SlideShare una empresa de Scribd logo
1 de 33
VD. VEENA RAM PISAL
PG SCHOLAR
AYURVED SAMHITA SIDDHANT
अधारणीय वेग
न वेगान्धारयेद्धीमाञ्जातान्मूत्रपुरीषय ोः ।
न रेतस न वातस्य न छर्दयाोः क्षवथ नद च ॥३॥
न र्गारस्य न ज्रुम्भाया न वेगान्क्षुत्पपपासय ोः।
न बाष्पस्य न ननद्राया ननोःश्वासस्य श्रमेण च ॥४॥
च. सू. ७
वेगान्न धारयेर्वातववण्मूत्रक्षवतृट्क्क्षुधाम ।
 ननद्राकासश्रमश्वासजृम्भाश्रुच्छर्दीरेतसाम ॥१॥
अ. ह्र. सू. ४
सु.उ.५५ उर्दावतदप्रनतषेधमध्याय
उर्दावतद व्याख्या- उत ऊध्वं वातववण्मूत्रादर्दनाांआवतो
भ्रमणांयत्स्मन र गे स उर्दावतदोः
अधश्चध्वं च भावानाां प्रवृपतानाांस्वभावतोः ।
न वेगान्धारयेत प्राज्ञ वातार्दीनाां त्जजीववषुोः॥३॥
सु.उ.५५/३
चरक सुश्रुत वाग्भट
मूत्र वात वात
पुरीष पुरीष ववण
रेतस मूत्र मूत्र
वात जृम्भा क्षवथु
छदर्दद अश्रु तृष्णा
क्षवथु क्षवथु क्षुधा
उर्गार उर्गार ननद्रा
जृम्भा छदर्दद कास
क्षुधा शुक्र श्रमश्वास
वपपासा क्षुधा जृम्भा
बाष्प तृष्णा अश्रु
ननद्रा श्वास छदर्दद
श्वास ननद्रा रेतस
मूत्रावर धजन्य र ग
बत्स्तमेहनय ोः शूलां मूत्रकृ च्रां शशर रुजा ।
ववनाम वङ्क्क्षणानाहोः स्यात्ललङ्क्गां मूत्रननग्रहे ॥६॥ च.सू.७
चचककपसा-
स्वेर्दावगाहनाभ्यङ्क्गान सवपदषश्चावपीडकम ।
मूत्रे प्रनतहते कु यादत्पत्रववधां बत्स्तकमद च ॥७॥ च.सू. ७
अ.ह्रु.सू.४
अङ्क््भङ्क्गाश्मरीबत्स्तमेढ्रवांक्षणवेर्नाोः ॥५॥
मूत्रस्य र धापपूवे च प्राय र गास्तर्दौषधम ।
वपयदभ्यङ्क्गावगाहश्च स्वेर्दनां बत्स्तकमद च ॥६॥
मूत्रजेषु च पाने च प्रा्भक्तां शस्यते घृतम ॥७॥
जीणादत्न्तकां च पतमया मात्रया य जनार्वयम ।
अवपीडकमेतश्च सांज्ञज्ञतम
सु. उ. ५५
मूत्रस्य वेगेऽशभहते नरस्तु कृ च्रेण मूत्रां कु रुतेऽलपम ॥९॥
मेढ्रे गुर्दे वङ्क्क्षणबत्स्तमुष्कनाशभप्रर्देशेष्ववपथवाऽवप मूत्ध्नद ।
आनद्धबत्स्तश्च भवत्न्त तीव्ाोः शूलाश्च शूलैररव शभन्नमूतेोः॥१०॥
मूत्रवेगावरोधजन्य रोग
चरक सुश्रुत वाग्भट
बत्स्त मेहन शूल, कृ च्छेण मूत्रां अङ्क्गभ्हङ्क्ग
मूत्रकृ च्र, कु रुते अलपमलपम, अश्मरी
शशर रुजा, मेढ्र गुर्द वङ्क्क्षण बत्स्त मेढ्र
ववनाम बत्स्त मुष्क नाशभ वङ्क्क्षण वेर्दना
वङ्क्क्षणानाह मूत्ध्नद प्रर्देशी तीव् शूल
आनद्ध बत्स्त
चचककत्सा
चरक सुश्रुत वाग्भट
स्वेर्दन सौवचदल धत्रीफ़ल वनतद
अवगाहन स्वरस शसद्ध मर्यपान अभ्यङ्क्ग
अभ्यङ्क्ग अनेक य ग- अवगाहन
अवपीडक भध्रर्दाव्याददर्द य ग स्वेर्दन
त्रत्रववध बत्स्तकमद र्दुोःस्पशाददर्दय ग बत्स्तकमद
 पञ्चमूलीश्रृतक्षीरम अवपीडक
पुरीषवेगावरोधज रोग
च.सू. ७
पक्वाशयशशरोःशूलां वातवचोऽप्रवतदनम ।
वपत्ण्डक र्वेष्टनाध्मानां पुरीषे स्यार्ववधाररते ॥८॥
चचककपसा च. सू. ७
स्वेर्दाभ्यङ्क्गावगाहाश्च वतदय बत्स्तकमद च ।
दहतां प्रनतहते वचदस्यन्नपानां प्रमाचथ च ॥९॥
अ.हृ.सू.४
शकृ तोः वपत्ण्डक र्वेष्टप्रनतश्यायशशर रुजोः ।
ऊध्वदवायुोः परीकतो हृर्दयस्य पर धनम ॥४॥
मुखेन ववट्क्प्रवृत्पतश्च पूवोक्ताश्चामयाोः स्मृताोः ।
चचककपसा अ.हृ.सू.४
मूत्रवेगावर धज र गाच्या चचककपसे प्रमाणे.
वप्भ्यदङ्क्गावगाहश्च स्वेर्दनां बत्स्तकमद च ॥६॥
अन्नपानां च ववड्भेर्दी ववड्र ध पथेषु यक्ष्मसु ।
सु.उ.५५
आट पशूलौ पररकतदनञ्च सङ्क्गोः पुरीषस्य तथ र्दध्ववातोः ।
पुरीषमास्यार्दवप वा ननरेनत पुरीषवेगेऽशभहते नरस्य ॥८॥
पुरीषवेगावरोध जन्य रोग
चरक सुश्रुत वाग्भट
पक्वाशय आणण आट प,शूल वपत्ण्डक र्वेष्ट
शशरोःशूल पररकनतदका प्रनतश्याय
वातवचोऽप्रवतदन मलसङ्क्ग शशर रुजा
वपत्ण्डक र्वेष्टन उध्वदवात उध्वदवायु
आध्मान पुरीषमास्यार्दवप पररकनतदका
हृर्दयस्य पर धनम
मुखेन ववट्क्प्रवृत्पतश्च
चचककत्सा
चरक सुश्रुत वाग्भट
स्वर्दन आनाहर ग क्त ववचध वनतद
अभ्यङ्क्ग (फ़लवनतद आदर्द) अभ्यङ्क्ग
अवगाहन चरकानुसार- अवगाहन
वनतद वमन करवून वपप्पलयादर्द स्वेर्दन
बत्स्तकमद गण शसद्ध र्दीपनीय बत्स्तकमद
प्रमाचथ अन्नपान यवागू सेवन ववड्भेर्दी अन्नपान
शुक्रवेगावर धजन्य र ग
च.सू.७
मेढ्रे वृषणय ोः शूलमङ्क्गमर्दो हृदर्द व्यथा ।
भवेत प्रनतहते शुक्रे ववबद्धां मूत्रमेव च ॥१०॥
चचककपसा च.सू.७
तत्राऽभ्यङ्क्ग ऽवगाहश्च मदर्दरा चरणायुधा: ।
शाशलोः पय ननरुहश्च शस्त्रां मैथुनमेव च ॥११॥
अ.हृ.सू. ४
शुक्रापतपरवणां गुह्यवेर्दना श्वयथुर्जवदरोः ॥२०॥हृर्व्यथ
मुत्रसङ्क्गाङ्क््भङ्क्गवृर्ध्यश्मषण्ढताोः ।
