Národní zpráva Eurobarometr nabízí přehled názorů občanů České republiky na různé aspekty fungování Evropské unie i na jejich vlastní život a srovnává je s postoji občanů dalších zemí.

1. STANDARD
EUROPEAN
EUROBAROMETER Commission
EUROBAROMETR 72
VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE
PODZIM 2009
NÁRODNÍ ZPRÁVA
Standard Eurobarometer 72 / Podzim 2009 – TNS Opinion & Social
ČESKÁ REPUBLIKA
TENTO VÝZKUM BYL ZADÁN A KOORDINOVÁN GENERÁLNÍM ředitelstvím pro
komunikaci.
Tato zpráva byla zpracována pro Zastoupení Evropské komise v České republice.
European
Commissio
Dokument nereprezentuje stanoviska Evropské komise. Názory a interpretace v něm
obsažené reprezentují výhradně pohled autora.
1

2. SHRNUTÍ.................................................................................................................... 3
ÚVOD ......................................................................................................................... 8
1. NÁZOROVÉ KLIMA V ČESKÉ REPUBLICE......................................................... 9
1.1 Hodnocení situace v České republice ............................................................................................................ 9
1.2 Očekávání do budoucnosti ........................................................................................................................... 14
1.3 Problémy, kterým čelí Česká republika ...................................................................................................... 18
1. 4 Hodnoty a priority naší společnosti ............................................................................................................ 19
2. VZTAH K EVROPSKÉ UNII ................................................................................. 22
2.1. Hodnocení členství ....................................................................................................................................... 22
2.2. Asociace spojené s EU.................................................................................................................................. 24
2.3. Důvěra v instituce......................................................................................................................................... 26
3. CHARAKTERISTIKA A NÁZORY NA FUNGOVÁNÍ EU ..................................... 31
3.1. Fungování EU............................................................................................................................................... 31
3.2 Charakteristika EU....................................................................................................................................... 34
3.3. Hodnoty EU a priority EU .......................................................................................................................... 37
4. EKONOMICKÁ KRIZE A SÍLA EU PŘI JEJÍM ŘEŠENÍ...................................... 40
4.1. Fáze ekonomické krize................................................................................................................................. 40
4.2. Řešení ekonomické krize ............................................................................................................................. 41
4.3. Vliv eura na ekonomickou krizi.................................................................................................................. 46
4.4. Ekonomické reformy ................................................................................................................................... 48
5. BUDOUCÍ SMĚŘOVÁNÍ EU ................................................................................ 50
5.1. Priority EU ................................................................................................................................................... 50
5.2. Oblasti, na které by se EU měla zaměřit .................................................................................................... 52
5.3. Úroveň rozhodování..................................................................................................................................... 57
ZÁVĚRY ................................................................................................................... 59
TECHNICKÉ SPECIFIKACE.................................................................................... 61
DOTAZNÍK ............................................................................................................... 63
2

3. Shrnutí
Eurobarometr popisuje názorové klima v členských a kandidátských zemích Evropské unie.
Tato zpráva nabízí přehled názorů občanů České republiky na různé aspekty EU a jejich
vlastní život a srovnává je s typickými postoji občanů Evropské unie. Upozorňuje rovněž
na nejdůležitější rozdíly ve srovnání s jinými státy. Jedná se o jedenáctou zprávu od doby,
kdy se Česká republika stala členem Evropské unie. Výzkum veřejného mínění, na jehož
základě byla tato zpráva zpracována, se uskutečnil mezi 1056 občany České republiky
v období od 30. října do 11. listopadu 2009.
Hodnocení situace v České republice
Hodnocení české národní ekonomiky není, stejně jako tomu bylo na jaře 2009, vůbec
pozitivní. Dobrý stav české ekonomiky deklaruje pouhých 16 % Čechů, opak uvádí
84 % obyvatel České republiky. V tomto směru je národní ekonomika hodnocena hůře, než
je průměr celé EU. V zemích staré Evropy (EU 15) můžeme po propadu hodnocení
zaznamenaném na jaře 2009 vidět mírné zlepšení vnímání národních ekonomik. U nových
členských zemí (NČZ 12) je situace jiná – ekonomika si vede ještě o něco hůře než před
půlrokem.
Ani hodnocení evropské ekonomiky nedopadlo v ČR dobře – jako dobrou hodnotí
situaci jen 26 % populace, jako špatnou pak 71 % obyvatel. Češi jsou ohledně
ekonomické situace Evropy pesimisté – ještě hůře vnímají situaci občané jen
7 členských států celé EU 27. Ve vnímání stavu evropské ekonomiky je situace opačná
než u národní ekonomiky. Nové členské země vidí hospodářství EU většinou lépe než země
EU 15.
I když obecné hodnocení situace národní (i evropské) ekonomiky nedopadlo příliš
pozitivně, osobní finanční situace domácností je Čechy hodnocena dobře (62 %).
Stejně jako v minulém šetření z jara 2009 se tedy ukazuje, že ani situace domácností ani
osobní pracovní situace nejsou tak vážné, jak veřejnost deklaruje v obecných názorech
na ekonomickou situaci.
Očekávání do budoucnosti
Očekávání ohledně situace národních ekonomik i evropského hospodářství jsou
téměř ve všech zemích EU negativní. Větší důvěra je přitom kladena v ekonomiku
evropskou i světovou, národní ekonomiky vzbuzují do budoucnosti spíše obavy.
V České republice věří ve zlepšení národní ekonomiky pouze pětina (18 %) populace.
Zhoršení české ekonomiky přitom očekává téměř polovina (43 %) osob.
Češi více důvěřují evropské ekonomice – největší podíl (43 %) populace si myslí, že
zůstane stejná a podíl těch, kteří věří ve zlepšení, a těch, kteří se naopak obávají zhoršení,
je 25 % : 29 %. Obecně jsou však Češi ve srovnání se zeměmi EU 27 spíše skeptičtější
a ve zlepšení situace příliš nevěří.
Ve srovnání s minulou vlnou šetření se naděje a obavy ohledně národního
hospodářství příliš nezměnily. Co se týče evropské ekonomiky, sledujeme posun vnímání
směrem k optimismu – podíl odpovědí „situace se zlepší“ vzrostl ve srovnání se situací
na jaře 2009 o 5 procentních bodů.
3

4. Problémy, kterým čelí Česká republika
Stejně jako v minulé vlně šetření se u české populace opět nejvíce projevily obavy
z nezaměstnanosti a z celkové ekonomické situace. Nezaměstnanost i ekonomickou
situaci jmenuje jako aktuální problém polovina (50 % resp. 53 %) populace ČR. Toto zjištění
koresponduje s předchozími závěry o vnímání národní ekonomiky. Po prudkém vzestupu
jmenování těchto oblastí, kdy ještě před rokem jmenovalo ekonomickou situaci jako problém
25 % a nezaměstnanost 17 % Čechů, se v době ekonomické a finanční krize tyto problémy
dostaly podle české veřejnosti na čelo pomyslného žebříčku.
V tomto ohledu nejsou Češi výjimkou – tyto aspekty jmenují jako dva nejzávažnější
problémy obyvatelé většiny evropských zemí.
Hodnocení členství v EU
Pokud mají Češi hodnotit samotné členství své země v EU, pak největší část populace
uvádí, že členství není ani dobrá ani špatná věc (46 %). Podíl těch, kteří mají za to, že
členství v Unii je věc dobrá (40 %), však převažuje nad těmi, kteří mají za to, že se jedná
o věc špatnou (13 %). Celkový dojem je tedy v populaci pozitivní.
Současně však zaznamenáváme pokračující pokles podílu pozitivních odpovědí. Před
rokem toto stanovisko zastávalo 46 % osob, tedy o 6 procentních bodů více než
v současnosti.
Při hodnocení výhod a nevýhod našeho členství v Evropské unii je však situace
odlišná – většina populace uvádí, že členství přineslo České republice výhody. Jedná
se o 63 % české veřejnosti. Že členství v EU nepřináší žádné výhody, si myslí třetina (32 %)
populace.
Obecně vidí členství ČR v Evropské unii jako pozitivum i výhodu především mladší,
vzdělanější lidé s vyšším životním standardem a také voliči, kteří se zařadili na pravou stranu
politického spektra. Tito lidé mají také častěji v EU i v její instituce obecně větší důvěru
a jsou i pozitivnější v otázkách budoucího směřování Unie.
Asociace spojené s Evropskou unií
Nejčastější asociace s EU se váží k pojmu svoboda cestování, studia a práce. Tuto
možnost uvádí více než polovina (55 %) české veřejnosti. Druhou nejčastější asociací je
společná měna euro (32 %). Tyto dvě asociace jsou nejčastější i ve většině evropských
zemí – Češi svobodu cestování, studia a práce jmenují častěji, a naopak euro méně často,
než je celoevropský průměr.
Dalšími charakteristikami často spojovanými s Evropskou unií jsou silnější slovo ve světě
(28 %), mír (25 %) a také negativní asociace plýtvání penězi (23 %).
Celkově pozitivnější asociace mají lidé, kteří mají k Unii dobrý vztah, a především ti, kteří
mohou ze jmenovaných hodnot těžit – tedy mladí lidé a ekonomicky aktivní, zejména
duševně pracující. Naopak starší obyvatelé, kteří nemohou výhod EU tolik využívat, častěji
spojují EU s negativními asociacemi, např.: větší kriminalitou, plýtvání penězi
a nezaměstnaností.
4

