Témata disertací 2016/2017

1. Témata disertací v doktorském studijním
programu Pedagogika, obory Pedagogika
a Sociální pedagogika
Stručně anotovaná témata včetně profesních
představení školitelů a kontaktů na ně
Akademický rok 2016/2017
Informace pro uchazeče:
Své potenciální školitele kontaktujte dostatečně dlouho před termínem
podávání přihlášek do doktorského studia (ideálně 6 měsíců předem)
a zkonzultujte s nimi téma, které Vás zajímá a na které byste rádi
připravili svůj disertační projekt.

2. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta
Poříčí 623/7, 603 00 Brno, Česká republika
T: +420 549 49 1610, E: info@ped.muni.cz, www.ped.muni.cz
Bankovní spojení: KB Brno-město, ČÚ: 85636621/0100, IČ: 00216224, DIČ: CZ00216224
1/18 V odpovědi prosím uvádějte naše číslo jednací.
TÉMA: Sociálně výchovné otázky v profesi učitele
ŠKOLITEL: doc. PhDr. Stanislav Střelec, CSc.
Téma je otevřené spektru problémů provázejících výchovné činnosti učitelů (třídních učitelů)
na základních a středních školách. Těžištěm by měl být výzkum edukačních strategií učitele
zaměřených na osobnostní rozvoj žáků (studentů) s profilací k jejich sociální, personální
a občanské kompetentnosti. Těmto otázkám není (přes jejich aktuálnost) věnována v českém
odborném pedagogickém teritoriu žádoucí pozornost. Určitý výzkumný potenciál témat
spočívá mimo jiné i v zahraničních poznatcích, koncepcích a možnostech komparace s našimi
nálezy a zkušenostmi. Je třeba dodat, že zkoumání sociálně výchovné problematiky patří
z hlediska nezbytných interdisciplinárních přístupů k metodologicky náročným a je zpravidla
pro řešitele nadstandardní badatelskou výzvou.
TÉMA: Pohled aktérů edukačního procesu na sebehodnocení
žáků
ŠKOLITELKA: doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D.
V podmínkách inkluzivního vzdělávání pojímáme hodnocení jako způsob, kterým učitelé
a žáci systematicky získávají a využívají informace o úrovni dosažených výsledků v různých
složkách osobnosti žáka a o probíhajícím procesu učení. Smyslem hodnocení je, aby společně
(učitel i žák) citlivě organizovali další učení směrem k maximálním výsledkům žáka při
respektování jeho osobnostních charakteristik. To znamená, že se nezbytnou součástí
hodnocení výsledků žáka stává jeho sebehodnocení, které významně ovlivňuje žákovo
sebepojetí. Jak dnes nahlížejí aktéři edukačního procesu na sebehodnocení žáků? Jak je ve
školách zastoupeno? Jakým způsobem ovlivňuje osobnost žáka a co se děje, když se žákovo
sebehodnocení „setká“ s heteronomním hodnocením učitele? To jsou otázky, které vybízejí
k výzkumu. Odpovědi na ně mohou být nejen velmi zajímavé, ale i přínosné pro
pedagogickou teorii i praxi.

3. 2/18
TÉMA: Program Feuersteinova instrumentálního obohacování
ŠKOLITELKA: doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D.
Program Feuersteinova instrumentálního obohacování patří v praxi škol k velmi žádaným
projektům podporujícím rozvoj kognitivních funkcí. Je postaven na práci se specifickými
nástroji (materiály), jejichž cílem je rozvoj kognitivních funkcí. Zatímco v zahraničí bylo
koncem minulého století realizováno mnoho výzkumů, které sledovaly efektivitu
zkušenostně zprostředkovaného učení a jeho vliv na změnu pojetí výuky učitelů, v České
republice komplexnější výzkumy postrádáme. Se zaváděním tohoto programu na školách
1. i 2. stupně ZŠ se tedy nabízí otázka, jaký vliv má daný program na rozvoj kognitivních
schopností žáků a jakým způsobem jsou metakognitivní strategie programu využívány učiteli
v běžné výuce, mimo práci s instrumenty. Zajímavé výsledky by mohl přinést výzkum
orientovaný na žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí. Cílem by mohla být zjištění, zda
instrumenty ovlivňují úspěšnost žáků, jejich motivaci k učení, sebepojetí, kognitivní
schopnosti a zda jsou žáci schopni transferu obecných kognitivních dovedností do
konkrétních problémových situací a učebních úloh. Jiným výzkumným problémem by mohlo
být pojetí výuky učitele – zda a jakým způsobem probíhá transfer obecných strategií
zprostředkovaného učení do výuky a zda se učitelovo pojetí výuky mění.
TÉMA: Etnografie ve škole
ŠKOLITELKA: doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D.
KONZULTANTKA: Mgr. Kateřina Lojdová, Ph.D.
Etnografický výzkum umožňuje intenzivní kontakt výzkumníka se zkoumaným prostředím
a přináší hloubkové poznání edukačních jevů ve vybrané sociální skupině. Výzkumník využívá
různé metody sběru dat, jako je zúčastněné pozorování, rozhovory či analýza materiálů.
Cílem je poskytnout holistický obraz zkoumané skupiny nebo pozorovaného jevu. Téma
etnografického výzkumu by mělo vycházet z dlouhodobého zájmu doktoranda. Inspirovat se
lze u Pražské skupiny školní etnografie nebo v britské etnografické tradici (Woods, Furlong,
Willis, Hammersley, Ball, Hargreaves).

