SlideShare una empresa de Scribd logo
1 de 66
SLOVNÍ ZÁSOBA
Mgr. Veronika Krejčí, Didaktika mateřského jazyka pro 1. stupně ZŠ
Katedra českého jazyka a literatury PdF Univerzity Palackého v Olomouci
POJMY
 Slova nadřazená – podřazená – souřadná
 Slova protikladná (antonyma, oposita)
 Slova souznačná (synonyma)
 Slova jednoznačná – mnohoznačná (vícevýznamová)
 Homonyma: homofona – homografa
 Významový okruh slova / významové pole slova
 Slova s citovým zabarvením: lichotná (mazlivá) – hanlivá,
slova bez citového zabarvení (neutrální)
 Slova spisovná – nespisovná
SLOVO A JEHO VÝZNAM
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
ZAŘAZENÍ UČIVA DO RVP
SLOVNÍ ZÁSOBA A TVOŘENÍ SLOV
- Slova a pojmy, význam slov, slova jednoznačná a mnohoznačná, antonyma,
synonyma, homonyma.
- Stavba slova (kořen, část předponová a příponová, koncovka).
1. období
- Porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem
souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledává v textu slova příbuzná.
2. období
- Porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova
vícevýznamová.
- Rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary.
- Rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
DEFINICE:
SLOVO NADŘAZENÉ je název skupiny.
SLOVA NADŘAZENÁ – PODŘAZENÁ – SOUŘADNÁ
SLOVA PODŘAZENÁ jsou zástupci dané skupiny.
SLOVA SOUŘADNÁ jsou slova mající stejný vztah ke slovu nadřazenému.
U vztahu NADŘAZENOSTI (hyperonymie) a PODŘAZENOSTI (hyponymie) se jedná
o vztah mezi množinou a jejími prvky.
SOUŘADNOST (kohyponymie)
je rovnocenný vztah mezi prvky
dané množiny.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
:
GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ:
SLOVA NADŘAZENÁ – PODŘAZENÁ – SOUŘADNÁ
NADŘAZENOST – PODŘAZENOST – SOUŘADNOST
NADŘAZENOST – PODŘAZENOST
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
ROČNÍK: 2.
RVP: 
V RVP není učivo výslovně, nicméně jak v 1., tak ve 2. období má žák
porovnávat významy slov, kam je možné učivo zařadit.
SLOVA NADŘAZENÁ – PODŘAZENÁ – SOUŘADNÁ
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
CÍLE UČIVA:
 Obohacování slovní zásoby, budování pojmů a jejich systematizace.
VYUŽITELNOST UČIVA:
 Logické třídění informací podle vztahů mezi nimi.
OBTÍŽE PŘI ZVLÁDÁNÍ UČIVA:
 Rozvoj logického myšlení, hledání logických vztahů mezi skutečnostmi.
SLOVA NADŘAZENÁ – PODŘAZENÁ – SOUŘADNÁ
 Opakování pojmů z jiných oblastí českého jazyka nebo dalších předmětů.
 Žák nemá teoretické znalosti z dané oblasti (např. žák 2. ročníku by nedokázal
jmenovat slova podřazená k nadřazenému pojmu hudební skladatelé).
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
MOTIVACE:
 Třídění zboží do různých obchodů.
POMŮCKY:
SLOVA NADŘAZENÁ – PODŘAZENÁ – SOUŘADNÁ
 Soubory tematických obrázků, modelů.
MLÉČNÉ VÝROBKY PEČIVO MASO-UZENINY
OVOCE-ZELENINA PAPÍRNICTVÍ HRAČKÁŘSTVÍ
 Tematické didaktické obrazy.
 Úklid pokojíčku nebo stěhování (třídění věcí do krabic).
1 HÁJKOVÁ, E. PIŠLOVÁ, S. Čeština pro 2. ročník základní školy – učebnice A. Úvaly u Prahy: Jinan, 1994.
1
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
TYPY ÚLOH:
A. Přiřadit slovo nadřazené k daným slovům podřazeným.
B. Přiřadit slova podřazená k danému slovu nadřazenému.
C. Přiřadit další slova souřadná k daným slovům.
D. Vysvětlit vztahy podřazenosti, nadřazenosti a souřadnosti na příkladech.
Úlohy se mohou objevovat buď izolovaně, nebo v kombinaci.
Žák příklady sám vymyslí, nebo vybere z nabídky či z textu.
Řešení poté vysloví, napíše, vyznačí graficky, přiloží manipulací atd.
SLOVA NADŘAZENÁ – PODŘAZENÁ – SOUŘADNÁ
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
2 MIKULENKOVÁ, H. a kol. Český jazyk pro 2. ročník – 2. díl. Olomouc: Prodos, 1997.
SLOVA NADŘAZENÁ – PODŘAZENÁ – SOUŘADNÁ
2
PŘÍKLADY ÚLOH:
 Doplň větu. Vymysli další příklady.
 Doplň další slova do rámečků.
 Vyber slovo, které k ostatním nepatří.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
SLOVA NADŘAZENÁ – PODŘAZENÁ – SOUŘADNÁ
PŘÍKLADY ÚLOH:
 Doplň.
3 MIKULENKOVÁ, H. a kol. Český jazyk pro 5. ročník – 1. díl. Olomouc: Prodos, 1999.
3
 SMYSLOVÉ HÁDANKY
Úkolem žáků je pomocí smyslů poznat, které předměty jsou schované v krabici,
a vymyslete pro ně slovo nadřazené:
a) čich (např. aromatické potraviny – různé druhy sýrů),
b) chuť (např. různé druhy ovoce),
c) sluch (např. nádobí),
d) hmat (např. přírodniny).
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
SLOVA NADŘAZENÁ – PODŘAZENÁ – SOUŘADNÁ
PŘÍKLADY ÚLOH:
 HRA: Slovo tě probudí.
 HRA: Koš.
 Omalovánky.
4 PAVLOVÁ, J. PIŠLOVÁ, S. Barevná čeština pro třeťáky. Praha: SPN, 2005.
4
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
SLOVA NADŘAZENÁ – PODŘAZENÁ – SOUŘADNÁ
PŘÍKLADY ÚLOH:
 Pojmenuj obrázky. Hledej vztahy mezi slovy.
5 MIKULENKOVÁ, H. a kol. Český jazyk pro 5. ročník – 1. díl.
Olomouc: Prodos, 1999.
5
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
DEFINICE:
SLOVA PROTIKLADNÁ jsou slova opačného významu.
SLOVA PROTIKLADNÁ (ANTONYMA / OPOSITA)
Dle charakteru vztahu mezi pojmenovanými skutečnostmi můžeme antonyma dále
specifikovat:
ANTONYMA POLÁRNÍ – vyjadřují kontrast (např. malý × velký).
ANTONYMA KOMPLEMENTÁRNÍ – vyjadřují dvě poloviny pojmu, z nichž první
existenci skutečnosti potvrzuje a druhá popírá (např. ano × ne), často jsou vzájemně
odvozovány předponou ne- (např. učí se × neučí se).
Jedno slovo může mít více slov protikladných, naopak některá slova svůj protějšek
nemají (např. číslovky určité nebo citoslovce).
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
ROČNÍK: 2.
RVP: 
Zvládnutí učiva je zakotveno ve STANDARDECH VZDĚLÁVÁNÍ.
SLOVA PROTIKLADNÁ (ANTONYMA / OPOSITA)
 Žák nahradí slovo v textu slovem významově protikladným.
 Žák rozhodne, zda se u dvojice slov jedná o opozita.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
CÍLE UČIVA:
 Obohacování slovní zásoby, přesnost vyjadřování.
VYUŽITELNOST UČIVA:
 Podpora komunikačních dovedností, chápání řeči.
OBTÍŽE PŘI ZVLÁDÁNÍ UČIVA:
 Rozvoj logického myšlení, hledání logických vztahů mezi skutečnostmi.
 Složitější příklady (slova, kterým žák nerozumí).
SLOVA PROTIKLADNÁ (ANTONYMA / OPOSITA)
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
MOTIVACE:
Opozita
Noc se ptává Dne, když svítá:
Co to jsou ta opozita?
Milá Noci, to máš tak,
když je něco naopak.
Dlouhý – krátký,
starý – mladý…
Najdeš další protiklady?
Je jich všude moc a moc.
Světlo a tma, den a noc.
Vlevo – vpravo
Dole – nahoře
Pohled na poušť.
Pohled na moře.
Sladké – slané
Ticho × hluk
Brzy × pozdě
Holka × kluk
