1. Katedra chemie FP TUL – www.kch.tul.cz MIN 07
Horniny a minerály
Ještědské oblasti
Geologické a mineralogické zajímavosti
z Libereckého kraje a okolí
Nejde o úplný přehled, ale o motivaci k vlastnímu poznávání
2. Geopark Český Ráj
Český ráj představuje skutečnou geologickou učebnici. Území
o rozloze necelých 700 km2 zahrnuje širokou škálu geologických
fenoménů, paleontologické, mineralogické a archeologické lokality
i historické památky. Do prestižního seznamu sítě evropských
geoparků byl zařazen v říjnu 2005.
3. Kozákov a okolí
Sbírky hornin a minerálů z oblasti najdete v Muzeu
Českého Ráje v Turnově, v muzeu ve Votrubcově statku,
v muzeu v Lomnici nad Popelkou
5. Kozákov a okolí
V dutinách čedičů
nalezneme především
olivín
V melafyrových mandlovcích
hlavně chalcedony, jaspisy,
acháty, křišťály, ametysty ,
chlority, vápence …
29. Stupná
Zlato zde tvoří velmi drobné izometrické krystalky, skládající často i
větší agregáty. Vyznačuje se vysokou ryzostí (v průměru 930/1000),
relativně vysokou příměsí Cu (průměrně 3 %) a často i výrazně
zonální strukturou. Zonálnost je způsobena značným kolísáním
složení: Au 89,4-99,0 %, Ag 0,1-9,2 %, Cu 0,3-9,5 %. Zlato je na
žilkách nejstarším nerostem. Následují dolomit, Mn-dolomit,
seladonit, amorfní vodnaté oxidy Fe a Mn, chalcedon Mn-kalcit a
kalcit. Na stráních lze nalézt zkamenělé dřevo.
30. Hřídelec
V bazanitu se objevují olivínové koule až 10 cm velké,
obsahující kromě olivínu i magnetit a ilmenit. Spolu
s olivínem se objevují i vyrostlice augitu, amfibolu a biotitu.
33. Vestřev
3 km j. od Hostinného, povrchově těžené ložisko granátů
až 20 cm velké, silně
omleté valouny
prokřemenělých dřev
(araukarity, vzácněji
psaronie), jaspisy, šedý
chalcedon a méně i
acháty, z křemenných
odrůd se objevují
úlomky křišťálu,
záhnědy, ojediněle
ametyst
34. Západní Krkonoše
skály na hřebenech
uvolněné minerály
v potocích
35. Harrachov
Galenit, fluorit,
baryt
Hornické muzeum v místě starých dolů
36. Jizerské hory Smrk
Ráj pro milovníky skal, hornin,
minerálů a vody
Bukovec
38. Jizerka – safírový potok – minerály
Iserín, columbit a ferrocolumbit, spinel v červené, černé, zelené
a modré barvě. Černý pleonast je odrůda spinelu Vzácný je
hnědý picotit. Dalším minerálem je zirkon. Vzácně se zde
vyskytuje až v 5 mm velkých valouncích. Nacházejí se zde variety
barvy žluté (jargon), oranžovohnědé (hyacint), modré a zelené
(starlit). Mezi další drahokamy patří chryzoberyl a topaz – odrůdy
berylu – heliodor a akvamarín, dále turmalín – elbait (indigolit –
modrý, verdelit – zelený, skoryl – černý), vzácně apatit, anatas,
almandin a spessartin, epidot, monazit, xenotim, rutil, goethit,
hematit, bismut, bismutin, bismutit, fergussonit, diopsid,
kaersutit, kasiterit, magnetit, scheelit, titanit, niobit, wolframit, a
také odrůdy křemene – křišťál, ametyst, chalcedon, citrín,
záhněda, aventurín a modrý křemen. Velmi vzácně je tu i
potvrzený výskyt zlata.
39. Jizerské hory – Jizera – Smědavská hora
Jizerské „tisícovky“ – žula – výhledy
49. Naučná stezka Ještědské vápence
je 12 km dlouhá a na 12 zastaveních nás seznamuje
s geologií, geomorfologií, flórou, faunou a historií
Ještědského hřebene. Stezka začíná u železniční stanice
Pilínkov a končí na autobusové zastávce v Rozstání.
50. Vápenice – Basa
Vápence šedé, pleťové i čiré krystalické nad Naučnou
stezkou Ještědské vápence
52. Čertova zeď
národní přírodní památka
představuje žílu třetihorní
čedičové horniny,
zvětráváním
vypreparovanou
z okolních pískovců
53. Heřmanice – Kodešův vrch
alkalický olivinický bazalt
s výrazně zachovalou
sloupcovitou odlučností
54. Nové Město pod Smrkem
Naučná stezka – pozůstatky po těžbě stříbra, železných
a cínových rud
55. Bílá skála u Srbské
Přírodní památka v odlehlé části Frýdlantského výběžku,
u obce Srbská (součást obce Horní Řasnice) na hranici
s Polskem. Vyhlášeno v roce 1997. Křemenná žíla, která tu
vystupuje na povrch, je dlouhá asi 150 metrů, na
nejvyšším místě vysoká cca 20 metrů.
57. Raspenava – Vápenný vrch
svory a ortoruly - tři konkordantní čočky krystalického vápence a
dolomitu. Magnetitové zrudnění, pyrit, pyrhotin a sfalerit jako zrna
a hnízda, mikroskopické jsou arzenopyrit a chalkopyrit. Zvětráváním
vzácného kobaltinu zde vznikly povlaky erytrínu.
