Ochutnávka studie WebTop100: Srovnání kvality českých webů a dalších digitálních řešení, 2013

Srovnání kvality českých webů
a dalších digitálních řešení,
2013
pohledem odborné poroty
Soutěže WebTop100

Zhodnocení Soutěže WebTop100 2013

Obsah
1 Zhodnocení webů dle kvality ..................................................................................................... 3
1.1 Bezpečnost a technické řešení .......................................................................................................................... 3
1.2 Grafický design .................................................................................................................................................. 8
1.3 Optimalizace pro mobilní zařízení .................................................................................................................... 13
1.4 User experience ............................................................................................................................................... 16

2 Zhodnocení webů dle oborů .................................................................................................... 19
2.1 Auto-moto ........................................................................................................................................................ 19
2.2 Banky a Pojišťovny .......................................................................................................................................... 19
2.3 Cestovní ruch ................................................................................................................................................... 20
2.4 E-shopy ............................................................................................................................................................ 21
2.5 Gastronomie .................................................................................................................................................... 22
2.6 IT ...................................................................................................................................................................... 22
2.7 Obchod a služby B2B ...................................................................................................................................... 23
2.8 Obchod a služby B2C ...................................................................................................................................... 24
2.9 Průmysl a energie ............................................................................................................................................ 25
2.10 Telekomunikace ............................................................................................................................................. 27

3 Zhodnocení kvality digitálních řešení ..................................................................................... 28
3.1 Microsite........................................................................................................................................................... 28
3.2 Mobilní řešení .................................................................................................................................................. 30
3.3 Social media marketing .................................................................................................................................... 32

4 Inspirujte se od vítězů a oceněných v celosvětové soutěži Webby Awards ..................... 35
4.1 Základní fakta .................................................................................................................................................. 35
4.2 Porota .............................................................................................................................................................. 35
4.3 Ocenění a kategorie ......................................................................................................................................... 35
4.4 Ocenění v kategorii Websites .......................................................................................................................... 36
4.5 Ocenění v kategorii Online film & Video ........................................................................................................... 41
4.6 Ocenění v kategorii Interactive advertising & Media ........................................................................................ 43
4.7 Ocenění v kategorii Mobile & Apps .................................................................................................................. 45
4.8 Ocenění v kategorii Social ............................................................................................................................... 46

Kontakty ........................................................................................................................................ 48
Základní kontakty ................................................................................................................................................... 48
Kontaktní osoby ..................................................................................................................................................... 48
Autorská práva ....................................................................................................................................................... 48

Ÿ web www.webtop100.cz Ÿ e-mail info@webtop100.cz

Ÿ strana 2 z 48


1 Zhodnocení webů dle kvality
1.1 Bezpečnost a technické řešení
JÍŘÍ KNESL

Jiří Knesl vyvíjí software přibližně 16 let. Zabývá se primárně webovými aplikacemi a
informačními systémy. Vystudoval ekonomii a management. Působil na různých pozicích od
vývojáře až po team leadera. V současné době je jednatelem Sprint Masters s.r.o., firmě
zabývající se školením IT, řízení IT a internetového marketingu. Linkedin profil.

Webové stránky v Česku jsou ve většině případů netknuté responzivním designem. Některé se to snaží zachránit
mobilní verzí, ale opravdu responzivní design používá málokterý web. Na druhou stranu co se používání HTML a
CSS týká, layout a design webů je na dobré úrovni. K designu nejsou použity tabulky, ale správné použití CSS.
Stále přetrvává používání nesémantických pojmenování prvků.
Obsáhlejší webové stránky měly vyhledávání, a na tom je kde pracovat. Určitě by vyhledávání mělo aproximovat
k výsledkům z Google. Vyhledávací pole by mělo být správně zabezpečené a korektně zobrazovat chyby a
nenalezené stránky. Mělo by navíc umět zvládnout i obecné dotazy, typicky např. u e-shopu s vínem dotaz "bílé
víno". Vyhledávání, které je běžně k dispozici, je opravdu tristní a dost bych se divil, kdyby ho někdo spokojeně
používal.
Už je jen velmi málo webových stránek, které nepoužívají javascript. Ale ty, které jej používají, zapomínají na
uživatele, kteří mají vypnutou podporu javascriptu. Jakmile je vypnutý javascript, většina webů se rozsype a jejich
hezké animace nefungují. Druhá strana je, že většina kódu napsaného v javascriptu je buď převzaného nebo
nehezky slepeného. JS kód by měl být stejně dobře strukturovaný jako kterýkoliv jiný kód v jiných
programovacích jazycích.
Webové stránky ve světle dnešních technologií by měly být vybavené responzivním designem, který umožňuje
uživateli pohodlné prohlížení webu na libovolném zařízení. Měly by plně fungovat bez javascriptu, to samozřejmě
platí pro webové prezentace, webové prezentace závislé na javascriptu fungovat nebudou, přesto by měly
zobrazit alespoň varování, že je potřeba zapnout javascript. Vyhledávání by se relevancí mělo blížit relevanci
Google.
Weby v soutěži nejsou špatné, jen jim chybí reakce na dnešního uživatele, který může přistoupit z libovolného
zařízení, chce co nejrychlejší přístup k informacím, které ho zajímají, a pak pokračovat dál. Vyhledávání,
responzivní design, přehlednost a vzhled stránky je pro moderní web, který chce uspět, nejdůležitější.
Jak jsem psal už v minulém hodnocení, často chybí call to action, použitelnost webů bývá špatná, je vidět, že
weby nepotkaly uživatelské testování.
Co zlepšit v bodech:
·

