://www.youtube.com/watch?v=RU5OfUYsnZk). Alliance Library
System, vedoucí činitel projektu Second Life Library na Info ostrově v
„dospělé“ verzi Second Life® (dále jen SL), je jednou z nejvíce
inovativních firem v oblasti regionálních knihoven Severní Ameriky.60
„Cílem Eye4You Alliance je vytvořit v TSL interaktivní a informační
prostor pro mládež a spojit se s vyučujícími, jež s nimi pracují, ať už
ve světě virtuálním nebo reálném. Projekt se snaží budovat tento vývojový
57
Tamtéž.
58
ImaginOn Home Page.
59
PLCMC Teen Pages.
60
PLCMC.
44. 44
prostředek, podpořit spolupráci a propagovat aktivní učení, které
připravuje dospívající pro budoucí studium. Oba partneři, PLCMC
i Alliance Library System, věří, že toto prostředí, jenž je webovým
rozhraním vybízející mladé lidi k řešení věcí podle sebe, má značný
vzdělávací potenciál.“61
Každý teenager, který má zájem vstoupit do TSL a vytvořit si svého
avatara pro brouzdání jím, se může přihlásit na jakémkoliv počítači
v prostoru budovy ImaginOn. Na všech PC v rámci celé stavby je totiž
program instalován. K registraci stačí mobilní telefon. Po vstoupení
do virtuálního světa může uživatel měnit „svůj“ vzhled, oblečení, přidávat
gesta apod. Pohyb v této realitě není omezen, tudíž se není čemu divit, že
pro transport na jiná místa volí uživatelé teleport nebo si tam jednoduše
zaletí (viz http://www.youtube.com/watch?v=dud0Oe9n3FA).
Program nabízí k dispozici i mapu s místy, kam se může uživatel
dostat. Pro přenos na ostrov s knihovnou se jednoduše vloží do cílového
pole sousloví Eye4You Alliance a poté zvolí tlačítko pro teleportaci.
V informacích o ostrově může uživatel zjistit, jaké akce se připravují a ty
pak třeba vyhledat. Kromě knihovny nebo divadla zde může zajít například
do uvítací místnosti, kde jsou organizovány pondělní ranní setkání
pro uvítání nových členů nebo schůze informačního charakteru pro mládež
i dospělé (viz http://www.youtube.com/watch?v=8r2sTKx7KvA),
odpočinout, relaxovat a konverzovat s ostatními v parku s vodopády nebo
navštívit uměleckou galerii vystavující díla teenagerů či vesmírnou
stanici, kde jsou pořádány pravidelné páteční programy zaměřené na vědu.
Tento způsob komunikace vede nejen k rozvíjení cenných
dovedností a vlastnímu sebevyjádření, ale umožňuje též vyzkoušet si různé
simulace, role a takzvaně „ověřit funkčnost vlastních ideálů“. Virtuální
prostředí jako TSL nepředstavuje pouze nabídku nového a jiného přístupu
k nejrůznějším typům akcí, událostí, workshopů a programů pro mládež,
nýbrž i prostor k učení a získávání nových poznatků i co se týče jiných
kultur, národností a jazyků, prostřednictvím psaných či mluvených
dialogů. Účelem Eye4You Alliance je tedy snaha o vytvoření místa, které
61
PLCMC.
45. 45
by bylo svým uživatelům nápomocné při pohybu ve virtuálním prostředí
a zároveň dokázalo poukázat na možnosti sebevyjádření a příležitosti
k rozvoji vlastních dovedností, jenž se zde nabízí.62
Virtuální svět už tedy přesahuje dimenzi pouhé počítačové hry. Již
dnes je SL využíván univerzitami a školami jako prostředek novodobé
výuky. Jeho působnost se pomalu rozšiřuje a dosahuje čím dál širších
okruhů potencionálních uživatelů. Pro nejbližší budoucnost to znamená
především příliv nových zájemců o vytvoření „druhého života“
ve virtuální realitě. Bude tedy jistě ještě dále třeba určitých entit
přispívajících k orientaci v 3D prostoru, ať už pro sféru zábavy, online
kurzů, účasti na různých akcích nebo výuky a nemůže být pochyb o tom,
že toto je pole, v němž může pomoci právě knihovna.63
PLCMC pojala prostor pro mládež opravdu velkoryse, a to co se týče
prostoru fyzického i virtuálního. Za hlavní směr, v němž se rozhodla své
uživatele oslovit, zvolila IKT, což byla vzhledem k dnešnímu vývoji
a zájmu dětí a dospívajících velmi dobrá volba.
