1. přednáška 03
Fakulta elektrotechniky a informatiky
Univerzita Pardubice
2012/2013

2.  Ing. Jan Hřídel (@h0nza)
◦ jan.hridel@upce.cz
◦ 466 037 178
◦ kancelář: 03 012
◦ www.hridel.com

3. @h0nza

5.  Nejvyšší úroveň
◦ Váš kód vás přežije
The Art of Commputer
Programming OOP
No comment ;)
TeX
Windowing GUI
Dijkstra Knuth Kay

6.  Světově známí a vybudovali úspěšný byznys
◦ The real freedom zero
Doom | Quake | … RoR | 37 Signals No comment ;)
Carmack Hansson Gates

7.  Známí v programátorských kruzích
◦ Slavný je dobrý, ale úspěšný je lepší
 Většinou pracují pro velké a dobře známé
korporace nebo jsou členy startup týmů

8.  Úspěšná kariéra softwarových vývojářů
 Výborné skills
◦ Nemají problém sehnat práci
◦ Firmy je berou „všema deseti“
 Ale co dál? Kam se odtud posunout?

9.  Dost dobrý programátor, který ale není
vynikající programátor
◦ A možná ani nikdy nebude
◦ Většinou chybí talent na kódování

10.  Rádi kódují
 Ukazují své projekty
 Věnují programování hodně volného času
 Mohou se rychle přesunout do skupiny
pracujících programátorů

11.  Typický programátor – Jan Kodér
 Obvykle pracuje v rámci velké „anonymní“
společnosti
 Programování je jejich práce, ne „celý jejich
život“

12.  Spadli do programátorské role ani nevědí jak.
◦ A to bez předchozích znalostí a zkušeností
 Vše, na co sáhnou, se stává utrpením pro
ostatní spolupracovníky (programátory) –
možná s výjimkou jiných špatných
programátorů.

13. Bez rostoucího
nadšení to bude
zas jen rutina a
práce

15.  Je to vždy vaše chyba!

16.  Nejlepší kód je „žádný“ kód!
http://goo.gl/87XHC

17.  Nejlepší kód je „žádný“ kód!
◦ Jako softwaroví vývojáři jste svým vlastním
nejhorším nepřítelem.

18.  Nejlepší kód je „žádný“ kód!
◦ Kód lze hodnotit z mnoha úhlů pohledů:
 Stručnost
 Plná funkcionalita
 Rychlost
 Čas strávený kódováním
 Robustnost
 Flexibilita
if (s == String.Empty) vs. if (s == “”)

19.  Komentáře!
◦ Ne co
◦ Ne jak
◦ Ale proč
„to write good comments you have to be a good writer“

20.  Dodržujte konvence!

22.  Pascal casing
◦ První písmeno každého slova velkým písmenem
◦ Nepoužívají se podtržítka
 DruhaMocnina
◦ Pro většinu identifikátorů
 Camel casing
◦ První písmeno malé; druhé a další slova začínají
velkým písmenem.
 druhaMocnina
◦ Parametry metod, lokální proměnné, soukromé
datové složky třídy

23.  Prostory jmen
◦ Hlavní namespace – název společnosti
◦ Vnořený namespace – název projektu (aplikace)
 Názvy identifikátorů se uvádějí bez prefixu
◦ Kromě rozhrání s prefixem I, např. Idisposable
◦ Například název třídy by neměl být CDog nebo TDog,
ale jen Dog

24.  Zkratky a akronymy
◦ Malými písmeny – první znak však závisí na typu
identifikátoru
 htmlControl – pro soukromé složky
 HtmlControl – pro ostatní složky
◦ Výjimka – dvouznaké zkratky jsou velkými písmeny
 kromě těch, které jsou na začátku identifikátoru a mají
být psány velbloudím stylem
 DBCommand – veřejná složka
 dbCommand – soukromá složka
 V .NET není pevně dodrženo (DbConnection)

25.  Více viz MSDN knihovna a téma
„Guidelines for Names“
http://goo.gl/179I1

26.  Posloupnost písmen a číslic
začínající písmenem.
◦ „Písmeno“ – jakýkoliv znak
z UNICODE
 Rozlišují se malá a velká
písmena
 Na začátek lze přidat znak @
◦ @do vs. do
Klíčové
slovo

27.  Vždy malým písmenem
http://goo.gl/8Di7A

28.  Modifikátory (nep) typ identifikátor inicializace (nep)
◦ Modifikátory
 const
 volatile
◦ Typ – typ proměnné
◦ Identifikátor – jméno proměnné
◦ Inicializace – inicializační část

30. There are
NO GLOBAL
variables in C#

31.  Příklady
int i, j = 11, k = 5;
const int m = 10, n = 20;
n je také
konstanta

32.  Rozdíly oproti C++
◦ Modifikátor const lze použít pro předdefinované
(základní) datové typy. U referenčních typů (třídy)
jej lze použít pouze tehdy, pokud je proměnná
inicializována hodnotou null.
◦ Překladač nedovolí použít proměnnou jež nebyla
inicializována.
◦ Ve vnořeném bloku nelze deklarovat proměnnou
stejného jména jako v bloku nadřezeném.

33.  Rozdíly oproti C++
◦ Mezi prostorem jmen a identifikátorem a mezi
vnořeným a nadřazeným prostorem jmen se uvádí
tečka.
◦ Pro složky prostorů jmen lze uvést přístupová
práva.

34.  Deklarace
namespace jméno { direktiva_using(nep)
deklarace_složek }
◦ jméno – název prostoru jmen
◦ direktiva_using – direktiva using (viz dále)
◦ deklarace_složek – deklarace datových typů (tříd, struktur,
výčtových typů, …)

35.  Deklarace vnořeného prostoru jmen
◦ Způsob 1
namespace Vnější
{
namespace Vnitřní
{
class X {}
}
}

36.  Deklarace vnořeného prostoru jmen
◦ Způsob 2 (v C++ neexistuje)
namespace Vnější.Vnitřní
{
class X {}
}
 V obou případech se mimo prostor jmen
k X přistoupí způsobem Vnější.Vnitřní.X

37.  Přístupová práva
◦ public – datový typ je veřejně přístupný, lze jej
použít i v jiných sestaveních
◦ internal – datový typ lze použít pouze v
sestavení, ve kterém je deklarován
 internal je výchozí – automaticky doplněno
překladačem, pokud není specifikováno jinak

38.  Syntaxe deklarace
◦ using jméno_prostoru_jmen;
◦ using alias = jméno_prostoru_jmen;
◦ using alias = jméno_typu;
 Direktiva using musí předcházet všem deklaracím
v prostoru jmen.

39.  Syntaxe deklarace
◦ using jméno_prostoru_jmen;
 Slouží k specifikaci prostoru jmen, jehož identifikátory se
nemusí v programu klasifikovat jménem tohoto prostoru.
 Při použití using System; lze psát rovnou
Console.Writeline(); protože Console je
součástí prostoru jmen System.
◦ Nelze však psát File.Create(“data.txt“); ani
IO. File.Create(“data.txt“);
PROČ?

40.  Syntaxe deklarace
◦ using jméno_prostoru_jmen;
 Slouží k specifikaci prostoru jmen, jehož identifikátory se
nemusí v programu klasifikovat jménem tohoto prostoru.
 Při použití using System; lze psát rovnou
Console.Writeline(); protože Console je
součástí prostoru jmen System.
◦ Nelze však psát File.Create(“data.txt“); ani
IO. File.Create(“data.txt“);
PROČ?
File leží v prostoru jmen
System.IO, a ten není
direktivou using
zpřístupněn.

41.  Syntaxe deklarace
◦ using alias = jméno_prostoru_jmen;
 Slouží k jinému pojmenování existujícího prostoru jmen.
 alias – nové jméno prostoru jmen
 jméno_prostoru_jmen – původní označení prostoru jmen
using VV = Vnější.Vnitřní;
Ke složce X pak lze přistoupit přes: VV.X.

42. Obdoba typedef
z C++
 Syntaxe deklarace
◦ using alias = jméno_typu;
 Slouží k nového jména pro daný typ.
 alias – nové jméno typu
 jméno_typu – původní označení typu
 using VVX = Vnější.Vnitřní.X;
 Nelze přejmenovat klíčové slovo:
◦ using cela = int;
 Lze však napsat: Typ int je jiné
◦ using cela = System.Int32; označení pro
Int32 v prostoru
jmen System

43.  namespace alias qualifier
 Používá se ve spojení s klíčovým slovem
global nebo ve spojení s aliasem prostoru
jmen.
global lze využít ke zpřístupnění složky
z globálního prostoru jmen, která je zastíněna
jiným jmenným prostorem.
Obdoba unárního rozlišovacího operátoru ::
z C++

44. namespace GlobalniProstorJmen
{
class System { }
class Program
{
static void Main(string[] args)
{
System.Console.WriteLine("Text");
global::System.Console.WriteLine("Text");
global::System.Console.ReadKey();
}
}
}

45.  V C# je rozdíl mezi strukturami a třídami o
poznání větší než v C++.
 Syntaxe
◦ Modifikátor(nep) struct jméno specifikace_rozhraní(nep) {
složky(nep) } ;(nep)
 modifikátor – přístupová práva.
 jméno – identifikátor datového typu dané struktury, který
tato deklarace zavádí.
 specifikace_rozhraní – rozhraní, která tato struktura
implementuje (viz dále).
 složky – seznam složek struktury (datové
složky, metody, přetížené
operátory, konstruktory, vlastnosti, události a vnořené
typy).

46.  Rozdíly mezi třídami a strukturami
◦ Struktury patří mezi hodnotové typy, třídy mezi
referenční typy. Hodnotové typy se vytvářejí
v zásobníku, referenční na haldě.
◦ Všechny struktury jsou potomkem třídy
System.ValueType, která je odvozena od třídy
object. V deklaraci nelze specifikovat předka a
od struktury nelze odvodit potomka.

47.  Rozdíly mezi třídami a strukturami
◦ Struktury nemohou mít destruktor.
◦ Struktury nemohou mít uživatelem definovaný konstruktor
bez parametrů.
◦ Konstruktor struktury musí inicializovat všechny její datové
složky.
 Překladač automaticky vytváří implicitní konstruktor, který
inicializuje všechny datové složky na hodnotu 0, false nebo
null.

48.  Vytvoření instance
◦ Pomocí operátoru new
◦ Inicializací všech datových složek struktury
struct Bod
{
public double x, y;
public Bod(double x, double y)
{
this.x = x;
this.y = y;
}
}

49.  Vytvoření instance
◦ Bod a = new Bod();
K jednotlivým
datovým
◦ Bod b = new Bod(30, 40); složkám lze
přistoupit přes
tečku
(a.x, a.y, b.x, b.y).
Jaké budou
jejich hodnoty?

50.  Vytvoření instance
Identifikátory
◦ Bod a = new Bod();
a, b nejsou
a.x = 0, a.y = 0
ukazatelé.
◦ Bod b = new Bod(30, 40);
Operátor new u
struktury
b.x = 30, b.y = 40 nepředstavuje
dynamickou alokaci
paměti.
Jedná se o instance.

51. Bod c;
Nevolá se konstruktor.
c.x = 10;
c.y = 20; Složky lze inicializovat samostatně
int v = c.x + c.y;
OK

52. Think about your users and
their needs before you start
building the code, and they’ll
be happy with the final
product once you’re done!