1. NEJVYŠŠÍ ORGÁNY EU
Základ institucionálního rámce EU tvoří sedm orgánů EU.
1) Evropská rada
Pracuje od roku 1974. Tvoří ji hlavy států nebo předsedové vlád každé z členských zemí EU
spolu s předsedou Evropské komise. Schází se na summitech přibližně čtyřikrát ročně
zpravidla v Bruselu. Její předseda ale může v případě nutnosti svolat mimořádnou schůzku.
Rozhoduje o nejdůležitějších politických a ekonomických otázkách. Vymezuje směry,
kterými se má EU ubírat. Rozhoduje na základě jednomyslnosti. Nemá pravomoc schvalovat
právní předpisy. Funkci stálého předsedy Evropské rady, který je volen na 2,5 roku, zřídila
Lisabonská smlouva.
V současné době funkci předsedy Evropské rady vykonává Herman Van Rompuy.
2) Rada
Do roku 1993 fungovala pod názvem Rada ministrů, pak jako Rada Evropské unie. Rada
vykonává funkce legislativní a exekutivní. Sestává se z ministrů všech členských zemí EU,
kteří se účastní o rozhodování o zákonech EU. Členské státy posílají na každé zasedání Rady
toho ministra, který odpovídá za politickou oblast, jež bude projednávána. Nejčastěji se
setkávají ministři zemědělství, ministři financí a ministři zahraničí (Rada pro obecné
záležitosti). Jednání se konají v Bruselu a Lucemburku.
Rada rozhoduje jednomyslně na základě kvalifikované většiny, kdy hlasy členských států
mají různou váhu, v závislosti na počtu obyvatel. Hlasů je celkem 345 a jsou rozděleny takto:
- Francie, Itálie, Německo a Spojené království: 29
- Polsko a Španělsko: 27
- Rumunsko: 14
- Nizozemsko: 13
- Belgie, Česká republika, Řecko, Maďarsko, Portugalsko: 12
- Dánsko, Finsko, Irsko, Litva a Slovensko: 7
- Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko a Slovinsko: 4
- Malta: 3
Od zavedení Smlouvy z Nice (2003) a po přistoupení Rumunska a Bulharska (2007), platí do
r. 2014 systém tzv. trojí většiny:
- pro přijetí návrhu musí být minimálně 255 hlasů z 345 (73,9 %)
- pro návrh se vysloví nadpoloviční většina členských států (14)
- součet počtu obyvatel zemí, které s návrhem souhlasí, musí představovat minimálně 62 %
celkové populace EU.
Každý půlrok předsedá Radě jiná země EU. Jejím úkolem je organizovat setkání a
reprezentovat EU navenek.
3) Evropská komise
Vysoký úřad Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) byl předchůdcem Komise a měl
„nadstátní charakter“. První předsedou byl v letech 1952 - 1955 Jean Monet. V r. 1958 po
schválení Římských smluv byla ustavena Komise Evropského hospodářského společenství.
Evropskou komisi tvoří 27 komisařů – každou členskou zemi reprezentuje jeden, a jim
podřízený komplex správního aparátu s hlavním sídlem v Bruselu. Evropská komise zasedá
každý týden. Zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku. Komisaři nesmí hájit národní zájmy, i

