Prezentace ke kurz

1. Teorie v ISK
Metodologie ISK, 22. září 2012

2. Paradigma - rámec
Teorie - směr

3.  „Předpokladem PLE je to, že jednotlivci
vykonávající nějaký úkol použijí takový způsob,
při kterém vynaloží pravděpodobně nejmenší
množství obvyklé práce – least effort.“
 Jakákoliv lidská alokace zdrojů (slov v
dokumentech, dokumenty v souborech, nebo
lidí ve městech) obvykle řídí principem LE
Principle of Least Effort: An Introduction to Human Ecology (1949)

4. Metody:
 Analýza
dokumentů, analýza
použitých zdrojů +
rozhovory atd…
 Vysvětluje informační
chování > pomáhá při
designování OPACů
 proč je používán
internet, i když
neobsahuje kvalitnější
informace? ( Zao Liu and
ZhengYe Lang, 2004)

5.  Vysvětluje vztah komunikace, informace a
smyslu
 Aktivní proces uplatňující se při vyhledávání
informací
 proces, při kterém lidé dávají smysl
prožitku/zkušenosti
 „sense-making“ informace nám pomáhají
porozumět našemu okolí a světu

7. Nejčastější metody:
 Rozhovory
 Narativní analýza

8.  technika vyhledávání informací
 skutečné vyhledávání informací nemusí vždy
fungovat na základě jednoho dotazu či
jedinou předpokládanou cestou
 Vyhledávání jako „vyzobávání informací“

9. Metody výzkumu:
 Pozorování
informačního chování
při vyhledávání

10. Kognitivní autorita popisuje druh autority, která
přirozeně ovlivňuje myšlenky a názory ostatních
lidí (působí věrohodně)
 vzniká na základě vztahu nejméně dvou lidí
 být kognitivní autoritou je něco jiného než být
expertem
 souvisí s kredibilitou – kognitivní autority jsou
hodnotnými zdroji informací
 nemusí se vždy jednat o jedince - můžeme ji nalézt
také v knihách, nástrojích
(instrumentech), organizacích, institucích

11. Využití:
 Vysvětlení konceptu
relevance informací
Metody:
 široké spektrum

12.  Constance Mellon (1986) / Sharon Bostick
(1992)
 Pro VŠ knihovny – vysvětluje bariéry, které
stojí mezi studenty a knihovnou – 5 dimenzí:
▪ Bariéry s personálem
▪ Citové bariéry
▪ Pohodlí knihovny
▪ Znalosti knihovny
▪ Mechanické překážky

13. Využití:
 Design služeb v
knihovnách
Metody:
 Dotazníky, kombinace

14.  Teorie vysvětluje učení jako sociální
participaci
 Poznávání distribuované mezi mysl, tělo,
aktivitu – učení je situační (Lave, 1988)
 Kolektivní učení nakumulováno v sociálních
praktikách (Wenger, 1998)

15.  3 podmínky existence komunity praxe:
1. Členové komunity chápou účel komunity
2. Vzájemné zapojení a učení funguje jen
tehdy, fungují-li vztahy a vzájemná důvěra
3. Členové komunity si vytváří vlastní slovník,
sdílejí příběhy, vědění je vtělené do jejich
aktivit

16. Využití:
 Studium informačního
chování vědců
Metody:
 Etnografie, pozorování

17.  Flow – duševní stav zapojení se do aktivity
 9 podmínek flow:
▪ jasné cíle
▪ okamžitá odezva
▪ rovnováha mezi úrovní výzvy a osobní dovedností
▪ slučování aktivnosti a povědomí
▪ zaměřená koncentrace na úkol
▪ pocit potencionální kontroly
▪ ztráta nesmělosti
▪ změněné vnímání času
▪ samovolná či sebeodměňující zkušenost

19. Využití:
 Design systémů –
CI, měření uživatelského
prožitku
Metody:
 ESM, deníkové záznamy

20.  Chatman, 1996
 Vychází ze sociologie vědění
 výzkumy zaměřené na informační potřeby a
chování u sociálně znevýhodněných osob

21.  Lidé, kteří jsou označeni za informačně chudé,
vnímají svou situaci tak, že nemají žádný zdroj,
jenž by jim mohl pomoci.
 Informační chudoba je částečně spojena s
rozdělením společnosti do tříd.
 Zakrývání a sebeochraňující mechanismy
 Pocit, že negativní následky odkyrtí informační
chudoby převýší výhody.
 Nové znalosti budou selektivně předávány dál.
Okolnost, která ovlivňuje tento proces, je
relevance dané informace pro každodenní
problémy a starosti.

22. Využití:
 Výzkum informačních
potřeb menšin
Metody:
 etnografie, kvalitativní

23.  Chatman, 1998
 Užitečné pro studium informačního chování
ve skupinách
 Soustředí se na malé světy s vlastními
sociálními normami
 Informace jsou vyhledávány mimo „malý
svět“ pouze v případě (všeobecně pociťované)
krize

24. Hjorland , Albrechtsen, 1995
 Doménově specifické vědění
 Využitelné pro organizaci vědění v
jednotlivých disciplínách (pro konkrétní
komunity a sociální kontexty) – důraz na
epistemologická hlediska

25. Metody:
 Empirické výzkumy
 Historické
 Bibliometrie
 Studia jazyka…

26.  Cíl: objasnit změny, kterými prochází
informační chování, potřeby a literatura
mladých lidí na prahu „digitálního věku“
 Změny se promítají i do nedigitálního světa
 INETRAKTIVITA - Změna forem a formátů
 KONEKTIVITA - Změna perspektivy
 PŘÍSTUP(NOST)- Změna hranic

27. Metody:
 Pozorování
 Případové studie
 Obsahová analýza
 Focus groups
 Rozhovory

28.  … viz prezentace úkolů