1. Historie elektronických knih a problémy s autorskými právy
Jméno: Ivona Hroníková Datum: 26. 12. 2012
UČO: 400584 Obor: Sociální informatika

2. Argumentace
Vybrala jsem si téma o historii elektronických knih a problémech s autorskými právy.
Vybrané téma zapadá do mého oboru z jedné části, neboť studuji ve svém oboru na dvou
fakultách, na fakultě sociálních studií a na fakultě informatiky. Elektronické knihy jsou přesně
téma, které souvisí s informatikou. Zahrnuje to nejen soubory, ale i zařízení v podobě čteček
či počítačů a mobilů.
Anotace
Moje práce pojednává o historii elektronických knih. Vše začalo projektem, se kterým
začal Američan Michael Stern Hart v roce 1971. Pojmenoval ho po německém vynálezci
Johannu Gutenbergovi. Johannes chtěl rozšířit více tištěných knih mezi lidi v 15. století, Hart
chtěl taktéž rozšířit co nejvíce knih mezi lidi, avšak ne v tištěné formě, kdežto v elektronické
podobě. A tak vznikl projekt Gutenberg. I přes prvotní potíže se plány jeho projektu dobře
rozjížděly, prvně pracoval sám, později se k němu přidávali dobrovolníci. S postupem času se
podmínky zlepšovaly, více dobrovolníku, větší kapacita přenosných médií, nástup internetu.
V dnešní době lze e-knihy nejen zdarma stahovat, ale i kupovat a to hlavně beletrie, které
bývají nejprodávanější a nejhledanější. Problémy však nastávají s autorskými právy.
Klíčová slova
Elektronická kniha, e-kniha, projekt Gutenberg, Michael S. Hart, autorská práva, DMR.
Historie elektronických knih a problémy s autorskými právy
Projekt Gutenberg odstartoval vlnu šíření elektronických knih. Myšlenka se poprvé
objevila v hlavě amerického astrofyzika Michaela S. Harta v roce 1971. Založil projekt
Gutenberg, který je pojmenovaný po Johannu Gutenbergovi, vynálezci mechanického
knihtisku. Díky němu vznikla masová produkce knih a možnost v rychlejší a větší šíření
informací v 15 století.
Hart měl podobnou myšlenku, chtěl zpřístupnit literární díla všem a to v elektronické
podobě vytvořením elektronické knihovny. Mělo se jednat o hodnotná umělecká díla, která by
si uživatel stáhnul zdarma. Jelikož nebyly finance pro zakoupení autorských práv, dával
v možnost stažení si díla, u kterých už autorská práva vypršela. Hart chtěl, aby si lidé díla
stahovali elektronicky v nejjednodušším formátu, proto začal první texty psát sám. Prvním
opsaným textem se stala Deklarace nezávislosti Spojených států amerických. Postupem času
mu v psaní pomáhali dobrovolníci a počet e-knih narůstal – v roce 2002 dosáhl počtu 5000.
Veliké díky patří Internetu za pomoc v rozšíření.
Co se týče zpracování a formátu e-textů, vše muselo být co možná nejjednodušší a co
nejméně složité. A tak se pro zpracování elektronických textů stal textový soubor „Plain
Vanilla ASCII“ kód. Písmo se pak zobrazovalo tučně, podtrženě či kurzívou. Uživatelé si
mohli v takto formátovaných textech snadněji vyhledávat a lépe číst.
Hart poskytoval jen takové texty a knihy, o které byl většinový zájem. Pokud nebyl
o danou literaturu či text velký zájem, neprošel a zájemce měl smůlu. Mezi stížnosti se
dostalo i upozorňování na gramatiku textu. Kde chyběla čárka, kde byla zaměněná písmenka.
Hart to omlouval tím, že texty přepisuje pro obyčejné čtenáře, kteří mají radost z poskytnutí
textu elektronickou formou.
Bylo důležité, aby produkce materiálu byla vyhovující pro většinu počítačových
programů a systémů. Také se bralo ohled na média, v době slávy Gutenbergova projektu byla
používaná disketa s kapacitou 360 KB, na kterou se vlezl jen jednoduchý text. Když se začala
používat disketa o kapacitě 1,44 MB, Hart mohl produkovat větší díla, průměrná díla
o obsahu kolem tří seti set stran. Na tuto disketu se vešlo až tři miliony znaků.

