Aktivizační a poznávací metody

METODY
Mgr. Veronika Krejčí, Didaktika mateřského jazyka pro 1. stupně ZŠ
Katedra českého jazyka a literatury PdF Univerzity Palackého v Olomouci
- AKTIVIZAČNÍ
- POZNÁVACÍ

SOKRATOVSKÁ METODA
AKTIVIZAČNÍ METODY
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
Odpovědi na otázky neznají, k řešení využívají
osvojené poznatky,
vlastní zkušenosti i
logický úsudek.
Žáci se učí nové poznatky pomocí PROBLÉMOVÉHO ROZHOVORU.

SOKRATOVSKÁ METODA
+ Rozvíjí myšlení a komunikační kompetence (zejména schopnost
formulovat vlastní myšlenky a argumentovat).
– Je intelektově náročná, brzy unaví.
– Aktivizuje zejména žáky intelektově lépe disponované, ostatní limituje
jejich úroveň poznatků, proto se stávají spíše pasivními posluchači.
! Vyžaduje od učitele schopnost pohotově reagovat.
! Důležitá je promyšlená volba otázek (otázky přesné, jasné,
srozumitelné a logicky uspořádané tak, aby žáka dovedly k novému
poznání).

HEURISTICKÁ METODA
Problémem je
- nějaká překážka,
- nesrovnalost,
- chybějící informace,
- neznalost postupu
řešení atd.
Žákům je předložen PROBLÉM
(objektivizovaná problémová úloha).
Problém by měl být
- zajímavý,
- lákavý,
- přiměřeně
náročný,
- řešitelný.

HEURISTICKÁ METODA
Žáci problém více či méně
samostatně řeší a vyřeší díky
- vlastním zkušenostem,
- osvojeným poznatkům,
- logickému myšlení,
- intuici,
- kreativitě.

2. 3.
 

1.
HEURISTICKÉ METODY
problémová situace
rozbor problémové situace
formulace problému
vyslovení
předpokladů/hypotéz
o řešení problému
zobecnění
a formulace závěrů
osvojení nového poznatku,
nalezení nové metody řešení…
experimentální ověření
předpokladů/hypotéz

HEURISTICKÁ METODA
Při řešení problémů žáci využívají:
- Poznávací metody
(analýza, syntéza, srovnávání, indukce, dedukce, klasifikace, analogie,…).
- Výzkumné metody
(pozorování, předkládání hypotéz,
experimentování, manipulace
s objekty, montáže a demontáže,
měření, počítání výsledků,
předkládání důkazů a argumentace,
zaznamenávání výsledků…).

HEURISTICKÁ METODA
Nejde o memorování, ale o intelektuální,
PROCESUÁLNÍ POZNÁVACÍ TRÉNINK.
Odpovídá POZNÁVACÍMU PROCESU
člověka.
Při řešení problému si žáci osvojují nové
POZNATKY, KOMPETENCE, STRATEGIE.

HEURISTICKÁ METODA
+ Problémovými úlohami se aktivizuje myšlení.
+ Rozvíjí myšlení (logické, divergentní, kritické) i ostatní poznávací procesy.
+ Do poznání zapojuje celou osobnost žáka, jeho intelekt, smysly, city i
vůli.
+ Zapojení smyslového vnímání, zážitkového pojetí a činnostních aktivit
umožňuje hlubší poznání a trvalejší poznatky (kvalita získaných poznatků
je až o třetinu lepší než poznatky získané výkladem či přednáškou).
+ Žáci získávají kvalitní vědomosti i praktické dovednosti, které většinou
nevyžadují opakování.
+ Aktivizuje téměř všechny žáky.
+ Díky praktické názornosti je vhodná i pro nejmenší žáky.

HEURISTICKÁ METODA
– Je časově náročná (ale jen v krátkodobém horizontu).
– Vyžaduje odbornost i zkušenost učitele (učitel musí být kvalitním
oborovým odborníkem i didaktikem, musí mít dobré organizační a řídící
schopnosti, musí být kreativní, musí umět odhadnout mentální
potenciál třídy atd.).
– Je náročná na přípravu (na sestavení hodiny i materiální vybavení,
které je většinou potřeba připravit tzv. na míru).

