1. Masarykova univerzita
Ekonomicko-správní fakulta
Studijní obor: Finance a právo
Předmět: Kurz práce s informacemi
HISTORICKÝ VÝVOJ EVROPSKÉ MĚNOVÉ
UNIE PŘED ROKEM 1993
Seminární práce
Autor: Malá Kateřina
UČO: 390699
Brno, prosinec 2012

2. Argumentace
Téma týkající se vývoje Evropské měnové unie jsem si vyblarala z důvodu, že studuji
mezifakultně Ekonomicko-správní fakultu a Právnickou fakultu, tudíž se mě téma
dotýká z pohledu financí i právních aspektů. Taktéž bych se ve své bakalářské práci
chtěla věnovat Evropské unii a znát předchozí vývoj je pro mě nezbytné. Vybrala jsem
si tedy období do vzniku Evropské unie a proto jsem zvolila název práce „Historický
vývoj Evropské měnové unie před rokem 1993“.
Anotace
Tato práce se zabývá okolnostmi, které vedly k postupnému formování evropské
měnové unie do roku 1993. V první části se čtenář dozví jaké změny provázely
měnovou politiku již od prvopočátku. Další dvě části jsou konkrétnější a řeší Evropský
měnový systém společně s jeho třemi základními prvky a Jednotný evropský akt jakožto
stěžejní dokument pro rozvoj hospodářské a měnové unie před vznikem Evropské unie.
Klíčová slova
Evropská měnová unie, hospodářská a měnová unie, Evropský fond měnové spolupráce,
Evropský měnový systém, Evropská měnová jednotka.
2

3. Úvod
Evropská měnová unie byla obrovský skokem kupředu. Sblížení Evropy uvnitř sama
sebe přineslo „ovoce“. Propojení, byť jen malé části světa, se stalo jedním ze způsobů,
jak zajistit dobré vztahy mezi jednotlivými státy a k jejich prospěchu zlepšit vývoj
hospodářství. Měnová unie nám takříkajíc otevřela dveře a sblížila nás s jinými
kulturami a národnostmi.
Ráda bych přiblížila vývoj a uvedla důležité mezníky.
3

4. 1
KOORDINACE MĚNOVÉ POLITIKY A DEVIZOVÝCH
KURSŮ
Prvopočátky Evropské měnové unie se objevují již v 60. letech 20. století. Pojem
měnová unie ovšem zasahuje ještě dál do historie. Názvy Latinská měnová unie a
Skandinávská měnová unie příliš často nezaslechneme, ale byly nedílnou součástí
vývoje, při kterém Eropské země získávaly zkušenosti, díky nimž se v posledním
půlstoletí odehrálo plno důležitých událostí. Není překvapením, že výše zmíněné
pokusy o vytvoření měnové unie byly neúspěšné, ale byly to první pokusy o to, udělat
něco jinak, nově a lépe.
1.1 Bretton-Woodský systém
Velkým krokem po 2. světové válce se stal Bretton-Woodský systém, jakožto systém
regulace mezinárodních měnových vztahů byl schválen na konferenci v Bretton-Woods
za účasti 44 zemí. Princip tohoto systému spočíval ve stanovení a udržování pevného
kurzu své měny. Parity měn byly stanovovány pouze v poměru ke zlatu, americkému
dolaru a britské libře. Americký dolar se tímto stal celosvětovou rezervní měnou, která
byla jako jediná směnitelná za zlato.
1.2 Mezinárodní měnový fond
V souvislosti se schválením systému vznikl i Mezinárodní měnový fond (MMF), jehož
činnost byla zahájena v první polovině roku 1947. Hlavním cílem MMF je: 1
 podporovat mezinárodní měnovou spolupráci,
 usnadňovat rozšiřování a vyvážený růst mezinárodního obchodu,
 podporovat devizovou stabilitu,
 napomáhat vytváření mnohostranných platebních systémů,
 učinit své zdroje dočasně dostupné členům majícím potíže s platební bilancí,
 zkrátit trvání a zmírnit stupeň nerovnováhy v mezinárodních platebních
bilancích členů.
Se vznikem Evropského hospodářského společenství (EHS), založeného na základě tzv.
Římských smluv v roce 1957 (v platnost 1958) byl nastolen podklad pro vývoj měnové
unie jako takové. Úkolem Společenství je vytvoření společného trhu a měnové unie,
stejně jako provádění společných politik nebo činností, jako podporovat harmonický,
vyvážený a trvale udržitelný rozvoj hospodářského života.2
1.2.1 Wernerova zpráva
První pokus o měnovou integraci by se dal přiřadit k roku 1969. Na popud zasedajících
členů byl vytvořen Wernerův výbor, podle něhož byl pojmenován i dokument, který byl
později předložen a obsahoval další kroky k dosažení hospodářské a měnové unie
(volný pohyb osob, zboží, kapitálu). Dále bylo nezbytné vytvořit vyšší subjekt, který by
4