4. 3/18
TÉMA: Proměny současné české školy a jejího kurikula:
reformy – modifikace – inovace
ŠKOLITEL: doc. PhDr. Tomáš Janík, Ph.D., M.Ed.
KONZULTANTKA: Mgr. Karolína Pešková, Ph.D.
V rámci tématu lze zpracovávat otázky týkající se proměn současné školy a jejího kurikula, ať
už mají charakter systémové reformy, širší či dílčí modifikace nebo inovace. Téma může být
uchopeno v mezinárodně srovnávací perspektivě a při jeho řešení lze využít různých
výzkumných přístupů, metod a technik (např. historicko-srovnávací přístupy, případové
studie, kurikulární analýzy). Předpokládá se, že rozpracování tématu přinese nové empirické
poznatky o zkoumaných jevech a bude využitelné při řešení problémů praxe, event. při
rozhodování ve vzdělávací politice na různých úrovních.
TÉMA: Problémy vyučování a učení ve škole: podmínky –
aktéři – procesy – výsledky
ŠKOLITEL: doc. PhDr. Tomáš Janík, Ph.D., M.Ed.
KONZULTANT: Mgr. Petr Najvar, Ph.D.
V rámci tématu lze zpracovávat vybrané problémy týkající se procesů vyučování a učení
odehrávajících se ve výuce různých vyučovacích předmětů na různých typech a stupních škol.
Téma může být uchopeno v kontextu kvality vzdělávání či kultury učení a při jeho řešení lze
využít různých výzkumných přístupů, metod, technik a nástrojů (např. videostudie,
dotazníková šetření, interview, testování, didaktické kazuistiky). Předpokládá se, že
rozpracování tématu přinese nové empirické poznatky o zkoumaných jevech a bude
využitelné při řešení problémů školní praxe.
TÉMA: Problémy učitelské profese a přípravy na ni:
profesionalizace – profesní rozvoj – expertnost
ŠKOLITEL: doc. PhDr. Tomáš Janík, Ph.D., M.Ed.
KONZULTANTKA: Mgr. Eva Minaříková, Ph.D.
V rámci tématu lze zpracovávat vybrané problémy týkající se profese učitelů na různých
typech a stupních škol – např. stávání se a bytí učitelem, profesní příprava, profesní
socializace, profesní učení a rozvoj, utváření expertnosti, rozvíjení profesního vidění, vědění
apod. Téma může být uchopeno v kontextu měnících se požadavků na vzdělávání, při jeho
řešení lze využít různých výzkumných přístupů, metod, technik a nástrojů (např. biografický
přístup, dotazníková šetření, interview, stimulované vybavování, případové studie,
videostudie). Předpokládá se, že rozpracování tématu přinese nové empirické poznatky
o zkoumaných jevech a bude využitelné při řešení problémů učitelské profese a přípravy na
ni.

