zaverecny ukol KPI

1. Argumentace tématu:
Myslím si, že je v mém okolí stále dost lidí, kteří o sociálních sítích moc neví. Navíc mě toto
téma fascinuje, a proto jsem si jej vybral. Studuji aplikovanou informatiku, zajímala mě tedy i
technická stránka daného problému, kterou jsem se snažil nastínit. Mnohem zajímavější při
samotném psaní této práce však bylo nahlédnutí do problematiky bezpečnosti a využití
sociálních sítí.
Anotace:
Autor v textu popisuje současné postavení sociální sítě Facebook. Úvodem nastiňuje
problematiku sociálních sítí, dále se již zaměřuje konkrétně na sociální síť Facebook. V díle je
uvedeno krátké shrnutí systému, na kterém webová aplikace Facebook funguje. Dále se autor
zabývá riziky spojenými s užíváním sociálních sítí a vztahem mezi sociální sítí a jejími
uživateli.
Klíčová slova:
sociální síť, facebook, soukromí, ochrana, právo, krádež identity, technologie, virální
marketing,
Mentální mapa:
Současný pohled na Facebook
V noci 17. dubna 1775 vyjeli dva různí muži z Bostonu do Lexingtonu varovat místní před
bezprostřední hrozbou v podobě britské armády. Šlo o velice dramatickou zprávu, kterou bylo
potřeba doručit vůdcům kolonií. Zpráva doručovaná Paulem Reverem se šířila jako oheň,
zatímco zpráva doručovaná Williamem Dawesem se skoro nešířila, k některým vůdcům se
dokonce vůbec nedostala. V čem byl tak závratný rozdíl? Důkazy naznačují, že právě Revera
měl lepší kontakty, znal klíčové postavy v městech, kudy projížděl. Ti pak nejen že zprávu
přijali, ale také vyslali další posly do okolí, aby zprávu dále šířili. Zatímco tedy Dawesova
zpráva zůstala přijata. Reverova se rapidně šířila po okolí.[1] Na tomhle příkladu můžeme

2. vidět, jak se dají využít sociální sítě pro virální marketing. A že rozdíl mezi úspěchem a
selháním je v tom, mít správné kontakty.
V poslední době se stávají stále populárnějšími sociální sítě. Nejznámější sociální síť
Facebook zaznamenala za poslední půlrok přírůstek zhruba 100 miliónů uživatelů. Podle
webu www.socialbakers.com využívá služeb Facebooku nyní necelá miliarda lidí na celém
světě.[2] Facebook však na svých stránkách tvrdí, že hranice 1 miliardy uživatelů již byla
překročena.[3] Mezi další velice známé a používané sociální sítě patří zcela jistě Twitter a
Google+, jejichž počet uživatelů je oproti Facebooku asi poloviční. Je nasnadě, že Facebook
má nejvíce uživatelů v Asii, Evropě a Americe. Zajímavostí je ale, že procento obyvatel
používajících tuto sociální síť se v Evropě a Americe pohybuje okolo 30 až 40 %, kdežto
v Africe a Asii jde pouze o 5 a 7 % obyvatelstva.[2]
Jaká technologie se ale skrývá za Facebookem, aby to všechno fungovalo? „Facebook
už není žádný drobeček, kterým býval kdysi na Harvardu. K hostování webové služby
takového rozsahu je třeba desítek tisíc fyzických serverů a software, který tohle vše uhlídá.“
Na první pohled se může zdát, že jde o klasický „LAMP“ web, což je označení pro kombinaci
operačního systému Linux, webového serveru Apache, databáze MySQL a skriptovacího
jazyka PHP. Pro zrychlení celého systému byl operační systém Linux optimalizován pro
specifické potřeby Facebooku. Společnost Facebook navíc vyvinula vlastní překladač
skriptovacího jazyka PHP, který zvyšuje výkon celého systému. „Populární databáze MySQL
je využívána primárně pro ukládání klíčů a hodnot (key-value), složitější operace nad
uloženými daty, jako například SQL operace typu JOIN a podobné pokročilejší dotazy, jsou
prováděny na webových serverech, kde se lépe optimalizuje jejich výkon.“[4]
Mnoho lidí používá Facebook, aniž by si uvědomovali nebezpečí, která mohou
vyvstat. Podle licenčního ujednání, s kterým musí každý uživatel při tvorbě svého profilu
souhlasit, všechny soubory, ke kterým se vztahuje právo duševního vlastnictví a které uživatel
nahraje na Facebook, smí Facebook dále používat. Toto právo je navíc převoditelné, čili
Facebook může s uživatelovými daty dokonce obchodovat. Uživatel může vždy daná data
smazat, čímž Facebook toto právo ztratí, pokud někdo jiný tato data nesdílel. Pokud byla tato
data sdílena jinými uživateli, Facebook je může nadále využívat, dokud je nesmažou všichni
uživatelé, kteří je sdíleli.[5] Hlavním problémem z hlediska bezpečnosti na Facebooku, ale i
kdekoli jinde na internetu, může být tzv. krádež identity. Uživatelé o sobě můžou ve svém
profilu vyplnit spoustu informací, které poté můžou být zneužity. Při nedostatečném
zabezpečení soukromí si může uživatelův profil zobrazit kdokoli a vydávat se poté za
samotného uživatele. Naštěstí Facebook v tomhle směru pokročil vpřed a nyní již našeptává
přímo na hlavní stránce možnost jak si vcelku přehledně zobrazit, jaká práva mají ostatní
skupiny uživatelů při prozkoumávání uživatelova profilu.
Společnost Facebook si nechala udělat studii, ve které se zaměřuje na odhalování
úrovně povědomí uživatelů o riziku narušení soukromí na sociální síti a vyhodnocuje, jak toto
povědomí ovlivňuje jejich chování online a navazování vztahů. Projekt následně zkoumá
koncept důvěry v sociální síti ve snaze "hledat nové pohledy" na roli důvěry v prostředí
sociálních síti [6]. S ohledem na nedávné diskuse kolem soukromí na Facebooku si tato studie