To jsou všechno protiklady –
že si s nimi nevíš rady?
Najít slovo protikladné
není těžké, ale snadné.
Černý a pak bílý kůň,
hluboká a mělká tůň…
7 VODŇANSKÝ, Jan. Pojď se dívat, pojď si hrát na to, co je protiklad.
6 MIKULENKOVÁ, Hana. Český jazyk 3. Olomouc: Prodos, 2004.
6 7
SLOVA PROTIKLADNÁ (ANTONYMA / OPOSITA)
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
POMŮCKY:
SLOVA PROTIKLADNÁ (ANTONYMA / OPOSITA)
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
TYPY ÚLOH:
A. Vytvořit dvojici slov protikladných (antonym/oposit).
Úlohy se mohou objevovat buď izolovaně, nebo v kombinaci se synonymy.
Žák příklady sám vymyslí, nebo vybere z nabídky či z textu.
Řešení poté vysloví, napíše, vyznačí graficky, přiloží manipulací atd.
SLOVA PROTIKLADNÁ (ANTONYMA / OPOSITA)
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
PŘÍKLADY ÚLOH:
 Spojování slov (graficky, manipulací – LOTO, DOMINO, PEXESO).
SLOVA PROTIKLADNÁ (ANTONYMA / OPOSITA)
 Nahraď ve větě vyznačená slova slovy opačného významu.
 Oprav přísloví.
 Doplň slova opačného významu (do tabulky, do křížovky…).
Kdo včas chodí, sám sobě škodí.
Každý konec je těžký.
Pravda má krátké nohy.
Oheň je špatný sluha, ale dobrý pán.
1. Den ×
2. Mělký ×
3. Líný ×
4. Ošklivý ×
5. Slabost ×
6. Ticho ×
7. Daleko ×
 Popletené pohádky.
O chytrém Honzovi. Pohádka o malé řepě. Mlčení o pejskovi a kočičce. Sněhurka a sedm obrů.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
PŘÍKLADY ÚLOH:
 Oprav text podle obrázku.
SLOVA PROTIKLADNÁ (ANTONYMA / OPOSITA)
Dopoledne na nádraží
Na nádraží přijel krátký vlak.
Z prvního vagónu vystoupil mladý pán.
Má malý kufr.
Jirka vystupuje. Z okénka se na něj mračí jeho kamarád Ota.
Strojvůdce sleduje semafor za vlakem.
Za chvíli se vlak zastaví. 8 HÁJKOVÁ, E. PIŠLOVÁ, S. VILDOVÁ, H. Český jazyk pro 2. ročník základní školy. Pracovní sešit. Úvaly: Jinan, 1992.
8
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
PŘÍKLADY ÚLOH:
 Najdi na obrázku co nejvíc protikladů.
SLOVA PROTIKLADNÁ (ANTONYMA / OPOSITA)
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
SLOVA SOUZNAČNÁ (SYNONYMA)
DEFINICE:
SLOVA SOUZNAČNÁ jsou slova, která mají stejný nebo podobný význam.
Synonyma se mohou lišit v přesnosti významové podobnosti:
SYNONYMA ÚPLNÁ – mají vzájemně téměř shodný význam, v textu je lze libovolně
zaměňovat.
SYNONYMA NEÚPLNÁ – mají (velmi) podobný význam lišící se např. příznakem,
zaměňovat je lze pouze v určitém kontextu nebo situaci (např. pěkný ║ sličný).
Pokud je v jednom jevu použito více synonymních výrazů, vytvářejí tzv.
SYNONYMICKOU ŘADU (např. dílo-práce-facha-hokna).
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
SLOVA SOUZNAČNÁ (SYNONYMA)
ROČNÍK: (2.), 3.
RVP: 
Zvládnutí učiva je zakotveno ve STANDARDECH VZDĚLÁVÁNÍ.
 Žák vybere z nabídky slovo, které je významem nejblíže k zadanému slovu.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
SLOVA SOUZNAČNÁ (SYNONYMA)
CÍLE UČIVA:
 Obohacování slovní zásoby.
VYUŽITELNOST UČIVA:
 Podpora komunikačních dovedností, chápání řeči.
OBTÍŽE PŘI ZVLÁDÁNÍ UČIVA:
 Bohaté a barvité vyjadřování - vnímání významových nuancí, vhodné použití
výrazů v různých komunikačních situacích (přesnost, výstižnost, pestrost).
 Předpokladem je rozvinutější slovní zásoba dětí.
 Záměna termínů „slovo souznačné“ a „slovo souřadné“.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
SLOVA SOUZNAČNÁ (SYNONYMA)
MOTIVACE:
Synonymům krejčí ušil
stejně hezký černý frak.
Antonyma jim ho berou
a nosí ho naopak.
K podobnému významu
chlapce a hochy dostanu,
Pak i dívky s děvčaty
– už jim šlapou na paty.
Že velcí nejsou malí
a rub není líc,
opačný význam mají
– co měl bych říkat víc.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
SLOVA SOUZNAČNÁ (SYNONYMA)
TYPY ÚLOH:
A. Vytvořit dvojici slov souznačných, případně synonymickou řadu.
B. Nahradit v textu opakující se výrazy jejich synonymy.
C. Posoudit významové odchylky mezi jednotlivými slovy souznačnými.
Úlohy se mohou objevovat buď izolovaně, nebo v kombinaci s antonymií.
Žák příklady sám vymyslí, nebo vybere z nabídky či z textu.
Řešení poté vysloví, napíše, vyznačí graficky, přiloží manipulací atd.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
SLOVA SOUZNAČNÁ (SYNONYMA)
PŘÍKLADY ÚLOH:
 Hledání synonym v textu.
 Rozlište, ve kterých případech jde o dvojici synonym a ve kterých nikoli.
Teta – tetička, děvčátko – holčička, boty – holínky, pes – vlčák, husa – houser, obrovský – nesmírný,
dělat – pracovat, voják – vojín, les – hvozd, kapusta – zelenina.
 Spojování synonym graficky, manipulací (PEXESO, LOTO, DOMINO).
Z Pohádky vodnické
A jak tak vodník Arion pod vodou zpíval a naříkal, třásla se každá krůpějka vody, jako by to slza
byla. A v každé krůpějce uvázlo něco z jeho zpěvu. A proto už není voda němá. Proto zvoní, cinká,
ševelí, šeptá, zurčí a bublá, šplouchá, šumí, hučí, repotá, úpí a kvílí, burácí, řve, ječí a hřímá, sténá
a vzdychá a směje se, hraje na stříbrnou harfu, klokotá jako balalajka, zpívá jako varhany, duje
jako lesní roh a hovoří jako člověk v radosti nebo v žalu. (Podle K. Čapka)
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
SLOVA SOUZNAČNÁ (SYNONYMA)
PŘÍKLADY ÚLOH:
 Pokuste se zhodnotit rozdíly mezi uvedenými slovy souznačnými.
 Nahraď vyznačená slova výstižnějšími.
Jiříček si dělá bábovičky. Maminka dělá oběd. Dědeček dělá košíky z proutí.
 Najdi slova, která nejsou souznačná s vyznačeným slovem.
Teplo – vedro, měsíc – luna, přikrývka – deka, stonat – marodit, pes – psisko, pes – psíček, jaro –
vesna, spát – chrnět, žákovská knížka – žákajda, spát – spinkat, kůň – herka, kůň – oř, hřát – pálit,
lék – medicína, provaz – špagát, podzim – jeseň, boty – škrpály, radovat se – plesat, hluk – ryk, jíst
– papat, lékárna – apatyka, babka – babice, jíst – žrát.
Dát darovat, nabídnout, poskytnout, přijmout, odevzdat, svěřit
Mírný pokojný, tichý, přísný, klidný, prudký, krotký, ochočený
Pilný snaživý, přičinlivý, usilovný, líný, pracovitý, pomalý
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
SLOVA SOUZNAČNÁ (SYNONYMA)
PŘÍKLADY ÚLOH:
 Křížovky.
9 MIKULENKOVÁ, H. a kol. Český jazyk pro 5. ročník – 1. díl. Olomouc: Prodos, 1999.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
9
SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
DEFINICE:
SLOVO JEDNOZNAČNÉ má jeden význam.
SLOVA JEDNOZNAČNÁ (MONOSÉMANTICKÁ) jsou méně obvyklá, nejčastěji se jedná
o odborné termíny, zeměpisné názvy, vlastní jména a další ojedinělé termíny.
SLOVA MNOHOZNAČNÁ (POLYSÉMANTICKÁ) jsou projevem jazykové ekonomie.