5. 4/18
TÉMA: Příležitosti k učení ve výuce zeměpisu
ŠKOLITEL: doc. Mgr. Petr Knecht, Ph.D.
Proces vyučování a učení v jednotlivých vyučovacích předmětech je tradičním objektem
zájmu oborových didaktik. V případě výuky zeměpisu/geografie v Česku stále není k dispozici
dostatečné množství výzkumných dat, na jejichž základě by bylo možné činit výpovědi
o cílech a obsazích reálné výuky zeměpisu/geografie. V disertační práci bude s využitím
dotazníkového šetření zkoumána cílová a obsahová dimenze výuky zeměpisu z pohledu
učitelů. Cílem disertační práce je (s oporou o jednotlivé dimenze teoretického konceptu
příležitostí k učení (OTL)) zjistit, s jakými geografickými obsahy a vyučovacími postupy se žáci
setkávají v reálné výuce zeměpisu. U vybraných učitelů bude následně realizováno přímé
pozorování výuky a rozhovory za účelem kontextualizace vybraných výzkumných zjištění.
Disertační práce navazuje na výzkumné projekty Grantové agentury České republiky týkající
se geografického vzdělávání řešené na PdF MU.
TÉMA: Role teorie ve studiu učitelství: pohled studentů
a jejich učitelů
ŠKOLITEL: doc. Mgr. Petr Knecht, Ph.D.
Univerzitní vzdělávání učitelů je dlouhodobě kritizováno pro svou přílišnou teoretičnost.
V případě univerzitní výuky učitelství nicméně nejsou dostatečně zmapovány představy
studentů učitelství i jejich učitelů o tom, jaké typy vědění/znalostí reprezentují
tzv. teoretickou složku učitelské přípravy. Ukazuje se, že pojem teorie může být vnímán
studenty i jejich učiteli poměrně odlišně. Nevíme také, jak studenti učitelství i jejich
učitelé pojem teorie používají. V disertační práci budou s využitím případových studií
vybraných studentů učitelství a jejich učitelů zkoumána pojetí teoretického vědění na
příkladu vybraných předmětů tzv. pedagogicko-psychologického společného základu
i v případě tzv. aprobačních předmětů. Disertační práce by měla na základě analýzy
vybraných výpovědí respondentů vyústit do návrhu opatření směřujících k explifikaci
užitečnosti teorie vůči praxi a praxe vůči teorii v rámci studia učitelství.

6. 5/18
TÉMA: Aktuální pojetí výuky elementárního čtení a psaní
(počáteční gramotnosti) v kontextu společného vzdělávání
ŠKOLITEL: doc. Mgr. Jiří Havel, Ph.D.
Výuka elementárního čtení a psaní je v současné praxi českých primárních škol stále více
diverzifikována. Vedle tradiční analyticko-syntetické metody se ve větší míře prosazují také
další, např. genetická, globální, sfumato atd. V řadě škol je aplikována výuka psaní
prostřednictvím nespojitého písma (Comenia Script, Nova script apod.). Variabilita
uplatňovaných metod je navíc umocněna narůstající heterogenitou vzdělávacích potřeb žáků
již při vstupu do školního vzdělávání a další akcent zřejmě v brzké době přinese zavedení
konceptu společného vzdělávání. Učitelé i jejich budoucí kolegové (naši studenti) proto čím
dál častěji pátrají po relevantních empirických výzkumech, které by jim pomohly v orientaci
mezi dostupnými metodami (a strategiemi obecně) a které by jim pomohly argumentovat
jejich výběr.
TÉMA: Přechod žáků z mateřských škol do základních škol
ŠKOLITEL: doc. Mgr. Jiří Havel, Ph.D.
KONZULTANT: Mgr. Petr Najvar, Ph.D.
Pro většinu dětské populace představuje přechod z mateřské školy do školy základní první
proměnu organizačního rámce v institucionalizovaném (mimorodinném) prostředí. Přesto
dosud nebyla tomuto přechodu věnována dostatečná výzkumná pozornost. Jak vstup do
prvního ročníku základní školy žáci zvládají, je přitom ovlivňováno různými aspekty edukační
reality; kurikulem, psychologickými specifiky dané věkové skupiny, klimatem škol, pojetími
učitelek a učitelů mateřských i základních škol a mnoha dalšími aspekty. Fenomén přechodu
z mateřské do základní školy je možné zkoumat v různých kontextech a uchopovat jej skrze
různé metodologické přístupy.

7. 6/18
TÉMATA ze sociální pedagogiky
ŠKOLITEL: doc. PhDr. Jiří Němec, Ph.D.
Výzkum volnočasových aktivit dětí, mládeže a dospělých (očekávají se kvalitativní sondy do
specifických trendů v oblasti VČ, rozsáhlejší kvantitativní výzkum v oblasti zájmů, hodnot,
životní stylu apod.).
Strategie vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků a studentů (témata spojená
s problematikou společného vzdělávání, strategie podpory a edukace, kvalitativní
i kvantitativní výzkum).
Teoretické a metodologické práce (hlubší propracování metodologických postupů, které
dosud nejsou v českém prostředí etablovány, jejich empirické ověření, rozsáhlá analýza
výchozích teoretických konceptů ukotvující obor sociální pedagogika ve stávajícím systému
věd).
TÉMA: Současné kognitivní vědy a neurobiologie a jejich
vliv na východiska pedagogiky
ŠKOLITEL: doc. Mgr. Radim Šíp, Ph.D.
Posun v kognitivních vědách od první ke druhé generaci má velký vliv na přehodnocení
konstruktivistických východisek moderní pedagogiky. Hlavní otázkou této teoretické
disertační práce je, jak vybrané teorie (např. zrcadlových neuronů, emocí jako
předpřipraveného jednání, sekundárních emocí jako průniku biologického a sociálně-
kulturního nastavení lidského života, teorie plasticity mozku a další) proměňují naše chápání
procesu učení. Co tato proměna říká o procesu učení? Jak do těchto změn ne/zapadají
alternativní pojetí pedagogického procesu? Které z nich jsou v ohledu na výše zmíněné
výzkumy skutečně alternativní?