najmout na vývoj firmy, které umí JavaScript

·

požadovat responsive design

·

zkusit se více obejít bez JS při vytváření layoutu - moderní CSS3 a HTML5 má široké možnosti (např.
animací atd.)

·

dělat uživatelské testy

·

zapracovat do webů call to action


Ÿ strana 3 z 48


používaly hezké URL adresy a i rychlostně na tom byly většinou velmi dobře. Vlastně netrpěly žádnými
bolístkami, které byly u jiných webů jinak běžné.
Relativně dobře fungovaly také weby postavené na Wordpressu, i když u nich se již projevovaly rozdíly ve kvalitě
zpracování a hlavně v rychlosti. Jako problémová se u Wordpressu ukázala také multijazyčnost. Málokterý web ji
měl vyřešenou bezchybně, což Nette zvládalo úplně v pohodě.
Je také nutné uvést, že ty kvalitativně nejhorší weby byly často postaveny na ASP, i když je těžké odhadovat,
proč tomu tak je. Často trpěly problémy se zabezpečením, generováním URL, nedokázaly posílat správné http
kódy a často prostě nefungovaly.
U mnoha webů od těch nejlepších až po ty nejhorší nebylo možné použitý framework vůbec poznat nebo byly
napsané nad proprietárním řešením. Nelze tedy říct, že bez frameworku nelze dobrý web napsat. I tak všem
vývojářům doporučuji, aby si našli spolehlivé řešení standardních problémů a toho se drželi. Všem přihlášeným
soutěžícím, kteří to tak udělali, se to vyplatilo.

1.2 Grafický design
MARTIN KALDA

Grafickému designu se věnuje od roku 1998. Absolvoval VUT v Brně, poté prošel několika
studii a agenturami. V současné době pracuje jako art director ve společnosti Mather
Advertures. Mimo to se věnuje psaní članků pro online či klasická media. Je členem Art
Directors Club Czech Republic a držitelem ocenění Golden Drum, Louskáček a dalších. V
roce 2005 založil magazín o grafice a designu – Design portál a je zároveň jeho
šéfredaktorem. Linkedin profil.

Níže bych rád shrnul svoje poznatky, které jsem načerpal při hodnocení webů z pozice garanta za grafický
design. Určitě se jedná o čistě subjektivní hodnocení a vzhledem k tomu, že jsem hodnotil jen menší část všech
přihlášených webů, se z toho asi nedají dělat žádné velké závěry. Hodnotil jsem obory gastronomie, cestovní
ruch, obchod a služby. A děly se věci až oči přecházely.
Překvapilo mě, že většina webů, které jsem hodnotil, byla po vizuální stránce velmi podprůměrná. Také stále více
roste počet webů, které využívají standardní grafický layout typu – logo, hlavička plná nepřehledných odkazů,
horizontální menu, upoutávka, kde se obrázky ovládají tečkami pod ním, pak dva sloupce malého textu a
obrovská patička plná odkazů. Nemám nic proti tomu dělat weby takhle šablonovitě, ale když už je ušetřen čas
tím, že se nevymýšlí layout webu, měl by se ten čas investovat alespoň do toho, aby byl tento web kvalitně
zpracovaný. Což se neděje.
Upoutávka pod hlavním menu je vůbec kapitola sama pro sebe. Je skoro na všech webech a skoro všude je
špatně. Na většině stránek slouží jen k tomu, aby návštěvníka ihned po vstupu zahltila reklamou, a když se
všechno nevejde na jednu obrazovku, dáme dvě nebo tři anebo klidně čtrnáct (Ticketportal). A když máme pocit,
že ani tak se tam všechno nevejde, dáme malé písmo (Penny market). Nedovedu si představit tento postup v
reálném světě. Ve chvíli, kdy vejdu do obchodu, tak bych rád měl čas se rozhlédnout a nechat na sebe působit
prostředí a získat z toho místa nějaký pocit. Kdyby v tu chvíli přede mě skočil prodavač a začal na mě mávat
letákem, otáčel by stránky tak rychle, že bych to ani nestačil vnímat, asi bych se otočil a odešel. Proč mají firmy
pocit, že na webu je to jiné?
Dalším problémem je grafická úroveň fotomontáží. Nejčastěji k tomu dochází ve výše zmiňovaných upoutávkách.
Vznikají tak podivné obrázky smontované z objektů s různým nasvícením a barevností (Gambrinus). Doplněné
nereálnými stíny s ujetou perspektivou. A aby toho nebylo málo, tak dost často s výrazně přepálenými barvami
(Danone). Pokud je to jen v rámci nějaké upoutávky, která se na obrazovce jen mihne, tak se možná dají
přimhouřit oči. Ale pokud na tom někdo postaví celý web (Elkov), pak už člověk nevěří svým očím.