! Při plánování je třeba promyslet:
hlavní cíl a dílčí cíle (šíři a hloubku vědomostí a dovedností),
logické pořadí osvojovaných poznatků,
formulaci organizačních pokynů a problémových otázek,
vhodné příklady, které budou žákům předloženy,
materiální vybavení,
využití kognitivních metod (tedy procesy získávání nových poznatků),
zapojení dalších didaktických a výzkumných metod,
organizaci žáků,
diferenciaci úkolů pro různě nadané žáky (aby nalezení řešení nestálo
na nejrychlejších žácích, což jsou obvykle žáci lépe disponovaní).
HEURISTICKÁ METODA

HEURISTICKÁ METODA
PROČ se jmenují stejně?
Žáci pozorováním obrázků zjistí, že pravděpodobným důvodem
přenesení pojmenování z živočicha na polohovací zařízení počítače
je jejich vzhledová podobnost.
Tento vstupní předpoklad je nutné ověřit na dalších příkladech,
aby mohl být potvrzen.
Nastoleným problémem je směřováno k pochopení tématu
SLOV VÍCEVÝZNAMOVÝCH/MNOHOZNAČNÝCH.

SITUAČNÍ METODA
Problémová metoda, která vychází ze skutečné či fiktivní situace.
Situace by měla vycházet
z prostředí, které žáci znají,
mají s ním zkušenosti.

SITUAČNÍ METODA
Paní Nováková má obchod se smíšeným zbožím.
Do obchodu chodí hodně zákazníků. Přestože jsou v obchodě hodně
dlouho, většinou si kupují málo zboží.
Obchůdek bude možná muset brzy zavřít.
V ČEM JE ASI PROBLÉM?
Žáci na základě své zkušenosti navrhnou roztřídění zboží do kategorií.
Představená problémová situace vede žáky k tomu, aby pochopili význam sdružování
prvků do kategorií, díky kterým se můžeme snáze orientovat ve světě kolem nás.
Tím je názorně demonstrováno téma SLOV NADŘAZENÝCH A PODŘAZENÝCH.

SITUAČNÍ METODA
Čert Blekotal je hodný, ale trochu popletený. Chtěl si vykouzlit domácího mazlíčka,
ale kouzla pomíchal.
KOHO VYČAROVAL? Prasečí hlava, 6 fousků kočky,
zamrká na mě sovími očky.
Králičí uši, ocásek myší,
kdejaké šustnutí bezpečně slyší.
2 nohy kohoutí, ty zadní lví,
o křídlech ptačích, taky se ví.
Žirafí skvrny a taky krk,
na vršku hlavy pár husích brk.
Vše pěkně nasadit na štíhlé tělo
a teplý kožíšek jistě by chtělo.

SITUAČNÍ METODA
Babička upeče koláč.
Aniččin dědeček je slavný vynálezce. Už toho objevil hodně,
ale nic se nevyrovná jeho novému objevu. Vynalezl stroj času!
Anička si chtěla stroj času tajně vyzkoušet, ale nevěděla, jak
přesně funguje, proto se jí podařilo zamíchat různé
události tak, že už sama neví, co se kdy stalo.
POMŮŽETE JÍ ČASOVÉ UDÁLOSTI ROZTŘÍDIT?
V navazujícím rozhovoru žáci vysvětlí, že časové období rozpoznali podle tvaru sloves.
Problémová situace slouží k pochopení, že SLOVESA VYJADŘUJÍ ČAS.

SITUAČNÍ METODA
Rozmíchaly se mi věty, které patří do komiksových bublinek.
DOKÁŽETE POZNAT, KDO POUŽIT SLOVESA NA KARTIČKÁCH?
budu psát
čteme
seděla by
ležela bych
zpívejte
jedla jsem
piš
Problémová situace žáky vede k pochopení, že činnosti můžeme
sdělit různým způsobem, SLOVESA VYJADŘUJÍ ZPŮSOB.

