6. EN 1936 DURANTE A GUERRA
CIVIL FOI CHAMADO A FILAS.
NUN PERMISO FOI Á CASA E
ESCOITÁRONO FALAR DE
POLÍTICA POLO QUE ESTIVO
ENCARCERADO VARIOS DÍAS.
CATRO DÍAS E TRES NOITES
NUNHA CELA.
10. • EN 1966 EMIGRA A VENEZUELA. FAISE
CARGO DA DIRECCIÓN DUN
PERIÓDICO QUINCENAL DA
IRMANDADE GALEGA EN VENEZUELA..
11. REGRESA A ESPAÑA EN 1973 E VIVE EN
MADRID, ONDE VAI PARA TRABALLAR
NA REVISTA TRIBUNA MÉDICA
12. MORRE EN VIGO EN
1979 CANDO VIU DE
VACACIÓNS DE
VERÁN.
O SEU ENTERRO TEN
LUGAR EN
CELANOVA O 1 DE
SETEMBRO
13. FOI ESCRITOR DE MOITAS OBRAS,
ENTRE ELAS POESÍAS.
TAMÉN ESCRIBIU PARA O FARO DE
VIGO.
14. LINGUA PROLETARIA DO MEU POBO,
EU FÁLOA PORQUE SÍ, PORQUE ME GUSTA,
PORQUE ME PETA E QUERO E DAME A GANA;
PORQUE ME SAE DE DENTRO, ALÁ DO FONDO
DUNHA TRISTURA ACEDA QUE ME ABRANGUE
AO VER TANTOS PATUFOS DESLEIGADOS,
PEQUENOS MEQUETREFES SEN RAÍCES
QUE AO PÓR A GARABATA XA NON SABEN
AFIRMARSE NO AMOR DOS DEVANCEIROS,
FALAR A FALA NAI,
A FALA DOS AVÓS QUE TEMOS MORTOS,
E SER, CO ROSTRO ERGUIDO,
MARIÑEIROS, LABREGOS DA LINGUAXE,
REMO EARADO, PROA E RELLA SEMPRE.
EU FÁLOA PORQUE SÍ, PORQUE ME GUSTA
E QUERO ESTAR COS MEUS, COA XENTE MIÑA,
PERTO DOS HOMES BOS QUE SOFREN LONGO
UNHA HISTORIA CONTADA NOUTRA LINGUA.
https://www.youtube.c
om/watch?
v=KRfREFi3eqk
15. NON FALO PARA OS SOBERBIOS,
NON FALO PARA OS RUIS E PODEROSOS,
NON FALO PARA OS FINCHADOS,
NON FALO PAARA OS VALEIROS,
NON FALO PRA OS ESTÚPIDOS,
QUE FALO PARA OS QUE AGUANTAN REXAMENTE
MENTIRAS E INXUSTICIAS DE COTÍO;
PARA OS QUE SÚAN E CHORAN
UN PRANTO COTIDIÁN DE BOLBORETAS,
DE LUME E VENTO SOBRE OS OLLOS NÚOS.
EU NON PODO ARREDAR AS MIÑAS VERBAS
DE TÓDOLOS QUE SOFREN NESTE MUNDO.
E TI VIVES NO MUNDO, TERRA MIÑA,
BERCE DA MIÑA ESTIRPE,
GALICIA, DÓCE MÁGOA DAS ESPAÑAS,
DEITADA RENTE AO MAR, ESE CAMIÑO…
16. Cando quero vivir
digo Moraima.
Digo Moraima
cando semento a esperanza.
Digo Moraima
e ponse azul a alba.
Cando quero soñar
digo Moraima.
Digo Moraima
cando a noite é pechada.
Digo Moraima
e ponse a luz en marcha.
17. Camiñan ó meu rente moitos homes.
Non os coñezo. Sonme estraños.
Pero ti, que te encontras alá lonxe,
máis alá dos desertos e dos lagos,
máis alá das sabanas e das illas,
coma un irmán che falo.
Se é tua a miña noite,
se choran os meus ollos o teu pranto,
se os nosos berros son iguais,
coma un irmán che falo.
Anque as nosas palabras sexan distintas,
e tí negro e eu branco,
se temos semellantes as feridas,
coma un irmán che falo.
Por enriba de tódalas fronteiras,
por enriba de muros e valados,
se os nosos soños son iguais,
coma un irmán che falo.
Común temos a patria,
común a loita, ambos,
a miña man che dou, https://www.youtube.co
coma un irmán che falo.