चचककपसा अ.हृ.सू.४
ताम्रचूडसुराशाशलबस्पयभ्यङ्क्गावगाहनम ॥२१॥
बत्स्तशुवद्धकरै: शसद्धां भजेपक्षीरां वप्रयाोः त्स्त्रयाोः ।
सु.उ.५५
मूत्राशये पायूनन मुष्कय श्च श फ़ रुज मूत्रववननग्रहश्च ।
शुक्रश्मरी तपरवणां भवेर्वा ते ते ववकारा ववहते तु शुक्रे ॥१५॥
जेपक्षीरां वप्रयाोः त्स्त्रयाोः ।
शुक्रवेगावरोध जन्य रोग
चरक सुश्रुत वाग्भट
मेढ्र वृषण मुत्राशय पायु शुक्रापतपरवणां,
प्रर्देशी शूल, मुष्क प्रर्देशी श फ़ गुह्यवेर्दना,
अङ्क्गमर्दद, आणण रुजा, श्वयथु, र्जवर,
हृर्व्यथा, मूत्रववननग्रह, हृर्व्यथा,
ववबद्ध मूत्र शुक्राश्मरी, मूत्रसङ्क्ग,
शुक्राचे रवण अङ्क्गभङ्क्ग,
वृवद्ध,
अश्म,षण्ढता.
चचककत्सा
चरक सुश्रुत वाग्भट
अभ््ङ्क्ग, बत्स्तशुवद्धकर द्रव्य जसे ताम्रचूड,
अवगाहन, पञ्चतृण,ग खरु, सुरा,
मदर्दरापान, काकडी बी,कु ष्माण्ड बी, शाशल सेवन,
चरणायुधा, शसद्ध क्षीरपाक सेवन बत्स्त,
शाशल पय भ जन, करुन वप्रय अशा नारी अभ्यङ्क्ग,
ननरुह बत्स्त, स बत रमण करावे. अवगाहन,
मैथुन. बत्स्तशुवद्धकरैोः शसद्धां
भजेपक्षीरां,
वप्रय त्स्त्रयाांचे सेवन.
वातवगावरोध जन्य रोग
चरक सुश्रुत वाग्भट
ववण,मूत्र, आध्मान,शूल, गुलम,उर्दावतद,
वातसङ्क्ग, हृर्दय पर ध, रुक, क्लम,
आध्मान शशर रुजा,श्वास, वात मूत्र शकृ पसङ्क्ग,
वेर्दना, दहक्का,कास,प्रनतश्याय, दृष्टी अणण अत््नचा
क्लम, गलग्रह,बलास-वपपत नाश,
जठरे वातजश्चान्ये प्रसर,पुरीषां हृर्गर्दाोः
र गाोः मुखतोः ज्ञक्षपेर्वा.
चचककत्सा
चरक सुश्रुत वाग्भट
स्नेहन, प्रथम स्नेहन वनतद,
स्वेर्दन, करुन आस्थापन अभ्यङ्क्ग,
वातानुल मक, बत्स्त र्देणे अवगाहन,
अन्नपान, (ववशशष्ट रुपाने बत्स्तकमद.
वातानुल मक द्रव्याांनी साांचगतले आहे).
शसद्ध क्वथाचा बत्स्त.
 छर्दिवेगावरोध जन्य रोग
चरक सुश्रुत वाग्भट
कण्डू,क ठ, कु ष्ठ, ववसपद,क ठ,कु श्ठ,
अरुचच,व्यङ्क्ग, ववर्द्धमन्नम, नेत्रर ग,कण्डू,पाण्डु,
श थ,पाण्डु, अरुचच. र्जवर,कास,श्वास,
र्जवर,कु ष्ठ, हृललास,व्यङ्क्ग,
हृललास,वीसपद. श थ.
चचककत्सा
चरक सुश्रुत वाग्भट
भुक्पवा प्रच्छर्ददन, र्द षानुसार स्नेहन गण्डूष,
धूमपान, स्वेर्दन वमन ववरेचन धूमपान,
लङ्क्घन, करुन पश्चात लङ्क्घन,
रक्तम क्षण, यवक्षार आणण सैंधव रुक्षान्न,
रुक्षान्नपान, शमचश्रत तैल ककां वा व्यायाम,
व्यायाम, घृताने अभ्यङ्क्ग रक्तराव,
ववरेचन. करावे. ववरेचन,
सक्षारलवण तैल
अभ्यङ्क्ग.
क्षवथुवेगावरोध जन्य रोग
चरक सुश्रुत वाग्भट
मन्यास्तांभ, शशर,अज्ञक्ष,नासा र ग, शशरोःशूल,
शशरोःशूल, कण्ठ-आस्य पूणदपपव इत्न्द्रयर्दौबदलय,
अदर्ददत, आणण अतीव त र्द, मन्यास्तम्भ,
अधादवभेर्दक, कू जन,ककां वा अदर्ददत.
इत्न्द्रयर्दौबदलय. वायु ची अप्रवृत्पत.
चचककत्सा
चरक सुश्रुत वाग्भट
ऊध्वदजत्रु अभ्यङ्क्ग, तीक्ष्णाञ्जन अवपीडन, तीक्ष्ण धूमाञ्जन,
स्वेर्दन,धूमपान, तीक्ष्णगन्ध पशशङ्क्घनैोः, नावन,
नावन, वनतदप्रय ग, अकद ववल कन,
वातघ्न आहार, तीक्ष्णौषधप्रधमन, स्नेहन,स्वेर्दन.
भ जन पतर घृतपान. आदर्दपयरत्श्मशभोः
उद्गार वेगावरोधजन्य रोग
चरक सुश्रुत वाग्भट
दहक्का, घ र वानतक र ग- अरुचच,
श्वास, कम्प, कम्प,
अरुचच, दहक्का, हृर्दय-उर ववबन्ध,
कम्प, हृर्दय ववबन्ध. आध्मान,
हृर्दय-उर ववबन्ध. कास,
दहक्का.
चचककत्सा
चरक सुश्रुत वाग्भट
दहक्का प्रमाणे. धूम नस्य कवलग्रह दहक्का प्रमाणे
या क्रमाने स्नैदहक
धूमाचा प्रय ग करावा;
सौवचदलाचा प्रक्षेप आणण
बीजपूररस युक्त सुरा
पान.
जृम्भा वेगावरोध जन्य रोग
चरक सुश्रुत वाग्भट
ववनाम, मन्यास्तभ, क्षववत,
आक्षेपक, गलस्तम्भ, शशरोःशूल,
सांक च, सूयादवताददर्दक वातववकार, इांदद्रयर्दौबदलय,
सुत्प्त, कम्प-सुत्प्त आदर्द वातववकार, मन्यास्तांभ,
कम्प, कणद,मुख,नासा, अदर्ददत.
प्रवेपन. नेत्र याचे तीव् ववकार.
चचककत्सा
चरक सुश्रुत वग्भट
वातघ्नौषध पदहले स्नेहन नांतर वातघ्न उपचार
स्वेर्दन.
क्षुधा वेगावरोधजन्य रोग
चरक सुश्रुत वाग्भट
काश्यद तन्द्रा अङ्क्गभङ्क्ग,
र्दौबदलय अङ्क्गमर्दद अरुचच
वैवण्यद अरुचच ्लानन
अङ्क्गमर्दद ववभ्रम काश्यद
अरुचच कृ शता शूल
भ्रम भ्रम
चचककत्सा
चरक सुश्रुत वाग्भट
त्स्न्ध त्स्न्ध लघु
उष्ण उष्ण त्स्न्ध
लघु भ जन अलप भ जन उष्ण
अलप भ जन
तृष्णा वेगावरोधजन्य रोग
चरक सुश्रुत वाग्भट
कण्ठास्य श ष, कण्ठास्य श ष, श ष
बाचधयद श्रवणावर ध, अङ्क्गसार्द,
श्रम, हृर्दये व्यथा. बाचधयद,
अङ्क्गसार्द, सांम ह,
हृदर्द व्यथा. भ्रम,
