1. Masarykova univerzita
Závěrečný úkol do kurzu Kurz práce
s informacemi
KPI11
Petr Boháč

2. Argumentace
Vybral jsem si toto téma především z důvodu, abych sám sobě ujasnil, co je vlastně zpráva za
žurnalistický žánr a které konkrétní vlastnosti jsou pro ni typické. Ačkoliv se toto téma
zabývá poměrně základní problematikou, pomáhá mi, jako studentovi prvního ročníku
žurnalistiky, postavit základy pro témata obšírnější a složitější. Nadpis jsem zvolil
konzervativní a jasně napovídající, o čem bude text pojednávat hlavně proto, že jde o odborný
text, navíc tvořený hlavně pro nováčky v oboru.
Anotace
Tento text se zabývá zprávou jako žurnalistickým žánrem. Zkomponováním pouček a výňatků
z odborných prací a publikací mediálních odborníků přibližuje zprávu jak v rovině obecné,
kdy definuje, co zpráva vlastně je a na základě jakých faktorů lze zprávu poznat, tak jde více
do hloubky a kategorizuje různé druhy zpráv. Práce v závěru rovněž obsahuje přehledné
shrnutí toho nejdůležitějšího, co lze v textu nalézt.
Klíčová slova
Zpráva, žurnalistika, médium, zpravodajství
Text
Zpráva jako žurnalistický žánr
Pokud nahlížíme na zpravodajská sdělení obecně, tak můžeme říct, že informují o aktuálních
událostech (Bartošek, 1997 str. 45). Zpráva1 je základní složkou jakéhokoliv zpravodajského
média prakticky již od počátků žurnalistiky. Je informací o „něčem, co se stalo nebo nestalo,
stane nebo nestane, nebo změně nějakého stavu.“ Fakta však pouze uvádí a shrnuje, jejich
komentování či analýza zprávě jako žurnalistickému žánru nepřísluší. Základní vlastnosti
zprávy můžeme charakterizovat jako „aktuálnost, novost, zajímavost, významnost“
a „správnost věcnou“ i „správnost v souvislostech“ (Osvaldová et al 2011, 22).
V Encyklopedii praktické žurnalistiky je k tomuto dodáváno, že „zpráva zachovává věcnost,
přesnost, úplnost, spolehlivost, včasnost a citovou neutrálnost.“ Tamtéž jsou druhy zprávy
rozčleněny: „denní zpráva“, „rozšířená zpráva“, „skládaná zpráva“, „dialogizovaná zpráva“
a „fleš“ (Osvaldová, a další, 1999 str. 213).
1
Podle J. Bartoška „zpráva odpovídá na otázky kdo, co, kdy, kde, jak (někdy i proč)“ (1997, 45).
2