Ÿ strana 8 z 48


JAN SLÁDEK

Interakční designér a spolumajitel Clevis.cz s devítiletou praxí v oboru. Jeden z největších
odborníků na Responsive Web Design v ČR, který školil i lidi z firem jako Seznam či ČT.
Mimo to nadšený organizátor akcí a orientační běžec. Linkedin profil.

V dnešním světě, který se postupně posouvá od používání desktopových počítačů k stále více roztříštěnému
světu mobilních zařízení, by pro nové weby měla být téměř povinnost zaujmout k tomuto trendu nějaký postoj.
Vždyť již tento rok se prodalo po světě více mobilních zařízení než klasických počítačů. A trh neustále roste, ve
Spojených státech se dokonce začínají objevovat uživatelé, kteří již klasické počítače nepoužívají a vše řeší z
tabletů či smartphonů.
Překvapilo mne proto, jak velké množství webů si tuto skutečnost zatím nepřipouští a mobilním zařízením se
zatím nijak nepřizpůsobují. Zvláště to zamrzí u nových webů, které tak pravděpodobně budou muset projít
redesignem o něco dříve, než pravděpodobně provozovatel nyní zamýšlí. Obzvlášť extrémní případ jsou weby,
které na zařízeních s dotykovou obrazovkou nejdou použít vůbec, protože jejich navigace vyžaduje použití myši.
Myslím, že každý majitel webu (i jeho tvůrce) by si měl svůj web na dotykovém zařízení alespoň proklikat. Zjistí
tak, jestli se uživatel s takovým zařízením minimálně dostane ke všem informacím.
Když se posuneme k hodnoceným webům, je zde vidět trend vytvářet samostatné mobilní verze, nejlépe na
subdoméně "m.". Dříve prakticky neexistovala jiná možnost, jak poctivý mobilní web udělat. Nyní se nám otvírá
mnoho jiných možností, a pokud používáme subdoménu, měli bychom vědět, proč to děláme (a na co si pak
musíme dát pozor). Většina samostatných mobilních verzí webů byla dobrá, ať už co se týká uživatelského
prožitku, tak doby načítání webu. Zajímavostí pro mne bylo, že tabletům tvůrci obvykle nabídli desktopovou verzi
webu, na které uživatel tabletu s dotykovou obrazovkou často narážel na různé překážky.
Druhý přístup, tedy responsive webdesign, který ve zkratce říká, že máme jednu verzi webu, které se
přizpůsobuje velikosti obrazovky jakéhokoli zařízení, které na web přijde a který nyní rezonuje v celém světě a
používají ji takoví giganti jako Microsoft či BBC (u nás např. Česká televize), byl také vidět. Stav webů, které tuto
techniku použily, byl velmi rozdílný. Většina z nich se soustředila na uživatelský prožitek a zapomněla, že web se
musí i na mobilním připojení uživateli napřed načíst. Výjimkou tak nebyly weby, které se na mobilním připojení
(obvykle jsem simuloval načítání na připojení Edge, při dobré kvalitě sítě) načítaly i v řádu minut. Veškerý
uživatelský prožitek je pak pochopitelně k ničemu, protože většina uživatelů si na načtení nepočká. Našel se
ovšem i precizně udělaný responzivní web, který měl pořešen jak uživatelský prožitek, tak rychlost načítání.
Často se objevovaly i chyby z nezkušenosti či neznalosti. Bylo vidět, že v responzivním webdesignu čeká české
webdesignery ještě mnoho učení.
Nějakou zajímavou práci s tím, že na mobilním zařízení máme více informací o uživateli (například informace o
poloze, apod.) a můžeme s nimi pracovat, nenabídl ani jeden web. Stejně tak se zatím neobjevily pokročilejší
animace či postupné načítání, které (nejen mobilní web) může dostat na úplně jinou úroveň.
Celkově ve mně po hodnocení zatím panuje smutek ze stavu přístupu k uživatelům mobilních zařízení. Na druhou
stranu bylo i vidět, že v ČR umíme vyrobit velmi kvalitní, ať už mobilní či responzivní web. Pokud ale nyní chce
zadavatel dobrý web i na mobilních zařízeních, měl by dodavatele vybírat pečlivě - umět ho vytvořit zatím není
samozřejmost.


Ÿ strana 15 z 48


JAN STAWARCZYK

Janovi koluje UX v žilách značnou řádku let. Přerodil se z vizuálního designera na UX
designera za pomoci široké škály metod a technik. Nejvíce ho naplňuje interakční design a
propagace UX jakožto DNA úspěchu webových i mobilních aplikací společnosti Polarion, na
jejíž produkty se spoléhá denně více než 1 milión uživatelů. Včetně největších světových
společností jako Mercedes, GE, Vodafone atd. Linkedin profil.

