1. Environmentální SWOT analýza regionu Jihlavsko
Vypracovala: Daniela Ďásková
Pedagogická fakulta, UČO: 404931
KPI11 Kurz práce s informacemi (podzim 2012)
Argumentace:
Vybrané téma je povinnou součástí studia v předmětu Environmentální výchova, která tvoří tzv.
společný základ při studiu na pedagogické fakultě. Cílem práce je zhodnocení silných a slabých
stránek různých aspektů působících na životní prostředí v regionu, kde žiji. Konkrétní téma SWOT
analýzy bylo jednou z možností k vypracování seminární práce, volba lokality pak logickým
postupem, protože Jihlavsko je místem, kde jsem prožila většinu svého dosavadního života.
Anotace:
Práce je zaměřena na oblast životního prostředí. Obsahuje hodnocení různých oblastí, které
nějakým způsobem ovlivňují naše životní prostředí. Cílem je ukázat na silné a slabé stránky všech
dotčených oblastí, zhodnotit možnosti a rizika všech faktorů ovlivňujících danou problematiku
v regionu okresu Jihlava. Může sloužit jako návod k hledání způsobů, jak zlepšit jeho ochranu.
Klíčová slova:
Životní prostředí
Region
Analýza
Znečištění

2. Environmentální SWOT analýza regionu Jihlavsko:
Lokalizace:
Region Jihlavsko leží v Českomoravské vrchovině. Okres Jihlava zasahuje do částí Javořická
vrchovina a Křemešnická vrchovina. Průměrná nadmořská výška je okolo 500 m. n. m.
Půda:
Nejrozšířenější půdními typy:
– kambizem – pod zalesněnými plochami
– kambizem districká – zalesněné plochy, travní porosty a orná půda
– pseudoglej primární – zamokřená území
 S – menší riziko eroze
 W – menší úrodnost
 O – kvalitnější obdělávání
 T – eroze
Voda:
Územím regionu prochází hranice Evropského rozvodí.
Významnými vodní toky, které náleží k úmoří Černého moře, jsou řeky povodí Jihlavy, a které
spadají k úmoří Severního moře, jsou řeky z povodí Sázavy.
Převládajícími zdroji pitné vody jsou povrchové zdroje a v menší míře podzemní zdroje.
 S – snadná dostupnost vodních zdrojů
 W – nižší kvalita vody, nákladnější úprava povrchových vod
 O – vyhledat další podzemní zdroje pitné vody
 T – při déletrvajícím suchu riziko snižování zásob vod
Ovzduší: Na území kraje Vysočina se nachází sedm sídel s počtem obyvatel přesahujícím 10 000
a jedno sídlo (Jihlava) s počtem přesahujícím 50 000 obyvatel. V kraji se nacházejí velké i zvláště
velké zdroje znečištění a prochází jím významný zdroj znečištění (dálnice D1), značnou část území
kraje lze považovat za oblast ryze venkovskou.
V kraji Vysočina probíhá projekt „Informační systém kvality ovzduší v Kraji Vysočina“ jehož cílem
je objektivně poskytovat veřejnosti aktuální informace o kvalitě ovzduší v systému on-line.
 S – kvalitní ovzduší
 W – soustředění zdrojů znečištění v Jihlavě
 O – kvalitní monitoring – identifikace hrozeb
 T – riziko zvyšování provozu na D1

3. – nárůst průmyslových zón
Zemědělství:
Zemědělství v regionu je dáno jeho geografickou polohou, která souladu s přírodními podmínkami
poskytuje průměrné předpoklady pro jeho rozvoj v rámci celé ČR. Podmínky pro intenzivní
zemědělství jsou poněkud snížené. Náleží do bramborářské výrobní oblasti, pouze část okresu
Jihlava do chladnější oblasti pícninářské. V současné době jsou pěstovány spíše průmyslově
využitelné plodiny (řepka, kukuřice). Dochází k útlumu živočišné výroby.
 S – ekonomická výhodnost
 W – opakované výsevy na stejných pozemcích – vyčerpání živin z půdy
 O – návrat k původnímu způsobu obhospodařování
 T – nižší schopnost zadržovat srážkovou vodu
Průmysl:
V kraji se uplatňují dřevozpracující, sklářský, strojnický, kovodělný, textilní, nábytkářský a
potravinářský průmysl.
S – velká rozmanitost výroby
W – nutnost dopravy pracovní síly
O – rozšířit výrobu i do menších měst
T – koncentrace výroby na jednom místě
Odpady:
Ve většině obci probíhá základní třídění odpadu (sklo, papír, plasty). Kraj Vysočina připravuje
Integrovaný systém nakládání s odpady, jehož cílem je lepší využívání potenciálu skrytého
v odpadech.
S – využití druhotných surovin
W – neochota občanů k třídění
O – energetické využívání odpadu
T – nákladné a energeticky náročné zpracování odpadů