SITUAČNÍ METODA
Dokážete rozluštit, co Vševěd říká?
PROČ MLUVÍ TAK NESROZUMITELNĚ?
Je to hjůza! Kvyšy mi ukvatly žuby a
někam je uvyly. Pjoším, pomošte mi.
Uítám uáš u náš. Šem jád,
še uáš uitím.

INSCENAČNÍ METODA
Problémová metoda,
která vychází z dramaticky
ztvárněné situace
(např. scénky, námětové hry
apod.).

HEURISTICKÁ, SITUAČNÍ A INSCENAČNÍ METODA
Co dělá UČITEL? Co dělají ŽÁCI?
- Koordinuje.
- Usměrňuje.
- Zpřesňuje.
- Diagnostikuje.
- Přemýšlí.
- Pozorují.
- Experimentují (testují různá řešení…).
- Kooperují.
- Diskutují a argumentují.
- Formulují závěry.

POZNÁVACÍ METODY
mňouká
kočka
Olomouc
maminka
a
Alík
spí
píše
tři
čte
kreslí
dýchá
ANALÝZA  SROVNÁVÁNÍ  ABSTRAKCE  ZOBECNĚNÍ
Co mají tato slova společného?
bú
nahoře
kapr

POZNÁVACÍ (KOGNITIVNÍ) METODY
POZNÁVACÍ METODY
ANALÝZA – rozklad celku na části a hledání vlastností těchto částí.
SYNTÉZA – skládání částí do celku a posuzování vlastností částí
v celku.
ANALYTICKO-SYNTETICKÁ METODA – rozklad celku na části
a opětovné skládání částí do celku.

POZNÁVACÍ METODY
SROVNÁVACÍ (SYNKRETICKÁ) METODA – hledání shod a rozdílů
ve vlastnostech.
ABSTRAKCE – třídění vlastností na podstatné a nepodstatné.
ZOBECNĚNÍ (GENERALIZACE) – stanovení typických vlastností pro
danou skupinu prvků.

POZNÁVACÍ METODY
kočka
kolo
kapusta
klid
koupat
kapr
meloun
bouda
koule
oblouk
koupat
kroužek
Shodné první písmeno. Dvojhlásku OU.

POZNÁVACÍ METODY
tikat
ticho
tetička
protiva
potichu
kohouti
letoun
výlet
letiště
nálet
proletět
letuška
Slabiku TI. Kořen LET.

POZNÁVACÍ METODY
vědec
chlapec
babička
kovář
učitelka
Názvy osob.
učitelka
vědec babička kovář kluk

POZNÁVACÍ METODY
DEDUKCE – poznání směřující od obecné poučky ke konkrétním
příkladům.
INDUKCE – poznání směřující od konkrétních příkladů k obecné
poučce.
GENETICKÁ METODA – kopíruje postup, kterým byl poznatek
objeven v minulosti (tzv. genezi poznání).
DOGMATICKÁ METODA – předávání poznatků, které jsou
považovány za pravdivé, proto neměnné a nesmí být opuštěny.

POZNÁVACÍ METODY
TŘÍDĚNÍ (KLASIFIKACE) – vytváření skupin prvků se stejnými
vlastnostmi.

ANALÝZA  SROVNÁVÁNÍ  ABSTRAKCE  ZOBECNĚNÍ 
 TŘÍDĚNÍ
POZNÁVACÍ METODY
pes
muž
žena
maminka
klíč
růže
auto
kočka
letiště
chlapec
křeslo
kabát
Jak můžeme rozdělit slova do skupin?
Podle barev kartiček.

POZNÁVACÍ METODY
pes
kočka
žena
maminka klíč
běží
spí
píše
mňouká
čte
kreslí
sedí
Jak můžeme rozdělit slova do skupin?
Na podstatná jména a slovesa.
 TŘÍDĚNÍ

POZNÁVACÍ METODY
ANALOGIE (IZOMORFIE) – na základě schody 2–3 vlastností
v konkrétním skupině usuzujeme na shodu i dalších vlastností
v této skupině.

POZNÁVACÍ METODY
 ANALOGIE
Dokážete správně
doplnit tvar slova
LETADLO
v 7. pádě čísla
množného?