Podstatou polysémie je označování různých skutečností týmž termínem, u něhož došlo
k rozšíření významu. Došlo k přenesení pojmenování z jedné skutečnosti na novou,
a to na základě určité vnější podobnosti těchto skutečností (metaforizace), nebo na
základě jejich vnitřní souvislosti (metonymizace).
SLOVO MNOHOZNAČNÉ / VÍCEVÝZNAMOVÉ má více významu.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
OKO
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
ROČNÍK: (2.), 3.
RVP: 
Zvládnutí učiva je zakotveno ve STANDARDECH VZDĚLÁVÁNÍ.
 Žák vyhledá v textu slovo vícevýznamové, vysvětlí jeho další významy.
SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
CÍLE UČIVA:
 Obohacování slovní zásoby.
VYUŽITELNOST UČIVA:
 Podpora komunikačních dovedností, chápání řeči.
OBTÍŽE PŘI ZVLÁDÁNÍ UČIVA:
 Uvědomění si pestrosti českého jazyka.
 Předpokladem je rozvinutější slovní zásoba dětí, logické myšlení.
 Záměna polysémie s homonymií.
 Rozvoj logického myšlení a zrakového vnímání při hledání původu slov.
SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
MOTIVACE:
SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
10 Český jazyk pro 2. ročník. Praha: Fraus.
10
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
TYPY ÚLOH:
A. Rozlišit slovo jednoznačné a mnohoznačné.
B. U slova mnohoznačného uvést příklady různých významů daného slova
a tyto významy ilustrovat užitím ve větě.
Žáci se nejprve seznamují se slovy, jejichž význam byl rozšířen metaforizací,
tedy díky vnější podobnosti. Této podobnosti si pak všímají na předložených
obrázcích, případně modelech.
SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
Úlohy se mohou objevovat buď izolovaně, nebo v kombinaci s antonymií.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
PŘÍKLADY ÚLOH:
 Napiš věty obsahující daná slova.
 Užije daná slova ve větách tak, aby měla pokaždé jiné významy.
Koruna, pero, svíčka.
 Co je na obrázcích špatně?
Oko, ucho, zub.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
ÚKOLY:
 Kde udělal malíř chybu?
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
PŘÍKLADY ÚLOH:
 Popletené obrázkové texty.
Na obloze svítil a hrad pomalu usínal. Jenom starý král nemohl usnout, protože
měl starosti. Seděl na ve své komnatě a přemýšlel. Toho dne přiletěl do království
strašlivý , který se chtěl oženit s princeznou. Král se podíval na oblohu a uviděl
padat . Už věděl, co udělá! Rozhodl se, že dá tomu, kdo princeznu vysvobodí.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
PŘÍKLADY ÚLOH:
 Napiš jedním slovem.11
11 HÁJKOVÁ, E. PIŠLOVÁ, S. Český jazyk pro 3. ročník základní školy. Pracovní sešit. Úvaly: Jinan, 1993.
 Spojování obrázků slov mnohoznačných graficky nebo manipulací (PEXESO, LOTO,
DOMINO).
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
PŘÍKLADY ÚLOH:
 Hádanky.
Král má na hlavě deset desetníků. Co má na hlavě?
12 HÁJKOVÁ, E. PIŠLOVÁ, S. Český jazyk pro 3. ročník základní školy. Pracovní sešit. Úvaly: Jinan,1993.
12
Chodí v koruně, král není, ostruhy nosí, rytíř není, ráno nás budí,
ponocný není. Kdo je to?
Je jasnější jasná obloha nebo jasná zpráva?
Je lehčí lehký diktát nebo lehká taška?
Jak je vysoký velký dům, velký spisovatel a velký hlad?
Je silnější silný muž, silná káva, nebo silné lano?
Letí letadlo stejně jako zpráva?
Je lízátko stejně sladké jako lenošení?
Je slušnější slušný člověk, slušný oběd, nebo slušný plat?
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
HOMONYMA (není učivem 1. stupně ZŠ)
DEFINICE:
HOMONYMA jsou dvojice, trojice… slov, která mají stejnou podobu
(psanou nebo zvukovou), ale vznikla nezávisle na sobě, proto je jejich
podobnost náhodná (tím se liší od slov mnohoznačných).
PRAVÁ HOMONYMA se shodují v grafické i fonetické podobě (např. kolej, raketa).
NEPRAVÁ HOMONYMA se spolu shodují pouze v jedné z těchto stránek:
a) Homografa – grafická shoda (např. panický [ňi]/[ny]).
b) Homofona – fonetická shoda (např. [bít] bít/být).
K jejich vzniku dochází nejčastěji díky přejímání slov z různých jazyků a ohýbání
(např. lež), ale mohou vznikat také rozpadem polysémie (např. kohoutek).
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
ROČNÍK: 5.
RVP: 
Učivo je výslovně zmíněno, podle Standardů vzdělávání ale na 1. stupni není
sledováno zvládnutí.
Žáci se s homonymy seznamují pouze prakticky v rámci pravopisného výcviku
(např. bít/být, let/led, správa/zpráva).
HOMONYMA
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
CÍLE UČIVA:
 Obohacování slovní zásoby.
VYUŽITELNOST UČIVA:
 Podpora komunikačních dovedností, chápání řeči.
OBTÍŽE PŘI ZVLÁDÁNÍ UČIVA:
 Zpřesnění si poznatků o polysémii.
 Předpokladem je rozvinutější slovní zásoba dětí, logické myšlení.
 Záměna homonymie s polysémií.
 Rozvoj logického myšlení s pozorovacích schopností při hledání původu slov.
HOMONYMA
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
HOMONYMA
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
13
13
SLOVA MNOHOZNAČNÁ HOMONYMA
SLOVA MNOHOZNAČNÁ × HOMONYMA
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
14
14 UJČ. Internetová jazyková příručka [online]. Dostupné na https://prirucka.ujc.cas.cz/.
VÝZNAMOVÉ OKRUHY SLOV
15 16
15, 16 MIKULENKOVÁ, H. a kol. Český jazyk pro 3. ročník základního školství – 1. díl. Olomouc: Prodos, 1997.
DEFINICE:
VÝZNAMOVÝ OKRUH zahrnuje slova, která spolu významově souvisí.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
VÝZNAMOVÉ OKRUHY SLOV
ROČNÍK: 3.
RVP: ×
 Učivo není v RVP vysloveně zmíněno, nicméně jak v 1., tak ve 2. období má
žák porovnávat významy slov, což je tímto učivem naplňováno.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
VÝZNAMOVÉ OKRUHY SLOV
CÍLE UČIVA:
 Rozvoj tematické slovní zásoby.
VYUŽITELNOST UČIVA:
 Aktivizace tematické slovní zásoby pro komunikační a slohovou výchovu, cizí
jazyk nebo jiné vyučovací předměty, používání správného názvosloví
(prvouka, přírodověda, vlastivěda, geometrie).
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
VÝZNAMOVÉ OKRUHY SLOV
TYPY ÚLOH:
A. Přiřadit slovo k danému významovému okruhu.
B. Pojmenovat významový okruh, ke kterému přísluší daná slova.
POMŮCKY:
 Tematické didaktické obrazy.
17 Angličtina pro nejmenší – Listen and Play. Brno: Nová škola, 2010.
 Obrázkové slovníky.
 Učebnice cizího jazyka.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
17
PŘÍZNAKOVOST SLOV (není učivem 1. stupně ZŠ)
DEFINICE:
Slova příznaková nesou nějaký příznak. To znamená, že kromě prostého pojmenování
vyjadřují navíc např.
- hodnotící postoj (citové zabarvení / expresivita) – SLOVA LICHOTNÁ A HANLIVÁ,