Celkový dojem z hodnocených webů je pozitivní. Je vidět, že většina přihlášených prezentací je dobře navržena a
její autoři si dali práci s informační architekturou, kvalitní navigací a dobře napsaným textem. Většina z nich
využívá standardní ovládací prvky a nenutí uživatele přemýšlet.
Objevují se i "kreativně" pojaté navigace, kde se např. neočekávaně podbarvují položky různými barvami či
kontextové menu využívá mnohonásobnou filtraci. Mezi častá problémová místa ovšem patří stránky v druhé či
třetí úrovni webu. Leckdy zbytečně kopírují již nepotřebné navigační položky z vyšších úrovní a nejsou
přizpůsobeny kontextu. Tento problém se objevuje i v procesech placení a registrace, kde by mělo být
prezentováno pouze to nejdůležitější na dokončení objednávky či odeslání formuláře.
Weby se nebojí využívat současné trendy designu jako webové fonty či responzivní layout. Celkově se úroveň
typografie na webu posunula o úroveň výš, než bylo zvykem v minulých letech. Trendy ovšem v některých
případech přináší nebezpečí rychlého stárnutí. Pokud se webu nevěnuje dostatečná pozornost v celém jeho
životním cyklu, může se stát, že "cool" šipky nakreslené tužkou s textem psaným rukou mohou za rok působit
stejně rozporuplně jako weby, které v současné době používají "cool" efekty lesku a stínů. Z tohoto pohledu mě
překvapila téměř nulová adopce trendu "flat design", který využívá např. Microsoft či velké světové weby a který
dle mého názoru poskytne dlouhodobou atraktivitu.
Mezi další prvky, které ovlivňují celkovou emoční stopu, lze zařadit adopce corporate identity guidlines, ilustrací a
fotografií. Zde již není situace tak růžová. Často byly k vidění weby, které podcenily investici do kvalitní fotografie,
ilustrace či piktogramu. U webů, kde autoři cílili na cenu, můžeme vidět pořád stejné "vysmáté" tváře za 1 dolar.
Je nutné investovat do kvalitní, ideálně autorské fotografie či ilustrace, aby si web udržel autenticitu. Dobrým
příkladem může být web Hypoteční banky, která ve své CI využívá vlastní ilustrace a vhodně je kombinuje i na
webu. Na opačném pólu je web Sberbank, který pouze kopíruje styl mateřské organizace, bez dodatečné úpravy
pro český trh.
Vcelku mě také zaujalo, jak jsou si konkurenční weby v daných kategoriích podobné. Funguje tu snad něco jako
kolektivní design, kdy jsou struktura a rozvržení nového webu vyderivovány na základě konkurenčních
organizací? Či webové agentury jen přepoužívají již hotové šablony ze starších projektů pro určité části webu?
Jedno je jasné: autorsky vytvořený web "od podlahy" je jasně rozeznatelný. Odráží se v něm totiž míra tvrdé
designérské práce, na rozdíl od pouhé kopie či přepoužití bez znalosti kontextu.
Nejčastější problémy v rámci kategorií
Banky: největší problém bych viděl v rámci nekonzistence prezentace informací pomocí micro sites vs.
korporátního webu. Banky se nebojí živelnější komunikace na microsites, které jsou většinou velice dobře
zpracovány jak textově, tak graficky i emočně. Tyto lidské micro sites jsou v silném kontrastu vůči komunikaci
na "studenému a konzervativním" korporátním webu. Dobrý příklad stírání těchto hranic je web AirBank.
E-shopy: zákazník v rámci nákupního procesu potřebuje vědět konečnou cenu včetně dopravy a kdy zboží
dostane fyzicky do ruky. Právě s tímto mají e-shopy problémy. Často je prezentována pouze informace o tom, že
je zboží "skladem", což je nedostatečné. Další problém je nutnost vyplnit osobní údaje včetně dodací adresy před
tím, než zjistím cenu a termín dopravy.
Pojišťovny: častý problém je přechod z vyladěného webu do online formuláře. Web je většinou velmi dobře
zpracován jak z pohledu informační architektury, tak grafiky, ovšem při vstupu do aplikace s formulářem se
otevírá často zcela odlišný design, nekonzistentní typografie, rozvržení i celkový tón komunikace. Není tedy
problém rozlišit, jakou část prezentace zpracoval designér a jakou programátor, což je špatně.


Ÿ strana 17 z 48


Celkově vzato jsou všechny hodnocené weby tím nejlepším ve svém segmentu.

2.4 E-shopy
JAN VETYŠKA

Výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci, člen představenstva Svazu obchodu a
cestovního ruchu, člen kolegia CZ.NIC.

