1. Stránka 1
Červen 2013
Hlavní zprávy:
 Budoucnost zdravotnictví je v
technologiích
 Imigrační zákon se změnil
 Detroit vstává z mrtvých
Další:
High-tech výroba se vrací
Fast-foody jsou teď zdravé?
Pěstitelé cukru potřebují cash
Daniel Kahneman
Americká ekonomika Tomáš Hart, Stanislav Beneš
Růst tu je, nových míst ale méně
SVĚTOVÉ SROVNÁNÍ VZNIKU PRACOVNÍCH MÍST
Americká ekonomika je největší
na světě a dostává se jí hodně
chvály za rychlé kroky, které ji
dostaly zpět na cestu růstu,
v tvorbě nových pracovních
míst však zdaleka nepatří mezi
premianty. Podle nedávné
studie vládní Bureau of Labor
Statistics se zaměstnanost
v několika jiných zemích zlepšila
rychleji než v USA a pracovní
místa tam přibývají rychleji.
Současná nezaměstnanost
v Americe se již 36 měsíců
zmenšuje, v květnu vzniklo
175.000 nových míst a
procento lidí bez práce kleslo na
7,5 %. Ale to je pořád o dvě
procenta větší nezaměstnanost
než v roce 2007, kdy
ekonomické problémy začaly.
Ale třeba Austrálie nebo
Německo za posledních šest let
pracovní místa
přidaly, Austrálie o 8 %,
Německo o 5,8 %. Pracovní
situace se zlepšila i v Kanadě,
Švédsku a dokonce i v Británii.
Hůře si mezi sledovanými
zeměmi trh práce vedl jen
v Itálii a Japonsku. Problémem
není ani tak míra současného
ekonomického zlepšování, ale
hlavně hloubka problémů, do
kterých USA zabředly před
několika lety. Bankovní
problémy a krach na trhu
hypoték vlastně krizi spustily.
„Spojené státy ještě zdaleka
nejsou tam, kde by měly být“,
komentoval situaci profesor
Katz z Harvardu. I když Wall
Street nejnovější ekonomické
údaje uvítal a burzovní index
v den jejich vyhlášení vzrostl
o 1,3 %, protože obchodníci
odhadují, že snahy o ještě větší
zrychlení ekonomiky povedou
Fed k dalšímu nalévání peněz do
ekonomiky. Ale silně postižené
stavebnictví přišlo za poslední
roky o dva miliony pracovních
míst. Takže květnových 69.000
nových pozic v průmyslu, kde
pracuje 5,7 milionu lidí, je jen
slabý odvar toho, co by tento
sektor potřeboval. Hodně
propouští státní sektor, který je
postižen šetřením a fiskálními
opatřeními. Za poslední čtvrtletí
se stát zbavil 45.000
zaměstnanců. Oživení ekonomiky
sice pomalu začalo už v roce
2009, ale v porovnání s recesí na
začátku 80. let je obnovený růst
jen pomalý, na Ameriku slabých
2,1 % místo tehdejších sedmi.
„Jak se ale ekonomika bude
zotavovat, uvidíme i vznik více
nových míst“, říká Alexander
Mas, profesor z Princetonu,
Američané už zase optimističtí
SPOŘEBITELSKÁ DŮVĚRA HODNĚ VYSOKO
Američané už jsou opět,
alespoň podle měření
University of Michigan,
optimističtí a ochotní utrácet.
Červnové hodnoty měření
spotřebitelské důvěry mezi pěti
sty respondenty, kteří
odpověděli na dotazy tazatelů,
se ustálily na hodnotě 84,1, což
je blízko květnových 84,5,
nejvyšší hodnoty od začátku
recese v roce 2007.
Nepřekvapivě, nejlepší
hodnocení ekonomiky pochází
od domácností, „Spotřebitelé
zůstávají stále optimističtí,
i přes rostoucí úroky z hypoték
a volatilitu akciových trhů“,
řekla Yelena Shulyatyeva z BNP
Paribas.
Američané tak, zdá se, souhlasí
s šéfem FEDu Barnankem, že se
ekonomika pomalu zotavuje.
Navíc jejich odpovědi dávají
naznat,
které vydělávají více než
$75.000 ročně a které citlivě
reagují na monetární politiku
FEDu a situaci na akciovém trhu.
že nevěří, že by se ekonomika
znovu jen tak rychle zhoršila.
Zajímavým nálezem výzkumu je
fakt, že s růstem úroků z hypoték
a rostoucí cenou domů se zájem
lidí o nákup nemovitosti zvyšuje.
Očividně psychologie a očekávání
lidí je zde hlavní příčinou.

2. Stránka 2
Červen 2013
5 způsobů, jak roboti pomohou zdravotnictví
ÚSPORY ČASU I PENĚZ A LEPŠÍ PSYCHICKÝ STAV PACIENTŮ
Americké nemocnice si již delší
dobu pohrávají s myšlenkou na
větší zapojení robotických
pomůcek do každodenní
praxe. I když některé již
zaznamenaly solidní výsledky a
začínají se používat stále
častěji, intenzivnějšímu
nasazení zatím brání určitá
ostýchavost pouštět roboty do
oblastí, které byly doménou
pouze lidské interakce lékař-
pacient. Také nejistoty ohledně
přístupu pojišťoven (kdo by
platil náklady v případě
komplikací?) a vysoké ceny
zavádění robotiky brzdí.