5. Důvěra v politické instituce
Češi mají tradičně velmi nízkou důvěru v národní politické instituce. V současné vlně
Eurobarometru se toto zjištění potvrdilo v nízké důvěře v parlament – důvěru mu
projevuje jen 15 % populace, což je poloviční podíl než průměr za EU 27 (30 %).
Sledujeme také pokles o 5 procentních bodů oproti jaru 2009.
Na druhé straně důvěra ve vládu stále stoupá. Nyní jí důvěřuje 37 % Čechů, což je
nadprůměrná hodnota. Stejně jako v minulém šetření se tak projevuje vliv nepolitické vlády
J. Fischera, která se na rozdíl od vlád složených ze zástupců politických stran (nejméně
důvěryhodné politické instituce v ČR) těší velké důvěře populace. V současné době věří Češi
své vládě více než obyvatelé většiny evropských zemí.
Evropské instituce jsou českou veřejností vnímány jako důvěryhodnější než národní
parlament a vláda. Evropskému parlamentu důvěřuje 60 % Čechů a obdobný podíl (59 %)
registrujeme i u Evropské komise.
Zatímco nové členské státy věří více než země EU 15 evropským politickým institucím,
v případě národních institucí je tomu naopak. Tam se projevuje nedůvěra NČZ 12 daleko
silněji než u zemí staré Evropy.
Fungování Evropské unie
V České republice převažují lidé, kteří fungování EU nerozumějí. Tomu, jak funguje
EU, rozumí 42 % české populace, kdežto opak tvrdí 55 % Čechů. V tomto směru se
názory Čechů podobají spíše názorům zaznamenaným ve starých členských zemích EU 15,
ve kterých obyvatelé vykazují vyšší „míru nerozumění“ než v nových členských zemích.
Ve srovnání s výzkumem z jara 2009 nedošlo k žádnému výraznému posunu porozumění
problematice EU.
V případě otázky, zda jsou zájmy ČR v Evropské unii brány dostatečně v úvahu,
odpovídá většina české veřejnosti (59 %), že nikoliv. Opak tvrdí 36 % populace. Zde se
Česká republika názorově blíží spíše zemím skupiny NČZ 12, které častěji než země EU 15
deklarují, že jejich národní zájmy jsou v EU hájeny nedostatečně. V celé EU 27 sledujeme
trend poklesu názoru, že národní zájmy jsou v EU brány dostatečně v úvahu.
Charakteristika Evropské unie
Evropská unie znamená pro většinu jejích obyvatel především hospodářskou moc.
V České republice tak uvedlo 44 % populace. Silné je i vnímání Unie pro její politický
vliv. V ČR je to 42 % osob, což je po Švédsku a Dánsku třetí nejvyšší podíl z celé EU 27.
EU si s jejím kulturním a vojenským vlivem mnoho lidí ani v ČR ani v zemích EU 27
nespojuje.
Češi se staví pozitivně k dalšímu rozšiřování Evropské unie. Celkem 63 % Čechů je
pro a 31 % je proti. Pro rozšiřování jsou především nové členské státy, země EU 15 se
k rozšiřování staví spíše negativně. V celé EU tedy není ohledně rozšíření shoda.
Jednotné názory na druhé straně panují s charakteristikou EU jako měnovou unií
s jedinou měnou – eurem. Souhlas deklaruje 6 z 10 Evropanů. Češi jsou mírně pro
(55 %) a řadí se tak spíše k vlažnějším příznivcům eura. Největší optimismus ohledně
měnové unie panuje v zemích eurozóny, tedy v zemích, kde již bylo euro přijato.
Mezi hodnotami, které EU reprezentuje, se nejčastěji objevují pojmy demokracie (45 %
české veřejnosti), mír (41 %) a také lidská práva (34 %).
5

6. Řešení ekonomické krize
Podle obyvatel zemí EU 27 i České republiky není ekonomická a hospodářská krize
ještě překonána. Více než polovina osob v České republice (55 %) i v zemích EU 27 (54 %)
má za to, že to nejhorší teprve přijde. Odpovídá tomu i relativně pesimistický pohled
do budoucna, který obyvatelé evropských zemí deklarovali v jiných otázkách.
Češi se od zbytku Evropy odlišují v důvěře v instituce, které se dokážou
s ekonomickou krizí vypořádat. Téměř polovina (43 %) české veřejnosti jmenuje jako
nejefektivnější instituci země G 20. To výrazně přesahuje celoevropský průměr důvěry
v tuto instituci (18 %). Jako druhá nejčastěji jmenovaná instituce se umístila v ČR
Evropská unie – jmenovalo ji 16 % Čechů. Ve srovnání s ostatními zeměmi je to naopak
nízký podíl osob.
Nejméně Čechů pak věří, že ekonomickou krizi dokáže nejefektivněji řešit národní
vláda. Jedná se jen o 6 % populace. Vláda má obecně velkou důvěru, především
ve vnitrostátních záležitostech, nicméně v řešení celoevropských ekonomických problémů jí
Češi nedůvěřují.
Z nabízených spíše makroekonomických opatření v boji proti ekonomické krizi byla všechna
hodnocena jako efektivní. Nejvíce pokládala česká veřejnost za efektivní dohled EU nad
poskytováním veřejných prostředků směřujících na záchranu finančních institucí (79
%). Následovala těsnější koordinace ekonomických a finančních politik členských
států (77 %) a dozor nad aktivitami vlivných finančních skupin (74 %). Nejméně
efektivní ze 4 nabízených možností je podle české veřejnosti účinné posílení postavení EU
při regulaci finančních služeb na globální úrovni (69 %).
V oblasti mikroekonomické se pak podle Čechů má Evropská unie soustředit na podporu
malých a středních podniků (59 %) a na podporu nezaměstnaných (26 %). Na třetím
místě se umístila podpora a investice do vzdělání, odborné přípravy a výzkumu (23 %).
Češi více než průměr EU 27 požadují podporu malých a středních podniků a naopak vlažněji
než celoevropský průměr se staví k podpoře vzdělání a výzkumu.
Vliv eura na ekonomickou krizi
Šetření Eurobarometr zkoumalo i otázku, jaký vliv má společná evropská měna euro
na mírnění dopadů ekonomické krize. Názory Evropanů nebyly jasně vyhraněné.
K tomu, že euro obecně pomáhá mírnit dopad krize, se přiklánějí spíše obyvatelé zemí
eurozóny, tedy zemí, kde již euro platí. Nicméně míra souhlasu není nijak vysoká (46 %
souhlas : 44 % nesouhlas). Obyvatelé zemí, kde ještě euro zavedeno nebylo, jsou
skeptičtější a mají za to, že euro dopady krize příliš nezmírňuje (33 % : 46 %). Češi jsou
v tomto ohledu ještě pesimističtější a poměr souhlasných a nesouhlasných odpovědí
je u nich 37 % : 56 %.
Ekonomické reformy
V otázce reforem je česká veřejnost nakloněna jejich prosazování a má za to, že naše země
potřebuje více reforem, aby mohla čelit budoucnosti (65 %). Celkem 69 % Čechů si také
myslí, že reformy, které přináší prospěch budoucím generacím, by měly být
realizovány i za cenu jistých obětí generace současné.
6

7. Priority Evropské unie
Pro českou veřejnost je jasnou prioritou Evropské unie ekonomické oživení. Uvádí to
více než tři čtvrtiny (77 %) populace. Tato priorita je hlavní pro téměř všechny země EU 27
(69 %), Češi ji však uvádí častěji. Druhou nejčastěji jmenovanou prioritou je pak dosažení
stability ve světě (47 % české populace) a třetí pak posílení růstu udržitelným způsobem
(39 %).
Nejméně by se podle české veřejnosti měla EU soustředit na boj proti změnám
klimatu. Tuto oblast uvádí pouze 29 % Čechů.
Konkrétní opatření
V rámci ekonomického oživení by se Evropská unie měla soustředit především
na zavedení silnějšího systému dohledu nad finančními trhy a institucemi (44 %
Čechů) a také na omezení nadměrných deficitů veřejných financí v budoucnu (42 %).
V tomto bodě se Češi řadí mezi 5 národů, které toto opatření prosazují nejvíce. Může to mít
souvislost se současnými vládními opatřeními, jež by právě deficit veřejných financí měla
udržet na optimální výši.
V porovnání s obyvateli EU 27 prosazují Češi více (47 %) podporu zemědělství jako opatření
k posílení růstu trvale udržitelným způsobem. Češi si tedy uvědomují, že zemědělství
v EU je tématem velmi kontroverzním, a udržení vlastního zemědělství kladou na přední
místa v žebříčku opatření. Třetina populace (34 %) pak také k trvale udržitelnému růstu
navrhuje povzbuzení lidí k podnikání.
V rámci boje proti změnám klimatu by se EU měla podle Čechů zaměřit hlavně na rozvoj
odvětví, služeb a technologií šetrných k životnímu prostředí (44 % české populace).
Dalším důležitým aspektem boje proti změnám klimatu je snížení emisí CO2 z dopravy
a výroby elektřiny (38 %). Nejmenší část populace (14 %) doporučuje zaměřit se
na využívání jaderné energie.
Úroveň rozhodování
Poslední okruh témat zkoumal, jestli se mají oblasti života Evropanů řešit spíše na národní
nebo na celoevropské úrovni. Vzhledem k tomu, že institucím EU důvěřují lidé téměř
ve všech zemích více než institucím národním, není překvapením, že většina témat by se
podle obyvatel EU 27 měla řešit na evropské úrovni. Především se jedná o vědecký
a technologický výzkum, obranu a zahraniční politiku, boj proti zločinu a také ochranu
životního prostředí. Na národní úrovni by chtěli Evropané řešit především daně a důchody.
Češi nejsou žádnou výjimkou a jejich pohled na úroveň řešení jednotlivých oblastí se
neliší od pohledu všech obyvatel EU 27.
7

8. Úvod
Eurobarometr průběžně shromažďuje názory o evropských záležitostech v členských
a kandidátských zemích Evropské unie a dvakrát ročně je zveřejňuje formou národních
zpráv.
Sběr dat pro průzkum Eurobarometr 72.4 probíhal v období od 23. října do 18. listopadu
2009 v 27 členských zemích Evropské unie, 3 kandidátských zemích (Chorvatsku, Turecku
a Bývalé jugoslávské republice Makedonii) a v Tureckém kyperském společenství. Průzkum
prováděl TNS Opinion & Social, konsorcium složené z TNS plc a TNS opinion. V České
republice průzkum probíhal od 30. října do 11. listopadu 2009 mezi 1056 respondenty.
Názory české veřejnosti jsou v této zprávě1 porovnávány nejčastěji s průměrem 27 členských
zemích Evropské unie (EU 27), v některých případech s průměrnou hodnotou v „nových“
(NČZ 12) a „starých“ (EU 15) členských zemích Evropské unie a také s míněním
v jednotlivých členských a kandidátských státech. Aktuální výsledky jsou rovněž
porovnávány s předchozími vlnami Eurobarometru a u vybraných otázek jsou na základě
časového srovnání tvořeny časové řady.
Minulá vlna šetření byla poznamenána končícím předsednictvím ČR v Radě EU a příchodem
ekonomické krize do zemí střední a východní Evropy. Současná vlna šetření proběhla
v době předsednictví Švédska, kdy ekonomická krize v západních zemích, jak se zdá, již
polevuje, ale ve východních ještě přetrvává.
V tomto období se dokončení ratifikace Lisabonské smlouvy týkalo zejména Irska a České
republiky. Irové se 3. října ve druhém hlasování vyslovili pro přijetí Lisabonské smlouvy
a 10. října na základě tohoto hlasování ji podepsal i polský prezident L. Kaczyński.
Po dlouhém váhání a dalších požadavcích vznesených na poslední chvíli 3. listopadu
Lisabonskou smlouvu podepsal také prezident ČR V. Klaus. Česká republika se tak stala
poslední zemí, která tento zásadní smluvní dokument EU ratifikovala.
Na počátku října se měly konat předčasné parlamentní volby, které měly ukončit mandát
úřednické vlády J. Fischera. Nicméně po ústavní stížnosti a zablokování možnosti voleb
Ústavním soudem se volby do Parlamentu ČR nekonaly. Parlamentní krize vyvolaná pádem
vlády za doby našeho předsednictví v Radě EU tak pokračovala.
V současné době se stále rozhoduje mezi dvěma tradičně nejsilnějšími stranami, ale
na scénu vstoupily i nově vzniklé strany, které budou v případě naplnění svého voličského
potenciálu oním rozhodujícím hlasem při tvorbě koaliční většiny.
V polovině září se také rozhodlo, že v ČR nebude umístěn americký radar. Rozhodnutí
vyvolalo protichůdné reakce, především vzhledem k tomu, že bylo některými politiky
vnímáno jako vítězství Ruska.
Ve vztahu k Rusku se do popředí stejně jako minulou zimu dostává otázka dodávek ruského
plynu do Evropy. I když Ukrajina a Rusko uvádějí, že se krize opakovat nebude, země EU,
které jsou na ruském plynu závislé, se o dodávky obávají.
1
Národní zprávu pro Zastoupení Evropské komise v České republice zpracoval Vojtěch Hündl.
8