हृर्गर्दा.
चचककत्सा
चरक सुश्रुत वाग्भट
शीत पचार, मन्थ, सवद शीत पचार.
तपदण. शीतल यवागू.
बाष्प वेगावरोधजन्य रोग
चरक सुश्रुत वाग्भट
प्रनतश्याय, शशर गुरुपव, पीनस,
अज्ञक्षर ग, नयनामय, अज्ञक्षशशर ववकार,
हृद्र ग, पीनस. हृद्रुक,
अरुचच, मन्यास्तम्भ,
भ्रम. अरुचच,
भ्रम,
गुलम.
चचककत्सा
चरक सुश्रुत वाग्भट
ननद्रा, स्नेहन स्वेर्दन करुन ननद्रा,
मर्य, अश्रुम क्षण कमद मर्यपान,
वप्रय कथा. करावे. वप्रय कथा.
निद्रा वेगावरोधजन्य रोग
चरक सुश्रुत वाग्भट
जृम्भा, जृम्भा, म ह,
अङ्क्गमर्दद, अङ्क्गमर्दद, मूधाद-अज्ञक्ष गौरव,
तन्द्रा, शशरोः-अज्ञक्ष जाड्य, आलस्य,
शशर र ग, तन्द्रा, जृम्भा,
अज्ञक्षगौरव अङ्क्गमर्दद.
चचककत्सा
चरक सुश्रुत वाग्भट
ननद्रा, ग र्दु्ध पान, ननद्रा,
सांवाहन. ननद्रा, सांवाहन.
वप्रय कथा.
श्वास वेगावरोधजन्य रोग
चरक सुश्रुत वाग्भट
गुलम, हृद्र ग, गुलम,
हृद्र ग, म ह, हृद्र ग,
सांम ह. गुलम. सांम ह.
चचककत्सा
चरक सुश्रुत वाग्भट
ववश्राम करणे, ववश्राम करुन ववश्राम करणे,
वातघ्न कक्रया. माांसरस सेवन वातघ्न कक्रया
करणे. करणे.
कास वेगावरोधजन्य रोग (वा.सू.४/१२)
श्वास,
अरुचच, हृर्दामयाोः,
श ष.
चचककत्सा
दहद्मावत चचककपसा.
धारणीय वेग
 च.सू.७
 इमाांस्तु धारयेर्वेगान दहताचथद प्रेपय चेह च ।
 साहसानामशस्तानाां मन वाक्कायकमदणाम ।
 ल भश कभयक्र धमानवेगान ववधारयेत ।
 नैलदर्जयेष्यादनतरागाणामशभध्यायाश्च बुवद्धमान ॥
 परुषस्यानतमात्रस्य सूचकस्यानृतस्य च ।
 वाक्यस्याकालयुक्तस्य धारयेर्वेगमुत्पथतम ॥
 र्देहप्रवृत्पतयाद काचचर्ववर्यते परपीडया।
 स्त्रीभ गस्तेयदहांसार्या तस्या वेगान ववधारयेत ॥
 अ.हृ.सू.४/२४
 धारयेपतु सर्दा वेगान दहतैषी प्रेपय चेह च ।
 ल भेष्यादर्वेषमापसयदरागार्दीनाां त्जतेत्न्द्रयोः ॥
च.सू.७
धारणीय वेग
मि वाणी शारीररक
ल भ, परुषस्यानतमात्रस्य, परपीडया,
श क, सूचकस्य, स्त्रीभ ग,
भय, अनृतस्य, स्तेय,
क्र ध, वाक्यस्याकालयुक्तस्य. दहांसा
ननलदर्जजा,
ईष्याद,
अनतरागाणाम,
अशभध्या.
 अ.हृ.सू.४
 ल भ,
 ईष्याद,
 र्वेष,
 मापसयद,
 राग.
धारणीय वग आणण सद्वृत्त
ल भ-र्दान
श क-सुमुख
क्र ध-क्षमावान
ईष्याद-हेतावीष्युदोः
अनतराग-वश्यापमा
अशभध्या-न वैरां र चयेत
सूचकस्य-नान्यरहस्यमागयेन
अनृतस्य-नानृतां ब्रूयात
वाक्यस्याकालयुक्तस्य-काले दहतशमतमधुराथदवार्दी
स्त्रीभ ग-नान्यत्स्त्रयमशभलषेन्नान्यचश्रयां
THANK YOU
 Dharniya vega (description of suppressible urges)
Dharniya means the one that is to be suppressed and vega means urge i.e. the urges natural or developed that need to
be suppressed by every living being are described in ayurveda as follows:
Suppressible urges of the mana (mind)
Lobha (greediness)
Shoka (depression)
Bhaya (cowardliness)
Krodh (anger)
Ahankar (ego)
Nirlajata (shamelessness)
Irshya (jealousy)
Suppressible urges of the sharir (body)
Par-pida (trouble others) or hinsa (violence in any form)
Par-Stree sambhog (to indulge in sexual intercourse other than one's wife)
Chori (theft)
Suppressible urge of the vaachan (tongue)
Atyant kathor vachan (unpleasing talks)
Anvrut (to tell lies)
Vakasya akalyut (untimely talk)
If an individual is able to suppress these urges it is possible for him to gain the pursharth chatusthya
 According to Sadavritta one should avoid the ten sins pertaining to the
body, speech and mind: Himsa (causing injury, torture etc.),
 Steya (stealing, robbing),
 Anyathakama (unlawful sex activity),
 Paisunya (abusive or harsh speech),
 Antra Vacana (scolding, speaking untruth),
 Sambhinna Alapa (speech causing dissent, separation, breaking of company),
 Vyapada (quarrel, intention of harming),
 Abhidya (jealousy, not tolerating good of others) and
 Drgviparyaya (finding fault, misunderstanding, faithlessness etc. with
scriptures, elders etc.)
 One should not engage himself in occupations which are devoid of the three
pursuits dharma (righteousness), artha, (wealth) and kama (pleasures). One
should carry on the occupation without going contrary to dharma and kama.