8. 7/18
TÉMA: Sociální aspekty inkluze ve světě a u nás
ŠKOLITEL: doc. Mgr. Radim Šíp, Ph.D.
Inkluze je v současnosti jedním z nejskloňovanějších slov (nejen) ve školských politikách.
Přitom ale panuje jenom velice malá shoda na tom, co to inkluze je, proč by měla být
implementována a také na podmínkách, které umožňují její zavedení (nejen) do školských
systémů. Projekt se bude zabývat otázkami: V jakém postavení inkluze stojí ve vztahu
k modernistickým definicím školy či vyučovacího procesu? Jaké politické výzvy inkluzi
iniciovaly? Jak tyto výzvy souvisí s proměnou pozdně moderních společností? Odpovědi na
tyto otázky budou hledány jak v českém prostředí, tak v zahraničí (Kanada, Finsko, Velká
Británie, Německo, Singapur) a následně komparovány.
TÉMA: Sociální pedagogika jako věda a historie jejího
znovuobjevení
ŠKOLITEL: doc. Mgr. Radim Šíp, Ph.D.
Sociální aspekty pedagogiky jsou znovuobjevovány. Vzniká disciplína sociální pedagogika
jako vědní i studijní obor. V jakém smyslu je ale sociální pedagogika nová? Proč se během
19. století sociálně-pedagogické aspekty částečně vytratily (významně oslabily)? Proč je od
té doby pedagogika spojována především se školskou pedagogikou? Jak to souvisí s pojetím
funkce školy v moderních státech? Proč se sociální pedagogika znovu objevuje jako
určující prvek pedagogiky právě v 2. polovině 20. století ve světě? A po roce 1989 u nás? Jak
to souvisí se strukturální proměnou pozdně moderních globalizovaných společností?

9. 8/18
TÉMA: Podpora a rozvoj nadaných žáků ve výuce
ŠKOLITEL: doc. RNDr. Josef Trna, CSc.
KONZULTANTKA: RNDr. Eva Trnová, Ph.D.
Téma je zaměřeno na problematiku výchovy a vzdělávání nadaných žáků různých oborů na
základních a středních školách. Výzkum by měl být zaměřen na podpůrné a rozvojové
edukační strategie vycházející z diagnostiky latentního i projeveného nadání a mimořádného
nadání (talentu), se zaměřením na vhodné metody, formy a prostředky podpory a rozvoje
tohoto nadání. Problematika nadání je v českých podmínkách (včetně vysokých škol)
podceňována a má dosud minimální společenskou podporu. Nadaný žák, jako žák se
specifickými vzdělávacími potřebami, je dosud znevýhodněn proti jiným skupinám žáků
s těmito potřebami. Přitom rozvoj nadání je prioritou v přípravě budoucích generací.
Otevřenou otázkou je také inkluze nadaných žáků. Téma bylo vypsáno se záměrem podložit
argumentaci o nutnosti posílení podpory nadaných žáků domácím kvalitním výzkumem.
V zahraničí a částečně i doma byly již stanoveny základní zásady vzdělávání a výchovy
nadaných žáků, na které je možné ve výzkumu navázat. Téma je určeno všem vzdělávacím
oblastem (výukovým předmětům), je však výrazně mezioborové a náročné.
TÉMA: Výzkum kurikula školního a předškolního vzdělávání
s důrazem na problematiku tělesné výchovy a mezioborové
vztahy
ŠKOLITEL: doc. PaedDr. Vladislav Mužík, CSc.
KONZULTANT: PhDr. Petr Vlček, Ph.D.
Výzkum spočívá v rozpracování teoretických rámců a výzkumných nástrojů umožňujících
empirické zkoumání vybraných proměnných vztahujících se zejména ke vzdělávací oblasti
Člověk a zdraví v kurikulu ZŠ a oblasti Dítě a jeho tělo – oblast biologická v kurikulu MŠ,
přičemž zdůrazňovány jsou mezioborové vztahy. Ke zpracování témat přistupujeme
z perspektivy obecné pedagogiky, srovnávací pedagogiky a příslušných oborových didaktik.
Řešení dané problematiky je relevantní nejen v rovině základního (teoretického
a metodologického) výzkumu, ale také s ohledem na doznívající školskou reformu, kterou je
třeba evaluovat z hlediska různých forem existence kurikula (koncepčního, projektovaného,
realizovaného atd.). Výsledky mohou být potenciálně využitelné pro rozpracování systému
monitoringu implementace a evaluace kurikula v uvedených vzdělávacích oblastech
v českém školství.
.

