1.
Jak chudí skutečně jsme?
Viditelné a skryté nerovnosti
9. 3. 2016, DOX, v rámci Duše peněz

2.
- 2 -
Obsah
• Jak se měří chudoba
• Skutečně je v ČR tak velmi málo chudých?
• Jak jsou na tom různé typy rodin
• Skryté nerovnosti
• Role vzdělání a riziko reprodukce nerovností
• Hodnotové

3.
- 3 -
Proč je důležité chápat
ukazatele chudoby
Měření
Veřejný
diskurs
Veřejná
politika
Prožívaná
chudoba

4.
- 4 -
Diskurs o chudobě v ČR
Nejméně
chudých
v EU
Česká
stěžovačnost
ČR jen 9 % chudých
na západě často 20 %

5.
- 5 -
Jak se měří chudoba?
Objektivní
Subjektivní
Absolutní Relativní
AROP
9-10 % chudých Čechů

6.
- 6 -
Relativní příjmová chudoba
(hranice 60 % mediánového příjmu)
Příjmy
Populace (kvanitily)

7.
- 7 -
MEDIÁN
Relativní příjmová chudoba
(hranice 60 % mediánového příjmu)

8.
- 8 -
Relativní příjmová chudoba
(hranice 60 % mediánového příjmu)
MEDIÁN
POVERTY (60%)

9.
- 9 -
Relativní příjmová chudoba
(hranice 60 % mediánového příjmu)
MEDIÁN
POVERTY (60%)

10.
- 10 -
Relativní příjmová chudoba
(hranice 60 % mediánového příjmu)

11.
- 11 -
Relativní příjmová chudoba
(hranice 60 % mediánového příjmu)

12.
- 12 -
Relativní příjmová chudoba
(hranice 60 % mediánového příjmu)

13.
- 13 -
Kdy už jsme příjmově „chudí“
SROVNANÍ HRANIC V ZEMÍCH EU (v PPS)
0
5 000
10 000
15 000
20 000
25 000
30 000
35 000
40 000
hranice 60 % mediánového eq. příjmu
domácnost 2 dospělý a dítěte do 14 let
v paritě kupní síly (PPS)
Eurostat 2014

14.
- 14 -
Diskurs o chudobě
HŘEŠÍ I LEVICE
Do příjmové chudoby
se propadlo jedno
krajské město
(růst z 9 na 9,8 %)

15.
- 15 -
Jak se měří chudoba?
Objektivní
Subjektivní
Absolutní Relativní
Materiální
deprivace

16.
- 16 -
Jak si tedy doopravdy vedeme?
MATERIÁLNÍ DEPRIVACE
0,0
5,0
10,0
15,0
20,0
25,0
30,0
35,0
40,0
45,0
50,0
Těžká deprivace (4+)
0,0
10,0
20,0
30,0
40,0
50,0
60,0
70,0
80,0
Lehká deprivace (2+)
Eurostat 2014

17.
- 17 -
Stěžují si Češi moc?
Objektivní
Subjektivní
Absolutní Relativní
Materiální
deprivace
Subjektivní ekonom.
stav domácnosti

18.
- 18 -
Stěžují si Češi moc?
SUBJEKTIVNÍ A OBJEKTIVNÍ CHUDOBA
AT BE
BG
CY
CZ
DE
DK
EE
ES
FI
FR GB
GR
HR
HU
IE
IT
LT
LU
LV
MTNL
PL
PT
RO
SI SK
SW
R² = 0,3878
0
5
10
15
20
25
30
35
40
0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50
Ekonomickýstavdomácnosti
VELMIŠPATNÝ
% populace zasažené TĚŽKOU MATERIÁLNÍ DEPRIVACÍ
Eurostat, Eurobarometr 2012

19.
KDO NEJČASTĚJI TRPÍ CHUDOBOU

20.
- 20 -
Neschopnost hradit nečekané výdaje
PODLE TYPU DOMÁCNOSTI
Eurostat 2014
41
72
38
51
32
53
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
Všechny
domácnosti
1 dospělý s
dětmi
rodiče s 1-2
dětmi
rodiče s 3 a více
dětmi
důchodci žijící
ve dvou
samostatně
žijící důchodce
% domácností, které si nemohou dovolit hradit neočekávaný výdaj
9 – 10 tisíc Kč (%)

21.
- 21 -
Těžká materiální deprivace
PODLE REGIONU NUTS2
Eurostat 2014
6,7 5,9
3,7 3,4
13,5
5,3 4,5
7,7
11,9
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
% domácností, které si nemohou dovolit 4+ položek ze škály
materiální deprivace

