1. Závěrečný úkol kurzu KPI
Vznik islámské mešity v Brně v kontextu medializované diskuze o
islámské hrozbě pro ČR
Student: Martínková Lenka (397457)
Humanitní studia (Mezinárodní vztahy-Anglický jazyk a literatura)
Bakalářské prezenční studium
Imatrikulačný ročník 2011
1. Argumentace - Proč právě toto téma?
Rozhodla jsem se zpracovat toto téma, již během studia na střední škole a vzhledem k jeho přetrvávající
aktuálnosti jej opět využít a přepracovat a doplnit. Studuji Mezinárodní vztahy a specializuji se na oblast
blízkého východu, právě proto jsem si vybrala téma, které se zabývá mými studijními zájmy. V současné

2. době se velmi hovoří o islámské hrozbě pro Evropu, ohrožení naší křesťanské civilizace a kultury,
zalidnění netolerantní menšinou, mající mnoho dětí a neintegrující se do našich tradic. Přinášejí si sebou
své náboženství a kulturu. Media ovšem přinášejí veřejnosti velmi zaujatý a nekompletní pohled.
Islamofobie je fenoménem moderní Evropy a přitom vzniká především z nedostatku informací a jejich
překroucení v zájmu reklamy a většího prodeje tiskovin nebo také jako politické bonmoty. Ale jak
vlastně probíhá ve skutečnosti integrace například u nás v Brně? Na tuto otázku vám ráda odpovím
v následujících řádcích.
Anotace :
Následující text je součástí mé odborné práce do kurzu Evropa a islámský svět EVS124. V této práci
jsem se orientovala na vztah ČR k islámskému vyznání, a jakým způsobem se i v naší republice
prosazuje vliv tohoto náboženství díky velkému přílivu imigrantů v posledních desetiletích. Muslimská
menšina je výrazným tématem posledních let a věřím, že mnoho nedorozumění vzniká z nedostatku
informací. Svou prací jsem chtěla přispět i informovanosti a ujasnit důležité body pro veřejnost bez
fabulací a emotivních podnětů.
Klíčová slova:
Islamofobie - chorobný strach z islámu
Islám - muslimské monoteistické náboženství uznávající boha Alláha
Muslim - vyznavač islámu, mohamedán, musulman
Mešita - islámský chrám
Imigrace - přistěhovalectví, přistěhování; dovoz kapitálu
Citováno z: ( KUČERA, Radek. ABZ.cz: slovník cizích slov. ABZ.cz [online]. 2005-2006 [cit. 2012-12-22].
Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/ )
2. Muslimská obec v Brně

3. Proč vznikla? Muslimská obec měla za úkol zjistit počet muslimů na našem území a z nich počet
praktikujících. Toto číslo bylo důležité z hlediska podpory pro registraci organizace a pro zaměření její
další činnosti. Hlavním cílem bylo sjednotit muslimskou společnost a dát jim dojem sounáležitosti
a jednoty, přestože žijí v cizí zemi, kde jsou jejich náboženské motivy často popírány a odsuzovány.
Muslimská obec měla bránit diskriminaci a poskytnout věřícím právní ochranu a zastání. Také bylo
důležitým aspektem dosáhnout legálního uznání muslimských svátostí ( obřadů sňatku, pohřbu,...).
1.1 Vznik Muslimské obce
České země byly až do 20. Století pouze minimálně ovlivněny muslimským obyvatelstvem. Jediné
letmé zmínky o dalekých krajích a jejich obyvatelích najdeme v cestopisech několika šlechticů, kteří se
vydali na východ za dobrodružstvím nebo za obchodem. Ve středověku nepřicházeli arabští obchodníci
až do našich zemí. Díky naší poloze jsme s islámem neměli, co dočinění jako s náboženstvím až do let
1918, kdy se kvůli vzniku nových hranic do našich zemí stěhovalo mnoho balkánských muslimů.
Do té doby pro nás byl muslim synonymum pro turecké nebezpečí. Možná právě z těchto dní
pochází přetrvávající nedůvěra a obava. Muslimové, kteří sem přišli po roce 1918 především kvůli
lepším hospodářským podmínkám, prozíravě své vyznání skrývali a praktikovali o samotě. V další vlně
se do českých zemí přistěhovali imigranti muslimského vyznání ze SSSR, především Čerkesové a Tataři.
První myšlenka na vznik Muslimské obce vzešla ve třicátých letech 20.st.. Muslimové ve větších
městech, jako je Praha, Brno a Zlín, se začali spontánně sdružovat kvůli svému náboženskému
přesvědčení a tradicím jejich území, které si sem přivezli. První jasnější podobu získaly návrhy až
koncem roku 1934. Dne 8. Listopadu byla založena „Moslimská náboženská obec pro Československo
s ústředím v Praze“. Za vznikem této organizace stáli tři lidé. Egyptský generální konzul Abd al-Hamíd
al-Bába bej, indický muslimský intelektuál Dr. Sajjid Hasan Mrzá chán a český publicista Mohamed
Abdallah ( Bohdan) Brikcius. Z jejich podnětu se v Praze začala scházet skupina praktikujících muslimů.
1.2 Další vývoj muslimské obce
V roce 1934/1935, kdy byla obec založena, tvořilo ji cca 700 členů, kteří se k obci veřejně hlásili i
přes hrozbu diskriminace a možného násilí z řad ostatního obyvatelstva. Během druhé světové války