V kategorii e-shopů někdy srovnáváme zcela odlišné druhy obchodů, které jejich sortiment předurčuje a zároveň
omezuje při tvorbě designu či nákupního procesu nebo doplňkových služeb. Celkově se dá říci, že drtivá většina
hodnocených webů nabízí zákazníkům to, co od nich očekávají – zboží rozdělené do obvyklých kategorií,
standardní způsoby doručení a způsoby platby.
S ohledem na velkou konkurenci a stále lepší možnosti prezentace je však nutné svůj internetový obchod odlišit
od ostatních. Zároveň to však nesmí být za cenu toho, že zákazníci se budou na netradičním e-shopu špatně
orientovat a tedy raději nakoupí jinde. Linka mezi moderním úspěšným e-shopem a extravagantní webovou
stránkou je tedy opravdu tenká.
Podle aktuálních výzkumů, které APEK provedl mezi zákazníky, patří mezi klíčové faktory e-shopů z pohledu
nakupujících kvalitně popsané informace o produktu a skladová dostupnost (respektive rychlost dodání či alespoň
upřímnost o době dodání) zboží. Velkou výhodu tak mají přehledné e-obchody s kvalitní logistikou napojenou
online na internetové stránky. Cena zboží je sice stále jedním z klíčových faktorů, ale soupeření pouze cenou je
pro e-shopy do budoucna likvidační.
Pokud se týká samotných internetových obchodů, které se účastní WT100, v každém případě je celkový dojem
poměrně pozitivní. Jak již bylo řečeno, velmi záleží na nabízeném sortimentu. E-shopy, které nabízí víno, mají
velké možnosti v oblasti recenzí a doporučení, sortiment oblečení zase vybízí k originalitě designu. Obchody
s elektronikou naopak působí tradičním dojmem, ale naopak se musí soustředit na špičkovou logistiku a správnou
prezentaci prodávaného zboží.


Ÿ strana 21 z 48


Vezmu-li k celkovému zhodnocení nejprve tyto spotřebitelsky orientované weby, jsou vesměs důkazem toho, že
firmy přihlášené do soutěže si uvědomují důležitost komunikace se svými koncovými zákazníky přes internet a
jejich webové prezentace poskytují nejen podrobné informace, jež zákazník očekává, ale často také praktické
aplikace v rámci uživatelských zón, jako jsou interaktivní formuláře apod. Zde vyniká zvláště web společnosti
ČEZ, následovaný prezentací E.ON. Třetí z této skupiny, Pražská energetika, je oproti nim vybavena webem
s nepříliš povedeným designem, přitom paradoxně moderní weby „umí“, čehož je důkazem její projekt
Energetickyporadce.cz (není předmětem hodnocení).
Velice vydařenou webovou prezentací disponuje společnost RD Rýmařov, které bych při výběru vítězů v patřičné
kategorii přidělil polovinu první ceny vedle ČEZ. Stránky výrobce domů z Rýmařova jsou designově atraktivní,
maximálně přehledné, dobře čitelné a poskytují vyvážený poměr podstatných informací, ve kterých se většina
návštěvníků snadno zorientuje, přičemž si odnese „dobrý pocit“, který se pak psychologickou cestou může
projevit v konverzi z návštěvníka na zákazníka.
Když přejdu k souhrnnému zhodnocení podniků z B2B sféry, musím konstatovat, že zde v posledních letech již
konečně dochází k pokroku. Přesto je s podivem, jak malou váhu dosud u mnoha průmyslových firem hraje
internet, což se zcela jasně projevuje na naprosto tristním stavu některých webových prezentací, jež často
pocházejí z počátků minulého desetiletí, respektive aspoň působí takovým dojmem.
Rozumím tomu, že tyto firmy nejsou vystaveny takovému tlaku veřejného mínění jako podniky zaměřené na
spotřebitele, kteří si již zvykli hledat informace na internetu, a byznys se zde dosud dělá trochu jinak, přesto by
mělo být v dnešní době standardem, že veřejně působící firma bude mít moderně vyhlížející web – je to přece
také její vizitka.
Kvalita webů přihlášených do soutěže v této kategorii firem stále dost kolísá, ačkoliv výtka k tristním prezentacím
se netýká konkrétně žádného z nich. Dobrý pocit ve mně vzbuzují internetové stránky společnosti Linaset, které
jsou čisté, přehledné a dobře strukturované. Web Českomoravského betonu proti nim sice vypadá trochu
těžkopádně, ve své podstatě jde ale o užitečnou informačně nabitou prezentaci s praktickými nástroji, jako je
například online aplikace pro přesnou specifikaci vybíraného betonu.
Ostudu rozhodně nedělá ani prezentace Škoda Transportation, fungující jako neurážející internetová vizitka velké
společnosti, přes kterou se dostávám k webům čistě průměrným, jako je ten od firem Linet nebo Asio. Pod linkou
průměrnosti v kontextu síly, velikosti a významu firmy vidím prezentaci společnosti Zentiva.
Weby společností SEKO Group a Boki by si žádaly střízlivější přístup designérů. Ačkoliv však první jmenovaný
v konkurenci dříve uvedených ještě s přehledem obstojí, prezentace firmy Boki je hodně diskutabilní, zejména pro
netradiční navigaci na stránkách, které nově příchozí nemusí na první pohled vůbec porozumět (tedy, objevit ji).
Bez ohledu na jmenování konkrétních „hříšníků“ bych nakonec rád apeloval na každého, kdo má ve firmě
podnikovou webovou prezentaci na starosti, aby při jejich vytváření dbal na ty nejnutnější základy. Tím je v první
řadě možnost rychle nalézt všechny potřebné kontakty na danou firmu a v souběžném sledu dodržování české
gramatiky, včetně základních zásad typografie. Udivuje mne, jak malou roli hraje spisovná čeština v komerčních
prezentacích firem, a přestože jsou schopny investovat do webdesignu, nepohlídají si už takové věci, jako je
dodržování zásad naší gramatiky. Nemluvě o tom, že nemalé procento firem (resp. lidí v nich) vlastně vůbec neví,
jak gramaticky správně zacházet se zápisem názvu firmy a jejího obchodního označení, což často bezradně řeší
použitím verzálek a naprostým ignorováním interpunkce.