4. Lesy:
V minulosti převažoval jedlobukový vegetační stupeň, převládá jedlová bučina. Na plošinách s
oglejenými půdami je v tomto vegetačním stupni hojná jedlina.
V okrajích je zastoupen stupeň bukový a dubobukový. V nejvyšších polohách je významný
smrkobukový vegetační stupeň, na plošinách je hojná jedlová smrčina. Na rašelinách – reliktní
smrčina, rašelinná smrčina, rašelinný bor. Na kamenitých půdách se nejčastěji vyskytuje klenová
bučina, na skalkách reliktní bor. Hojná jsou společenstva s převahou olše na mokřadech a
prameništích. V současnosti převažuje smrková monokultura.
 S – snadná těžba stejného druhu dřeva
 W – narušení přirozené přírodní rovnováhy
 O – vytěžené oblasti vysazovat jinými dřevinami
 T – smrkové porosty ohroženy kalamitami
ÚSES:
Územní systém ekologické stability (ÚSES) je soustava vnitřně ekologicky stabilnějších segmentů
krajiny, rozmístěných na základě funkčních a prostorových kritérií. ÚSES se skládá z prvků
stávajících a navržených. Stávající prvky ÚSES tvoří síť vybraných částí kostry ekologické stability
a navržený ÚSES je prostorové doplnění kostry ekologické stability, tak aby byl ÚSES schopen
plnit svoje předpokládané funkce.
ÚSES se dělí podle biogeografického významu skladebných prvků na lokální, regionální a
nadregionální. Je tvořen biocentry, biokoridory, na lokální úrovni interakčními prvky.
ÚSES je zapracován jako součást územního plánu města Jihlavy a jako součást územních plánů
většiny ostatních obcí.
Ochrana přírody:
Na území okresu Jihlava se nachází relativně hustá síť chráněných území. Jsou to dvě Národní
přírodní rezervace, jedna Národní přírodní památka, devatenáct Přírodních rezervací, šestnáct
Přírodních památek a jeden přírodní park.
 S – zachovávání přírodního dědictví
 W – chráněná území jsou malá
 O – rozšíření či propojení některých území
 T – díky malé rozloze riziko devastace těchto území
Závěr:
Region Jihlavsko patří v rámci České Republiky mezi oblasti s menším nebo průměrným rizikem
ohrožení životního prostředí.

5. Literatura, zdroje:
1. BARTOŠ, Miloslav a Jindřich TAJOVSKÝ. Příručka jihlavského ochránce přírody.
Jihlava: Jihlavští ochránci přírody, 1998. 64 s.
2. HERČÍK, Michal. 111 otázek a odpovědí o životním prostředí:Chytrá kniha pro studenty,
odborníky a širokou veřejnost.Vyd. 1. Ostrava: Montanex, 2007. 150 s. ISBN 80-7225-123-
6
3. Zvláště chráněná území okresu Jihlava. Jihlava: Okresní úřad, 2001. 79 s.
4. ČECH, Luděk. Jihlavsko. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. 525
s. ISBN 80-86064-54-9
5. Pavel Valtr. Územní plán a proces „SEA“. EIA-IPPC-SEA [on-line]. Praha: Ministerstvo
životního prostředí 2011, roč. XVI, červenec 2011, číslo 3, 22 s. Dostupné z
http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/e75c7074f3a42826c1256b0100778c9a/7d70b76c16ba915
4c12578f600312695?OpenDocument
6. Jihlava: http://www.jihlava.cz/uzemni-plan-mesta/ds-9015. 5. 2. 2008
7. Krajský úřad kraje Vysočina Jihlava: www.kr-vysocina.cz
Hodnocení zdrojů:
1. Ad 4 Jihlavsko
1.1. Monografie na téma životní prostředí regionu
1.2. Velké množství fotografií a mapek
1.3. Přehledný rejstřík
1.4. Komplexní pohled
1.5. Množství odborných termínů
2. Ad 6 Webové stránky kraje Vysočina
2.1. Široký záběr věnovaný problematice životního prostředí
2.2. Přehledné členění na jednotlivé oblasti
2.3. Podrobná analýza problematiky
2.4. Reakce na aktuální problematiku
2.5. Zjevný zájem o přehlednost tématu
3. Ad 5 Odborný článek z časopisu EIA
3.1. Odborná terminologie
3.2. Pohled na tvorbu územního plánu
3.3. Objasnění procesu vymezení ÚSES

6. 3.4. Inspirace k hodnocení
3.5. Aktuální legislativa