1. M a s a r yk o v a u n i v e r z i t a
Ekonomicko-správní fakulta
Studijní obor: Podniková ekonomika a management
ROLE ČÍNY V SOUČASNÉM MEZINÁRODNÍM OBCHODĚ (KOMODITNÍ A
TERITORIÁLNÍ STRUKTURA)
Seminární práce
Autor: Lenka Janošová
Brno, leden 2013

2. Anotace
Seminární práce ,,Role Číny v současném mezinárodním obchodě‘‘ se zabývá problematikou
vývoje zahraničního obchodu v Číně, komoditní strukturou vývozu a dovozu země, a také její
teritoriální strukturou. Čína již není pouze dovozcem levného textilu a hraček, ale
v posledních 20 letech prošla řadou reforem, které pomohly liberalizaci jejího obchodu. Práce
popisuje vývoj zahraničního obchodu v posledních letech i dopad finanční a hospodářské
krize. Dále je detailněji rozepsána komoditní a teritoriální struktura a její vývoj, včetně
konkrétního zastoupení jednotlivých zemí a zboží.
Klíčová slova
Čína, zahraniční obchod, komoditní struktura, teritoriální struktura
Argumentace
Toto téma jsem si vybrala z důvodu návaznosti na předmět Mezinárodní obchod, ve kterém se
zabýváme především statistickými výkazy dovozu a vývozu jednotlivých zemí, ale i dalšími
tématy. Čína je jedním z největších obchodních partnerů evropské unie, proto bylo zajímavé
sledovat její vývoj v čase, i dopad krize na její ekonomiku. Název práce jsem přizpůsobila
terminologii Světové obchodní organizaci (dále jen WTO), která sleduje v zahraničním
obchodě kromě celkových importů a exportů, hlavně komoditní a teritoriální strukturu.
2

3. Obsah
Úvod ........................................................................................................................................................ 4
1. Čína a mezinárodní obchod ............................................................................................................. 5
2. Komoditní struktura ........................................................................................................................ 6
3. Teritoriální struktura ....................................................................................................................... 8
Závěr ...................................................................................................................................................... 10
Zdroje .................................................................................................................................................... 11
Seznam obrázků .................................................................................................................................... 12
Seznam tabulek ..................................................................................................................................... 13
3

4. Úvod
Čínská ekonomika zažívá v posledních 30 letech neustálý ekonomický růst. Po zavedení
reforem v roce 1978, které měly liberalizovat tehdejší izolovanou ekonomiku a nastartovat
hospodářský růst, se v roce 2010 Číně částečně povedlo splnit cíl svých reforem-dostihnout
nejvýkonnější ekonomiky světa (myšleno ve smyslu absolutní výše HDP)- a předstihla
na druhém místě Japonsko. Pokud bude i v budoucnu růst v řádech desítek procent, očekává
Světová banka, že předstihne USA do roku 2025. Tato práce má za cíl popsat a graficky
znázornit vývoj zahraničního obchodu Číny v posledních letech a představit komoditní a
teritoriální strukturu za rok 2011.
4

5. 1. Čína a mezinárodní obchod
Nejdůležitější událostí v posledních deseti letech v oblasti mezinárodního obchodu se stal
vstup země do WTO v roce 2001. Díky nutnosti splnit přístupové závazky byla přijata změna
Zákona o zahraničním obchodě, která posílila harmonizaci čínského obchodního systému
s principy WTO zejména uvolněním zahraničně-obchodní regulace a zlepšením ochrany práv
duševního vlastnictví. 1
Obchod představuje téměř polovinu čínského HDP. Podle ekonomického průzkumu,
publikovaném organizací OECD v roce 2005, roste čínský export průměrně o 6% ročně
od spuštění liberalizačních reforem v roce 1978.2 Po dosažení rekordního obchodního
přebytku v roce 2006, se Čína stala hlavním světovým vývozcem a druhým největším
světovým dovozcem. Čínský vývoz stoupal až do poklesu v důsledku mezinárodní finanční
krize.
1
Zahraniční obchod země. In: Ministerstvo zahraničí ČR [online]. [cit. 2012-10-27]. Dostupné z:
http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/cina/ekonomika/zahranicni_obchod_zeme.html
2
Chinese trade. In: Economy watch [online]. 2010 [cit. 2012-10-27]. Dostupné z:
http://www.economywatch.com/international-trade/china.html
5