4.5 Polsko
Oslovit mladou populaci v rozmezí 13 – 25 let, přivést do knihovny
děti a teenagery, ukázat jim knihovnu jako skvělé místo pro trávení
volného času, kde se dá spoustě věcí také přiučit, to vše se skrývalo
za vybudováním několika moderních multimediálních knihoven v Polsku,
jedná se o Mediateku ve městech Varšava a Kielce, centrum pro mládež
Planeta 11, dětskou knihovnu Abecadło a multimediální zařízení Nautilus
(viz Příloha č. 7). Všechny tyto stavby spojuje jak moderní vybavení
a svěží design interiéru přizpůsobený požadavkům a struktuře uživatelů,
tak velká podpora volnočasových aktivit, odborných přednášek, zájmových
seminářů a poraden.
62
Teen Second Life Brochure, s. 1 – 2.
63
PLCMC.
46. 46
4.5.1 Planeta 1164
Tato multimediální knihovna pro mládež vznikla ve městě Olsztyn
v září 2004. Stavbu knihovny podpořila Bertelsmannova nadace v rámci
programu Biblioteka dla młodych klientów a samospráva města. Vnitřní
design vytvářel s ohledem na potřeby a přání samotných uživatelů
německý architekt Christian Schmitz, který ve své práci zohlednil i název
knihovny, odvíjející se od její blízkosti městskému planetáriu, a zahrnul
do ní i kosmické prvky. Podařilo se mu vytvořit atraktivní prostor
pro trávení času se snadným přístupem k fondu, místy pro odpočinek,
zábavu i studium, přičemž nezapomněl ani na speciální koutek
pro nejmenší návštěvníky.
Téměř polovinu knihovního fondu tvoří multimediální materiály
(CD, DVD, počítačové hry, audioknihy, VHS). Dalším specifikem Planety
11, www.planeta11.pl, je stavění fondu. Zavedli zde řazení dokumentů
do tematických bloků zahrnujících například pojmy kariéra, hobby, škola,
krása či tzv. horká témata. Zajímavostí a nepochybně také výhodou tohoto
řešení je, že na polici určitého tématu jsou vedle sebe řazeny jak tradiční
dokumenty, tak multimediální nosiče.
Jelikož je Planeta 11 prezentována jako multimediální knihovna,
kromě nejrůznějších nosičů zde mohou uživatelé využít 13 počítačových
stanic s různými typy softwaru, jako jsou programy kancelářského typu,
grafické editory, herní, naučné a vzdělávací programy či nástroje
na tvorbu vlastních webových stránek. Mezi další vybavení pak patří
poslechová místa, přehrávače CD, DVD a VHS, televizor a speciální místo
pro hráče her. Samoobslužné kopírky, tiskárny a projektory jsou zde
samozřejmostí.
Činnost knihovny je realizována zejména v oblastech poskytování
informací, vzdělávání, zábavy a poradenství. Právě poradenství se pak
ukázalo být velmi populárním. Funguje zde tzv. spadochron, což jsou
workshopy zaměřené na plánování kariéry a zvyšování kvalifikace lidí
hledajících práci a organizaci individuálních konzultací ve spolupráci
64
POL-CZAJKOWSKA, Danuta. Planeta 11, s. 35 – 39.
47. 47
s úřadem práce. Za přítomnosti licencovaného trenéra mohou účastníci
rozvíjet například své znalosti ze základů práce s multimédii, využít
služeb poradců a celkově získat pomoc při volbě budoucí profesní dráhy.
Planeta 11 docílila mimořádného úspěchu mezi svými uživateli a to
hlavně díky její snaze o neustálý kontakt s uživateli. Ten posiluje nejen
její vlastní web, diskusní fórum a emailová komunikace, ale i propagace
prostřednictvím reklamních předmětů a spolupráce s médii. Navázání
vzájemné spolupráce s tiskem jako je Gazetą Olsztyńską, místní vydání
Gazety Wyborczej, s rádii Radio Olsztyn, „Wa-Wa“, RMF FM nebo
lokální televizí mělo za následek velkou popularitu, jež vedla až k ocenění
Hit roku 2004 získaném v anketě listu Gazetą Olsztyńską.
