Online aplikace socialnich siti

Ústav informatiky
Filozoficko-přírodovědecká fakulta SU

Online aplikace sociálních sítí
(Facebook, Friendster, MySpace,
Twitter, YouTube atd.)
Tematická bibliografická rešerše

Zpracovala Lucie Koníčková

Opava květen 2010

OBSAH

1. PŘEDMLUVA................................................................................................................... 2
1.1. Účel zpracování a uživatelské určení rešerše .......................................................................... 2
1.2. Vymezení podchycených dokumentů...................................................................................... 2
1.3. Počet záznamů a uspořádání rešerše........................................................................................ 2
1.4. Informační zdroje .................................................................................................................... 2
1.5. Obsahová charakteristika......................................................................................................... 2
1.6. Použité normy.......................................................................................................................... 3
1.7. Poznámky zpracovatele ........................................................................................................... 3
2. SEZNAM EXCERPOVANÝCH PRAMENŮ ................................................................ 4
2.1. Rešeršní systémy v prostředí WWW ....................................................................................... 4
2.2. Oborové databáze .................................................................................................................... 4
2.3. Polytematické databáze ........................................................................................................... 4
2.4. Národní bibliografie a katalogy národních knihoven .............................................................. 4
3. BIBLIOGRAFICKÁ ČÁST ............................................................................................. 5
3.1. Online aplikace sociálních sítí ................................................................................................. 5

1

1. PŘEDMLUVA

1.1. Účel zpracování a uživatelské určení rešerše
Rešerše slouží jako důležitý pramen sekundárních informací pro rozpracovanou diplomovou
práci na téma: „Sociální média a virtuální realita v knihovnách: nové cesty k mladým
uživatelům“. Zadání rešerše bylo formulováno v širším znění s cílem zachytit různorodé
prameny a směry, jimž se tematika sociálních sítí zabývá. Virtuální realita byla z důvodu
dostatečné zásoby již získaných zdrojů z rešerše vypuštěna.

1.2. Vymezení podchycených dokumentů
Jednotlivé záznamy jsou opatřeny anotacemi a byly vybrány na základě těchto kritérií:
a) jazykové: čeština/slovenština, angličtina
b) časové: 2005-2010
c) druhové: příspěvky do elektronických monografií, články v elektronických seriálových
publikacích, příspěvky v elektronických konferenčních sbornících, webové stránky a
dokumenty

1.3. Počet záznamů a uspořádání rešerše
Základní bibliografická část obsahuje celkem 40 záznamů, které jsou uspořádány a řazeny
abecedně podle příjmení prvního autora nebo názvu.

1.4. Informační zdroje
Jako první byl prohledáván internet a licencované fulltextové databáze odborných článků
z důvodu novosti tematiky, následně pak až katalogy národních knihoven.

1.5. Obsahová charakteristika
a) předmětová hesla
sítě – sociální – komunikační

b) klíčová slova, cizojazyčné ekvivalenty: (angličtina ; slovenština)
online sociální sítě ; online social networks (OSN) ; online sociálne siete

online aplikace sociálních sítí ; online applications of social networks ; online aplikácie
sociálnych sietí

webové aplikace sociálních sítí ; web applications of social networks ; webové aplikácie
sociálnych sietí
2

komunitní servery ; community servers ; komunitné servery

Facebook
Friendster
MySpace
Twitter

c) notace MDT:
2-444 Sociální vztahy
316.474.2 Interpersonální vztahy. Sociální sítě
316.472.45 Vlastnosti sociálních sítí. Počet kontaktů.
316.472.43 Nepřímé styky mezi jednotlivci

1.6. Použité normy
Rešerše byla zpracována v souladu s normami ČSN 01 0191. Formální úprava jednorázových
bibliografických soupisů, ČSN 01 0198. Formální úprava rešerší, ČSN 01 0194 Referát a
anotace, ČSN ISO 690. Bibliografické citace : obsah, forma a struktura, ČSN ISO 690-2.
Informace a dokumentace. Bibliografické citace. Část 2 : Elektronické dokumenty nebo jejich
části.

1.7. Poznámky zpracovatele
Při zpracování a excerpování pramenů se potvrdila zpracovatelčina hypotéza, že velká většina
zdrojů informací k dané tematice bude přednostně vystavena online a zaměřena především na
problematiku copyrightu, autorských práv, ochrany soukromí a svobodu projevu. Širší
souvislosti a obecný náhled na tematiku byla očekávána v tištěných monografických
publikacích, které však zřejmě v důsledku novosti a aktuálnosti tematiky, až na jednu
výjimku, nebyly nalezeny.

3

2. SEZNAM EXCERPOVANÝCH PRAMENŮ

2.1. Rešeršní systémy v prostředí WWW
GOOGLE
[URL: http://www.google.com]

GOOGLE SCHOLAR
[URL: http://scholar.google.cz/]

ALTAVISTA
[URL: http://www.altavista.com]

2.2. Oborové databáze
LISA tematický záběr: knihovnictví, rešeršní služby, Internet aj.
producent: Bowker-Saur/Reed Elsevier
retrospektiva: 1969-
forma přístupu: WWW
zkratka: lisa

2.3. Polytematické databáze
EIFL Direct tematický záběr: společenské a humanitní vědy
(řada Academic producent: EBSCO Publishing a OSI
Search Elite) retrospektiva: 1990-
zkratka: ase

WEB OF KNOWLEDGE tematický záběr: multioborový
producent: Thomson Reuters
retrospektiva: 1945-
zkratka: wk