4. bylo pro muslimské obyvatelstvo bezpečnější se příliš nezviditelňovat, a tak zažila organizace dobu
útlumu a od své činnosti téměř upustila. Díky dalšímu politickému vývoji se Muslimské obci podařilo
vrátit ke svému původnímu záměru až po roce 1989. Dne 30. května 1992 se konala Valná hromada, na
které bylo řečeno: Muslimové se u nás setkávají s řadou potíží při jednání s úřady a zaměstnavateli, při
prosazování svých práv na důstojný, klidný a svobodný život a vykonávání obřadů.“
Muslimská obec začala obnovovat svou činnost ve snaze navázat na základy z předválečné doby. Po
listopadu 1989 došlo ve vývoji muslimské obce k zásadním změnám. Muslimové začali zakládat vlastní
organizace, které byly postupem času registrovány a podařilo se jim získat právní status. Po mnoha
složitostech získalo registraci i „ Ústředí muslimských obcí v ČR“, které mělo zastřešovat ostatní
organizace a dohlížet na jejich činnost. Díky tomu se muslimskému obyvatelstvu podařilo vybudovat
zázemí pro své kulturní, náboženské i společenské aktivity a organizace za ně zodpovídající.
V roce 1998 bylo v ČR na 600 muslimů, kteří se aktivně zapojovali do chodu těchto organizací.
Téměř desetinu z nich tvořili čeští konvertité, dále pak cizinci, jejich počet díky imigraci po roce 1989
narůstal. Imigrace dalšího muslimského obyvatelstva výrazně ovlivnila chod s strukturu těchto
organizací. Mezi imigranty se nalézali studenti, turisté, uprchlíci, obchodníci a další. Mnoha imigrantům
se podařilo v Čechách získat povolení k trvalému či dlouhodobému pobytu nebo politický azyl.
Přibývalo i množství českých konvertitů, díky rozšíření informací prostřednictvím médií, cestování,
literatury a studia.
1.2.1 Islámská nadace v Brně
Islámská nadace v Brně začala vznikat v 90. letech. V roce 1995 nadace koupila pozemek na
Vídeňské ulici a podala žádost o povolení stavby mešity. Návrh stavby místní orgány zamítly a Rada
městské části Brno-střed, stavbu mešity po mnoha úředních průtazích a s mnoha podmínkami
povolila v lednu 1997. Hlavní podmínkou bylo, že stavba nebude nést žádné výraznější
architektonické prvky, jako např. minaret. Mešita byla otevřena v roce 1998.
Islámská nadace byla zaregistrována ke dni 31. Prosince 1998 a navázala tak na působení předešlé
organizace. Ústředí muslimských náboženských obcí bylo nuceno projít složitým registračním
procesem. Když byl v roce 1991 ustanoven vznik Ústředí muslimských náboženských obcí, nebyla
ještě muslimská obec uvedena na seznamu uznávaných a registrovaných církví a náboženských

5. společností. Teprve v květnu na schůzi Ústředí muslimských náboženských obcí v ČSFR byly
stanovy schváleny.
3. Zdroje:
1) MENDEL, Miloš, Bronislav OSTŘANSKÝ a Tomáš RATAJ. Islám v srdci Evropy. 1. vyd. Praha: Academia, 2007.
ISBN 978-80-200-1554-9.
2) TOPINKA, Daniel. INTEGRAČNÍ PROCES MUSLIMŮ V ČESKÉ REPUBLICE – PILOTNÍ PROJEKT: Výzkumná
zpráva[online]. Ostrava: VeryVision, s.r.o., 2006/2007[cit. 2012-04-24].. Dostupné z:
http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/dokument/2007/integrace_muslimu.pdf )
3) Mešita Brno. Islámská nadace v Brně [online]. 2008 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: www.mesita.cz
4. Hodnocení zdroje:
Ad 1) Monografie od Miloše Mendela je velmi zajímavým a komplexním zdrojem informací o
islámské komunitě na území Československa. Je jedinou knihou, která tuto etapu vývoje islámu u
nás mapuje. Je postavena na přímých datech získaných z rozhovorů a samotné účasti u většiny
záchytných okamžiků. Hlavní myšlenkou knihy je autenticita a snaha informovat širokou veřejnost o
probíraném tématu.
Ad 2) Jedná se o výzkumná data, která přibližují realitu. Podle dostupných informací v tomto
projektu můžeme lépe ohodnotit a posoudit současnou situaci a pochopit dilema, která musí
muslimská komunita denně řešit. Přináší nám objektivní pohled na medializované téma, které
mnohdy díky publicitě nerelevantních útržků získává zcela jiné rozměry. Kromě přehlednosti
projektu je důležitá právě objektivita, kterou mnoho publikací zabývající se stejným problémem
postrádá.
Ad 3) Abychom mohli chronologicky poskládat informace, je třeba mít kompletní přehled a proto je
vzácným zdrojem informací webový portál samotné mešity, která je zároveň kulturním centrem
muslimské komunity v Brně. Její prostředí je motivující a mnoho vypovídá o vnitřních vztazích a

6. problémech komunity. Pro objasnění postavení muslimů v ČR je nedocenitelným zdrojem
necenzurovaných informací. Také přináší pohled na jednání města Brna a jeho občanů vůči menšině
a obávanému ne příliš důkladně známému náboženství.
5. Infografika: