1. Výrobní
náklady
Argumentace
Téma
výrobní
náklady
je
z
ekonomického
hlediska
velmi
zajímavé.
Na
základě
výrobních
nákladů
se
firmy
rozhodují
o
objemu
produkce
a
o
tom,
kdy
se
vyplatí
podnik
zavřít.
Tématika
výrobních
nákladů
spadá
do
předmětu
mikroekonomie,
což
je
jeden
ze
základních
předmětů
vyučovaných
na
Ekonomicko-‐správní
fakultě
.
Správné
pochopení
problematiky
je
pro
absolvování
kurzu
mikroekonomie
stěžejní.
Název
výrobní
náklady
se
nabízí
proto,
že
se
jedná
o
náklady
spojené
s
výrobou
určitého
statku
nebo
s
poskytnutím
služby.
Anotace
Text
pojednává
o
základní
problematice
nákladů.
Seznámí
čtenáře
s
různými
typy
nákladů
a
s
tím,
jak
se
firmy
rozhodují
o
své
výrobě.
Klíčová
slova
Celkové
příjmy,
celkové
náklady,
zisk,
mezní
produkt,
mezní
náklady,
fixní
a
variabilní
náklady.
Náklady
obecně
Náklady
jsou
v
ekonomii
jedním
ze
základních
pojmů.
Přesněji
řečeno
náklady
příležitosti.
Náklady
příležitosti
jsou
vyjádřením
hodnoty
toho,
čeho
se
vzdáme,
pro
získání
dané
věci.
Tyto
náklady
příležitostí
významně
ovlivňují
naše
rozhodování.
Například
pro
nadějné
sportovce
je
studium
na
vysoké
škole
příliš
vysokým
nákladem
příležitosti,
protože
vrcholovým
sportem
dokáží
vydělat
víc
peněz.
Náklady
z
hlediska
firem
Rozhodování
každé
firmy
záleží
od
toho,
jaký
si
stanoví
cíl.
A
cílem
firem
je
ve
většině
případů
vydělat
peníze,
což
znamená,
že
firmy
maximalizují
zisk.
Zda
2. firma
dosahuje
zisku
se
zjistí
tak,
že
od
TR
-‐
celkových
příjmů
(částka,
kterou
firma
dostane
za
prodej
svých
výstupů)
odečteme
TC
-‐
celkové
výdaje
(částka,
kterou
firma
zaplatí
za
nákup
všech
vstupů
do
výroby).
Z
hlediska
zisku
je
třeba
si
náklady
rozdělit
na
implicitní
a
explicitní.
Implicitní
náklady
jsou
právě
náklady
příležitosti.
Například
částka,
kterou
by
podnikatel
vydělal,
kdyby
podnikal
v
jiném
odvětví.
Náklady
explicitní
jsou
potom
typické
náklady,
jako
například
mzdy
zaměstnancům,
náklady
na
pořízení
vstupu
(suroviny,
materiály
atd.)
a
další.
Na
základě
rozdělení
nákladů
na
implicitní
a
explicitní
rozeznáváme
také
dva
druhy
zisku.
Z
pohledu
ekonoma
je
zisk
firmy
zjišťován
tak
jako
celkové
příjmy
minus
explicitní
a
implicitní
náklady.
Kdežto
z
hlediska
účetního
je
zisk
zjišťován
jako
celkové
příjmy
minus
explicitní
náklady.
Z
toho
vyplívá,
že
ekonomický
zisk
je
menší,
než
zisk
účetní.
Tím
pádem
musí
celkové
příjmy
pokrýt
všechny
náklady
příležitostí
(implicitní
a
explicitní),
aby
bylo
podnikání
z
ekonomického
hlediska
výnosné.
Náklady
a
výroba
Firmám
tedy
vznikají
náklady
při
své
činnosti.
To,
zda
se
firmě
vyplatí
investovat
do
dalších
vstupů
(zařízení
na
výrobu
atp.)
se
zjišťuje
pomocí
produkční
funkce
(vztah
mezi
množstvím
vstupů
použitých
na
výrobu
a
množstvím
výstupu).
S
tou
3. úzce
souvisí
pojem
mezní
produkt.
Mezní
produkt
nám
říká,
o
kolik
se
zvýší
výstup
při
přidané
jednotce
vstupu.
Například
když
firma
najme
dalšího
zaměstnance,
předpokládejme
třeba
kuchaře,
bude
schopna
vyrobit
o
30
jídel
navíc
–
výstup
roste.
Ovšem
kdyby
firma
najímala
další
a
další
kuchaře,
mezní
produkt
by
klesal,
protože
pracovníci
by
si
překáželi.