VentureBeat.com přišel s pěti
způsoby zapojení robotů, které
podle odborníků budou do
deseti let tak samozřejmé, že
nikoho nenapadne se jejich
použití divit či dokonce bránit:
1/ Boj s infekcemi
a bakteriemi - v USA se každý
rok přes 1,7 milionu lidí nakazí
během pobytu v nemocnici,
což vede ke komplikacím,
někdy i ke zbytečnému úmrtí.
Robot Xenex dokáže svým UV
zářením zabít bakterie
v uzavřených prostorách
a pokojích a dokonce znemožní
opětovnou reprodukci bakterií.
Nemocnice, které Xenex
používají, hlásí průměrně 40-
tiprocentní pokles výskytu
bakterií, u některých typů
dokonce 82 %; 2/ Virtuálně
přítomný doktor je pojízdné
zařízení, přes které se doktor
dokáže spojit s pacientem
nebo instruovat sestru o
nejvhodnější způsobu zákroku.
Robot se dá ovládat přes
tablet, takže dokáže
v nemocnici přejíždět z místa
na místo, zatímco doktor od ní
může být vzdálený stovky
kilometrů. Vyrábí firma iRobot,
na robota již získala certifikát
FDA;
3/ chůze s náhradou
amputované nohy řeší firma
iWalk a její kloubní protéza. Na
rozdíl od jiných funguje i jako
kloub a je tedy funkční
prakticky stejně jako normální
končetina; 4/ Intuitive Surgical
se s chirurgickým robotem
da Vinci dostal v jeho použití
již daleko, loni se uskutečnilo
již 450 tisíc jím asistovaných
operací. Problém je ale zatím
v ceně, investici 1,5 mil. USD si
hodně pracovišť rozmyslí;
5/ V Americe se stále častěji
v nemocnicích objevuje robot
Paro, výrobek japonské firmy
AIST. Tento robot imitující
živého tuleně funguje jako
terapeutická pomůcka pro
seniory i děti, stojí ale 5.000
dolarů.
Imigrační zákon podle přání
DO TEXTU ZÁKONA SI LOBBY PROSAZUJÍ SVOJE ZÁJMY
V Senátu na konci června
prošla významná revize
imigračního zákona, která
určuje, kteří cizinci a za jakých
podmínek se mohou zdržovat
ve Spojených státech. Jak to
nyní vypadá, opět z něj vyšla
směsice pobídek a úlev, které
vychází vstříc různým
zájmovým skupinám a které ze
zákona udělaly celkem solidní
směsici nesourodých pravidel.
„To je jeden z hlavních důvodů,
proč takové zákony vypadají
jak vánoční stromeček“, říká
Rosemary Jenks z organizace
Number USA, která je proti
zvýšenému přistěhovalectví.
I když má zákon reagovat
především na tři hlavní cíle
Obamovy administrativy –
nalézt cestu k legalizaci pobytu
asi 11 milionů ilegálů v USA,
posílit ochranu hranice
s Mexikem a znemožnit
zaměstnávání lidí bez povolení
k pobytu – je v něm až příliš
často úsměvných detailů. Např.
cizí instruktoři lyžování budou
moct využívat povolení pro
atlety, mořská letoviska budou
moct přivézt více plavčíků a cizí
penzisté budou moct být v USA
déle, pokud do realit investují
aspoň 500 tis. USD.
Technologický průmysl
úspěšně lobuje za více víz pro
zahraniční programátory,
Irové mají každoročně 10.500
pracovních víz jen pro sebe,
Kanaďané v důchodu budou
moct ve Státech zůstat osm
namísto dnešních šesti měsíců,
pokud tam mají nemovitost,
jsou pojištěni a nepracují. Také
se zvětší kvóta sezónních
pracovníků mimo zemědělství,
díky tomu, že do H-2 B víz se
nebudou počítat ti pracovníci,
kteří se do USA vracejí na
základě již dříve vydaných víz.
Majitel putovního zábavního
parku Jeff Blomsness
každoročně zaměstnává 250-
300 cizinců do svého parku.
„Američané se nehrnou do
práce na pár měsíců, stále se
cestuje a bydlí se
v maringotkách“, říká
otevřeně.

3. Stránka 3
Červen 2013
Nový zákon, nové příležitosti
S NOVÝM ZÁKONEM SE OBJEVUJÍ NOVÉ FIRMY
Zakladatelka Eligible Katelyn
Gleason
hCentive propojuje pojišťovací
a státní systémy a databáze
Během prvního volebního
období prezidenta Obamy byl
schválen „Affordable Care
Act“, hned překřtěný na
Obamacare. Ten vstoupí
v platnost 1. ledna 2014 a jde
o jeden z nejsložitějších nových
zákonů, do kterého prezident
investoval největší množství
politického kapitálu
a opakovaně jej prezentuje
jako svůj zatím největší domácí
úspěch.