- dobový kontext – ARCHAISMY, HISTORISMY, NEOLOGISMY, nebo
- spisovnost – SLOVA SPISOVNÁ A NESPISOVNÁ.
Expresivita může být dán formou slova (EXPRESIVA INHERENTNÍ), nebo kontextem
(EXPRESIVA ADHERENTNÍ).
POJMY jsou slova spisovná bezpříznaková (jsou použitelná jakýmkoli mluvčím
v jakékoli situaci, odpovídají lexikální normě, nevyjadřují žádný hodnotící postoj).
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
CITOVÉ ZABARVENÍ SLOV
DEFINICE:
SLOVA S CITOVÝM ZABARVENÍM označují vztah člověka k tomu, co
pojmenovávají:
Pozor na slova vulgární (jsou to slova hrubá, sprostá a nadávky).
SLOVA BEZ CITOVÉHO ZABARVENÍ jen pojmenovávají, jsou NEUTRÁLNÍ.
a) SLOVA LICHOTIVÁ / LICHOTNÁ
vyjadřují kladný vztah.
b) SLOVA HANLIVÁ
vyjadřují záporný vztah.
18 Český jazyk pro 2. ročník. Didaktis.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
18
CITOVÉ ZABARVENÍ SLOV
GRAFICKÝ ZÁPIS
Slova bez citového
zabarvení (neutrální)
Slova s citovým zabarvením
Slova lichotná  Slova hanlivá 
pes pejsek, pejsánek hafan, psisko, čokl
děd dědeček dědek
dům domeček barabizna, chatrč
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
CITOVÉ ZABARVENÍ SLOV
ROČNÍK: (2.), 3.
RVP: 
Zvládnutí učiva je zakotveno ve STANDARDECH VZDĚLÁVÁNÍ.
 Žák nahradí slovo v textu slovem citově zabarveným.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
CÍLE UČIVA:
 Obohacování slovní zásoby.
VYUŽITELNOST UČIVA:
OBTÍŽE PŘI ZVLÁDÁNÍ UČIVA:
 Nadměrné používání vulgarit ve společnosti.
CITOVÉ ZABARVENÍ SLOV
 Podpora komunikačních dovedností, chápání řeči.
 Prohlubování dovednosti používat řeč jako prostředek k vyjadřování
vlastních pocitů i dovednosti vnímat pocity/postoje ostatních mluvčích.
 Posouzení vhodnosti používání expresiv v různých komunikačních situacích.
 Kultivované vyjadřování bez vulgarit.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
MOTIVACE:
 Domácí mazlíčci.
CITOVÉ ZABARVENÍ SLOV
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
TYPY ÚLOH:
A. Rozlišit slovo bez citového zabarvení a s citovým zabarvením,
slova s citovým zabarvením dále dělit na lichotná a hanlivá.
B. Nahradit slovo s cit. zabarvením slovem bez cit. zabarvení a naopak.
Žáci pracují se soubory slov, s větami i se souvislým textem.
Úlohy se mohou objevovat buď izolovaně, nebo v kombinaci.
CITOVÉ ZABARVENÍ SLOV
C. Posoudit vhodnost užití slov s citovým zabarvením v různých
komunikačních situacích, vyhýbat se užívání vulgarismů.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
CITOVÉ ZABARVENÍ SLOV
PŘÍKLADY ÚLOH:
 Najdi v textu citově zabarvená slova ke slovu kočka.
 Vytvoř k daným slovům slova citově zabarvená.
Talíř, chlapec, dům, palec, květiny, Jan, džbán.
 Nahraď daná slova slovy citově zabarvenými.
Tedy jak víte, ta kočka se jmenovala Jůra, ale princezna jí říkala všelijak: macek, macourek, číča,
číčinka a číčánek, míca a mícinka, mourek a kočenka, a z toho už vidíte, že ji měla tuze ráda.
 Rozhodněte, která z následujících slov jsou bez citového zabarvení a která
mají citové zabarvení a jsou lichotná, nebo hanlivá.
Taťka – tatínek – otec – tatíček – tatík – fotr – taťula.
Bába – babička – babizna – bábinka – babice – babka.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
DEFINICE:
SPISOVNÁ ČEŠTINA je nejdokonalejší forma českého jazyka, kterou se
dorozumíme v celé ČR. Patří do ní SLOVA SPISOVNÁ (používají se např.
na úřadech, ve škole při hovoru s učitelem a při psaní) a SLOVA SPISOVNÁ
HOVOROVÁ (používáme je v běžné komunikaci).
NESPISOVNÁ ČEŠTINA se používá hlavně při hovoru. Obsahuje SLOVA
NESPISOVNÁ, což jsou nesprávné tvary slov, nářečí atd.
SPISOVNOST
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
DEFINICE:
SPISOVNOST (není učivem 1. stupně ZŠ)
NESPISOVNÁ ČEŠTINA – zahrnuje:
• NÁŘEČÍ (dialekty) – jazykové prostředky typické pro určitý region (nářečí česká,
středomoravská/hanácká, moravskoslovenská/východoslovenská, slezská/lašská),
• NADNÁŘEČÍ (interdialekt) – vznikl z více dialektů zachováním jejich společných
rysů (např. obecná čeština, která vznikla ze středočeských nářečí),
• SLANG – jazykové prostředky používané profesními nebo zájmovými skupinami,
• ARGOT – mluva společenské spodiny, která má před veřejností utajit obsah
komunikace.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
NÁŘEČÍ se v České republice
seskupují do čtyř nářečních skupin:
SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ
DEFINICE:
SPISOVNOST (není učivem 1. stupně ZŠ)
19 MUŽÍKOVÁ, Olga. MARKVARTOVÁ, Barbora a kol. Odmaturuj z českého jazyka. Brno: Didaktis, 2002. ISBN 80-86285-36-7.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
19
ROČNÍK: (3.), 4.
RVP: 
Zvládnutí učiva je zakotveno ve STANDARDECH VZDĚLÁVÁNÍ.
 Žák užívá v mluveném i psaném projevu správné gramatické tvary podst.
jmen, příd. jmen (kromě pravopisu příd. jmen přivlastňovacích) a sloves.
SPISOVNOST
 Žák rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary.
 Žák zvládá základní příklady syntaktického pravopisu.
 Žák rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji užívá podle
komunikační situace.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
CÍLE UČIVA:
 Obohacování slovní zásoby.
VYUŽITELNOST UČIVA:
 Podpora komunikačních dovedností a pravidel pravopisu.
OBTÍŽE PŘI ZVLÁDÁNÍ UČIVA:
 Užívání spisovné slovní zásoby, resp. slovní zásoby vhodné v dané situaci.
 Sociokulturní prostředí.
 Užívání správných tvarů ohebných slovních druhů.
SPISOVNOST
 Obtíže při zvládání pravopisných pravidel.
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
MOTIVACE:
 DRAMATIZACE.
 PRÁCE S TEXTEM, AUDIONAHRÁVKOU.
SPISOVNOST
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
SPISOVNOST
PŘÍKLADY ÚLOH:
 Nahraď slova nespisovná spisovnými.
Proč někdy používají nespisovný jazyk také autoři knih?
Ségra dostala kouli z matiky.
Brácha je ještě prcek.
Tu barabiznu na rohu už bourají.
Pepa rozkřápl kytičkovanej talíř.
Hnali jsme se za mičudou a Tom sebou sekl.
Odpoledne jsme vodkráčeli k zubákovi.
Šebestová šeptala za plotem Machovi, člověče, to je děsný, voni si z něho udělali úplnýho votroka,
chudinka malej, toho čeká pěknej život, a Mach vytáhl sluchátko a řekl, Šebestová, víš co, radši
z něho uděláme třeba vrabce nebo sýkoru, aspoň bude volnej jako pták, co říkáš, a Šebestová
přikývla, to je fakt, určitě mu bude líp. (M. Macourek)
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
SLOVO A JEHO VÝZNAM
SLOVNÍ ZÁSOBA
Mgr. Veronika Krejčí, , Didaktika mateřského jazyka pro 1. stupně ZŠ
Katedra českého jazyka a literatury PdF Univerzity Palackého v Olomouci
Děkuji za pozornost!