POZNÁVACÍ PROCESY
UKÁZKA RŮZNÉ OBTÍŽNOSTI PRÁCE S TEXTEM
DOSAŽENÉ RŮZNOU ÚPRAVOU VJEMOVÉHO POLE
Málokdo zná náš les tak dobře jako můj tatínek. V lese je jako doma,
protože v něm pracuje.
Teď si možná říkáte, že je můj tatínek určitě hajný, ale tak to není. Můj
tatínek je lesník. Lidé si obvykle myslí, že hajný a lesník je totéž, ale
není. Oba se sice starají o polesí – to je vytyčená část lesa – ale každý
má na starost něco jiného. Hajný pečuje o lesní tvory, zatímco lesník se
stará o celý les. Organizuje sázení stromů, těžbu dřeva i úklid lesa, aby
se z něj nestal prales.
Tatínek mi často říká, čím jsou pro nás lesy důležité, a učí mě, jak je
chránit.

POZNÁVACÍ PROCESY
tatínek je lesník. Lidé si obvykle myslí, že hajný a lesník je totéž, ale
má na starost něco jiného. Hajný pečuje o lesní tvory, zatímco lesník
se stará o celý les. Organizuje sázení stromů, těžbu dřeva i úklid lesa,
aby se z něj nestal prales.
chránit.

POZNÁVACÍ PROCESY
V
tatínek je lesník . Lidé si obvykle myslí, že hajný a lesník je totéž, ale
má na starost něco jiného. Hajný pečuje o lesní tvory, zatímco lesník
se stará o celý les . Organizuje sázení stromů, těžbu dřeva i úklid lesa ,
aby se z něj nestal prales .
chránit.

POZNÁVACÍ PROCESY
les
lesa
lesní
lesy
lesník
lese
polesí

VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE

KONSTRUKTIVISMUS, TŘÍFÁZOVÝ MODEL E-U-R
I. EVOKACE
- Žáci se uvedou do tématu. Evokují se jejich zkušenosti, zážitky atd., jež
směřují k vyvolání zájmu o téma, případně se nastoluje nějaká zajímavá
problémová situace (motivace).
- Žáci si aktivně vybavují, které poznatky k danému tématu mají (zjišťování
informací k tématu, jimiž žáci disponují, případně opakování vstupních
vědomostí a dovedností, aktivizace slovní zásoby…).
- Tyto informace je třeba strukturovat, systematizovat, aby k nim mohly být v
další části přidávány další informace.
- Připravují se na řešení problému a osvojení nového učiva, uvědomují si cíl.

II. UVĚDOMĚNÍ SI VÝZNAMU
- Žáci jsou konfrontováni s novými poznatky, myšlenkami atd.
- Tyto informace víceméně samostatně třídí, posuzují, zpracovávají atd.
- Informacím se snaží porozumět, pochopit je, na základě čehož si
uvědomují, jaký význam pro ně tyto informace mají.
- Nové poznatky začleňují do systému již osvojených poznatků.
Učitel by měl vytvořit takové edukační prostředí, které všem žákům dle jejich
dispozic poskytne adekvátní čas a prostor k samostatnému aktivnímu
objevování nových poznatků, vztahů a souvislostí. Do práce žáků by pak měl
vstupovat co nejméně. Hodnocením dílčích pokroků se snaží udržet motivaci.

III. REFLEXE
- Učitel provede hodnocení učebního procesu, žáci provedou
sebehodnocení.
- Vyjadřují se k získaným poznatkům, k úrovni získaných poznatků, k jejich
smyslu atd. (kognitivní úroveň), k osvojeným postupům práce a
strategiím učení (metakognitivní úroveň), ke kvalitě práce, chování při
práci atd.
- Hodnocení je důležitým regulačním mechanismem učebního procesu,
který usměrňuje jeho další postup.