5. se stal jakýmsi zastřešením všech států. Určité pravomoci byly tedy převedeny na
nadnárodní subjekt, tedy orgány Evropského společenství. Dle Wernerovy zprávy měla
mít unie dva základní znaky:3
 vzájemně zafixovaný směnný kurs členských měn a
 jednotnou měnovou politiku, řízenou centrální měnovou institucí, který
by řídila rozpočtovou politiku a byla podřízena Evropskému parlamentu.
Ačkoliv Wernerův plán měnové unie nebyl uskutečněn, Jeho postupy a pricipy, na
kterých byl založen, byly použity v pozdějším procesu sjednocování měny v Evropě.
1.3 Evropský fond měnové spolupráce
Dalším pokusem o měnovou spolupráci se stal Evropský fond měnové spolupráce (dále
jen EMCF), který vyplynul z výše zmiňované Wernerovy zprávy. Byl ustaven roku
1973 a v čele tohoto nově vzniklého orgánu Rady ES stál Výbor guvernérů členských
centrálních bank. EMCF vyvíjel činnost do prosince 1993, kdy jeho funkce následně
převzal Evropský měnový institut.
2
EVROPSKÝ MĚNOVÝ SYSTÉM
Evropský měnový systém vstoupil v platnost roku 1979, čemuž předcházelo zasedání
v Brémách a schválení schématu EMS tzv. Brémskou rezolucí. Cílem EMS se stala
měnová stabilita podporující obchod uvnitř společenství. Tento systém byl základním
kamenem proměnové vztahy mezi členskými státy po dlouhých 20 let. Pro Evropský
měnový systém byly příznačné tři základní prvky: 4
 Evropská měnová jednotka ECU (European Currency Unit);
 Mechanizmus měnových kurzů ERM (Exchange Rate Mechanism);
 Úvěrové nástroje Evropského fondu pro měnovou spolupráci.
3
PRÁVNÍ ZAKOTVENÍ MĚNOVÉ UNIFIKACE
3.1 Jednotný evropský akt (1986)
Až do roku 1968 nebylo téma Evropské měnové unie součástí primárních pramenů, jako
je v tomto případě Smlouva o EHS. Na popud toho vzniknul Akt o jednotné Evropě,
který se stal stěžejním dokumentem pro rozvoj hospodářské a měnové unie. Smlouva o
EHS sice obsahovala jakýsi podklad pro měnovou unii, která ovšem nebyla dostatečně
legitimována, a tak došlo k rozšíření působnosti ES.
S rozšířením spolupráce mezi jednotlivými členskými státy vznikly i nové problémy.
Volný pohyb zboží, osob, služeb nespočívá pouze v otevření hranic bez dalších
opatření. Politická spolupráce byla prvním nutným opatřením. S otevřením hranic
přibyla potřeba společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Nevyhnutelným krokem se
tímto stala další smlouva, nyní Maastrichtská smlouva o Evropské unii. Tentokrát již
byla obsahem hospodářská, měnová a počátky politické unie.
5

6. Závěr
Jak jsme poznali, Evropská měnová unie má spletitou historii a je nepochybně důležitou
součástí vývoje spolupráce mezi jednotlivými zeměmi. Po propojení informací mohu
říci, že měnová unie byla výborným podnětem pro vylepšení vztahů a komunikace,
jakož i pro zvýšení hospodářské úrovně států.
6

7. Obr. 1
7

8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Internetové zdroje:
1
MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Mezinárodní měnový fond:
Obecné informace [online]. 2005 [cit. 2012-12-29]. Dostupné z:
http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/mfo_imf.html
 MF je ústředním orgánem státní správy
 primární zdroj
 podrobný popis daného tématu
 často aktualizované informace o změnách
 neexistuje přepojatost – nestranné informace, fakta
Monografie:
2
TOMÁŠEK, Michal. Právní nástupnictví měny euro. 1. vyd. Praha: Linde, 2000.
ISBN 80-7201-205-3
 autor je odborník zabývající se vývojem evropské spolupráce
 tématem knihy je měna v evropském prostoru, tudíž zapadá do řešené
problematiky
 kniha byla vydaná po všech událostech které zahrnují vývoj před
vznikem EU
 kniha je stylisticky, gramaticky i graficky zpracovaná na výborné úrovni
 nakladatelství LINDE vydává odborné knihy na téma ekonomie, právo
3
TOMÁŠEK, Michal. Právní základy evropské měnové unie. 1. vyd. Praha:
BANKOVNÍ INSTITUT, 1999. ISBN 80-902243-3-4
 autor je odborník zabývající se vývojem evropské spolupráce
 kniha poskytuje přehled celého vývoje měnové unie, podrobný popis
 jazykově bezchybně a odborně napsané
 kniha byla vydaná po všech událostech které zahrnují vývoj před
vznikem EU
 čerpá z právních předpisů a z judikatury
Odborný článek:
4
WILHELMOVÁ, L.; KLIK, S. Hospodářská a měnová unie. Informační studie
[online]. Praha: [Parlamentní institut] 2000, č. 2.047 [cit. 2012-12-29]. Dostupné z:
www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=20585
 oba autoři dosáhli více titulů a zabývají se právem v evropském prostředí
8

9.  autoři čerpají ze smluv a dokumentů, které byly v průběhu hospodářské a
měnové unie vydány
 autoři čerpají z cizojazyčných zdrojů, tudíž jde i o pohled jiných zemí –
objektivita
 vydáno po všech událostech pokrývající téma práce
 Parlamentní institut plní úkoly vědeckého, informačního a vzdělávacího
střediska pro Sněmovnu, její orgány, poslance a Kancelář Poslanecké
sněmovny, pro Senát, jeho orgány, senátory a Kancelář Senátu.
9