3. klade za cíl přezkoumat stávající vnímání soukromí uživatelů Facebooku. Studie je tedy
průřezová, neboť zkoumá vnímání soukromí v jednom konkrétním okamžiku v čase.
Studie ukázala, že uživatelé na sociální síti jsou si rizik vědomi a postupují opatrně.
Nicméně nejsou zcela informováni o všech činnostech týkajících se soukromí. Co se týče
nastavení soukromí, většina uživatelů tato opatření přijala. Stejně tak si většina uživatelů
myslí, že jsou opatrní v tom co na sociální síti „dělají a říkají“. Oproti tomu se zdá, že co se
týče informací na uživatelských profilech a informace o počtu přátel, jsou uživatelé sváděni
spíše touhou po sociálním schválení než opatrností. Ze studie také vyplývá nízká úroveň
důvěry uživatelů sociální sítě. Snaha o sociální schválení či zvýšení popularity se však zdá být
v prostředí sociálních sítí směrodatnější než důvěra ve společnost Facebook či ostatní
uživatele. Nízkou úroveň důvěry by také mohlo vysvětlit dřívější pochybení Facebooku
v otázkách soukromí. Nicméně tato nedůvěra nijak nesnižuje aktivitu a další příbytek
uživatelů. [7]
Literatura:
[1] KILDUFF, Martin a Wenpin TSAI. Social networks and organizations. Thousand Oaks,
Calif.: SAGE, 2003, 172 p. ISBN 07-619-6956-X.
[2] Socialbakers [online]. 2012 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://www.socialbakers.com
[3] Facebook for Business. Facebook [online]. 2013 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z:
https://www.facebook.com/business
[4] Na jakém softwaru běží Facebook. [online]. 2010 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z:
http://www.zive.cz/clanky/na-jakem-softwaru-bezi-facebook/sc-3-a-153226/default.aspx
[5] Facebook [online]. 2013 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: www.facebook.com
[6] ROBSON, Colin. Real world research: a resource for users of social research methods
in applied settings. 3rd ed. Hoboken, N.J.: Wiley-Blackwell, 2011, xxi, 586 s. ISBN 978-
140-5182-409.
[7] Social Networking and Online Privacy: Facebook Users' Perceptions. The Irish journal of
management: the journal of the Irish Academy of Management [online]. 2012, č. 31,
2012-06-26 [cit. 2013-01-06]. ISSN 1649-248x. Dostupné z:
http://search.proquest.com/docview/1022181430?accountid=16531
Proč považuji dané zdroje za relevantní k danému tématu:
[1] zaujal mě úvod, odborný, dobře strukturovaný, renomovaní autoři
[2] přehledné, aktuální statistiky, grafy, spolupracuje přímo s Facebookem

4. [4] přehledné, dostatečně odborné, kvalitní zdroj
[5] vzhledem k tomu, že píší přímo o společnosti Facebook, čerpal jsem přímo z jejich webu
[7] aktuální, dobře strukturovaný, odborný, souvisí s tématem, zadavatelem je přímo
Facebook