3. Denní zpráva neboli denička obsahuje základní informace o aktuální události. Na
stránce většinou není umístěna samostatně, ale řadí se, spolu s dalšími deničkami, do
jednotlivých rubrik. Neobsahuje domicil2 a většinou se vyskytuje v er formě (Osvaldová et al
2011, 25). Denička může být různě modifikována. Může se jednat o noticku, což je drobná
zpráva (možno říci až poznámka) o nezásadních událostech, nebo o tzv. lokálku, která přináší
informace regionálního rázu (Osvaldová et al 2005, 26-27).
Rozšířená zpráva neboli „jednosloupek“ zodpovídá kromě čtyř základních
zpravodajských otázek (kdo, co, kdy, kde) rovněž otázky jak a proč. Součástí tohoto typu
zprávy již je titulek a bývá zalamována samostatně. „Je to nejběžněji a nejčastěji užívaná
podoba informace, která tvoří páteř zpravodajských stran novin a časopisů.“ Tematicky není
nikterak omezená: může se zabývat čímkoliv od lokální a zahraniční politiky, přes ekonomiku
a kulturu, až po informace lokální a sportovní. Rozšířenou zprávu lze považovat za poslední
stupeň zpravodajství, po ní už pak článek obsahuje prvky publicistiky. (Osvaldová et al 2005,
27).
Skládaná zpráva předkládá shrnutí více jednotlivých informací k jednomu tématu.
Vznikne souborný text, který obsahuje společný titulek jednotlivé mezititulky. Obsahuje
různé grafické prvky, fotografie, grafy apod. (Osvaldová et al 2005, 29).
Dialogizovaná zpráva (někdy též mikrointerview) je takový zpravodajský útvar, ve
kterém se střídají otázky s odpovědmi. Novinář odpovědi dotazovaného neparafrázuje, ale
uvádí je přímo do textu. Jedná se o menší množství dotazů na konkrétní téma. Kniha
Zpravodajství v médiích rovněž upozorňuje, že vynecháním otázek by vznikla denička či
jednosloupek. Hlavním pozitivem dialogizované zprávy je větší zajímavost sdělované
informace. Vyjma obsahového oživení obohacuje zpravodajskou část tiskoviny i graficky –
„zalomením nebo použitím fotografie zpovídaného“ (Osvaldová et al 2005, 29).
Fleš je odvozenina z anglického slova flash, které znamená blesk. Jedná se o první,
několikaslovnou agenturní zprávu o nějaké mimořádně důležité a velmi aktuální události. Jde
o událost natolik závažnou, že nelze čekat na s jejím uvedením až do doby, kdy bude známo
více informací. K takovéto zprávě se později noviny vrací a dovysvětlují jí nově nabytými,
ověřenými, fakty. Zpráva může postrádat titulek, ba co víc, někdy se tzv. headlinem může
sama stát. „Fleš je typická pro zpravodajství tiskových agentur“ (Osvaldová et al 2005, 27).
Co se kompozice týče, je pro zprávu typická tzv. obrácená pyramida. Tomáš
Trampota ve své publikaci Zpravodajství uvádí, že k použítí této formy dochází především
2
„Zeměpisné označení místa, v němž došlo k popisované události, anebo jiné místní označení, často oblasti
zpracování nebo odeslání zprávy“ (Osvaldová et al 2011, 29).
3

4. u tzv. hard news3 (Trampota, 2006). Jde o takovou formu zprávy, kdy se postupuje od
nejdůležitějšího k tomu nejméně podstatnému. To znamená, že ze všeho nejdřív jsou
odpovězeny základní a zásadní otázky a poté na řadu přichází uvedení do kontextu
a doplňující informace. Bartošek nabízí rozdělení do odstavců: první odstavec se má zabývat
„podstatou události“ a shrnovat obsah sdělení. Druhý odstavec představuje osobu, která je
s událostí spjatá a umožňuje ji reagovat.Třetí událost rozvíjí, a pak přichází na řadu opět
reakce zainteresované osoby. „Třetí a čtvrtý odstavec buď doplňují a rozvíjejí první a druhý,
anebo jsou ve vztahu k nim protikladné.“ Takovéto rozdělení dává editorovi4 možnost
přehazovat odstavce dle důležitosti, případně je zkracovat či uplně vynechat. Z kapacitních
důvodů se texty zkracují od posledních odstavců k těm počátečním (Bartošek, 1997 str. 53).
Seznam použité literatury
Bartošek, Jaroslav. 1997. Žurnalistika - Úvod do studia. Olomouc : FF UP, 1997. str. 45.
Osvaldová, Barbora a Halada, Jan. 1999. Encyklopedie praktické žurnalistiky. Praha : Libri, 1999.
Trampota, Tomáš. 2006. Zpravodajství. Praha : Portál, 2006.
3
„Hard news jsou události, které je z nějakého důvodu nutné aktuálně a okamžitě zpracovat a zařadit do zpráv“
(Trampota, 2006 str. 30).
4
„Redaktor odpovědný buď za celé číslo novin nebo za jednotlivé stránky“ (Osvaldová, a další, 1999 str. 54).
4

5. Vizualizace tématu
5