3. Za pomoci internetu už nebyla přenosná média potřebná. Firma Adobe přišla
s formátem PDF, který je dnes asi nejpoužívanějším formátem pro čtení e-textů. E-knihy se
nejprve šířily nelegálně, pak některé firmy začaly nabízet volná díla a nakonec se přidali
autoři, kterým vydavatelé nechtěli jejich díla vydat. V roce 1995 zahájil Amazon prodej knih
na internetu, 28. května 1998 jako první získává ISBN pro svou e-knihu Kim Blagg. O rok
později se na trh dostávají první čtečky. Průzkum ukazuje od roku 2010 prudký růst prodeje
e-knih, který se předpovídal teprve na rok 2012.
Co se týká autorských práv, je to jedna velká překážka. V mnoha zemích platí
majetkové autorské právo, které trvá po celou dobu autorova života a ještě sedmdesát let po
jeho smrti. Do knihy se také započítávají, mimo textu, i ilustrace a fotografie či jiné texty.
Taky je autorské právo nejednotné po celé zemi. A mimoto, vydavatelé s autory uzavřeli
autorské či překladatelské smlouvy v době, kdy nikoho nenapadalo, že by se smlouva měla
vztahovat i na elektronické šíření.
Obecně platí pravidlo pro osobní potřebu. Dílo lze okopírovat nebo jinak si poskytnout
kopii, ovšem už se nesmí dále šířit. Na své si přijdou i překladatelé, kteří mají taky svá
autorská práva. Pokud jde o šíření vydavatelem, pak jedině v případě vlastnictví práva daného
díla. Amazon se s tímto popral tak, že vybrané knihy dovoluje někomu půjčit, ale už ji dárce
nesmí sám číst.
K pirátství pak už jen možno zmínit fakt, že každá ochrana autorských práv může být
překonatelná. Nejlépe je to vidět na hudebním průmyslu. Lidé vidí možnost mít něco zdarma
a tak si to stáhnou ilegálně. Jak se dá pirátství zamezit? Zřejmě nikdy nezmizí úplně
a obcházení ochran, jako je třeba DRM (Digital Rights Management - správa zabezpečeného
obsahu) nemá smysl. Lepší je najít jiné, výhodnější řešení. Jako například postačí projekty
Zingy, ty nabízí hry zadarmo a výdělek pak mají od uživatelů, kteří si nakupují věci pro
potřebu hrané hry.
Některé e-knihy jsou zabezpečeny technologií Adobe DMR, což umožňuje si e-knihu
přečíst na řadě zařízení. Padá důraz na uvolňování bariér, přesněji zaměřeno právě na DRM.
Vděčí za to zkušenostem zákazníků a prodejců u her, hudby a filmů. Většina e-knih na
Palmknihách, Kosmasu a eRiding.cz se prodává se sociální ochranou, vodoznakem, kde je
v e-knize viditelně či neviditelně uvedeno, kdo si danou knihu koupil. Jiná situace nastává
u formátu Wooky. Všechny poskytované knihy jsou zabezpečeny tvrdým DRM Wooky. To
znamená, pokud si čtenář koupí e-knihu ve formátu Wooky, bude si ji moct přečíst jedině na
čtečce Wooky a nebo v aplikaci Wooky, na jiných čtečkách či aplikacích ji číst nelze. Tady je
největší riziko při případném vypnutí autorizačních serverů, pro čtenáře by to znamenalo
nedostupnost už nakoupených knih a v případném ukončení projektu Wooky navždy ztratí
dosud nakoupené e-knihy.

4. Statistika prodeje e-knih v Americe pro rok 2002 – 2010. Měna udávána v milionech USD.
Zdroje:
BRIGGS, Asa a Peter BURKE. A social history of the media: from Gutenberg to the Internet.
3rd ed. Cambridge, UK: Polity, 2009, viii, 346 p. ISBN 9780745644943.
KATOLICKÝ, Arnošt. 2000. E-book. E-kniha. Elektronický kniha. [online]. [cit. 21. listopadu
2012]. Dostupné z <http://www.ebook.zcu.cz/e_book_pdf.pdf>.
(1. odborník, 2. objektivní informace, 3. reference, 4. funkční odkazy, 5. odpovídající styl
jakyka)
HANDL, Jan. 2004. Projekt Gutenberg – obdivuhodná elektronická knihovna. Lupa.cz
[online]. [cit. 21. listopadu 2012]. Dostupné z <http://www.lupa.cz/clanky/gutenberg-8211-
obdivuhodna-elektronicka-knihovna/>.
(1. odborník, 2. objektivní informace, 3. reference, 4. funkční odkazy, 5. kvalita informací)
DOČEKAL, Daniel. 2010. E-knihy, čtečky, prostě takový e-svět (1). Lupa.cz [online].
[cit. 21. listopadu 2012]. Dostupné z <http://www.lupa.cz/clanky/e-knihy-e-ctecky-proste-
takovy-e-svet-1/ >.
(1. reference, 2. objektivní informace, 3. vizuální odkazy, 4. funkční odkazy, 5. objektivní
argumenty)

5. DOČEKAL, Daniel. 2010. E-knihy, čtečky, prostě takový e-svět (2). Lupa.cz [online].
[cit. 21. listopadu 2012]. Dostupné z <http://www.lupa.cz/clanky/e-knihy-e-ctecky-proste-
takovy-e-svet-2/ >.
(1. reference, 2. objektivní informace, 3. vizuální odkazy, 4. funkční odkazy, 5. objektivní
argumenty)
KLEGA, Vratislav. 2012. Právní chyby na webu. Chip.cz [online]. [cit. 21. listopadu 2012].
Dostupné z <http://earchiv.chip.cz/cs/earchiv/vydani/r-2012/chip-01-12/pravni-chyby-
webu.html >.
(1. odborná stránka, 2. reference, 3. odpovídající styl jazyka, 4. srovnatelná stránka,
5. aktuální datum)
Industry Statistics
URL: <http://idpf.org/about-us/industry-statistics>. [cit. 21. listopadu 2012].
(1. aktuální datum, 2. vizuální odkazy, 3. srozumitelnost, 4. objektivní informace, 5. funkční
odkaz)