2. Miranda Gray
Rudý měsíc
jak chápat a použ ívat tvůrčí,
sexuální a spirituální dary
menstruačního cyklu
DharmaGm 2011

3. Přeložila Momka Kitrová
IZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR
KATALOG
Grav M•randa • ál r . . ' I'' • · k hápac a používat cvlhč1, scx'U n a spmrua níRudý měsJC :Ja c I k I ·
Č íh cyklu 1Miranda Gray; [z ang 1c ·é 10 ongmálu ...
dal)· menscrua 01 0
20 22 · ·• .ka KitrováJ. _Praha : DharmaGa1a, ll.- 1 s.. •I.-přelozda Mom
(Nová éra) · d · 1 ·• · ál . R d moon: Undcrscandmg an usmg t 1c crcanvc,Nazev ongm u. e
sc"I.'Ual and sp•rirual gifts ofthe mcnstrual cyclc
316.346.2-055.2 * 618.17-008.8 * 159.954 * 613.88-055.2 * 2-58-
055.2 *2-12/-17-264-027.14 * 159.923.5
-ženy
_ menscruační cyklus
- kream;ta
-ženská se:.:uahta
_ženská spmrualita
_ archetypy (psychologie)
- rozYOJ osobnosti
_populárně-naučné publikace
159.92 _ !ý'OJO<Í psychologie. Indiv•duální psychologie [17)
Tc-.-r copynght ©by M•randa Gray and RIChard Gray, 2011
Cm·cr dlustration: Miranda Gray, .Sovcrc1gt1ty"
~ M1randa Gray. Ca1tlín Matthew~ aJohn Matthrw~
Tramlanon e by Monika Kmová. 2011
Czech edmon © by DhannaGaia. 20ll
lSBN 97~-80-7-B6-0I7-6
Poděkování
Děkuji všem, kdo pomáhali při původním vytvářen í této knihy
tím, že se se mnou podělili o své zkušenosti nebo o své pojetí
a poznatky. Zvlášť děkuji Naomi Ozaniee za její počáteční pod-
poru a povzbuzování aJuhi McCutehen z nakladatelství Element
Books za to, že mé myšlence včřila.
Ráda bych rovnčž VY.Jádřila poděkování ženám, které se mi v le-
tech po prvním vydání Rudého měsíce svěřily se svými zkušenostmi
a které v inspiraci touto knihou použily uvedené myšlenky a pojetí
ve workshopech a skupmách. Považuji za velkou čest, že se Rudý
měsíc takto pozinvnč dotkl žtvota mnoha žen.
A nakonec bych chtěla poděkovat svému manželovi Richar-
dovi, bez Jehož lásky, pomoc1, podpory a redakční práce by mé
knihy mkdy nevznikly. Mám skutečné štěstí, že žiji s tak skvělým
partnerem.

4. ~ ~
Předmluva
k revidovanému vydání
d , 11e někdo ptal J·ak jsem došla k tomu, že napíšuNe avno se m ' ., .
d, x, t k mne napadlo že by bylo zaJtmavé, kdyby st novíRu ymťstc, a a • . , ,
,.. • č tli tento příběh v revtdovanem vydáni.i"tenan pre e . , , . .
Po absolutoriu univerzity, kdeJsem z1skala vědecky utul:Jsem se
• 11- 1 d k rzu vědecké ilustrace. Dělalo m1 radost byt tvůrčíprt 1 JSI a 0 ll , v·
b.h k JSem si veltce uvědomovala, pk se ma tvonvosta e cm ·urzu .
ě• p0 dokončení kurzuJ·sem doma začala podmkatJakoprom nUJC. v ••
·1 - • - na ,·olné noze· to ode mne vyžadovalo nepretrzltou1ustratorPW •
kream·ttu, tak aby se dodržely termíny vydání.
Během několtka měsíců mi byloJasné, že mám dva velmi od-
lišné přirozené styly ýtvarného prOJevu: podrobný a přesný styl,
0 ktel) ,ydavatelé stáli,a volněJŠÍ, e::preslvněJŠÍ a reprezentativněj­
~í styl, 0 kter)· nestáli. Mt"u problém s podrobným stylem spočíval
"tom, že ve dnech těsně před menstruací a naJeJÍm počátku bylo
pro mne takřka nemožné, abych ho docílila. Vzhledem k to mu, že
nebylo v mé moc1posunout termíny, způsobovalo mi to nesmírný
stres, frustraCI a dovádělo mne to k pláči.
Také ve s·ém podmkáníjsem ZJ IŠťovala, coJe pro mne v růz­
ných obdobích během měsíce snadné a co obtížné. Byly dny, kdy
jsem nezvládala komunikaCI s hdm1, a na druhé straně dny, kdy
JSem byla pln.i sebedů,·ěry; b} I} dn}, kd} JSem se špatně soustře­
tMl, a b}I} dny, kdy m1 šlo psaru snadno, a pak dny, kdy mne
6 Předmluva k revidovanému vydání
stálo velké úsilf najít ta správná slova. Myslím, že to byla právě
frustrace z mé neschopnosti podávat stabilní výkon, která mne
vedla ke zkoumání cyklu a hledání odpovědí. Když jsem začala
sledovat proměny v průběhu cyklu, zvláště pak s pomocí knihy
Penelope Shuttle a Petera Redgrova The Wrse Wo1md (Zranění,
jež má smysl), pomohlo mi to začít rozeznávat určité penodické
vzorce ve fyzické energii, emoční síle a citlivosti, myšlenkových
pochodech a soustředěnosti, smyslnosti a pohlavní energii, krea-
tivitě a sexualitě.
V té době j sem se hodně zabývala mýty a legendami, pohád-
kami a spiritualitou vycházející z přírody a z božského ženství
a spolupracovala jsem s několika inspirativními autory píšící-
m i o keltských a artušovských duchovních tradicích. Chtěla
jsem pro své zkušenosti najít vhodný referenční rámec, najít
archetypy, s nimiž bych se mohla identifikovat a které by mi
poskytly spojení s hluboce ženskou spiritualitou,jižjsem v sobě
pociťovala. Obracela jsem se k mýtům, v nichž jsem pátrala po
těchto archetypech, a nalézala jsem je v našich pohádkách pro
děti a lidových vyprávěních . Bylo pro mne obtížné se smířit se
současnou interpretací božského ženství, jež se údajně proje-
vovalojako trojný archetyp- na základě příběhů jsem ho totiž
chápalajako čtyři archetypy. Božské ženství mělo tři světlé fáze
měsíce a čtvrtou fázi, která byla skrytá; navíc tu byly čtyři roční
období životní síly Země; tři fáze projevené a čtvrtá fáze stáh-
nutí se do sebe během zimy. Nalezení těchto archetypů mne
vedlo k zjištění, že moje zkušenosti se netýkají pouze mne, ale
že existuje starobylá tradice spojená s menstruačním cyklem
a vším, co s ním souvisí, která jde ruku v ruce s mým chápáním
a m á počátek v šerém dávnověku.
Když jsem se tedy obeznámila s těmito archetypy, chtěla jsem
poznat, zda podobné zkušenosti mají i jiné ženy, a tak jsem se
každé ženy, která m i přišla do cesty, ptala naj ejí cyklus. Byl to pro
mne šok, když jsem se dozvěděla, že ho prožívají stejně. To mne
inspirovalo k tomu, abych začala zkoumat existující literaturu
Předmlun k revidovanému vydání 7

5. 0 mensrruačním cyklu. A právě v této dobějsem pocítila potřebu
napsat svou vlasmí knihu. . _
Přemýšlím v obrazech; slova byla aJCště scale pro mne jsou
obtížn}rrn médiem, a proto jsem nikdy neměla ctižádost stát se
s Jsovatelkou. Když jsem se však věnovala bádání a zapisovala si
n~které své myšlenky, objevila jsem něco úžasného: v premcn-
srruační fázi mi šlo psaní dobře! V této fázi ke mně plynuly myš-
lenk-yjako řeka a dařilo se mi snadno nalézat ca správná slova,
formulovat věty, které mi mluvily z duše, usměrňovat vše tak,
ab to mělo určitý řád, a zlepšila se mi dokonce i gramatika. V ten
o~mž•kjsem mohla zvolat "heuréka!", a takjscm v době, kdy
·sem vytvářela nějaké ilustrace pro Element Books, oslovila toto
J davatelství, zaměřené na alternativní životní styl a spiritualitu,
; ředložila mu svůj návrh.Jsem velmi vděčnáJulii McCutchen,
ž:sc mne i mé knihy ujala, přestože v té době netušila, žejsem
schopna psát pouzejeden týden v měsíci!
Vzhledem k tomu, že jsem člověk, který při psaní vychází ze
svých pocitŮ a svých předscav, bylo pro mne nejpřirozenější před­
ložit myšlenk-y obsažené v Rudém měsíci prostřednictvím příběhu.
Kmha redy začínala přlběhem dívkyjménem Eva. Použití příběhu
m1 umožmlo představit archetypy vymykajícísejakékoli definici
a nechatje rezonovat v podvědomí a pocitech čtenářky. Poté, co
ucítí "správnost" archetypů a možná se i zatouží s nimi spojit,
dočte knihu srdcem a myslí, a nikoli pouze myslí.
Psaní kn•hy mne přimělo, abych své zkušenosti se čtyřmi fá-
zemi a mformacc, kteréjsem získala odjiných žen, formalizovala
a zapsala postupy, kteréjsem si v životě vytvořila k tomu, abych
mohla žít v souladu se svou cyklickou přirozeností. Na začátku
této knihy bylo pár útržků papíru s podivnými větami a odstavci,
JCŽ J~em napsala většinou ve své premenstruační fázi, ale navíc
s poznámkami pocházejícími z konkrétní fáze, o níž j sem po-
jednávala. Chtěla jsem psát v době, kdy jsem zažívala působení
příslušných energií a kdy ke mně přicházely jemy odpovídající
Jednotlivým fázím - kdy jsem slyšela hlas archetypu, abych tak
Předmluva k revidovanému vydání
řekla. Můj manžel Richard mi hodně pomáhal s vytvořením ko-
nečného rukopisu a říkal, žeje dost zřetelné, ve které fázi jsem se
nacházela, kdyžjsem tu kterou část psala.
Když vyšel Rudý měs(c poprvé, bylo to v době, kdy mnoho žen
zkoumalo ženskou spiritualitu a psalo o ní. Doufala jsem ten-
krát, že se Rudý měsíc stane součástí tohoto hnutí a že napomi'!žc
k tomu, aby se menstruačnímu cyklu opět dosralo oprávněného
místa ve společnosti a kultuřejako úžasnému zdroji tvořivosti, in-
spirace a poznání, který může naší společnosti prospět a napomá-
hatjejímu rozvoji. Chtčlajsem, aby se ve školách začalo vyučovat
o menstruačním cyklujako o nččem víc nežjen biologickém pro-
cesu a aby ženy své cyklické přirozenosti a energií menstruačního
cyklu aktivně využívaly v každodenním životě. Chtěla jsem, aby
se menstruační cyklus sral součástí mainstreamu.
Bohužel k tomu nedošlo. Rudý měsíc je dnes potřebný stejně
jako tenkrát, přestože je k dispozici mnohem víc knih a existuje
mnohem víc internetových komunit a workshopů pomáhají-
cích ženám. V současné době ženy začínají aplikovat tyto in-
formace o svém cyklu v běžném životě; nicméně se cak dosud
děje "utajeně". Právě toto pátrání ve sféře obchodu a v oblasti
life-coachingu a sebevývoje a otázka ,jestliže ženy vědí o svých
cyklických energiích, jak se to projevuje navenek?" mne vedly
k napsání knihy The Optimized Woman- Usitlg the meiiStmal cycle
to achieve success atJdfulfilment (Optimalizovaná žena: jak využít
menstruačního cyklu k dosažení úspěchu a pocitu naplnění).
Příběh této knihy vám budu vyprávětjindy, ale představuje další
krok v pokračující pouti cyklické ženy. Naše cyklická přiroze­
nost není nčco, co se hodí jen "na doma" nebo pouze do naší
praxe spirituálního růstu. Patří i do kanceláře a do práce, do
naší komunity a kultury, do našich snů a životních cílů i k naší
schopnosti být šťastné, mít úspěch a dosáhnout v životě poho-
dy a pocitu uspo kojení. Jako ženám cyklickým se nám dostalo
fantastického daru a nastal čas, abychom ho vzaly na vědomí
a ukázaly ho svě tu, tak aby si ho všimnu!
Předml uva k revidovanému vydání 9

6. 10
Vprůběhu letjsem byla častO velice doj at:! a poctěna rcakccrn·
' X' k ' v ~· I I
žen,JCŽ čedy Rudy mťSIC a ·terc v z1votc msp1rova a pozitivně
je odwnil. Upřímně do ufám, že se tak bude dít 1s tímto jeho
revldovan)'lll ''Ydáním.
1'vfira11da G ray
Předmluva k revidovanému vydání
Úvod
C ÍLE TÉT O KN IHY
K menstruačn ímu cyklu se v současné společnosti přistupuje
zhruba tak, že jde o pasivně prožívanou událost, o níž se ví, ale
která se ignoruje nebo zatajuje. Ženám se radí, aby se "vypořá­
daly" se souvisejícími potížemi nebo potřebami, aniž by na sebe
nějak strhávaly pozornost, protože "to zkrátka patří k ženě'·. Ženy
proto často své potíže před druhými skrývají ze strachu, že budou
považovány za slabé nebo že "budou dělat z komára velblouda",
a tato chybějící komunikace a chybějící uznání ze strany společ­
nostijen prodlužuje izolaci menstruačního cyklu jako utajované
a skrývané skutečnosti. Rudý měsíc má ukázat, že menstruační
cyklusje ve skutečnosti dynamická událost, která v případě, že se
vymaní ze zavedených společenských a myšlenkových omezení,
může aktivně ovliv1'1ovat fyzický, citový, rozumový a duchovní
vývoj ženy, společnosti a prostředí.
Menstruuj ící žena žije ve společnosti orientované na muže,jež
ovlivňujejejí chápání světa i sebe samé. Tato společnostjí nenabízí
žádné návody, struktury ani koncepce,jak prožívata vnímat men-
struační cyklus, ani příliš neuznává projevy, které z něho mohou
vyplývat. Rudý měsíc nabízí ženám způsoby, jak si vice uvědomo­
vat svůj menstruační cyklus a jak lépe chápat energie, jež s ním
souvisejí. Zkušenost s menstruačním cyklem je u každé ženy
Cíle této knihy 1

