1. 1. argumentace
Česká republika je členem několika desítek organizací, zároveň ze státního rozpočtu plynou
miliony do těchto organizací. Mezi základní organizace patří OSN či NATO. Otázkou proč, je
pro nás členství v tolika skupinách důležité v následujících částech není, ale je naznačen účel
a souvislosti v jednom z mnoho a to Visegradské skupině, které patří k těm uznávaným ve
střední Evropě. Uskupení mimo politické záležitosti pomáhá též informovat zahraniční
odbornou veřejnost o kvalitách a technologiích ve střední Evropě. V následujícím textu jsem
se rozhodla charakterizovat základní informace o tzv. Visegradu a jeho činnosti.
2. název práce
Základní informace o Visegrad 4
3. Anotace
Jako závěrečný úkol ke kurzu práce s informacemi jsem si vybrala téma z mezinárodního
obchodu. Přesněji řečeno na Visegradské uskupení, které vzniklo za účelem posílení vztahů
ve střední Evropě a zároveň k spolupráci za účelem vstupu do Evropské unie a NATA. Tyto
cíle byly již splněny, ale spolupráce pokračuje i nadále v rámci domluvených odvětvích
(spolupráce s NATO, EU, podpora zemí, které uvažují o vstupu). Toto uskupení patří
k jedněm z těch, které jsou uznávány ve světě.
4. Klíčová slova
Visegrad 4, Visegradská deklarace, V4+
5. Text práce
Mluvíme-li o mezinárodní organizaci Visegrad 4, jedná se o uskupení, které vzniklo 15. 2.
1991 podpisem Visegradské deklarace. Tento dokument podepsali:prezident Václav Havel za
Československou federativní republiku, za Polskou republiku prezident Lech Walesy a za
Maďarskou republiku předseda vlády Jezsef Antala. Dokument je podepsán členskými státy,
kterými tedy jsou: Česká, Slovenská, Polská a Maďarská republika. Dále se můžeme setkat
s označením Visegrádská skupina, Visegrádská spolupráce či V4.
2. Historie
Podpisem Visegradské deklarace (15. 2. 1991) se členské země domluvili na společných
cílech, kterými hlavně byl příprava na vstup do mezinárodních organizací a to (dále NATO) a
Evropské unie (dále EU). Mezi další cíle bychom mohli zařadit (Visegradgroup, 1991):
- rozvoj dopravní infrastruktury,
- rozvíjet hospodářskou spolupráci na tržním základě,
- vytvořit odpovídající podmínky pro nerušenou výměnu informací,
- a další.
V následujících letech spolupráce mezi uvedenými státy utichá a obnovuje se výrazněji až po
parlamentních volbách v České a Slovenské republice v roce 1998.
Po vstupu členských zemí do EU a NATO (Tabulka 1) byly naplněny cíle Visegradské
deklarace. Země chtěli nadále v spolupráci pokračovat, během českého předsednictví v letech
2003/2004 byli dojednány nové cíle.
Graf1: Vstup do EU, NATO
2005
2004
2003
2002
Česká republika
2001
Slovenská republika
2000
Polská republika
1999
Maďarská republika
1998
1997
1996
Vstup do EU Vstup do NATO
Zdroj: europa.eu, 2011
Současnost
Do současnosti můžeme zaznamenat dojednání nových cílů v Kroměříži 12. května 2004
v dokumentu Declaracionof Prime Ministersofthe Czech Republic, the Republic ofHungary,
the Republic ofPoland and theSlovak Republic on cooperationofthe Visegrád Group
countriesafteraccession to theEuropean Union. Jedná se tedy o deklaraci členských států po
vstupu do Evropské unie, dokument je znám jako Kroměříž 2004. (Visegradgroup, 2004)
3. Členské státy se zavázaly spolupracovat v těchto oblastech (Visegradgroup, 2004):
- spolupráce mezi členskými státy,
- spolupráce v rámci Evropské unie,
- spolupráce s dalšími partnery,
- spolupráce s NATO a dalšími mezinárodními organizacemi,
- vládní spolupráce.
Z výše uvedených oblastí vychází základní cíl dohody a to spolupracovat dále v evropské
integraci a na základě svých znalostí pomoci ucházejícím zemím se vstupem, dále
spolupracovat se svými nejbližšími sousedy a zároveň s mezinárodními organizacemi.
Během posledního českého předsednictví konaného v letech 2011/2012 se udály následující
důležité události. Byl založen Mezinárodní visegrádský fond (MVF), jeho účelem je: rozšíření
činnosti V4, ale především podpora zemí východního partnerství. Dále se členské země
domluvili na zřízení Battlegroup, jedná se o spolupráci armád. Toto ustanovení bude funkční
od roku 2006. Mezi významnou aktivitu organizace patří deklarace V4 „Responsibilityfor a
Strong NATO,“ deklarace pojednává o zavedení strategické koncepce NATO do členských
zemí, zavázely se v ním přispět k naplnění tří úkolů (Ministerstvo zahraničních věcí, 2012):
- aliance v oblasti kolektivní bezpečnosti,
- krizového managementu,
- spolupráce při zajišťování mezinárodní bezpečnosti.