Ÿ strana 26 z 48


stručně. Chce-li se se zákazník dozvědět více, je nakonec nasměrován na desktopovou verzi hlavního webu KB
(http://www.kb.cz), která je na malých displejích mobilních telefonů jen velmi obtížně použitelná. Na desktopovou
verzi webu směřují i výsledky vyhledávání.
Naopak rád bych vyzdvihl například mobilní web e-shopu Stavomarket (http://m.stavomarket.cz) zaměřeného na
stavebniny a související sortiment. Přestože i na tomto webu je co zlepšovat, vyznačuje se účelným a moderním
grafickým zpracováním i promyšleným a dobře fungující konceptem navigace. Vedle možnosti pohodlně vyhledat
a nakoupit požadované zboží na tomto webu zákazníci najdou i celou řadu praktických informací a návodů.

PETER KNUT

Peter Knut se věnuje vývoji mobilních web stránek od roku 2007. Zkušenosti získal na
projektech pro společnosti Telefónica CZ, Vodafone CZ nebo Centrum Holdings. V roce 2011
spoluzaložil vývojářské studio Pematon, kde se zabývá vším od konzultací, přes návrh
konceptu a designu až po finální implementaci. Jeho specializací jsou služby optimalizované
pro široké spektrum mobilních zařízení. Linkedin profil.

Do kategorie Mobilní řešení spadají jak nativní mobilní aplikace a specializované mobilní weby, tak responzivní
weby určené nejen pro mobily. Každá z těchto možností má svá vlastní specifika, výhody a úskalí, ale účel je
společný. Přinést uživatelům mobilních zařízení větší pohodlí při používání služeb nebo úplně nový zážitek, který
využívá samotnou podstatu mobility a možnosti těchto zařízení.
Při souhrnném pohledu na mnou hodnocené aplikace musím říci, že se nenašla žádná, která by mne po všech
stránkách vyloženě nadchla. Když už aplikace vyniká v jedné oblasti, např. v grafickém zpracování a celkovém
dojmu, tak těžce trpí v jiné oblasti, např. v mohutném datovém toku a citelně pomalejším fungování na slabších
zařízení. Výsledkem jsou tak průměrné či lehce nadprůměrné aplikace, které nakonec přinesou uživateli to, co by
čekal, ale dají mu leckdy zabrat. Lépe si vedou především menší společnosti a menší projekty stavěné od
začátku.
Podívejme se nejprve na nativní mobilní aplikace. Tady je vidět velká snaha tvůrců o přinesení nápadu a řešení
konkrétního, úzce vymezeného problému uživatele. Důraz se klade na jednoduché a příjemné používaní.
Z tohoto pohledu si aplikace vedou dobře. Typickou slabinou je neestetické grafické zpracování aplikací. Někdy
působí vyloženě amatérsky a výjimkou nejsou ani aplikace velkých společností. Běžné je také ignorování
uživatelských zvyklostí na Androidu bez přínosu inovativního ovládání. Podpora pro Windows Phone je
z pochopitelných důvodů sporadická, ale jediná představená aplikace pro tuto platformu se skutečně povedla.
Druhou skupinou jsou mobilní verze velkých webů. Tady výrazně převažují samostatné řešení na tradiční
subdoméně m.domena.cz nad responzivním designem. Tato samostatná řešení mají vesměs dobrou kvalitu. I
v případě rozsáhlejších služeb se autoři snaží o maximální jednoduchost a přehlednost. Je znát, že tento přístup
se už nějakou dobu používá. Vývojáři mají zavedené techniky, používají osvědčené prvky a mobilní weby (až na
výjimky) netrpí školáckymi chybami. Na druhou stranu také nepřinášejí nic nového a jsou tak nějak okoukané.
Žádný z nich vysloveně nevybočuje z řady. Využívání moderních technologií a širokých možností webových
prohlížečů patří spíše do kategorie občasných nesmělých pokusů. Poutavější grafika a rozvržení obsahu také
není na denním pořádku. Překvapením pro mne bylo, že vícero e-shopů i v dnešní době nepoužívá při přihlášení
a objednávání zabezpečené spojení.
Responzivní weby jsem si nechal na konec. Tato nejmenší skupina mobilních řešení je současně tou nejvíce
rozporuplnou. Jedná se o techniku, která je nová, dravá a velice moderní. Mnohdy je považována za
nejjednodušší možnost, jak přinést velký web na malé mobilní zařízení. Chyba lávky. Jsem přesvědčen, že od
jisté hranice komplexnosti webu se vám to zkrátka nepodaří. Společnostem, které se rozhodnou použít
responzivní design pro svůj existující web až na úroveň malého mobilního telefonu, bych si dovolil doporučit, aby
se vážně zamysleli nad tím, jak svůj web co nejvíce zjednodušit. Kvalita hodnocených webů v této skupině
značně kolísá. Vedle webu, který zaujme, působí profesionálně a má nakročeno správným směrem, stojí
vyloženě propadák. Typickými nedostatky jsou: extrémně velký datový tok a počet dotazů na stránku,


