1. Historie matematické lingvistiky
Kurz práce s informacemi
Zimní semestr 2012, Monika Kolářová
Závěrečný úkol
Argumentace
Téma ,,Historie matematické lingvistiky'' jsem si vybrala hlavně z důvodu zájmu o tuto vědní
disciplínu. Můj obor má s lingvistikou hodně společného, a to je taky jeden z důvodu výběru
tohoto tématu. V 1. semestru jsem měla možnost navštěvovat přednášku a seminář pana Mgr.
Vlastimila Broma, Ph.D., kde byla lingvistika jedno z hlavních témat. Bohužel tuto konkrétní
disciplínu jsme probírali pouze okrajově, proto hlavní roli při výběru tématu pro závěrečný
úkol do tohoto předmětu sehrál hlavně můj osobní zájem, jak už jsem uvedla na začátku.
Anotace
Tento odborný text na téma ,,Historie matematické lingvistiky'' se zaobírá exaktním popisem
pojmu ,,matematická lingvistika'', ale především historií této vědecké disciplíny. V tomto
odborném textu je také uvedeno rozdělení matematické lingvistiky, dále text obsahuje
diagram významných osob matematické lingvistiky a obrázek, kde je znázorněna frekvence
českých písmen. Na začátku textu je malý přehled charakteristiky rozdělení této vědní
disciplíny.
Klíčová slova:
matematická lingvistika, historie, rozdělení (rozdělení matematické lingvistiky),
významné osoby matematické lingvistiky

2. Matematická lingvistika
Matematická lingvistika je pomezní disciplína stojící na hranici mezi matematikou a
jazykovědou. Také v lingvistice platí, že termín ,,pomezní'' je třeba chápat jako fakt, že jsou to
disciplíny stojící na pomezí dvou nebo více tradičních vědních oborů. Není možné tento
termín chápat tak, že tyto dvě disciplíny jsou pouze okrajovou složkou lingvistiky, naopak
stojí v samém centru této vědy. Termín ,,matematická lingvistika'' můžeme chápat dvěma
způsoby. Jednak jím lze označovat hraniční disciplínu, která má stejně blízko k jazykovědě i
matematice nebo jím rozumíme část lingvistiky, která využívá matematických metod. Cílem
matematické lingvistiky je především přesný popis přirozeného jazyka opřený o matematické
metody. Může být také pomocníkem jiných oborů - např. sdělovací technika či samotná
matematika.
Matematická lingvistika se rozděluje do tří odvětví, a to na základě toho, které
matematické metody jsou zrovna využívány:
Kvantitativní lingvistika (také označována jako lingvistika statistická) využívá pro
studium přirozeného jazyka kvantitativní matematické metody (teorie
pravděpodobnosti, matematická statistika aj.).
Algebraická lingvistika (v současnosti nejrozšířenější označení formální lingvistika,
někdy označována jako teorie matematických modelů jazyka) využívá především
nekvantitativní matematické metody (algebra, teorie množin, teorie grafů, logika aj.) a
zabývá se formálním popisem gramatik a jazyků.
Počítačová lingvistika (dříve označována jako lingvistika strojová, dnes známá také
pod názvem lingvistika komputační), která, jak už z názvu napovídá, používá ke
studiu jazyků počítače a metody informatiky. Nejčastější činností prováděnou v
počítačové lingvistice je strojový překlad. Jeho cílem je převést text výchozího jazyka
na odpovídající text jazyka cílového.
Kvantitativní lingvistika a lingvistika algebraická jsou převážně teoretické disciplíny,
naopak počítačová lingvistika aplikuje jejich poznatky v praxi.
Historie matematické lingvistiky
Matematická lingvistika je poměrně mladá disciplína, začala se prezentovat jako
samostatná vědní disciplína na konci 50. let a začátku 60. let minulého století. Zpravidla
se jako počátek označuje rok 1957, ale jak je tomu i u jiných vědních oborů, její aktivitu
můžeme vysledovat i dříve, a to zejména v Americe a v Evropě.
Historie kvantitativní lingvistiky
Kvantitativní lingvistika byla známá ještě před samotným vznikem ostatních dvou
vědních disciplín (algebraická lingvistika, počítačová lingvistika). Nebyla sice používána
pod svým nynějším názvem, avšak matematických metod, zejména kvantitativních, se již
využívalo dříve. Objevila se dokonce už ve starověku, např. staří Hindové z náboženských

