Kurz práce s informacemi

1. Argumentace výběru tématu:
Toto téma jsem si vybrala z toho důvodu, že studuji obor Teorie interaktivních médií, který
kombinuje digitální média a umění. Neboť chci v této práci zmínit vývoj knihy, tedy od jejich
počátků do dnešních dnů, kdy dochází k proměnám do digitálních podob, nazvala jsem tuto
práci „Kniha, kniha v době digitálních médií a její budoucnost“.
Anotace:
Tato práce mapuje knihu a její historii. Zaměřuje se na současný stav, kdy se objevují
spekulace, že by nové technologie mohly vytlačit tištěné knihy z naší budoucnosti.
Zmiňuje i myšlenky Umberta Eco, který se ve svém textu Od internetu ke Gutenbergovi
budoucnost knihy probírá.
Klíčová slova:
Kniha, e-book, elektronická kniha, hypertext, digitalizace, Umberto Eco
Název práce:
KNIHA, KNIHA V DOBĚ DIGITÁLNÍCH MÉDIÍ A JEJÍ BUDOUCNOST
Text práce:
Začátkem této práce je důležité uvědomit si, co to kniha vlastně je, zároveň se nabízí otázka,
zda-li lze elektronické knihy či jiná nová média stále knihou. Různé zdroje nabízí různé
definice knihy. Například internetová encyklopedie Wikipedia1 říká, že kniha je svazek listů,
či arch papírů, který je popsaný, potištěný nebo i prázdný, opatřený přebalem, a s vazbou,
zároveň však tvrdí, že na ni lze nazírat jako na literární práci, a to i v elektronické podobě.
Další definice vidí knihu jako neperiodické literární dílo, které tvoří myšlenkový nebo
výtvarný celek, v konečné podobě by měla být zpravidla vytištěná a knihařsky zpracovaná ve
svazek. S příchodem nových médií, především těch, o kterých se polemizuje, že by mohly
nahradit knihu, bylo žádoucí, aby vznikaly i nové definice, obzvláště při srovnávání těchto
nových moderních knih s těmi klasickými. Například e-book bývá trochu překvapivě
definována, i jako obyčejný textový soubor, ale měla by být stále především knihou. Už se
však nedá mluvit o fyzickém objektu, představovaný právě svazkem listů. E-book je sice
knihou, ale virtuální knihou, čili souborem virtuálních stránek.2
Historie knihy
Prvním impulzem pro vznik knih byl samozřejmě vznik písma, které bylo potřeba zapisovat a
uchovávat. Ve starověkých civilizacích tuto funkci zastávaly zpočátku hliněné destičky,
později pergameny, ty byly postupně nahrazovány kodexem, což byla svázaná kniha.
Středověké knihy vznikaly v klášterech a na císařských dvorech. Středověké písárny čili
skriptoria, a především práce v nich, byla velmi uznávána a záslužná. Psát knihu vyžadovalo
1
Přispěvatelé Wikipedie, Kniha [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2012, Datum poslední revize
13. 12. 2012, 12:37 UTC, [citováno 15. 12. 2012] <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?
title=Kniha&oldid=9427827>
2
KATOLICKÝ, Arnošt. E-Book. E-Kniha. Elektronická kniha. [online]. 2000. Dostupné z:
http://www.ebook.zcu.cz/e_book_pdf.pdf

2. především zručnost a trpělivost, protože výroba často trvala až třicet let. Důležitým mezníkem
ve vývoji knih, a to především v její výrobě znamenal vynález Johanna Guberga v 15. století -
knihtisk. Gutenberg zdokonalil i písmolijectví, které umožňovalo sériové kopie literárních
děl.3 Důležitý byl pro knihu začátek éry počítačů, a především objev hypertextu. Jeho hlavní
výhodou, je to, že jej na rozdíl od knihy nemusíme číst lineárně zleva doprava, jako tištěnou
knihu, a naopak zde každý bod může být potenciálně spojen s kterýmkoliv jiným.
S příchodem hypertextu se objevily teze, že by mohl v budoucnosti nahradit knihy, protože se
přepokládalo, že je učiní zastaralými.4
Pohled Eca na souboj elektronických a tištěných knih
První myšlenka elektronické knihy je přisuzována Michaelu S. Hartovi, který v roce 1971
založil Projekt Gutenberg. Tyto knihy byly nejprve určeny pro jen pro specializovanou
skupinu čtenářů, zahrnovaly především manuály, návody či technické příručky.5 Umberto Eco
si ve své práci Od internetu ke Gutenbergovi, pokládá otázku, jestli hypertextový disk může
skutečně nahradit knihy ke čtení, a zda-li je možné, aby tyto způsoby změnily podstatu čtení
knih, jako je román nebo básnická sbírka. Knihy podle něj zůstanou nezbytné nejen pro
literaturu, ale i pro všechny ostatní oblasti, kde je potřeba pečlivého čtení, protože číst
papírovou knihu a knihu na obrazovce je velký rozdíl. Pro něj je největší výhoda knih v jejich
trvanlivosti, a v tom, že nepotřebují žádnou další energii. Počítačová komunikace nás
předbíhá, zatímco knihy cestují stejnou rychlostí, jako čtenář. Důležité je podle Eca si
uvědomit, že není lingvistický či encyklopedický systém. Daný text má nekonečně
neomezené možnosti systému, a textuální hypertext je konečný a omezený, ale zároveň
rovněž otevřený nesčetným zkoumáním. Hypertext tak může výborně fungovat se systémy,
ale nikoliv s s texty. Vzhledem k tomu, že systémy jsou tedy omezené, ale nekonečně, a
naproti tomu texty omezené a konečné, umožňující velký počet interpretací. Jako třetí
možnost si můžeme hypertexty představit jako neomezené a nekonečné, kdy každý uživatel
může cokoliv přidat, tedy vznikne nekonečný příběh. S touto možností by zanikalo klasické
pojetí autorství, a vznikl by nový způsob zapojení tvořivosti. Tuto možnost Eco vítá.
Na otázku, zda-li počítače učiní knihy zastaralými odpovídá, že pokud by se tak stalo, musely
by vymizet i všechny tištěné materiály, a to je velmi nepravděpodobné.
množství publikovaných knih, protože těch je podle něj v knihkupectvích zbytečně mnoho.
3
KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. Vyd. 1. Praha: Svoboda,
1989, 143 s. ISBN 8020500936.
4
ECO, Umberto. Od internetu ke Gutenbergovi [online]. Glosy.info, 21.duben 2005. [cit. 15.prosince
2012].Dostupné na www: <http://glosy.info/texty/od-internetu-ke-gutenbergovi/>.ISSN 1214-8857
5
SILLMEN, David. První elektronická kniha prodala milion kopií [online]. 2010. Dostupné z:
http://magazin.stahuj.centrum.cz/prvni-elektronicka-kniha-prodala-milion-kopii/