Ÿ strana 31 z 48


rozumí a kdo teprve začíná a zkouší, kudy by mohla vést cesta. Paleta byla tedy pestrá, byť většinou zaměřená
především na Facebook, což však odpovídá rozložení českého internetu.
U každého sociálního profilu byl zajímavý celkový dojem. Některé působily sympaticky a přirozeně. Jinde byla
znát až přehnaná snaha o přátelskost a neformálnost. To ale občas k identitám některých společností nesedí. Byť
jsou sociální sítě svým vlastním rybníčkem, tvář samotné firmy by měla být alespoň trochu zachována. Ta se totiž
v tomto rybníčku stejně neschová - z něj se nakonec vždy vynoříme zpět do reality.
Témata komunikace měly některé profily skvěle sladěné s celkovým marketingem společnosti. Jiné profily zase
zvolily opačný přístup a razí si na sociálních sítích svou vlastní kolej. Témata byla většinou zábavná a rád jsem si
je přečetl celá. Přes to jsem se často setkal se sice dobrými tématy, která měla však výsledně nekvalitní obsah
nebo jejich podání bylo zkrátka nudné. Zvláště pokud bylo tématem obchodní sdělení, pomohlo by mu občas
doplnění o zajímavý obsah či třeba zabalení do více zábavné obálky, aby se využilo potenciálu sociálních sítí. V
poslední řadě, byť jen zřídka, jsem se setkal s tématy, která byla příliš jednoduchá až sexistická, což rozhodně
nepovažuji v dnešní době za kvalitní marketing.
Na sociálních sítích by to samozřejmě nešlo bez samotných uživatelů a zacházení s nimi byla poslední část
hodnocení. Většina hodnocených profilů měla tuto kapitolu zvládnutou výborně. Rychlé odpovědi každému
uživateli (či skupině uživatelů) s příjemným tónem odpovídajícím jejich sociálnímu profilu. Velmi oceňuji přívětivou
osobní komunikaci a oslovování jménem. Na pováženou je však už potom třeba pozdrav, který někdy nebyl zcela
adekvátní k dané společnosti. Perfektně měly některé profily zvládnuté reakce na negativní či naštvané uživatele,
kde je reakce obzvláště komplikovaná a evidentně mají pro tyto situace dobře připravené strategie řešení. Jako
pozitivní bych rozhodně označil i časté vyjádření vlastních emocí (třeba použitím smajlíků) vůči danému uživateli ať už šlo o reakci na pochvalu či řešení problému. Naproti tomu jako hrubě negativní považuji občasný výskyt
ignorace, kdy na některé uživatelské příspěvky nebyla žádná reakce, a tak svojí neaktivitou přichází sami o to, co
by jinak mohli získat.

EVA ILLÉSOVÁ

Eva je absolventkou nizozemské Leiden University v oboru klasických a digitálních médií.
Je na volné noze a specializuje se na marketing v sociálních sítích. Firmám jako je Eta,
Google, Aukro nebo Favorit pomáhá s prezentací a komunikací na Facebooku nebo Google+.
Školí zaměstnance firem, aby i zde dokázali budovat značku, pro kterou pracují. Přináší
inovace do komunikačních strategií, řeší krizové komunikace a přednáší o trendech z oboru.
Linkedin profil.

