1. POH EBNÍ CEREMONIÁLY BAROKNÍCH HABSBURK
V této práci se budu v novat otázce poh bívání a ceremoniál m barokních Habsburk .
Za ité zvyklosti habsburského barokního dvora okolo smrti a následných ceremonií chci
p iblí it na poh bu Leopolda I.
Poh bívalo se v kovových rakvích, od roku 1790 se rakve zhotovovaly z m di. Po tzv.
Císa ské hrobce vznikla hrobka And lská (nachází se pod hrobkou Císa skou) a naposled byla
upravována roku 1710 Luká em Hildebrantem - nachází se zde rakev Karla Josefa
Lotrinského a n kolik d tských rakví. V roce 1657 byla zalo ena Leopoldova hrobka,
následn roku 1720 byla z ízena Karolínská hrobka se zajímavým sarkofágem Karla VI.
Centrálním místem celé hrobky je hrobka Marie Terezie. Podle starého zvyku byla t la
zbavena vnit ností a nabalzamována. Vnit ní orgány poh bených jsou uchovávána ve
Svato t pánském dómu, srdce pak v kapli augustiniánského klá tera.
Obr. 1: Kapucínský kostel s císa skou kryptou, Víde
O smrti Leopolda I. máme mno ství archivních dokument a zpráv smrt panovníka
je toti jednou z jeho povinností reprezenta ních. Nejde ani tak o to, jestli umíral v bolestech,
ale co o jeho smrti se napsalo, jaký se kolem n j utvo il mediální obraz . Úmrtí panovník
jsou skoro v dy popisována velice klidn a d stojn , jak se na panovníka hodí. Díky
kroniká m víme, e se Leopold necítil dob e od pátku 17. dubna 1705 a jeho stav se
zhor oval, a byl 26. dubna ozna en za velmi vá ný. Leopold podepsal sv j poslední
testament.
28. dubna 1705 do lo k p edání ú ednických povinností Josefu I. 5. kv tna si císa
nechal zavolat svého syna Josefa a otcovsky mu po ehnal, mlad ímu Karlovi po ehnal
alespo na dálku, byl toti zrovna ve pan lsku. Zárove udílel i otcovské rady. Prý ho i
1

2. napomenul, aby nezapomn l, e i on se dostane do podobné situace jako je nyní jeho otec1.
Pak se rozlou il s man elkou Eleonorou Magdalénou, dcerami a po ehnal i ene Josefa.
Kdy zesláblý císa upadl do mdlob, nechal jeho osobní léka zavolat duchovní a
dvorní kaplan ud lil císa i poslední pomazání. Pape ský nuncius kardinál Koloni mu ud lil
jménem pape e odpustek. A za tichých modliteb p ítomných pak Leopold ve t i tvrt na ty i
ti e a klidn umírá 2. Jeho smrt se zdá být p esn podle p íru ky, je mo né, e prob hla jinak,
nicmén podle dostupných popis zem el císa tak, jak m l. Jako velký katolík a panovník.
Ve zprávách najde mno ství ísel, jen dávají jeho smrti v t í d raz.
Ihned po jeho smrti se za alo s posledními povinnostmi - s p ípravou smute ní
slavnosti. V e bylo p esn naplánováno do nejmen ího detailu. Po skonu Leopolda I. políbila
mu jeho ena ruce a ode la v doprovodu syna do svých komnat. Dva kaplani ze zámku a dal í
ty i duchovní odná ejí svaté relikvie (krev Krista, trh z jeho koruny atd.) do dvorské
pokladnice, kde z stanou, ne budou znovu pot eba (o est let pozd ji p i smrti Josefa I.).
Císa ovo t lo je upraveno a od ve era u n j stojí estná strá , p ítomní duchovní od íkávají
modlitby.
Následujícího dne jsou z t la léka i vyjmuty srdce a vnit nosti a t lo je nabalzamováno
p ed ve ejným vystavením. K vystavení do lo v Rytí ském sálu, kde bylo t lo po t i dny
vystaveno. V místnosti bylo vybudováno pódium pokryté zlat a st íbrn vy ívanou tkaninou
a s baldachýnem z erného sametu. Císa ovo t lo bylo oble eno podle pan lské módy do
tmavého obleku, na hlav m l alon ovou paruku a klobouk. Pod jeho nohama lze nalézt velký
st íbrný krucifix a u n j poh ební insignie kopie nejvýznamn j ích korunova ních klenot 3.
U císa e stáli estnou strá smute n od ní dvo ané, p íslu níci císa ovy t lesné strá e a
duchovní.
9. kv tna v pravé poledne skon ilo ve ejné vystavení t la Leopolda I. A ve ve erních
hodinách se konalo tradi ní ulo ení ostatk do císa ské krypty, ostatky byly ulo eny do rakve
ze d eva, pota ené erným sametem, zdobené zlatem, st íbrným k í em a Leopoldovými
iniciálami LI. Císa z stal stejn oble en, jeho hlava spo ívala na karmínov rudém pol tá ku
z taftu. Po ulo ení císa ova t la byly uzam eny dva zámky rakve 4.
1
MIKULEC, Ji í: ivot a vláda barokního Habsburka. Praha, 1997. Str. 158.
2
Tamté . Str. 158.
3
Tamté . Str. 161.
4
Tamté . Str. 162.
2