Más contenido relacionado

La actualidad más candente

Dr.Lavanya S.A - pathya kalpana
Dr.Lavanya S.A -  pathya kalpanaDr.Lavanya S.A -  pathya kalpana
Dr.Lavanya S.A - pathya kalpanaDr.Lavanya .S.A
 
Importance of abhyanga
Importance of abhyangaImportance of abhyanga
Importance of abhyangaSachin Bagali
 
Clinical Aspects of Vamana & its mode of action
Clinical Aspects of Vamana & its mode of actionClinical Aspects of Vamana & its mode of action
Clinical Aspects of Vamana & its mode of actionPanchakarma Sdmcahhassan
 
Yapana basti ,Yuktarata Basti & Siddha Basti
Yapana basti ,Yuktarata Basti & Siddha BastiYapana basti ,Yuktarata Basti & Siddha Basti
Yapana basti ,Yuktarata Basti & Siddha BastiAkshay Shetty
 
Nidana panchaka by Dr.Swatika
Nidana panchaka  by Dr.SwatikaNidana panchaka  by Dr.Swatika
Nidana panchaka by Dr.SwatikaDr.Swatika Sharma
 
Management of Pranavaha srotas Diseases “Ayurvedic Pulmonology”
Management of Pranavaha srotas Diseases “Ayurvedic Pulmonology”Management of Pranavaha srotas Diseases “Ayurvedic Pulmonology”
Management of Pranavaha srotas Diseases “Ayurvedic Pulmonology”Ayurmitra Dr.KSR Prasad
 
Chronological Development of Rasa Shastra
Chronological Development of Rasa ShastraChronological Development of Rasa Shastra
Chronological Development of Rasa Shastraijtsrd
 
Ritucharya final presentation
Ritucharya final presentationRitucharya final presentation
Ritucharya final presentationeayurveda
 
Dietetics in Ayurveda - Viruddha ahara
Dietetics in Ayurveda - Viruddha aharaDietetics in Ayurveda - Viruddha ahara
Dietetics in Ayurveda - Viruddha aharaDRKAMALALAKSHMI
 
Manas the ayurvedic and modern concept of human mind
Manas  the ayurvedic and modern concept of human mindManas  the ayurvedic and modern concept of human mind
Manas the ayurvedic and modern concept of human mindJAYAKRISHNAN K
 

La actualidad más candente (20)

Pandu Roga
Pandu RogaPandu Roga
Pandu Roga
 
Concept of shodhana
Concept of shodhanaConcept of shodhana
Concept of shodhana
 
Swedana Adhyaya
Swedana AdhyayaSwedana Adhyaya
Swedana Adhyaya
 
Kriyakala
Kriyakala  Kriyakala
Kriyakala
 
Dr.Lavanya S.A - pathya kalpana
Dr.Lavanya S.A -  pathya kalpanaDr.Lavanya S.A -  pathya kalpana
Dr.Lavanya S.A - pathya kalpana
 
Gradhrasi
GradhrasiGradhrasi
Gradhrasi
 
Importance of abhyanga
Importance of abhyangaImportance of abhyanga
Importance of abhyanga
 
Ajeerna
AjeernaAjeerna
Ajeerna
 
Dwividha Upakrama Ayurved treatment
Dwividha Upakrama  Ayurved treatmentDwividha Upakrama  Ayurved treatment
Dwividha Upakrama Ayurved treatment
 
Clinical Aspects of Vamana & its mode of action
Clinical Aspects of Vamana & its mode of actionClinical Aspects of Vamana & its mode of action
Clinical Aspects of Vamana & its mode of action
 
Yapana basti ,Yuktarata Basti & Siddha Basti
Yapana basti ,Yuktarata Basti & Siddha BastiYapana basti ,Yuktarata Basti & Siddha Basti
Yapana basti ,Yuktarata Basti & Siddha Basti
 
Vamana ppt dr .p.murali krishna
Vamana ppt  dr .p.murali krishnaVamana ppt  dr .p.murali krishna
Vamana ppt dr .p.murali krishna
 
Nidana panchaka by Dr.Swatika
Nidana panchaka  by Dr.SwatikaNidana panchaka  by Dr.Swatika
Nidana panchaka by Dr.Swatika
 
Management of Pranavaha srotas Diseases “Ayurvedic Pulmonology”
Management of Pranavaha srotas Diseases “Ayurvedic Pulmonology”Management of Pranavaha srotas Diseases “Ayurvedic Pulmonology”
Management of Pranavaha srotas Diseases “Ayurvedic Pulmonology”
 
Chronological Development of Rasa Shastra
Chronological Development of Rasa ShastraChronological Development of Rasa Shastra
Chronological Development of Rasa Shastra
 
Ppt aushadh sevana kala
Ppt aushadh sevana kalaPpt aushadh sevana kala
Ppt aushadh sevana kala
 
VyadhiKshamatva.pptx
VyadhiKshamatva.pptxVyadhiKshamatva.pptx
VyadhiKshamatva.pptx
 
Ritucharya final presentation
Ritucharya final presentationRitucharya final presentation
Ritucharya final presentation
 
Dietetics in Ayurveda - Viruddha ahara
Dietetics in Ayurveda - Viruddha aharaDietetics in Ayurveda - Viruddha ahara
Dietetics in Ayurveda - Viruddha ahara
 
Manas the ayurvedic and modern concept of human mind
Manas  the ayurvedic and modern concept of human mindManas  the ayurvedic and modern concept of human mind
Manas the ayurvedic and modern concept of human mind
 

Similar a Adharaniya vega

पंचकर्म सामान्य परिचय और उसका महत्व.pptx
पंचकर्म सामान्य परिचय और उसका महत्व.pptxपंचकर्म सामान्य परिचय और उसका महत्व.pptx
पंचकर्म सामान्य परिचय और उसका महत्व.pptxNAGESHRANJANE1
 
Asthishrunkhala = Cissus quadrangularis
Asthishrunkhala  = Cissus quadrangularisAsthishrunkhala  = Cissus quadrangularis
Asthishrunkhala = Cissus quadrangularisPrajkta Abnave
 
How to do ustrasana (camel pose) and what are its benefits
How to do ustrasana (camel pose) and what are its benefitsHow to do ustrasana (camel pose) and what are its benefits
How to do ustrasana (camel pose) and what are its benefitsShivartha
 
Sodhana in swasa kasa.pptx
Sodhana in swasa kasa.pptxSodhana in swasa kasa.pptx
Sodhana in swasa kasa.pptxe-MAP
 
Chikitsa siddhnt and management of mans evam medo vaha strotas
Chikitsa siddhnt and management of mans evam medo vaha strotasChikitsa siddhnt and management of mans evam medo vaha strotas
Chikitsa siddhnt and management of mans evam medo vaha strotas7412849473
 
Satsang suman
Satsang sumanSatsang suman
Satsang sumangurusewa
 
Rajyakshma by dr hari sharan aryal
Rajyakshma by dr hari sharan aryalRajyakshma by dr hari sharan aryal
Rajyakshma by dr hari sharan aryalHari Aryal
 
How to do ardha matsyendrasana (half spinal twist pose) and what are its bene...
How to do ardha matsyendrasana (half spinal twist pose) and what are its bene...How to do ardha matsyendrasana (half spinal twist pose) and what are its bene...
How to do ardha matsyendrasana (half spinal twist pose) and what are its bene...Shivartha
 
Madya barga, Astanga hridaya, BAMS 1ST YEAR
Madya barga, Astanga hridaya, BAMS 1ST YEARMadya barga, Astanga hridaya, BAMS 1ST YEAR
Madya barga, Astanga hridaya, BAMS 1ST YEARSmrutirekhaMishra4
 
Ashish makwana गृध्रसी^J अष्टविध परीक्षा.pptx
Ashish makwana गृध्रसी^J अष्टविध परीक्षा.pptxAshish makwana गृध्रसी^J अष्टविध परीक्षा.pptx
Ashish makwana गृध्रसी^J अष्टविध परीक्षा.pptxPrashantRaikwar4
 