9. 1. Názorové klima v České republice
1.1 Hodnocení situace v České republice
Pravidelně se v šetření Eurobarometru objevuje otázka na hodnocení názorů obyvatel České
republiky (resp. zemí zařazených do šetření) na stav národní ekonomiky i jejich životní
úrovně. Vzhledem k výraznému posunu vnímání ekonomik jak národních, tak nadnárodních,
zjištěném mezi šetřeními z podzimu 2008 a jara 2009 (tj. v době příchodu ekonomické
a finanční krize) byly tyto okruhy zkoumány i v tomto šetření. Výsledky ukazují, že se
situace v České republice ve srovnání s jarem 2009 nezlepšila.
Hodnocení současné situace v ČR
Osobní situace v práci 10% 46% 15% 6% 23%
Finanční situace domácnosti 5% 57% 30% 6%2%
Situace evropské ekonomiky 2% 24% 56% 15% 3%
Situace světové ekonomiky 2% 20% 58% 18% 2%
Situace národní ekonomiky 15% 54% 30%
Situace v zaměstnanosti 10% 54% 35%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Velmi dobrá Spíše dobrá Spíše špatná Velmi špatná Neví, bez odpovědi
Situace národní ekonomiky
Situace české ekonomiky není hodnocena dobře. Za dobrou jí považuje jen 16 %
populace (1 % jako velmi dobrou a 15 % jako spíše dobrou). Více než polovina (54 %)
obyvatel považuje současnou ekonomickou situaci České republiky za spíše špatnou a velký
je i podíl těch, kteří považují národní ekonomiku za velmi špatnou (30 %).
Hodnocení národní ekonomické situace bylo zkoumáno ve všech členských zemích EU,
stejně jako v dalších evropských zemích. Ve srovnání s dalšími státy je vnímání české
národní ekonomiky spíše špatné. Ze starých členských států vnímají hůře než Češi
ekonomiky svých zemí Francouzi – dobrá (tj. velmi dobrá + spíše dobrá) je podle 15 % osob
a Španělé s Portugalci (10 % resp. 9 %). Horší než v ČR je situace také v Řecku, Irsku
a v nových členských státech: v Rumunsku, Bulharsku, Litvě a Lotyšskuem.
Nejhůře je hodnocena národní ekonomika Maďarska – za dobrou jí označují pouhé 3 %
Maďarů.
Lze konstatovat, že lépe jsou národní ekonomiky vnímány ve starých členských zemích
EU 15 než mezi novými členskými zeměmi.
9

10. Obecně lze přijmout tvrzení, že vnímání situace národních ekonomik je stále špatné,
a k velkým změnám oproti situaci z jara 2009 nedošlo. Velmi mírné zlepšení
zaznamenáváme u zemí EU 15 a naopak mírné zhoršení lze sledovat u NČZ 12. Srovnání
vývoje vnímání národních ekonomik ukazuje následující tabulka.
Jak hodnotíte současnou situaci národní ekonomiky?
velmi spíše spíše velmi neví, bez
dobrá dobrá špatná špatná odpovědi
Podzim 2008 2% 37 % 47 % 13 % 1%
Česká republika Jaro 2009 - 19 % 57 % 24 % -
Podzim 2009 1% 15 % 54 % 30 % -
Podzim 2008 2% 27 % 46 % 23 % 3%
EU 27 Jaro 2009 1% 19 % 53 % 25 % 2%
Podzim 2009 1% 22 % 53 % 22 % 2%
Negativní pohled na českou národní ekonomiku je zřetelný ve všech skupinách obyvatelstva.
Mírně pozitivnější názor na ni mají spíše mladší lidé, studenti a také osoby s deklarovaným
vyšším sociálním statusem, horší naopak starší lidé s nižším vzděláním a nižším
deklarovaným sociálním postavením.
V České republice došlo na počátku krize k výraznému zhoršení vnímání situace národní
ekonomiky. Důvodem byl především velký státní dluh a mediálně sledované uzavírání
velkých podniků. I když v současné době vládnoucí úřednická vláda těšící se velké důvěře
obyvatel provádí nezbytné kroky ke snížení dopadů ekonomické krize, na vnímání
hospodářské situace ČR se tento fakt zatím nijak neprojevil – hodnocení situace zůstává
stejné jako na jaře 2009, tedy špatné.
Evropská ekonomika
Stejně jako v předcházejících vlnách šetření je situace evropské ekonomiky vnímána
českou populací lépe než situace národní ekonomiky. Přesto je však situace
evropského hospodářství vnímána negativně. Evropskou ekonomickou situaci označují
za špatnou (tedy spíše a velmi špatnou) téměř tři čtvrtiny (71 %) české populace.
Češi se v hodnocení řadí k pesimistům. Hůře vnímá ekonomickou situaci Evropy jen
7 zemí EU 27 (Itálie, Španělsko, Francie, Portugalsko, Řecko, Maďarsko a Irsko). Potvrdil se
trend z minulých šetření, ve kterých byly tyto země opakovaně nejpesimističtější
k ekonomické situaci EU.
V tomto bodě se Češi odlišují od NČZ 12, neboť lze říct, že lépe hodnotí ekonomickou
situaci Evropy nové členské země EU (průměr hodnocení „dobrá“ 42 %), kdežto původní
členové EU 15 hodnotí situaci hůře (průměr hodnocení „dobrá“ 26 %). Z pohledu
na hodnocení evropské ekonomiky se zdá, že občané nových členských států nemají
tolik zkušeností s ekonomickou situací uvnitř EU, takže mají za to, že ekonomika EU je
na tom o hodně lépe než jejich národní ekonomiky. Naproti tomu obyvatelé starých
členských zemí s většími zkušenostmi zastávají názor, že situace evropské ekonomiky
na tom není o tolik lépe než situace ekonomiky národní.
Změna hodnocení ekonomické situace Evropské unie je pozitivní. Všechny země EU 27
včetně nových členských zemí hodnotí situaci ekonomiky EU o 6, resp. 4 procentní body
lépe než na jaře 2009 (viz graf níže). Situaci hodnotí lépe než před půlrokem především
Němci a Britové (zlepšení o 10 procentních bodů), u ostatních sledovaných států převažuje
velmi mírné zlepšení (od 1 do 5 procentních bodů). Větší podíl negativních odpovědí ve
srovnání s minulým šetřením registrujeme pouze u 5 zemí (Slovinsko, Irsko, Kypr, Dánsko
a Portugalsko), ovšem jedná se opět pouze o mírné zhoršení.
10

11. Světová ekonomika
Názory na ekonomickou a finanční krizi odráží i další ukazatel – jak občané jednotlivých
zemí hodnotí stav světové ekonomiky. Ta, stejně jako situace národních ekonomik, není
hodnocena žádným státem pozitivně. Češi se v tomto ukazateli nijak výrazně neliší
od celoevropského průměru – jako dobrou označuje světovou ekonomickou situaci jen
o málo více než pětina (22 %) populace ČR. Negativně hodnotí světovou ekonomiku
76 % osob.
Opět se zde setkáváme se skutečností, že Češi hodnotí stav světového hospodářství
spíše jako země EU 15 a nikoliv jako NČZ 12. Jsou tedy pesimističtější, neboť nové
členské země mají na světovou ekonomiku (stejně jako na evropskou) pozitivnější názor než
staré země EU.
Po poklesu v období podzim 2008 – jaro 2009, kdy se mínění občanů všech států
o světovém hospodářství velmi zhoršilo, se nyní zdá, jako kdyby krize již končila. Nedošlo
sice k obnovení původního stavu, nicméně téměř ve všech sledovaných zemích došlo oproti
šetření z jara 2009 k nárůstu pozitivních odpovědí. Sice ne o mnoho, přesto se zdá, že se
situace pozvolna zlepšuje.
Hodnocení současné ekonomické situace - srovnání v čase
(součet odpovědí "velmi dobrá" a "spíše dobrá")
60%
51% 52%
50%
42%
39% 38%
40% 33% 35%
30% 32% 32%
29% 29% 28%
30% 26% 26%
23% 23% 22%
19% 20%
20% 19% 20% 18% 19%
20% 16% 15%
10%
0%
Podzim Jaro Podzim Podzim Jaro Podzim Podzim Jaro Podzim
2008 2009 2009 2008 2009 2009 2008 2009 2009
Národní ekonomika Evropská ekonomika Světová ekonomika
ČR EU27 NČZ 12
Situace zaměstnanosti
Situace ohledně zaměstnanosti je také tradičně součástí šetření Eurobarometr. Tento
ukazatel pomáhá určit ekonomickou situaci hodnocených zemí. Obdobně jako u názorů na
stav národního hospodářství je situace ohledně zaměstnanosti v ČR i EU 27 hodnocena
špatně.
V České republice hodnotí situaci zaměstnanosti pozitivně pouhá desetina (11 %)
obyvatel. Je to jen o 2 procentní body méně, než je průměr EU 27, takže Češi se nijak
výrazně od zbytku Evropy neodlišují.
Jako alespoň částečně pozitivní hodnotí situaci ohledně zaměstnanosti ve své zemi pouze
Nizozemci (52 %), Lucemburčané (51 %) a částečně také Dánové (40 %). U ostatních zemí
jasně převažuje negativní hodnocení.
11