Más contenido relacionado

La actualidad más candente

Slovní druhy na 1. stupni ZŠ
Slovní druhy na 1. stupni ZŠSlovní druhy na 1. stupni ZŠ
Slovní druhy na 1. stupni ZŠVeronikaKrej
 
Zvuková stránka jazyka na 1. stupni ZŠ
Zvuková stránka jazyka na 1. stupni ZŠZvuková stránka jazyka na 1. stupni ZŠ
Zvuková stránka jazyka na 1. stupni ZŠVeronikaKrej
 
Komunikační a slohová výchova na 1. stupni ZŠ
Komunikační a slohová výchova na 1. stupni ZŠKomunikační a slohová výchova na 1. stupni ZŠ
Komunikační a slohová výchova na 1. stupni ZŠVeronikaKrej
 
Pravopisná cvičení na 1. stupni ZŠ
Pravopisná cvičení na 1. stupni ZŠPravopisná cvičení na 1. stupni ZŠ
Pravopisná cvičení na 1. stupni ZŠVeronikaKrej
 
Jazykověda a obecné poučení o jazyce
Jazykověda a obecné poučení o jazyceJazykověda a obecné poučení o jazyce
Jazykověda a obecné poučení o jazyceVeronikaKrej
 
Zvuková stránka jazyka
Zvuková stránka jazykaZvuková stránka jazyka
Zvuková stránka jazykaVeronikaKrej
 
Základy české fonetiky a fonologie (U1ST)
Základy české fonetiky a fonologie (U1ST)Základy české fonetiky a fonologie (U1ST)
Základy české fonetiky a fonologie (U1ST)Kamil Kopecky
 
Čtenářská gramotnost
Čtenářská gramotnostČtenářská gramotnost
Čtenářská gramotnostVeronikaKrej
 
Základy pravopisu (pro studenty)
Základy pravopisu (pro studenty)Základy pravopisu (pro studenty)
Základy pravopisu (pro studenty)Kamil Kopecky
 
Nauka o slovní zásobě
Nauka o slovní zásoběNauka o slovní zásobě
Nauka o slovní zásoběKamil Kopecky
 
Jazykový proseminář (souvětí) - materiál pro studenty PdF UP KČJL
Jazykový proseminář (souvětí) - materiál pro studenty PdF UP KČJLJazykový proseminář (souvětí) - materiál pro studenty PdF UP KČJL
Jazykový proseminář (souvětí) - materiál pro studenty PdF UP KČJLKamil Kopecky
 