4.5.2 Mediateka ve Varšavě
Tato vznikla také v rámci projektu Bertelsmannovy nadace a její
otevření proběhlo 25. června 2004. Knihovna,
www.mediateka.biblioteka.wroc.pl, je zaměřena především na uživatele
ve věku 13 – 25 let, ale její služby mohou využívat i lidé mimo tuto
skupinu. Její interiér se vyznačuje opět futuristickým a atraktivním
prostředím evokujícím multimedialitu již při vstupu, díky interaktivnímu
průvodci. Vybavení zahrnuje 13 počítačových stanic, kopírky, skenery atd.
Fond čítá na 30 000 médií včetně knih, titulů časopisů a multimediálních
nosičů.65
Zajímavostí je interaktivní vzdělávací centrum Multicentrum, jehož
posláním je sloužit jako atraktivní místo pro další vzdělávání v různých
oblastech poznání.66
Stejně jako Planeta 11 jsou zde jazykové kavárny
nabízející konverzaci s rodilým mluvčím v 5 světových jazycích.
65
Mediateka. O Mediatece.
66
Mediateka. MultiCentrum.
48. 48
4.5.3 Abecadło
Úspěch Mediateky a Planety 11 byl natolik inspirující, že
po několika letech vznikly další projekty multimediálních knihoven –
Abecadło, Mediateka ve městě Kielce a Nautilus.
V případě Abecadła, http://abecadlo.olsztyn.pl, které vzniklo
v březnu roku 2006 rovněž ve městě Olsztyn, se jedná o zařízení zaměřené
především na potřeby nejmenších dětí. Umístěno v druhém patře
obchodního domu Alfa je stále v centru dění. Navrhování interiéru se opět
ujal Christian Schmitz. Jelikož je knihovna určena především dětem
do 13 let, prioritou byly nízké police na knihy, prostor pro hraní
i odpočinek s knihou, nejrůznější doplňky, mobilní nábytek a co
nejpříjemnější prostředí. Architekt vyřešil touhu dětí po odděleném
prostoru závěsy nad sedacím nábytkem postaveným do kruhu. Nechybí zde
ani hračky a barevná výzdoba. Co však děti nejvíce ocenily, bylo moderní
vybavení a technika, ke které dříve v knihovně neměly přístup. Nyní mají
k dispozici několik počítačových stanic, přehrávače CD, DVD, VHS,
skenery, tiskárny, kopírky i DVD vypalovací mechaniky.
Fond knihovny zahrnuje na 20 000 knih a na 2 000 dalších
dokumentů a multimediálních nosičů.67
Knihy a média jsou řazeny
do několika skupin. Je zde využito jak barevné odlišení reflektující věk
čtenáře, tak alfabetické označení knih a sdružující řazení podle společného
tématu. Nejsou zde však jen knihy pro děti, ale také publikace a další
materiály, které se zabývají dětstvím a výchovou obecně, psychologií,
pedagogikou, školstvím aj. určené především rodičům, učitelům,
vychovatelům, studentům a všem dalším, které tato problematika zajímá.68
Poloha knihovny v obchodním centru byla zřejmě také inspirací
pro nové služby, které zavedla. Jedná se o možnost rodičů přenechat své
ratolesti ve věku 4 – 7 let pod dohledem knihovníka po čas vyřizování
nákupů, obchodních schůzek apod. Další originální službou je pak nabídka
narozeninových oslav s dvouhodinovým programem přizpůsobeným věku
dětí, které lze uspořádat kteroukoliv sobotu. Sobota je totiž obecně dnem
67
ROMEJKO, Ewa. Multimedialna biblioteka Abecadło, s. 13 – 14.
68
Abecadło.
49. 49
rodinných setkání. V tuto dobu jsou organizovány hry, výtvarné kroužky,
semináře či nejrůznější turnaje a jednou měsíčně se pořádají odborné
přednášky pro rodiče s tematikou výchovy, vzdělávání a rozvoje dětí.69
4.5.4 Nautilus70
Nautilus, www.nautilus.hb.pl, otevřený 12. října 2007 ve Varšavě, je
další knihovnou s multimediálním fondem a technickým vybavením
zaměřeným pro potřeby dětí a mládeže. Název knihovny evokuje ponorku,
jíž je také přizpůsoben design interiéru či webových stránek. Prostor
knihovny je stavebně rozčleněn na několik menších místností pro práci
na počítačích, pro police s knihami, místa k odpočinku a zábavě, či
přednášky. Stejně jako předchozí mediatéky je i Nautilus vybaven moderní
výpočetní technikou včetně nezbytného programového vybavení, tiskáren,
kopírek a skenerů.
Mediateka ve městě Kielce je pak stejně úspěšnou obdobou zařízení
ve Varšavě.
4.6 Oddělení pro děti a mládež v České republice
Vzhledem ke snaze o co nejkvalitnější služby a zaměření na potřeby
a přání se uživatelé dělí na kategorie. Výsledkem dělby do kategorií jsou
diferencované služby v adekvátní kvalitě, rychlosti či rozsahu odpovídající
potřebám a požadavkům dané skupiny.71
Z hlediska věku se nejčastěji
rozlišují čtenáři dětští, dospívající a dospělí. Posledně jmenovaní mají
samostatné oddělení, jedno ze základních v knihovně. Děti a mládež
do 14 let pak tvoří oddělení druhé. Vzhledem k tomu, že ve většině
knihoven u nás neexistuje třetí samostatné oddělení, a to pro dospívající
mezi 14 a 19 lety, vnitřní členění se pak opírá o věk a dělí čtenáře ve věku
5 – 9 let, 9 – 12 let a 12 – 14 let.72
69
ROMEJKO, Ewa. Multimedialna biblioteka Abecadło, s. 13 – 14.
70
Wielkie otwarcie pierwszej biblioteki multimedialnej dla dzieci w Warszawie, s. 37.
71
VÁŠOVÁ, Lidmila. Úvod do bibliopedagogiky. s. 147 – 148.
72
VÁŠOVÁ, cit. 71.
50. 50
Úseky a oddělení pro děti a mládež tvoří jeden z hlavních bodů, jímž
se situace v České republice liší od zahraničních knihoven zmiňovaných
v kapitole 4, jejichž knihovny pro děti či mládež jsou vesměs
samostatnými celky a mnohdy i budovami.
Ačkoliv se trend multimediálních knihoven v podobě projektů
a interaktivních konceptů po vzoru Dánska či Holandska v Česku ještě
plně neprosadil, lze vybrat příklady dětských oddělení (viz Příloha č. 8),
které splňují a rozvíjejí požadavky a doporučení pro model multimediální
knihovny uváděné v kapitole 3.
Městská knihovna Český Těšín se například nechala inspirovat a své
pobočky pro děti v rámci možností zmodernizovala. Oddělení pro děti
pobočky v ulici Havlíčkova zvolilo jasnější barvu interiéru, konkrétně
žlutou, která navozuje optimistickou náladu (viz kap. 3.2). Také je zde
snaha o alespoň částečnou inovaci v organizaci knihovní fondu. Jednotlivé
knihy byly doplněny grafickými značkami představující témata jako
dobrodružství, humor, pohádky, doporučená literatura, detektivky, zvířata
atd., usnadňující čtenářům hledání i orientaci v knihovně.
V případě dětí je pravděpodobné, že dají přednost raději nějaké
matraci, pohovce či koberci, před sezením s knihou u stolu, zvlášť pokud
je onen předmět navíc zajímavý na pohled svou konstrukcí, barvou nebo
tvarem. Jednu z místností tedy v knihovně doplnili o patrové schody
k sezení a variabilní rozkládací stůl.
To, že relaxační prostory jsou stejně důležité jako prostory studijní
a pracovní bylo uvedeno již v kapitole 3.4. Mohou být řešeny jak
uskupením několika kusů sedacího nábytku do klidové zóny, tak i různými
plošinami potaženými kobercem a doplněnými polštáři, jako alternativa
sezení, jako je tomu například v dětském oddělení Městské knihovny
Krnov či v pobočce Městské knihovny Český Těšín ve Svibici.
Nezvykle řešený interiér také napomáhá tomu, aby se v knihovně
děti cítily příjemně. Variací na toto téma je nespočet, prostor může být
doplněn nejrůznějšími koutky vytvořenými ať už dětmi samotnými nebo
knihovnicemi či architekty. Obava ze stísněnosti prostoru není na místě,
jelikož dětem rozlehlé a prázdné prostory vyhovují méně než plochy