12. Situace zaměstnanosti je ve srovnání s podzimem 2008, tedy před nástupem
ekonomické krize, velmi špatná, nicméně po prudkém poklesu na přelomu roku
2008/09 se již stabilizovala. Oproti minulému šetření se u většiny zemí téměř nezměnila –
u mnoha zemí se dokonce dá mluvit o velmi mírném zlepšení.
Jak hodnotíte současnou situaci zaměstnanosti ve své zemi?
velmi spíše spíše velmi neví, bez
dobrá dobrá špatná špatná odpovědi
Podzim 2008 2% 41 % 46 % 10 % 1%
Česká republika Jaro 2009 - 15 % 53 % 31 % 1%
Podzim 2009 1% 10 % 54 % 35 % -
Podzim 2008 2% 26 % 48 % 21 % 3%
EU 27 Jaro 2009 1% 12 % 53 % 32 % 2%
Podzim 2009 1% 12 % 54 % 31 % 2%
Zaměstnanost v České republice je obecně vnímána jako špatná. Poněkud lépe ji vnímají
studenti, mladí lidé a osoby s vyšším vzděláním. I když se v současné době krize projevuje
již ve všech odvětvích, mladí lidé se méně často bojí ztráty zaměstnání a také případné
rekvalifikace nebo stěhování za prací. I když ani jejich názory nejsou v žádném případě
pozitivní (jako dobrou hodnotí situaci zaměstnanosti 18 % studentů a 17 % osob do 24 let)
jedná se o nejméně negativistickou skupinu. Naopak nejhůře hodnotí zaměstnanost lidé nad
55 let a osoby s nižším vzděláním.
Oproti šetření z jara 2009 se však rozdíly mezi jednotlivými skupinami stále zmenšují.
Zvláště patrné je to při pohledu regionálním – v minulém šetření hodnotili Pražané jak situaci
národní ekonomiky, tak zaměstnanosti lépe než osoby z ostatních regionů. Dlouhodobější
krize však nakonec postihla i tradičně ekonomicky silný region hlavního města a Pražané již
dnes hodnotí situaci víceméně podobně jako celá ČR.
Osobní situace v zaměstnání
Kromě hodnocení celkové situace zaměstnanosti Češi také subjektivně hodnotili svou práci.
Zde je situace poněkud odlišná. Téměř 9 osob z 10 (89 %) v České republice hodnotí
obecně situaci zaměstnanosti jako špatnou, více než polovina (56 %) osob však
zhodnotila osobní situaci ve svém zaměstnání jako dobrou.
Ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi je osobní situace v práci hodnocena Čechy
jako nadprůměrná. Lepší hodnocení osobní situace než ČR mají tradičně severské země
(Dánsko, Švédsko, Finsko), země Beneluxu a také Rakousko, Německo a Velká Británie.
U těchto zemí je podíl osob deklarujících pozitivní hodnocení více než 60 %.
Naopak nejhůře je osobní situace v práci hodnocena Maďary (dobrá podle 20 %), Rumuny,
Turky a Bulhary (32 % – 34 %).
Zde se opět Česká republika odlišuje od skupiny NČZ 12, jež se spíše vyznačuje
negativním hodnocením osobní pracovní situace (43 % dobrá), a přibližuje se spíše k zemím
EU 15, které průměrně deklarují mírnou spokojenost (57 % dobrá).
Po poklesu podílu spokojených se svojí prací zjištěném v minulém šetření se situace
stabilizovala. V některých zemích dokonce spokojenost stoupá, nejvýrazněji v Německu
a Velké Británii. V České republice se situace téměř nezměnila.
12

13. Finanční situace domácností
Horší finanční situace domácností není poněkud překvapivě ani po delším trvání krize
v České republice patrná. Pozitivní hodnocení tohoto aspektu deklaruje 62 % Čechů
a 36 % má za to, že finanční situace domácností je špatná (jen 6 % uvádí, že je velmi
špatná). Stejně jako u hodnocení osobní situace zaměstnanosti se hodnocení Čechů
blíží spíše k průměru EU 27 než k hodnocení skupiny NČZ 12, ke které by měla mít
teoreticky blíž. Z nových členských zemí hodnotí lépe než Češi finanční situaci domácností
jen Estonci (68 %) a Slovinci (65 %).
Hodnocení současné ekonomické situace
(součet odpovědí "velmi dobrá" a "spíše dobrá")
Finanční situace 62%
64%
domácnosti 49%
56%
Osobní situace v práci 54%
43%
Situace evropské 26%
29%
ekonomiky 42%
Situace světové 22%
19%
ekonomiky 32%
Situace národní 16% ČR
23%
ekonomiky 19%
EU27
Situace v 11%
13% NČZ 12
zaměstnanosti 10%
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70%
13

14. 1.2 Očekávání do budoucnosti
Kromě hodnocení současného stavu ekonomiky a životní úrovně obyvatel sleduje šetření
Eurobarometr i vývoj, který obyvatelé zkoumaných zemí v příštím roce očekávají. Očekávání
zvláště ohledně ekonomické situace nejsou pozitivní.
Očekávání v následujících 12 měsících - Česká republika
Osobní situace v práci 11% 57% 14% 18%
Situace evropské ekonomiky 25% 43% 29% 3%
Situace světové ekonomiky 27% 39% 31% 3%
Finanční situace domácnosti 14% 60% 25% 1%
Situace národní ekonomiky 18% 38% 43% 1%
Situace v zaměstnanosti 17% 31% 51% 1%
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Lepší Stejná Horší Neví, bez odpovědi
Pokud se zaměříme na budoucnost ekonomiky, pak můžeme konstatovat, že největší podíl
obyvatel České republiky deklaruje, že očekává zlepšení v oblasti evropské (25 %)
i světové (27 %) ekonomiky. K tomu je však třeba podotknout, že u těchto položek je i vyšší
podíl osob (29 % resp. 31 %), které mají za to, že se situace zhorší. Situace národní
ekonomiky je vnímána hůře – zlepšení očekává celkem 18 % populace, nicméně více
než dvojnásobek (43 %) se obává zhoršení.
Češi jsou ve srovnání s Evropou pesimističtější – očekávání výsledků národní, evropské
i světové ekonomiky zaostávají za průměrem EU 27, ale i za průměrem NČZ 12. Nejlépe
hodnotí výhled svých ekonomik Švédové, Dánové a Britové, nejhůře pak Chorvati.
Ve srovnání se situací na počátku krize se očekávání obyvatel ČR ohledně národní
ekonomické situace nezlepšilo. Podíl pozitivních i negativních očekávání je ve srovnání
s jarem 2009 téměř beze změn. Situace je obdobná mezi novými členskými zeměmi,
i v těchto zemích je stále patrný vysoký podíl negativních očekávání. Je tedy zřejmé, že krize
je stále vnímána jako aktuální téma.
14

15. Optimističtější jsou očekávání spojená s evropskou ekonomikou. Očekávání jak Čechů,
tak obyvatel většiny členských států vykazují zlepšující se tendenci. Podíl osob, které mají
za to, že se situace evropské ekonomiky v následujícím roce zlepší, se v rámci celé EU 27
blíží třetině (30 %), což je o 6 procentních bodů více než před půlrokem. I když jsou Češi
stále ohledně evropské ekonomiky skeptičtí, i u nás můžeme sledovat postupné zlepšování
situace (z 20 % na 25 %).
Výhled ekonomické situace – srovnání v čase
Situace národní Ekonomická situace ve
Ekonomická situace v EU
ekonomiky světě
Jaro 2009 Podzim 2009 Jaro 2009 Podzim 2009 Jaro 2009 Podzim 2009
Lepší 17 % 18 % 20 % 25 % 22 % 27 %
ČR Horší 41 % 43 % 33 % 29 % 34 % 31 %
Stejná 41 % 38 % 42 % 43 % 40 % 39 %
Lepší 25 % 28 % 24 % 30 % 24 % 29 %
EU 27 Horší 34 % 31 % 28 % 21 % 30 % 24 %
Stejná 36 % 37 % 38 % 38 % 36 % 36 %
Lepší 18 % 20 % 24 % 29 % 24 % 29 %
NČZ 12 Horší 39 % 38 % 23 % 19 % 24 % 20 %
Stejná 36 % 37 % 39 % 39 % 37 % 37 %
Stejně jako u hodnocení současného stavu všech třech zkoumaných ekonomik,
i při očekávání do budoucna můžeme vidět zřetelné rozdělení na EU 15 a NČZ 12. Zatímco
situaci i výhled národních ekonomik hodnotí obyvatelé nových členských zemí jako horší než
obyvatelé zemí EU 15, do Evropy vkládají větší naděje než staré členské státy. Naproti tomu
země „staré Evropy“ jsou pozitivnější v hodnocení současné ekonomiky i jejího výhledu
a oproti NČZ 12 jsou mírně skeptičtější v hodnocení hospodářské situace EU.
15

16. Další zkoumanou oblastí je výhled na následující rok v možnostech zaměstnání.
Očekávání Čechů jsou velmi negativní. Polovina populace (51 %) se domnívá, že se
situace oproti současnému stavu ještě zhorší. Ve zlepšení přitom věří jen 17 %
obyvatel.
V tomto směru Češi sice patří k pesimističtějším Evropanům, nicméně ve srovnání
s očekáváním občanů NČZ 12 jsou na 3. místě (lepší vyhlídky ohledně zaměstnanosti
očekávají z NČZ 12 jen Slovinci a Poláci).
Ve srovnání s minulou vlnou šetření téměř nedošlo k žádnému posunu vnímání budoucnosti
situace zaměstnanosti.
S touto otázkou opět souvisí očekávání budoucnosti ohledně vlastní práce. Zde se znovu
projevuje disproporce mezi očekávaným vývojem zaměstnanosti obecně (vnímána
negativně) a očekáváním situace ve vlastní práci (hodnocena neutrálně). Češi totiž
ve většině případů (57 %) deklarují, že za 12 měsíců bude situace v jejich práci stejná
jako nyní. Desetina (11 %) populace očekává zlepšení své osobní pracovní situace
a obdobný podíl naopak očekává její zhoršení.
16