Jazykový proseminář (větné členy) - materiál pro studenty PdF UP, KČJL
Jazykový proseminář (větné členy) - materiál pro studenty PdF UP, KČJLJazykový proseminář (větné členy) - materiál pro studenty PdF UP, KČJL
Jazykový proseminář (větné členy) - materiál pro studenty PdF UP, KČJLKamil Kopecky
 
Grafická stránka jazyka
Grafická stránka jazykaGrafická stránka jazyka
Grafická stránka jazykaVeronikaKrej
 
Kultura písemného projevu (pro studenty PdF)
Kultura písemného projevu (pro studenty PdF)Kultura písemného projevu (pro studenty PdF)
Kultura písemného projevu (pro studenty PdF)Kamil Kopecky
 
Aktivizační a poznávací metody
Aktivizační a poznávací metodyAktivizační a poznávací metody
Aktivizační a poznávací metodyVeronikaKrej
 
žIvljenjepis
žIvljenjepisžIvljenjepis
žIvljenjepisdakibrest
 
CV-Europass-20160606-Rrmoku-EN
CV-Europass-20160606-Rrmoku-ENCV-Europass-20160606-Rrmoku-EN
CV-Europass-20160606-Rrmoku-ENSadri Rrmoku
 
Světová literatura 1. poloviny 20. století - próza
Světová literatura 1. poloviny 20. století - prózaSvětová literatura 1. poloviny 20. století - próza
Světová literatura 1. poloviny 20. století - prózaRoman Věžník
 

La actualidad más candente (20)

Slovní druhy na 1. stupni ZŠ
Slovní druhy na 1. stupni ZŠSlovní druhy na 1. stupni ZŠ
Slovní druhy na 1. stupni ZŠ
 
Zvuková stránka jazyka na 1. stupni ZŠ
Zvuková stránka jazyka na 1. stupni ZŠZvuková stránka jazyka na 1. stupni ZŠ
Zvuková stránka jazyka na 1. stupni ZŠ
 
Komunikační a slohová výchova na 1. stupni ZŠ
Komunikační a slohová výchova na 1. stupni ZŠKomunikační a slohová výchova na 1. stupni ZŠ
Komunikační a slohová výchova na 1. stupni ZŠ
 
Pravopisná cvičení na 1. stupni ZŠ
Pravopisná cvičení na 1. stupni ZŠPravopisná cvičení na 1. stupni ZŠ
Pravopisná cvičení na 1. stupni ZŠ
 
Jazykověda a obecné poučení o jazyce
Jazykověda a obecné poučení o jazyceJazykověda a obecné poučení o jazyce
Jazykověda a obecné poučení o jazyce
 
Zvuková stránka jazyka
Zvuková stránka jazykaZvuková stránka jazyka
Zvuková stránka jazyka
 
Základy morfologie
Základy morfologieZáklady morfologie
Základy morfologie
 
Základy české fonetiky a fonologie (U1ST)
Základy české fonetiky a fonologie (U1ST)Základy české fonetiky a fonologie (U1ST)
Základy české fonetiky a fonologie (U1ST)
 
Čtenářská gramotnost
Čtenářská gramotnostČtenářská gramotnost
Čtenářská gramotnost
 
Základy pravopisu (pro studenty)
Základy pravopisu (pro studenty)Základy pravopisu (pro studenty)
Základy pravopisu (pro studenty)
 
Nauka o slovní zásobě
Nauka o slovní zásoběNauka o slovní zásobě
Nauka o slovní zásobě
 
Jazykový proseminář (souvětí) - materiál pro studenty PdF UP KČJL
Jazykový proseminář (souvětí) - materiál pro studenty PdF UP KČJLJazykový proseminář (souvětí) - materiál pro studenty PdF UP KČJL
Jazykový proseminář (souvětí) - materiál pro studenty PdF UP KČJL
 
Jazykový proseminář (větné členy) - materiál pro studenty PdF UP, KČJL
Jazykový proseminář (větné členy) - materiál pro studenty PdF UP, KČJLJazykový proseminář (větné členy) - materiál pro studenty PdF UP, KČJL
Jazykový proseminář (větné členy) - materiál pro studenty PdF UP, KČJL
 
Grafická stránka jazyka
Grafická stránka jazykaGrafická stránka jazyka
Grafická stránka jazyka
 
Kultura písemného projevu (pro studenty PdF)
Kultura písemného projevu (pro studenty PdF)Kultura písemného projevu (pro studenty PdF)
Kultura písemného projevu (pro studenty PdF)
 
Aktivizační a poznávací metody
Aktivizační a poznávací metodyAktivizační a poznávací metody
Aktivizační a poznávací metody
 
žIvljenjepis
žIvljenjepisžIvljenjepis
žIvljenjepis
 
CV-Europass-20160606-Rrmoku-EN
CV-Europass-20160606-Rrmoku-ENCV-Europass-20160606-Rrmoku-EN
CV-Europass-20160606-Rrmoku-EN
 
Světová literatura 1. poloviny 20. století - próza
Světová literatura 1. poloviny 20. století - prózaSvětová literatura 1. poloviny 20. století - próza
Světová literatura 1. poloviny 20. století - próza
 
Življenjepis
ŽivljenjepisŽivljenjepis
Življenjepis
 

Similar a Slovní zásoba - významové vztahy slov na 1. stupni ZŠ

Grafická stránka jazyka na 1. stupni ZŠ
Grafická stránka jazyka na 1. stupni ZŠGrafická stránka jazyka na 1. stupni ZŠ
Grafická stránka jazyka na 1. stupni ZŠVeronikaKrej
 
Kpi zaverecny ukol
Kpi zaverecny ukolKpi zaverecny ukol
Kpi zaverecny ukolAndre_Wolf
 
Konflikt mluveného a psaného jazyka
Konflikt mluveného a psaného jazykaKonflikt mluveného a psaného jazyka
Konflikt mluveného a psaného jazykanoninek
 
Hlavní úkol, modul 13
Hlavní úkol, modul 13Hlavní úkol, modul 13
Hlavní úkol, modul 13noninek
 
C ciz seminar cktzj 2010
C ciz seminar cktzj 2010C ciz seminar cktzj 2010
C ciz seminar cktzj 2010Josef Zemek
 
C ciz seminar cktzj 2010
C ciz seminar cktzj 2010C ciz seminar cktzj 2010
C ciz seminar cktzj 2010Josef Zemek
 
Hellerova13
Hellerova13Hellerova13
Hellerova13violeta5
 
Struktura národního jazyka
Struktura národního jazykaStruktura národního jazyka
Struktura národního jazykaKamil Kopecky
 
Polysystémovost v jazyce (Polysystemiticity in language)
Polysystémovost v jazyce (Polysystemiticity in language)Polysystémovost v jazyce (Polysystemiticity in language)
Polysystémovost v jazyce (Polysystemiticity in language)Dominik Lukes
 