2.4. Národní bibliografie a katalogy národních knihoven
Národní knihovna ČR
[URL: http://www.nkp.cz]

4

3. BIBLIOGRAFICKÁ ČÁST
3.1. Online aplikace sociálních sítí

1. ALA : American Library Association [online]. c2010 [cit. 2010-04-19]. ALA | Online
Social Networks. Dostupné z WWW:
<http://www.ala.org/ala/aboutala/offices/oif/ifissues/onlinesocialnetworks.cfm>.
Webové stránky Americké asociace knihoven, které se soustřeďují na tematiku online
sociálních sítí (OSS). Stránky nabízí hodně odkazů na články, prezentace a další dokumenty
včetně multimédií. Odkazují také na speciální wikipedii ALA v oblasti OSS, příslušné zdroje
se zaměřením nejen na OSS, ale také na svobodu projevu nebo kyberšikanu.
2. ALOMARI, Hakam. Analysis of Online Social Networks [online]. May, 2009 [cit. 2010-
04-19]. A Framework for Organizing Modern Social Networks. Dostupné z WWW:
<http://www.cs.kent.edu/~halomari/Survey-final.htm>.
V současné době roste počet sociálních sítí a virtuálních komunit. Takový růst představuje
i spoustu významných otázek, zejména, co se týče jejich klasifikace. V tomto článku je
představen referenční demografický klasifikační rámec pro sociální sítě a virtuální komunity.
Rámec kombinuje dva typy rysů: sociocentrický a síťověcentrický. Dle tohoto rámce byla
provedena klasifikační studie na třiceti moderních sociálních sítí, rozdělená do čtyř věkových
skupin. Na základě demografické klasifikace vedené skrze tento výzkum a posouzení různých
statistických položek a zjištěných čísel se ukázal zajímavý výsledek. Ženy mezi 35 až 44 lety
se s mnohem větší pravděpodobností zapojují do sociálních sítí než jejich mužské protějšky.
Také teenageři obecně jsou interesováni do výměny hudby a dalších typů souborů rovněž jako
do chatování mezi sebou a vytváření nových přátelství – z toho důvodu je většina z nich
členem sociální sítě MySpace. Bylo také vypozorováno, že růst některých sociálních sítí
začíná klesat, jako je tomu právě u největší sociální sítě MySpace.
3. BARRETT, Joanne. My Space or Yours?. Learning & Leading with Technology [online].
Sep 2006, 34, 1, [cit. 2010-04-12]. Dostupný z WWW:
<http://eric.ed.gov/ERICWebPortal/custom/portlets/recordDetails/detailmini.jsp?_nfpb=tr
ue&_&ERICExtSearch_SearchValue_0=EJ779810&ERICExtSearch_SearchType_0=no
&accno=EJ779810>.
Sociální sítě jsou jedním z nejnovějších trendů k rostoucímu vývoji online komunit. Weby
sociální sítí shromažďují data vložená členy, která jsou pak uchovávána jako jejich profily.
Tato profilová data pak mohou být sdílena mezi členy sítě. Členství může být zdarma.
Typická online aplikace sociální sítě poskytuje členům webovou stránku nebo blog, kam
mohou vkládat svůj text, fotografie a další obsah k prohlížení pro návštěvníky. Tyto weby
rychle expandovaly od roku 2003. Friendster byl zveřejněn v březnu 2003 a zpočátku členství
rostlo poměrem 20% za týden. Friendster nepředvídatelně zasáhl kýženou skupinu 25-35
letých. Od té doby mnoho dalších velkých webových hráčů iniciovalo vznik online sociálních
sítí. S rychlým růstem webů sociálních sítí a miliony studentů aktivně participujících v těchto
sociálních klubech, autor článku volá učitele k prozkoumání jak naučit studenty, aby tyto
weby používali moudře. Učitelé by si měli dát pozor na sporné otázky, jež vyvstaly v této
spojitosti.