I odborníci mají ale problém
vyjmenovat všechny zásadní
změny, které jeho platnost do
amerického zdravotnictví
přinese. Proto se komentátoři
spíše zaměřují na ilustraci
skupin obyvatel, firem
a poskytovatelů pojištění
a jiných služeb, kterých se nová
pravidla zásadně dotknou
a pro které mohou být změny
nebezpečné nebo jim naopak
mohou přinést velké
příležitosti. Mezi firmy, jejichž
výrobky, ale hlavně služby
mohou přinést skvělou
budoucnost, komentátoři řadí
např. Health Recovery
Solution z New Yorku, která
pomáhá nemocnicím se
vyhnout finančním postihům
za to, že se jim pacienti
v krátké době znovu vrací po
provedení zákroku do
nemocnice. Když se třeba 25 %
pacientů po léčbě zápalu plic
nebo infarktu do nemocnice
vrátí za méně než 30 dní, sníží
se jí Medicare platby o jedno
procento. U stamilionových
transferů se u velkých
nemocnic může jednat
o miliony dolarů a nemocnice
proto oceňují službu HRS, která
pacientům rozdává tablety
s nainstalovanou aplikací
a výukovými videonahrávkami,
které jim pomáhají v domácím
prostředí dodržovat potřebnou
prevenci. Nová firma zaujala už
i rizikové investory, kteří do ní
v rané fázi investovali $600 tis.
Eligible ze San Francisca
reaguje na nedostatky
v servisu zdravotních
pojišťoven, které nebyly
schopny v reálném čase
odpovídat na dotazy pojištěnců
o přesném rozsahu jejich
pojištění a finančních limitech
na výkony, které pojišťovna
proplácí. Eligible staví rozsáhlé
informační databáze, které
pojišťovnám umožňují tyto
dotazy zodpovídat obratem.
Firma dvou mladých
zakladatelek si účtuje za
vyřešení jednoho takového
dotazu průměrně 5 centů, cena
s růstem počtu vyřešených
dotazů klesá. Trh je obrovský –
jen loni se v Americe
vypořádaly dva triliony
takových dotazů. Začátkem
tohoto roku Eligible denně
zpracovala asi 8.000 dotazů
denně. GoHealth zase reaguje
na očekávaný nárůst počtu lidí,
kteří si budou hledat novou
pojišťovnu a budou si chtít
porovnat ceny a nabídky
jednotlivých pojišťoven.
Prostřednictvím webu se
zákazníci mohou obrátit na
konzultanty nebo si nabídky
porovnat a přímo na místě si
pojištění koupit. Služba se líbí
nejen investorům, kteří firmu
podpořili 50 miliony dolarů, ale
i pojišťovnám, které díky ní
mohou získat nové klienty
průměrně za polovinu nákladů,
které je stojí běžná práce jejich
agentů. Firma začala s deseti
tisíci dolarů úspor dvou
společníků, dnes je už zisková
a prodeje v loňském roce
vzrostly o 50 %. QuantiaMD
umožňuje doktorům a dalším
zdravotním profesionálům
zabezpečenou formou sdílet
poznatky, vyměňovat si
informace a rady tak, aby měli
jistotu, že se radí
s opravdovými odborníky
a kolegy z branže. Průměrný
uživatel stráví na webu firmy
45 minut týdně a příjmy
pocházejí od výrobců léků
a přístrojů, kteří se na webu
prezentují svojí reklamou.
Nová firma hCentiva se do
vývoje software pro
elektronické zdravotní burzy
pustila hned po schválení
Obamacare, když si spočítala,
že klienti budou chtít na
internetu vyhledávat
a nakupovat různé druhy
pojistek jako dnes třeba knížky
na Amazonu. Složitost vývoje
software pro obrovské
množství zdravotních
a finančních dat podtrhuje
i množství států Unie, které
mají svoje specifické
požadavky a regulace oproti
jiným státům. hCentiva už
podepsala smlouvy na
propojení deseti pojišťovacích
platforem se státními
regulátory, aby měly vždy
přesná data a věděly, co po
nich státní úřady požadují.
Trend: technologicky náročná výroba se vrací do Ameriky
MOTOROLA OTEVŘE TOVÁRNU V TEXASU
Motorola, v minulých letech
pionýr outsourcingu a přenosu
výroby elektronického zboží do
Asie, možná stojí na začátku
opačného trendu: návratu
výroby zboží jako jsou např.
chytré telefony, zpět do USA.
Podle tiskového prohlášení
Motorola Mobility, kterou loni
koupil Google za $12,5
technologickou firmou, která
přináší pracovní místa do USA
v době, kdy jsou firmy z oboru
pod palbou kritiku Kongresu,
nejčastěji kvůli jejich daňové
politice, postoji ohledně
soukromí dat a Google ještě
navíc kvůli obvinění
z monopolního chování.
Někteří kritici proto tvrdí, že
navíc poškodily image
technologických firem
u mnoha amerických zákazníků
na klíčovém U. S. trhu. Apple
a Lenovo také plánují otevřít
v USA nové závody, Google už
v Kalifornii vyrábí své nová
mobilní zařízení. Alliance for
American Manufacturing,
lobbystická organizace, má

4. Stránka 4
Červen 2013
miliardy, otevře na jihu USA
v Texasu továrnu pro 2.000 lidí.
Vyrábět se tam bude Moto X,
od kterého se očekává, že mezi
smartphony přinese čistší
a přímočaré prostředí
a funkcionalitu, kterou je
Google znám i v jiných
oblastech podnikání. Motorola
není první velkou
hlavním motivem těchto firem
je přinést práci do oblastí, ze
kterých pochází vlivní členové
Kongresu, kteří se jim za
pracovní místa v jejich okrscích
poté odmění ve Washingtonu,
až to budou firmy potřebovat.