TRANSMISIVNÍ PŘÍSTUP KONSTRUKTIVNÍ PŘÍSTUP
PROCES OSVOJOVÁNÍ POZNATKŮ
- předávání (transmise) poznatků,
získávání znalostí
- interpretace poznatků, konstruování
znalostí
- receptivní, reproduktivní přístup
(tradiční metody při vyvozování)
- konstruktivistický přístup (aktivizační, hl.
problémové metody při vyvozování)
- pamětní učení, zapamatování si,
vybavování si z paměti
- promýšlení, laborování
- negativní přístup k chybě (je
důsledkem selhání žáka)
- pozitivní přístup k chybě (je součástí
objevování řešení)

ROLE UČITELE PŘI OSVOJOVÁNÍ NOVÝCH POZNATKŮ
- učitel je zdrojem poznatků,
poznatky předává (vysvětluje,
demonstruje, předvádí)
- učitel je průvodcem světa poznání,
poznatky interpretuje (koordinuje,
usměrňuje, zpřesňuje informace žáků)
- učitel vyučuje (je aktivní),
žáci se učí (jsou pasivní)
- učitel připravuje edukační prostředí, ve
vyučování koordinuje činnost žáků

ROLE ŽÁKŮ PŘI OSVOJOVÁNÍ NOVÝCH POZNATKŮ
- žáci jsou objektem vzdělávání
(těmi, kdo se mají něco naučit)
- žáci jsou subjektem vzdělávání
(těmi, kdo se má na vzdělávání podílet)
- činností žáků při výuce je učení,
jejich úkolem je vstřebávání
předaných poznatků
- činností žáků je učení i vyučování,
jejich úkolem je budování (konstrukce)
poznatků
- při výuce jsou spíše pasivní - při výuce jsou aktivní

CHARAKTER OSVOJOVANÝCH POZNATKŮ
- objektivní, fixní, stabilní poznatky - subjektivní, do kontextu zasazené a
měnící se poznatky
- objektivní,
modelovatelné
poznatky
- poznatky opírající se o zkušenosti;
subjektivní interpretace poznatků a jejich
případné korigování
- popisování vnější reality - zapojení vnitřního světa
- učení obecným poznatkům - situované učení
- jasné a úplné strukturované
poznatky
- neúplné strukturované poznatky;
vyžadují aktivní přístup
- abstrakce, symboly - kontext, zkušenost autentičnost
- redukce složitosti - postihování jevů v jejich komplexnosti
- idealizování výukového obsahu - pragmatický přístup k výukovému obsahu

VÝSTUPNÍ POZNATKY
- výkon, dosahování mistrovství - pochopení smyslu
- automatizované, nefunkční
poznatky
- ucelené funkční poznatky („gestalt“)
- znalosti a jejich ovládání - používání poznatků a jejich předávání dál
- teoretické znalosti (klíčové je učivo) - znalosti použitelné v běžné životě (klíčové
jsou kompetence)

DALŠÍ ASPEKTY UČENÍ
- individuální učení - kooperativní učení
- individuální interpretace poznatků - společné konstruování
znalostí, sociální konsenzus
- zodpovědnost za vzdělávání je
především na učiteli (žáci mají
vnější motivaci, vnější tlak, snaží se
vyhnout neúspěchu)
- žáci mají větší spoluzodpovědnost za
vzdělávání (mají vnitřní motivaci, zájem,
snaží se o dosažení úspěchu)
- komunikační struktury:
U  Ž, U  Ž, U  ŽŽ
- komunikační struktury:
U  Ž, U  Ž, U  ŽŽ,
Ž  U, Ž  Ž,
ŽŽ  U, Ž  ŽŽ, ŽŽ  ŽŽ, ŽŽ  Ž a další

Děkuji za pozornost!
METODY
Mgr. Veronika Krejčí, Didaktika mateřského jazyka pro 1. stupně ZŠ
Katedra českého jazyka a literatury PdF Univerzity Palackého v Olomouci
- AKTIVIZAČNÍ
- POZNÁVACÍ

Aktivizační a poznávací metody

Recomendados

Recomendados

Más contenido relacionado

La actualidad más candente

La actualidad más candente (20)

Similar a Aktivizační a poznávací metody

Similar a Aktivizační a poznávací metody (20)

Más de VeronikaKrej

Más de VeronikaKrej (8)

Último

Último (10)

Aktivizační a poznávací metody