Darshan Margna
Darshan MargnaDarshan Margna
Darshan MargnaJainkosh
 
Sharangdhar samhita (review)
Sharangdhar samhita (review)Sharangdhar samhita (review)
Sharangdhar samhita (review)SangeetaIndoria
 

Similar a Adharaniya vega (20)

Jwara vivechana
Jwara vivechanaJwara vivechana
Jwara vivechana
 
Yonivyapd chikitsa ch chi
Yonivyapd chikitsa ch chiYonivyapd chikitsa ch chi
Yonivyapd chikitsa ch chi
 
Hikka shwas
Hikka shwasHikka shwas
Hikka shwas
 
पंचकर्म सामान्य परिचय और उसका महत्व.pptx
पंचकर्म सामान्य परिचय और उसका महत्व.pptxपंचकर्म सामान्य परिचय और उसका महत्व.pptx
पंचकर्म सामान्य परिचय और उसका महत्व.pptx
 
Rajayakshma chikitsa - Charak Samhita
Rajayakshma chikitsa - Charak SamhitaRajayakshma chikitsa - Charak Samhita
Rajayakshma chikitsa - Charak Samhita
 
Asthishrunkhala = Cissus quadrangularis
Asthishrunkhala  = Cissus quadrangularisAsthishrunkhala  = Cissus quadrangularis
Asthishrunkhala = Cissus quadrangularis
 
How to do ustrasana (camel pose) and what are its benefits
How to do ustrasana (camel pose) and what are its benefitsHow to do ustrasana (camel pose) and what are its benefits
How to do ustrasana (camel pose) and what are its benefits
 
Sodhana in swasa kasa.pptx
Sodhana in swasa kasa.pptxSodhana in swasa kasa.pptx
Sodhana in swasa kasa.pptx
 
Chikitsa siddhnt and management of mans evam medo vaha strotas
Chikitsa siddhnt and management of mans evam medo vaha strotasChikitsa siddhnt and management of mans evam medo vaha strotas
Chikitsa siddhnt and management of mans evam medo vaha strotas
 
Satsang suman
Satsang sumanSatsang suman
Satsang suman
 
Rajyakshma by dr hari sharan aryal
Rajyakshma by dr hari sharan aryalRajyakshma by dr hari sharan aryal
Rajyakshma by dr hari sharan aryal
 
How to do ardha matsyendrasana (half spinal twist pose) and what are its bene...
How to do ardha matsyendrasana (half spinal twist pose) and what are its bene...How to do ardha matsyendrasana (half spinal twist pose) and what are its bene...
How to do ardha matsyendrasana (half spinal twist pose) and what are its bene...
 
Kas chikitsa
Kas chikitsaKas chikitsa
Kas chikitsa
 
Madya barga, Astanga hridaya, BAMS 1ST YEAR
Madya barga, Astanga hridaya, BAMS 1ST YEARMadya barga, Astanga hridaya, BAMS 1ST YEAR
Madya barga, Astanga hridaya, BAMS 1ST YEAR
 
Ashish makwana गृध्रसी^J अष्टविध परीक्षा.pptx
Ashish makwana गृध्रसी^J अष्टविध परीक्षा.pptxAshish makwana गृध्रसी^J अष्टविध परीक्षा.pptx
Ashish makwana गृध्रसी^J अष्टविध परीक्षा.pptx
 
Arogyanidhi
ArogyanidhiArogyanidhi
Arogyanidhi
 
Darshan Margna
Darshan MargnaDarshan Margna
Darshan Margna
 
Qualitative utility of ghrat tail vasa majja
Qualitative utility of ghrat tail vasa majjaQualitative utility of ghrat tail vasa majja
Qualitative utility of ghrat tail vasa majja
 
Qualitative utility of ghrat tail vasa majja
Qualitative utility of ghrat tail vasa majjaQualitative utility of ghrat tail vasa majja
Qualitative utility of ghrat tail vasa majja
 
Sharangdhar samhita (review)
Sharangdhar samhita (review)Sharangdhar samhita (review)
Sharangdhar samhita (review)
 

Más de Aaptashri Ayurved & Panchakarma Clinic,Pune

Más de Aaptashri Ayurved & Panchakarma Clinic,Pune (20)

Hybridization & mahapralaya
Hybridization & mahapralayaHybridization & mahapralaya
Hybridization & mahapralaya
 
Chavanprash Nirman - Dr saurabh kadam)
Chavanprash Nirman - Dr saurabh kadam)Chavanprash Nirman - Dr saurabh kadam)
Chavanprash Nirman - Dr saurabh kadam)
 
MCQ POINT - 1 PG CET Ayurveda
MCQ POINT - 1 PG CET AyurvedaMCQ POINT - 1 PG CET Ayurveda
MCQ POINT - 1 PG CET Ayurveda
 
Sushruta Sharir Sthansa - PG CET Ayurveda
Sushruta Sharir Sthansa - PG CET AyurvedaSushruta Sharir Sthansa - PG CET Ayurveda
Sushruta Sharir Sthansa - PG CET Ayurveda
 
Sharangdhar Samhita - PG CET Ayurveda
Sharangdhar Samhita - PG CET AyurvedaSharangdhar Samhita - PG CET Ayurveda
Sharangdhar Samhita - PG CET Ayurveda
 
Kashyap Samhita -PG CET Ayurveda
Kashyap Samhita -PG CET AyurvedaKashyap Samhita -PG CET Ayurveda
Kashyap Samhita -PG CET Ayurveda
 
Charak Samhita - Shariir,Nidan,Indriya,Viman - PG CET Ayurveda
Charak Samhita - Shariir,Nidan,Indriya,Viman - PG CET AyurvedaCharak Samhita - Shariir,Nidan,Indriya,Viman - PG CET Ayurveda
Charak Samhita - Shariir,Nidan,Indriya,Viman - PG CET Ayurveda
 
Strirog prasuti Tantra 2 PG CET Ayurveda
Strirog prasuti Tantra 2 PG CET AyurvedaStrirog prasuti Tantra 2 PG CET Ayurveda
Strirog prasuti Tantra 2 PG CET Ayurveda
 
Strirog prasuti Tantra 1 PG CET Ayurveda
Strirog prasuti Tantra 1 PG CET AyurvedaStrirog prasuti Tantra 1 PG CET Ayurveda
Strirog prasuti Tantra 1 PG CET Ayurveda
 
Stanya Balgraha - PG CET Ayurveda
Stanya  Balgraha - PG CET AyurvedaStanya  Balgraha - PG CET Ayurveda
Stanya Balgraha - PG CET Ayurveda
 
Shalakya MukhaRoga - PG CET Ayurveda
Shalakya MukhaRoga - PG CET AyurvedaShalakya MukhaRoga - PG CET Ayurveda
Shalakya MukhaRoga - PG CET Ayurveda
 
KC Vatvyadhi -2 PG CET Ayurveda
KC Vatvyadhi -2 PG CET AyurvedaKC Vatvyadhi -2 PG CET Ayurveda
KC Vatvyadhi -2 PG CET Ayurveda
 
KC Vatavyadhi 1 - PG CET Ayurveda
KC Vatavyadhi 1 - PG CET AyurvedaKC Vatavyadhi 1 - PG CET Ayurveda
KC Vatavyadhi 1 - PG CET Ayurveda
 
Kayachikitsa Panchkarma - PG CET Ayurveda
Kayachikitsa Panchkarma - PG CET AyurvedaKayachikitsa Panchkarma - PG CET Ayurveda
Kayachikitsa Panchkarma - PG CET Ayurveda
 
Balrog - 1 PG CET Ayurveda
Balrog - 1 PG CET AyurvedaBalrog - 1 PG CET Ayurveda
Balrog - 1 PG CET Ayurveda
 