C ciz seminar cktzj 2010 priloha
C ciz seminar cktzj 2010 prilohaC ciz seminar cktzj 2010 priloha
C ciz seminar cktzj 2010 prilohaJosef Zemek
 
C ciz seminar cktzj 2010 priloha
C ciz seminar cktzj 2010 prilohaC ciz seminar cktzj 2010 priloha
C ciz seminar cktzj 2010 prilohaJosef Zemek
 
Rozdělení slovanských jazyků z jazykovědného pohledu
Rozdělení slovanských jazyků z jazykovědného pohleduRozdělení slovanských jazyků z jazykovědného pohledu
Rozdělení slovanských jazyků z jazykovědného pohleduTereza Krpatová
 
C ciz projekt intenz kurzu cj jako ciziho j oi 2005
C ciz projekt intenz kurzu cj jako ciziho j oi 2005C ciz projekt intenz kurzu cj jako ciziho j oi 2005
C ciz projekt intenz kurzu cj jako ciziho j oi 2005Josef Zemek
 
C ciz projekt intenz kurzu cj jako ciziho j oi 2005
C ciz projekt intenz kurzu cj jako ciziho j oi 2005C ciz projekt intenz kurzu cj jako ciziho j oi 2005
C ciz projekt intenz kurzu cj jako ciziho j oi 2005Josef Zemek
 
C ciz individ a skupin kurzy cj jako ciziho j 2007
C ciz individ a skupin kurzy cj jako ciziho j 2007C ciz individ a skupin kurzy cj jako ciziho j 2007
C ciz individ a skupin kurzy cj jako ciziho j 2007Josef Zemek
 
C ciz individ a skupin kurzy cj jako ciziho j 2007
C ciz individ a skupin kurzy cj jako ciziho j 2007C ciz individ a skupin kurzy cj jako ciziho j 2007
C ciz individ a skupin kurzy cj jako ciziho j 2007Josef Zemek
 

Similar a Slovní zásoba - významové vztahy slov na 1. stupni ZŠ (20)

Grafická stránka jazyka na 1. stupni ZŠ
Grafická stránka jazyka na 1. stupni ZŠGrafická stránka jazyka na 1. stupni ZŠ
Grafická stránka jazyka na 1. stupni ZŠ
 
Kpi zaverecny ukol
Kpi zaverecny ukolKpi zaverecny ukol
Kpi zaverecny ukol
 
Konflikt mluveného a psaného jazyka
Konflikt mluveného a psaného jazykaKonflikt mluveného a psaného jazyka
Konflikt mluveného a psaného jazyka
 
Hlavní úkol, modul 13
Hlavní úkol, modul 13Hlavní úkol, modul 13
Hlavní úkol, modul 13
 
C ciz seminar cktzj 2010
C ciz seminar cktzj 2010C ciz seminar cktzj 2010
C ciz seminar cktzj 2010
 
C ciz seminar cktzj 2010
C ciz seminar cktzj 2010C ciz seminar cktzj 2010
C ciz seminar cktzj 2010
 
Hellerova13
Hellerova13Hellerova13
Hellerova13
 
Struktura národního jazyka
Struktura národního jazykaStruktura národního jazyka
Struktura národního jazyka
 
Polysystémovost v jazyce (Polysystemiticity in language)
Polysystémovost v jazyce (Polysystemiticity in language)Polysystémovost v jazyce (Polysystemiticity in language)
Polysystémovost v jazyce (Polysystemiticity in language)
 
C ciz seminar cktzj 2010 priloha
C ciz seminar cktzj 2010 prilohaC ciz seminar cktzj 2010 priloha
C ciz seminar cktzj 2010 priloha
 
C ciz seminar cktzj 2010 priloha
C ciz seminar cktzj 2010 prilohaC ciz seminar cktzj 2010 priloha
C ciz seminar cktzj 2010 priloha
 
Rozdělení slovanských jazyků z jazykovědného pohledu
Rozdělení slovanských jazyků z jazykovědného pohleduRozdělení slovanských jazyků z jazykovědného pohledu
Rozdělení slovanských jazyků z jazykovědného pohledu
 
C ciz projekt intenz kurzu cj jako ciziho j oi 2005
C ciz projekt intenz kurzu cj jako ciziho j oi 2005C ciz projekt intenz kurzu cj jako ciziho j oi 2005
C ciz projekt intenz kurzu cj jako ciziho j oi 2005
 
C ciz projekt intenz kurzu cj jako ciziho j oi 2005
C ciz projekt intenz kurzu cj jako ciziho j oi 2005C ciz projekt intenz kurzu cj jako ciziho j oi 2005
C ciz projekt intenz kurzu cj jako ciziho j oi 2005
 
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPIZávěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
 
Seminarka korespondence
Seminarka  korespondenceSeminarka  korespondence
Seminarka korespondence
 
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPIZávěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
 
Zaverecny ukol KPI
Zaverecny ukol KPIZaverecny ukol KPI
Zaverecny ukol KPI
 
C ciz individ a skupin kurzy cj jako ciziho j 2007
C ciz individ a skupin kurzy cj jako ciziho j 2007C ciz individ a skupin kurzy cj jako ciziho j 2007
C ciz individ a skupin kurzy cj jako ciziho j 2007
 
C ciz individ a skupin kurzy cj jako ciziho j 2007
C ciz individ a skupin kurzy cj jako ciziho j 2007C ciz individ a skupin kurzy cj jako ciziho j 2007
C ciz individ a skupin kurzy cj jako ciziho j 2007
 