7. - a mvšJe~h· uvedené ,. Rudém mi!síci je třeba si individu'I •
pm . ·~ a~
přizpůsobít. _ , • , _
Přístup předkládan)· v kntze Rudy 11/CSIC Je dvoJÍ. Přesto-
že,. současné společnosti se o menstruačním cyklu nemluví
·tstu•ie 0
něm rozsáhlý soubor učenía představ, který se odr'•:
~- ~ ~
,. mnoha legendách, m)1:ech, lidmých příbězích a dětsk-ých Po-
hádkách. v Rudém měsíci se můžete setkat s některými z těchto
znám}-ch přtběhů a Jido"ých pověstí 1 SJCJICh symbolikou v 00_
vém přtběhu nazvaném Probuzení (l. kapitola), který představu·e
základ, dík')' němuž může čtenářka pochopit penodičnost že~­
sn·í. Přestože lepšímu porozumění napomáhaJÍ různé koncepce
a struktury,je rovněž třeba je podpořit osobní zkušeností. Rud'
měsíctudíž nabízí způsoby,jak si může čtenářka lépe svůj cyklu~
uvědomovat aJak ho může každý měsíc vnímat prostředmctvírn
dastní mterakce.
Tyto dva přístupyJSOU vzájemně provázané. Příběhy a myto-
logie. které obsahují představy a obrazy související s menstru-
ačním cyklem, vyrůstají z osobních zkušeností žen, a jsou tak
prostředkem.Jak dnešní žena může získat a chápat své zkušenosti
s menstruačním cyklem. Vcelé knize se klade důraz na tO,Jakje
důležité si cyklus osobně uvědomovat, což se odráží v uvede-
ných praktid.J'ch radách a cv1čeních, z nichž lze některé- či spíše
všechny- začlenit do běžného života. Za menstruační zkušenost
se,. Rudém měsíci označuje celý cyklus, a mkoli pouze období kr-
vácení. V knize naJdete vedení a praktická doporučení v podobě
metod, jak pracovat s energ1emi menstruačního cyklu, a sezná-
míte se i se způsoby, Jak ženy mohou prOJCVIt porozumění svým
dcerám ajiným ženám.
JAK SE NA MENSTRUACJ DÍVÁ
NAŠE SPOLEČNOST
Na.žensk.-ý me~struační cyklus se po staletí nahlíželo Jako na
cos1, co 'ZbuzuJe odpor a podezření; pO'dŽOval se za nečist)·, za
12
znamení hříšnosti aJeho eXIstence ve společnosti ovládané muž1
jen přispívala k podřízenému postavení žen. Menstruace seJeš-
tě dnes chápe JakO biolog~cké znevýhodnění žen, kvůli němuž
více podléhají emocím a jsou iracionálními a nespolehlivými
pracovnicemi.
V industrializované západní kultuře, která se ráda považuje za
"osvícenou", se o menstruačním cyklu dosud hovoří jen velice
zřídka - s výjimkou zdravotních záležitostí. Existují kvůli nčmu
bariéry mezi matkami a dcerami, manželkami a manželi, sestrami
a přáteli. Mnohé ženy procházejí životem plny nenávi.sti k sobě
samým a mají pocit viny, že v určitých dnech v měsíci mají de-
presi, jsou podrážděné, oteklé a neforemné. Koli.k žen předalo
tuto nenávist svým dčtem- slovně nebo svým chováním? Kolik
žen prožilo svou první menstruaci jako něco děsného, protože
nevěděly, co mají čekat, nebo protože přinejlepším znaly pouze
určité klinické detaily, kteréJe nikterak nepřipravily na to, co bu-
dou cítit? Kolik dívek v současné společnosti, kde seji.ž nepěstují
přechodové rituály, mělo skutečně pocit, že se jim dostalo daru
ženství, a dostalo pokyny, jak s touto zkušeností žít a rozvíjet se?
Dík-y poznávání darů, jež představují zkušenosti s menstruací,
a dík.-y pochopení, že jde o něco pozitivního, budou ženy schop-
ny vést své dcery tak, aby se těšily na ženství a menstruační cykly
a přijímalyJC.
Mnoho žen bčhem menstruace trpí jak mentálně, tak fyzic-
ky a nabízená pomoc v podstatě spočívá jen v potírání příznaků.
Avšak příčině, již zřejmě představuje to, že je člověk ženou, se
nedá odpomoci. Existence premenstruačního syndromu se v sou-
časné společnosti sice akceptuje, alejeho dopady se stáleještě po-
važují za negativní a destruktivní. Ženy se musí velice snažit, aby
si společnost, zdravotmctví a zákonodárství uvědomily, že ženy
v souvislosti s menstruací procházejí změněným stavemvědomí;
ale bohužel již nee:-..-i.stuje žádná struktura ani tradice, která by
ženám pomohla rozumět této skutečnosti pozitivním způsobem
a také ji tak používat.
Jak se na menstruaci dívá naše společnost 13

8. Ž
které menstruují,jsou přirozeně cyklické, ale vzhledern
eny, d' l . 1. ,
• olečnost chápe čas a u a ost1 mearně, si to častoJ·
ktomu, zesp . •. en
stěží uvědomují, natož aby to také prakticky p~uz•ly ve svérn ži-
D k Ce I
. když si ženy vedou své měsfčm záznamy v diář"
votě. o on . , . 1,
mdže být těžké na ně nahJížetJako na cyklus událos~, a n•kolijako
ak
., (se lineární vzorec. Proto se ve 3. kap1tole poiedna'
na op UJIC . • . J -
•ívání měsíčních hodm, coz Je metoda zaznamenávání
vá o pouz . í ] 1.• . • b
._r: cl'aJ·eiich nového pojet . est 1ze S l zcny ěhem let
těchto nuorma " • . . , . . ,
kd ma·í menstruační cyklus, uvědomí, zeJSOUcykllckým1 Čl pe-
.ody. kým~ i bytostmi, mohou si začít uvědomovat také to, žejsou
rl IC •·· k
Č, f sa'hleiších rytmů univerza, prumout svou s utečnou
sou ast roz " .
f
. st a nalézt v životě víc harmome.p 1rozeno
Menstruační tabu
Staré kultury věděly 0 síle, která spočívá v menstruaci, a vědí 0 ní
některé společnosti i v současné d.~bč (těcl~ ovšem n:~1í,m~oho).
P kt"ky které si zřídily ženy, abyJim pomahaly s tvonvym1 ener-
ra
1
' · h'I ' I I č· · šak začaly ve velké míře v patnarc a mc 1spo e nostech
g.em1, se v
·r t protože se menstruační síla považovala za nebezpeč-
zneuz va , .
muz·e Menstruace přestala být chápána Jako posvátná
nou pro · • . •.,
a svatá záležitosta začala se oznacovat za neČistou a poskvrnUJICÍ.
Menstruující žena byla považována za chodící zdroj destruktiv-
ní energie, který měl díky svému ženství nesmírnou magickou
moc,již nebylo lze zkrotitjinak než odloučením žen od komunity
a země. Tato živelná magie byla považována za něco, co infikuje
vše, s čím je žena v kontaktu, zejména však byla nebezpečná pro
muže,jejich způsob života ajejich zboží a dobytek.
Ženy byly často oddělovány od komunityj iž při první známce
krvácení. V mnoha kulturách to znamenalo, že se ženy musely
uchýlit do chýše za hranicemi vesnice, kde se shromažďovaly
všechny ženy kmene. Menstruující ženy se nesměly dotýkat
předmětů každodenního života a všechno, s čím přišly v této
době do styku, se tak "znečistilo" a muselo se zničit. Před evším
se menstruujícím ženám zakazovalo dotýkat všeho, co patřilo
14 Úvod
muži; panoval strach, že ženy mají ve dnech menstruace moc
způsobi t muži smrt nebo ztrátujeho lovecké zdatnosti. V někte­
rých kulturách se ženy, které toto tabu překročily, trestaly smrtí.
Menstruující ženy mohly být navštěvovány jinými ženami, ale
bylo jim zakázáno navštěvovat nebo být navštěvovány muži
z vesnice.
Ženě, která menstruovala, bylo přikázáno nejen to, kam má
jít, čeho se smí dotýkat a s kým se může stýkat, ale často i to, co
májíst. V některých případech jí bylo zakazovánojíst maso nebo
pít mléko v případě, že "způsobila", že špatně dopadl lov nebo že
přestaly dojit krávy. Menstruující žena se považovala za natolik
nečistou, že urážela přírodu a měnila přirozený řád věcí.
"Nejnebezpečnější" dobou pro společenství bylo, když děvče
dostalo první menstruaci. Omezení,jimž v takovém případě dítč
podléhalo, byla často vyhrocenou verzí těch,jež se vztahovala na
dospělé ženy. Mohla trvat až sedm let a měla například takové po-
doby, že se dčvče uvězn ilo do malé klece, zakázalo se mu chodit
po zemi nebo spatřit slunce.
Menstruační tabu se nevyskytovalo pouze v primitivních spo-
lečnostech ani pouze v minulosti. Podle mnoha náboženství je
ještě dnes menstruující žena omezovánajak fyzicky, tak mentál-
ně. V muslimské kultuře nesmí kupříkladu vstoupit do mešity
a v minulosti se za porušení tohoto zákazu trestalo smrtí. V někte­
rých křesťanských kulturách reprezentuje menstruace první Evin
hřích, se kterým každé novorozené děvčátko již přichází na svět.
Z tohoto úhlu pohledu se vlastně křesťanky nikdy tohoto hříchu
nemohou zbavit a musí za něj ustavičně pykat,jestliže chtějí přijít
do nebe. Účinnč se tak zajišťttie, že žádná žena není dostatečně
svatá, aby se aktivně podílela na náboženském životě.
Ženy si musí uvědomit, do jaké míry je jejich přístup kmen-
struaci utvářen historií společnosti. Jakmile si to uvědomí, mohou
se této podmíněnosti zbavit, začít menstruaci chápatjinaka zjistit,
co pro ně osobně a individuálně znamená bez ohledu na názor
jiného člověka nebo skupiny.
J ak se na menstruaci dívá naše společnost 15

9. MENSTRUAČNÍ ENERGIE
V této knize se pojem "menstruační" používá k označení záleži-
tostí souvisejících s celým mě~íčnfm cyklem, a nikoli jen období
1
__ , ' Tvor·ivé enerme spoJené s menstruačním cyklern ".. .
IU ,•accnr. <>- . ., • ...aJi
rilznou orrentacr a aspekty a souvtseJ• s cyklem luna. Jestliže se
v íčko uvolněné při ovulaci oplodní, projeví se tyto energie vy-
aJ •· · 1·• I d ~ 'tvořením nového zrvota;Jest rze op o ncno nem, vezme na sebe
tato energ~e v ženině životějinou formu.
Energie menstruačního cyklu by se nemčly omezovat ani kon-
olovac· blokování nebo omezování může vést k tomu, že začnou
trilsobiťdestruktivně. Tuto energiije třeba přijmoutjako proud,
~terýse projeví po svém. Potlačování tohoto proudu může způso­
bit ·ak mentální, tak fYzickou bolest, protože žena, která mu klade
od Jor, potírá svou vlastní přirozenost a výsledkem může být často
a~sivita, hněv a frustrace. Men~tma{níenergie se projevují v mnoha
podobách že11ské tvořivépřiroze~1ostt. , , •.
Vzdálení se od společnosti v obdobr krvácenr bylo pnrozenýrn
následkem působení menstruační energie. J e to totiž doba vy-
učování a učení se a doba používání kolektivních energií celé
skupiny menstruujících žen. Původně nebylo omezení pohybu
čí aktivit v pubertě něčím negativním, nýbrž se tak umožňova­
lo, aby moudré ženy poučily dívky o jejich těle, o jejich nově si
uvědomovaných energiích a duchovních tradicích, které s nimi
souvisejí. Znamenalo to, že žena v postpubertálním věku bude žít
vyrovnaně a v harmonii se svou přirozeností a bude umět používat
své energie ve prospěch společenství a země.
JAK S l LÉPE UVĚDOMOVAT SVŮJ CYKLUS
Cviče11f
Není právě snadné Sl ve shonu běžného ŽIVOta najít chvilku naJCštč
další činnost. Vždyť vyhradit si 15 mmut na psaní deníku mflžc být
problémem, Jestliže člověk nutně potřebuje i těch 15 minutjCŠtě
spát! K tomu, abyste porozuměly energiím svého menstruačního
cyklu, všakbude třeba, abyste sidělaly systematicky poznámky podle
doporučení v kmze. Podrobné záznamyje nutné si vést alespoň tři
měsíce, přestože již po uplynutí prvního měsíce si budete moci
udčlat určitou představu, jak váš cyklus probíhá.
Je dobré si zapisovat myšlenky, postřehy a sny i po uplynutí
těchto tří měsíců, protože si tak uchováte své vhledy a zkušenosti.
Není nezbytné, aby byly zápisy dlouhé, ale musí obsahovat několik
prvků:
ZÁPIS
DATUM
DENCYKLU
Označte prv11f deu krváceli{ lfslem jed11a; jestliže nevíte, kolikátý den
cyklu právě Je, pokračujte dalšími záznamy, až dojdete k počátku
následujícího krvácení.
MĚSÍČNÍ FÁZE
Informaci, zda je úplněk nebo nov, zda měsíc ubývá či dorůstá,
mMete najít v mnoha časopisech, kalendářích a diářích. Probíhající
fázi označte příslušnou značkou.
SNY
Jestliže si pamatujete, co se vám zdálo, zapište si základní děj snu
neboJeho výrazné téma či obrazy. Možná zjistíte, že si sny pama-
Jak si lépe uvědomovat svůj cyklus 7