5

4. BOYD, Danah; ELLISON, Nicole. Social Network Sites : Definition, History, and
Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication [online]. 2007, 13, 1, [cit.
2010-05-02]. Dostupný z WWW: <http://www.danah.org/papers/JCMCIntro.pdf>.
Online sociální sítě stále více přitahují pozornost akademické a výzkumné odvětví, které
zajímá jejich dosah. V tomto článku jsou popsány vlastnosti online sociálních sítí a navržena
i komplexní definice. Pohledem na historii těchto sítí je pak diskutován jejich další vývoj
a případné změny.
5. BOYD, Danah. Friendster and Publicly Articulated Social Networking. In Conference on
Human Factors and Computing Systems. Vienna : ACM, 2004 [cit. 2010-05-02].
Dostupné z WWW: <http://www.danah.org/papers/CHI2004Friendster.pdf>.
Tento dokument představuje etnografické práce v terénu na Friendster, online seznamky
využívající sociální sítě na podporu propojení mezi přáteli. Autorka zkoumá, jak v prostředí
Friendsteru platí sociální teorie, jak uživatelé reagují, a napětí, které se objevuje mezi tvůrcem
a uživatelem, když výsledek nevyhovuje předchozím očekáváním. Podle tohoto
etnografického kousku jako příkladu, navrhuje, jak by Společenství HCI mělo zvážit
koevoluci sociální komunity a technologií.
6. BOYD, Danah Reflections on Friendster, Trust and Intimacy. In Ubiquitous Computing :
Workshop application for the Intimate Ubiquitous Computing Workshop. Seattle (WA),
2003 [cit. 2010-05-02]. Dostupné z WWW:
<http://www.danah.org/papers/Ubicomp2003WorkshopApp2.pdf>.
Friendster.com je web, který našel místo jako portál pro manipulaci a hru s identitami
a intimními údaji, které získává prostřednictvím požadavků na profily členů, jež nabízejí
množství políček ke sdílení jejich intimních informací a vztahů. Záležitost důvěry je stále
ještě nepokryta jak uživatelé transformují záměr webu k větší hravé intimitě a kreativitě.
Pro zhmotnění tlaku mezi záměrem a přáním autorka zobrazuje a přemítá nad architekturou,
populací a zvyklostmi Friendsteru.
7. BRYDOLF, Carol. Minding MySpace : Balancing the Benefits and Risks of Students'
Online Social Networks. Education Digest. Oct2007, 73, 2, s. 4-8. Dostupný také z
WWW:
<http://search.ebscohost.com.proxy.mzk.cz/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=271773
30&lang=cs&site=ehost-live>. ISSN 0013127X.
Článek je zestručněním originálu, který vyšel na jaře 2007 v periodiku „Californian Schools“
a pojednává o studentském právu svobodného projevu ve Spojených státech amerických
a rozporuplných příspěvcích na online sociálních sítích jako MySpace, Facebook a Xanga.
Autorka poznamenává, že právní výzvy ke školním disciplinárním akcím jako reakce
na internetové příspěvky studentů jsou běžné, bez ohledu na těžký úděl školního
administrátora a jeho volbu mezi morální a právní povinností. Dále se zabývá kyberšikanou,
odpovědností škol za výuku náležitého a bezpečného využívání iternetu, negativními vlivy
online sociálních sítí na výchovu a digitální propastí mezi studenty a dospělými.
8. CLARK, George E. Environmental Twitter. Environment. Sep/Oct2009, 51, 5, s. 5-7.
Dostupný také z WWW:
12&lang=cs&site=ehost-live>. ISSN 00139157.
Článek se zabývá dopadem mikroblogingové sítě Twitter na prostředí komunity, a
na poskytování pomocných služeb těm, kteří se zajímají o oblast prostředí a udržitelnosti. Je
6

zde uveden přehled funkcí Twitteru, včetně možnosti uživatele, který si může vytvořit
oblíbenou sadu zdrojů, vyhledáním informací o nich. Autor si všímá toho, že co zapříčiňuje
změnu v oblasti prostředí, právě je hodnota Twitter streamů v reálném čase, který umožňuje
poskytování vhledu do názoru veřejnosti. Jako příklad potenciálu analýzy Twitteru uvádí
model příspěvků u Twitteru v reálném čase během U. S. National Football League Super
Bowl v roce 2009.
9. DARROW, Jonathan J.; FERRERA, Gerald R. Social Networking Web Sites and the
DMCA : A Safe-Harbor from Copyright Infringement Liability or the Perfect Storm?.
Northwestern Journal of Technology and Intellectual Property [online]. Fall 2007, 6, 1,
[cit. 2010-04-12]. Dostupný z WWW:
<http://www.law.northwestern.edu/journals/njtip/v6/n1/1/>.
Hlavním tématem této studie jsou potenciální přestupky online sociálních sítí v oblasti
copyrightu, vytvářející současný kyberfenomén.
10. DIETRICH, Bryce. Are Online Social Networks Communities? : A Social Network
Analysis of Facebook. Conference Papers : Midwestern Political Science Association.
2008. Dostupný také z WWW:
63&lang=cs&site=ehost-live>.
Facebook a další sítě změnil způsob, jakým se lidé spojují. Avšak formují tyto interakce
komunitu v tradičním slova smyslu? Za pomoci analýzy sociálních sítí se článek pokouší
na tuto otázku odpovědět.
11. FAN, Lisa; LI, Botang Blog-based Online Social Relationship Extraction. In Proceedings
of the 8th IEEE International Conference on Cognitive Informatics. Los Alamitos
(California) : IEEE Computer Soc., 2009. s. 457-463. Dostupné z WWW:
<http://apps.isiknowledge.com.proxy.mzk.cz/full_record.do?product=WOS&search_mod
e=GeneralSearch&qid=1&SID=W2IKaJnbMGnHCgMabok&page=1&doc=8>. ISBN
978-1-4244-4642-1.
S dramatickým nárůstem účastníků v sociálních sítích je pro online uživatele nezbytný
inteligentní a efektivní management systému sociálních vztahů. Tradiční lineání seznam
sociálních entit se může stát problematickým, zatímco bude síť růst do šířky. V článku je
představen systém VisoLink, který je sociální sítí, založenou na „přátelském hodnocení“,
za pomoci měření podobnosti uživatelských zájmů. Unikátní přístup kombinuje obsahovou
a uživatelskou analýzu k zjištění uživatelských zájmů. Měří uživatelský zájem, založený
na jeho čtecích i psacích zájmech. Toto měření podobnosti mezi online aktéry poskytuje
nezbytnou podporu vizualizaci osobní sociální stíě a osobní doporučení.
12. GAINES, Brian J.; MONDAK, Jeffery J. Typing Together? Clustering of Ideological
Types in Online Social Networks. Journal of Information Technology & Politics. 2009, 6,
3/4, s. 216-231. Dostupný také z WWW:
V krátkém rozpětí několika let vyvstal Facebook jako centrální forum sociální interakce
a komunikace. Fakt, že členové Facebooku mají bohatý „virtuální sociální kapitál“, může být
důležitou zprávou z hlediska politických závazků a mobilizace, a šířeji také z hlediska obsahu
a vzorů sociální interakce. V článku je diskutován význam fenoménu Facebook pro školství
v sociálních sítích. Krátké představení Facebooku spolu s hodnocením přínosů a omezení
vychází z průzkumu této sítě. Několik malých vzorků z těchto sítí je předběžně analyzováno
7

