1. Markéta Janečková
ANALÝZA Z HLEDISKA NARACE: 12 ANGRY MEN
(DVANÁCT ROZHNĚVANÝCH MUŽŮ)
USA, 1956
REŽIE: SIDNEY LUMET, EDWARD BINNS
ARGUMENTACE
Tato téma jsem si vybrala z důvodu, že velmi úzce souvisí s mým oborem (Teorie a dějiny
filmu a audiovizuální techniky). Konkrétně se jedná o analýzu filmu Dvanáct rozhněvaných mužů
z narativního hlediska. To znamená, že zaměřuji pouze na vyprávěcí stránku díla a vůbec se
nezabývám stránkou stylistickou. Snažím se pochopit, jak tyto vyprávěcí principy působí na diváka a
jak vedou jeho vnímání celého filmu. Rozhodla jsem se tento film analyzovat z hlediska postav, které
jsou zde nejdůležitějšími nositeli vyprávění. Zároveň se zaměřuji na prostor a čas, protože v těchto
hlediscích se Dvanáct rozhněvaných mužů vymyká klasickému filmu.
ANALÝZA
SEGMENTACE
Fabule je vyprávěna chronologicky. Syžet nepřehazuje události. V popředí zde vychází hlavně čas
a prostor, protože celý film se odehrává v jedné místnosti a syžet má krátké trvání. Díky tomu se
můžeme zaměřit pouze na postavy a jejich povahy. Jedná se tedy hlavně o komunikační film založený
na dialozích. Film je objektivní a redundantní.
2. Markéta Janečková
1. ÚVOD
2. PRVNÍ •PRO: 11
HLASOVÁNÍ •PROTI: 1
3. DRUHÉ •PRO: 10
HLASOVÁNÍ •PROTI: 2
4. TŘETÍ •PRO: 8
HLASOVÁNÍ •PROTI: 4
5. ČTVRTÉ •PRO: 6
HLASOVÁNÍ •PROTI: 6
6. PÁTÉ •PRO: 9
HLASOVÁNÍ •PROTI: 3
7. KONEC
ROZBOR
Nejprve divák vidí záběr na soudní budovu. Poté jí pomocí různých postav prochází, až se dostane do
soudní síně, kde se (hlavně od soudce) dozvídá základní informace o celém příběhu. Důležitý je zde
jediný záběr na hocha, o kterém se vlastně celý film rozhoduje, který se simultánně prolne
s nejdůležitějším prostředím celého filmu, s jednací kanceláří porotců. Porotci během titulků
vstoupily do místnosti a my už si je můžeme alespoň lépe prohlédnout. Děláme si obrázek o
jednotlivých charakterech a seznamujeme se s jejich životy. V tomto momentě, kromě toho, že jsme
viděli jejich tváře, o nich ještě vůbec nic nevíme. Důležitá je pro diváka hlavně scéna přípravy jednání,
zde si učiní haló efekt o jednotlivých postavách, které se následně jen vyvíjejí. Zajímavým a následně
se opakujícím prvkem je tu větrák, který nefunguje. Tím, že je velmi horký den, to vytváří v kanceláři
tísnivou a napjatou atmosféru, která nás provází celým filmem. Zjišťujeme, že se jedná o škálu
různých průměrných Američanů. Vidíme pečlivost a dobré organizační schopnosti předsedy, sadistu
přesvědčeného o vinně obžalovaného, ležérnost a lhostejnost fanouška, který chce stihnout zápas,
zamlklost a zadumanost architekta, striktního makléře jdoucího po faktech, podnikavého mladíka
z reklamní agentury. A prozatím se většina navzájem nevázaně baví. Jeden z porotců je nám stále
neznámý, protože se nachází v umývárně.
3. Markéta Janečková
V druhé části zjišťujeme o postavách zase o něco více. Jedenáct hlasů pro a jeden proti. V tomto
momentě se drtivá většina rozčílí, protože zde jen mrhají svůj drahocenný čas. Celý spor o vinně a
nevinně se začíná rozehrávat. Mrzout se naprosto zaslepeně řídí svými předsudky. Většina je
k nějakému řešení úplně lhostejná (fanoušek, mladík z reklamní agentury). Pár z porotců má po
architektově rozmluvě pochybnosti. Důležitý je zde vývoj sadisty, který nám odkrývá smutnou osobní
událost ze svého života, divák si může uvědomit, že to na něj mělo asi obrovský dopad v rozhodování.
Vznikají první konflikty mezi jednotlivci, například muž z periférie, hodinář a starý pán se rozhořčí na
mrzouta, když opět vytahuje své předsudky. Probíhá první zpochybňování důkazů a výpovědí prvků
(důležité kompoziční prvky, které posouvají výrazně příběh), nůž.
Ve třetí části se poprvé projeví naplno sadistova agresivita, když nesmyslně vyjede na muže
z periferie. Dále zde dojde k narušení prostoru, kdy se s architektem vydáváme do umývárny. Zde se
o samotném architektovy díky vtíravým otázkám fanouška dozvídáme něco víc. Opět vidíme opakující
se lhostejnost některých z přítomných, kdy si mladík z reklamní agentury a sadista hrají piškvorky.
