Project Restart 2024: Jan Řezáč - Nahradí AI projektové manažery?
Desk research IV/IG
1. PROJEKT KŘIŽOVATKA
NAŠE CÍLOVÁ SKUPINA: PRO KOHO TO DĚLÁME?
V České republice je čtenářům k dispozici více než 6000 knihoven. Jejich služby využívá 40 % dospělých a většina
dětí a mládeže, ročně je navštíví více než 22 milionů návštěvníků. Knihovny mají důležité místo ve vzdělávacím
systému v nejširším smyslu. Podporují vzdělávání všech stupňů a svou činností se podílejí na podpoře a rozvoji
funkční gramotnosti, především čtenářské a informační. V aktuální Koncepci rozvoje knihoven ČR je jednou z šesti
základních oblastí i podpora vzdělávání a čtenářské gramotnosti. Tato oblast se věnuje dvěma dílčím cílům: zakotvit
podporu zvyšování schopnosti efektivně užívat knihovny ve školských vzdělávacích programech a v koncepci
celoživotního učení a propagovat četbu zejména u dětí a mládeže a aktivně podporovat čtenářskou gramotnost
realizací aktivit zaměřených na práci s knihou. Je dobře, že si knihovny samy uvědomují, že jejich slabým místem je
nedostatečné začlenění knihoven do systému školního i mimoškolního vzdělávání, přestože jsou vnímány mimo
jiné jako vzdělávací instituce. Informační výchova zatím není považována za důležitou součást vzdělání, na kterém
se ve velké míře mohou podílet knihovny. V koncepci rozvoje knihoven bude kladen důraz na podporu spolupráce
1
škol a knihoven při rozvíjení čtenářské gramotnosti.
2
Naší cílovou skupinou jsou knihovníci městských knihoven v České republice. Těchto knihoven je u nás 1907 ,
mnoho z nich má však více poboček, toto číslo je tedy daleko větší.
Ve všech typech knihoven je zaměstnáno celkem 6455 pracovníků. Převážná většina z nich jsou ženy (88 %).
Ve veřejných knihovnách jsou ze 76,9 % zastoupeni odborní pracovníci. Jejich věk je ve 40 % nad 50 let, z nichž je
10 % starších 60 let. Knihovníků do 30 let je 12 %. Téměř třetina knihovníků (30 %) má středoškolské knihovnické
vzdělání, 22 % jsou středoškoláci neknihovnických oborů. Vysokoškolské magisterské vzdělání knihovnické má 14 %
knihovníků, neknihovnické 12 %. Vysokoškolské bakalářské vzdělání má 8 % zaměstnanců, z nichž 5 % je
z knihovnického oboru. Knihovníků s vyšším odborným knihovnickým vzděláním jsou 3 %, absolventů gymnázií je
3 4
9 % a nižší vzdělání mají 2 % knihovníků. Průměrné mzdové ohodnocení knihovníků se pohybuje kolem 20 tis. Kč.
1
FOJTÍK, Michal. Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 (včetně internetizace knihoven). Ministerstvo
kultury [online]. 2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/literatura-a-
knihovny/Koncepce_rozvoje_knihoven_2011-2015.pdf
2
Knihovny v České republice. [online]. 26.10.2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z:
http://www.knihovny.net/default3.htm
3
HOUŠKOVÁ, Zlata. Analýza mzdové, věkové a vzdělanostní struktury pracovníků knihoven v ČR 2012: První
výsledky průzkumu. [online]. 2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z:
http://www.svkos.cz/data/xinha/sdruk/ks2012/2012_KKS_Houskova1.pdf
4
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Tabulka č. C1: Počty zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy v jednotlivých
zaměstnáních [online]. 2011 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z:
http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/01003F631C/$File/310912C01.pdf
1
3. Zároveň z odpovědí vyplynulo, že k IV používají knihovny vlastní vytvořené materiály, ale mají zájem o koncepční
materiály, které by obsahovaly především praktické ukázky a metody k rozvoji IG; nižší zájem byl potom
o teoretické podklady.