10. tUJete bezprostředně po probuzení, ale už po několika minutáchje
zapomínáte. Abyste sen zachytily, zapršte sr ho hned po probuzen'
nebo s• v duchu sen podrobně přehrajte, přrčemž si vtiskněte d~
mysli. že si ho chcete zapamatovat, a zapište si ho, až budete mít
čas.
POCllY
S "te se zaznamenávatsi,jak se círítc během dne. Cítíte se šťastnénaz ,
JSte unavené, cítíte se mizerně, máte chu~se ~r~žit, nebo se naopak
stáhnout do sebe, jste naladěné na svou rnturcr, rozhostil se ve vás
klid? Máce chuťvěnovatse určitým činnostem? C hcete se obléknouc
v určitém stylu? Všímejte si také své sexuality: cítíte animálnost,
lásku, chcete druhé obdarovávat, toužíte se věnovat spiritualitě, něco
tvořit, máte erotické spády,jste nespoutané, náročné, smyslné, agre-
srvní, cítíte se prázdné? Není důležité si všímat,jak často máte sex,
JCSthže máte sexuálního partnera, ale snažte se všímat si toho, jak
pociťujete sexuální energii ajaké má formy.
ZDRAVÍ
Zaznamenávejte si všechny menstruační bolesti nebo svá nemocně-
ní a také to, najakéJídlo máte velkou chuť a zdaJSte ve stresu.
Je třeba si začít uvědomovat,jak váš cyklus probíhá ajak vás ovliv-
ňuje, aleje třeba vzít rovněž v úvahu,jaký byl v minulosti, a zvážit
vztahy a okolní vlivy tenkrát a nyní. Rozpomeňte se v klidu na
své první krvácení; kolik jste toho tenkrát věděly o menstruaci?
Vyděsila vás tato zkušenost nebo vám připadala trapná? Jak na ni
reagovala vaše matka, rodina, kamarádky ze školy či učitelé? Za-
myslete se též nad tím,jak se ke své vlastní menstruaci stavěla vaše
matka nebo ženy z nejbližšího příbuzenstva.J akji nazývaly? Máte
s nim1 nějakou interakci v souvislosti se svou menstruací?Jestliže
máte dět1, jakjste je poučily nebo je poučíte o své menstruaci?
V případě, že máte dcery, jakje poučíte o jejich menstruaci?
18 Ú vod
Zaměhe se na to,jakývztah má váš partner, vaši kolegové z prá-
ce a vaši přátelé k vaší menstruaci. Přehlížejí ji, označují ji za
"ženské problémy", dělají o ní vtipy nebo o ní mluví pohrdlivě?
Odmítáte milování vy nebo váš partner, když krvácíte? Proč? Se-
pište si myšlenky související s těmito otázkami do zápisníku.
V následující kapitoleje uvedeno několik pohledů a myšlenek
týkajících se menstruačního cyklu,jež pocházejí z různých kultur
a legend ajsou propojené vjediném příběhu nazvaném Probuzení.
Témata, představy a pojmy zde zmíněné budou dále rozebírány
v následujících kapitolách.
Smyslem použití příběhu tímto způsobem je povzbudit vás
k tomu, abyste se identifikovaly s některými postavami a obrazy či
představami souvisejícími s menstruačním cyklem. Toto ztotož-
nění povede k tradičnímu procesu iniciace, to znamená k poznání
vzniklému díky vizualizaci daných témat. Participace na příběhu,
ať už nasloucháním nebojeho četbou, vede k uvědomění a inspi-
raci na základě prožitků a pocitů propojujícíchjednotlivé momen-
ty příběhu s intuitiv11í povahou mysli spíše než s intelektem.
Probuzení obsahuje mnoho významových rovin, jichž se mů­
žete účastnit na své úrovni chápání. Nezneklidňujte se, jestliže
nerozumíte všem významům v příběhu, protože mnohé se objasní
během procvičování uvědomování v další části knihy.
Po přečtení a provedení cvičení uvedených v této knize se dopo-
ručuje, abyste se vrátily k příběhu Probuzettí a k následující kapitole
kvůli srovnání s obrazy v mýtech a lidových vyprávěních a abyste
pomocí těchto obrazů posílily své chápání vlastního cyklu.
Jak si lé pe uvědomovat svůj cyklus

11. 1:aptcula pn•nt
Probuzení
E,-J kžciJ pottně ,. posteli a hluboce vzdychala. Z nějakého dťt­
Hxiu to byl opravdu ;p:Hnýden; ntc sejf nedařilo a teď byla navíc
,,UzjnJ do ~,·ého pokoje. protože se poprala se svým bratrem
S p<Xitcm hněnJ a frustrace mršnla polštářem směrem ke dveří~
J zabořila cdř do peřiny. Z předsíně k ní doléhal hlas její matky
a foukání bratra. her)•na ll! žaloval.
E''a se obránIa na bok, protožeJejí pozornost upoutal jasně
~rnbm· S;t, který oknem pronikal do mísrnosti. Na okamžik se
zdjlo.jako bpe zasra,il čas. Zvu!.")' televize ajejí rodiny jako by
téměř utiChly. E,·a se pomalu zvedla z postele a šla k oknu míst-
ností. JI~Ž byla zapJa,·ena stříbřitým světlem a už nevypadala tak
známějako dosud. U okna si klekla na starou židli, na níž leželo
svléknuté oblečení, otočila kličkou a vyklonila se do noci - do
teplé, kouzelné noci. S konečky jejích dlouhých vlasů si začal
pohrávat vánek. rměsco bylo podivuhodně ztichlé a hluk dopravy
rvořiljen tlumenou zvukovou kulisu. Oknem ložnice, které vedlo
najih. se Eva dívala na střechy domt'L
Přímo před ní na stále temnější ultramarínové obloze visel mě­
síc,. úplňku a doprovázela ho pouzejediná hvězda. Eva v duchu
')·siO·ila přání. Měsíc se zvláštně vznášel nad pulzujícím městem
a ona cítila,jak se k ní natahuje,jak se magicky dotýkáj ejího nitra.
Zdálo SeJÍ, žeJeJÍ tělo se rozpouští a vznáší, že se spojuje s mě­
síčním světlem a zemí pod domem , a ona náhle včdčla, že nad
tímtéž místem svítí stejný měsícJÍŽ miliony let. Náhlc jako by se
2()
1. Probuze ní

12. . měnil se ve stříbrnou nit, která se od ní táhl
·r "ditelml čas, pro aJ ZVl . • • ds~vovala minulost. Nohama byla zakotven
'I d [111y Jez pre •Q a
da 0 _ ;._ d tkl J·ejfho vědomf. Spatřila před sebou rněs-
m• a LaS se o h . r' ze , • ď které se zmítalo v o 111 vzn cenérn od bornb
mladš• nez te • ., d kl Č
to h a'letu Byla válka. Znovu seJ• ot as a on•ch bě em n · • . . , . a
shozeny_
1
osadu mezi dvěma rckam1 napadh naJezdnícj
atřila Jak ma ou 'sp ' . , lodě na břehy poseté oblázky. Obrazy se začaly
k ., wr:íhh sve
~en ·1
-:;, M Já skupinka lidí hloubí do zemějámy motykami
rychle smdat. a bílé I d é · ky•. , kd žili lidé, zarůstá lesy; e ov Jazy srne-
z paroz•; mJsto, e .. d Lc • J,...
., ě š chno cojim př•Jde o cesty.- sy, re~1, oceány
távaJI ze zem v e ' • tál , í . ,
•. h' ·• odcházeií a nahore s e sv1t stejny měsíc
a ouště pne azeJI a ~ •. .
P •• •.1 rvní pevnina a na malý okamz1k Evč došlo
zmon se vynon a p o • á , •. , '
, • • · měsíc· od věku uše doprov Zl vše z1ve.
J
·ak nesm1rne staryJe • ,.
, 'čky stvořeníse Čas začal odvuet zas směrem k bu-
Od prvn1 ota , S •.1 . k
. •• 1 sebou Evino vědomi. patn a,Ja se za svitu
doucnostl a unase s , .
,
1
. ku ody vynořili první suchozcmštJ tvorové. Vldě-
luny v up n z v . . , d I
. ě •• , ~·ětle samtce lidoopa, ktera se ě a vysoko ve
Ja Jak v m s1c01m ~·
; , h natahovala ruce, aby se dotkla tváře luny, a jakvetvJc stromu, o
. , • dr·epící nahá a potetovaná, pozvedá vzhuru k luně
Jeskynlll zena, . • ,
, , díte· Poté Eva sledovala,Jak knězka v bílem hávu
sve novorozene ·
hází kadidlo na žhavé uhlíky v kadidelnici před stříbrným zrcad-
lem_ ajak se děvčátko s tmavými vlasy vyklání z okna a dívá se
na měsíc.
Evu dosud zahaloval závoj ze stříbrného světla, ale už cítila,jak
se od ní úponky Času odpoutávají. Nit ži~ota, k~~:á!ipropojila
s dalšími bytostmi hledícími na měsíc, v 111 všakJIZ zustala. Byla
spřízněná se všemi těmito ženami, patřila do tohoto sesterstva,
jehož se dotkl měsíc a na které reagovali mnozí. Země, jazyk,
kultura mohly být jiné, ale všechny ty ženy se d ívaly na tentýž
měsíc,jehož světlo a proměnyje spojovaly.
Přestože se Eva díky měsíční vizi cítila v toku času velmi nepa-
trná a nevýznamná, měla teď pocit, žeje součástí něčeho mimo-
řádného, co přesahuje její každodenní život. Natáhla ruce, jako
by se chtěla dotknout luny, a zašeptala: "Společnice žen, dohlížej
22 1. Probuzení
na mne!" Nevěděla přesně, proč to říká, ale měla zvláštní potřebu
vyjádřit ncnadále objevenou sounáležitost s měsícem. Za sebou,
jakoby vj iném světě, zaslcchla,Jak rodiče vypnuli televizi, a vtděla,
jak zhasla i světla v domě. Přestože cítila, že by chtěla s měsícem
zůstat celou noc, už se jí zavíraly oči, a tak se neochotně odtrhla
od okna. Pod peřinou seJeště dívala na lunu štěrbinou mezi víčky,
dokud ji nepřemohl spánek.
Ve snu se jí zmocnil strach. Něco zlého ji honilo v temnotě.
Naslcpo utíkala mezi temnými postavami,ježjíještěvíc naháněly
hrůzu, a v hrdle sejí hromadil křik, který nebyla schopna ze sebe
dostat. Nevčdčla, před čím vlastně utíká, nevěděla, zda to má
nějakou podobu nebo zda to je nějaký duch, ale věděla, že strach
vychází z největších hlubin jejího nitra.Jak se prodírala houštinou
lesa, větve se jí odíraly o tvář. Pronásledovatel se blížil, Eva cítila
jeho zlověstnou přítomnost.
Zatímco běžela, protrhl ticho noci naléhavý tón loveckého rohu
a Eva se na okamžik zastavila, aby nabrala dech. Nevěděla, kudy
dál. Koutkem oka zahlédla,jakse k ní rychle pnbližuje stín. "Poz-
dě!" vykřikla v duchu, když se obrátila a zanořila se do podrostu.
Snažila se prodrat houštím a trny jí trhaly šaty i nohy. V záchvatu
paniky se Eva otočila a cítila,jakse k první příšerné postavě přidaly
další dvě.
Eva se zoufale prodírala křovím, ale čím víc se snažila se dostat
vpřed, tím hustější trny ji zadržovaly. Teď se ukázal její omyl: je
v pasti. Skrčila se a začala kňučet strachy. Rukama sí zakrývala tvář.
Usilovně si přála, aby ji nenašli, ale skrz prsty viděla, jak se k ní
neomylně blíží stíny. Pevně zamhouřila oči a rozvzlykala se.
Náhle se před ní rozzářilo oslnivč bílé světlo, které přes víčka
viděla jako červené. S trhnutím otevřela oči a spatřila, jak pří­
zračná postava ženy otočená k ní zády hledí směrem ke stínovým
postavám. Žena zvedla ruce a vykřikla prostý příkaz, jímž zahnala
děsivé stíny, které se v tu chvílí stáhly a přikrčily, zpátky do tmy.
Pak žena nachýlila hlavu ke straně, jako by naslouchala, a Eva
zaslechla v dálce slabý zvuk rohu troubícího na ústup. Když se
Probuzení 23

13. , I • ~ E ~ JC:'I 0 ,1md .mra tr<>< hu7c:,IJbiJ, t.Jklc: před
tcn.;aOt(>.:ll " '~· J . . 'C"·k u ženu pr<ll.Ht:nou tnbrnym w~!lcm uph''
b<m vJ<Jěll n '<' <1 "ll
tř"dalud1, Op.Hrnč ' c: ''}'PrllUIJ 1 trnneho kř .
srr.;ach ,.En' n' 1 ov1
.
11
t J..: Mě,ilnl p.u11
~ ruu J l pr- . V . d ' " ~ I.
1
n..u dra,·11a Jl ~ JtCJ. 1tc, .1 v tec Ho ~love h
T.a ,c u,ma a .1 r - c
. čl mihon žensJ..:,.·ch hlasu [va Sl pomyslela ž
.;al.:o l:w ,c rozan . • . • . . c
J · . d"l J..: n.ídhernou zcnu JeJI kuzc byla v mč~Jčnín.
mkdv ne:' 1 "J u • '"
bíl
• . očích seJl trpyul odraz světla. Oblečená byl
,,
1
ru srtíbro 1 J a' . _ • { a
· od 'ho roucha a ramena Jl halil tkany plcd , sepnu,..;
d<l bleděm rc • 1 .,
I Z
•
1
-
111
,-zorem. Měla dloube svět é rozpuště né vlasy
,ponou ~es o C) . ., •• • ·1 b
sružku. Eva se vJCJIpntomnosu citl a czpečně
,) přes celo pro>toU . • .
• krádal zvláštní pocit, ze tuto paní zná OdJakživa
3
do ,rdce seJl v d , ·
. . • oté vvvedla z hustého po rostu, a zatJm co krá-
Mě~1čm pa111JI p '· , •.1 ..,
.íb·eny' mí srromy, paní s m hovon a aJeJt hlas zněl
tely mezi postn r • , • k.
k h
dba a připommal bublaJICÍ potuče
měkccJa o u b
lmořádná. Z namená pro te e otočení kola ži-
Tato noc Je m .,
~ • hod děcství do ženství. M é sestry a Ja tě touto nocí
vota a prec z
ed
·estože možná hned neporozumfš všemu, co spat-
prov eme. a pr 1 •
... bo • ~ az' se budeš stávat ženou, a espon tomu začneš
ns ne pocms,
rozumět. · • 1 1
KdyžJSÍ byla dítě, tvoje energie byly h neámt; p ynu y neustá-
le kjedmému cíh,jímž bylo ~ůst rozum~vě i tělesně a stát ~e
z dítěte dospělou bytostí. Přt proměně v zenu se tyto e nergte
kl
·ckými Budou se řídit rytmem, který se bude každý
stanou cy • · .
měsícopakovat. Zabarvení a chuť toho to rytmu bud~u spectfické
a t:yptcké právě pro tebe aJáj sem tu od toho, abych tl pomohla si
rytmus 1 energte uvědomovat."
Cestaje zavedla k malé lesní mýtině, a když se Eva podívala na
měsíc, zajíkla se radostí při poh led u na m yriádu diam an tových
hvězd, které tančily na vlnách noci. Na okamžik nebe u kázalo
svou hlubmu a Eva hleděla do nesmírné rozlehlosti vesmíru.
,Jako žena jsi spojena s rytm em a tepem velkéh o i malého
kosmu." Slova Měsíční paní zněla jako šepot nekonečného pro-
storu. "Ženy byly odedávna spojovacím článkem m ezi lidstvem
24 1. Probuzení
.I Vl' llllfl' ll, I )J y prvnÍ IIICII~lfI.ICI 5C U ITIICC hdoopi11:1l':2y vy-
ljCl oJdl'lcnč <Kl u tatllí tí1e lYÍřat a Lúdč l rváccní se: !>Ulo ho-
dln.tllll odh(Jc:JÍ<lilii č.1~ v !onu!Jdu s rytmy vesmíru -
Slov.1 C .rarýval.1 do b.my duk a ona toui1b vyproo;ut5C z. ome-
zení wého tčiJ a plynout ~ ot.ÍČCJÍCÍml se hvi'zd.;~mt PátdÍJÍ pro-
Jelo d wéní podobné vlnám ; ítícírn se ze lřcdu rybníl,u, !ioC~na se
ro1vlnila .1 zmčn1la.
Eva se náhle octla v obrov~ké potem nélé kruhové mí~trJOSll
s podlahou ~ brlým1a černými dlúd1ccmi. Uprostřed místnosn
stály čtyři tčžJ..:é mo,azné troJnožky, na mchž spočívaly mí,y, ze
kterých šlehaly plameny, aJeJICh matné blikotavé svčtlo obklopo-
valo a ozařovalo sedící postavu,JeJÍŽ tvář byla odvrácená. Eva ~Ia
zvědavě k ženč a přitom věděla, že za ní kráčí Mbíční paní.
N a bytelném dřevěném trtlnu seděla žena, JeJÍŽ krhu neze
popsat. Byla oděná do řízy z hedvábného moaré a jeJÍ jemné
vlasy sahaly až na zem, kde se zdálo, že prorůstají mez1dlaž-
dicemt a plazí se přes ně. Zpočátku to vypadalo, že je od h lavy
k patě zahalena do nelJemněJšího hedvábného závoje zdobeného
bezpočtem zářících drahokamtl, ale když se k ní Eva přlblížtla,
spatřila, že těmttO d rahokamyJSOU ve skutečnosti malí pavouČCI
pilně spřádaJÍCÍ závoJ. Ženina tvář vyzařovala klid a oč1 hleděly
do mísy z tepaného stříbra naplněné křišťálově čistou vodou.
j iž držela na klíně. Žena byla pohroužena do nesmírného klidu.
jako by žtla m1mo čas. JeJÍ ruce spočívaly na míse a z ranky na
jednom prstč vyvěrala kapkajasně červené krve. Eva 'Íděla,jak
kapka stekla po ženině ruce do vody, která se okamžitě zban·1la
dočervena.
"Kdo to je?" zeptala se Eva.
,Je to Udržovatelka m íry," odpověděla Měsíční paní. "Každá
kapka krve odpočítává nov a každá slza úplněk." Ženě se pod
dlouhými řasami utvořila jedna slza a pomalu jí stékala po tváři.
,JakJC tu dlouho?"
"Od té doby, co začala první žena krvácet.Je zde po celou dobu,
odpočídvá rytmy mčs!Ce a mčří cyklus žen. Čas žen je Jli1Y než
Probuzení