10. 9/18
TÉMA: Metafory v učení a výuce
ŠKOLITEL: prof. PhDr. Vlastimil Švec, CSc.
KONZULTANT: Mgr. Jan Nehyba, Ph.D.
Metafory nám pomáhají se strukturováním vlastní reality. Objevují se nejen v každodenní
řeči, ale i v odborném jazyce. Podle některých studií mají metafory výrazný vliv na naše
myšlení, plánování, rozhodování i jednání. Metafory jsou dokonce
spojovány se senzomotorickými procesy v našem těle. Dizertační práce by se měla zabývat
rolí metafor v učení (především žáků, ale i v profesním učení učitelů) nebo ve
výuce (metafory objevující se v komunikaci učitele se žáky). Konkretizace tématu disertační
práce by proběhla v průběhu konzultací.
.
TÉMA dle dohody s uchazečem
ŠKOLITELKA: doc. Mgr. Kateřina Vlčková, Ph.D.
Pro zpracování disertační práce je možné zvolit aktuální téma, kontroverzní ve společenské,
politické sféře či v oblasti školní aj. praxe. Vítané je téma, které reaguje na mezery
v dosavadním výzkumu či teorii, rozvíjí teorii či teorii vytváří. Je nutné, aby téma bylo
přínosné pro obor a praxi. Volbou vlastního tématu uchazeč prokáže žádanou orientaci
v oboru, jeho teorii a výzkumu. Školitelka dosud vede práce spíše z oblasti kvantitativního
a smíšeného výzkumu, ale ve spolupráci s konzultantem je možný i kvalitativní přístup ke
zkoumání zvoleného tématu. Podobně může být ve spolupráci s konzultantem z PdF MU či
jiné vysoké školy zpracována práce i na velmi specifické téma, například z oblastí pedagogiky,
didaktiky, procesů učení, didaktiky cizích jazyků, pedeutologie, metodologie pedagogiky,
studií výsledků vzdělávání např. TIMSS, PISA.

11. 10/18
doc. PhDr. Tomáš Janík, Ph.D., M.Ed.
Je absolventem oboru Učitelství pro 1. stupeň základní školy na
Pedagogické fakultě MU a magisterského oboru Educational
Management na University of Derby (UK). Po absolvování
doktorského studijního programu, se v roce 2008 habilitoval v oboru
Pedagogika na PdF MU, kde nyní vede Institut výzkumu školního
vzdělávání. Od roku 2006 do současnosti byl řešitelem čtyř projektů
GA ČR. V letech 2009 – 2011 souběžně působil ve Výzkumném ústavu
pedagogickém v Praze, kde vedl celonárodní výzkum kurikulární
reformy. Jako analytik se v roce 2014 zapojil do zpracování výsledků
mezinárodně srovnávacího výzkumu TALIS. Byl vedoucím redaktorem
časopisu Pedagogická orientace, je členem redakcí a redakčních rad
časopisů Orbis scholae, Pedagogika, Journal of Pedagogy. Na PdF
MU působí jako proděkan pro výzkum a akademické záležitosti.
Od roku 2015 je členem poradního týmu ministryně školství. Odborně
se zaměřuje na problematiku učitelské profesionalizace, kurikula
a vyučování a učení. Metodologicky se profiluje v oblasti výzkumu
založeného na analýze videozáznamu. Na PdF MU vyučuje metodologii
vědecké práce, komparativní pedagogiku a školní pedagogiku.
„
doc. Mgr. Jiří Havel, Ph.D.
Původně učitel na prvním stupni ZŠ, poté asistent, odborný asistent
a nyní docent na Katedře Primární pedagogiky PdF MU. Vyučuje
rozvoj počáteční gramotnosti, didaktiku prvopočátečního čtení a psaní,
inkluzivní vzdělávání na 1. stupni ZŠ. Je vedoucí autor dvou
učebnicových řad pro výuku elementárního čtení a psaní
(Nakladatelství Fraus), recenzent MŠMT pro oblast učebnic
elementárního čtení a psaní. Jeho vědecká a publikační činnost byla
v posledních letech zaměřena na problematiku vzdělávání žáků se
speciálními vzdělávacími potřebami v primární škole, specificky pak na
inkluzivní didaktiku elementárního čtení a psaní.
„havel@ped.muni.cz
tjanik@ped.muni.cz
Školitelé a konzultanti