Skandály ohledně pracovních
podmínek a zaměstnávání dětí
v jihoasijských továrnách
spočítáno, že v období 2000 –
2009 přišly Spojené státy
o 5,5 milionu pracovních míst,
třetinu tehdejší pracovní síly
v americkém průmyslu. „Před
pěti lety by takový
návrat výroby vypadal jako
nemožný“, prohlásil
Scott N. Paul, prezident
aliance.
Spojí se dvě největší pohřební firmy
OBCHOD ZA 1,13 MILIARDY
Generace baby-boomers
z poválečných let minulého
století se dostává do věku, kdy
začíná vzbuzovat zájem nejen
firem, nabízejících výrobky a
služby pro seniory, ale i
pohřebních firem. Jestliže
v roce 2000 byl podíl
Američanů ve věku nad 55 let
jen 20,4 %, v roce 2011 to byla
už více než čtvrtina.
Pohřební služby, tradičně
fragmentovaný obor, zažívají
největší konsolidaci ve své
historii. Service Corp
International (www.sci-
corp.com) za $1,13 miliardy
kupuje svého konkurenta
Stewart Enterprises
(www.stei.com). Nová firma
bude vlastnit 1.653 pohřebních
domů a 515 hřbitovů ve 48
státech USA, společné roční
tržby se pohybují kolem
3 miliard USD a tržní podíl je
kolem 20 %.
Vzhledem k neúprosné
demografii jsou vyhlídky
oboru, alespoň podle
analytiků, slibné a na to
zareagovaly i akcie Service
Corp., které po oznámení
spojení vyrostly na burze
o 11 %. Díky synergiím a
úspoře nákladů na sdílení
služeb by se roční úspory měly
pohybovat kolem $60
milionů.(Reuters)
Sytí a zdravější
FAST-FOODY NABÍZEJÍ NÍZKOKALORICKÁ JÍDLA
Ekonomické těžkosti přinutily
fast-foodové řetězce změnit
svá menu. Prakticky každá
restaurace má v nabídce
nějakou pochutiny za 99
centů, kterou se snaží přilákat
zákazníky ve víře, že se na
místě přeci jen rozhodnou
utratit více peněz. Výzkum
Hudson Institute ale ukazuje,
že cestou k růstu není
konkurence nízkou cenou, ale
zlepšená nabídka zdravějších
a atraktivnějších jídel. Ty
v jídelníčku hledá už 58 %
zákazníků fast-foodových
řetězců. Hudson Institute to
zjistil ve svém výzkumu.
Nízkokalorická jídla nabízejí
vyšší marže a spokojenější
zákazníky, kteří navíc zůstávají
loajálnější než běžní „hltači“
hamburgerů a milk shaků.
Marketingový výzkum nedávno
potvrdil, že restaurace, které
v letech 2006-2011 na svá
menu zařadily přírodnější
stravu, zvýšily v průměru tržby
o 5,5 %. Pokud tak neučinily,
snížily se jim tržby o 5 %.
Ve stejném období se také
prodalo o 50 milionů porcí
hranolků méně, což naznačuje,
že stravovací návyky
Američanů se skutečně
proměňují. Méně kombo
obědů o „síle“ 2.500 kalorií
a více salátů začíná být
v restauracích rychlého
občerstvení stále více
normální. Cesta nejen k zisku,
ale i zdravějšímu životnímu
stylu tedy vede „hodně kalorií
za málo peněz“ k „málo kalorií
za rozumnou cenu“.
Americké jeansy v ohrožení?
VÝROBCI SI STĚŽUJÍ NA EVROPU
Evropská unie nedávno
zavedla 26 % clo na
dámské jeansy původem
z USA, jako doplněk k již
platnému clu ve výši
12 %. To se americkým
firmám, z nichž velká část
jeansy vyrábí v Kalifornii,
hrubě nelíbí a hrozí, že
budou muset Spojené
státy opustit, jinak si
neudrží
evropských zákazníků
připlatí za kalhoty
s designem „Made in
America“. „Nejde o to, že
kalhot za $200 se prodá
nikdy tolik, jako za $20“,
říká Peter Kim, zakladatel
Hudson Jeans
(www.hudsonjeans.com).
Cílem je dostat modely
na módní přehlídku pod
známou značkou, a když
k exkluzivní značce.
„Drahé jeansy určují styly
pro levnější kalhoty,
které si lidé mohou
dovolit“, tvrdí Kim.
Americké firmy se bojí, že
země jako Mexiko a další
situace využijí a vytlačí je
z lukrativního trhu.
Hudson Jeans zatím
zvýšené náklady
absorbuje ze svých zisků,

5. Stránka 5
Červen 2013
konkurenceschopnost.
Američtí designéři
produkují jeansy od $10
do $200, a i když jich není
tolik, stále si dost
se to podaří, tak se
z toho rozvine mnoho
dalších, o hodně
levnějších modelů, které
využívají příslušnost
aby zákazníci nemuseli
platit více. Jeansy hodlá
i nadále vyrábět v Los
Angeles.
Citrusy a obchod
CITRONÁŘI Z USA HLEDAJÍ ODBYT
Když mají floridské citrusy
problém najít odbyt na
domácím americkém trhu,
pomůžou exportní trhy. To
platí třeba pro Jižní Koreu,
Japonsko a evropský trh, na
který Američané hledí stále
s větším zájmem a věří i v další
tržní úspěchy, s přispěním
právě otevíraných jednání
o dohodě o volném obchodu
mezi EU a USA. S Jižní Koreou
mají Spojené státy také
dohodu o volném obchodu a za
první čtvrtletí tam
dokázaly prodat sedm milionů
galonů citrusové šťávy.