a referováno. Na základě minulých průzkumů sociálních vztahů fungujícím na principu
komunikace face-to-face, je zkoumáno, zda online vztahy mají některé z hlavních
charakteristik běžných forem tradičních sítí. Zvláště se článek zaměřuje na to, jestli existují
nějaké znaky sdružování členů Facebooku podle jejich politických názorů a zda jsou přítomny
také efekty upjatosti sledované v jiných formách sítí.
13. GARTON, Laura; HAYTHORNTHWAITE, Caroline; WELLMAN, Barry Studying On-
Line Social Networks. In Doing Internet Research : Critical Issues and Methods for
Examining the Net. United States of America : SAGE Publications, c1999. s. 75-105.
Dostupné z WWW:
<http://www.google.com/books?id=15SksRiDf04C&lpg=PA75&ots=BOgOYyJIYw&dq
=%22social%20networks%22&lr&hl=cs&pg=PA75#v=onepage&q&f=false>.
Kapitola knihy o metodách výzkumu na internetu se zaměřuje na studium online sociálních
sítí. Srovnává metodu s přístupy počítačové komunikace. Charakterizuje sociální sítě,
vysvětluje jejich vnitřní dělení a kontext. Nastiňuje návrh analýzy a výzkumného procesu.
14. GOLBECK, Jennifer. Trust and Nuanced Profile Similarity in Online Social Networks.
ACM Transactions on the Web. Sep2009, 3, 4, s. 12. Dostupný také z WWW:
<http://search.ebscohost.com.proxy.mzk.cz/login.aspx?direct=true&db=iih&AN=443030
Online sociální sítě, kde si uživatelé uchovávají seznamy přátel a vyjadřují své preference
k položkám, jako jsou filmy, hudba nebo knihy, jsou velmi populární. Tyto webově založené
informace jsou předurčeny a ideálně se hodí k využití v široké škále inteligentních systémů,
které mohou těžit z uživatelských sociálních a personálních dat. Aby byly tyto systémy
efektivní je však důležité porozumět vztahu mezi sociálními a personálními preferencemi.
V této studii byly prověřeny rysy profilových podobností, a jak tyto souvisí se způsobem,
jakým uživatelé určují důvěryhodnost. Autorům se podařilo izolovat několik profilových rysů,
které mají vliv na to, jak moc těmto hypotetickým uživatelům subjekty důvěřují.
15. HOWARD, Bill. Analyzing Online Social Networks. Communications of the ACM.
Nov2008, 51, 11, s. 14-16. Dostupný také z WWW:
Článek se zabývá sociálními sítěmi. Některé jsou úspěšné a některé ne. Témata diskuse
zahrnují analýzu odlišností, které existují mezi fyzickými a sociálními sítěmi, předpovědi
autora k vývoji online sociálních sítí a jak jejich analýza může poskytovat jasno v úspěšnosti
a krachu těchto sítí. Dále je diskutován také stupeň poctivosti s jakou se na webu popisují
sami uživatelé.
16. HUBERMAN, Bernardo A.; ROMERO, Daniel M.; WU, Fang. Social networks that
matter : Twitter under the microscope. December 4, 2008. 9 s. Dostupné z WWW:
<http://arxiv.org/pdf/0812.1045>.

Vědci, inzerenti i političtí aktivisté vidí masivní online sociální sítě jako reprezentaci
sociálních interakcí, které mohou být mimo jiné užity ke studiu a propagaci myšlenek,
sociálních pout a virálního marketingu. Ale prolikované struktury sociálních sítí neodhalují
momentální vzájemné vlivy mezi lidmi. Nedostatek pozornosti a denní rytmus života a práce
činí lidi nedbalými vůči těm, kterým na nich záleží a oplácejí jejich pozornost. Studie
sociálních interakcí prostřednictvím Twitteru objevila, že spouštěčem užívanosti je rozptýlená
a skrytá sít spojení ležící pod sítí přátel a sledovači.
8