3. Umberto Eco tvrdí, že je bezpodmínečně důležité rozlišovat mezi dvěma druhy knih. Do
jedné skupiny patří ty knihy, které jsou určené ke čtení, ta druhá skupina jsou knihy určené ke
konzultacím. Knihy ke čtení, jako například román, filosofická pojednání nebo analýzy, jsou
běžným způsobem čtení, Eco jej nazývá detektivním. Při takovém čtení zažíváme situaci, kdy
autor chce, abychom knihu otevřeli na první straně, postupně sledovali nám předkládané
otázky, a na konci viděli, jak dospívá k závěru. Druhý způsob čtení poskytují knihy
k nahlížení, jako příručky a encyklopedie, tedy knihy, které nemusíme číst celé, a hledáme
v nich jen to, co zrovna potřebujeme. Samotné encyklopedie jsou určeny ke konzultacím,
nikdy je nečteme od první po poslední stránku. V těchto myšlenkách se Eco snaží vyjádřit, že
nová média mohou nahradit encyklopedie, dokonce mohou být lepší než ty tištěné, nikoliv
však první skupinu knih, jelikož zážitek z nich žádné médium nenahradí.6Největším
problémem, se kterým se setkáváme, je problém přesné definice knihy, vzhledem k tomu, že
se odborníci, a ani společnost neshoduje na tom, jestli je kniha v elektronické podobě stále
knihou, nebo se knihou dá nazývat pouze umělecké dílo, které by mělo být v konečné podobě
vytištěné a svázáno do vazby. Díky Umbertu Eco máme možnost si uvědomit, že hrozbu pro
knihy nepředstavuje jen hypertext a počítače, ale i další média, jako televize, v nich například
filmy, nebo i rádio. Jeho pohled na budoucnost tištěných knih se zdá tím
nejpravděpodobnějším, který může nastat. Tedy, že knihy rozhodně nevymizí, ale pouze je
nová média nějakým způsobem ovlivní.
Z mého pohledu je pro tuto práci a její závěr důležitá anketa, která probíhala mezi 108
respondenty, a ze které vyplynulo, že převážná většina si nedokáže svou budoucnost bez
knihy představit. Ze závěrů, které z této práce vyplynuly lze tvrdit, že tištěné knihy v naší
budoucnosti místo rozhodně mají a nové technologie je budou pouze doplňovat.
6
ECO, Umberto. Od internetu ke Gutenbergovi [online]. Glosy.info, 21.duben 2005. [cit. 15.prosince
2012].Dostupné na www: <http://glosy.info/texty/od-internetu-ke-gutenbergovi/>.ISSN 1214-8857

4. Zdroj: NetDirect.cz
Odkaz: http://infogr.am/Prodej-elektronickych-knih-v-CR/

5. Hodnocení zdrojů:
Odborná monografie:
KNEIDL, Pravoslav. Z historie evropské knihy: po stopách knih, knihtisku a knihoven. Vyd.
1. Praha: Svoboda, 1989, 143 s. ISBN 8020500936.
 tento zdroj považuji za zcela důvěryhodný
 autor je odborníkem
 problematikou se zabývá do hloubky
 protože je to tištěná kniha, pravděpodobně byla redigovaná i recenzovaná
 jazyk odpovídá tématu i potencionálním čtenářům, nevyskytují se chyby
 vzhledem k tématu, ke kterému jsem ji využila bych řekla, že se dá považovat za
aktuální
Odborný článek:
ECO, Umberto. Od internetu ke Gutenbergovi [online]. Glosy.info, 21.duben 2005. [cit.
15.prosince 2012].Dostupné na www: <http://glosy.info/texty/od-internetu-ke-
gutenbergovi/>.ISSN 1214-8857
 zdroj považuji opět za důvěryhodný
 Umberto Eco je erudovaným odborníkem
 myšlenky jsou originální
 stránka obsahuje veškeré odkazy i obsáhlé informace o autorovi
 stránka je velmi přehledná a tématická
 úroveň jazyka odpovídá potencionálním čtenářům
Příspěvek na webu:
Přispěvatelé Wikipedie, Kniha [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2012, Datum
poslední revize 13. 12. 2012, 12:37 UTC, [citováno 15. 12. 2012]
<http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kniha&oldid=9427827>
 příspěvek jsem zhodnotila důvěryhodným vzhledem k tomu, že mi pouze posloužil
na komparaci různých definic knihy
 obsahuje odkazy, ze kterých čerpá, jsou funkční
 byla aktuálně editovaná
 sděluje přesné a jednoduché informace
 stránka je přehledná a neobsahuje nic, co by se dalo zhodnotit zbytečným