Problém ale vzniká v poslední
době v Soulu, který
zpochybňuje, že džus pochází
z Floridy a ne z jiného státu, se
kterým J. Korea dohodu
o volném obchodu uzavřenu
nemá. Na džus z těchto zemí
uplatňuje Korea dovozní clo
54 %, což dělá takto zatížené
džusy prakticky neprodejné.
Americké ministerstvo
zemědělství teď s Korejci o
problému jedná, řešení zatím
není. Příčinou korejského
podezření na originalitu nápoje
je brazilské vlastnictví tří ze
čtyř největších amerických
vývozců džusů do Jižní Koreje
a tedy obava z přidávání
neamerického, např.
brazilského, džusu do
vyvážených nápojů. Japonsko
by po uzavření Trade
Partnership of the Pacific mělo
úplně odstranit dovozní cla,
která jsou nyní na úrovni 25 %.
A nejvíce si američtí pěstitelé
slibují od EU, kterou dnes
zásobují hlavně brazilští
výrobci džusů.
Místo offshoringu reshoring
FIRMY SOU ZKLAMANÉ Z CIZINCŮ
Spojené státy jsou již dlouho
lídrem v outsorcingu
a offshoringu, což je nejvíc
patrné u IT profesí. Především
giganti jako Google nebo
Microsoft každoročně lobují
v Kongresu, aby udělil více víz
typu H-1 B, na které
každoročně do USA přijíždí
tisíce Indů a Číňanů. Po
několika letech se vrací domů
a pracují pro americké firmy
nadále, ale již s americkým
zaškolením a za mnohem nižší
cenu. Spousta firem se ale již
přesvědčila, že náklady na
třeba indický outsourcing jsou
reálně daleko větší než jen
o hodně nižší mzda. IT firmy se
stále častěji
obrací na místní vysoké školy,
se kterými společně připravují
kurzy pro Američany, kteří
projeví zájem o práci v oboru.
„Je šílené, že země
s nejlepšími technologiemi se
musí spoléhat na práci lidí
z jiných zemí“, komentoval
dnes častou situaci Doreyne
Douglas z kalifornské firmy
Fremont. Podle zkušeností se
relokace zpět domů firmám
vyplácí především tam, kde je
třeba být v přímém kontaktu
s klientem, především při
vývoji mobilních aplikací
a sociálních sítí. Při využití
offshoringu se opakovaně
objevují problémy
s angličtinou, kulturními
reáliemi a časovým rozdílem,
což firmám negativně
ovlivňuje jejich vztahy
s domácími zákazníky. Firmy si
také chválí zvýšenou loajalitu,
bezpečnost dat, zvyšuje
týmovou spolupráci
a kreativitu, kterou jim úsilí
o vyškolení vlastních lidí z USA
přináší. Většina projektů se
navíc realizuje v oblastech
s nižšími mzdovými a dalšími
náklady, jako jsou třeba jižní
nebo severní Dakota. V New
Yorku funguje P-Tech, ve které
škola spolupracuje s IBM
a které si všiml i prezident
Obama, když ji zmínil ve své
Zprávě o stavu Unie začátkem
tohoto roku.
Americká města se mění
ZPÁTKY DO MĚST JE NOVÝ TREND
Když začala ekonomická krize,
zůstalo v Detroitu 80.000
opuštěných domů. Tři velké
automobilky, soustředěné
v okolí města, Ford, Chrysler
a GM, musely propouštět a
hodně lidí nevidělo žádnou
naději zůstávat ve městě, jehož
ekonomická situace se
posledních padesát let jen
zhoršovala. „V mnoha slumech
v Indii najdete víc naděje než
začíná měnit k lepšímu. Poprvé
za posledních 60 let se začne
stavět tramvajová linka a lidé
se začínají vracet do centra
města. Nejstarší americký
farmářský trh Detroit Eastern
Market začíná ožívat,
přitahuje nové prodejce
i zákazníky. Firmy se na Detroit
dívají také lépe: Chrysler
poprvé po sto letech otevře ve
York, jehož starosta Bloomberg
říká: „Talent přitahuje kapitál,
ne naopak“. New York si
vydobyl image zábavného
a přitažlivého města, tvrdě
omezující zločin a korupci.
Ostatním se to daří, ale
pomalu. Detroit, desetkrát
menší než New Yorku,
registroval v roce 2010 stejně
vražd jak New York. I když se
většina odborníků na trend

6. Stránka 6
Červen 2013
v částech Detroitu“, psal
Financial Times. Proto hned po
svém prvním zvolení dal
prezident Obama pokyn svým
lidem, aby zkusili se situací
v Bostonu něco udělat. Protože
městské radnice jsou často
kritizovány, že kromě
daňových úlev na stavbu
nového fotbalového stadionu
se při vytváření nových
pracovních míst nezmůžou na
nic lepšího, začali v Bostonu
podporovat nevládní
organizace a přísun
soukromého kapitálu. Do
revitalizace Bostonu teď
směřují miliony dolarů, a i když
je to teprve začátek, město se
městě svoji kancelář,
pojišťovna Blue Shield v centru
Detroitu zaměstnává 4.000 lidí.