Swasthavritta -2 PG CET Ayurveda
Swasthavritta -2 PG CET AyurvedaSwasthavritta -2 PG CET Ayurveda
Swasthavritta -2 PG CET Ayurveda
 
Rognidan - PG CET Ayurveda
Rognidan - PG CET AyurvedaRognidan - PG CET Ayurveda
Rognidan - PG CET Ayurveda
 
Rasa shastra - PG CET Ayurveda
Rasa shastra - PG CET AyurvedaRasa shastra - PG CET Ayurveda
Rasa shastra - PG CET Ayurveda
 
Guidelines for insurance coverage to ayurvedic treatment
Guidelines for insurance coverage to ayurvedic treatmentGuidelines for insurance coverage to ayurvedic treatment
Guidelines for insurance coverage to ayurvedic treatment
 
Swasthavrutta Psm PG CET Ayurveda
Swasthavrutta Psm PG CET AyurvedaSwasthavrutta Psm PG CET Ayurveda
Swasthavrutta Psm PG CET Ayurveda
 

Adharaniya vega

  • 1. VD. VEENA RAM PISAL PG SCHOLAR AYURVED SAMHITA SIDDHANT
  • 2. अधारणीय वेग न वेगान्धारयेद्धीमाञ्जातान्मूत्रपुरीषय ोः । न रेतस न वातस्य न छर्दयाोः क्षवथ नद च ॥३॥ न र्गारस्य न ज्रुम्भाया न वेगान्क्षुत्पपपासय ोः। न बाष्पस्य न ननद्राया ननोःश्वासस्य श्रमेण च ॥४॥ च. सू. ७ वेगान्न धारयेर्वातववण्मूत्रक्षवतृट्क्क्षुधाम ।  ननद्राकासश्रमश्वासजृम्भाश्रुच्छर्दीरेतसाम ॥१॥ अ. ह्र. सू. ४
  • 3. सु.उ.५५ उर्दावतदप्रनतषेधमध्याय उर्दावतद व्याख्या- उत ऊध्वं वातववण्मूत्रादर्दनाांआवतो भ्रमणांयत्स्मन र गे स उर्दावतदोः अधश्चध्वं च भावानाां प्रवृपतानाांस्वभावतोः । न वेगान्धारयेत प्राज्ञ वातार्दीनाां त्जजीववषुोः॥३॥ सु.उ.५५/३
  • 4. चरक सुश्रुत वाग्भट मूत्र वात वात पुरीष पुरीष ववण रेतस मूत्र मूत्र वात जृम्भा क्षवथु छदर्दद अश्रु तृष्णा क्षवथु क्षवथु क्षुधा उर्गार उर्गार ननद्रा जृम्भा छदर्दद कास क्षुधा शुक्र श्रमश्वास वपपासा क्षुधा जृम्भा बाष्प तृष्णा अश्रु ननद्रा श्वास छदर्दद श्वास ननद्रा रेतस
  • 5. मूत्रावर धजन्य र ग बत्स्तमेहनय ोः शूलां मूत्रकृ च्रां शशर रुजा । ववनाम वङ्क्क्षणानाहोः स्यात्ललङ्क्गां मूत्रननग्रहे ॥६॥ च.सू.७ चचककपसा- स्वेर्दावगाहनाभ्यङ्क्गान सवपदषश्चावपीडकम । मूत्रे प्रनतहते कु यादत्पत्रववधां बत्स्तकमद च ॥७॥ च.सू. ७
  • 6. अ.ह्रु.सू.४ अङ्क््भङ्क्गाश्मरीबत्स्तमेढ्रवांक्षणवेर्नाोः ॥५॥ मूत्रस्य र धापपूवे च प्राय र गास्तर्दौषधम । वपयदभ्यङ्क्गावगाहश्च स्वेर्दनां बत्स्तकमद च ॥६॥ मूत्रजेषु च पाने च प्रा्भक्तां शस्यते घृतम ॥७॥ जीणादत्न्तकां च पतमया मात्रया य जनार्वयम । अवपीडकमेतश्च सांज्ञज्ञतम सु. उ. ५५ मूत्रस्य वेगेऽशभहते नरस्तु कृ च्रेण मूत्रां कु रुतेऽलपम ॥९॥ मेढ्रे गुर्दे वङ्क्क्षणबत्स्तमुष्कनाशभप्रर्देशेष्ववपथवाऽवप मूत्ध्नद । आनद्धबत्स्तश्च भवत्न्त तीव्ाोः शूलाश्च शूलैररव शभन्नमूतेोः॥१०॥
  • 7. मूत्रवेगावरोधजन्य रोग चरक सुश्रुत वाग्भट बत्स्त मेहन शूल, कृ च्छेण मूत्रां अङ्क्गभ्हङ्क्ग मूत्रकृ च्र, कु रुते अलपमलपम, अश्मरी शशर रुजा, मेढ्र गुर्द वङ्क्क्षण बत्स्त मेढ्र ववनाम बत्स्त मुष्क नाशभ वङ्क्क्षण वेर्दना वङ्क्क्षणानाह मूत्ध्नद प्रर्देशी तीव् शूल आनद्ध बत्स्त चचककत्सा चरक सुश्रुत वाग्भट स्वेर्दन सौवचदल धत्रीफ़ल वनतद अवगाहन स्वरस शसद्ध मर्यपान अभ्यङ्क्ग अभ्यङ्क्ग अनेक य ग- अवगाहन अवपीडक भध्रर्दाव्याददर्द य ग स्वेर्दन त्रत्रववध बत्स्तकमद र्दुोःस्पशाददर्दय ग बत्स्तकमद  पञ्चमूलीश्रृतक्षीरम अवपीडक
  • 8. पुरीषवेगावरोधज रोग च.सू. ७ पक्वाशयशशरोःशूलां वातवचोऽप्रवतदनम । वपत्ण्डक र्वेष्टनाध्मानां पुरीषे स्यार्ववधाररते ॥८॥ चचककपसा च. सू. ७ स्वेर्दाभ्यङ्क्गावगाहाश्च वतदय बत्स्तकमद च । दहतां प्रनतहते वचदस्यन्नपानां प्रमाचथ च ॥९॥
  • 9. अ.हृ.सू.४ शकृ तोः वपत्ण्डक र्वेष्टप्रनतश्यायशशर रुजोः । ऊध्वदवायुोः परीकतो हृर्दयस्य पर धनम ॥४॥ मुखेन ववट्क्प्रवृत्पतश्च पूवोक्ताश्चामयाोः स्मृताोः । चचककपसा अ.हृ.सू.४ मूत्रवेगावर धज र गाच्या चचककपसे प्रमाणे. वप्भ्यदङ्क्गावगाहश्च स्वेर्दनां बत्स्तकमद च ॥६॥ अन्नपानां च ववड्भेर्दी ववड्र ध पथेषु यक्ष्मसु । सु.उ.५५ आट पशूलौ पररकतदनञ्च सङ्क्गोः पुरीषस्य तथ र्दध्ववातोः । पुरीषमास्यार्दवप वा ननरेनत पुरीषवेगेऽशभहते नरस्य ॥८॥
  • 10. पुरीषवेगावरोध जन्य रोग चरक सुश्रुत वाग्भट पक्वाशय आणण आट प,शूल वपत्ण्डक र्वेष्ट शशरोःशूल पररकनतदका प्रनतश्याय वातवचोऽप्रवतदन मलसङ्क्ग शशर रुजा वपत्ण्डक र्वेष्टन उध्वदवात उध्वदवायु आध्मान पुरीषमास्यार्दवप पररकनतदका हृर्दयस्य पर धनम मुखेन ववट्क्प्रवृत्पतश्च चचककत्सा चरक सुश्रुत वाग्भट स्वर्दन आनाहर ग क्त ववचध वनतद अभ्यङ्क्ग (फ़लवनतद आदर्द) अभ्यङ्क्ग अवगाहन चरकानुसार- अवगाहन वनतद वमन करवून वपप्पलयादर्द स्वेर्दन बत्स्तकमद गण शसद्ध र्दीपनीय बत्स्तकमद प्रमाचथ अन्नपान यवागू सेवन ववड्भेर्दी अन्नपान