14. čas mužů; muži se řídí sluncem, kdežto my se řídíme měsíčními
zákonitostmi. ŽenyJSOU zdroJem první časomíry.w
Měsíční panívzala Evu za ruku avedlaJl kdubovým dveřím. Za
nimi byl les, zalitý světlem úplňku, a když se Eva otočila, spatřila,
že právě vyšla z ohromného kruhového přístřešku s kuželovitou
doškovou střechou čnící vysoko do nebeJako hora. Když Měsíční
paní zavřela dveře, sklomla se a utrhla z keříku rostoucího vedle
veřejí růži. Podala ji Evč.
"Dárek od Udržovatelky míry."
Růže byla v měsíčním světle čistě bflá, ale když se Eva do-
tkla stonku, střed k-větu se zbarv1l doruda a postupně zčervenaly
i všechny okvětní lístky. Kvčtma rytmicky přecházela z rudé do
bílé a pak zase zrudla. Eva zvedla zrak, aby se na to zeptala Měsíční
paní, aleJeště předtím Sl vš1mla, že se začala měmt i luna. Úplňku
pomalu ubývalo. Postupně zcela potemněl a poté bylo zas vidět
zvětšující se srpek. Měsíc procházel všem1 fázem1 stále rychleJI.
Také h·ět v Eviných rukách cyklick-y přecházel z bílé do rudé;
někdy se ve steJnou dobu jako úplněk obJev•Ia bílá růže, jindy
zase červená. Eva to vše pozorně sledovala a všimla si, že cyklus
h·ěon) osciluje kolem úplř1ků a nov{'!.
Natáhla prst, ah) se dmkla pulzuJÍCÍ rúže, ale z bílých okvětních
lístků se náhle stala jemná peříčka, která se vznesla do vzduchu.
Eva se překvapeně za-;mála: na pozadí temného nebe letěla bílá
holubice.
"T·ůj rytmu~ bude tvým společníkem době plodnosti. Ně-
kdy se bude časově shodovat s rytmem mčsíce,jindy bude delší
nebo kratší. Budeš krvácet za úpll1ku, možná 1za novu. Všechno
je přirozené js1 sama svým rytmem a musíš poznat a přiJmout
svůj cyklus. Vscchny ženy v dějinách jsou propoJeny rytmy
měsíce.M
Eva opět pocítila ~c~tcrskou sounáležitost s prehistorick-ými
ženami a jeJICh provázanost s měsícem, které měla v těle i ona.
Pomyslela sl: JZ čemu potřebujeme hodiny, když jsme napo-
Jeny na rytmy a zákonito~tl zt•mě a vesmíru?''
Probuzeni
27

15. . ouraJa bolestv prstu. Zabodl se do něho tr
JcfÍ pozomost up . ka ~ I n na
- . h • čce se objenla kap - S'ct c červené krve ~ .ě
ku a naJC o sp1 • .. • . •v1 _
ston í 1,-zala za ru}..LJ a opam1eJl
0
krcv setrela b11)m kapcsníč-
síčnl pan J .1
nek růže pln)• trnu a pečlivěJej obahla zakrv-
k Uchopl a sto .. . a-
rm. 'kem Políbila Evu letmo na tvar a usmala se.
cen'm kapesnJC · · • · · I · ·
··-~~ dalšími mym1 sestrami, a e neJprve s1rnu .,
Ještč se seLJVL> s Sis
odpočinout.~ · • I 'hl ··• . out že nem unavena, a c na e Jl přemoh
Eva chtela namJm . • , , • -
]a začít zívat. MěsJČnl pam se stalc usmíval
1 ospalost a muse ,.. d Ik . a
a k mechovému polštan po ve cym dubem. Eva
a zavedla Evu b • ·t • ě k ,
. . k 'eny a už se ne ram a unav , ·tera na ni tak
schouhla mezi or . . •5
~ Oči se ·í zavíraly, ale na okamž1k seJeŠte zadívala na
nahle padla. J • .. , ě 1
• , , kv'ty odrážející meSICOI SV t O.
osrruzmlkove e
• •1 ·ech stran. Eva se posadila a zívla. Cítila se
Ptačí zpe. zne ze VS , v•v
... . , 0 ·eta se 0 kmen vysokeho cypnse rostoucího na
svezl a šrasma. pr , K 1
, ah rku banry zlatého p1sku. o em se rozprostírala
skalnatem p o v"š" ]" 'ky d,
. 1, · · mi břízami, cypn 1a o 1vovm a v alce se
kra•ma porost a pmJe , . 'hl .. ah
:J . • k ·e Uchopilaji čís1 ruka a ta aJIn oru, takže
crp' )"tll prouze mor . v• , v
'I ohy a rozběhla se. Ruka patnla mlade Rekyni
Eva st" postan ana n v , , . , ,
h
.- ež Eva Vlnité vlasy mela svazane satkem.Její
ne 0 mno o srars1 n · , , .
.b
1 - • hladká a vyznačovala se krasnym1 rysy. Oblečená
plet ' a c1sta a ,
1
• , , v
d
. kr· k· ik.rvZJ.emné Iátk.-y ktera by a prepasana pres prsa
byla o • at ·e tun ., ' , v , • v
. · .• ky Na nohou měla sandaly z mekke kuze s dlou-
zlaryrm prOaz · , •
• • ~,., ktere·J·Í sahaly až po kolena. V druhe ruce drzela
h'1111 remm,_f,
' 1• ·íb • luk a přes ramenají visel kožený toulec.ma y sm rny
Eva se konečně probrala, srovnala krok s dívkou a pocítila,jakje
krásné se svobodně pohybovat. Rozběhly se ve slunečním světle
aEva si uvědomila, žejsou s nimiještě další bytosti. Koutkem oka
spatřila běžící postavu laně a jelena, zajíce, d}~oké k~zy.a med-
vědice. z úkrytu se náhle vynořila lvice a bezela s mmt lesem.
Žlutohnědé zvíře, na které dopadaly tečky slunečního svitu, se
v té rychlosti proměnilo v pruh tekutého světla a oči mu žhnuly
zlat)m ohněm.
28 1. Probuzení
Eva měla pocit, že miHc běžet nekonečně dlouho, ale nako-
nec vyběhly z lesa a zastav1ly se na úbočí travnatého kopce, který
dole přecházel v pláň barvy prachu. V dálce, v horkem se tetelí-
cím vzduchu, zahlédla malou zátoku, od níž se odráželo sluneční
světlo. Byla unavená, ač ne vyčerpaná, posadila se a natáhla před
sebe nohy. Mladá žena se posad1la vedle ní a lvice se graciézně
uvelebila ujejích nohou.
Jsem Artemis, Ta se zářícím lukem," řekla dívka a zvrátila hla-
vu. Jsem jedna z panenských bohyň."
Eva si všimla, že má na krku na koženém řemínku zavěšený
malý vyřezaný falus.
"0 panenských bohyních bylo napsáno mnohé a od panenství
se rovněž očekávalo mnohé." Na chvíli se odmlčela a dotkla se
Evina břicha.
"V moderním slova smyslujsi panna, alejájsem panna ve star-
ším významu. Jsem žena, která se spoléhá jenom na sebe. Jsem
soběstačná, samostatná a sebeuvědomělá. Oslavuji svými činy
život.Jsem úplná. Představuji dobu před tím, než se během cyklu
uvolní vajíčko. Nejsem plodná a oddaná tvoření života.Jsem sama
sebou a mé energiejsou zkrátka mé."
Artemis se dotkla falu, kterýjívisel na krku, a zazubila se.
"Nežiji v celibátu. Užívám si sexuality svého těla ajsem úplná
i bez potřeby se vdávat nebo mít dítě."
Obě vstaly a vydaly se směrem ke stromům.
"Každý měsíc projdeš fází znovuzrození. Po krvácení se znovu
staneš pannou. Ve starém Řecku existovaly obřady, při kterých
ženy praly své zakrvácené hadříky po skončení měsíčního krvácení
a oslavovaly své znovuzrození jako úplných a celistvých žen. Je
to doba, kdy se uspořádávají myšlenky, dělají sejasná rozhodnutí
a jedná se podle nich. Jsi sebejistá, plná sebedůvěry a uvědomu­
ješ si své tělo aJCho potřeby. Někteří muži se cítí být touto fází
ohroženi a chápou tyto atnbuty jako ,maskulinní"', nicméně ony
patří k ženství stejně jako starostlivost a péče. Jsou darem, a proto
je používej dobře."
Probuzení 29

16. , .
1
k se J·r břicho při Arcemidmých slovech zahř'J
Eva ClU a, Ja ., h a o
ěl roscoupil žár, takže se Jl c tčlo zase utíkat. Al
apkJeJft o p e
zastavila se. šf čk ' "když se cyklus ve star m v u zastaVl? zeptal
~Co se stane, a
se. b deš opětj"ako panna. N astane čas, kdy se žena dívá
Potom u . k d ·· · š
~ •. •. řiiímá svou vmtřnf cestu, po u JIJC tě nepřijala
na svuJ zlvot a P "J 1 "á kd '
h
také zařídf. N ejscm to a e J , o tě o tom poučí·
a podle to o se ,
'h š h to stadia života, musíš poznat mnoho dalších
než dosa ne to o
věd." • lč f I kd • E
Kráčely spolu chVJ1i v druzné~. ~ cn ' .a e yz se v~.otoči-
h
· · ště něco řekla ZJIStila, že JCsama. Rozhhzcla se
Ia aby bo ymje ' 1
' . • · ela neien bohyně, ale též es a kopce. Stála ted'
a viděla, ze zmtz "J I" 'k
.d 1 ym' i řadami opečovávaného o tvovnt ového háje.
mcz1 prav1 e n ,
1
I
J olcrai skály a Eva se dtva a na oceán v odstínu
Stromy emova y "J • ' ' • •
od
•. · hož vlny se tříšttly o btla skahska. M czt stromy
pruské m n ,Je I d .
I Jer'čela žena Eva se v duchu pta a, z aJe to další ze
k nf poma u a · .. .
Me·s'tční paní, a zkoumalaJl očtma.
sester , , · ·ka
Z
• b Ia vysoká a elegantní, s vyraznymt rysy a prom vým
ena y ,
1
, .
I
. , pohledem Vlasy měla sepnute z atymt sponami.
mte tgentmm · •
Na rozdíl odjemných Artemidiných šatu mčla tato zena na sobě
vrstvenou lněnou suknici a roucho zjemné zlaté látky, zpevněné
složitou výšivkou a se střapci na okrajích. Přes ramena měla pře­
hozenou čistě bílou kozí kůži připevněnou dvčma sponami ve
tvaru hadů. Na kozí kůži byla vyšitá rudozlatá tvář s hady místo
vlasů a okraje kůže byly lemované zlatými hady. V pravé ruce
držela žena dlouhé kopí s bronzovým hrotem a o butá byla do
obyčejných sandálů.
Žár poledního slunce zvlnil vzduch a zářivá žena kývla na Evu,
aby se skryla do stínu malého olivovníku. Pod stromem stál prostý
oltář a kamenný stolec. Žena usedla a naznačila Evč, ať si sedne
kJCJÍm nohám na zem. Na okamžik svým intenzivním pohledem
zachyttla pohled Evin a poté promluvila.
.Jsem Athéna, věčná panna, oheň, který tvoří moudrost žen."
30 1. Probuzení
Poté vzala Evu za ruku.
"Energie ve tvém cyklu nesloužíJen k vytváření dětí, ale také
k rození dětí-myšlenek." Poté se dotkla Evma čela. "Vytváfíšjtskru
života, nosíš ji ve svém těle, vyžtvuješji a dáváš jí růst, dokud Jl
neporodíš do tohoto světa. Očtt přicházej í na svět z lůna, děti­
myšlenky přicházejí na svět prostřednictvím celého tvého těla,
tvých rukou a nohou, tvého hlasu." Políbila Evě ruce, aby jí tak
vyjádřila úctu. "Žena bez dětí není nedokonalá ani nepřirozená
žena, jejími dětm i jsou myšlenky a nápady, které v sobě nosí,
ajejich zrozením je forma, jakoujim dá v hmotném světě."
"O dkud přicházejí tyto děti -myšlenky?" zeptala se zmatená
Eva.
"Tvá sexualita probouzí energie, které zasadí semínka inspira-
ce. Pohlavní akt může vést jak ke vzniku fyzických dětí, tak dětí­
myšlenek a může být ohněm, který inspirujevýtvarnice, básnířky,
hudebnice a vědmy. Umění sexu je posvátné, protože jeho pro-
střednictvím přichází na svět to, coje božské." Eva ucítila, že má
horké prsty, že začínají pulzovat a chtějí něco tvořit.
J ak vypadají děti-myšlenky?" zeptala se.
"Děti-myšlenky mohou mít nej různější formu. N ezáleží na
tom,jak své myšlenky či nápady vyjádříš nebo co si o výsledném
dítěti budou myslet lidé. Důležitý je proces jeho tvorby, nikoli
konečná podoba. Je to stejné jako s fyzickým dítětem: tvé srdce
dostalo určitou formu a názory druhých můžeš vnímatjako útok
na svou duši, ale dítěti se přesto m usí umožnit, aby v materiálním
světě rostlo svým vlastním způsobem. T vorba může být určitým
dru hem meditace nebo modlitby; božství v sobě odráží právě akt
tvoření, a nikoli samotný výtvor. Ženy jsou jiné než zvířata; se-
xualita žen nesouvisí pouze s plozením potomků, její energie se
uvolňují v průběhu mčsíce během menstruačního cyklu. V tom
spočívá moudrost žen. A z této moudrosti vych ází schopnost žen
činit život lepším, vytvářet nástroje, budovat strukturované vztahy
a společenství a také schopnost vyjadřovat vztah, který existuje
mezi hdmt a přírodou."
Probuzení 31