Nejedná se o ojedinělý případ,
v USA se začíná mluvit
o trendu, kdy se lidé, žijící na
předměstí, začínají stahovat do
měst, protože jim nabízejí
daleko lepší pracovní
i volnočasové příležitosti.
Centra amerických měst se
začínají stále častěji podobat
svým evropským protějškům –
upravenými veřejnými
plochami, zelení a parky,
uličkami s restauracemi
se zahrádkami a podporou
veřejné dopravy. Jedním
z příkladů jak to dělat je New
oživování center měst dívá
pozitivně, přináší to i některé
negativní věci. V roce 2011
poprvé v historii USA převýšil
počet chudých na předměstí
množství chudých ve městech.
Zvyšující se zájem
o nemovitosti v centrech měst
zvedá jejich cenu a mnoho lidí
si už nemůže dovolit bydlet
v centru. 20. století bylo
charakteristické stěhováním
lidí na předměstí, kde si plnili
svůj americký sen. Protože ale
dobrá pracovní místa vznikají
ve městech, musejí lidé
z předměstí do práce dojíždět,
často dlouhou dobu.
Chcete přilákat lidi? Nabijte jim mobil
MODERNÍ NÁMĚSTÍ LÁKAJÍ LIDI
Jedním z hlavních účelů
moderně budovaných náměstí
a veřejných prostor je umožnit
lidem strávit společně čas,
umožnit náhodná setkání a
zklidnit chaos a shon
moderního života. V poslední
době se v Americe stále častěji
instalují nabíjecí místa na
mobily a laptopy, která tento
cíl přesně splňují. Většinou
s využitím solárních panelů a
pěkně vypadající, jak je vyrábí
např. firma Goal Zero
(www.goalzero.com). Ta je
prodává (za $8.000) např.
telekomu AT&T, během tohoto
léta by se
měly stále častěji objevovat
i v New Yorku, kde se pilotní
projekt spustil v Brooklynu,
v moderní části zvané Dumbo.
„Zjistili jsme, že když se lidi
sdružují, vznikají příležitosti
pro obchodníky a prodejce a
zašlá místa znovu ožívají“, řekl
zástupce firmy. Jiná firma,
GoCharge, zase nabíječky
instalují v barech, kde si hosté
mohou zdarma dobít své
telefony, pokud tam zůstanou
a utrácí za občerstvení.
Na Manhattanu už nabízí tuto
službu více jak 50 barů
a restaurací, průměrně si
v jedné hospodě nabije telefon
800 lidí za měsíc. Náklady na
provoz a zisk plyne z prodeje
reklamy. New York, který patří
k průkopníkům těchto zařízení,
také začal měnit staré uliční
telefonní automaty na Wi-Fi
hotspoty, nazývané NYFi,
který vlastně slouží jako
nabíječka i jako informační
stánek.
Loďařina pořád vynáší
VIRGINIA JE CENTREM AMERICKÉHO LODNÍHO PRŮMYSLU
Zpráva Mořské administrace
(Maritime Administration –
MARAD) potvrdila, že
americké centrum výroby lodí
se nachází ve Virginii. Se
26.000 zaměstnanci je
virginský průmysl největší mezi
státy Unie, následovaný státy
Kalifornie, Louisiana, Texas
a Mississippi. Celkově v USA
dává stavba a opravy lodí práci
106.000 lidí a k tvorbě
národního HDP přispívá
$10 mld. Ve federálních docích
a opravnách lodí pracuje
30.000 lidí, kteří nejsou
součástí zprávy MARAD. V roce
2012 tvořily zakázky americké
armády 60 % příjmů průmyslu,
komerční stavba nových lodí
dělá 22 a opravy lodí 18 %
z částky, která v tomto roce
dosáhla $19,7 miliard.
V současnosti je v USA
aktivních 117 loděnic
v 26 státech, dalších 200
loděnic se podílí na opravách
nebo jsou schopny vyrábět
nové lodě, ale nedělají tak.
Průmysl je čistý exportérem
svých služeb. Jednou
z hlavních příčin je to, že
k objednávkám americké
armády mají zahraniční firmy
jen minimální přístup, zatímco
služeb amerických loděnic
volně využívají soukromé
zahraniční společnosti, které si
u nich objednávají některé
práce. Místo v tomto průmyslu
jsou navíc dobře placená,
průměrně si lidé vydělají
$74.000 ročně, zatímco
průměr v privátním sektoru je
$51.000 za rok.

7. Stránka 7
Červen 2013
Zbrojaři hledají peníze v cizině
AMERICKÉ ÚSPORY A ŠKRTÁNÍ NIČÍ FIRMÁM ZISKY
Rozpočet na obranu se na
svoje poslední maximum
vyšplhal v roce 2010 a od té
doby klesá. Fiskální škrty
a automatické snižování
obranného rozpočtu s cílem
snížit deficit znamenají, že
v reálném vyjádření výdaje
Ameriky na zbraně a systémy
klesly za poslední tři roky o 24
%. Americké firmy volí několik
strategií, jak se s nedostatkem
vládních výdajů vyrovnat. První
volbou, protože jde provést
nejrychleji, je snížení počtu
zaměstnanců a prodej
některých divizí, bez kterých
se v obranném byznysu mohou
obejít.