17. Češi, stejně jako občané nových členských států, jsou ve svých očekáváních skeptičtější než
země EU 15. Zatímco NČZ 12 mají očekávání neutrální (15 % : 17 %), staré členské státy
mají poměr 20 % : 10 % ve prospěch optimistů.
Finanční situace vlastní domácnosti není v Česku vnímána špatně, ale podle občanů
se mírně zhorší. Zatímco zlepšení očekává jen 14 %, zhoršení finanční situace během
roku očekává čtvrtina (25 %) osob. Ještě na jaře 2009 přitom očekávalo zhoršení finanční
situace své domácnosti 18 % osob.
Zatímco u mladých lidí v ČR převládá optimismus (23 % : 14 %), starší osoby se finanční
situace své domácnosti obávají daleko více. Zlepšení své finanční situace také očekávají
spíše podnikatelé a voliči pravice. Naopak voliči levice jsou ohledně finanční budoucnosti své
domácnosti velmi skeptičtí.
I v této oblasti je jasně vymezen rozdíl mezi novými a starými členskými zeměmi.
Zatímco v zemích EU 15 převažují, co se odhadů budoucí situace domácností týče,
optimisté (22 % : 16 %) v NČZ 12 je téměř dvojnásobek negativistů (17 % : 30 %).
17

18. 1.3 Problémy, kterým čelí Česká republika
Z výzkumu předchozích témat jasně vyplynulo, že ekonomická situace a zaměstnanost jsou
českou veřejností vnímány negativně. Toto hodnocení se samozřejmě projevilo i v otázce,
jakým dvěma největším problémům v současné době země čelí.
Problémy, kterým země v současné době čelí
(odpovědi s četností více než 5 %)
50%
Nezaměstnanost 51%
49%
53%
Ekonomická situace 40%
41%
Zvyšování cen, 22%
19%
inflace 28%
17%
Kriminalita 19%
17%
13%
Zdravotní systém 14%
21%
14% ČR
Důchody, penze 9%
12% EU 27
5%
Daně 8% NČZ 12
7%
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60%
Více než polovina osob uvedla, že v současné době je problémem pro ČR ekonomická
situace (53 %) a nezaměstnanost (50 %).
Po prudkém zvýšení četnosti jmenování těchto dvou problémů zaznamenaných na jaře 2009
oproti podzimu 2008 (u nezaměstnanosti se jednalo o nárůst 33 procentních bodů
a u ekonomické situace o 25 procentních bodů) se trend zastavil a stabilizoval. Ve srovnání
s jarem 2009 se počet osob jmenujících nezaměstnanost nezměnil a u ekonomické situace
došlo jen k mírnému nárůstu o 8 procentních bodů.
Hodnocení Čechů není v evropském měřítku ojedinělé. Nezaměstnanost jako současný
problém jmenuje polovina (51 %) obyvatel Evropské unie. Ekonomická situace není v Evropě
jmenována tak často jako u nás, nicméně je to se 40 % druhý nejčastěji jmenovaný problém.
Zvyšování cen a inflaci jmenuje jako problém, kterému v současné době čelí ČR,
pětina (22 %) populace. Je to téměř shodný podíl jako na jaře 2009. Ve srovnání se
zeměmi EU 27 se jedná o relativně vyšší podíl, nicméně ve srovnání s novými členskými
zeměmi není tento podíl tak vysoký.
Dalšími problémy jmenovanými více než 10 % populace jsou kriminalita (17 %), důchody
a penze (14 %) a zdravotní systém (13 %). Ani u ostatních jmenovaných problémů nedošlo
oproti minulému stavu k výrazným změnám. Pořadí se změnilo jen minimálně a i absolutní
počty osob jmenující dané problémy zůstaly shodné.
18

19. 1. 4 Hodnoty a priority naší společnosti
Kromě názorů na ekonomické problémy a na s nimi spojená témata jsou v šetření
Eurobarometru zkoumány i postoje občanů ke směřovaní země a prioritám společnosti.
Následující kapitola se nejdůležitějším aspektům, na které by se daná země měla vzhledem
k celosvětovým výzvám zaměřit.
Aspekty, na které by se země měla zaměřit
46%
Sociální rovnost a solidarita 46%
40%
40%
Volný obchod / tržní hospodářství 30%
37%
31%
Ochrana životního prostředí 39%
30%
27%
Pokrok a inovace 34%
30%
Kulturní rozmanitost, otevřenost vůči 20% ČR
16%
ostatním 14%
EU 15
15%
Tradice 10%
13% NČZ 12
0% 10% 20% 30% 40% 50%
Nejvýše na žebříčku hodnot stojí v České republice i v celé Evropské unii sociální
rovnost a solidarita. U nás ji mezi dvěma nejdůležitějšími aspekty jmenovala téměř
polovina (46 %) populace, což je téměř shodný podíl jako v celé EU.
Nejvíce by se na tento problém, podle svých obyvatel, měly soustředit Kypr, Řecko, Francie,
Chorvatsko a Portugalsko. Jedná se o země, kde je ekonomická situace hodnocena hůře,
a sociální solidarita je zde „vyžadována“ jako kompenzace důsledků ekonomické recese.
Poněkud překvapivě se na opačném konci pomyslné tabulky častěji pohybují nové členské
země. Zřejmě proto, že tyto země prošly komunistickým režimem, který pojem sociální
rovnosti postavil na úroveň státní politiky, mají obyvatelé postkomunistických zemí s tímto
termínem částečně spojené negativní asociace.
Druhým nejčastěji jmenovaným problémem, na který by se Česká republika vzhledem
ke světovým výzvám měla zaměřit, je volný obchod a tržní hospodářství (40 %). Češi
tento cíl jmenují na druhém místě, stejně jako obyvatelé NČZ 12 (37 %). Státy EU 15
však staví tento cíl až na čtvrté místo za ochranu životního prostředí a pokrok
a inovaci. Je tedy zřetelné, že země „západu“ kladou na volný obchod a tržní hospodářství
daleko menší váhu než nové členské země „východu“.
19

20. Následující graf znázorňuje rozdíl umístění zemí v pořadí podle četnosti odpovědí „sociální
solidarita“ a „volný obchod“. Například Francie s 57% podílem osob, které upřednostňují
sociální solidaritu, se umístila na třetím místě z 27 zemí EU. Zároveň se s 20 % osob
podporujícími volný trh umístila na 27. místě stejného žebříčku. Rozdíl v umístění je tedy 24
a to je hodnota, kterou má Francie ve svém sloupci.
Sociální solidarita vs. volný obchod
30
Volný trh
19
20 16 18 18
13 13 14 14
7 9 9
10 4 5 6 6
3
1
0
EE
EL
CZ
CY
ES
SE
BE
DE
IE
FR
LU
HU
DK
UK
SK
BG
RO
PT
AT
NL
IT
LT
MT
PL
LV
FI
SI
10
10 10
12
20 15 14
21 21
30 24 24 24 Solidarita
Z grafu jasně vyplývá, že sociální solidarita je daleko větší prioritou pro země jižní
Evropy a v menší míře také severských států (kromě Dánska). Na druhé straně, priorita
volného trhu má větší váhu v postkomunistických zemích – zvláště se jedná o Litvu,
Rumunsko a Polsko. Češi se tedy mezi státy EU 27 řadí spíše k zastáncům volného trhu,
i když důraz na solidaritu je u nich velmi zřetelný.
Je však třeba konstatovat, že téměř ve všech zemích, kromě Litvy, Lotyška, Rumunska a
Spojeného království mají procentuální převahu zastánci priority sociální solidarity.
V České republice prosazují sociální solidaritu především starší lidé, osoby s nižšími příjmy
a také voliči levice. Volný obchod zastávají naproti tomu mladší osoby, osoby s vyšším
vzděláním a voliči pravice. Toto zjištění by nebylo tolik překvapivé, kdyby se neukázalo, že
v celoevropském měřítku toto rozdělení tak úplně neplatí. Pokud bereme v potaz všechny
země EU, pak je evidentní jen rozdělení na zastánce volného obchodu rekrutující se z voličů
pravice a zastánce sociální solidarity z řad voličů levice. Jiné socio-demografické
charakteristiky nejsou tak výrazné.
Dalšími aspekty, na které by se podle české veřejnosti měl stát zaměřit, je ochrana
životního prostředí (31 %) a pokrok a inovace (27 %).
Tyto aspekty jsou Čechy upřednostňovány méně často než v EU 27. Češi vnímají
ochranu životního prostředí jako třetí nejdůležitější cíl, který by měla naše společnost
zdůrazňovat, nicméně mezi Evropany jsou v tomto ohledu Češi mezi méně přesvědčenými
zeměmi (19. místo z 27 zemí). Stejnou příčku obsadili i u hodnocení zdůraznění cíle pokroku
a inovace (19. místo z 27). U obou aspektů také došlo ke snížení jejich důležitosti. Pokles
sice není nijak významný (4 procentní body), nicméně je sledovatelný.
Nastavení priorit naší společnosti zkoumala také postojová otázka zaměřená na
fungování státu a ekonomické směřování země.
20

21. Názory na fungování společnosti - Česká republika
Volná hospodářská soutěž je nejlepší
14% 57% 20% 7%
zárukou ekonomické prosperity.
Stát příliš zasahuje do našeho života. 15% 44% 34% 6%
Ekon. růst musí být pro ČR nejpřednější, i
9% 38% 40% 10%3%
když to bude mít vliv na životní prostředí.
0% 20% 40% 60% 80% 100%
Rozhodně souhlasí Spíše souhlasí Spíše nesouhlasí Rozhodně nesouhlasí Neví
V České republice si téměř tři čtvrtiny (71 %) obyvatel myslí, že volná hospodářská
soutěž je nejlepší zárukou ekonomické prosperity. Rozhodně s tímto názorem souhlasí
14 % české veřejnosti, více než pětina (22 %) s tímto názorem nesouhlasí.
Ve srovnání s minulou vlnou šetření sledujeme také nárůst kladných odpovědí (o 9
procentních bodů), takže je zřejmé, že Češi se stále více přiklánějí k volnému tržnímu
hospodářství jako k receptu na současnou ekonomickou krizi.
V tomto názoru se Češi, stejně jako v šetření z jara 2009, řadí ke skupině nových
členských zemí. NČZ 12 totiž toto stanovisko podporují o něco silněji než země EU 15.
Podíl kladných odpovědí v EU 15 je 64 %, zatímco průměr NČZ 12 je 70 %.
Sice ne tak výrazná, ale přesto nadpoloviční většina (59 %) české veřejnosti má za to,
že stát příliš zasahuje do našeho života. 4 z 10 Čechů mají opačný názor. Ani v tomto
ohledu se Česká republika příliš od EU 27 neodlišuje (podíl kladných odpovědí
v celoevropském měřítku je 61 %). Rozdíl je zde opět zaznamenán mezi novými
a starými členskými státy. Zatímco NČZ 12 mají za to, že stát do života svých občanů
zasahuje v 54 % případů, obyvatelé EU 15 tento názor zastávají v 63 % případů. Je tedy
vidět, že nové členské státy, zřejmě zvyklé velmi přísnému státnímu dozoru v minulých
40 letech, hodnotí tento problém jako menší než státy západního bloku, které mají se státním
dozorem menší zkušenost.
Poslední zkoumanou položkou je otázka, zda má ekonomický růst přednost před
životním prostředím. V ČR s tímto názorem souhlasí 47 % populace a 50 % je proti.
Oproti jaru 2009 zaznamenáváme nárůst kladných odpovědí o 8 procentních bodů
(minule byl zaznamenán nárůst o 12 procentních bodů). Tímto nárůstem se hodnocení
ČR dostalo na úroveň celé EU 27. Je tedy zřetelné, že v současné ekonomické situaci, která
je hodnocena negativně, se ochrana životního prostředí dostává stále více do pozadí.
Ve srovnání s ostatními zeměmi EU je tedy Česká republika průměrná. Souhlas s tvrzením,
že ekonomický růst musí být přednější i za cenu vlivu na životní prostředí, souhlasí
více země NČZ 12 (54 %) než starých členské státy EU 15 (45 %). Nové členské země,
jejichž ekonomika je v současné době ve větších problémech než ekonomika zemí EU 15,
mají z recese svého hospodářství větší obavy, a proto také deklarují větší ochotu riskovat
ekonomický rozvoj i za cenu vlivu na přírodu.
21