2. když je do funkce navrhují národní státy. Připravuje návrhy nových evropských právních
předpisů a má na starosti provádění politik EU a využívání finančních prostředků EU.
V čele stojí předseda navržený Evropskou radou a schválený parlamentem, komisaři jsou
jmenováni Radou, předsedou komise a potvrzeni Evropským parlamentem.
V současnosti předsedou Komise pro období 2010 - 2014 je José Manuel Barroso
(Portugalsko), místopředsedkyní Catherine Ashton.
4) Evropský parlament
Předchůdcem Evropského parlamentu bylo „Společné shromáždění“ Evropského společenství
uhlí a oceli. Zasedalo poprvé v září 1952 ve Štrasburku. Shromáždění se skládalo ze 78
poslanců, kteří byli delegováni národními parlamenty.
Nová společenství – EHS a Euratom (vznikla na základě Římských smluv) měla vlastní
vrcholné orgány, které ale podléhaly parlamentní kontrole Společného shromáždění. V březnu
1958 byl orgán přejmenován na Evropské parlamentní shromáždění. Roku 1962 bylo
Evropské parlamentní shromáždění přejmenováno na Evropský parlament (EP). Po
přistoupení nových států v r. 1973 se počet členů Evropského parlamentu zvýšil na 198.
První přímé volby do EP se konaly v r. 1979 a bylo zvoleno 410 poslanců. V zatím posledních
volbách v r. 2009 bylo do EP zvoleno 736 poslanců. V dalších volbách v r. 2014 má mít EP
750 poslanců a 1 předsedu.
Volby do EP se konají každých 5 let. Do EP bylo možné v r. 2009 zvolit za ČR 22 poslanců,
za Slovenskou republiku 13 poslanců.
Poslanci EP jsou financování z rozpočtu národních států. Nezasedají v poslaneckých lavicích
podle své státní příslušnosti, ale na základě příslušnosti k politické frakci.
EP má tři oficiální sídla: plenární zasedání parlamentu se koná každý týden v každém měsíci
ve Štrasburku (Francie). Stálé výbory se schází mezi plenárními zasedáními v Bruselu
(Belgie). Předsednictví parlamentu a generální sekretariát sídlí v Lucemburku (Lucembursko).
Od r. 2009 stojí v čele EP s 736 poslanci předsednictvo (voleno na 2,5 roku), předseda EP
Jerzy Buzek (Polsko), 14 místopředsedů a 5 kvéstorů s hlasem poradním.
Pravomoci EP jsou postupně rozšiřovány. Jako všechny parlamenty má i EP tři základní
pravomoci:
- zákonodárnou,
- rozpočtovou,
- kontrolní nad výkonnými orgány.
5) Soudní dvůr EU
Dohlíží na jednotný výklad evropského práva. Má sídlo v Lucemburku.
6) Evropská centrální banka
Patří od Lisabonské smlouvy mezi orgány EU. Tvoří spolu s národními centrálními bankami
Evropský systém centrálních bank, je měnovou bankou pro Eurozónu, sídlí ve Frankfurtu nad
Mohanem.
7) Evropský účetní dvůr
Jeho úkolem je kontrolovat, zda jsou finanční prostředky Unie vynakládány podle správných
zásad na správné účely. Sídlí v Lucemburku.

3. Argumentace:
Téma mé práce se jmenuje Nejvyšší orgány EU. V rámci mého studijního oboru se vyučuje
předmět Evropská integrace. Jeho zakončení je zkouška. Nejvyšší orgány EU je jedna
zkušební otázka, proto jsem se rozhodla toto téma vypracovat. To mi pak jistě pomůže
k úspěšnému ukončení zkoušky. Téma posléze mohu využít jako výukový materiál v rámci
základů společenských věd pro mé budoucí učitelské povolání.
Anotace:
V mém závěrečném úkolu v rámci kurzu KPI se jako studentka občanské výchovy zabývám
otázkou nejvyšších orgánů EU. Základ institucionálního rámce EU tvoří sedm orgánů EU.
Jsou jimi Evropská rada, Rada, Evropská komise, Evropský parlament, Soudní dvůr EU,
Evropská centrální banka, Evropský účetní dvůr. Postupně se věnuji každému orgánu zvlášť.
Vždy zmiňuji základní a nejdůležitější informace (např. vznik, sídlo, funkce, pravomoci, atd.)
Klíčová slova:
Nejvyšší orgány Evropské unie, Evropská rada, Rada, Evropská komise, Evropský parlament,
Soudní dvůr EU, Evropská centrální banka, Evropský účetní dvůr
Mentální mapa:
Zdroje:
1) GOŇCOVÁ, Marta a kol. Evropská integrace: Úvod do studia. 1. vyd. Brno: Masarykova
univerzita, 2010, s. 176. ISBN 978-80-210-5347-2.
o známe autory knihy, kteří jsou odborníky zabývajícími se danou problematikou
o tato kniha nám byla doporučena jako kvalitní zdroj
o kniha obsahuje odbornou terminologii a jsou uváděny zdroje, odkud autoři použitou
literaturu čerpali
o kniha je přehledně členěna do kapitol a podkapitol
o je doplněna o vhodné přílohy napomáhající studiu
o hloubka i šířka obsažené tematiky jsou dostatečné
2) EUROPA – Oficiální internetové stránky Evropské unie [online]. 22.5.2009, 3. ledna 2013
[cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://europa.eu/index_cs.htm
o zdroj je důvěryhodný, neboť se jedná o oficiální internetové stránky
o jsou známy osoby, které za obsah odpovídají
o celý web je vhodně strukturovaný a přehledný
o text obsahuje odbornou terminologii
o hloubka i šířka obsažené tematiky jsou dostačující

4. 3) Jaký bude podíl ČR v případě jejího začlenění do EU na jejích rozhodovacích
mechanismech?. HUDEČEK, Vladimír. Britské listy [online]. 25. květen 2001 [cit. 2013-01-
05]. Dostupné z: http://www.blisty.cz/files/isarc/0105/20010525j.html
o zdroj lze považovat za důvěryhodný
o je uveden autor článku
o autor uvádí své zdroje literatury, které v práci použil
o používá odbornou terminologii, text je vhodně strukturovaný
o Britské listy nám byly doporučovány jedním odborníkem na fakultě jako možný
vycházející zdroj