12. 11/18
doc. Mgr. Petr Knecht, Ph.D.
Vystudoval učitelství zeměpisu a občanské výchovy pro základní školy
a doktorské studium v oboru Pedagogika. V roce 2016 na PdF MU
obhájil habilitační práci Příležitosti k rozvíjení kompetence k řešení
problémů v učebnicích a ve výuce zeměpisu (2014, MUNIPRESS).
Odborně se zaměřuje zejména na výzkum kurikula (kurikulární studia),
školní vyučování a učení (trandisciplinární didaktika) a vybrané
problémy didaktiky geografie. Působí jako vedoucí redaktor
časopisu Pedagogická orientace. Na částečný úvazek vyučuje zeměpis
na základní škole.
„
doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D.
Vede Katedru pedagogiky PdF MU. Zabývá se tématy, která souvisejí
s diagnostikou činností učitele ve třídě, hodnocením a sebehodnocením
žáků, diferenciací výuky a výukovými strategiemi podporujícími
procesy učení žáků. Výzkumně se věnuje tematice společného
vzdělávání žáků, strategiemi výuky podporujícími individualizací
a diferenciací ve vzdělávání, a zejména pak hodnocením
a sebehodnocením výsledků žáků, propojením autonomního
a heteronomního hodnocení a jejich společným vlivem na rozvoj žáků,
jejich výsledky a motivaci. V disertační práci se věnovala metodě
projektové výuky a jejímu využití v přípravném vzdělávání učitelů,
v habilitační práci společnému vzdělávání a rozvíjejícímu
komplexnímu hodnocení žáků. K těmto tématům se nejvíce vztahují
i její publikace. Je členkou ČPdS, ČAPV, vedoucí redaktorkou časopisu
Komenský. Zajímá se o metody rozvíjející učení žáků (absolvovala
výcvik FIE) a využití sebehodnocení při autoregulaci učení.
„
knecht@ped.muni.cz
37304@mail.muni.cz

13. 12/18
Mgr. Kateřina Lojdová, Ph.D.
Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity vystudovala magisterský
obor Sociální pedagogika a poradenství a doktorský obor Pedagogika.
Jeho výstupem je publikace Zvol si mou cestu! Edukační aktivity
subkultury freeganů ve veřejném prostoru. Nyní působí na Katedře
pedagogiky Pedagogické fakulty MU, kde se zabývá kvalitativním
výzkumem ve vztahu k moci ve školní třídě, strategiím řízení třídy či
studentským narativům o škole. V autorském kolektivu nyní vyšla
publikace Z posluchárny za katedru: Mocenské vztahy ve výuce
studentů učitelství. Publikace autorky jsou dostupné
zde: http://katkalojdova.weebly.com/.
„
Mgr. Eva Minaříková, Ph.D.
Vystudovala obory Učitelství anglického jazyka a literatury pro
základní školy a Učitelství německého jazyka pro základní školy. Je
absolventkou doktorského oboru Pedagogika na PdF MU. Od roku
2010 působí v Institutu výzkumu školního vzdělávání. Od roku 2010
zastává funkci výkonné redaktorky, později zástupkyně šéfredaktora
časopisu Pedagogická orientace. Od roku 2015 je tajemnicí pracovní
skupiny pro Oborové didaktiky Akreditační komise. Výzkumně se
zaměřuje na otázky týkající se vzdělávání budoucích učitelů anglického
jazyka a problematiku profesního vidění. Od roku 2004 vyučuje
angličtinu na jazykových školách, kde v letech 2007 až 2011 působila
jako „senior teacher“. Má zkušenosti také z letních škol ve Velké
Británii pro mládež z různých zemí.
„
lojdova@ped.muni.cz
eminarikova@seznam.cz