  • 11. शुक्रवेगावर धजन्य र ग च.सू.७ मेढ्रे वृषणय ोः शूलमङ्क्गमर्दो हृदर्द व्यथा । भवेत प्रनतहते शुक्रे ववबद्धां मूत्रमेव च ॥१०॥ चचककपसा च.सू.७ तत्राऽभ्यङ्क्ग ऽवगाहश्च मदर्दरा चरणायुधा: । शाशलोः पय ननरुहश्च शस्त्रां मैथुनमेव च ॥११॥
  • 12. अ.हृ.सू. ४ शुक्रापतपरवणां गुह्यवेर्दना श्वयथुर्जवदरोः ॥२०॥हृर्व्यथ मुत्रसङ्क्गाङ्क््भङ्क्गवृर्ध्यश्मषण्ढताोः । चचककपसा अ.हृ.सू.४ ताम्रचूडसुराशाशलबस्पयभ्यङ्क्गावगाहनम ॥२१॥ बत्स्तशुवद्धकरै: शसद्धां भजेपक्षीरां वप्रयाोः त्स्त्रयाोः । सु.उ.५५ मूत्राशये पायूनन मुष्कय श्च श फ़ रुज मूत्रववननग्रहश्च । शुक्रश्मरी तपरवणां भवेर्वा ते ते ववकारा ववहते तु शुक्रे ॥१५॥ जेपक्षीरां वप्रयाोः त्स्त्रयाोः ।
  • 13. शुक्रवेगावरोध जन्य रोग चरक सुश्रुत वाग्भट मेढ्र वृषण मुत्राशय पायु शुक्रापतपरवणां, प्रर्देशी शूल, मुष्क प्रर्देशी श फ़ गुह्यवेर्दना, अङ्क्गमर्दद, आणण रुजा, श्वयथु, र्जवर, हृर्व्यथा, मूत्रववननग्रह, हृर्व्यथा, ववबद्ध मूत्र शुक्राश्मरी, मूत्रसङ्क्ग, शुक्राचे रवण अङ्क्गभङ्क्ग, वृवद्ध, अश्म,षण्ढता. चचककत्सा चरक सुश्रुत वाग्भट अभ््ङ्क्ग, बत्स्तशुवद्धकर द्रव्य जसे ताम्रचूड, अवगाहन, पञ्चतृण,ग खरु, सुरा, मदर्दरापान, काकडी बी,कु ष्माण्ड बी, शाशल सेवन, चरणायुधा, शसद्ध क्षीरपाक सेवन बत्स्त, शाशल पय भ जन, करुन वप्रय अशा नारी अभ्यङ्क्ग, ननरुह बत्स्त, स बत रमण करावे. अवगाहन, मैथुन. बत्स्तशुवद्धकरैोः शसद्धां भजेपक्षीरां, वप्रय त्स्त्रयाांचे सेवन.
  • 14. वातवगावरोध जन्य रोग चरक सुश्रुत वाग्भट ववण,मूत्र, आध्मान,शूल, गुलम,उर्दावतद, वातसङ्क्ग, हृर्दय पर ध, रुक, क्लम, आध्मान शशर रुजा,श्वास, वात मूत्र शकृ पसङ्क्ग, वेर्दना, दहक्का,कास,प्रनतश्याय, दृष्टी अणण अत््नचा क्लम, गलग्रह,बलास-वपपत नाश, जठरे वातजश्चान्ये प्रसर,पुरीषां हृर्गर्दाोः र गाोः मुखतोः ज्ञक्षपेर्वा. चचककत्सा चरक सुश्रुत वाग्भट स्नेहन, प्रथम स्नेहन वनतद, स्वेर्दन, करुन आस्थापन अभ्यङ्क्ग, वातानुल मक, बत्स्त र्देणे अवगाहन, अन्नपान, (ववशशष्ट रुपाने बत्स्तकमद. वातानुल मक द्रव्याांनी साांचगतले आहे). शसद्ध क्वथाचा बत्स्त.
  • 15.  छर्दिवेगावरोध जन्य रोग चरक सुश्रुत वाग्भट कण्डू,क ठ, कु ष्ठ, ववसपद,क ठ,कु श्ठ, अरुचच,व्यङ्क्ग, ववर्द्धमन्नम, नेत्रर ग,कण्डू,पाण्डु, श थ,पाण्डु, अरुचच. र्जवर,कास,श्वास, र्जवर,कु ष्ठ, हृललास,व्यङ्क्ग, हृललास,वीसपद. श थ. चचककत्सा चरक सुश्रुत वाग्भट भुक्पवा प्रच्छर्ददन, र्द षानुसार स्नेहन गण्डूष, धूमपान, स्वेर्दन वमन ववरेचन धूमपान, लङ्क्घन, करुन पश्चात लङ्क्घन, रक्तम क्षण, यवक्षार आणण सैंधव रुक्षान्न, रुक्षान्नपान, शमचश्रत तैल ककां वा व्यायाम, व्यायाम, घृताने अभ्यङ्क्ग रक्तराव, ववरेचन. करावे. ववरेचन, सक्षारलवण तैल अभ्यङ्क्ग.
  • 16. क्षवथुवेगावरोध जन्य रोग चरक सुश्रुत वाग्भट मन्यास्तांभ, शशर,अज्ञक्ष,नासा र ग, शशरोःशूल, शशरोःशूल, कण्ठ-आस्य पूणदपपव इत्न्द्रयर्दौबदलय, अदर्ददत, आणण अतीव त र्द, मन्यास्तम्भ, अधादवभेर्दक, कू जन,ककां वा अदर्ददत. इत्न्द्रयर्दौबदलय. वायु ची अप्रवृत्पत. चचककत्सा चरक सुश्रुत वाग्भट ऊध्वदजत्रु अभ्यङ्क्ग, तीक्ष्णाञ्जन अवपीडन, तीक्ष्ण धूमाञ्जन, स्वेर्दन,धूमपान, तीक्ष्णगन्ध पशशङ्क्घनैोः, नावन, नावन, वनतदप्रय ग, अकद ववल कन, वातघ्न आहार, तीक्ष्णौषधप्रधमन, स्नेहन,स्वेर्दन. भ जन पतर घृतपान. आदर्दपयरत्श्मशभोः
  • 17. उद्गार वेगावरोधजन्य रोग चरक सुश्रुत वाग्भट दहक्का, घ र वानतक र ग- अरुचच, श्वास, कम्प, कम्प, अरुचच, दहक्का, हृर्दय-उर ववबन्ध, कम्प, हृर्दय ववबन्ध. आध्मान, हृर्दय-उर ववबन्ध. कास, दहक्का. चचककत्सा चरक सुश्रुत वाग्भट दहक्का प्रमाणे. धूम नस्य कवलग्रह दहक्का प्रमाणे या क्रमाने स्नैदहक धूमाचा प्रय ग करावा; सौवचदलाचा प्रक्षेप आणण बीजपूररस युक्त सुरा पान.
  • 18. जृम्भा वेगावरोध जन्य रोग चरक सुश्रुत वाग्भट ववनाम, मन्यास्तभ, क्षववत, आक्षेपक, गलस्तम्भ, शशरोःशूल, सांक च, सूयादवताददर्दक वातववकार, इांदद्रयर्दौबदलय, सुत्प्त, कम्प-सुत्प्त आदर्द वातववकार, मन्यास्तांभ, कम्प, कणद,मुख,नासा, अदर्ददत. प्रवेपन. नेत्र याचे तीव् ववकार. चचककत्सा चरक सुश्रुत वग्भट वातघ्नौषध पदहले स्नेहन नांतर वातघ्न उपचार स्वेर्दन.
  • 19. क्षुधा वेगावरोधजन्य रोग चरक सुश्रुत वाग्भट काश्यद तन्द्रा अङ्क्गभङ्क्ग, र्दौबदलय अङ्क्गमर्दद अरुचच वैवण्यद अरुचच ्लानन अङ्क्गमर्दद ववभ्रम काश्यद अरुचच कृ शता शूल भ्रम भ्रम चचककत्सा चरक सुश्रुत वाग्भट त्स्न्ध त्स्न्ध लघु उष्ण उष्ण त्स्न्ध लघु भ जन अलप भ जन उष्ण अलप भ जन
