1. Argumentace výběru tématu:
Téma konceptuální umění poměrně úzce souvisí se zaměřením mého oboru, kterým je
Estetika. Stěžejními oblastmi mého studia je filosofie a umění. Myslím si tedy, že toto téma je
pro oblast mého studia poměrně zajímavé, neboť se jedná o téma poměrně kontroverzní.
Velmi často se totiž strhává diskuze, zda je konceptuální umění opravdu uměním.
Anotace:
Tato práce pojednává o konceptuálním umění. Práce se zaměřuje na vysvětlení a objasnění
samotného pojmu konceptuální umění. Je zde snaha podat ucelenou představu vzniku a
podstaty tohoto uměleckého hnutí, jehož vznik řadíme do 20. století. Budou zde představena i
některá díla konceptuálních umělců. Poměrně velký prostor je věnován Marcelu Duchampovi,
snad nejznámějšímu konceptuálnímu umělci.
Klíčová slova:
Konceptuální umění, umění, myšlenka, umělecké dílo, umělec
Konceptuální umění
Vznik konceptuálního umění je vázán na složitou situaci umění a společnosti ve 20.
století v USA. Podnětem pro vznik tohoto uměleckého hnutí byla koncem 50. a začátkem 60.
let velká krize modernismu. Další z příčin vzniku konceptuálního umění byly tendence
směřující proti institucionální politice a snahy o rozbití dogmat modernismu.1 Daniel Baird ve
svém článku připisuje vznik konceptuálního umění právě jakémusi „egoismu“ umění v 19.
století.
Nejprve bude třeba objasnění samotného pojmu konceptuální umění. Podstatou tohoto
hnutí je myšlenka – koncept.2 Pokud bychom měli rozlišit konceptuální umění od umění
tradičního, můžeme říci, že tradiční umění má za cíl nabídnout divákovi krásu, kdežto
1
GRYGAR, Štěpán. Konceptuální umění a fotografie. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění, Fakulta filmová a televizní, Katedra
fotografie, 2004, s. 9.
2
Konceptuální umění. GLENN, Martina. ArtMuseum.cz [online]. 2009 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z:
http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=75)

2. konceptuální umění nabízí divákovi, jak bylo zmíněno výše, svoji myšlenku. 3 Neexistuje však
přesná definice tohoto pojmu, i přes to, že se o ni mnoho umělců i filosofů pokoušelo.
Konceptuální umění samo o sobě je však často považováno za velmi kontroverzní a jeho
hodnocení téměř vždy vyvolává silné emoce. Jako první se v roce 1961 o definici
konceptuálního umění pokoušel Henry Flynt v eseji „Concept Art“. Mezi známé konceptuální
umělce řadíme Yoko Ono, Josepha Beuyse, Yvese Kleina, Josepha Kosutha, Sol LeWitta a
jiné. Významnou osobností konceptuálního umění byl i Marcel Duchamp, který formuloval
vznik umění právě na základě myšlenky. A právě myšlenka je jednou z podmínek
konceptuálního umění. Například svoje dílo s názvem „Fontána“, což byl zakoupený a
podepsaný pisoár, chtěl vystavit v novém kontextu a změnit tím i jeho původní funkci.4 Jiný
umělec, Robert Rauschenberg, představil světu v roce 1953 svoje dílo. Jednalo se o
vygumovanou De Kooningovu kresbu. Toto dílo bylo příčinou vzniku mnoha diskuzí o tom,
zda lze považovat vygumované umělecké dílo za umění. Yves Klein zase pojmenoval svou
výstavu „Prázdno“. Výstava opravdu prázdná byla, návštěvníci mohli spatřit pouze holé zdi.5
Mezi nejkontroverznější díla však řadíme dílo Piera Manzoniho s názvem „Umělcovo hovno“.
Jednalo se o plechové krabičky, jejichž obsah není třeba více přibližovat. Manzoni si nepřál,
aby byly plechovky otevřeny, neboť by podle jeho slov přestaly být uměleckým dílem. Tyto
„díla“ pak prodával za poměrně vysoké částky. Jako další příklad konceptuálního umění
můžeme uvést dílo Johna Cage, který měl v USA poměrně velký vliv. Jde o skladbu s názvem
„Silence“. Tato skladba začala otevřením klávesnic piána, ale hudebník pouze čekal po dobu
4 minut a 33 vteřin a potom opět klavír zavřel.6 Mezi hnutí, která ovlivnila konceptuální
umění, se řadil vedle pop-artu i minimal art. Minimalisté měli snahu zbavit svá díla vedlejších
prvků. Hnutí Fluxus patřilo k hnutím, která měla velký vliv na konceptuální umění. Vznik
tohoto hnutí spatřujeme někdy kolem 50. let minulého století. Cílem konceptualistů bylo
zdůraznit každodenní všední realitu a vyzvednout ideu samotného uměleckého díla. Bohužel,
i přes veškeré snahy o definování konceptuálního umění, dodnes nevíme přesně jeho podstatu.
Za nejdůležitější teorie pokoušející se definovat jeho podstatu můžeme považovat teorie
3
Srov. NIEDERLE, Rostislav. Pojmy estetiky: analytický přístup. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2010, s. 98.
4
GRYGAR, Štěpán. Konceptuální umění a fotografie. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění, Fakulta filmová a televizní, Katedra
fotografie, 2004, s. 10.
5
Konceptuální umění. GLENN, Martina. ArtMuseum.cz [online]. 2009 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z:
http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=75)
6
GRYGAR, Štěpán. Konceptuální umění a fotografie. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění, Fakulta filmová a televizní, Katedra
fotografie, 2004, s. 14.