22.
- 22 -
Chudoba v čase
KOLIK ZASAHUJE MAT. DEPRIVACE DOMÁCNOSTI
EU-SILC 2006-2009
6,4
11,2
82,4
31,3
21,8
46,8
0 50 100
TRVALÁ (3 roky ze 4)
OBČASNÁ (1-2 roky ze 4)
ZCELA BEZ ZKUŠENOSTI (0 let ze 4)
TRVALÁ (3 roky ze 4)
OBČASNÁ (1-2 roky ze 4)
ZCELA BEZ ZKUŠENOSTI (0 let ze 4)
Lehká materiální
deprivace
(min 2 položky z 9)
Těžká materiální
deprivace
(min 4 položky z 9

23.
NĚKTERÉ SKRYTÉ NEROVNOSTI

24.
- 24 -
INFLACE POVINNÝCH A NEPOVINNÝCH VÝDAJŮ
ČR versus EU
122
131
163
166
120
126
135
115
100 110 120 130 140 150 160 170
Celková inflace (2005-2013)
Potraviny (2005-2013)
Bydlení (2005-2013)
Zdraví (2005-2013)
ČR
EU28

25.
- 25 -
Ukazatel P90/P10
ČISTÉ PŘÍJMY x PŘÍJMY NAD EXISTENČNÍ VÝDAJE
3
4
5
6
7
8
9
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
P90/P10 (čisté příjmy odečtení existenčních výdajů) P90/P10 (čisté příjmy)
Existenční výdaje = náklady spodních 20 % na potraviny, bydlení a zdraví

26.
- 26 -
Zadlužení
OBYVATELÉ OBLASTÍ OHROŽENÝCH SOC. VYLOUČENÍM
24%
18%
21%
35%
21%
10%
20%
32%
17%
5%
24%
17%
1 albania
2 bosnia and herzegovina
3 bulgaria
4 czech republic
5 slovakia
6 montenegro
7 croatia
8 hungary
9 macedonia
10 moldova
11 romania
12 serbia
Zdroj: UNDP Roma Study 2011

27.
ROLE VZDĚLÁNÍ

28.
- 28 -
Rozdílné vzdělání – rozdílná rizika
NEZAMĚSTANOST
26
7
3
20
10
7
ZŠ
SŠ
VŠ
EU28
ČR
Zdroj: Eurostat 2013

29.
- 29 -
Rozdílné vzdělání – rozdílná rizika
TĚŽKÁ MATERIÁLNÍ DEPRIVACE
17
6
2
15
9
3
ZŠ
SŠ
VŠ
EU28
ČR
Zdroj: Eurostat 2013

30.
- 30 -
Reprodukce vzdělanostního statusu otce
27%
3% 2%
67%
76%
35%
5%
21%
63%
ZŠ SŠ VŠ
Vzdělánírespondenta(27-43let)
Vzdělání otce
VŠ
SŠ
ZŠ
32%
7% 3%
40%
52%
22%
27%
41%
75%
ZŠ SŠ VŠ
Vzdělání otce
ČR Zbytek Evropy
Zdroj: ESS 5+6, lidé do 45 let s ukončeným vzděláním

31.
- 31 -
Riziko mezigenerační
reprodukce nerovností
Chudoba
Vzdělání
dětí
Chudoba
Vzdělání

32.
DOPADY NA POSTOJE K DEMOKRACII

33.
- 33 -
Možnost vyjadřovat se k dění ve společnosti
DLE SUBJEKTIVNÍ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ
76
65
51
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
dobrá ani dobrá, ani špatná špatná
Životní úroveň
CVVM 2014

34.
- 34 -
Demokracie jako nejlepší forma vlády?
PODLE SUBJEKTIVNÍ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ
55
42
29
26
32
32
18 22
33
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
dobrá ani dobrá, ani
špatná
špatná
Životní úroveň
pro lidi jako já je jedno, zda
demokracie či nedemokratický
za určitých okolností může být
autoritativní vládnutí lepší
demokracie je lepší než jiný
způsob vlády
CVVM 2014

35.
- 35 -
Shrnutí
• Málo extrémní chudoby, hodně domácností na dosah chudobě
• Nemožnost finančních strategií, riziko zadlužení, nemožnost cestovat (cca 40 %
domácností)
• Vyšší ohrožení domácnosti neúplných rodin, rodin se 3 dětmi, samostatně žijících
důchodců, lidí ze Severozápadu a Moravskoslezska
• Inflace dlouhodobě více „krade“ v chudých domácnostech – růst nerovností
• Relativně časté zadlužení chudších rodin
• Velká závislost sociálních rizik (nezaměstnanost, chudoba) na vzdělání
• Riziko reprodukce vzdělanostních a tím i sociálních nerovností
• Chudoba souvisí s důvěrou v demokracii -> týká se všech