14. 13/18
doc. PaedDr. Vladislav Mužík, CSc.
Habilitoval se v oboru Kinantropologie, v němž vedl čtyři úspěšné
absolventy doktorského studijního programu. Zaměřuje se na výzkum
kurikula tělesné výchovy a v této oblasti má i mezinárodní zkušenosti
a řadu publikací. Je členem vědeckých rad Pedagogické fakulty MU,
Fakulty sportovních studií MU a Fakulty tělesné výchovy a sportu UK
v Praze. V letech 2013-2015 byl členem výkonného výboru České
kinantropologické společnosti a členem dalších vědeckých společností.
Mimo jiné byl členem vědeckého výboru evropského kongresu
"Welcher Sportunterricht für welche Schule?" (Švýcarsko, 1998)
a v roce 2016 byl za rozvoj tělesné výchovy v ČR nominován evropským
výborem FIEP na mezinárodní ocenění FIEP Europe Thulin Award
2016.
„
Mgr. Petr Najvar, Ph.D.
Na Pedagogické fakultě MU vystudoval obory Učitelství pro 1. stupeň
základní školy se specializací anglický jazyk, Učitelství anglického
jazyka pro 2. stupeň základní školy a Učitelství anglického jazyka pro
střední školy. Je absolventem doktorského studijního programu
Pedagogika na téže fakultě, kde v současnosti působí v Institutu
výzkumu školního vzdělávání a na Katedře primární pedagogiky.
Je členem České asociace pedagogického výzkumu a předsedou
brněnské pobočky České pedagogické společnosti. Působí v redakční
radě časopisu Orbis scholae. Věnuje se otázkám výzkumu
v pedagogice, výzkumu realizovaného kurikula, tématu expertnosti
v učitelství či problematice rozvíjení poznatkové báze učitelství.
Na PdF MU vede lingvodidakticky zaměřené semináře na Katedře
anglického jazyka a literatury a semináře k metodologii pedagogického
výzkumu na Katedře primární pedagogiky.
„
muzik@ped.muni.cz
petr.najvar@gmail.com

15. 14/18
Mgr. Jan Nehyba, Ph.D.
Je odborným asistentem na Katedře pedagogiky na PdF MU. Zabývá
se tématy jako reflektivní praxe, reflexe, skupinová reflexe a self-study
u učitelů a dále rolí metafor ve vzdělávacím procesu. Zajímá se
o aplikaci kognitivní vědy do procesu vzdělávání, předně konceptu
vtělené kognice. Externě spolupracuje s laboratoří pro experimentální
humanitní vědy - HUME lab. Disertační práci zaměřoval na téma
zkušenostně reflektivního učení, které i prakticky lektoroval v rámci
Akademického centra osobnostního rozvoje.
„
doc. PhDr. Jiří Němec, Ph.D.
Je děkanem Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, kde se také
v roce 2006 habilitoval. Zastává funkci člena vědeckých rad
Masarykovy univerzity a Pedagogické fakulty, Univerzity Tomáše Bati
ve Zlíně, kolegia rektora i oborových rad PdF MU. V letech 2002 –
2015 vedl Katedru sociální pedagogiky PdF MU. Jeho pedagogická
a vědecká činnost pokrývá širokou oblast sociálně-pedagogických
témat, věnuje se pedagogice volného času a teorii a praxi her,
metodologii pedagogiky a sociální pedagogiky a v rámci doktorského
studia přednáší o metodách vědecké práce.
„
jan.nehyba@gmail.com
nemec@ped.muni.cz

16. 15/18
Mgr. Karolína Pešková, Ph.D.
Je absolventkou magisterského studia v oboru Učitelství anglického
jazyka a literatury a německého jazyka a literatury pro základní školy
a doktorského studia v oboru Pedagogika na Pedagogické fakultě MU.
V současnosti působí v Institutu výzkumu školního vzdělávání na téže
fakultě. Specializuje se na problematiku kurikula a na didaktiku cizích
jazyků, konkrétně na problematiku vizuálních prostředků v učebnicích
cizích jazyků a problematiku výuky reálií. Metodologicky se profiluje
v oblasti výzkumu učebnic. Působí v redakcích časopisů Orbis scholae
a Komenský.
„
doc. PhDr. Stanislav Střelec, CSc.
Zabývá se především tématy, která tvoří součást jedné z kmenových
disciplín společného základu učitelského studia - Teorie a metodiky
výchovy. Jeho výzkumné a publikační zaměření je soustředěno k tématům
výchovných vlivů v rodinném prostředí žáka (studenta), kooperaci
učitele (třídního učitele) s rodiči žáků, k postavení nadaných žáků
v rodinném prostředí a některým dalším otázkám podpory sociálního
zdraví žáků a studentů. Je členem redakční rady Czech-Polish Historical
and Pedagogical Journal, Journal of the Faculty of Education
of Masaryk University Brno a dalších odborných grémií. Jako člen
oborové rady doktorského studijního programu Pedagogika na PdF MU
se aktivně podílí na jednáních oborové rady, inovaci studijních
programů, konzultacích, zkoušení, obhajobách disertačních prací.
„
peskova@ped.muni.cz
strelec@ped.muni.cz