6. Obrázek č.1
Zdroj:Zpracováno podle Čínského národního statistického úřadu,
http://www.stats.gov.cn/english/statisticaldata/yearlydata/
2. Komoditní struktura
Pokud se nejprve zaměříme na postavení Číny ve světové komoditní struktuře, tak zjistíme, že
kromě exportu paliv a důlních produktů, zaujímá přední příčky v exportu i importu ve všech
třech sledovaných odvětví-tzn. obchod se zemědělskými produkty, průmyslovými výrobky i
importu paliv a důlních produktů. Na obrázku č. 2 můžeme vidět umístění Číny v exportu
zemědělských produktů na 4. místě ze sledovaných zemí (nebereme v potaz EU jako sdružení
několika států) a druhém místě v importu těchto produktů. Zajímavý je krizový rok 2009,
ve kterém Čína dosáhla nejmenšího meziročního úbytku ze všech sledovaných zemí.
Vysvětlit to můžeme zvýšenou poptávkou spotřebitelů, kteří v době krize preferují levnější
zemědělské produkty, čímž tlačí výrobce k minimalizaci nákladů na vstupní suroviny.
6

7. Obrázek č.2 Obchod se zemědělskými produkty
Zdroj: WTO. World commodity profiles 2011. 2012.
Na dalším obrázku můžeme sledovat jediné odvětví, v němž se Čína neumístila na prvních
místech mezi exportéry-paliva a důlní produkty. Čína má v důsledku rozvoje průmyslové
výroby problémy s celkově zvýšenou poptávkou po energiích, kterou nedokáže sama
uspokojit, proto figuruje na druhém místě v importu a naopak vyváží spíše minimálně. I
v poptávce po palivech se Čína projevila jako nejvíce odolná vůči krizi, s meziročním
úbytkem pouze 19%.
7

8. Obrázek č.3 Obchod s palivy a důlními produkty
Zdroj: WTO. World commodity profiles 2011. 2012.
3. Teritoriální struktura
Po vstupu do WTO, usiluje Čína pro povzbuzení ekonomického růstu o navázání dalších
obchodních styků prostřednictvím obchodních dohod o volném obchodu (FTA)
se zahraničními partnery. Do budoucna by Čína ráda uzavřela dohodu s Indií, Austrálií nebo
Jižní Koreou. V průběhu jsou také jednání o nové Dohodě o partnerské spolupráci (PCA)
s EU, která se ale nezabývá pouze obchodními vztahy.3
Následující tabulka zobrazuje údaje za celý rok 2011 pro nejdůležitější čínské obchodní
partnery a vybrané země (řazeno dle výše obratu).
Tabulka č.1 Zahraniční obchod Číny podle jednotlivých zemí v mld. USD
Obrat Vývoz Dovoz Saldo
EU 27 celkem 567,2 356,0 211,2 144,8
USA 446,7 324,5 122,2 202,3
ASEAN 362,9 170,1 192,8 -22,7
Japonsko 342,9 148,3 194,6 -46,3
Hongkong 281,5 268,0 15,5 252,5
3
IMF, Trade Statistics . 2004
8