  • 20. तृष्णा वेगावरोधजन्य रोग चरक सुश्रुत वाग्भट कण्ठास्य श ष, कण्ठास्य श ष, श ष बाचधयद श्रवणावर ध, अङ्क्गसार्द, श्रम, हृर्दये व्यथा. बाचधयद, अङ्क्गसार्द, सांम ह, हृदर्द व्यथा. भ्रम, हृर्गर्दा. चचककत्सा चरक सुश्रुत वाग्भट शीत पचार, मन्थ, सवद शीत पचार. तपदण. शीतल यवागू.
  • 21. बाष्प वेगावरोधजन्य रोग चरक सुश्रुत वाग्भट प्रनतश्याय, शशर गुरुपव, पीनस, अज्ञक्षर ग, नयनामय, अज्ञक्षशशर ववकार, हृद्र ग, पीनस. हृद्रुक, अरुचच, मन्यास्तम्भ, भ्रम. अरुचच, भ्रम, गुलम. चचककत्सा चरक सुश्रुत वाग्भट ननद्रा, स्नेहन स्वेर्दन करुन ननद्रा, मर्य, अश्रुम क्षण कमद मर्यपान, वप्रय कथा. करावे. वप्रय कथा.
  • 22. निद्रा वेगावरोधजन्य रोग चरक सुश्रुत वाग्भट जृम्भा, जृम्भा, म ह, अङ्क्गमर्दद, अङ्क्गमर्दद, मूधाद-अज्ञक्ष गौरव, तन्द्रा, शशरोः-अज्ञक्ष जाड्य, आलस्य, शशर र ग, तन्द्रा, जृम्भा, अज्ञक्षगौरव अङ्क्गमर्दद. चचककत्सा चरक सुश्रुत वाग्भट ननद्रा, ग र्दु्ध पान, ननद्रा, सांवाहन. ननद्रा, सांवाहन. वप्रय कथा.
  • 23. श्वास वेगावरोधजन्य रोग चरक सुश्रुत वाग्भट गुलम, हृद्र ग, गुलम, हृद्र ग, म ह, हृद्र ग, सांम ह. गुलम. सांम ह. चचककत्सा चरक सुश्रुत वाग्भट ववश्राम करणे, ववश्राम करुन ववश्राम करणे, वातघ्न कक्रया. माांसरस सेवन वातघ्न कक्रया करणे. करणे.
  • 24. कास वेगावरोधजन्य रोग (वा.सू.४/१२) श्वास, अरुचच, हृर्दामयाोः, श ष. चचककत्सा दहद्मावत चचककपसा.
  • 26.  च.सू.७  इमाांस्तु धारयेर्वेगान दहताचथद प्रेपय चेह च ।  साहसानामशस्तानाां मन वाक्कायकमदणाम ।  ल भश कभयक्र धमानवेगान ववधारयेत ।  नैलदर्जयेष्यादनतरागाणामशभध्यायाश्च बुवद्धमान ॥  परुषस्यानतमात्रस्य सूचकस्यानृतस्य च ।  वाक्यस्याकालयुक्तस्य धारयेर्वेगमुत्पथतम ॥  र्देहप्रवृत्पतयाद काचचर्ववर्यते परपीडया।  स्त्रीभ गस्तेयदहांसार्या तस्या वेगान ववधारयेत ॥
  • 27.  अ.हृ.सू.४/२४  धारयेपतु सर्दा वेगान दहतैषी प्रेपय चेह च ।  ल भेष्यादर्वेषमापसयदरागार्दीनाां त्जतेत्न्द्रयोः ॥
  • 28. च.सू.७ धारणीय वेग मि वाणी शारीररक ल भ, परुषस्यानतमात्रस्य, परपीडया, श क, सूचकस्य, स्त्रीभ ग, भय, अनृतस्य, स्तेय, क्र ध, वाक्यस्याकालयुक्तस्य. दहांसा ननलदर्जजा, ईष्याद, अनतरागाणाम, अशभध्या.
  • 29.  अ.हृ.सू.४  ल भ,  ईष्याद,  र्वेष,  मापसयद,  राग.
  • 30. धारणीय वग आणण सद्वृत्त ल भ-र्दान श क-सुमुख क्र ध-क्षमावान ईष्याद-हेतावीष्युदोः अनतराग-वश्यापमा अशभध्या-न वैरां र चयेत सूचकस्य-नान्यरहस्यमागयेन अनृतस्य-नानृतां ब्रूयात वाक्यस्याकालयुक्तस्य-काले दहतशमतमधुराथदवार्दी स्त्रीभ ग-नान्यत्स्त्रयमशभलषेन्नान्यचश्रयां
  • 32.  Dharniya vega (description of suppressible urges) Dharniya means the one that is to be suppressed and vega means urge i.e. the urges natural or developed that need to be suppressed by every living being are described in ayurveda as follows: Suppressible urges of the mana (mind) Lobha (greediness) Shoka (depression) Bhaya (cowardliness) Krodh (anger) Ahankar (ego) Nirlajata (shamelessness) Irshya (jealousy) Suppressible urges of the sharir (body) Par-pida (trouble others) or hinsa (violence in any form) Par-Stree sambhog (to indulge in sexual intercourse other than one's wife) Chori (theft) Suppressible urge of the vaachan (tongue) Atyant kathor vachan (unpleasing talks) Anvrut (to tell lies) Vakasya akalyut (untimely talk) If an individual is able to suppress these urges it is possible for him to gain the pursharth chatusthya
  • 33.  According to Sadavritta one should avoid the ten sins pertaining to the body, speech and mind: Himsa (causing injury, torture etc.),  Steya (stealing, robbing),  Anyathakama (unlawful sex activity),  Paisunya (abusive or harsh speech),  Antra Vacana (scolding, speaking untruth),  Sambhinna Alapa (speech causing dissent, separation, breaking of company),  Vyapada (quarrel, intention of harming),  Abhidya (jealousy, not tolerating good of others) and  Drgviparyaya (finding fault, misunderstanding, faithlessness etc. with scriptures, elders etc.)  One should not engage himself in occupations which are devoid of the three pursuits dharma (righteousness), artha, (wealth) and kama (pleasures). One should carry on the occupation without going contrary to dharma and kama.