22. 2. Vztah k Evropské unii
2.1. Hodnocení členství
Dlouhodobě jsou v šetření Eurobarometru zkoumány postoje obyvatel zemí EU 27 k jejich
členství v Unii. Jedna otázka se týká hodnocení členství v EU (dobré vs. špatné) a další pak
zda členství v EU přineslo zemím nějaké výhody či nikoliv.
V České republice má větší podíl osob pocit, že členství naší země v EU je dobrá věc.
Uvádí to 40 % české veřejnosti, přičemž opačný názor má 13 % populace. Pravdou ale
je, že největší část populace si přínosem členství není jistá – téměř polovina (46 %) uvádí, že
naše členství v EU není ani dobrá ani špatná věc.
Mezi členskými zeměmi se Češi řadí spíše k negativistům – nižší podíl kladných
odpovědí mají (tradičně) z celé EU 27 jen Britové, Maďaři a Lotyši. Naopak největší
eurooptimisté, tedy lidé, kteří si myslí, že členství v EU je dobrá věc, jsou občané zemí
Beneluxu a také Irska, Estonska a Slovenska.
Obecně lze říct, že optimističtější jsou ve svém vztahu k EU spíše obyvatelé nových
členských zemí (55 % : 10 % ve prospěch kladných odpovědí). U názorů veřejnosti starých
členských zemí EU 15 je poměr méně pozitivní (52 % : 16 %).
Navíc můžeme v České republice sledovat soustavný pokles kladných odpovědí.
Maximum bylo zjištěno na jaře 2006, kdy byl podíl osob uvádějících, že členství v EU je
dobrá věc, nadpoloviční (52 %). Od té doby dochází sice k pomalému, nicméně
konstantnímu úbytku těchto osob. Nyní registrujeme další pokles o 2 procentní body ze 42 %
na 40 %.
Je členství Vaší země v EU dobrá věc?
Zastoupení odpovědí "dobrá věc"
70% 62%
60% 58%
55% 56% 57% 57% 57% 55% 55%
60% 52% 54% 53% 52% 53% 53% 53%
51%
46% 48% 46%
50% 45%
42% 40%
40%
30%
20%
10%
0%
Jaro Podzim Jaro Podzim Jaro Podzim Jaro Podzim
2006 2006 2007 2007 2008 2008 2009 2009
ČR EU 25/27 NČZ 10/12
I když hodnocení samotného členství v EU není v České republice jasně pozitivní,
velká část populace si myslí, že členství v Unii přineslo naší zemi výhody. Tento názor
zastává 62 % české veřejnosti. Členství v EU nepřináší naší zemi žádné výhody podle
třetiny (32 %) osob.
22

23. Oproti minulému šetření došlo jen k minimální změně. O 1 procentní bod ubylo Čechů,
kteří mají za to, že členství je pro nás přínosem a o 2 procentní body přibylo těch, kteří si
myslí, že výhody ze členství nemáme žádné.
V tomto případě se názory Čechů pohybují někde „uprostřed“ mezi členskými
zeměmi. Nejsilněji vnímají výhody z členství v Unii Irové, Slováci a Estonci. Naopak nejméně
výhod vidí v členství v EU obyvatelé Velké Británie, Maďarska a Lotyšska.
Stejně jako v předchozí otázce, obyvatelé nových členských zemí vnímají přínosy
a výhody členství v EU silněji než země EU 15. V nových členských zemích převažují
přínosy a výhody členství v EU u 65 % osob, zatímco v EU 15 u 55 % osob.
Mladí lidé hodnotí naše členství v EU pozitivněji než starší generace. Kladněji také hodnotí
naše členství lidé s vyšším vzděláním, s deklarovaným vyšším sociálním statusem a také
voliči pravice. Negativněji se projevuje hodnocení u osob s nižším vzděláním a nižším
sociálním statusem. Jedná se také častěji o voliče levice. Stejné rozložení můžeme najít
i u otázky ohledně přínosu našeho členství v EU. Skupiny osob, které mají za to, že členství
v EU je dobrá věc, také častěji uvádějí, že toto členství nám přineslo výhody. Naopak lidé
s negativnějším vztahem k EU mají častěji za to, že členství v EU nám výhody nepřineslo.
Tyto výsledky se shodují se závěry dosaženými v šetření z jara 2009 – z hlediska
socio-demografických charakteristik nedošlo k žádnému posunu vnímání přínosu EU.
23

24. 2.2. Asociace spojené s EU
Eurobarometr zkoumá EU nejen z hlediska jejího přínosu evropským zemím. Další okruh
otázek zkoumá, jaké asociace si obyvatelé členských i nečlenských zemí spojují s EU.
V současné vlně výzkumu nedošlo k výrazným změnám oproti minulému šetření a pořadí
jednotlivých asociací zůstává téměř beze změny.
Asociace spojené s EU - Česká republika a EU 27
Zastoupení odpovědí "dobrá věc"
55%
Svoboda cestování, studia i práce kdekoli v EU 46%
32%
Euro 37%
28%
Silnější slovo ve světě 25%
25%
Mír 28%
23%
Plýtvání penězi 21%
22%
Demokracie 26%
22%
Byrokracie 20%
22%
Vyšší kriminalita 14%
19%
Ekonomická prosperita 18%
19%
Nedostatečná kontrola na vnějších hranicích 14%
18%
Kulturní rozmanitost 22%
16%
Nezaměstnanost 14%
12% ČR
Ztráta kulturní identity 11%
9% EU27
Sociální ochrana 11%
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60%
Česká veřejnost si s pojmem „Evropská unie“ nejčastěji spojuje pojem svobody cestování
a práce kdekoliv v EU (tuto možnost zmínilo 55 % obyvatel). Druhou nejčastější asociací je
euro, které zmínila třetina osob (32 %). Pro více než čtvrtinu osob také EU reprezentuje
silnější slovo ve světě (28 %) a mír (25 %).
Pozitivní je, že asociace jako ztráta kulturní identity nebo nezaměstnanost jsou
jmenovány jen menší částí obyvatel (12 % resp. 16 %). Nicméně jejich protipóly, tedy
kulturní rozmanitost a ekonomická prosperita nejsou jmenovány o moc více lidmi. Kulturní
rozmanitost si s EU spojuje 18 % Čechů a ekonomickou prosperitu jen o 1 procentní bod
více.
24

25. Ve srovnání se všemi zeměmi EU 27 Češi častěji jmenují pojem svoboda cestování
a práce. Zajímavostí určitě je, že nejčastěji tuto možnost uvádějí země severní Evropy
(Skandinávie, ale i pobaltské republiky). Tyto státy obsadily v top 10 zemí podle hodnocení
tohoto aspektu 6 míst. Češi se umístili na 11. místě. Stejně jako v minulém šetření také
tentokrát Češi častěji uvádějí pojem vyšší kriminalita (22 % oproti 14 % v EU 27).
Zajímavá charakteristika zjištěná v minulém šetření tedy nebyla výkyvem. Nejvíce si spojují
EU a vyšší kriminalitu Rakušané – tuto asociaci uvedlo 50 % osob.
Naopak méně často než EU 27 obyvatelé České republiky uvádějí asociace euro (o
5 procentních bodů), demokracie a kulturní rozmanitost (o 4 procentní body).
Češi zatím nemají se společnou měnou takové zkušenosti jako země, kde je již euro
zavedeno. Obecně můžeme vidět v NČZ 12 nižší míru asociace s tímto pojmem. Je to dáno
právě malou osobní zkušeností občanů těchto zemí. Výjimkou je Slovensko a Slovinsko, kde
je již euro zavedeno – obyvatelé těchto zemí nejčastěji uvádějí právě euro (61 % resp. 56 %
osob), což je velmi častá asociace. Opakem jsou pak Britové – na rozdíl od zemí EU 15 euro
jmenují méně často – opět díky osobní nezkušenosti s touto měnou.
Asociace spojené s Evropskou unií
ČR EU 27
Podzim Podzim
Jaro 2009 Jaro 2009
2009 2009
Svoboda cestování, studia i práce kdekoli v EU 53 % 55 % 42 % 46 %
Euro 28 % 32 % 33 % 37 %
Silnější slovo ve světě 24 % 28 % 23 % 25 %
Mír 18 % 25 % 25 % 28 %
Plýtvání penězi 22 % 23 % 20 % 21 %
Vyšší kriminalita 20 % 22 % 11 % 14 %
Demokracie 24 % 22 % 22 % 26 %
Byrokracie 23 % 22 % 19 % 20 %
Nedostatečná kontrola na vnějších hranicích 14 % 19 % 12 % 14 %
Ekonomická prosperita 16 % 19 % 16 % 18 %
Kulturní rozmanitost 12 % 18 % 19 % 22 %
Nezaměstnanost 14 % 16 % 13 % 14 %
Ztráta kulturní identity 11 % 12 % 10 % 11 %
Sociální ochrana 7% 9% 10 % 11 %
V časovém srovnání můžeme vidět, že se především zvýšil počet asociací uváděných
obyvateli zkoumaných zemí. Zatímco na jaře 2009 uváděli Češi průměrně 2,9 položek,
v současné době jsou to 3,2. Obdobná je situace v EU 27 (z 2,8 na 3,1). Zvýšení podílu
jednotlivých asociací tedy souvisí spíše s celkovým nárůstem počtu odpovědí, než se
skutečným posunem ve vnímání Unie.
Výrazněji v ČR vzrostla pouze asociace s pojmem mír (o 7 procentních bodů) a kulturní
rozmanitost (o 6 procentních bodů). U EU 27 nebyl posun u žádné z položek vyšší než 4
procentní body.
Při pohledu na rozdělení socio-demografických charakteristik konstatujeme, že především
mladší lidé si s EU spojují euro, svobodu cestování a práce a také mír a kulturní rozmanitost.
Starší osoby si s EU naopak tyto charakteristiky spojují méně a pro ně EU znamená častěji
než pro mladé byrokracii, plýtvání penězi a ztrátu kulturní identity.
25