9. Tabulka č.1 Zahraniční obchod Číny podle jednotlivých zemí v mld. USD
Obrat Vývoz Dovoz Saldo
Korejská republika 245,6 82,9 162,7 -79,8
Tchaj-wan 160,0 35,1 124,9 -89,8
Austrálie 116,6 33,9 82,7 -48,8
Brazílie 84,2 31,8 52,4 -20,6
Rusko 78,9 38,9 40,3 -1,4
Indie 73,9 50,5 23,4 27,1
Zdroj: Zahraniční obchod země-Čína
http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/cina/ekonomika/zahranicni_obchod_zeme.h
tml
Jak pozorujeme v tabulce, největšími obchodními partnery Číny jsou Evropská unie (Čína je
také druhým největším obchodním partnerem EU), USA a ASEAN. Největší kladné saldo má
Čína s USA a Evropskou unií (nepočítaje Hongkong). Hodnota vývozu do Hongkongu je také
vysoká, ale protože slouží jako přestupní stanice, přes níž proudí zboží do ostatních států,
bude skutečný tok zboží do USA a EU vyšší než uvedené údaje.
9

10. Závěr
Z Číny se stal díky liberalizačním reformám důležitý obchodní partner všech kontinentů.
Čínská ekonomika, na rozdíl ekonomik západních roste i v době krize, což otevírá dveře
západním producentům uspokojit narůstající čínskou poptávku v různých odvětvích. Nejvíce
dováženou komoditou je ropa a ostatní důlní produkty, které jsou potřeba pro budování
infrastruktury a pro zajištění dostatku energie nově budovaným průmyslovým výrobám.
V Číně už se nevyrábí jen snadno vyrobitelné produkty, jako oděvy a obuv, ale
se zlepšujícími se právními podmínkami, se stále více prosazuje i výroba sofistikovanějších
výrobků, i když vyzkoumaných v zahraničí. Nejvýznamnějším dovozcem i odbytištěm je EU,
se kterou se Čína snaží podepsat dohodu o spolupráci nejen v obchodní oblasti.
10

11. Zdroje
[1] ŽÍDEK, L. Dějiny světového hospodářství. 2. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. 397 s.
ISBN 978-80-7380-184-7.
Zdroj je důvěryhodný a odborně kvalitní, je uveden autor textu, autor textu je
erudovaný v oboru, text obsahuje odbornou terminologii, informace v textu jsou
přesné, objektivní
[2] Chinese trade. In: Economy watch [online]. 2010 [cit. 2012-10-27]. Dostupné z:
http://www.economywatch.com/international-trade/china.html
Zdroj obsahuje aktuální informace, text obsahuje odbornou terminologii, informace
v textu jsou přesné, objektivní, text je strukturován pomocí podnadpisů, odstavců
[3] National Bureau of Statistics of China. [online]. [cit. 2012-10-27]. Dostupné z:
http://www.stats.gov.cn/english
Zdroj obsahuje aktuální informace, text obsahuje odbornou terminologii, informace
v textu jsou přesné, objektivní, text je strukturován pomocí podnadpisů, odstavců
[4] Zahraniční obchod země. In: Ministerstvo zahraničí ČR [online]. [cit. 2012-10-27].
Dostupné z:
http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/cina/ekonomika/zahranicni_obchod
_zeme.html
Zdroj je důvěryhodný, obsahuje aktuální informace, text obsahuje odbornou
terminologii, informace v textu jsou přesné, objektivní, text je strukturován pomocí
podnadpisů, odstavců
[5] WTO. World commodity profiles 2011. 2012.
Zdroj je důvěryhodný a odborně kvalitní, obsahuje aktuální informace, text obsahuje
odbornou terminologii, informace v textu jsou přesné, objektivní
[6] IMF, Trade Statistics . 2004
Zdroj je důvěryhodný a odborně kvalitní, obsahuje aktuální informace, text obsahuje
odbornou terminologii, informace v textu jsou přesné, objektivní
11

12. Seznam obrázků
Obrázek č.1 Vývoj zahraničního obchodu Číny v roce 2011 v mil.USD ................................................... 6
Obrázek č.2 Obchod se zemědělskými produkty .................................................................................... 7
Obrázek č.3 Obchod s palivy a důlními produkty .................................................................................... 8
12

13. Seznam tabulek
Tabulka č.1 Zahraniční obchod Číny podle jednotlivých zemí v mld. USD .............................................. 8
13