Ve čtvrté části dochází k velmi důležité události, kdy během vyvracení jedné z výpovědí
architektem, stojí všichni fascinovaně u něj, kromě sadisty, které dostane nekontrolovatelný záchvat
agrese a je označen architektem za sadistu. Atmosféra houstne, vedro neustává, všichni až na
makléře, který se nikdy nepotí, jsou čím dál víc zpocení. Každý na každého už pohlíží jinak než na
začátku. Pod nátlakem omezeného uzamčeného prostředí, stresu a nedostatku času vyplouvají na
povrch pravé podstaty jednotlivců.
V páté části začíná pršet, díky tomu začne fungovat větrák a všichni už se čím dál víc chtějí dostat
pryč. Dozvídáme se konečně i něco o předsedovi, když si povídá u okna s architektem. Důležitá je zde
také přestřelka mezi striktním makléřem a architektem, kdy se mu architekt snaží vyvrátit argument
proti, dokonce způsobí, že se na makléřově čele objeví kapka potu. Fanoušek rezignuje, protože už
nechce marnit svůj čas. Zdá se být bez morálních zásad.
V šesté části je hlasování ukázáno tak, že vidíme pouze ruce, ne osoby. Svůj názor zde postupně
mění mladík z reklamní agentury, který díky své nerozhodnosti přebíhá různě na obě strany.
Nejdůležitější v této části je podle mě scéna, kdy se mrzoutova předsudkovost vystupuje do
obrovských rozměrů a celé osazenstvo se k němu postupně začne otáčet zády (až na makléře),
protože se chová naprosto nemorálně.
V konečné fázi zůstává sadista sám. Nakonec z jeho chování vyplyne, že jedná se zatemněnou
myslí, protože je zlomen svým konfliktem se synem. Uvědomí si to a mění svůj hlas také pro nevinnu.
Porotci se rozcházejí a vidíme další simultánní prolínání kanceláře se soudní budovou. Nakonec je
zobrazen paradox, že v jednací místnosti docházelo k tolik vyhroceným situacím a přitom se porotci
neznali ani jménem.
VÝZNAM VE FILMU
REFERENČNÍ
Soudní porota jedná o vinně a nevinně obžalovaného chlapce.
4. Markéta Janečková
EXPLICITNÍ
Jedna pochybnost rozohní vášnivou debatu a přiměje nakonec všechny změnit názor.
IMPLICITNÍ
Morální a etické zásady jedinců.
IDEOLOGICKÝ
Fungování americké společnosti
ZÁVĚR
Film se zaměřuje hlavně na psychologii postav, a jak jejich myšlení ovlivňuje jejich chování.
Kladou se zde etické a morální otázky a také jak se člověk chová ve vyhrocených situacích. Toto je dle
mého názoru hlavní poselství filmu.
ANOTACE
Tato analýza se zabývá narativní stránkou americké filmu Dvanáct rozhněvaných mužů
režisérů Sidneyho Lumeta a Edwarda Binnse uvedeného v roce 1956. Autorka nejprve snímek
rozsegmentuje. Pro tuto segmentaci si zvolila jako kritérium jednotlivé úseky mezi hlasováními.
Následně je jednotlivě rozebírá a snaží se nastínit, jaký princip v tomto filmu vede vyprávění. Detailně
se zaměřuje hlavně na postavy. V závěru určí jednotlivé významy a shrne, k čemu celé vyprávění
diváka vede.
KLÍČOVÁ SLOVA
Dvanáct rozhněvaných mužů film, narace, vyprávění, psychologie postav, klasický film, černobílý film,
Sidney Lumet, Edward Binns
POUŽITÉ ZDROJE
BORDWELL, David a Kristin THOMPSNOVÁ. Umění filmu: Úvod do studia formy a stylu. 1.
vydání. Akademie múzických umění, 2011. ISBN 978-80-7331-217-6.
1. Jedná se o odbornou knihu k tématu.
2. Je napsána kvalitními autory.
3. Podrobně se zabývá narativní stránkou filmu a analýzami filmů.
4. Byla mi doporučena při mém studiu.
5. Jedna z nejkvalitnějších (ne-li nejkvalitnější) knih v oboru.
THOMPSNOVÁ, Kristin. Neoformalistická filmová analýza: Jeden přístup, mnoho metod.
Iluminace. 1998, roč. 10, č. 1, s. 5-36. ISSN 0862-397X.
1. Podrobné vysvětlení neoformalistické analýzy, kterou zde používám.
5. Markéta Janečková
2. Věhlasná autorka.
3. Je zde napsáno, jak psát neoformalistickou analýzu.
4. Jedná se o jeden ze základních textů mého studia.
5. Iluminace je vyhlášený odborný časopis v mém oboru.
Dvanáct rozhněvaných mužů: http://www.csfd.cz/film/6178-dvanact-rozhnevanych-muzu/.
CSFD.cz: Česko-Slovenská filmová databáze [online]. 2001 [cit. 2013-01-10].
1. Ucelený přehled informací o filmu.
2. Relativně spolehlivý zdroj.
3. Web s dlouhou tradicí.
4. Nacházejí se zde přehledně odkazy na jiné webové stránky s dalšími informacemi.
5. Díky komentářům lze sledovat reakci samotných diváků.