Minulý týden hovořil náš kolega, metodik inovační politiky a koordinátor Inovačního think tanku TA ČR Roman Šiser o inovačním ekosystému a jeho možnostech na konferenci INOVACE PRAKTICKY. Tato akce se konala v rámci probíhající kampaně Rok průmyslu a technického vzdělávání.
Akce proběhla v prostorách Vysoké školy logistiky v Přerově a navštívila ji stovka lidí z řad vedoucích představitelů a odborných manažerů středních a velkých výrobních firem. Zkušení experti na inovace zde firmám předávali cenné informace, návody a tipy užitečné pro plánování a realizaci inovací.
2. Zefektivnění činnosti TA ČR v oblasti podpory
VaVaI a podpora posilování odborných kapacit
organizací veřejné správy v oblasti VaVaI
Roman Šiser
Inovační Think Tank TAČR
TA ČR, 26 . 5. 2015
3. KA 5 - Příprava činnosti platformy
pro inovační politiky
Cíl:
Vytvořit a zvýšit kvalifikaci kapacit TA ČR pro metodické
řízení, sběr zkušeností a informací a koordinaci virtuální
platformy inovační politiky (platforma tzv. „think-tanků“
s expertízou v konkrétních oblastech inovační politiky),
tzv. Inovační think-tank (ITT).
Hlavní výstupy:
Funkční platforma inovačního think-tanku s nastaveným
systémem pravidelné komunikace a rámce činnosti.
Vedlejší výstupy:
Setkání ITT během projektu v regionech, návrh další
náplně činnosti ITT, nastavení systému komunikace a
nastavení funkční platformy spolupráce.
8. Typologie firem
pro hodnocení jejich inovačního potenciálu
1. Globální inovační lídři
2. Globální následovatelé
3. Regionální vyzývatelé
4. Nové firmy s inovačními ambicemi
5. Lokální optimalizátoři
6. Dceřinné firmy poskytující služby holdingu
9. INKA
Klasifikace firem dle technologické vyspělosti
technological leader pioneer disciple adapter adopter total
Number of Companies 49 30 83 76 59 297
Median share of exports to output 90% 46% 70% 62% 50% 70%
Median number of emloyees in 2013 529 44 375 100 265 193
Median average wage 31 221 34 000 28 616 29 856 32 000 30 000
Median share of university 20% 40% 20% 29% 20% 23%
Median R&D spending per employee in CZK mil. 0,147 0,339 0,104 0,167 0,06 0,125
Median number of persons in R&D 60 12 32 15 12 20
Median share of employees in R&D 8,4% 28,1% 7,3% 17,5% 5,0% 10,0%
Median R&D spending in CZK mil. 65 19 30 12 12 22
Median subsidies for R&D in CZK mil. 3 4 3 2 1 2,5
Median share of expenditure on R&D output 5,1% 15,2% 4,3% 10,6% 2,6% 6,3%
10. Inovační kapacita v ČR
• Inovační potenciál = Schopnost firem tvořících ekonomiku na území
ČR prosadit se prostřednictvím inovací na světových trzích (INKA)
• V ČR relativně omezená skupina firem investující významně do VaV –
nízký potenciál pro (technické) inovace vyšších řádů
• S tím souvisí úzký prostor pro spolupráci firem a VO – rozdílné
požadavky a motivace obou stran
• Přístup českých firem na globální trhy stále dominantně skrz
zapojení do hodnotových řetězců na nižších pozicích a hlavně přes
pobočky nadnárodních firem.
• Inovační kapacita – potřeba vyvážené kombinace tržních a
technických znalostí. V ČR silně převažuje vyvinutost technických
nad tržními a dalšími netechnickými kompetencemi.
11. Postřehy a zkušenosti a získané z využití technologie
Nabízející technologie
(poskytovatel)
• univerzity/ VŠ
• výzkumné organizace
• poskytovatelé R &D
• podnikové R & D
Zprostředkují
cí subjekt
Poptávající
technologie
obchodní
společnosti
Korporace
MSP
výzkumné
organizace
přenosnepřímý
přímý přenos
potřeba poptávky
INOVAČNÍ EKOSYSTÉM
základní
výzkum
aplikovaný
výzkum
vývoj
uvedení
produktu
na trh
rozvoj vědy
Aplikace
nových
technologi
í (nové
produkty/
postupů
Hospodářský
vývoj
Sociální
systém
Právní
systém
Ověření/
přijetí
technologie
veřejností
Mezinárodní
propojení Národní
politika
VaVaI
Hospodářská politika
(a ostatní politiky)
Vzdělávací systém
Finanční
systém
Inovační
stimuly /
podněty
16. Možnosti zefektivnění inovačního ekosystému
1.