17. CHEUNG, Christy M. K.; LEE, Matthew K. O. A theoretical model of intentional social
action in online social networks. Decision Support Systems. APR 2010, 49, 1, s. 24-30.
e=GeneralSearch&qid=1&SID=W2IKaJnbMGnHCgMabok&page=1&doc=6>. ISSN
0167-9236.
Online sociální sítě (Facebook, MySpace, LinkedIn atd.) se staly významným novým
fenoménem v lidské komunikaci a vzorech interakce a mohou mít hlubší dopad na způsob,
jímž lidé komunikují a spojují se mezi sebou. V této studii je rozhodnutí používat online
sociální sítě konceptualizováno jako úmyslná sociální akce, a je zkoumán relativní dopad tří
modelů procesů sociálních vlivů (identifikace, souhlas, internalizace). Empirická studie
uživatelů Facebooku objevila, že kolektivní intence k užívání sociálních sítí je determinována
sociální identitou a subjektivní normou. Sociální identita byla shledána druhořadovou latentní
konstrukcí, zahrnující kognitivní, hodnotící a emocionální komponenty.
18. JOINSON, Adam N. Looking at, looking up or keeping up with people? : motives and use
of facebook. In Conference on Human Factors in Computing Systems : Proceeding of the
twenty-sixth annual SIGCHI conference on Human factors in computing systems.
Florence, Italy : ACM, 2008 [cit. 2010-04-12]. Dostupné z WWW:
<http://portal.acm.org/citation.cfm?doid=1357054.1357213>. ISBN 978-1-60558-011-1,
http://doi.acm.org/10.1145/1357054.1357213.
Tato stať studuje využití sociální sítě Facebook a potěšení, které z jejího užívání mají
uživatelé. V první studii 137 uživatelů generovalo slova a věty, kterými měli popsat jak
Facebook užívají a co je na tom baví. Tyto věty byly rozděleny do 46 položek, které byly
doplněny 241 uživateli ve studii druhé. Faktorová analýza identifikovala sedm jedinečných
využití a požitků: sociální spojení, sdílené identity, obsah, sociální průzkum, surfování
sociální sítí a obnovování statusů. Demografie uživatelů, vzory síťové návštěvnosti a užití
důvěrných nastavení byly asociovány různým využitím a požitky.
19. JONES, Harvey; SOLTREN, José Hiram. Facebook : Threats to Privacy [online]. 2005
[cit. 2010-04-12]. Dostupné z WWW:
<http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.112.3154&rep=rep1&type=pd
f>.
Koncoví uživatelé na Facebooku sdílejí širokou škálu informací, ale diskuse o aspektech
důvěrnosti takového počínání teprve začaly vyvstávat. Autoři článku prověřili, jak Facebook
působí na soukromí a našli v systému vážné trhliny. Soukromí na Facebooku je podkopáváno
třemi hlavními faktory: uživatelé se příliš odhalují, Facebook nedělá adekvátní kroky
k zabezpečení jejich soukromí a třetí strany tak aktivně vyhledávají informace koncových
uživatelů. Závěry koncových uživatelů byly založeny na výzkumu studentů MIT a statistické
analýze Facebookových dat z MIT, Harvard, NYU a oklahomské univerzity. Systém
Facebooku byl analyzován podle podmínek the Federal Trade Commission. Ve světle
dostupných informací byla vytvořena modelová hrozba k analýze specifických ohrožení
soukromí.
20. KAY, Russell. QUICKSTUDY : Online Social Networks. Computerworld. 10/1/2007, 41,
40, s. 56. Dostupný také z WWW:

9

Článek se zabývá technologií online sociálních sítí. Sociální sítě jsou webové stránky
umožňující jedincům komunikovat mezi sebou. Toto je možné skrze různé platformy, jako
jsou seznamky, profesní sítě nebo chatovací místnosti. První web, který nabídl specifické
sociální síťování, byli Classmates.com, založené roku 1995 a následované SixDegrees.com
v roce 1997. Rychlý nárůst blogování pak znamenal pro sociální sítě největší hybnou sílu.
21. KRYDER, Cynthia L. Facebook Friend or Fan? You Decide. AMWA Journal : American
Medical Writers Association Journal. 2010, 25, 1, s. 32-33. Dostupný také z WWW:
Článek je zaměřen na portál sociální sítě Facebook. Zmiňuje, jak byl Mark Zuckerberg
schopen vytvořit tento web, když byl ještě student Harvardovy univerzity v únoru 2004.
Zabývá se odlištnostmi mezi Facebook Profile account a Facebook Page account, který
zahrnuje přístup a velký počet fanoušků nebo přátel. Nabádá uživatele Facebooku, aby
omezili svůj profil na přístup přátelům a Page account používali pro jiné než soukromé
činnosti.
22. LENHART, Amanda; FOX, Susannah. Pew Internet : Pew Internet & American Life
Project [online]. Feb 12, 2009 [cit. 2010-04-12]. Twitter and status updating. Dostupné z
WWW:
<http://www.pewinternet.org/~/media//Files/Reports/2009/PIP%20Twitter%20Memo%20
FINAL.pdf>.
Zpráva je založena na závěrech denního průzkumu užívání internetu Američany. Velká část
výsledků je založena na datech z telefonních interview vedených Princeton Survey Research
Associates International mezi 19. listopadem a 20. prosincem 2008 a ve vzorku 2 253
dospělých od 18 let, včetně 502 mobilních interview vedených ve španělštině. Z výsledků se
lze dovědět například kolik procent Američanů denně obnovuje statusy na Twitteru nebo jaká
je struktura uživatelů obecně.
23. LEVIN, Avner; NICHOLSON, Mary Jo. Online Social Networks : Places of Risk, Places
of Law?. In Conference Papers : Law & Society.Ryerson University, 2008. Dostupné z
WWW:
75&lang=cs&site=ehost-live>.
Online sociální sítě představují významná rizika soukromí a reputace jejich uživatelů.
Kyberprostor je z hlediska práva neschopen efektivně řešit tato rizika. Článek uvádí výzkum
percepce takových rizik uživateli online sociálních sítí a jejich potenciální řešení, vedený
institutem Privacy and Cyber-Crime na Ted Rogers School of Management na Ryersonově
univerzitě. Objevuje také možnost, že reputace a soukromí online se bude vyvíjet spíše ve
směru odlišném od fyzických offline protějšků, a právních nástrojů, které kyberprostor bude
potřebovat, aby chránil tyto nové názory.
24. List of social networking websites In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St.
Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , [cit. 2010-04-12]. Dostupné z WWW:
<http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_social_networking_websites>.
Seznam nejvyužívanějších online sociálních sítí vyjma seznamovacích portálů.