17. Athéna se sklonila a sebrala mmc1 pohozenou u svého oltáře.
Podala ji Evě, ta z ní setřela prach, aby spatřila líc a rub. Mince
byla malá a silná, ze zašlého zlata. Najedné straně byla vyražená
sova a na druhé portrét bohyně v hclm1c1 s koňským ohonem.
"Tato mince symboliztúe energ1e a síly,j1m1ž disponuji," řekla
Athéna.
Eva se na ni podívala poněkud zmatená.
,,Ale já si myslela, že peníze jsou přeci něco zlého a že jsou
příčinou všech problémtl ve světě!"
Athéna se rozesmála.
Zeptala se: "Co potřebuješ k výrobě peněz? Potřebuješ zručné­
ho a důvtipného řemeslníka, kterýje schopen tak krásný předmět
vyrobit."
Vzala Evě minci a zvedla ji do výše.
"Mince vyžaduje věci ke koupi, takže lidé vytvářejí pomocí
svého rozumu krásné a praktické předměty. Mince musí mít ně­
jakou cenu, a tak si lidé mezi sebou pro ni vytvořili určitá pravi-
dla. S mincemi poté přichází distribuce a obchodování; tam, kde
se setkává zboží a mince, vznikají trhy. Díky trhům mohou růst
a prosperovat komunity a vyvíjet se města a královstvi,jakož ije-
j ich organizace, zákony, věda a spolupráce. Mince je symbolem
schopnosti uspořádat si život, vytvářet organizaci a dát průchod
instinktu a energiím. Je symbolem civilizace." Mince se na slun-
ci zaleskla. "Mince není špatná, ani mé energie nejsou špatné.
Inspirace, jasný rozum a organizace představují energie,ježjsou
v průběhu menstruačního cyklu přístupné všem ženám."
Mince se opět zablyštěla a Eva se tentokrát zadívala na staré
město Atény. Ve složitých vzorech, které na amforu malovala hrn-
čířka, v dovednosti kováře opracovávajícího číši zdobenou draho-
kamy, ve lstivosti tkadleny dohadující se s obchodníkem na rohu
ulice i v rozsudcích a radách rozléhajících se soudními síněmi
spatřila vlny energií bohyně. Když vzhlédla, vznesl se obraz Athé-
ny na oblohu a tyčil se vysoko nad městem. V pravici držela kopí,
v levici velký zlatý štít a hlavu jí zdobila zářivě zlatá helmice. Ve
Probuzení 33

18. I da•ícího slunce se Athénma pokožkaJakoby rozs .svčt c zapa " • ,1 1 .• ·VIt!Ja
· 1 - bílé skály na níz sta a, z.1ča vyrustat •naly' tJ ll llll IOLIJI z ' , .. 111avy
., Bohyně spočinula na Evč svyma pronrbvý111a sov·
ohnwnl"· b • 1 k • •n1a. IJ 1 se a všísilou před se e mrsu a ·opi. KEvč
1x'una. za onr a . . . . Ctčla
( I .. ncta sršící ohnrvým• Jiskralm.
ohlo JOLI 11.01 • I • . . ~ I . •
• 1 JakJl začíná přcmahat 1nmcr svet o,JCZ kolen, .E"J liCitl J , • •. . 111
I .· obrazů. V tomto svctlc spatnla, Jak z prachurozpout.l o 1r . , , . Po-
. . í Jrdsk;í společenství, Jak puč1 a rozkvct~í aJakvsta"Jjl prvn , • , se
· 1 'cll uměleckých dílech obrazí cely vesmír. Svčtl" Jt'JIC 1 prVJII , O
·.,. 1 rr·1·Ja strukturu společnosti , osnovu a utck záko" .zabhrU.l o a spa ' • , ~ ·•ll,
. d~l 'vání soudnictví a umem. Mcsto pulzovalo ohnč1soustavy z c a ' , • ll,
, dfk , 1ergii bohyně. Eva vmmala prítomnost této bn~bylo ŽIVC ::}' t.:l , , "
, která se vynořila z temnoty v 111 same. S dCrvčro
a ryz1encrg1e, . , < , ll
• 1 Otl pochybnosti a strach a plně se teto srle occvřclaodloz1a stran . · ·
Na okamžik měla pocit, že se octla n~u~o ~as, : poté zas spatřila
, 1 ě velmt zřetelny'ch dctarlu a Jasnych barev. Každy'svět v zap av
· . k zvuk a forma vysílaly vlny nápadCr a myšlenektvar, stru tura, . •
I ·. 'zorců kteréJ.Í vířily hlavou tak dlouho, dokud scJ·ÍSOUVISOSti J '
0
, •
• 1 e rtu• v podobě veršu a proroctvf. Tak nahle,Jak se tatoneynnu yz • , ,
I b. Ia zase zanikla a Eva padla vycerpana tlmto ohněm
avma o ~CVl • • , ,
k Z ti'mco tam však ležela pred dosud se chvčJICim kopímzemi. a
zabodnutým do země, naplňoval ji pokoj.
Po několika mmutách se cítila odpočinutá a po malu se postavila,
ale když se natáhla po kopí, uchopila mocná paže j i i Athéninu
zbrai1 a vytáhla je celé do uhánějícího proutěného kočáru. Zářivě
rudé vlasy sahající vozatajce do pasu vlály ve větru, zatím co po-
háněla ~vé dva koně, aby jeli rychleji. Obratnost a síla této ženy
napliíovala Evu děsem i čirou radostí. Žena byla vysoká a hrdého
·zczřcní a s lehkostí vyvažovala vl'!Z řítící se vpřed. Byla oblečená
do tuniky z mnohobarevné tkaniny a přes ramena mčla přeho­
zený divoce vlaJící plášť sepnutý přezkou. Krkjí zdobil mohutný
náhrdelník ze stočeného zlatého prutu, lesknoucí se ve slunečním
S"čtlc. JeJÍ kůže měla bronzový nádech a oči JÍ ohmvč blýskaly.
Paže, kterými držela opratě přesně odhadnutou Silou, byly drsné
34 1. Probuzení
a ošlehané větrem. Pod kot·rsl,:ýrm kopyty probleskovala země;
v jednom okamžiku letěly přes hnčd.wé pláně, v druhém už se
vznášely nad pestrou zelení dubového lesa. Hychlost Evě cuchala
vlasy a ona měla nutkání vydat něJaký zvuk, který by VY.Jadřoval
její nadšení. Cítila se srlnčJŠÍ než kdykoli předtím , myslelo jí to
velmi jasně a síla, která Jl napliíovala, v ní vyvolávala doJem, že
je schopna dosáhnout všeho, co si zamane. Byla volná, nezávrslá,
jako lvice se silou bojovat i ochraiíovat.
Právě ve chvíli, kdy mčla Eva pocit, že vybuchne vzrušením,
zpomalila žena konč, takže šly pomalým krokem ve stínu lesa.
Obklopovalje chladivý zelený klid, ale Evina krev dosud rozjařeně
zpívala a žena ji se smíchem postavila na trávu.
,Jmenuji se Boudicca. Jsem královna lccnCt," pronesla hlubo-
kým a znělým hlasem. nBojuji, abych chránila a sloužila, ale nikdy,
abych ničila. Představuj• skutečné Vítězství,jsem obhájkyní míru.
Jsem oddána druhým ijejich záležitostem a tomuto závazkujsem
věrná."
Královna sestoupila z vozu a zamířtla kjednomu ze svých koní.
Rovnala mu postroj a přitom vyprávěla: nZa dob Kelď! měla žena
respekt. Vlastnila půdu, měla moc a byla ctěna pro svůj úsudek
a kvality, které vnášela do společenství. Ženy povzbuzovaly bo-
jovníky, aby šli do boje, ale zárovdí se právě ony zasazovaly o mir.
Představovaly sílu, která stála v pozadí za kmenem a za muži."
Láskyplně pohladila koně po šíji.
"Nyní prožíváš sflu ženství, zářivou dynamiku světlých fází,
ale později zažiješ i ztrátu této energie, až se přetvoří v temnotu.
N eoh lížej se za sebe ani v tu dobu neusiluj o svčtlo, nebo přijdeš
o dary temnoty. Zahleď se do temnoty, přijmi její moc a spatříš
světlo, které se z ní rodí."
Královna se otočila a s grácií jelena vyskočila na vůz. Zved-
la ruku na pozdrav, šleh la opratěmi koně po krku a pobídla je
k cvalu.
Vůz letěl lesem ve svitu slunečních paprsků a za chvíli bylo
vidět jen světlou tečku v dálce. Mávající Eva spatřila, jak se malá
Probuzení 35

19. stlueta královny obráula, zamávala JÍ a poté zrmzcla ~polu s dcn-
nfm světlem. Eva tam stála se 1dvricnýma rukama a ve vzduchu
doznívaloJeJÍ volání. Kdy; pomalu pfc~távala mávat, do mysh ~e
JÍ vkradla stopa smutku; BoudrccaJÍ přrrostla k srdc1.
Zase byla v lese zahtém měsíčním wětlcm, mlčela a vedle ní
stála Měsíční paní. Beze slova kráčely mczrstromy a během chů­
ze se energie královninyJÍzdy v Evě postupně proměmla v poctt
klidné jistoty a harmonie.
Měsíčnf paní ji zavedla na mýtinu, uprostřed níž stál krásný
strom se stříbrnorMovým kmenem. Z kmene vyrůstaly dvě hlavní
větve, na nichž visela spousta červených plodet. Zdálo se,jako by
se v horních větvích usadila luna v úplňku. Její světlo se odráželo
v tem ně modrém jezírku, uprostřed kterého se nacházel malý
ostrůvek se stromem. Spleťjeho kořenů sahala do vody.
"Tohleje strom tvého lůna," řekla Měsíční paní a dotkla se Evi-
na břicha těsně pod pupkem. V reakci na tento dotyk Eva ucíttla,
jakse lůno vjejím těle rozehřívá. Strom před nimi také zareagoval:
celý se rozsvítil.
Jezírkoje tvá podvědomá mysl a kořeny Stromu lůna sahají do
jeho hlubin. Tvoje mysl a tvoje lůno JSOu propojené. Co se stane
ve tvém lůnu, se odráží ve tvé myslt, a co se stane ve tvé mysli, se
odráží v lůnu."
Eva cítila pokoj a soulad se stromem a zatoužila se k němu při­
blížit. Šla ke břehu a prohlížela si větve. Chtěla sejich dotknout.
Listy na větvích visících přes jezírko se zachvěly a zaševelily její
jméno.
Z pívaly: "Evo! Evo! Vezmi si plody ze svého stromu."
Když se Eva natáhIa k větvi, která visela nízko nad vodou, za-
jíkla se a rychle ruku stáhla zpčt. Mezi listy a plody byl stočený
malý zelenožlutý had. Zvedl hlavu, která měla tvar trojúhelníku,
a zasyčel.
"Jsem strážce tohoto stromu." Drobné hadovy oči podobné
drahokamům se leskly v měsíčním světle. "Pokud ochutnáš toto
ovoce, staneš se ženou a zdědíš všechny schopnosti, které s sebou
Probuzení 37