Northrop Grumman, například,
prodal svoje loděnice Newport
News v roce 2011, ze kterých
se staly Huntington Shipyards.
L-3 prodalo konzultační divizi
na vládní a firemní
poradenství. Celková
zaměstnanost se v obranném
průmyslu výrazně snižuje od
roku 2012, v očekávání dalších
škrtů. Dalším krokem jsou
snahy o zvýšení prodejů
zahraničním klientům.
Lockheed do vzniku letadla F-
35 zapojil Británii, Dánsko, Itálii
a Turecko, od kterých očekává
zakázky na tento letoun. Pokud
uspějí, zajistí to americkým
výrobcům
vedoucí světovou pozici na
několik let dopředu. Dalším
velice žádaným americkým
artiklem jsou bezpilotní
letouny (drones), které vyrábí
General Atomics. Boeing a Bell
Helicopter se snaží prodat co
nejvíce dopravních letadel V-
22 VSTOL po celém světě, mají
velice dobré reference z Iráku
a Afghánistánu. Protože
hodně zbraní vzniklo s velkou
finanční podporou US vlády,
pomáhá i americká vláda a
diplomacie. Pomoc spojencům,
růst bezpečnosti a zvyšování
zisků amerických firem jdou
v tomto případě ruku v ruce.
V-22 VSTOL
Půjčky cukrovarníkům se nemusí vyplatit
CUKROVÁ LOBBY SI CHRÁNÍ SVOJE ZÁJMY
Cena cukru se nedávno dostala
na čtyřleté minimum, když za
poslední dva roky klesla
o 45 %, futures kontrakty se
nyní prodávají za $0.19 za libru
cukru. Americké ministerstvo
zemědělství, které
nízkoúročenými půjčkami
podporuje průmysl a firmy, se
začíná obávat, že některé firmy
budou mít problém své půjčky
splatit včas. Půjčky dostávají
zpracovatelé cukru ve formě
složitého
sytému půjček, cenové
podpory a omezení dovozů
a jen nyní firmy státu dluží
$1,1 miliardy. Vládní podpory
nyní využívá celkem
17 zpracovatelů. Ale většina
půjček stejně směřovala jen do
tří firem – Amalgamated,
Michigan Sugar a Western
Sugar Cooperative. Ty obdržely
55 % půjček, i když jejich podíl
na výrobě je jen
dvacetiprocentní. To ukazuje
na to,
že hodně firem si vládní
podporu už běžně započítává
do svých podnikatelských
příjmů a jen těžko by bez nich
dokázaly existovat. Cukr v USA
je přitom dražší než jinde ve
světě, např. než v sousedním
Mexiku. Americká cukrová
aliance lobuje za udržení této
vládní podpory a zdůvodňuje
to tím, že bez ní by hodně
firem mělo problém získat
úvěry od komerčních bank
a nedokázalo konkurovat.
Cestující jsou aktivnější
TURISTIKA ROSTE RYCHLEJI NEŽ EKONOMIKA
Americký cestovní a turistický
průmysl, který živí skoro
8 milionů lidí, roste o hodně
rychleji než národní
ekonomika. Výdaje za
cestování a ubytování v USA
vzrostlo v prvním čtvrtletí
o solidních
6,8 %, což je o hodně více než
růst ekonomiky, který byl
v tomto období 2,4 %. To je
nejvíce za posledních sedm
čtvrtletí. Nejvíce na růst
působily větší útraty za
leteckou dopravu a za
půjčování
automobilů.
Zaměstnanost v sektoru se
zvedla o 2,3 % ve stejném
čtvrtletí, když celkové HDP
průmyslu bylo v loňském roce
1,45 trilionu USD. Turistika předstihuje celou
ekonomiku

8. Stránka 8
Červen 2013
Americké hlavy: Daniel KAHNEMAN
Daniel Kahneman je psycholog
a ekonom, držitel Nobelovy ceny
za ekonomii za rok 2002. Je (právem)
označován za zakladatele behaviorální
ekonomie, která studuje vliv různých
sociálních a psychologických faktorů
na lidské chování a rozhodování.
Kromě výzkumu a vyučování na
univerzitě v Princetonu je i uznávaným
autorem, jeho kniha Thinking, Fast
and Slow je stala bestsellerem (česky
vyšlo jako Myšlení rychlé a pomalé).
Kahneman prožil děstství mezi Francií
a Izraelem, ve kterém se v roce 1934
narodil. Jeho rodiče byli Židé, kteří
odešli z Litvy, aby je v roce 1940
zastihla nacistická okupace Francie.
Během války v různých situacích už jak
dítě poznal, jak složitá je lidská mysl.
I jeho dětství, prožité ve strachu před
válkou a holocaustem, ho ovlivnilo
a přivedlo k tomu, že v roce 1954
odpromoval z psychologie na
univerzitě v Jeruzalémě.
Jedny z jeho nejranějších vědeckých
prací se věnovaly rozhodování
a psychologii posuzování problémů.
Byl jedním z prvních akademiků, který
dokázal, že lidé nedělají racionální
soudy a nepřijímají ekonomicky
nejvýhodnější řešení, i když si mylně
myslí, že ano. Vysvětloval, že lidé
často nevolí nejlepší řešení, jelikož
jsou náchylní chybám a selektivnímu
vnímání. To stálo v základech
pozdějšího rozvinutí behaviorální
ekonomie.