10

25. LUO, John S. The Facebook Phenomenon : Boundaries and Controversies. Primary
Psychiatry. Nov2009, 16, 11, s. 19-21. Dostupný také z WWW:
S rostoucím využíváním internetu lékaři i pacienty není neočekávané, že se jednoho dne
mohou jejich online životy protnout. Před érou vyhledávacích strojů věděli pacienti o svých
ošetřujících doktorech málo, dokud se osobně nesetkali. Nyní mohou pacienti sledovat oblast
lékařství pro hledání minulých stížností, hodnocení lékařů jinými pacienty, vyhledávat jejich
odborné publikace a profily v akademické nebo privátní praxi. S mocí a sofistikovaností
vyhledávacích nástrojů je dnes všechno jednodušší, včetně oodkrývání informací o druhých.
Anonymita, soukromí a hranice jsou v kyberprostoru v ohrožení, izolace klesá s tím, jak
internet nabízí sílu informací. Tato stať se zabývá oblastí vztahu pacient – lékař, který trpí
dopadem sociálních sítí online.
26. MATZAT, Uwe. Reducing Problems of Sociability in Online Communities : Integrating
Online Communication With Offline Interaction. American Behavioral Scientist. APR
2010, 53, 8, s. 1170-1193. Dostupný také z WWW:
e=GeneralSearch&qid=1&SID=W2IKaJnbMGnHCgMabok&page=1&doc=9>. ISSN
0002-7642.
Výzkumníci v oblasti sociálních sítí tvrdili, že offline vztahy ovlivňují vztahy online, avšak
není jasné, jaké vlastnosti vlastnosti online vztahů jsou ovlivněny existencí těmi offline.
Článek zkoumá, jak směsice virtuálních a reálných životních interakcí – v kontrastu k čistě
virtuální interakci – mezi některými členy online komunity sdílející znalosti, redukuje
převahu problémů, jimž čelí celá komunita. Typickými problémy pospolitosti, které zvyšují
riziko krachu sdílení poznatků, jsou ztráta důvěry mezi členy, individualistické chování
a chybějící stabilita členství. Analýza vychází z výzkumných dat z 26 online komunit, které
jsou částmi virtuální organizace, jež sdružuje komunity učitelů. Závěry evidují více důvěry
a méně individualismu ve smíšených komunitách, ale žádnou větší stabilitu členství.
Výsledky přispívají k poznání, jak offline sítě ovlivňují online vztahy – jmenovitě, offline sítě
redukují problémy pospolitosti, tím usnadňují online sdílení poznatků. Výsledky navíc
modifikují dřívější tvrzení o integraci online komunkace a offline interakce, kdy ukazují, že
kompletní integrace není nezbytná.
27. MIKA, Peter. Social networks and the Semantic Web. New York : Springer
Science+Business Media, LLC, c2007. 234 s. Dostupné z WWW:
<http://books.google.cz/books?id=tcYJ8a32nFUC&lpg=PP1&dq=Social%20networks%2
0and%20the%20semantic%20web&pg=PA234#v=onepage&q&f=false>. ISBN 978-0-
387-71001-3.
Je těžké rozeznat, jestli my změnili web nebo web změnil nás, dokonce i s možností zpětného
pohledu. Kniha Sociální sítě a sémantický web nabízí dvě velké případové studie. První
ukazuje možnosti sledování výzkumu v internetové komunitě za pomoci kombinace informací
získaných z webu a z dalších zdrojů dat a následné analýzy. Těžba sociálních sítí z webu hraje
v této studii důležitou roli z hlediska získávání dynamických síťových dat ve velkém měřítku,
které jsou jinak nad rámcem možností výzkumných metod. Druhá studie zdůrazňuje úlohu
sociálního kontextu v klasifikaci generované uživateli, jako je například systém tagování
známý jako folksonomie. Publikace Sociální sítě a Sémantický web je určena pro výzkumné
pracovníky a pokročilé studenty sémantického webu a webových služeb, informačních
systémů, sociálních a informačních věd.
11