20. • , Budeš krvácet s měsícem ; staneš se cyklickou .
nese zenSC.'1. , n1kd
d Š
n' stále se budeš proměi'lovat spolu s mčsíčn' . 'I
ncbu e steJ .., , • , . 1rn1 fá.
Ví [·ém těle se probud1 síly tvorem a mčení a svou in . ,
zemi. e . ' o• •. tule]
, š ·cřní ta•cmstvJ. Tvuj z1vot se stane cestou mezi d ě
obsahne vm ~ v IlJa
• . • , a vnějším, a oba na tebe budou klást požad ky
swty. vn1trmm •..
1
, av
d ženstvíje třeba prlJmOut a s askou pěstovat .. ·
Všechny ary . " I d k , •.b
1,•.
1
•Jinak
d ~že zahub1t. I a se n1pn 1z1 . "Není snad ,
tě rento ar m . ne
to dar z~stat dítětem Je mnohem snazší."
• mout ten ·
prl) ·Ia a poté z náhlého popudu natáhla ruku a Utrhl
Eva se zaraZI . . •. a
krn
.1 ude·Jala had na m v rychlosti uderd, a než byla
Jod Ja 1 e to • . . . s to
P · ·klJ.Í do tčla, přímo doJCJíhO bř1cha. Ucítila tep(
zareagovat, vnl kl d h , o
. h z vao1nyJ·Í náhle vytrys a u ova sprška zářiv<'ch
mezi no ama a t:>' , • '
., R 1, ly seJ·Í z těla a zasahly hlavu, hrdlo, ruce a noh
energii. oz eva I, y.
. 1 šela tón, který sejí rozezněl v ce cm tčle, od chodidel
Vmysh USY · š'v' I .
v
1
ě C'..;la J·ak se z ní tato encrg~e m ven a zasa 1UJe úplně
az k h av . h• • ,
1
, v ,
kž Se cítila siednocena s ce ym stvoremm. Rozhostil
všechno, ta e " . .,
, kl.d .•1 se prostředníkem mez1 touto energu a světern
se V Ol I a SL<Ua v· ,
b Z dia ruce nad hlavu a vykř1kla rozkoš1; pustila tak
kolem se e. ve . , o
.. d v a tato energie letěla po sp1rale vzhuru v podobě
energ11 o sveta . , , . ,
ku. Eva vnímala nesmírný kl1d; sp1c1 cneqpe by~a v n1 a ona si
rn:d .1 ·e az· bude chtít můžeji znovu vybudit. Podívala se
U'e om• a, z •
d I
o v•l ve svém těle stočeného hada, který spočíval vjejírn
o u a spam a
podbřišku. ., .. .
Když se otočila_ chtěla totiž od stromu zase odejlt- ZJIStila, že
vedle ní stojí Měsíční paní. ,
"Př•·alajsi ted'sílu ženství. Až budeš ohledně sveho cyklu zku-
šcnějš~,budeš muset zjistit, jak nejlépe tyto ener~ie p.oužívat.vvži-
votě. vtomto hledání však nejsi sama. Ve tvém mtrUJSOU ty,Jez tě
povedou a budou ti ve tvém životě v období menstruačního cyklu
pomáhat. Jeještě mnoho dalších věcí, které ti se svými sestrami
dnes v noci ukážu a které ti pomohou používat tv6j dar. Dotkni
seještějednou stromu."
Eva natáhla ruku a zlehka se dotkla větvičky. Kmen se v ten
okamžik rozestoupil a za ním byla rudá výstelka. Uvnitř stála
38 1. Probuzení
nahá žena se zavřenýma oč1ma aJeJÍ vlmté kaštanově hnědé vlasy
tvořily ve výstelce kap1láry. Eva měla pocit,jako by se strom v ní
hýbal a chtěl splynout sJejím lůnem. V duchu viděla,jakse kořeny
stromu spojují SJejím lůnem, a mčla pocit,Jako by měsíc spočinul
vjejí mysli i v lůně. Plod v ruce postupně zmizel, až nakonec stála
sama na potcmnělé mýtině.
Její zrak upoutalo cosi bílého- vš1mla si, že přímo před ní stojí
bílý zajíc. Záře zjeho srsti osvěcovala mýtinu měkkým stříbřitým
světlem. Upíral na Evu tmavé oči plné hvězd a poznání a Eva si
všimla, že má na krku malý obojek s rudými drahokamy. Díky
světlu vycházejícímu zjeho srsti zjistila, že mýtina není prázdná,
nýbrž že je na ní plno zvířat všeho druhu, která ji tiše pozorují.
Nad jejich krásou a impozantností se jí zatajil dech; z každého
zvířete vyzařovala graciéznost a inteligence a všechna byla svět­
lem zbarvena doběla. Jejich tmavé oči šibalsky jiskřily, Evu to
k nim táhlo a vC1bec z nich neměla strach, jako by je znala ode-
dávna. Spatřila mezi nimi mohutného a silného býka, divokou
kozu s drsnou srstí, zářivě stříbrnéhojednorožce, bílou holubici,
malého zeleného hada a krásného motýla. Většina zvířat na sobě
měla nějaký klenot nebo nesla dar či artefakt. Eva věděla, že kdyby
na ně promluvila, odpověděla byjí. Mezi dvě lvice doskákal zajíc
a nebojácně se tam posadil. Mezi šelmami a zajícem bylo pouto
lásky a porozumění, které pocítila i Eva.
"Tohle jsou měsíční zvířata," praví zajíc, jehož hlas byl právě
tak měkký a stříbrný jako jeho kožich. ,Jsou nositeli mystérií
měsíce a přinášejí poselství ze tvého vnitřního světa. Žijí ve tvých
snech a v říši pohádek, kde mluvící zvířata vedou člověka ke kouz-
lům, divům a zdrojům pradávného poznání."
Ozvalo se zahoukání bílé sovy, která se za svištění vzduchu
snesla k Evě. Obrátila k ní hlavu a v očích se jí zračila moudrost
věků.
"Nabízejí radu a vedení, protože instinktivně znají tvůj cyklus.
Dodávají ti grácii a harmonii,jež vzniká tehdy, když žiješ v souladu
se svou pravou přirozeností. Měsíční zvíře ti může ve snu ohlásit
Probuzení 39

21. ovulaci či krvácení nebo ti přinést obrazy,Jež tě mohou provádět
tvým cyklem a mohou ti pomoci udržet vědomé spojení s tvým
ryrrnem. Takové sny si zapamatuj a přenes je do bdělého života.
Zapamatuj si zvláště sny z této noci, protože se zvířetem, 0
němž
se ti zdá, když poprvé krvácíš, budeš mít možná celýživotspeciální
vztah."
Eva měla dojem, že se zajíc usmíval, když s ní mluvil. Zvíře se
otočilo a potom velmi pomalu skákalo k Evě s něčím, co opatrně
drželo v tlamě. Upustilo Evč dar k nohám a opět se posadilo. Eva
se zaradovala, když spatřila malé bílé vajíčko převázanéjasně čer­
venou stužkou. Kdyžje zvedla, pocítilavelkou lásku a chuť starat
se o všechny tvory, které zde vidčla. Mezi zvířaty to zašumělo.
"Toje tvé první vajíčko," řekl zajíc, "tvé první období ovulace.
Síla a energie, které jsi cítila jako panna, dozrály v sílu a energie
matky. Těmito energiemi ncplýtvej. V minulosti se uznávalo, že
ženy jsou silné, dynamické, schopné se postarat o druhé a po-
skytnout jim výživu. Během ovulace jsou energie jiné, hlubší
a vedou k projevům, které tě přesahují. Začínáš si uvědomovat
hlubší roviny sebe sama a schopnost milovat druhé a nesobecky
o ně pečovat. V toto období tvá touha tvořit odráží okolní svět."
Eva cítila, jakji zaplavuje poklid mýtiny, a vnímala úplněk ve
své mysli a ve svém lůnu - i na obloze. Cítila, že je v harmonii
s měsícem a vším kolem sebe a vnímala svou sílu a schopnost
druhým dávat, starat se o ně a podporovat je. Její duše se plně
zračila v jejích očích, srdci i rukách.
"V tomto čase svčtla se ti možná bude zdát o vejcích nebo
o měsíčních zvířatech. Zapamatuj si tyto sny a věz, že ti ohlašují
ovulaci."
Zajíc se otočil, chvíli hopkal a poté se zastavil, jako by tím Evě
naznačoval, ať jde za ním. Po chvilce váhání jej Eva následovala
a měsíční zvířata jí zmizela z dohledu, protože mýtinu opět za-
halila tma.
Zajíc vedl Evu lesem, až došli na louku zalitou slunečním
světlem.
Probuzení 41

22. 1
d _
1
•r ,111
blt, tinč lučntch k·ční .1 ,-::.cdl!lll, ihm,.11 z U< 1 F < • • • o t'lkr
c h ~ CJ l.:r.íl'c!J trJHlU.Jt'Z.Jl ,,th.tl.t ke: k<llt•niun . •
~I Žl ,l(J ~l • . • 11111
• , ·'unkh Jl' plm' ,·čd .1 hm~ zu dk,· k<lprt•tin> J
, 1 t<' n.t .." · • ot.lq•l .
I
• ,, •• ,Junccm 3 nl.lk zbJrnl .1h I<Hl ku z.íři'Č' červ. }
h .11<"' .- • . . • ~:nou
F J "' ZJ'tJniJ .1 ,-,rrd'.1''JLI do '<'ht• <.'h'n ZI'Ota kr .
hJn ,,u. ' · • • . · C:f} Jl
,_
1
1 .• -hri'IJ r.tm zu,tJt .1 ,.,1 rou kr.ls<l1 se: porč-~n
oh" Of""J ·" ' • • • .
Z
. ·'J" ncrrnťlin:- p<lhlzd..H Jlj nask·dtUl' do srřt'dt I.1)1< fl ' " 't I OU.
"' !'<l :~~·.m p.1hrhku ~rJrřil.l. že: dol_ii do zc:mč vc:tk řada bil)·ch
, ZJJK ,c ZJstJnl J přcdnum tlapami se opře:! 0 ne:• škJlll<'lllJ • - . • J 'Y ší
,ch,xl. Z nťpkt· přll'un mi'Ia E'J ncpruc:mn> poca. Přc:sro Začala
m·n,,:ne' -.cházcr dolů.
l(dŽ ,c:,roup11J po rři1úcn schodech. obJcYda klenutou chodbu
t"Ž h IJ ,)svťrlcná osamocenou loučí '>Sazenou do držáku na zdi:
-~kn~IC.Í chodbJ tw!J zastřcnJ krásn}·m zdcn}·m závčscm vyšíva.
nm Z Jřat'. pták·y a rosdmami všeho druhu. Na vrcholu kamenné
l.:lc:.·nb' rnczJ ,fožir)mi '1'csan5·mJ vzory.jež byly ozvčnou výšivek
na zj,:(',u. se nacházela prohlubei1 podobná poháru. Eva opatrně
odhrnula z.in~~ a n:šla do mísmosu zahalené přítmím. Místnost
hIa ccfj kruhod a na podlaze ležel čcrYen)· běhoun, který vedl
od En ke ~mpínku napron. Na něm stál uprostřed kamenný trůn
, m13,·ě- mdou poduškou a po obou stranách vyv)·šené plošiny stá-
h dč: dll;i klenurť chodby sjednoduch)·m červeným a černým
zá'ě~em. Jeden z těchtO závě!>Ů se odhrnul a dovnitř vstoupila
žena.
Byla ,·y~oká. černovlasá, a přestože měla spíše pohublou tvář,
Jljíú~u byla plná a smyslná. Oblečená byla do dlouhých šatůjasně
arlaro,·é bm')·. které byly nízko přestřižené a tčsnč jí obtahova-
ly ri:~dra a bok·y a poté v záhybech spadaly k zemi. Kolem pasu
měb pá~ w zlatou -ýšivkou, a když kráčela místností, rytmicky
'ť vlnila' bocích. Obklopovalaji aura moci, sexuality, hladovosti
a tcmnon Oč1 seJÍ leskly urČitým příslibem. Eva se necítila právě
př[jemnř. ženaJl dčsila r fascmovala.
J>oJď!~ přikázala jí Červená paní úsečným hlasem. Kráčela
kl· klenutému prt'tchodu, kterým právě vstoupila, podržela závěs
I. Probuzení

23. k Ia Evě ať jde dál. Uvnitř byla tma. Jakmile ta
a po .ynu • . , ~ 111 Eva
.1 rychle se oročda dokola, ale zavesem tam nepro .1__
-stoup• a, , , 1 d' v lll~~.<J.la
... křv·čka světla.Její počatečm srrac 1 te prcmohla úna
amJIS I , vv , E ~ h :..1 , va ale,
. . byla teplá a utesna a ve se nec tc o hybat ani nic děl
rarg~e, tma • , , h 1
ar
I I bit žeJ·i Cervena pam nec a a ve tmě samotnou ..·
Začaasezo • v ,aJCJí
, č , odrážděnost rychle prerostla v naštvanost a frust .
počate m P rac1
, •
1
. kj.Í rudne rvář a ve svalech roste napětí. ·
Eva Citl a,J3
Velmi pozvolna se prosrorvkolem ~vy začal pr~světlovat, až byl
laven ostry'm svetlem. Pred Evou stala Červená p .
nakonec zap . an1
d žela zrcadlo velikost• postavy.
a r v • b I" š čkl E
"Kde jsi byla? Cekala JSem •:a t~ c. vy t a va a okamžitě
I
. Ia že byla tak drzá a agresJvnL
JtoVa ' ... I v• v I E
Č , n•' na ni pohlédla,JCJIC 1 oc1se strct y a vě se zda'Iervena pa o,
že se na ni dívá celou věčnost. .
Podívej," řekla žena a ukázala na zrcadlo. Eva přistoupila, aby
se ~odívala zblízka, a spatřila v něm odra~ sebe nahé. Trochuj i to
zmátlo, a přestože si prohlížela obravz pečl~vě_a bez poc~yb~vto byla
v tam bylo špatně Vlasy mela zplihle a mastne, tvar plnou
ona, neco . , .. ., v•
kvm rsa a břicho nateklá a naVJcJl obOJI bolelo. Pn tomto pohle-
s 'p b I I .. hl ' ·1duse Evě začalo dělat nevolno. Roz o e aJI ava a Citl a se natolik
zle, že sejí po tváři začaly koulet slzy. Zabořila tvář do dlaní.
Co se to se mnou sralo?" křičela. "Vypadám hrozně. Nenávi-
"
dím se!"
Hlas Červené paní přerušil její sebelitování.
"Podívej se znovu," přikázala jí přísně, "a tentokrát svým vnitř­
ním já!" Světlo změklo a Eva zvedla nesměle hlavu. V matném
světle spatřila,jakjí prsa září ajsou kulatá jako dva úplňky. Břicho
měla vyklenuté, takže připomínalo pahorek, což zdůrazňovalo
smyslnost ženských křivek j ejího těla. Začala se hladit rukama
a už své tělo neodmítala. Pomalu sijasněji uvědomovala změny,
které v něm probíhají. Vzpomněla si na vyobrazení starých bohy-
ní s velkými prsy a kulatými břichy a cítila, žej e nyní celou svou
bytostí přijímá. Její vlasy v zrcadle se leskly zdravím a kůže byla
zářivá. "Podívej se na své lůno," pokynulají tiše Červená paní.
44 1. Probuzení
V zrcadl_e E_va ~patřila ve svém bf1še Strom lťlna. Strom byl zdu-
řelý a rudy_aJeho energ.e pulzovala v kouli plné vody. Eva dula,
jakji energ1e táhne dovmtř, a nakonec se JÍ poddala.
Kolem ní plynula tma jako voda, Evě bylo, jako by klouzala
dolů do kalných hlubinJezera. Nad ní prosvítalo tmou nazelenalé
světlo a pod ní byla temně rudočerná barva prvotního kalu. Jediné
dýchnutí tmy vyslalo silný impulz, který prostoupil Evino tělo,
takže se roztančila. Jak se pohybovala, vytvořily se kolem ní malé
červené a černé víry. Eva v sobě cítila tmu,jako by se ponořila do
chaosu a do prvotní látky, z níž se zrodilo všechno živé a do níž
se všechno živé zase vrátí.
V šeru zahlédla záblesk světla a srpek měsíce pronikající tmu.
Když se po něm natáhla, uvědomila si, že tím měsícem jsou ve
skutečnosti rohy na býčí lebce.
Uchopila rohyjako dýku a kroužila ve svém rytmu kolem do-
kola v temnotě, přičemž se její pohyb zrychloval a zintenzivňo­
val. Energie kolem ní vířila a Eva v totálním rozjaření spatřila, jak
se z jejího lůna vinou siločáry a stáčejí se ve tmě jako rudí hadi.
Zvrátila hlavu, vlasy sejí rozevlály a ona vykřikla rozkoší. Síla byla
hrubá a nespoutaná; nyní byla Ničitelkou a Požíračkou. Z ramen
jívisel náhrdelník z lebeka kolem pasu měla pás z utnutých paží.
Při tanci odsekávala všechno staré, nelítostně dávala průchod změ­
ně a pokračování času.
Náhle se ozvalo slovo podobné úderu bubnu, které se vynořilo
z tekutiny, v níž vířila: "Vstaň!" S nečekanou a nezvyklou grácií se
Eva vznesla vzhůru a proplula tmou k zeleným stínům nahoře. Vy-
nořila se nad hladinu v obrovské černéjeskyni. Uprostřed se nad ní
tyčila ohromná socha bohyně hrubě vytesaná z černé žuly a vyleš-
těná do vysokého lesku. Bohyně stála s boky zanořenými do zemč
a rukama napřaženýma - jednu k Evě a druhou nahoru do tmy.
Eva vylezla z j ezera a udělala několik kroků k soše. Když vzhlédla,
spatřila, že bohyně má zavřené oči a na čele černý drahokam.
"Tkej !" Toto slovo se rozlehlo s ozvěnou ve skalách i v Evinč
těle. N áhlc se drahokam na čele bohyně rozzářil a z konečků prstů
Probuzení 45