3. Josepha Kosutha, Sol LeWitta a britské skupiny Art & Language. Právě LeWittovu esej
„Paragraphs on Conceptual Art“ z roku 1967 lze považovat za jednu z prvních esejí, které se
snažily o definici pojmu konceptuální umění. V této eseji LeWitt považuje právě myšlenku za
samotné umělecké dílo. Přímo tvrdí, že: „Myšlenka sama o sobě, dokonce, ani když není
vizuální, je více uměleckým dílem než jakýkoli dokončený produkt.“7 Jeho snahou bylo
vyloučení subjektivity a expresivity z konceptuálního díla. Otázku, co mělo umění
reprezentovat, nahradilo zdůraznění významu samotného procesu, aniž by byla zcela
odmítnuta vizuální podoba díla.8 Joseph Kosuth se ve své eseji „Art after Philosophy“ snaží o
formulaci konceptuálního umění na základě kritických zkušeností vývoje výtvarného umění a
filosofie.9 Podle něj umění má vazby pouze k samotnému umění, ne k okolní realitě ani
k filozofii. Konceptuální umění bylo vždy objektivní, zbavené estetické funkce a bylo
produkováno jasnými a předem určenými postupy. Konceptualisté umožňovali nahlížet na
umění jako na nástroj pro zkoumání konceptu umění. Jejich snahou bylo vymezení jakési
definice umění. K tomu jim právě pomohla nová interpretace, kterou prostřednictvím svých
ready-mades nabídl Marcel Duchamp. Konceptuální umění se stalo synonymem pro
otevřenost, útočnost, vnímavost jak společenskou, tak politickou.
Časová osa:
7
Baird, Daniel. The Rematerialization of the Idea: Traffic: Conceptual Art in Canada 1965-1980." Border Crossings 29, no. 4 (December
2010): 66-72. Art Full Text (H.W. Wilson), EBSCOhost (accessed December 17, 2012).
8
GRYGAR, Štěpán. Konceptuální umění a fotografie. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění, Fakulta filmová a televizní, Katedra
fotografie, 2004, s. 32.
9
Tamtéž, s. 35.

4. Dalším důležitým tématem týkajícím se konceptuálního umění je pojem dematerializace
umění. To znamená, že umělecké objekty jsou pouze prostředníky k dosažení určitého stavu
mysli. Druhým významem je teze, že umění je zejména intelektuální snahou. Umělecká díla
jsou hlavně kulturní díla, proto je potřeba vnímat umělce jako intelektuály. Jiným významem
je snaha konceptualistů zabránit konzumnímu užívání umění. Považuji též za důležité
zdůraznit, že konceptualisté měli velký zájem o lingvistickou filosofii. Konceptuální umění se
zabývá jazykem. Jak uvádí Niederle, konceptuální umění má sémantiku, má tedy nějaký
obsah.
Závěrem je třeba zmínit jistou odlišnost jednotlivých definic konceptuálního umění.
Jedno bylo však společné, a to vyloučení vizuality ve prospěch myšlenky.10
10
Tamtéž, s. 41.

5. Bibliografie:
BAIRD, Daniel. The Rematerialization of the Idea: Traffic: Conceptual Art in Canada 1965-
1980. Border Crossings 29, no. 4 (December 2010): 66-72. Art Full Text (H. W. Wilson),
EBSCOhost (accessed December 18, 2012). Available from:
http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=aft&AN=505375548&lang=cs&site=
ehost-live.
 Článek pochází z licencovaného informačního zdroje EBSCO
 Jedná se tedy o ověřené informace
 Je uveden autor
 Autor je erudovaný ve svém oboru
 Stránka obsahuje funkční linky a odkazy
GRYGAR, Štěpán. Konceptuální umění a fotografie. 1. vyd. Praha: Akademie múzických
umění, Fakulta filmová a televizní, Katedra fotografie, 2004, 119 s. ISBN 8073310147.
 Odborná kniha
 Autor erudovaný ve svém oboru
 Tudíž je redigovaná
 Gramatická bezchybnost
 Je zde uvedeno datum vydání
 Velmi objektivní informace

6. NIEDERLE, Rostislav. Pojmy estetiky: analytický přístup. Vyd. 1. Brno: Masarykova
univerzita, 2010, 158 s. ISBN 9788021053076.
 Odborná kniha
 Autor přednáší na FF MU, tudíž je erudovaný ve svém oboru
 Velmi objektivní informace
 Velice důvěryhodná
 Bibliografická citace
Konceptuální umění. GLENN, Martina. ArtMuseum.cz [online]. 2009 [cit. 2012-12-18].
Dostupné z: http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=75
 Uvedené jméno odpovědného člověka za web
 Uvedené datum vzniku článku
 Funkčnost odkazů
 V závěru článku seznam použité literatury
 Možnost kontaktovat tvůrce webu