Jeho dlouholetým spolupracovníkem
byl Amos Tversky, se kterým
publikovali mnoho prací. Ve své řeči
při přebírání Nobelovy ceny vyzdvihl
spolupráci s Tverskym, když jejich
vztah nazval protikladnou spoluprací,
kdy odlišně myslící lidé pracují
společně na vzniku něčeho nového.
V 90. letech minulého století se
Kahneman opět ve svém výzkumu
o něco posunul. Začal se věnovat
výzkumu hedonismu, tj. tomu, co dělá
život lidé příjemným a jakým
způsobem o to usilují. Např. iluze
zaměření – když lidé uvažují o tom,
jaké důsledky může jejich rozhodnutí
přinést nebo jaké scénáře vývoje mají
před sebou. Lidé často, když posuzují
dopad nějakého faktoru na jejich
štěstí, mají tendenci tento faktor
zveličovat a např. očekávat, že po
přijetí rozhodnutí se jejich štěstí
o hodně zvýší. V realitě se však
nejčastěji úroveň jejich spokojenosti
rychle vrátí na úroveň z doby před
touto změnou. Pokusem dokázal
platnost svojí teorie, když se ptal
studentů z Kalifornie a Středozápadu
Spojených států, jestli jsou šťastní
a jestli si myslí, že lidé z druhé skupiny
jsou také šťastní. I když obě skupiny
vykazovaly stejnou úroveň
spokojenosti, lidé ze Středozápadu
USA si mysleli, že Kaliforňané jsou
pořád o hodně šťastnější, protože je
tam tak krásné počasí. Soustředili se
totiž hlavně na rozdíl v klimatu,
protože to byl hlavní viditelný mezi
těmito oblastmi. Počasí ale není pro
štěstí tak důležité jako jiné věci. Stejně
to platí pro otázky peněz a ekonomiky.
Také se věnoval otázce, jestli je
možné, aby burzovní makléři mohli
dlouhodobě a systémově vybírat
nejlepší akcie ke koupi a prodeji se
ziskem. Dokázal, že to není možné.
Nikdo totiž není o tolik chytřejší, aby si
udržel dlouhodobou výhodu oproti
ostatním. A kdyby to byla jen otázka
pečlivé analýzy, dělali by to všichni
a výhoda by se ztratila. Lidé by také
neměli při investicích uvažovat o tom,
kolik mohou vydělat, ale raději naopak
o tom, kolik si nesmí dovolit ztratit.
Ve své nejznámější knize, Thinking,
Fast and Slow, se autor věnuje
našemu rozhodování, které dělí na dvě
skupiny. Systém 1 je rychlé, intuitivní
a emoční myšlení, které se zabývá
rychlými a jednoduchými úkoly: chůze,
jednoduché počty apod. Systém 2 je
určen pro řešení složitých, logických
a čas vyžadujících úkolů, jak např.
násobení velkých čísel nebo volba
správné strategie. Kahneman píše, že
hodně chyb děláme, když složité
úkoly, vhodné pro Systém 2, řešíme
mylně Systémem 1, protože si
myslíme, že jsme racionální a zkušení
a tyto úkoly hravě vyřešíme. Lidé si
nejsou ochotni přiznat složitost,
protože by se v ní necítili dobře.
Kahneman také tvrdí, že často
zaměňujeme skutečnou zkušenost
s našimi vzpomínkami na minulou
zkušenost a subjektivní pocit, který
zatemňuje naše uvažování. V politice
a byznysu lidé rádi vidí rozhodného,
energicky vystupujícího člověka, který
je se vším hned hotový. Složitost jejich
problémů by ale ve skutečnosti
vyžadovala klidnou a pomalou
analýzu, což ovšem zase není
atraktivní pro média, která vytvářejí
mediální obraz toho člověka.
Kahneman radí, aby lidé v byznysu,
kteří mají přijmout nějaké důležité
rozhodnutí, zpomalili, dobře se vyspali
a ptali se nejméně empatických přátel,
co si o věci myslí. Ušetří se tak mnoha
zklamání kvůli přehnanému
sebevědomí, které se později ukáže
jako špatné.

9. Stránka 9
Červen 2013
Tomáš Hart byl obchodně-ekonomickým konzulem ČR v New Yorku v letech
2007-2011. Jako diplomat působil i pět let jako obchodně-ekonomický
tajemník na velvyslanectví ČR v Bělehradě (2005-2006). V období 2006-2007
pracoval jako poradce náměstka ministra průmyslu a obchodu, v období září
2011- duben 2012 byl poradcem generálního ředitele agentury CzechTrade.
Před nástupem do státní správy pracoval jako Marketing a Sales Manager
švédské společnosti GCE Autogen v Chotěboři. Od června 2012 je tajemníkem
ekonomické sekce ministerstva zahraničí.
Stanislav Beneš je obchodně-ekonomickým konzulem ČR v New Yorku od
srpna 2011. Jako ekonomický diplomat působil na generálním konzulátu ČR
v Ottavě a Sydney. Před odjezdem do New Yorku byl zástupcem ředitele
odboru dvoustranných ekonomických vztahů na ministerstvu zahraničí
v Praze. Před nástupem do státní správy pracoval v mezinárodním obchodě
s potravinami.
Americká
ekonomika
Červen 2013
Pro kontakt a komentáře
používejte email
hart.tomas@gmail.com