3. důvodů počítali slova v textu posvátné Rgvédy.O vážnějších pokusech zavést do
lingvistiky kvantitativní hledisko můžeme hovořit až v přelomu 19. a 20. století
Pojem ,,frekvence'' hraje důležitou roli v historii kvantitativní lingvistiky. Většinou se
jednalo o jednoduché počty různých jazykových jevů. Tyto výpočty se promítly hlavně v
potřebách praxe (sestavování Morseovy abecedy, výuka cizích jazyků aj.)
U nás se kvantitativní lingvistika jako samotná disciplína rozvíjela v rámci strukturalismu
a měla samozřejmě praktický význam pro celou řadu oblastí. Byly to takové oblasti jako
těsnopis, šifrování, výuka cizích jazyků apod. Také pro oblast např. překladatelství a
srovnávací lingvistiky má kvantitativní lingvistika velký význam.
¹Frekvence českých písmen
lIlIlllHlHU.
llllllllllllllllIlMIII..
Grafické znázornění frekvence českých písmen
Historie algebraické lingvistiky
Počátky algebraické lingvistiky se datují do 2. poloviny 50. let 20. století, a to v
souvislosti s potřebami strojového překladu. Bylo to hlavně z důvodu odstranění
nedostatků strojového i teoretického jazyka.
Autorství termínu ,,matematická lingvistika'' je připisováno Y. Bar- Hillelovi. V této
disciplíně se můžeme setkat i s označením ,,teorie jazykových modelů'', a to zejména v
oblasti bývalého Sovětského svazu.Významnou událostí ve v historii algebraické
lingvistiky bylo vydání knihy amerického lingvisty Noama Chomského Syntactic
Structures (1957).
Historie počítačové lingvistiky
Hlavně kvůli neobyčejnému rozvoji počítačů ve 2. polovině 20. století se dostává do
popředí i počítačová lingvistika. Způsobilo to také značné změny v metodách vědeckého
výzkumu v nejrůznějších disciplínách, samozřejmě také v lingvistice.

4. První práce na již zmíněném strojovém překladu se objevují už v polovině 50. let,
zpočátku ve Spojených státech a Sovětském svazu, později i v dalších zemích, mezi nimi i
v Československu.
Odborníci, dokonce i veřejnost očekávali spolu s poměrně bouřlivým vývojem počítačové
techniky, že i v oblasti počítačové lingvistiky, konkrétně strojového překladu, budou moci
efektivně nahradit zdlouhavou práci s již zmiňovaným překladem. Později byly kladeny
stále vyšší nároky, avšak postupem času se ukázalo, že se tyto naděje v tuto disciplínu
nemůžou tak rychle naplnit. I přes značné úsilí některých specialistů se nepodařilo pořídit
strojový překlad, který by se alespoň z části podobal kvalitou strojového překladu
vytvořeného ručně. Postupem času se ukázalo, že klíčovým problémem byla neznalost
vstupního a cílového jazyka. Tyto nedostatky však měly na tuto disciplínu pozitivní vliv v
tom smyslu, že si vyžadují nová netradiční řešení řady otázek.
http://www.gliffy.com/publish/4199332/?utm_medium=web&utm_source=viewer-error-
link-4199332 vytvořeno dne: 3.1. 2013

5. ČERNÝ, Jiří. Dějiny lingvistiky: Dějiny lingvistiky. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1996, 517
s. ISBN 80-858-8596-4.
= Jiří Černý je významný lingvista. Knihu jsem si vybrala především pro její obsáhlost a
kvalitní zpracování, zároveň nám byla doporučena od pana Mgr. Vlastimila Broma, Ph.D., na
jeho přednášce a semináři, který jsem absolvovala v 1. semestru.
ČERNÝ, Jiří. Úvod do studia jazyka: Úvod do studia jazyka. 2. vyd. Olomouc: Rubico,
2008, 248 s. ISBN 978-807-3460-938.
= Tato kniha, rovněž jako kniha od Jiřího Černého - Dějiny lingvistiky, mi přišla jako kvalitní
zdroj pro můj závěrečný úkol v tomto předmětu. Obsahuje spoustu materiálu, z kterých jsem
mohla čerpat a taktéž nám byla doporučena panem Mgr. Vlastimilem Bromem, Ph.D. na jeho
přednášce i semináři.
¹ Obrázek na straně 3 této práce byl vložen z této knížky (str.111)
http://is.muni.cz/el/1421/jaro2008/CJBB105/matematicka_lingvistika.pdf?fakulta=1421;
obdobi=3704;kod=CJBB105
= Tento dokument obsahuje podrobnou charakteristiku matematické lingvistiky.
Klára Osolsobě, 4.1.2013
Trnka, B.: Kvantitativní lingvistika. Časopis pro moderní filologii 34, 1951, s. 66–74.
= Odborný tištěný časopis, rovněž doporučen panem Mgr. Vlastimilem Bromem, Ph.D. na
jeho přednášce a semináři. Byl jím označen za kvalitní zdroj.