Během předsednictví se konalo několik konzultací, jak mezi jednotlivými členskými státy, ale
zároveň se členy Evropské unie a partnerskými státy, jakou jsou Japonsko, země Beneluxu.
Spolupráce v rámci V4
V roce 2011/2012 jsme zmiňovali, že Česká republika předsedala Visegradské skupině.
Podařilo se jí uskutečnit několik kongresů, kde se setkali jednotliví členové skupiny, ale
zároveň se podíleli na rozvoji uskupení a spolupráci s dalšími zeměmi.
Již během českého předsednictví se konal kongres se zeměmi západního Balkánu, během
tohoto setkání se země shodli na podpoře rozšiřování EU a započali jednání o možné
spolupráci mezi jednotlivými zeměmi.
Výše uvedená činnost i jako ta následující je činností Mezinárodní visegrádského fondu.
V uskupení V4+ se konali další důležitá jednání. Můžeme jmenovat např. setkání v Japonsku,
4. které se konalo za účelem připomenout odborné veřejnosti země Visegradské skupině.
Tématy tohoto setkání byly: obnovitelné zdroje, jaderná bezpečnost. O měsíc později se
konala prezentace zemí V4 se zaměřením na cestovní ruch.
Jako v minulých letech v době českého předsednictví se konala schůze se zeměmi Beneluxu,
během tohoto setkání si již pravidelně ministři zahraničních věcí vyměňují své názory
ohledně EU a dalších partnerství v Evropě.
Jednání probíhali v oblasti dopravy, financí či kultury a místního rozvoje. (Ministerstvo
zahraničních věcí), 2012)
V současné době (2012/2013) předsedá V4 Polská republika, v říjnu se konalo další zasedání
ministrů zahraničních věcí jednotlivých členských států. Hlavním problémem,
jimižnavazovala na předchozí řešení, byla problematika západního Balkánu. Tohoto jednání
se zároveň účastnili jednotlivý ministři Rumunka, Bulharska a Řecka.
Mezi hlavní témata tohoto sjezdu byly (Visegradgroup, 2012):
- ekonomické a sociální problémy
- regionální spolupráce
- rozšíření právního státu.
Ministři se dále potýkali s problematikou bezvízového styku s balkánskými zeměmi pro členy
EU, předali výzvu k dodržování a neporušování stanovených pravidel. Dále se shodli na
úspěchu jednotlivých dílčích úspěších zemí.
6. Citace
Europa.eu: Členské státy Evropské unie. [online]. Evropská unie, 1995-2012 [cit. 2012-
11-26]. Dostupné z http://europa.eu/about-eu/countries/member-countries/index_cs.htm
- jedná se o oficiální stránky spravované Evropskou unií
MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Zahraniční vztahy:
Závěrečná zpráva českého předsednictví. [online]. 31. 8. 2012. [cit. 2012-11-28].
Dostupné z
http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/predsednictvi_v4/zprava_o_ceskem_predsed
nictvi_ve.html
- oficiální stránky ministerstva zahraničních věcí, kde jsou publikovány jednotlivé
správy ministerstva
5. NORTH ATLANTIC TREATY ORGANIZATION. History: Travelthroughtime…
[online]. [cit. 2012-11-26]. Dostupné z http://www.nato.int/history/index.html
- oficiální stránky, spravované NATO
VISEGRAD GROUP. Historie V4: Visegradská deklarace. [online]. International
Visegradfound. 2000-2012. 1991 [cit. 2012-11-26]. Dostupné z
http://www.visegradgroup.eu/historie
VISEGRAD GROUP. Historie V4: Visegraddeklaration. [online]. International
Visegradfound. 2000-2012. 2004 [cit. 2012-11-26]. Dostupné z
http://www.visegradgroup.eu/historie
VISEGRAD GROUP: VisegradGroup´sForeignMinistersMieetTheir Western
BalkanCounterparts. [online]. International Visegradfound. 2000-2012. 25. 9. 2012 [cit.
2012-11-26]. Dostupné z http: http://www.visegradgroup.eu/visegrad-group-foreign
- oficiální stránky, kde jsou ke stažení jednotlivé deklarace (viz předchozí)
K danému tématu se nenachází žádné aktuální literární zdroje, je to poměrně mladá
problematika, které se věnují autoři pouze v částech bakalářských a diplomových pracích, či
v rámci prvotní problematiky (tj. do roku 1998), tyto informace již pro uvedený text nejsou
aktuální.
Jednotlivé uvedené zdroje jsou vybrány z důvodu oficiálních stránek, pravidelných aktualizací
jednotlivých stránek a zároveň k aktuálnosti jednotlivých dat. Jednotlivý autoři nejsou přímo
uvedený, ale je to pod správou úřadu a jedná se většinou pouze o statistická data, které může
publikovat jakákoliv pověřená osoba.