1. Co se nepodařilo převázat aneb
„původní“ vazby v rajhradské
klášterní knihovně
Olomouc, 30.10.2013
PhDr. Jindra Pavelková

2. První doklady o vazbách knih – 2. polovina 17. stol.
 za probošta Coelestina Arleta (1666-1683)
 brněnský knihař Georg Leuthner (Leitner) – 70. léta
 první snaha o pohledovou unifikaci
 prkénková vazba potažená bílou vepřovicí s ornamentální slepotiskem a
dvěma sponami
 používáno první rajhradské supralibros na přední i zadní desce
2

3. 3

4. Poč. 18. století – proměna vazeb
 bílé pergamenové vazby
 použití na fond tištěný ale
zejména na fond rukopisný
 brněnští knihaři Benedikt
Schreiber (poč. 18. stol.) a
Martin Lier (20. léta 18. stol.)
4

5. Účty za knihařské práce
 v letech 1670-1721
 po roce 1764 po celou dobu správy probošta Otmara Conrada
 Ivan Stiler – laik, který po roce 1721 zřídil v klášteře knihařskou dílnu
 účty dnes nedochované
5

6. Otmar Conrad (1764-1812)



-
lepenkové desky, potažené teletinou se zlacenými hřbety
teletinovými zlacenými hřbety opatřovány i starší vazby
knihy vázány opět v Brně u
Vincence Milda a jeho vdovy
Josefa Berna
Wolfa (od r. 1790), Jakuba a Dominika Sauera (od r. 1804)
 zavedeno nové supralibros a aliančním znakem a dvě exlibris
 osobní Conradovo supralibors – stejné jako klášterní, doplněno
písmeny O:C:P:R
6

7. 7

8. 8

9. Doba sekularizací
 před vlastními sekularizacemi zisk knihovny olomouckého
sufragána Jana Václava Xavera, svobodného pána z Freyenfelsu
 erbovní supralibros bez legendy
 erbovní exlibris s legendou: Joannes Wenceslaus Xauerius L.
Baro de Freyenfels Dominus in Lösch Abbas Schimogiensis Eccl.
Wratis. Collegi ad S. Crucem Canonicus
 Jednotná úprava hřbetů dole s nápisem L.B. Freyenfels a
signaturami typu „A 26“
9

10. 10

11. Doba sekularizací
 brněnští františkáni X mikulovští kapucíni
 hřbety knih natřeny šedou olejovou barvou
 knihy mikulovských kapucínů jinak upravené nápisy na hřbetě –
nahoře je název díla a dole signatura
11

12. 12

13. Doba sekularizací
 dominikáni u sv. Michala v Brně
 papírový štítek na horním okraji hřbetu se signaturou typu „G.
3“
13

14. 14

15. Doba sekularizací
 brněnští kartuziáni
 není jednotná úprava vazeb
 identifikace podle supralibros
 tisky z 16. století - vyobrazení Boha Otce s ukřižovaným Kristem
a Duchem svatým s legendou „Sigillum Domus Brunensis S.
Trinit. ordin. Carth.“
 Tato podoba rovněž na mladších, většinou dřevěných vazbách
potažených vepřovicí se slepotiskem
 vazby pergamenové - menší zlacené supralibros
15

16. Doba sekularizací
 Otmar Conrad – snaha po pohledové unifikaci
 pokud ponechána původní vazba, upraven alespoň hřbet
 přelepování exlibris původního majitele
 na původní vazby umisťováno klášterní supralibros
 při celkové převazbě knihy použita nejčastěji pergamenová vazba
 méně časté převazby – teletina či hovězina
 při úpravě hřbetu použita teletina či hovězina se zlaceným
slepotiskem
 nejvíce převazovány knihy z kapucínských a minoritských
klášterů
16

17. 17

18. DĚKUJI ZA POZORNOST
PhDr. Jindra Pavelková
Moravská zemská knihovna v Brně
Kounicova 65 a
601 87 Brno
Jindra.Pavelkova@mzk.cz
Benediktinský klášter Rajhrad jako kulturní fenomén
www.rajhradskyklaster.cz
18