1. Argumentace
Sigmund Freud je pro mě významnou osobností, jelikož jsem ve školním věku
zabředl do svých snů a od té doby mě to táhlo k nevědomí. Pořád jsem přemýšlel
o sobě a vnitřních procesech. Tato seminární práce byla psána do předmětu Dějiny
psychologie a tohle je zkrácená verze. Přemýšlel jsem o hodně tématech a biografie
Sigmunda Freuda mi připadala nejsnazší. Názvem se tedy stalo jméno osobnosti,
kterou jsem si vybral.
Sigmund Freud
Život
Velký muž 19. a 20. století Sigmund Freud, narozen Sigismund Schlomo Freud,
přišel na svět v roce 1856 na Moravě v Příboře do rodiny zchudlého židovského
obchodníka. Byl nejstarší z osmi dětí jeho matky Amálie Nathansohn Freudové,
ke které vždy choval hřejivé city. „O otci tvrdil, že se mu podobá a že po něm
částečně zdědil povahové rysy.“ (Plháková, 2006)
V roce 1873 se přihlásil na Lékařskou fakultu Vídeňské univerzity. Zde se setkává
s další otcovskou osobou Ernstem Wilhelmem Ritter von Brückem. Tento známý
fyziolog vzbudil v mladém Freudovi zájem o vědu a výzkum. Fyziologický přístup
k psychologii jej zaujal natolik, že přerušil studium medicíny, aby mohl provádět
výzkum v Brückeově Fyziologickém institutu. (Hunt, 2006) Bohužel nebyl z majetné
rodiny. Z finančních důvodů opouští dráhu výzkumníka a dokončuje doktorské
studium roku 1881.
V roce 1882 potkává Marthu Bernaysovou, zamilovává se do ní a po čase
se zasnubují. Freud stále neměl jistý příjem a nedokázal svou rodinu zajistit. Nejlepší
možností bylo otevřít si vlastní soukromou praxi, jenomže na to potřeboval klinické
zkušenosti a průpravu ve specializaci. Nastoupil tedy do Vídeňské všeobecné
nemocnice. Místo získal u váženého neuropatologa Theodora Hermanna Meynerta.
Pod jeho vedením a se zálibou v neurologii se Freud brzy stal odborníkem
na diagnózy chorob a různých poškození mozku. (Hunt, 2006)

2. „V té době, ... , Freud krátce experimentoval s kokainem. Sám jej užíval a nabízel jej
v lékařských kruzích jako hodnotné analgetikum a antidepresivum. Pak se však
u jednoho přítele, který kokainu propadl, setkal i s jeho zhoubnými účinky; potom už
tuto látku neprosazoval. ...“ (Hunt, 2006)
Z Vídeňské všeobecné nemocnice se přesunul do soukromého léčebného ústavu pro
nervově nemocné z nejvyšších společenských kruhů, odtud také odjíždí na stáž
ke slavnému francouzskému psychiatrovi a neuropatologovi Jeanu Martinu
Charcotovi. (Plháková, 2006) Po návratu z Paříže roku 1886 otevírá ordinaci jako
specialista na neurologické a mozkové poruchy. (Hunt, 2006) Neměl však velkou
klientelu, tak byl rád, že mu jeho blízký přítel a úspěšný lékař a fyziolog posílal
hysterické pacienty. (Hunt, 2006)
První krok k psychoanalýze přichází s prosbou baronky Fanny Moserové o léčbu.
Trpěla tikem v obličeji, halucinacemi, děsivými sny, její řeč často přerušovalo
křečovité brebentění a cítila nenávist k neznámým lidem. (Hunt, 2006) Jeho přímý
postup, zeptat se na symptom, baronku podráždil. Ta mu řekla, aby se ji stále neptal
a nechal ji povědět, co mu musí říct. (Hunt, 2006) „Freud zjistil, že když pacientovi
umožní hovořit o všem možném, co mu přijde na mysl, ... , představuje to efektivnější
cestu ke skrytým vzpomínkám než pobízení a pronikání k jádru věci; tak nakonec
dospěl k využití nesmírně důležité léčebné i výzkumné techniky „volných asociací“.“
(Hunt, 2006)
Definitivně přechází od neurologie k psychopatologii a psychologii. (Plháková, 2006)
Na podzim roku 1902 získal titul mimořádného profesora a krátce poté se kolem něj
tvoří malá skupina doktorů, kteří se pravidelně scházejí každou středu u Freudových
doma. V roce 1906 měla skupina již 16 členů, mezi nimi Alfred Adler, Wilhelm Stekel
a Otto Rank. V tomtéž roce si začal Freud dopisovat s Jungem.
Roku 1923 Freuda dohnal jeho zlozvyk. Od 26 let kouřil, nejdříve cigarety poté
doutníky. Dokázal jich během jednoho dne vykouřit na 20 kusů. Našli mu nádor
v ústní dutině. Podstoupil více než 30 náročných operací a trpěl velikými bolestmi.
„V následujících 16 letech se o něj obětavě starala nejmladší dcera Anna, a to v roli
ošetřovatelky i sekretářky.“ (Plháková, 2006)