28. PARK, Namsu; KEE, Kerk F.; VALENZUELA, Sebastián. Being Immersed in Social
Networking Environment : Facebook Groups, Uses and Gratifications, and Social
Outcomes. CyberPsychology & Behavior [online]. December 2009, 12, 6, [cit. 2010-04-
12]. Dostupný z WWW: <http://www.liebertonline.com/doi/abs/10.1089/cpb.2009.0003>.
Webový průzkum 1 715 vysokoškolských studentů byl veden k prověření skupin na
Facebooku, požitků uživatelů z jeho využívání a vztahů mezi těmito požitky a politickou
a civilní zúčastněností uživatelů offline. Faktorová analýza objevila čtyři primární potřeby
k zapojení se do skupin na Facebooku: socializace, zábava, hledání vlastního statusu
a informace. Požitky se různí v závislosti na demografických aspektech uživatele jako je
pohlaví, rodiště a školní rok. Analýza vztahů mezi uživatelskými potřebami a občanskou
a politickou zúčastněností poukazuje, jak bylo předvídáno, že informační jednání více
korelovalo s občanskou a politickou činností než s rekreační.
29. PEARSON, Erika. All the World Wide Web's a stage : The performance of identity in
online social networks. First Monday. Mar2009, 14, 6, s. 6. Dostupný také z WWW:
<http://search.ebscohost.com.proxy.mzk.cz/login.aspx?direct=true&db=iih&AN=384234
Článek se zabývá otázkou, jak mohou být konceptualizovány hry formování identity v online
sociálních sítích. Vycházejíc z teorií Goffmana a Granovetteroa o sociálním vystupování
a společenské svázanosti článek tvrdí, že identity v sociálních sítítch jsou vědomě
konstruované a spojují v sobě informace veřejné a soukromé. Svou existencí podporují weby
sociálních interakcí, které jsou zaplavovány těmito prchavými konstrukcemi identit.
30. PELLING, Emma L.; WHITE, Katherine M. The Theory of Planned Behavior Applied to
Young People's Use of Social Networking Web Sites. CyberPsychology & Behavior
[online]. December 2009, 12, 6, [cit. 2010-04-12]. Dostupný z WWW:
<http://www.liebertonline.com/doi/abs/10.1089/cpb.2009.0109>.
Navzdory vzrůstající popularitě webů sociálních sítí je známo velmi málo o psychosociálních
proměnných, které předpovídají využívání těchto portálů lidmi. Následující studie použila
a rozšířila model teorie plánovaného chování včetně přídavných proměnných vlastní identity
k tvrzení, že vysokoúrovňové portály sociálních sítí užívají své záměry na vzorku mladých
lidí ve věku 17 až 24 let.
31. RAACKE, John; BONDS-RAACKE, Jennifer. MySpace and Facebook : Applying the
Uses and Gratifications Theory to Exploring Friend-Networking Sites. CyberPsychology
& Behavior [online]. April 2008, 11, 2, [cit. 2010-04-12]. Dostupný z WWW:
<http://www.liebertonline.com/doi/abs/10.1089/cpb.2007.0056>.
Vzrůstající užití internetu jako nového nástroje při komunikaci změnilo způsob, jakým jsou
lidé v interakci. Tento fakt je v současnosti ještě více očividní vzhledem k vývoji a využití sítí
operujících s přátelskými vztahy. Avšak dosud žádný výzkum nehodnotil tyto sítě a jejich
dopad na vysokoškolské studenty. A proto byla tato studie zaměřena na hodnocení: proč lidé
používají tyto portály, jaké jsou typické charakteristiky vysokoškolského uživatele, jaké
využití a požitky z této činnosti plynou. Výsledky ukázaly, že velká většina vysokoškolských
studentů využívají tyto portály nezanedbatelnou část dne z důvodů jako je vytváření nových
přátel a hledání starých.
32. REID, Ken. Rise of the online social networks leaves us all at risk. Times Educational
Supplement. 9/11/2009, 4856, s. 46. Dostupný také z WWW:
12

Autor se zabývá dopadem online sociálních sítí na několik teenagerů ve Velké Británii.
Objasňuje nebezpečné efekty online sociálních sítí na většinu studentů v zemi. Tvrdí, že
mnoho rodičů nedává dostatečný pozor na aktivity vlastních dětí surfujících na internetu.
Autor se také zaměřuje na cenzuru studentů, kteří online sítě využívají.
33. ROOS, Dave. How Online Social Networks Work. HowStuffWorks.com [online]. 01
November 2007, 2, [cit. 2010-04-19]. Dostupný z WWW:
<http://communication.howstuffworks.com/how-online-social-networks-work.htm#>.
Článek se zabývá online sociálními sítěmi. V několika kapitolách představuje fungování sítí,
návody, jak získat kontakty, jak lze sítě ohrozit, jaké technologie jsou potřeba k jejich
výstavbě, módní sociální sítě a mnoho dalšího.
34. SANCHEZ ABRIL, Patricia. A (My)Space of One's Own : On Privacy and Online Social
Networks. Northwestern Journal of Technology and Intellectual Property [online]. Fall
2007, 6, 1, [cit. 2010-04-12]. Dostupný z WWW:
<http://www.law.northwestern.edu/journals/njtip/v6/n1/4/>.
Účastníci online sociálních sítí si libují ve svobodě, které jim usnadňuje narůstající sociální
internet. Často pociťují narušení osobního soukromí, když jejich online profily objeví
a vměšují se do nich rodiče, zaměstnavatelé nebo jiné nezamýšlené publikum. Mezitím se
takovému chování starší a nezasvěcená generace vysmívá, poukazujíc na jejich pošetilost při
zveřejňování osobních příběhů, obrázků a informací. Obviňují účastníky online sociálních sítí
z technologického ignorantství, nestarání se o soukromí a rizika a také ze špatného úsudku.
Někteří se zase hlásí k představě, že online soukromí je neexistující a jeho ochrana, ať právní
nebo praktická, je tedy zbytečná. Studie obsahuje stručný přehled jevů online sociálních sítí
a nastiňuje některé z jejích skutečných a vnímaných hrozeb.
35. Sociální sítě [online]. 2008 [cit. 2010-04-12]. Dostupné z WWW: <http://socialnisite.cz/>.
Projekt Sociální sítě vznikl v roce 2008 a má za cíl vyplnit mezeru na trhu specializovaných
webů, věnovaných konkrétním oblastem v IT. Český internet obsahuje zanedbatelně málo
informací o světu sociálních sítí. Tento web je věnován především sociálním sítím na
internetu, jinými slovy komunitním serverům.
36. SUMMERSKILL, Benjamin. Online social networks and wellbeing. Lancet. 8/15/2009,
374, 9689, s. 514. Dostupný také z WWW:
Autor reflektuje sporné otázky kolem online sociálních sítí. Zmiňuje volání rodičů Megan
Gillan, která zemřela předávkováním poté, co k tomu byla donucena na síti Bebo, k lepšímu
monitoringu sociálních sítí a jejich portálů. Cituje výsledky dvou studií o užívání internetu
a duševní pohodě. Argumentuje, že ačkoliv jsou tyto portály užitečné nástroje, je zapotřebí
detailních studií k porozumění, jaké rizika a výhody vlastně přinášejí.
37. TONG, Stephanie Tom, et al. Too much of a good thing? The relationship between
number of friends and interpersonal impressions on facebook. Journal of Computer-
mediated Communication. Apr2008, 13, 3, s. 531-549. Dostupný také z WWW:
e=Refine&qid=4&SID=W2IKaJnbMGnHCgMabok&page=2&doc=19>. ISSN 1083-
6101.
Základním rysem online sociální sítě Facebook jsou linky a spojení mezi přáteli. Suma počtu
přátel se zobrazuje na profilu každého uživatele jako známka přátelských konexí, kterých
13