24. d h rčzd Ty se dotkly všeho kolem iv Evč š
·· .,.,."skly prou Y ' · E •v eseJl'1 ··1 .kl rak vzor jehož byla va součástí. Pod noh
11.Jo a vznl ' ' . atna
propoJ ' I ·ezero Eva byla uvězněná mez1 dvěma pro d
• ocně pulzova OJ · -~ . u y
J1m . táhl uce aby mohla z prsw vypustit oheň. Ener.,;e
rme a na ar • d b I .,. seene.". . •., ebránilo, a mčla po o u wězdných vlák
. 1 ,·en mc uzJIIl . en.
nnu 3
•
1 tká't Byla v dokonaléJednotě s bohyní a pou··
Z
· h Eva zača a · ., . Zl-
mc .. bě Jeií vědomá mysl proud ndlla, ale nedáv 1
I gt1k rvor · ~ . • . a a
va a ener . r: u Eva si uvědomila, ze schopnost n 1čir i rv
ni rvar, am torm · • ., , o-
mu a • • ,. 'ly a vědčla, ze v sobě má obOJI. Nym viděl
•jr chaz1z reze Sl , . a
r "'!__ •.
1
. k ·e všechno ve vesmíru propoJeno. Pochopil
· sněJI aspatn a,p J . č • • a,
Ja • . sílu do marenálnfho sv ta, muze ze SVých
že rím že nasmeruJe . I k E . b• , magt"i uměnf 1 ás ·u. nerg1e yly v Evě
rk tkát prorocrvl, •
v a en , stálav údivu, hledfc ke gala.,óím a hvězdátn
vyrovnane aona tam •
které zářily na stropějeskyně. . , .
. . • ly dveře a temná silueta, ktera se v mch rý-
VJeskyni se otevre d I h
. ··tl ·rpokynula. Eva se k nf vy a a a po ybovala se
sovala pron S e U,J , k • •··• •. • ., 1 ncí ženy která se zna, terase pnJima a která
přitom s gracu ae ega ' Kr' I ..
• • svou sílu odpovědnost. ače a sebeJIStě
je schopna prevzn za , v •
• . kryt' rra'nky života v okolmm světe.
vedoma Sl s e s •
I d
• · e za'věsem a obievila dlouhou drevěnou haluPraš a verm1 s ~ .
I
· · ohništěm uprostřed. Za ohmštěm seděla na
osvět enou Jasnym v • .
d
• • • ·nu z"ena zahalená od hlavy az k patě prusv1tnýmrevenem tru
Č • • o•iem Pod látkou mohla Eva pouze tušit její rysyervenym zav 'J • • , • •
žena měla dlouhé černé vlasy spletené do d.vou sllnych copu, na
nichž byla zavěšená dvě malá zlatá jablka. Zenina pleť byla por-
celánově bílá a rty sytě rudé. Stínjejích rukou složených v klíně
naznačoval, žejsou dlouhé ajemné.
"Vítej, Poutnice mezi světy," řekla paní. Eva mčla dojem, že
vJejím hlase slyší šustění podzimního listí.
,Jsem Svrchovanost." Paní zvedla pod závojem ruce na
uvítanou.
"Vidím, že neseš záři červeného závoje. Vítej, dcero, vítej, kněž­
ko.'· Eva měla pocit, že na této paníje něco kouzelného a že by měla
b}'t spíš na hradě se zářícími věžemi než v prázdné dřevěné hale.
46 1. Probuzení
Prohlédn• si kolem sebe mou zem1." Eva prodlouž 1 • čd., . . 1 asvcv o-
mí a spatřila zemi,JeŽ se rozprostírala v sále. Světelné čáry vychá-
zely z každého.bod~~ a protína~?' kraJinu. Eva udělala krok vpřed
3
povšimla Sl, ze pn pohybu Jl šustí bílé roucho, které se stalo
jejím oděvem. Jak kráčela k ~hništi, každé zavinění jejích bokt!
řervořilo vzor čar kolem n1. Roční období krajiny se zmčnilo
~Eva ucítila vůni zimy. Uprostřed zimní tmy spatřila,jakse začí­
ná rodit světlo jara, a ve svém tčle vnímala, jak do sebe rytmicky
přecházejí roční doby.
Eva se vnořila do sebe, do samého centra své tvořivé energie,
a přiměla j i, ať v jejím tčle stoupá vzhCnu. Když energie.došla
až do prsttt, měla ji pod kontrolou a uvědomovala si cykly ve
svém těle i v krajině. Byla připravena tkát vzory v obou okolních
světech. Paní povstala a kráčela k Evě. Z jejího těla vycházely
čáry krajiny a opčt se k ní stáčely ve spirálách . Všechny ženy
a bohyně, které Eva dosud potkala, byly vyšší než Eva, ale tato
paní byla přibližně stejně vysoká jako ona, čehož si Eva rychle
všimla.
Přestože byla drobná, působila majestámě. Evu napadlo, že je
to královna víl. V rukou paní ležel pás z nejjemnějšího zeleného
hedvábí, bohatě vyšívaný stříbrnými gTanátovýmijablky a zlatými
obilnými klasy. Opásalajím Evě boky.
"Teď jsi mou zástupkyní," pravila. "Máš schopnost v1dčt oba
světy, vnitřní i vnčjší. Máš magickou schopnost vytvářet vzory
a vlnky v tkanině obou těchto světů. Umíš se dotýkat sítě proroc-
tví, iniciace a života samého. Je to tvůj dar měsíčního krvácení.
Instinktivně oba světy znáš a v době temnoty můžeš mezi těmito
světy kráčet a být prostřcdnicí jejich energií.
Současná žena kráčí zároveň světem vědy a techniky a světem
přírody a intuice. Tyto světy nejsou přesně ohraničené, spíše se
prolínají. Obajsou pro ženu stejně skutečné a ona má schopnost
je vyvažovat a včdomím plynule přecházet zjednoho do druhého.
Díky této schopnosti JSOU všechny ženy vědmami, všechny jsou
kněžkami.
Probuzení 47

25. žena. která si Je ~čdoma svého cyklu, mu musí být věrná. Je
však také ~dp~v~dna,za tO,Jak své encrg1e používá,Jakje proje-
vuje ajakj•m•pusob1 na druhé. Odpovědnost neznamená, že b
. čl ž' 'b •• b ysvé schopnoSti nem a pou 1vat, ny rz ze yse neměla schovávat
za svůj menstruační cyklus nebo se na něJ vymlouvat. Odpověd­
nost, která se pojí s tímto darem, je vehká. Je to odpovědnost
k sobě, k ostatním ženám, ke společnosti, k zem1 i k budoucím
I ' "poko en1m.
s vrchovanost zvedla ruce, aby Evě požehnala.
"Tanči své vzory, tkej svá kouzla, piš své básně, zpívej své pří­
běhy, maluj svou krásu, roď své děti."
Eva se cítila přemožena láskou k této paní ak zemi az očí jí tekly
slzy. Kdykoli dopadla jednotlivá zářící kapka na zem, proměnila
se v bílý kvítek.
Výjev s krajinou a síní postupně mizel a Eva se octla opět ve
tmě. Náhle někdo opčt odhrnul závěs a Eva spatřila ve vchodu do
místnosti s kupolí Červenou paní. Eva vstoupila dovnitř a octlase
na opačné straně stupínku, než když do místnosti vešla poprvé.
Když se teď dívala na Červenou paní, už se necítila ohroženájejí
smyslností ani skrytou temnotou vjejích očích. Když paní viděla,
co se s Evou odehrálo, usmála se na ni.
"Přijala jsi sebe takovou, jaká jsi, ale teď musíš být své přiro­
zenosti věrná, což není vždy snadné. Ubývající měsíc je dobou,
kdy je třeba šetřit fyzickými silami, ale i dobou mocné sexuální
a tvořivé energie. Možná zjistíš, že říkáš, co si myslíš, a že nejsi
s to přijímat všední nebo rutinní záležitosti s takovou tolerancí
jako jindy.Jde sice o dar pravdy, ale někdy mltže být výsledkem
hněvu nebo nespokojenosti, nevyužití šance býtv této dobčvěrná
své přirozenosti. Vzhledem k tomuto hněvu mohou energie začít
být destruktivní; mohou způsobit bolest tobě i druhým, místo
aby byly nasmčrovány a využtty ke konstruktivnímu a tvořivému
účelu.
O destruktivní stránce žen se v minulosti vědělo, ale tato stránka
se přijímalajako součástjejich tvořivé přirozenosti. Žena dává, ale
49
Probuzení

26. k tmUJtu. ale na druhé srrančJCtaké r. '-·· Předsta'U)C on oz_
ake ....re. T •. 10,.é a·šak též niČÍstaré. Používej SVý h'-- dorddů von r • e
droLJcna -; · .. oudře a mkdy nezapomínej, že dcsrruk .
k ích energii m c1
desi1'U :TlTl
1
oddělit. Když s1 budeš včdorna svého cyk.J
bu od sebe ne ze d čd u
H'Or . . budeš mociJCdnar zo pov ně.Je snazš·hys'ych energii.
1
1
a pon oddělir od něJ mysl než spo upracovat s 'Ytrnem
obnňo,·ar tělo a • "
• o b t se mu v žwore.
a pnzpuso
1
• ila po rřech schodech na stupínek.
čen·ená panr vyscoup • • •
..1 • cože nejsi nemenna, protoze rytmus Zrně-
Jsi žena.Jsi Sl na, pro
n}'Je rytmem vesmíru." •
1
. .•
Č • • osadila na kamcnny sto cc,JeJI podobaKdyž se ervena pam p . .
I . 1 · bledla vlasyzesvětlaly, rysy se ZJemnily a z čer-
se proměm a, Pet z ' • ě fč 'I č I
• • o ď b ,1 bl děmodré, v odsnnu m s 111 10 sv t a. Evuvenych saru re } Y e •
k •.1 • před sebou vidí znamou postavu Měsíčnípončkud zas oc1 o, ze
paní. · 1
od ·d·1 Měsíčnf paní na Evmu nevys ovenou otáz-.,Ano," pove e a , o ,
k · d •• ČJ·sme v různých obdob1ch ruznc. Běhemu, .JSmeJe na a taraz. a . ,
ě · · •• ·Me·síčnípanía zčásti Červenou pam, ale pouzem srceJSem zcasn .
v bodech obraru,jež představuje menstruace a ovulace,Jsem cele
Jednou nebo druhou." , .
Vstala, sestoupila po schodech a poJ...-ynula Evě, ac Sl sedne na
rrún.
~Neboj se," povzbuzovalaji.
Eva váhavě vystoupila po schůdcích a posadila se na rudý polš-
tář. Ještě v nípřetrvávalo napětí- i navzdory většímu pochopení
a uvědomění. Seděla vzpřímeně a očima hledala pohled Měsíční
paní. Postupně si začala všímat, že se bílé roucho na j ejím těle
mění.jeho lem získaljemnýrůžový nádech, posléze byl sytě rubí-
nově červený a nakonec se celýoděv zbarvil rudě. Během několika
sekund byla Eva zahalena do hávu krvavě červené barvy. Znena-
dánísejízmocnil zvláštníodstup ajejípozornost se odpoutala od
místnosti i bezprostředníhookolí. Hluboko ponořená v přúemné
temnotě si začala uvědomovat pavučinu z vláken, kteráj i propo-
50
1. Probuzení
velkou černou bohyní. Eva měla dojem, že hluboko ve
Jovala s. ru slyšíjejí hlas:
sVén
1 111
t 'ditelná stránka všeho. jsem porenciál, temnota lůnaJ sem nevl
d zrozením."
pře • si opět začala uvědomovat okolní svět, stálavedle ní Mě-
J{dyz ' ·1 'I • b o • tě h 'b, Eva pocltl a Sl nou potre u zustat na m1s a ne y at
'č lÍ panl.51 1
ěsíční paní jí pomohla vstát, ale po schodech dolů do malé
se. M 'i už provázela Červená paní. Poté Evavyšplhala na malý
alkovnyJ kk:' · I ' · k • š' · ·• h, ělek pokrytý mě C)'ITII 1ustym1 oze mam1 a t1se ule Ia, za-
vyčn0
světlo pohasínalo. Cítila, že ji opustila schopnost mluvit
ume , .. ''kryl k • š.. slet. Červená pam Jl pn a oze mou.
1
m~ i po zbytek této noci zde, pod ochranou břicha země. Za-
" pru,i si své sny a nezapomeň na nikoho, koho jsi potkalapama ~
a potkáš."
Sklonila se k Evě a políbila ji. Čekala, dokud se Evě nezačaly
klížit oči, a celá scéna se rozpustila v tmách. Eva se pohroužila do
te lé náruče spánku a usmívala se, když slyšela vytrácející se hlas,
kt~rývolal: "Zapamatuj si vše, vše si zapamatuj!"
Sluneční paprsky se prodaly Eviným pokojem , dopadly jí na
cvář a probudilyji svými polibky. Eva se cítila uvolněná a klidná.
Pokojně ležela pod peřinou a přála si, aby tam mohla zůstat celý
den. Odkudsi zjejího nitra prokvétaly noční snydojejí bdící mys-
li. Lidé a místa, které Eva navštívila a kteří se zdáli tak intenzivní
a skuteční, se v denním světle zdáli neurčití a vzdálení, ale v Evě
přetrvával pocit míru a porozumění- a příslib něčeho, co se brzy
naplní.
Z námé zvuky vstávajících člcntl rodiny Evu definitivně pro-
budily, zazívala, protáhla se a v posteli se posadila. Při pohybu
ucítila,jakjí mezi nohama stéká nekontrolovatelný teplý pramé-
nek. Rychle popadla h rst kapesníčků z nočního stolku a ~ač~la se
utírat. Když se pak na kapesníčky podívala, spatřila na mchps~ě
červenou skvrnu čerstvé krve. Přesně v ten okamžik do pokoje
vstoupila matka a spatřila zakrvácené kapesníčky v Evině ruce.
Probuzení