26. 2.3. Důvěra v instituce
Kromě hodnocení přínosu členství v EU a asociací s touto institucí se šetření Eurobarometr
také pravidelně věnuje otázkám důvěry v národní i nadnárodní politické instituce. Důvěra
v tyto orgány je zkoumána obecně, bez návaznosti na konkrétní témata. Důvěrou
v jednotlivé orgány na národní, evropské i nadnárodní úrovni vzhledem k řešení ekonomické
krize se zabývá jiná kapitola této zprávy.
Důvěra v národní a evropské politické instituce
odpovědi "důvěřuji"
60%
Evropský parlament 50%
58%
59%
Evropská unie 48%
58%
59%
Evropská komise 46%
53%
37%
Národní vláda 29% ČR
22%
EU 27
15%
Národní parlament 30% NČZ 12
16%
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70%
Evropské politické instituce i Evropská unie jako celek jsou pro občany téměř všech
zemí EU důvěryhodnější než národní politické instituce.
Česká republika není výjimkou. Zatímco Evropskému parlamentu i Evropské komisi důvěřuje
6 z 10 Čechů (60 % resp. 59 %), naší vládě důvěřuje jen každý třetí (37 %) a parlamentu pak
dokonce jen 15 % osob.
Jasně se také ukazuje diferenciace rozložení důvěryhodnosti jednotlivých typů politických
institucí vzhledem k postavení zemí v EU. Evropské politické instituce jsou
důvěryhodnější pro nové členské státy (58 % resp. 53 %) než pro staré členské země
(50 % resp. 46 %).
Naopak národní politické instituce jsou důvěryhodnější pro země EU 15 (důvěra 29 %
resp. 30 %) než pro nové členské státy (22 % resp. 16 %). Zde je v ČR poněkud odlišnější
situace, jak bude dále vysvětleno.
26

27. Důvěra v národní instituce
Do šetření byly zařazeny otázky ohledně důvěryhodnosti české vlády a parlamentu. Tyto
instituce mají v České republice tradičně velmi nízkou důvěryhodnost. V současné
době důvěřuje českému parlamentu jen 15 % populace a celkem 82 % mu nedůvěřuje.
U vlády je ovšem situace jiná. Důvěru deklaruje 37 % osob a 61 % jí nedůvěřuje.
V současnosti, kdy je vláda složená z osobností nespojených tak výrazně s politickými
stranami pod vedením velmi populárního premiéra J. Fischera, se důvěra ve vládu v České
republice velmi rychle zlepšuje. Již v šetření na jaře 2009 byl zaznamenán nárůst důvěry
o 8 procentních bodů, a nyní je nárůst o dalších 9 procentních bodů. Na podzim 2008
patřila důvěra v českou vládu mezi nejnižší v EU. Nyní se pohybuje nad průměrem EU 27
a je dokonce vyšší než důvěra ve vlády zemí EU 15, které patřily z hlediska
důvěryhodnosti k těm nevyšším. Z nových členských zemí deklarují vyšší důvěru jen
Estonsko (47 %) a poněkud překvapivě i Bulharsko (44 %), kde se ovšem konaly volby
a důvěra ve vládu velmi prudce vzrostla. Důvěra Čechů ve vlastní vládu je tedy v současné
době nejvyšší za posledních několik šetření.
27

28. Naopak parlament ČR, který se již dlouho pohybuje hluboko v pásmu nedůvěry, si po
zlepšení z minulého šetření opět pohoršil a důvěra v něj se propadla o 5 procentních
bodů na 15 %. V tomto ohledu se český parlament řadí k nejhorším v Evropě – méně důvěry
mají ke svým parlamentům jen Chorvati (12 %), Poláci (11 %) Lotyši (7 %) a Litevci (6 %).
Obecně lze říci, že národní instituce jsou hodnoceny lépe v zemích „staré Evropy“
a především pak v severských zemích a v Rakousku a Lucembursku. Nové členské státy
věří ve své národní politické instituce méně – rychlý proces transformace, někdy poněkud
neprůhledné praktiky účastníků politické scény v postkomunistických zemích a především
pomalé tempo ekonomického růstu mohou být zdůvodněním tohoto faktu.
Z hlediska socio-demografických charakteristik České republiky není velkých rozdílů mezi
skupinami osob v jejich důvěře v parlament. Poněkud větší důvěru projevují mladší lidé
a osoby s vyšším životním standardem.
Vládě více důvěřují spíše osoby nad 40 let, s vyšším vzděláním a také manažeři nebo
podnikatelé. Jsou to zároveň lidé s vyšším deklarovaným životním standardem, což jsou do
jisté míry totožné skupiny.
28

29. Důvěra v evropské instituce
Zatímco národním institucím důvěřují více země evropské patnáctky, evropské
instituce jsou vnímány jako důvěryhodnější novými členskými zeměmi. V tomto šetření
byly (kromě jiných) zařazeny instituce Evropského parlamentu a Evropské komise, a také
důvěra v Evropskou unii jako celek.
Evropská unie je Čechy vnímána jako důvěryhodná. Nadpoloviční většina osob (59 %)
v ní důvěru má, zatímco opak deklaruje třetina (35 %) české veřejnosti. V rámci
zařazení do celoevropského kontextu je to důvěra vysoká. Průměr celé EU 27 je 48 %
důvěry a 40 % nedůvěry, což řadí ČR na 11. pozici mezi všemi členskými státy. Velmi
důvěryhodná je Evropská unie pro Slováky, Estonce a obyvatele dvou nejpozději přijatých
členů – Bulharska a Rumunska. V těchto zemích se důvěra v EU blíží (a v případě
Slovenska přesahuje) 70 %.
Češi tedy vnímají Evropskou unii ve srovnání s národními politickými institucemi jako
důvěryhodnou instituci, navíc i ve srovnání s ostatními zeměmi EU 27 deklarují vyšší
důvěru v EU jako celek.
29

30. Celkové hodnocení důvěryhodnosti jednotlivých evropských institucí nutně musí
korespondovat s hodnocením důvěryhodnosti Evropské unie jako celku. I když většina
lidí o Evropském parlamentu a Evropské komisi slyšela (v České republice 93 % resp. 83 %),
o přesném fungování těchto institucí a jejich kompetencích toho nejspíše mnoho lidí příliš
neví. Proto se hodnocení důvěryhodnosti těchto evropských institucí odráží spíše
v hodnocení, které lidé přisuzují EU celkově.
Evropský parlament je jak Čechy, tak obyvateli zemí EU 27 i NČZ 12, vnímán jako ještě
důvěryhodnější instituce než Evropská unie jako celek. Důvěru mu vyslovilo 60 % české
veřejnosti a nedůvěřuje mu 32 % Čechů. V rámci EU 27 se jedná o poměr 50 % : 33 %.
Česká republika tedy důvěřuje Evropskému parlamentu více než je průměrné
hodnocení EU 27. Obecně opět platí, že nové členské státy důvěřují evropským institucím
více než staré členské státy – průměrný podíl občanů z NČZ 12, kteří Evropskému
parlamentu důvěřují, je 58 %, tedy o 10 procentních bodů více než je průměr EU 15. Největší
důvěru má Evropský parlament na Slovensku a v Lucembursku, kde důvěra překračuje
65 %.
Oproti minulému šetření také výrazně přibylo kladných odpovědí - zatímco na jaře 2009
projevilo Evropskému parlamentu důvěru 49 % občanů, nyní je to již 60 %. Tento trend
odpovídá celkové změně v EU (nárůst o 2 procentní body), ale je ze všech sledovaných
zemí nevyšší zaznamenaný. Češi tedy velmi silně posílili důvěru v tuto evropskou instituci.
Evropská komise je Čechy hodnocena obdobně jako Evropský parlament – důvěřuje jí
59 % populace oproti 28 % osob deklarujících nedůvěru. V pořadí zemí EU 27 jsou Češi
v tomto ohledu na 7. příčce – větší důvěru deklarují jen Slováci, Estonci, Portugalci,
Nizozemci, Lucemburčané a Bulhaři.
Stejně jako u důvěry v Evropský parlament došlo u české veřejnosti k výraznému
nárůstu podílu osob důvěřujících Evropské komisi. V tomto případě se jedná dokonce
o 13 procentních bodů. Tento nárůst je zdaleka nejvyšší v celé EU 27.
Změna ve vnímání důvěry v evropské politické instituce je u Čechů velmi silná.
Nejzásadnějším důvodem je ale fakt, že v minulém šetření Eurobarometru důvěra v obě
instituce velmi poklesla – takže současné hodnoty se dostaly na úroveň zjištěnou na podzim
2008. Nejde tedy o významný nárůst důvěry, ale o vyrovnání výkyvu zaznamenaného
na jaře 2009.
Evropskému parlamentu i Evropské komisi důvěřují spíše mladí lidé než starší, pravicově
orientovaní voliči a také lidé s vyšším deklarovaným sociálním statusem. Častěji se také
jedná o studenty. Tyto skupiny mají všeobecně k EU pozitivnější vztah, a tak i evropské
instituce jsou jimi hodnoceny lépe. Souvisí to především s tím, co pro Evropany EU
znamená. Jak bylo již dříve uvedeno, Evropská unie znamená pro své občany především
svobodu cestování a práce kdekoliv v EU, což jsou atributy, které zajímají spíše mladé osoby
a studenty.
30