3. V březnu 1938 vpadlo Německo do Rakouska, tisíce lidí včetně Freuda a jeho rodiny
bylo zatknuto Gestapem. Díky pomoci Ernesta Jonese, kněžny Marie Bonapartové
a dalších, Freud s jeho manželkou a dcerou Annou odcestovali v roce 1938
do Londýna.
O rok později Sigmund Freud umírá. „Freud was then 82 and had been in constant
pain from throat cancer for 16 years. He had refused to take any form of pain-killing
drugs, saying he preferred to think in torment to not being able to think clearly. Barely
a year later, on Sept. 23, 1939, he died in London.“ (Jones, 1988)
Teorie osobnosti
Struktura osobnosti
Předchozí zkušenosti byly jako díly skládanky, které při vlastní psychoanalýze složil
do teorie. „Byl přesvědčen, že traumata a konflikty z raného dětství mohou
přetrvávat, že jsme ovládání nevědomými silami, že co je nevědomé, to lze vyvolat
skrze volné asociace, že odmítáme bolestivý osobní vhled a že často převádíme
naše pocity vůči jednomu objektu na jiný.“ (Kassin, 2007)
Podle Freuda je větší část osobnosti nevědomá. Osobnost člověka připodobnil
ledovci, kde viditelná část ledovce znázorňuje i viditelnou, tedy uvědomovanou, část
mysli. Ta se skládá z toho, co si člověk v dané chvíli myslí, uvědomuje. Tak jako
ledovec je většina mysli pod hladinou, tuto část nevidíme, neuvědomujeme si ji, tedy
ji nazýváme nevědomou. V nevědomí se skrývají myšlenky, pocity a vzpomínky,
které, pokud mají dostatek energie nebo je vědomá část oslabena, se snaží dostat
do vědomé části, to jsou pak přeřeknutí (Freudian slip), vtipy nebo sny. Freud popsal
i část těsně pod hladinou, prostor mezi viditelnou částí a ponořenou. Nazval ji
předvědomí. „Obsah předvědomí není ohrožující, je jen přechodně mimo vědomí a je
pro mysl snadno dostupný.“ (Kassin, 2007)
Freud také hypoteticky rozdělil onen ledovec do tří vzájemně se ovlivňujících částí.
Pojmenoval je zvířecí id, morální superego a řídící ego.
Nejhlouběji se nachází id, které je celé pod hladinou, tedy naprosto nevědomé. Je
s námi již od zrození, jsou to naše pudy a instinkty. Tato část funguje na principu
slasti, stimuluje nás uspokojovat základní potřeby, jako je hlad, sexuální chtíč,

4. žízeň... „Pokud by impulzivní novorozeně, které ovládá id, umělo mluvit, křičelo by:
„Chci to a chci to hned!“ (Kassin, 2007)
Z největší hloubky po nejvyšší vrchol ledovce sahá superego. Je to souhrn všech
morálních zásad a etických kodexů, které do nás podle Freuda vštípí výchovou už
v raném dětství. Díky principu odměn a trestů si dítě začne uvědomovat, co je
správné a co je špatné.
Zbývá ego, řídící pracovník vědomí, kontrolor. „Mnohé jeho procesy jsou
předvědomé – nejsou vytěsněné, ale nestojí ve středu pozornosti.“ (Hunt, 2006)
Funguje jako prostředník mezi chci id a měl bych superega. (Kassin, 2007)
Zabraňuje nám porušit společenské zásady a snaží se uspokojovat naše potřeby.
Klíčová slova – biografie, Sigmund Freud, dějiny psychologie, psychologie, teorie
osobnosti, Sigismund Schlomo Freud, psychoanalýza, Vídeňská psychoanalytická
společnost
Anotace
Dílo pojednává o životě Sigmunda Freuda od jeho narození v roce 1856 po jeho smrt
v Londýně roku 1939. Tato práce byla psána jakožto seminární práce do předmětu
dějiny psychologie. V této variantě seminární práce se pojednává i o teorii osobnosti,
která se stala jedním ze základních pilířů psychoanalýzy. Cílem práce je popsat život
osobnosti, jež se stala zakladatelem jedné z velkých psychologických škol.
Zdroje
PLHÁKOVÁ, Alena. Dějiny psychologie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 328 s. Psyché (Grada). ISBN
978-80-247-0871-3
HUNT, Morton. Dějiny psychologie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, 708 s. Psyché (Grada). ISBN 80-736-
7175-1
STONE, Irving. Vášně mysli: román o životě Sigmunda Freuda. 1. vyd. Překlad Jan Sládek. Brno:
JOTA, 2010, 962 s., [16] s. barev. obr. příl. Psyché (Grada). ISBN 978-807-2177-929
KASSIN, Saul M. Psychologie. Vyd. 1. Překlad Dagmar Brejlová, Veronika Sobotková, Helena
Šolcová. Brno: Computer Press, 2007, xxiii, 771 s. ISBN 978-802-5117-163
FREUD, Anna. Já a obranné mechanismy. Vyd. 1. Překlad Petr Babka. Praha: Portál, 2006, 119 s.
Spektrum (Portál). ISBN 80-736-7084-4

5. - Dílo je psáno dcerou Sigmunda Freuda
- Vydáno odborně zaměřeným vydavatelstvím
Jones, D. (1988, Jun 11). Freud's biographer finds a haven in toronto the man who
rescued sigmund freud from the gestapo. Toronto Star. Retrieved from
http://search.proquest.com/docview/435754174?accountid=16531
- Proquest je již delší dobu volnou databází odborných článků
- Tento článek je psán osobností známou v psychologických kruzích
www.wikipedia.org