Stránky, které jsem v době hodnocení studovala, volily ve většině případech komunikační témata, která
odpovídají jejich zaměření. Soustředí se na podstatné informace a frekvence postování bývá dostačující, někdy
lehce
podprůměrná.
Nicméně
zpracování
příspěvků
v
mnoha
případech
hodnotím
jako
nedostatečnou. Doporučuji volbu zajímavějších fotek i zpracování postů s odkazem (uveřejnit text + odkaz a jako
ilustraci obrázek. Velké množství postů je uveřejňováno pouze formou text + link, kdy náhled webu nevypadá
dobře. Takový post vizuálně nezaujme). I samotná témata by se dala podat zábavněji, což by se určitě odrazilo i v
zapojení uživatelů do diskuzí a v počtu dalších reakcí.
Zaměřila jsem se i na hodnocení formy zpracování textů (jazyk, chyby, formulace, reflektování cílové skupiny).
Admini některých stránek využívají ohraných a nezajímavých formulací, dělají gramatické chyby a uniká jim, kdo
je jejich cílová skupina, se kterou tudíž nemohou komunikovat způsobem, který ji zaujme. Zajímavější odezvy by
se dalo dosáhnout přátelštějším jazykem i častějšími reakcemi na komentáře fanoušků, které si o komentář často
přímo říkají. Fanoušci tak získají pocit, že stránka (firma) jejich komentáře vidí, čte a je za ně ráda.
Vzhled stránek hodnotím celkem kladně, jak volbu profilových fotek, tak cover fotky. Nicméně alespoň náznak
kreativity by stránkám prospěl, stejně jako v některých případech kvalitnější grafické zpracování. Kvalitní záložky
a aplikace určitě souvisí s finančními možnostmi, ale u velkého množství sledovaných stránek chybí alespoň
základní využití tohoto nástroje, se kterým by se dalo velmi zajímavě pohrát.


Ÿ strana 33 z 48


4 Inspirujte se od vítězů a oceněných
v celosvětové soutěži Webby Awards
4.1 Základní fakta
WEBTOP100 – česká soutěž firemních webových prezentací má ve světě několik “sester“. Jednou ze světově
nejuznávanějších soutěží hodnotících internetové projekty je WEBBY AWARDS. V rámci 17. ročníku soutěže se
přihlásilo přes 11000 projektů, a byli vyhlášeni vítězové ve více jak 100 žebříčcích.

4.2 Porota
Již od roku 1996, kdy byla soutěž založena, jsou vítězové Webby Awards vybíráni Mezinárodní akademií
digitálního umění a věd (IADAS). Tato akademie je složena z více jak 1000 členů – webových expertů,
businessmanů, vizionářů, kreativních osobností a předních velikánů společnosti. Co do oblastí působnosti, jedná
se o velmi rozmanitou společnost.

4.3 Ocenění a kategorie
Vítězné projekty Webby Awards se dostávají do společnosti vítězů, jako jsou Twitter, Google, eBay, Pinterest,
Skype, Fab.com, Instagram, BBC News, CNN, The Guardian, The New York Times, AOL, Tumblr, Wikipedia,
ESPN, Funny or Die, Comedy Central, PBS, The Huffington Post, the Sundance Channel, and The Onion.
Struktura kategorií Webby Awards je obsáhlejší než v soutěži WebTop100. Webby Awards má pět základních
kategorií: Websites, Interactive Advertising & Media, Online Film & Video, Mobile & Apps a Social. Těchto 5
kategorií se následně dělí do více jak 100 žebříčků. V každém žebříčku je uděleno ocenění Webby Awards a
People’s Voice.


Ÿ strana 35 z 48


Best practices – Webby Awards
TED-Ed - (http://ed.ted.com/)

Best practices – People’s Voice
Dropbox - (https://www.dropbox.com/)


Ÿ strana 37 z 48


Fashion & Beauty – People’s Voice
Gilt.com - (http://www.gilt.com/)

Real Estate – Webby Awards & People’s Voice
Zillow - (http://www.zillow.com/)


Ÿ strana 39 z 48


Shopping – Webby Awards
OneNike - (http://judgeseyesonly.com/onenike)

Shopping – People’s Voice
Fab - (http://judgeseyesonly.com/onenike)


Ÿ strana 40 z 48


Online Campaigns – Webby Awards
The Biggest Champions League Final of All Time - (http://uclfinal.com/case2/)

Viral Marketing – Webby Awards & People’s Voice
Dumb Ways to Die - (http://digitalshowcase.com.au/dumbwaystodie)


Ÿ strana 44 z 48


Kontakty
Základní kontakty
WebTop100
Internet Info, s. r. o.
Milady Horákové 109/116,
16000 Praha 6
tel: (+420) 277 004 666
e-mail: info@webtop100.cz
web: www.webtop100.cz

Kontaktní osoby
Manažer projektu
Roman Tošnar
tel: (+420) 775 854 238
e-mail: roman.tosnar@webtop100.cz

Garant projektu
Luboš Plotěný
tel: (+420) 277 004 650
e-mail: lubos.ploteny@dobryweb.cz

Autorská práva
Tento dokument byl vytvořen pro účely projektu WebTop100. Autorská práva náleží Dobrému webu, bez jehož
písemného souhlasu není možné dokument zveřejnit ani dále šířit jiným způsobem.


Ÿ strana 48 z 48

Ochutnávka studie WebTop100: Srovnání kvality českých webů a dalších digitálních řešení, 2013

Recomendados

Recomendados

Más contenido relacionado

Similar a Ochutnávka studie WebTop100: Srovnání kvality českých webů a dalších digitálních řešení, 2013

Similar a Ochutnávka studie WebTop100: Srovnání kvality českých webů a dalších digitálních řešení, 2013 (20)

Más de Sherpas

Más de Sherpas (20)

Ochutnávka studie WebTop100: Srovnání kvality českých webů a dalších digitálních řešení, 2013