Tím
pádem
je
produkční
funkce
konkávní
a
mezní
produkt
je
ceteris
paribus
klesající
(za
podmínek,
že
firma
neinvestuje
i
do
rozšíření
prostor
a
nenakoupí
i
nové
stroje).
Zdroj:
Produkční
analýza
a
náklady
firmy.
[online].
2012
[cit.
2013-‐01-‐06].
Dostupné
z:
http://www.miras.cz/seminarky/mikroekonomie-‐n04-‐naklady.php
Dále
můžeme
říct,
že
celkové
náklady
na
výrobu
mají
tendenci
růst
s
přibývajícím
objemem
produkce.
Typy
nákladů
Celkové
náklady
se
děli
na
2
typy.
Fixní
a
variabilní.
Fixní
náklady
se
nijak
nemění,
i
když
produkce
vzroste.
Typickým
příkladem
fixního
nákladu
je
třeba
nájemné.
Ať
bude
firma
vyrábět
jakékoliv
množství
výstupu,
náklad
na
nájem
prostor
se
tím
nijak
nezmění.
Náklady
variabilní
se
už
ovšem
s
množstvím
produkce
mění.
Zde
se
jedná
o
náklady
na
materiál,
platy
zaměstnancům
atp.
Platí,
že
čím
větší
produkci
chci,
tím
víc
vstupů
musím
nakupovat.
Uvedli
jsme
si,
že
firmy
se
snaží
o
maximalizaci
zisku
a
zároveň
platí,
že
se
snaží
o
minimalizaci
ztráty.
Pokud
tedy
celkové
výdaje
(TC)
převyšují
celkové
příjmy
(TR)
a
firma
je
ve
ztrátě
měla
by
se
snažit
minimalizovat
ji
tak,
že
provozovnu
4. dočasně
uzavře.
Jako
příklad
si
uveďme
restaurace.
Přes
dobu,
kdy
do
restaurace
nechodí
hosté
je
lepší
jí
uzavřít
a
minimalizovat
tak
ztrátu.
Restaurace
sice
bude
platit
fixní
náklady
za
pronájem
prostor,
ale
ušetří
náklady
variabilní
(nebude
muset
zaměstnancům
vyplácet
mzdy,
ušetří
za
nákup
surovin
atd.).
Asi
nejdůležitějším
druhem
nákladů
jsou
průměrné
celkové
náklady
(AC).
To
jsou
vlastně
celkové
náklady
vydělené
množstvím
produkce.
Pro
podniky
je
tento
ukazatel
stěžejní
pro
to,
že
firma
maximalizující
zisk
nastavuje
produkci
tak,
aby
vyráběla
v
minimu
průměrných
celkových
nákladů.
Z
průměrných
celkových
nákladů
může
firma
zjistit
náklad
na
průměrnou
jednotku,
nevypovídají
však
o
tom,
jak
se
změní,
když
firma
změní
objem
výroby.
K
tomu,
aby
firma
zjistila,
jak
se
celkové
náklady
změní
při
změně
produkce,
potřebuje
znát
mezní
náklady.
Mezní
náklady
jsou
tedy
definovány
jako
zvětšení
celkových
nákladů
vyvolané
výrobou
dodatečné
jednotky.
Vypočítají
se
jako
změna
celkových
nákladů
děleno
změna
množství.
Toto
jsou
základní
a
nejdůležitější
typy
nákladů
a
jejich
základní
charakteristika.
Na
základě
těchto
nákladů
se
potom
dále
analyzují
tržní
struktury
(dokonalá
konkurence,
monopolistická
konkurence,
oligopol
a
monopol).
Každá
z
těchto
struktur
pak
dosahuje
zisku
jinak
a
jejich
náklady
se
mohou
lišit.
Zdroje:
1) MANKIW,
N.
Gregory.
Zásady
ekonomie.
Česká
republika:
Grada
Publishing,
2000.
ISBN
798-‐80-‐7169-‐891-‐3
-‐ hlavní
učebnice
ekonomie
na
ESF
-‐ srozumitelná
-‐ autorem
je
známý
americký
ekonom
-‐ příklady
vysvětleny
na
tzv.
case
studies
-‐ kvalitní
grafické
přílohy
2) Produkční
analýza
a
náklady
firmy.
[online].
2012
[cit.
2013-‐01-‐06].
Dostupné
z:
http://www.miras.cz/seminarky/mikroekonomie-‐n04-‐
naklady.php
5. -‐tento
zdroj
jsem
použil
kvůli
přehlednému
grafu
3) Ekonomický
zisk
[online].
2012
[cit.
2013-‐01-‐06].
Dostupné
z:
https://managementmania.com/cs/ekonomicky-‐zisk
