1. S.M GWALA
TŠWELETŠO YA LEANO LA THUTO:
SEPEDI LELEME LA GAE
KREITI: 10
SERUTWA: MAINA
TEBANYO YA DITENG: MAINAINA, MAINAGOHLE, MAINAKGOBOKO,
MAINAKGOPOLO, MAINAFELO, MAINANYEFOLO LE MAINAKGOKWA
2. DIPOELO TŠA THUTO YE:
Ka morago ga thuto ye, barutwana ba swanetše go tseba tše di latelago:
Go tseba tlhalošo ya maina.
Go tseba mehuta ya maina le ditlhalošo tša ona.
Go bopa mafoko a go kwagala .
Go bopa maina ka go diriša tšhate ya magoro a maina.
Go ngwala polelo ka bothakga.
3. MATSENO
Mohlala: Matome ke mošemane wa go diša mohlape wa dikgomo ka gare ga phišo ye kaaka motseng wa
Botlokwa.
Laetša diphapano tšeo di bonagalago mo lefokong le.
Na o ka bolela gore ke mohuta efe ya maina?
Leina ke eng? Hlaloša ka bokgoni le go kwešiša lereo leo.
Leina ke karolo ya lentšu yeo go yona go nago le hlogwana, kutu le moselana
4. KGWEKGWE YA THUTO
Go na le mehuta ya maina:
MAINAINA, MAINAGOHLE, MAINAKGOBOKO, MAINAKGOPOLO, MAINAFELO, MAINANYEFOLO LE
MAINAKGOKWA
TLHALOŠO YA MEHUTA YA MAINA LE MEHLALA YA GO TŠWELELA LEFOKONG LEO LE DIRIŠITŠWEGO
MAINAINA:
KE MAINA AO A DIRIŠWAGO GO KGETHOLOGANYA SELO SE TEE GARE GA DILO TŠE NTŠI TŠA MOHUTA O
TEE.
Maina a mohuta wo a lebantšhitše selo seo thwi.
Wona a ngwalwa ka tlhakakgolo le ge leina le mo gare ga lefoko
Mohlala: Matome, Botlokwa.
Mehlala ye nngwe: Mokgadi, Katlehong H.S, Johannesburg
5. MAINAGOHLE:
KE MAINA A GO AKARETŠA DILO TŠA MOHUTA O TEE
Mohlala: mošemane
Leina le ga le laetše gore le lebantšhitše mošemane ofe.
Mehlala ya tlaleletšo: kgomo, motse, noka
MAINAKGOBOKO:
KE MAINA A GO EMELA DILO TŠE NTŠI TŠA MOHUTA O TEE ( HLOKOMELA LEINA LE “ KGOBOKO”)
Maina a dirišwa go kgoboketša dilo tša mohuta o tee tšeo di tšewago nke ke selo se tee.
Mohlala: mohlape( wa dikgomo)
Mehlala ya tlaleletšo: ngata( ya dikgong), sehlopha( sa batho)
6. MAINAFELO
KE MAINA AO A LAETŠAGO LEFELO
Gantši a tšwelela ka moselana wa –ana.
Mohlala: motseng.
Mehlala ya tlaleletšo: sekolong, sethokgweng
MAINA A KA GODIMO KE MAINA AO A EMETŠEGO DILO TŠEO DI BONWAGO, TŠEO DI KA SWARWAGO.
MAINAKGOPOLO
KE MAINA A GO EMELA DILO TŠEO DI FIHLELELWAGO KA MOGOPOLO.
Maina a mohuta o a emela bontši, boleng, ditiro le maemo.
Mohlala: phišo
Mehlala ya tlaleletšo: bothata, lentšu, bogale, bogolo le boima.
MAINA A A EMETŠE DILO TŠA GO SE SWAREGE GOBA TŠA BONWA.
7. MAINANYEFOLO
KE MAINA AO A DIRIŠWAGO GO NYEFOLA SENGWE GOBA MOTHO.
A laetša nyenyefatšo gomme a tšwelela ka moselana wa –ana.
Mehlala: selepjana, sekolwana
MAINAKGOKWA
KE MAINA AO A TŠWAGO DIKAROLONG TŠE DINGWE TŠA POLELO( BJALO KA MAINAMATŠO)
Maina a mohuta wo ke maina ao a kgokantšhitšwego gomme ona a nyalelana le magoro a maina
DITSELA TŠEO MAINAKGOKWA A BOPŠAGO KA GONA:
A. LEINA + LEINA
MOHLABA+ KWENA= MOHLABAKWENA ( LEGORO 3)
Nako ye nngwe ge maina a kgokantšhwa, hlogwana ya leina la bobedi ya tlogelwa
Mehlala: leina+ leina= leinaina, leina+ leina =leinantšu
8. B. LEDIRI + LEINA
KUTU YA LEDIRI -FATA + SEFATA = SEFATANAGA ( LEGORO 7)
Mainakgokwa a a bopša ka kutu ya lediri gomme hlogwana e hlomesetšwa pele ga leina go laetša
C. LEINA+ LEDIRI
Hlogwana ya leina e laola legoro la leinakgokwa
Mohlala: ntwa + (-dumela)
: ntwadumela( legoro la 9)
D. LEDIRI + LEHLATHI
Lehlathi le hlatha lediri( kgokantšha kutu ya lediri le lehlathi, wa hlomesetša hlogwana
Mohlala: -gogela + thoko
: legogelathoko( legoro la 5)
9. DIPOTŠIŠO?
EFA MEHLALA YA MAINA
BOPA LEFOKO LA GO KWAGALA KA MEHLALA YEO O E FILEGO
LAETŠA MEHUTA YA MAINA AO
KAROLO( DISWARWA GOBA MAINAKGOPOLO)
PHETHO
KAKARETŠO:
MAINAINA, MAINAGOHLE, MAINAKGOBOKO, MAINAKGOPOLO, MAINAFELO, MAINANYEFOLO LE
MAINAKGOKWA
DITLHALOŠO TŠA MAINA KA BOKOPANA.
DIPOTŠIŠO LE MOŠOMO WA GAE GO ELA KWEŠIŠO YA BARUTWANA KA THUTO YE.
BOHLOKWA BJA MAGORO A MAINA MO THUTONG YE?