58. Chrastava
Měla statut
horního města,
dříve těžba
měděných,
stříbrných,
cínových,
olověných a
železných rud.
Informace
v Městském
muzeu
59. Naučná stezka Lužické a Žitavské hory
Mezinárodní naučná stezka, řada geologických zajímavostí,
pískovcové skály, zpevněné křemencem
Popova skála
60. Krompach
nová krátká naučná stezka „Jánské kameny“ na hranicích
s Německem nad Krompachem kolem čedičových skal
62. Hvozd
je jedním z nejvýznamnějších kopců
v Lužických horách. Výrazný
dvouvrcholový znělcový hřbet (750 m)
leží na státní hranici s Německem asi
1,5 km východně od Krompachu
70. Jiřetín pod Jedlovou
Bohuslav Balbín (1621 - 1688), historik a pobělohorský buditel
národa českého. Zdejší oblast v r. 1670 navštívil a zmiňuje se o
ní na více místech svého díla Rozmanitosti z historie Království
českého vydaného v Praze roku 1679 – krajina kolem
Tolštejnských hor s výskyty zlata, drahých kamenů a pokladů
ukrytých na nepřístupných a tajemných místech
71. Provodín
Skalní výchoz Lysé skály tvoří
vypreparovaná přírodní dráha (sopouch)
sloupcovitě odlučného olivinického čediče
třetihorního stáří
72. Bezděz
Geomorfologicky se jedná o dva mohutné vypreparované neovulkanické
suky oddělené nižším sedlem. Ty jsou budovány dvěma třetihorními
znělcovými tělesy. Znělec má deskovitou a sloupcovitou odlučnost.
Podloží tvoří svrchnokřídové pískovce středního turonu. Slínovce
se zachovaly ve formě denudačního reliktu kolem obou Bezdězů
78. Krásná Lípa
Nová Köglerova naučná
stezka tvoří 23 km dlouhý
turistický okruh, který
začíná a končí na náměstí
v Krásné Lípě, další
vhodná nástupní místa
jsou také na Vápence
u Doubice, v Kyjově a Vlčí
Hoře. Na trase je kolem
40 informačních tabulí,
lze zakoupit mapu naučné
stezky a podrobného
tištěného průvodce.
Je zaměřená na geologii,
přírodu, historii i lidovou
architekturu
88. Borečský vrch
Zdejší geologická zvláštnost spočívá v tom, že celý vrch je protkán sítí malých skalních
puklin, které ústí na jeho vrcholu. V zimě pak nastává velice zajímavý jev spočívající v tom,
že kopec dole na úpatí nasává studený vzduch z venkovního prostředí, který pak prochází
celou soustavou vnitřních puklin, zde se ohřívá od okolní horniny, a je podstatně teplejší
vyfukován zpět do ovzduší nahoře na temeni kopce. V létě pak působí zcela opačný efekt.
Rozdíl teplot unikajícího vzduchu vůči okolnímu prostředí může být až 20 °C. Celý kopec tak
funguje jako obrovské přírodní tepelné čerpadlo.
89. Třebenice – Podsedice
Těžba českého granátu
Další nerosty: rhaeticit,
olivín, zirkon, korund,
magnetit, ilmenit, pleonast,
90. Hnojnice u Loun
Balvany křídových hornin, které byly silnými výbuchy vyvrženy
z útrob sopek, zapadly zpět do tekuté lávy která kolem nich tuhla
rychleji, což způsobilo její paprskovité smrštění do tvaru Slunce.
91. Kamenec u Merboltic
Kamenná hůra - vyhlášena
20.8.1993, výměra 56,74 ha.
III. zóna CHKO.
Přírodní rezervace se
rozprostírá v masivu vrchu
Kamenec nad údolím
Ploučnice, Merboltického
a Valkeřického potoka.
Charakter území je dán
především největšími
souvislými plochami
otevřených čedičových sutí
v Českém středohoří
92. Těchlovice
V dutinách
čedičů natrolit
a pektolit
93. Hořenec u Bíliny
Hořenec je jednou z nejznámějších
mineralogických lokalit Českého
středohoří pro aragonit
94. Měrunice
čedičové lomy – tři patra – nálezy: puklinové
karbonáty, limonit jehlicový aragonit, zkamenělé
rostliny
96. Muzea s tématikou minerálů
Muzeum Českého ráje v Turnově
Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě
Městské muzeum a galerie Lomnice nad Popelkou
Městské muzeum Chrastava
Severočeské muzeum v Liberci
Klenotnice Nová Paka
97. Použitá a doporučená literatura
Václav Ziegler: Geologické vycházky po Českém ráji a jeho okolí,
UK Praha, Karolinum 1999
BERNARD, J. H. – ROST, R. a kol.: Encyklopedický přehled minerálů.
Praha, Academia, 1992
BERNARD, J. H.: Minerály České republiky. Praha, Academia, 2000
HOCHLEITNER, R.: Minerály a krystaly. Praha, Nakladatelství
Slovart, s. r. o.,1996
Internetové stránky VŠB Ostrava a Karlovy univerzity Praha
Databáze www.mindat.org
Zpracováno na katedře chemie Fakulty
přírodovědně-humanitní a pedagogické
Technické univerzity v Liberci
jan.gregr@tul.cz říjen 2009