17. 16/18
doc. Mgr. Radim Šíp, Ph.D.
Zabývá se filozofií, sociologií a historií pedagogiky. Na základě analýz
v této oblasti vypracovává pozdně moderní přístupy pro
sociální pedagogiku a školní pedagogiku, které by
zohlednily fenomenologická, pragmatistická a hermeneutická
východiska, které propojuje s nejnovějšími výzkumy v kognitivních
vědách. Jeho dalšími zájmy jsou témata nacionalismu,
postnacionalismu a globality.
„
prof. PhDr. Vlastimil Švec, CSc.
Má za sebou dlouholetou pedagogickou i vědeckovýzkumnou činnost v
oboru Pedagogika. Pracoval na více vysokých školách: Vojenské
akademii v Brně, Pedagogické fakultě MU a Fakultě humanitních studií
UTB ve Zlíně (na této fakultě byl jejím prvním děkanem). Nyní působí
na Pedagogické fakultě MU, která je jeho alma mater. Ve středu jeho
zájmu je problematika profesních dovedností a vzdělávání učitelů. V
současné době se výzkumně zabývá utvářením tacitních (skrytých)
znalostí studentů učitelství. Rád spolupracuje s mladšími kolegy, od
kterých se, jak sám říkává, také učí. Vedl řadu doktorandů, kteří se
úspěšně uplatňují na našich vysokých školách (např. doc. K. Vlčková,
doc. T. Janík, doc. J. Havel, Mgr. K. Hrbáčková, Ph.D.).
„
sip@ped.muni.cz
svec@ped.muni.cz

18. 17/18
doc. RNDr. Josef Trna, CSc.
Dlouhodobě se zabývá problematikou nadaných žáků. Vedle tohoto
tématu se věnuje především STEM (Science Technology Engineering
and Mathematics) vzdělávání v nových strategiích a metodách, jako je
např. badatelsky orientované vzdělávání (IBSE – Inquiry-Based
Science Education). Jeho výzkumné aktivity jsou dále směřovány na
motivaci žáků, experimentální metody, prekoncepce žáků, kreativitu
učitelů, tvorbu názorných prostředků, konektivismus aj. V současnosti
je školitelem pěti studentů doktorského studia. Pod jeho vedením dosud
úspěšně absolvovali doktorské studium čtyři doktorandi, kteří nyní
pracují na vysokých školách.
„
RNDr. Eva Trnová, PhD.
Vystudovala Přírodovědeckou fakultu MU. Dlouhodobě se zabývá
výzkumem nadání a problematikou dovedností. Vedle těchto oblastí se
věnuje především inovativním výukovým metodám v přírodovědném
vzdělávání, jako je např. badatelsky orientované vzdělávání (IBSE –
Inquiry-Based Science Education). V několika mezinárodních
projektech včetně projektu PROFILES 7. rámcového programu pro
výzkum a technologický rozvoj se zabývala výzkumem metod dalšího
vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. K těmto tématům se
nejvíce vztahují i její publikace. Je členkou redakce časopisu
Komenský.
„
trna@ped.muni.cz
26136@mail.muni.cz

19. 18/18
PhDr. Petr Vlček, Ph.D.
Je absolventem oboru Učitelství tělesné výchovy pro střední školy na
Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové. V roce 2009
absolvoval rigorózní řízení na Masarykově univerzitě v Brně a v roce
2010 na Univerzitě Palackého v Olomouci dokončil doktorské studium
v oboru Kinantropologie. Absolvoval několik zahraničních studijních
pobytů v německy a anglicky mluvících zemích. Zaměřuje se na
problematiku komparativního výzkumu v kinantropologii
a pedagogice. Předmětem jeho odborného zájmu jsou teoretické,
metodologické a praktické otázky související s výzkumem kurikula.
V této oblasti publikoval několik odborných textů a obhájil disertační
práci s názvem Vliv školských reforem na tvorbu kurikula tělesné
výchovy v České republice, Spolkové republice Německo a Spojených
státech amerických (2009). Na Pedagogické fakultě MU působí jako
konzultant studentů doktorského studijního programu Pedagogika
zaměřujících se na výzkum kurikula.
„vlcek_petr@yahoo.com
Doc. Mgr. Kateřina Vlčková, Ph.D.
Zabývá se metodologií pedagogického výzkumu, především
kvantitativního a smíšeného. Vyučuje také metodologii v doktorském
studiu. Habilitační a disertační práci psala k problematice strategií
učení se cizímu jazyku. Její grantové projekty (především Grantové
agentury ČR) byly věnovány zejména těmto tématům: strategie učení,
kurikulum, kurikulární reformy, strategie řízení třídy, moc ve školní
třídě. Absolvovala studijní pobyty v Německu a Velké Británii. Je
autorkou řady monografií a výzkumných studií. Publikační činnost
a podrobnější přehled dosavadních aktivit je k dispozici na
adrese http://www.muni.cz/people/23594.
„vlckova@ped.muni.cz