27. . .. ··hle qwt'rlda, otlkuti ~c kl t'v vzala. Se .
E
·l·k;Jnc: rnatct I)t } , I Za•
•vJ '' < • , .•1 matl-..1 nJ obm· 1" z rn1zc a a vrátil
bl'Cill v Otlt l a se
bk,kt·rn po • . E·' 1-.rc:r.í .,c: 11.1 111 t.ízavě dfvala.
L. PxlJ'llajC: (,
, vltlž,...rnl. < • b řlldc: ·· řc:kb 11.1 vywčtlc:nou. Usn-o •1.., , 1 • že to rzo P ~ • •..a a
" •usl aJ'><lil. I E . nJ okra• po.,tclc. Přitáhla Evu k sob~
dl s·vedc: V) ~ c
se: J posJ 1 a <
131111
v očích. "Mé dítč se st:'ívá ženou 4
a , Jjskou Jl obJ31a se s z •
zJ~t·ptala.
I. Probuzcm
Kapitola druhá
Temnota měsíce
Vypravování příbě.hů a ~ajck pře~stavovalo odedávna ve větši­
nč společností zpusob, pk zprostrcdkovat vedení, porozumění
a uvědomění. V mnohých kulturách se vypravěči příběht1 těšili
velké úctě, protože ovládali žánr mýtu, tj. měli schopnost otevřít
v posluchači intuitivní chápání vnitřních pravd a umožnit mu
ztotožnění s rytmy a energiemi vesmíru.
Až do pomčrnč nedávné doby měly ke vzdělání přístup pou-
ze bohaté a vyšší vrstvy obyvatelstva ajen ony uměly číst a psát.
vněkterých částech světa je to tak dodnes. V mnoha těchto spo-
lečnostech s orální tradicí se poznání, moudrost a učení předává
mezi kmeny a mezi pokoleními formou příběhů, jejichž pomocí
se komunita obcznamujc se strukturou světa, s povahou jeho
energií, s bohy a bohyněmi, kteří mají vliv na životy lidí, s rytmy
země a s místem, které na ní lidé zaujímají. Vypravěči příběhů
mluvili v obrazech a symbolech, jež během vypravování ožívaly
v posluchačově mysli a zůstaly v podvědomí, kde se propojily
s každodenním vědomím.
V příbězích se bčžnč používají archetypy nebo typické postavy.
Jsou to univerzální obrazy, v nichž se odráží určité poznání, na
něž lidé vnitřně reagují. S archetypy se setkáváme i dnes ve fil-
mech, knihách a divadelních hrách určených dospělým i dětem.
V hororových filmech vystupuje se:-.-uálně žádoucí žena, s níž ně­
jakým zpttsobcm souvisí smrt, nebo děsivá stará babizna. V dob-
rodružných filmech vystupují bezmocné panny. které je třeba
Temnota měsíce
53

28. é nuOlě zamilují do svých zach ránců A .
h á kter se · Ja1.
zac r mt a , •. ředkládá .,dobrá marka". Arch "'ll
úklad rodmneho ZIVOta se p , , • etyp Se
, . d oblasti mimo filmove plámo nm zpusobem ,
často pfenášll ~,...Mří legenda a představa .,filmových boh '~~
se kolem hereče '··- Yn1
Čl sex-uálních sirén". ěčf ,
n • . , h I čnostech byl archetyp n m, na zak1adě čeh
V dffvěJŠIC spo e ll
se bylo možné učit , b .
· • . , .d tifikace s takovym o razem mohli posJ
Prosrredmctvlm I en , u-
. ., .• fh poznání, a to bud vědomě, nebo podvědomě
chač1 doJit vmrrm 0 · 'ád•· · '
'nf mohli probudit a vyj nt energH~ danéh
a dfl..-y tomuto pozna o
archcrypu. • b. 1
J d
, 'č stě·iších archetypu, které se o ~evova y v mnoha
e mm z neJ a ~ ,
k I
,
1
heryp univerzální ženské síly, .,Velká bohyně"
u rurac 1,Je are . . ~ , v , •
Č b na'zorňovaiJ·ako třl oddclene zenske postavy
asro se tento o raz z v
b b I ě · • ·edstavovaly životní cyklus všech zcn: Panna
ne o o 1yn ,JeZ pr ,
Marka a Baba neboli Stařena.
Panna se obvykle znázorňo,•alapko dívka dodá,·ajJCí ener-
gu J dynam1ku, v čemž se odrážela síla don'bt~Jícího měsíce,
ajejí barva byla bílá. Světlá marka se zobrazovabJako starostlivá
a plodná, což reflektovalo zář1'é svčtlo úph1ku, a b:~rva s ní sou-
'iSeJÍCÍ byb červená. Pro Babu č1 Stařenu b} Ia typická moudrost
Tento :~rcheryp byl také dáván do sou'islosti se smrtí a s cestou
k dosažení schopností a síly vmtřnfho S'Čta. Baba byla odrazem
slábnoucího světla ubývajícího měsíce, kter)· nás vcdl· ke skry-
rým aspektům novu, a barva s ní sOU'tSCJÍCÍ brla m odrá nebo
t"crná.
Pt?JCill "baba~ č1 ,,stařena" označoval ženu, Jt'JÍŽ mcmtruační
cyklmJIŽ skončil. Dříve panovalo přes'čdčem, Žť Žťll} , teto ži-
H>tní tazi absorbLlJÍ každ)• měsJC svou mcnmuačm krev, čímž ~t·
.Jilll, ore'Írajía ~áaJÍ k dispoziCI síly této etapy, l..ccrou přcd~tavttie
t onvo~r. mape a hluboké poznání. V mnoha spolťřno~tcch se
žena, krcrá j1ž pře~ca!a menstruovat, označo'ala z:1 ~včdmu- ČI
kuuzcln1~1, .Jtjíž ~ch~)pnost pror~kovar a komumk~>':lt s duchy
b)Ia 'cllet n•,pekro,ana Současnrobraz ~tafeny ztrJnl ,í]u a star~í
54
ženY se pro svou moudrost a magtcké schopnostijiž netěší tako-
vé úctě jako dřív.
Popis živorního cyklu žen by však byl neúplný bez čtvrté fáze,
skrytého aspektu bohyně, která se obvykle zobrazuje odděleně od
světlé rrojice. Byla to Temná matka neboli Strašná matka. Měla
odobu smrtky a duše božství, do níž se všichni vraceli, aby se
p v.. ' kl v v dnarodiliznovu. ZIVOtmm cy uzeny pre stavovala tato fáze duši
osvobozenou v okamžiku smrti.
Různé aspekty celého života ženy by tedy bylo možné rozdělit
na jednotlivé úseky, jež by představovaly rtJZné aspekty a arche-
typY božství. Lunární cyklus se však rovněž považoval za projev
božského ženství v ženách i zemi; v mýtech a folklóru se lze se-
tkat s mnohými archetypálními postavami,jež reprezentují různé
aspekty ženy v plodném včku. Mladá krásná Panna nebo nevin-
ná dívka představovaly předovulační fázi přibývajícího měsíce,
dynamické eneqpe Jara a energie obnovy a inspirace. Dobrotivá
matka nebo Král011a představovaly období ovulace, úplněk a pl-
nost energ~í léta. Byl) to energte plodnosti, poskytování výživy
a posílení. Předmenstruační Kouzelnice nebo Čarodějka před­
stavovala odcházeJÍCÍ energie podz1mu a zvětšující se tmu ubý-
vaJícího měsíce. Byla to sexuálně mocná žena, jež měla magické
schopnosti a uměla očarovat a provokovat muže; byla buď krásná,
nebo šeredná a obvykle byla v příbězích líčena jako ta, jež umí
a má moc užívat své tělo a svou sexualitu jako součást svého oča­
rovávání. Kouzclmcc představovala ukončení a destrukci a často se
obJevovala jako 1mciátor smrtt nebo katastrofy potřebné k růstu.
A konečně, šeredná Stařena nebo ohyzdná Babizna reprezentovala
fázi menstruace, stažených energií a ztracené krásy krajiny v zimě.
Představovala nov a byla těhotná energiemi transformace, výživy
plodu v lůně a vnitřní temnoty. .
Tyto čtyři obrazy Panny, Matk), Kouzelnice a Baby se obJeVU-
jí všude ve folklóru a legendách a propojují cyklus ročn~ch do~
nejen s C)klem měsíce. n)·brž také s měsíčním cykl~m zcn. Pn
interpretaci žensk)·ch my~téní ze současné perspeknvy se často
Temnota tnč~íce
55

29. k Š
nost s menstruačním cyklem. Mýty Pii
r• ' nam a z u e . v• -
opom!JI vyz . vněiší ryrmy a energ.e z1vora, ale té~
. d·ovaly neJen ~ 'vodně 1')a r . k e prožívají ženy v plodn~m včku. Tyr
. .n!fTTlya ener~e,Ja J • . , . o
m1tfm .,.... . Jučnč spojeny se zenmym pnmární
cohk neroz • . rn
ryrmyJSOU na . a s bohyní života, ze to, Jak se v sou
• • e se zemJ -
chápáním meSIC :. _, .J·e značnou mčrou dan~ kulrurnín-.·
, řehhzeJI- coz . ..,1
časne době P v v minulosti nemyslltelné. Archetypy Pan.
tabu- by bylo pro z.eny ev odčiníce nabízejí pochopení skutečné
M ky Kouzelmce a ar ~ , . d
ny, ar • .í Vebu žen zač1t sJuvč omovat tuto svou
povahy žen a podtrhuj potr
př1rozenosr. , b•ievuie neien v přfbčzích, jež zjevnč
· • ·enstvJ se o ~ ~ ~
Toto poJeUz . , . náboženstvími, ale i v těch, které se
souvisejí se srar~davn}'Ol~vti Říká se jim "pohádky" a obsahují
d ., · ko příbehy pro e · ., , o
tra UJl Ja b liku a moudrost maJICI puvod v dávné
bohatou prastarou sym 0
. .
.. vstavěla na ústní rrad1c1.
společnosn,JeZ . v , koumat podrobněji některé obrazy
Budejistě už1tecne proz . . .. d. , •
. • b. ., v Probuzení, 1jeJICh tra JČill koreny
a archetypy,JeZ se o ~evujl
a původ.
DUÁLNÍ ŽENA
V mnoha příbězíchjsou ženy líčenyjako dvoj~~ druhu: ~uďjso~
ztotožňovány s pozitivním aspektem coby č1ste pa~ny Čl hodnc
marky, nebo s negativním aspektem jako destruktivní šeredné
čarodějnice či zlé krásné kouzelnice. Původní význam příběhu
Je často k nepoznání změněn náhledem na ženu, takjakjcj pre-
zentuje společnost ovládaná muži. Temnější aspekt žen je líčen
jako destruktivní, ale v mnoha případech znamená ve skutečnosti
podnět k novému stadiu života nebo vědomí. j e to dobře vidět
například na příběhu o Os"klivépaní z artušovské legendy a v po-
hádkách bratří Grimmů o Sněhurce a ŠípkovéR1lžence. Tyto příběhy
lze ve skutečnosti považovat za menstruační mýty, to znamená za
učení související se zkušenostmi s menstruačním cyklem a pro-
měnou dívky v ženu.
56
2. Temnota měsíce
.h Qškhvé paní začíná ve chvíli, kdyJe král Artuš .příbc o . , , vyzvan
boji a poražen raJcmnym remnym rytířem. Místo aby tento
k
5
~řuAftUŠC zabil, dá m_u há~.a~ku, ~terou mu_sí Artuš uhodnout
ryt v' dnů,jinak prohraJe SVUJ z1vot 1svou zem1.Hádanka zní: ~Po
do rn , "?" C C Iv a nejv1c couz1. estou na ame ot pak Artuš zastavuje
čem zen , .,
vd u ženu a tuto otazku Jl klade. Bohužel se mu však dostane
kaZ O d čd' . k .
J
.ka různých o pov 1, J3 o JC počet tázaných žen. Nakonec
tO I v Š d'I na ohavně znctvorenou erc nou srařenu, která sedí v lese
natrei' , ,
rvrdí, že zná odpověd na tuto hadanku, ale že mu ji prozradí
a tehdy, když jí Artuš splní přání. Artuš ze zoufalství souhlasí,
Je;a mu odpověd' na hádanku sdělí, a Artuš tak zachrání svůj život
~království. Ale ke svému zděšení pak zjistí, že cenou, již stará
čarodějnice chce za odpovčď,je manželství sjedním zArtušových
rytířtL Když Artuš uvede Ošklivou paní na svůj dvůr, nepřekvapu­
·e ho, že v každém rytíři tato žena vyvolává pouze hrůzu a odpor
Ja že myšlenka na sňatek s tak ohavnou nevěstouje nestravitelným
soustem téměř pro všechny. Ale galantní Sir Gawain k němu na-
konec dobrovolně svolí a k úžasu celého dvora se s ní s velkou
pompou ožení.
o svatební noci, když Gawain vstoupí s ohavnou stařenou na
lože, promění se stařena nečekaně v mladou krásnou dámu. Vy-
světlí mu, že je začarovaná a že tím, že se s ní Gawain oženil,
vysvobodilji z poloviny zlého kouzla, a že pokud bude umět zod-
povědět správně jednu otázku, vysvobodí ji úplně. Poté mu po-
loží otázku: "Chtěl bys mne krásnou raději ve dne, nebo v noci?"
Gawain se není s to rozhodnout. Kdyby byla krásná v noci, byla
by přijatelnou a žádoucí milenkou, ale kdyby byla krásná ve dne,
záviděli by mu u dvora a posilovalo by to jeho postavení. V zou-
falství řekne dámě, že tuto věc musí rozhodnout ona. A to je po-
chopitelně onen žádoucí výsledek; jakmile jí nabídne její vlastní
volbu, je kouzlo zrušeno a jeho žena zůstává krásná v noci i ve
dne.
Odpověď na Artušovu i Gawainovu hádanku zní úplně stejně:
žena musí být věrná své přirozenosti, neboli - slovy Artušovy
Duální žena
57