dosáhl. Oproti offline sociálním sítím v těch online jednotlivci dosahují v počtu přátel i
několika set kontaktů. Experiment zkoumá vztah mezi počtem přátel na profilu uživatele
Facebooku a jeho hodnocením z hlediska atraktivity a extroverze.
38. VALENZUELA, Sebastian; PARK, Namsu; KEE, Kerk F. Is There Social Capital in a
Social Network Site? : Facebook Use and College Students' Life Satisfaction, Trust, and
Participation. Journal of Computer-mediated Communication. Jul2009, 14, 4, s. 875-901.
e=Refine&qid=4&SID=W2IKaJnbMGnHCgMabok&page=1&doc=6>. ISSN 1083-6101.
Studie zkoumá, zda Facebook, jedna z nejpopulárnějších sociálních sítí mezi
vysokoškolskými studenty ve Spojených státech, souvisí s názory a postoji, které zvětšují
sociální kapitál jednotlivce. Na základě dat z náhodného webového průzkumu
vysokoškolských studentů v Texasu, byly nalezeny pozitivní vztahy mezi intenzitou
používání Facebooku a životním uspokojením studentů, sociální důvěrou, občanským
zaměstnáním a politickou zúčastněností. Zatímco tyto závěry mohou uklidnit obavy těch, kdo
se bojí, že Facebook má většinou negativní dopad na mladé lidi, pozitivní a významné
asociace mezi Facebookem a sociálním kapitálem byly malé. Předpokládá se, že online
sociální sítě nejsou tím nejefektivnějším řešením pro vyproštění mladých z občanských
povinností a demokracie.
39. YOUNG, Sean; DUTTA, Debo; DOMMETY, Gopal. Extrapolating Psychological
Insights from Facebook Profiles : A Study of Religion and Relationship Status.
Cyberpsychology & Behavior. JUN 2009, 12, 3, s. 347-350. Dostupný také z WWW:
e=Refine&qid=4&SID=W2IKaJnbMGnHCgMabok&page=1&doc=9>. ISSN 1094-9313.
Uživatelé online sociálních sítí mohou zanechávat na svých profilech kreativní, důvtipné
podněty ke komunikování svých motivací a zájmů s dalšími participanty. Článek se zabývá
psychickými předsudky, které mohou vznikat identifikací a analýzou těchto podnětů.
Zaměřením se na oblast hledání vztahů je předpokládáno, že lidé užívající sociální sítě ke
schůzkám, by odhalili svůj svobodný status jako způsob vyvolání potenciálních příležitostí.
Na základě výsledků z pilotní studie podporující tuto hypotézu, je předpokládáno, že lidé
pokoušející se zaujmout uživatele s podobným náboženským prostředím, by vykazovali
náboženskou příslušnost zároveň se statusem svobodný. S využitím dat ze 150 facebookových
profilů výsledky naznačují, že lidé vykazující náboženskou příslušnost více inklinují
k evidování sebe sama jako svobodné, než ti, kteří tyto informace neuvádějí. Toto je první
studie navrhující, že informace z veřejně dostupných profilů mohou být užity k předpovídání
lidské motivace k využívání sociálních sítí.
40. ZACZEK, Lukasz; DATTA, Anwitaman Mapping Social Networks into P2P Directory
Service. In SocInfo 2009 : International Workshop on Social Informatics. Los Alamitos
(California) : IEEE Computer Soc., 2009. s. 10-15. Dostupné z WWW:
e=GeneralSearch&qid=1&SID=W2IKaJnbMGnHCgMabok&page=2&doc=19>. ISBN
978-0-7695-3706-1.
Článek prezentuje přístup k využívání informací ze sociálních sítí v peer-to-peer sítích, za
účelem efektivního vyhledání relevantních informací s využíváním důvěryhodných vztahů v
sociálních sítích. Novinkou tohoto přístupu je demonstrace toho, že pouze podmnožina celé
sociální sítě je adekvátní k postavení efektivní a spolehlivé sloužby. Užití peer-to-peer sítě,

14

která je adaptací virtuálního kruhu mechanismů původně navržených pro ad-hoc sítě
k rozmístění řízení služby, umožňuje hledání přátel, což je funkce běžná v online sociálních
sítích. Využití tohoto systému se předpokládá v oblasti rozmisťování peer-to-peer online
sociálních sítí.

15

Online aplikace socialnich siti

Recomendados

Recomendados

Más contenido relacionado

Similar a Online aplikace socialnich siti

Similar a Online aplikace socialnich siti (20)

Online aplikace socialnich siti