• Výzkumná fáze
• Optimální modely podpory výzkumné fáze,
• Orientace výsledků výzkumu na praktické využití (poptávkou
tažená orientace směrování výzkumných organizací )
• Přehledná, veřejně přístupná a uživatelsky přívětivá prezentace
výsledků orientovaného výzkumu
Stav:
• Výzkumné organizace nejsou dostatečně motivovány/nuceny k orientaci výsledků
výzkumu na aplikaci
• Výdaje na základní/aplikovaný výzkum ve veřejném sektoru jsou téměř stejně vysoké
jako investice do VaV ve firemní sféře – ale jaké jsou praktické dopady? Sledují se
dostatečně benefity pro ekonomiku/společnost?
• Nízká poptávka firem po společném řešení dlouhodobějších koncepčních výzkumných
otázek s VO
• VO nejsou schopny své služby/výsledky výzkumu nabídnout firmám atraktivní formou
17. Možnosti zefektivnění inovačního ekosystému
2.
• Ověření
technologie
• Nástroje (finanční, nefinanční, technologické) pro efektivní
transformaci výsledků VaV do podoby praktické aplikace
• Propojení komerční potřeby a výsledků výzkumu + získání cenné
zpětné vazby od potenciálních zákazníků (investor, výrobce,
koncový uživatel, apod.), podněty, nápady, potřeby a požadavky.
Stav:
• Bariéra mezi firemním sektorem/komerčními potřebami a veřejným výzkumem –
pouze 2% výdajů na VaV v sektoru VŠ financovaných podniky (srovnání)
• Podpora Proof of concept zatím v počáteční fázi (Gamma, OP PIK) – soustředí se pouze
na finanční stránku, jsou opomíjeny měkké doprovodné služby (srovnání)
• Inovátoři v této fázi nejvíce hledají: (i) zpětnou vazbu od odborníků/potenciálních
zákazníků ; (ii) publicitu/zviditelnění. Až na dalším místě jsou finance (průzkum ČIN)
18. Možnosti zefektivnění inovačního ekosystému
3.
• Příprava vstupu
na trh
• Výchova k podnikání
• Prostředí podporující přirozený networking (scouti / síť
propojovatelů , akcelerátory, coworkingy)
• Pomoc zkušených businessmanů začínajícím podnikatelům
• Finanční zralost trhu - dostatek kapitálu
0,00%
0,05%
0,10%
0,15%
0,20%
0,25%
0,30%
0,35%
LU UK FI BE FR NL DK SE CH EU PL NO HU DE PT IE ES IT RO AT CZ EL BG
Rizikový kapitál jako % HDP (2012)
Rizikový kapitál
nejen jako zdroj
financí ale i
zkušeností/
kontaktů pro ranou
fázi rozvoje
podnikatelského
záměru
19. Možnosti zefektivnění inovačního ekosystému
4.
• Uvedení inovace na
trh
• Ambice dělat mezinárodní business.
• Dostatečný kapitál a znalosti pro expanzi.
Stav:
• V ČR je i mezi firmami na inovační špičce zastoupeno málo firem s ambicí být lídrem
změn na globálních trzích (INKA) a působit od svého začátku globálně
• Legislativní a administrativní bariéry pro start a rozjezd podnikání (viz pozice ČR v
žebříčku Doing Business - WB)
Dílčí indikátor Pozice (ze 189 zemí) Vzdálenost k nejlepšímu (0-100) Potřebný čas (dny)
Založení firmy 110 82,6 19
Získání stavebního povolení 139 62,9 143
Zavedení elektřiny 123 66,5 129
Placení daní 119 67,7
21. 21
Advisory board
Pracovní skupina
Audience
Instituce
ITT team:
(externí spolupracovníci)
Řešitelské teamy
Základem ITT je komunita odborníků, složená z odborníků z různých
sfér se zájmem zlepšovat inovační prostředí
Inovační think tank