8
Potřeba tvorby materiálů a podkladů k IV je patrná i z aktuální Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015, dílčí cíl 10 :
“Vytvořit materiální podmínky k rozvoji knihoven jako center neformálního celoživotního učení (= vzdělávacích
institucí) pro oblast zájmového vzdělávání a dále pro oblasti literární, dokumentové, počítačové a informační
gramotnosti obyvatel s cílem zvýšení jejich schopnosti efektivně využívat informační zdroje.”
JAKÁ JE PRAXE V ZAHRANIČÍ?
V zahraničí existuje relativně mnoho projektů se zaměřením a cílem podobným projektu Křižovatka. Na internetu
lze nalézt celou řadu zahraničních stránek, které knihovníkům nabízejí v praxi ověřené vzdělávací lekce. Některé
z nich budou představeny níže:
SLOVENSKÁ PEDAGOGICKÁ KNIŽNICA
Slovenská pedagogická knižnica nabízí uživatelům ke stažení dva materiály, které se zabývají informačním
9
vzděláváním dětí . Prvním z nich je Scenár informačnej výchovy pre MŠ a I. ročník ZŠ, jenž obsahuje čtyři vzorové
lekce určené žákům mateřských a základních škol. Základním školám je věnovaná i druhá práce s názvem Scenáre
vyučovacích hodín s integráciou Informačnej výchovy v 1.-4. ročníku ZŠ, skládající se ze sedmi lekcí.
LIBRARY OF CONGRESS
10
Americká Library of Congress na svém webu vystavuje několik desítek vzdělávacích lekcí , ve kterých mohou
knihovníci vyhledávat podle tématu, abecedního pořádku a v případě materiálů, zabývajících se historií
(např. World War I), dle časových period, do kterých spadají.
UTAH EDUCATION NETWORK
11
Na stránkách Utah education network jsou lekce rozděleny jak podle svého tematického zaměření, tak podle
12
vzdělávacího stupně, pro který jsou určeny. Na knihovníky je zacílena především sekce Library Media ,
jež obsahuje materiály, jakými jsou např. Dewey Decimal Game, Shelving or Finding Books a další.
8
FOJTÍK, Michal. Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 (včetně internetizace knihoven). Ministerstvo
kultury [online]. 2012 [cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/literatura-a-
knihovny/Koncepce_rozvoje_knihoven_2011-2015.pdf
9
Informačná výchova. Slovenská pedagogická knižnica [online]. Bratislava: Slovenská pedagogická knižnica, 2012
[cit. 2012-10-26]. Dostupné z: http://www.spgk.sk/?Informacna-vychova
10
Lesson Plans. Library of Congress [online]. Washington: Library of Congress, [2012] [cit. 2012-10-26]. Dostupné z:
http://www.loc.gov/teachers/classroommaterials/lessons/
3
7. NAKLIV: Národní klastr informačního vzdělávání
Projekt NAKLIV působí pod KISK MU. Je založen na partnerství informačních institucí, které se informačním
vzděláváním zabývají.
K NIHOVNY
Kde brát inspiraci? Jako příklady fungující praxe lze uvést lekce informačního vzdělávání těchto knihoven:
MěK Polička, MěK Sedlčany, KK Vysočiny v Havlíčkově Brodě.
P ROFESNÍ SDRUŽENÍ A PROJEKTY
- SKIP
- PARTSIP
- SEX
- CEINVE
M ÉDIA
V mediální oblasti informují o problematice informační gramotnosti zejména odborná média, např. IKAROS, Duha,
Čtenář, Kritické listy apod.
ZÁVĚREM
Mnoho knihoven a vzdělávacích institucí se dlouhodobě snaží vytvořit ucelenou koncepci informačního vzdělávání,
ale doposud se nepodařilo uspokojivě zformovat celostní a přenositelné metodiky, které by mohly být globálně
využívány jako podkladový materiál pro knihovníky (i pedagogy) při zvyšování informační gramotnosti dětí
(uživatelů). Projekt Křižovatka se bude snažit pod záštitou Kabinetu informačních studií MU a ve spolupráci s
vybranými základními školami tento problém vyřešit.
7