31. 3. Charakteristika a názory na fungování EU
3.1. Fungování EU
Stejně jako v minulém šetření byly na podzim 2009 do výzkumu zařazeny otázky zkoumající,
zda obyvatelé evropských zemí chápou, jak EU funguje a jestli jsou zájmy jejich země
v rámci Unie dostatečně brány v úvahu.
V České republice převažují lidé, kteří fungování EU nerozumějí. Celkem se jedná o 55
% populace, zatímco 42 % Čechů tvrdí, že fungování EU rozumí. Podíl osob, které
fungování EU nerozumí, tedy není nijak významný, přesto je však ve srovnání s ostatními
novými členskými státy skupiny NČZ 12 relativně vysoký.
Stejně jako v minulé vlně šetření z jara 2009 se ukazuje, že obyvatelé NČZ 12 uvádějí,
že rozumí fungování EU lépe než obyvatelé zemí EU 15. Zatímco poměr u nových
členských států je 51 % : 39 % a převažuje tedy porozumění, u zemí EU 15 je to 42 % : 51 %
a převažuje podíl osob, které fungování EU nechápou. Největší podíl osob, které uvádějí že
Unii rozumí, se nachází v Lucembursku, na Kypru a na Slovensku – podíly přesahují 60 %.
Naopak nejméně osob, které rozumí fungování EU, je v Itálii a na Maltě – méně než 35 %
populace. Na Maltě ovšem došlo k výraznému propadu (o 40 procentních bodů), až další
šetření ukáží, zda jde o momentální výkyv nebo trend.
31

32. V České republice nedošlo od minulého šetření k výraznějším změnám. Podíl osob
deklarujících, že fungování Evropské unie chápou, se zvýšil o 1 procentní bod a podíl osob,
které EU nerozumí, zůstal stejný.
Z hlediska socio-demografických charakteristik fungování EU rozumí více mladší osoby do
24 let, s vyšším vzděláním a také voliči pravice. Naopak vyšší podíly osob deklarujících, že
Unii nerozumí, registrujeme ve skupině osob starších 55 let, s nižším vzdělání a také u voličů
levice.
V zemích EU 27 je situace obdobná, i když rozdíly nejsou tak patrné. Není také rozdíl
v názorech voličů pravice a levice – deklarují přibližně shodný stupeň porozumění fungování
EU.
Zájmy České republiky jsou podle jejích občanů v Evropské unii brány do úvahy
nedostatečně. Souhlas s tvrzením, že „zájmy České republiky jsou v EU dostatečně brány
v úvahu“ uvádí 36 %, kdežto proti je téměř 6 z 10 (59 %) obyvatel ČR. Zdá se tedy, že Češi
Unii spíše nerozumí, a navíc mají za to, že zájmy jejich země nejsou v Unii dostatečně
reflektovány.
V tomto ohledu došlo v ČR k mírnému posunu názorů její populace směrem k
nesouhlasu. Oproti šetření na jaře 2009 došlo k poklesu těch, kteří mají za to, že naše
zájmy jsou EU brány v úvahu o 1 procentní bod, podíl opačných odpovědí se o 3 body zvýšil.
Tento trend je však možné sledovat v celé Unii. Osob, které mají za to, že EU bere
v úvahu zájmy jejich zemí, ubylo o 5 procentních bodů a těch, kteří mají za to, že zájmy jejich
země v úvahu brány nejsou, přibylo o 6 procentních bodů. V celé EU 27 tedy výrazně přibylo
přesvědčení, že EU nebere zájmy svých členských zemí v potaz.
Česká populace není v názoru na hájení zájmu ČR v rámci Unie zcela jednotná. S názorem,
že naše zájmy nejsou Unií brány v potaz, souhlasí téměř všechny skupiny, ale míra
nesouhlasu se v závislosti na socio-demografických ukazatelích liší. Osoby, které
obecně mají k EU pozitivnější vztah, tedy studenti, mladší lidé, osoby s vyšším vzděláním
i vyšším deklarovaným sociálním statusem, jsou daleko méně skeptičtí než osoby starší,
osoby s nižším vzděláním a nižším sociálním statusem. Příznivci pravice jsou v názorech
spíše vyrovnaní (49 % : 49 %), zatímco voliči levice mají častěji za to, že zájmy ČR Evropská
unie nerespektuje (poměr 26 % : 68 %).
32

33. Přesvědčení, že národní zájmy jsou v Evropské unii dostatečně brány v úvahu, není
velké v žádné zemi (nadpoloviční souhlas registrujeme pouze ve 4 zemích EU 27 –
Lucembursku, Slovensku, Švédsku a Dánsku).
Z hlediska skupin zemí je respektování národních zájmů v rámci EU vnímáno opačně než
pochopení fungování EU – staré členské země z EU 15 deklarují častěji než noví
členové, že jejich zájmy jsou v EU brány v úvahu (souhlas 40 % a nesouhlas 46 %
populace, zatímco NČZ 12 mají 36 % souhlasných a 49 % nesouhlasných odpovědí).
Výjimkou je Slovensko, kde souhlas deklaruje 63 % osob, což je 2. nejvyšší podíl v celé EU
27. Další výjimkou z „pravidla“ je Velká Británie – její zájmy jsou v EU dostatečně brány
do úvahy jen podle 30 % populace.
33

34. 3.2 Charakteristika EU
Dalším okruhem témat, které šetření Eurobarometr pravidelně sleduje, jsou názory
na fungování EU a její charakteristiky. Pořadí jednotlivých charakteristik je beze změn – pro
Evropany je nejdůležitější charakteristikou EU její hospodářská moc a politický vliv.
Ostatní dvě zkoumané charakteristiky pro většinu Evropanů Unii nereprezentují.
Charakteristika Evropské Unie
(1. uvedená možnost)
Její hospodářská 44%
47%
moc 51%
42%
Její politický vliv 31%
30%
7%
Její kulturní vliv 8%
5%
ČR
5% EU27
Její vojenská síla 6%
7% NČZ12
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60%
Pro českou veřejnost Evropská unie představuje především hospodářskou moc. Jako
první charakteristiku ji uvádí téměř polovina (44 %) populace. Pro Čechy je sice tato
charakteristika nejdůležitější, přesto však ve srovnání s ostatními zeměmi deklarují tuto
vlastnost méně často. V zemích EU 27 tak uvádí 47 % a v nových členských zemích ještě
o 4 procentní body více.
Častěji než země EU 27 i NČZ 12 uvádí česká veřejnost, že Evropskou unii nejlépe
charakterizuje její politický vliv. Jako první charakteristiku ho vybralo 42 % osob.
Častěji než Češi uvádí na prvním místě politický vliv jen Švédové (51 %) a Dánové (48 %).
Toto hodnocení má jistě souvislost s českým předsednictvím EU. Již v minulém šetření z jara
2009 se ukázalo, že Češi hodnotí politický vliv EU častěji než ostatní státy (byl zaznamenán
rozdíl 9 procentních bodů oproti průměru EU 27). Nyní je tento rozdíl 11 procentních bodů.
I když konec předsednictví České republiky byl provázen ne zcela pozitivními událostmi,
především kvůli pádu vlády a následné parlamentní krizi, dopad na hodnocení politického
vlivu EU to u české veřejnosti nemělo.
Kulturní a vojenský vliv nejsou podle obyvatel evropských zemí nijak určující
charakteristiky Unie. Na prvním místě ho jako charakteristiku EU uvádí jenom 8 %
resp. 6 % obyvatel EU 27. Češi nejsou v tomto ohledu výjimkou. Rozdíly mezi zeměmi
nejsou výrazné, přesto si však můžeme všimnout, že podle většiny zemí je kulturní vliv EU
silnější než vliv vojenský. A také, že kulturní vliv hodnotí častěji obyvatelé zemí EU 15
a vojenský naopak NČZ 12.
34

35. Kromě charakteristik, jak lidé vnímají Evropskou unii, zkoumá dotazníkové šetření také
souhlas nebo nesouhlas s politikami EU. Zde se jedná o budoucí rozšiřování Evropské unie,
monetární unii (s jednotnou měnou eurem) a model vícerychlostní Evropy. Zatímco ohledně
představy EU jako celku s jednotnou měnou panuje mezi zeměmi relativní shoda a je
vnímána pozitivně, u budoucího rozšiřování Unie shoda není a navíc není všemi
zeměmi vnímáno jako pozitivní.
Nejnižší souhlas je pak s modelem vícerychlostní unie, tedy se situací, kdy je stupeň
evropské integrace v jedné skupině zemí vyšší než v ostatních zemích.
Podpora politik EU
(souhlasné odpovědi)
63%
Budoucí rozšiřování EU o další země v 46%
příštích letech 41%
64%
55%
Evropská měnová unie s jedinou 60%
společnou měnou, eurem 60%
59%
Rychlost budování Evropy je v jedné 45%
40%
skupině zemí vyšší než v ostatních 40%
zemích 40%
0% 20% 40% 60% 80%
ČR EU 27 EU 15 NČZ 12
V České republice je pro další rozšiřování EU celkem 63 % osob, 31 % je proti a 6 % se
nedokázalo k otázce vyjádřit. Rozšiřování Unie je tedy českou veřejností vnímáno
kladně.
Obdobné názory panují i mezi obyvateli nových členských států (souhlas 64 % osob).
Nejvíce kladných odpovědí registrujeme v Bývalé jugoslávské republice Makedonie (85 %),
která zatím členem EU není. Na dalších místech následují Polsko a Slovensko (70 %)
a Slovinsko (68 %). Naopak, proti rozšiřování Evropské unie jsou občané států EU 15
a především pak států, které mají problémy s imigrací a národnostními menšinami
a jsou také na geografickém „okraji“ zemí EU 15. Souhlas s tím, aby se EU dále
rozšiřovala, deklarovalo pouze 28 % Rakušanů, 31 % Němců, 34 % Francouzů a 35 % Britů.
Je tedy jasně vidět, že staré členské státy mají z rozšiřování Unie daleko větší obavy než
nové členské země, a jejich obyvatelstvo vnímá rozšiřování negativně. Vysvětlením může být
především obava ekonomicky vyspělých států, že po dalším rozšíření EU se stanou cílovými
destinacemi pro levnou pracovní sílu z méně vyspělých nových členských států. Další
příčinou negativního postoje zemí EU 15 k rozšiřování Unie také může být fakt, že staré
členské země dotují rozpočet EU, zatímco nové členské země naopak peníze z fondů EU
využívají. Únava a rostoucí nespokojenost s tímto stavem se promítá i do hodnocení dalšího
rozšiřování EU.
V ČR došlo oproti šetření z jara 2009 k nárůstu počtu osob, které zaujímají k dalšímu
rozšíření EU kladný postoj. Nárůst o 9 procentních bodů patří k největším ze zkoumaných
zemí. Obecně se v EU k rozšiřování staví kladně více osob než před půlrokem.
35