3. Ve er se vydal na cestu smute ný pr vod k císa ské krypt . Ka dý len dvora, rodina
m l ve smute ním pr vodu p esn vymezené místo. Poslední nábo enské ob ady prob hly
nad rakví v kapucínském kostele. Cínový sarkofág, ve kterém je d ev ná rakve s ostatky, byl
zhotoven a dva roky po císa ov smrti, autorem je zlatník Johann Königsbaur, jejím tv rcem
cína Johann Filip Strumpf. Sarkofág nesou ty i orli s rozepjatými k ídly. Na víku nalezneme
domácí korunu rakouských Habsburk , le ící krucifix a velkou figuru orla stojícího na skále
s rozepjatými perut mi. Po stranách je sarkofág zdoben lebkami a dal ími funerálními
plastikami5. Na sarkofágu nalezneme celkem ty i latinské nápisy.
Poh bem ov em nekon í smute ní slavnosti, je vyhlá en státní smutek pro celou
monarchii, nejhlub í a nep ísn j í smutek trvá est týdn po poh bu. Dv r a nejbli í okolí
panovníka samoz ejm truchlí déle. Na celý rok jsou odlo eny koncerty, balety a ostatní
slavnosti. Císa ovna-vdova Eleonora Magdaléna a do konce ivota neodlo í smute ní aty.
K poh bu pat í i exequie jde o církevní ob ad s relikviemi a modlitbami za mrtvého, konané
v r zných významných svatyních monarchie 6.
V této práci jsem se v krátkosti pokusila nastínit, jakým zp sobem probíhal rituál
poh bívání a ceremonie s tím spojené na víde ském dvo e Habsburk . Celý pr b h jsem
p iblí ila p edev ím na p íkladu jednoho p edního p edstavitele Habsburského rodu, jeliko
ceremonie probíhali po ád stejn . Jak jsem napsala, lo jen o krátkou úvahu, p ísp vek, který
si rozhodn zaslou í je t detailn j ího rozboru i s ohledem na vliv poh bívání Habsburk na
kulturu v Habsburské monarchii.
5
MIKULEC, Ji í: ivot a vláda barokního Habsburka. Praha, 1997. Str. 167.
6
Tamté . Str. 164.
3

4. Prameny a literatura:
BOGDAN, Henry: Historie Habsburk : sedm století rodu. Vyd. 1. Praha: Brána, 2003. 270 s.
ETZLSTORFER, Hannes: Marie Terezie: soukromý ivot panovnice. Vyd. 1. Praha: Ikar,
2010. 207 s.
HAMANN, Brigitte, VLNAS Vít a RAK Ji í: Habsburkové: ivotopisná encyklopedie. Vyd.
2. Praha: Brána, 2001. 403 s.
JANUSOVÁ, Jana a KÁ A Otakar: Její Veli enstvo Marie Terezie. Vyd. 1. Praha: Mladá
Fronta, 1987. 174 s.
JÖCKLE, Clemens: Memento mori: historie poh bívání a uctívání mrtvých. Praha: Euromedia
Group, 2000. 159 s.
KRÁL, Pavel: Smrt a poh by eské lechty na po átku novov ku. Vyd. 1. eské Bud jovice,
2004. 319 s.
MIKULEC, Ji í: ivot a vláda barokního Habsburka. Vyd. 1. Praha: Paseka, 1997. 245 s.
Obrazová p íloha:
Obr. 1: Kapucínský kostel s císa skou kryptou, Víde . Dostupné na:
http://cs.wikipedia.org/wiki/C%C3%ADsa%C5%99sk%C3%A1_hrobka_ve_V%C3%ADdni
(Stahováno: erven 2012)
argumentace: Jedná se o ást práce k p edm tu Barokní kultura ve st ední Evrop . Téma jsem
si zvolila z mno ství referát pro jeho originalitu a zárove víru v dostupnou literaturu.
S tématem se p es po áte ní komplikace s mno stvím nesouvisející literatury pracovalo
dob e. Název jsem nechala stejný, jako bylo zadání práce jeliko název dle mého p esn
vystihuje obsah práce.
klí ová slova: smrt, poh bívání, ceremoniály, postup
anotace:
V této práci se v nuji tématu poh ebních ceremoniál barokních Habsburk . Na za átku
uvádím v eobecné informace ke zp sobu poh bívání na císa ském dvo e. Celý proces ukazuji
na smrti a následném poh bu Leopolda I.
literatura:
MIKULEC, Ji í: ivot a vláda barokního Habsburka. Vyd. 1. Praha: Paseka, 1997. 245 s.
4

5. · název knihy se nejvíce p ibli uje tématu práce
· kniha napsaná známým historikem
· detailní popis konce ivota Leopolda I.
Obr. 1: Kapucínský kostel s císa skou kryptou, Víde . Dostupné na:
http://cs.wikipedia.org/wiki/C%C3%ADsa%C5%99sk%C3%A1_hrobka_ve_V%C3%
ADdni (Stahováno: erven 2012)
§ pro obrazovou p ílohu mo ný zdroj, pro erpání informací není vhodný
§ první odkaz
§ s ostatními odkazy souhlasí potvrzení
5