Slovní zásoba - významové vztahy slov na 1. stupni ZŠ

  • 1. SLOVNÍ ZÁSOBA Mgr. Veronika Krejčí, Didaktika mateřského jazyka pro 1. stupně ZŠ Katedra českého jazyka a literatury PdF Univerzity Palackého v Olomouci
  • 2. POJMY  Slova nadřazená – podřazená – souřadná  Slova protikladná (antonyma, oposita)  Slova souznačná (synonyma)  Slova jednoznačná – mnohoznačná (vícevýznamová)  Homonyma: homofona – homografa  Významový okruh slova / významové pole slova  Slova s citovým zabarvením: lichotná (mazlivá) – hanlivá, slova bez citového zabarvení (neutrální)  Slova spisovná – nespisovná SLOVO A JEHO VÝZNAM © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
  • 3. ZAŘAZENÍ UČIVA DO RVP SLOVNÍ ZÁSOBA A TVOŘENÍ SLOV - Slova a pojmy, význam slov, slova jednoznačná a mnohoznačná, antonyma, synonyma, homonyma. - Stavba slova (kořen, část předponová a příponová, koncovka). 1. období - Porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledává v textu slova příbuzná. 2. období - Porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová. - Rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary. - Rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 4. DEFINICE: SLOVO NADŘAZENÉ je název skupiny. SLOVA NADŘAZENÁ – PODŘAZENÁ – SOUŘADNÁ SLOVA PODŘAZENÁ jsou zástupci dané skupiny. SLOVA SOUŘADNÁ jsou slova mající stejný vztah ke slovu nadřazenému. U vztahu NADŘAZENOSTI (hyperonymie) a PODŘAZENOSTI (hyponymie) se jedná o vztah mezi množinou a jejími prvky. SOUŘADNOST (kohyponymie) je rovnocenný vztah mezi prvky dané množiny. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 5. : GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ: SLOVA NADŘAZENÁ – PODŘAZENÁ – SOUŘADNÁ NADŘAZENOST – PODŘAZENOST – SOUŘADNOST NADŘAZENOST – PODŘAZENOST © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 6. ROČNÍK: 2. RVP:  V RVP není učivo výslovně, nicméně jak v 1., tak ve 2. období má žák porovnávat významy slov, kam je možné učivo zařadit. SLOVA NADŘAZENÁ – PODŘAZENÁ – SOUŘADNÁ © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 7. CÍLE UČIVA:  Obohacování slovní zásoby, budování pojmů a jejich systematizace. VYUŽITELNOST UČIVA:  Logické třídění informací podle vztahů mezi nimi. OBTÍŽE PŘI ZVLÁDÁNÍ UČIVA:  Rozvoj logického myšlení, hledání logických vztahů mezi skutečnostmi. SLOVA NADŘAZENÁ – PODŘAZENÁ – SOUŘADNÁ  Opakování pojmů z jiných oblastí českého jazyka nebo dalších předmětů.  Žák nemá teoretické znalosti z dané oblasti (např. žák 2. ročníku by nedokázal jmenovat slova podřazená k nadřazenému pojmu hudební skladatelé). © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 8. MOTIVACE:  Třídění zboží do různých obchodů. POMŮCKY: SLOVA NADŘAZENÁ – PODŘAZENÁ – SOUŘADNÁ  Soubory tematických obrázků, modelů. MLÉČNÉ VÝROBKY PEČIVO MASO-UZENINY OVOCE-ZELENINA PAPÍRNICTVÍ HRAČKÁŘSTVÍ  Tematické didaktické obrazy.  Úklid pokojíčku nebo stěhování (třídění věcí do krabic). 1 HÁJKOVÁ, E. PIŠLOVÁ, S. Čeština pro 2. ročník základní školy – učebnice A. Úvaly u Prahy: Jinan, 1994. 1 © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 9. TYPY ÚLOH: A. Přiřadit slovo nadřazené k daným slovům podřazeným. B. Přiřadit slova podřazená k danému slovu nadřazenému. C. Přiřadit další slova souřadná k daným slovům. D. Vysvětlit vztahy podřazenosti, nadřazenosti a souřadnosti na příkladech. Úlohy se mohou objevovat buď izolovaně, nebo v kombinaci. Žák příklady sám vymyslí, nebo vybere z nabídky či z textu. Řešení poté vysloví, napíše, vyznačí graficky, přiloží manipulací atd. SLOVA NADŘAZENÁ – PODŘAZENÁ – SOUŘADNÁ © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 10. 2 MIKULENKOVÁ, H. a kol. Český jazyk pro 2. ročník – 2. díl. Olomouc: Prodos, 1997. SLOVA NADŘAZENÁ – PODŘAZENÁ – SOUŘADNÁ 2 PŘÍKLADY ÚLOH:  Doplň větu. Vymysli další příklady.  Doplň další slova do rámečků.  Vyber slovo, které k ostatním nepatří. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 11. SLOVA NADŘAZENÁ – PODŘAZENÁ – SOUŘADNÁ PŘÍKLADY ÚLOH:  Doplň. 3 MIKULENKOVÁ, H. a kol. Český jazyk pro 5. ročník – 1. díl. Olomouc: Prodos, 1999. 3  SMYSLOVÉ HÁDANKY Úkolem žáků je pomocí smyslů poznat, které předměty jsou schované v krabici, a vymyslete pro ně slovo nadřazené: a) čich (např. aromatické potraviny – různé druhy sýrů), b) chuť (např. různé druhy ovoce), c) sluch (např. nádobí), d) hmat (např. přírodniny). © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 12. SLOVA NADŘAZENÁ – PODŘAZENÁ – SOUŘADNÁ PŘÍKLADY ÚLOH:  HRA: Slovo tě probudí.  HRA: Koš.  Omalovánky. 4 PAVLOVÁ, J. PIŠLOVÁ, S. Barevná čeština pro třeťáky. Praha: SPN, 2005. 4 © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 13. SLOVA NADŘAZENÁ – PODŘAZENÁ – SOUŘADNÁ PŘÍKLADY ÚLOH:  Pojmenuj obrázky. Hledej vztahy mezi slovy. 5 MIKULENKOVÁ, H. a kol. Český jazyk pro 5. ročník – 1. díl. Olomouc: Prodos, 1999. 5 © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 14. DEFINICE: SLOVA PROTIKLADNÁ jsou slova opačného významu. SLOVA PROTIKLADNÁ (ANTONYMA / OPOSITA) Dle charakteru vztahu mezi pojmenovanými skutečnostmi můžeme antonyma dále specifikovat: ANTONYMA POLÁRNÍ – vyjadřují kontrast (např. malý × velký). ANTONYMA KOMPLEMENTÁRNÍ – vyjadřují dvě poloviny pojmu, z nichž první existenci skutečnosti potvrzuje a druhá popírá (např. ano × ne), často jsou vzájemně odvozovány předponou ne- (např. učí se × neučí se). Jedno slovo může mít více slov protikladných, naopak některá slova svůj protějšek nemají (např. číslovky určité nebo citoslovce). © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 15. ROČNÍK: 2. RVP:  Zvládnutí učiva je zakotveno ve STANDARDECH VZDĚLÁVÁNÍ. SLOVA PROTIKLADNÁ (ANTONYMA / OPOSITA)  Žák nahradí slovo v textu slovem významově protikladným.  Žák rozhodne, zda se u dvojice slov jedná o opozita. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 16. CÍLE UČIVA:  Obohacování slovní zásoby, přesnost vyjadřování. VYUŽITELNOST UČIVA:  Podpora komunikačních dovedností, chápání řeči. OBTÍŽE PŘI ZVLÁDÁNÍ UČIVA:  Rozvoj logického myšlení, hledání logických vztahů mezi skutečnostmi.  Složitější příklady (slova, kterým žák nerozumí). SLOVA PROTIKLADNÁ (ANTONYMA / OPOSITA) © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 17. MOTIVACE: Opozita Noc se ptává Dne, když svítá: Co to jsou ta opozita? Milá Noci, to máš tak, když je něco naopak. Dlouhý – krátký, starý – mladý… Najdeš další protiklady? Je jich všude moc a moc. Světlo a tma, den a noc. Vlevo – vpravo Dole – nahoře Pohled na poušť. Pohled na moře. Sladké – slané Ticho × hluk Brzy × pozdě Holka × kluk To jsou všechno protiklady – že si s nimi nevíš rady? Najít slovo protikladné není těžké, ale snadné. Černý a pak bílý kůň, hluboká a mělká tůň… 7 VODŇANSKÝ, Jan. Pojď se dívat, pojď si hrát na to, co je protiklad. 6 MIKULENKOVÁ, Hana. Český jazyk 3. Olomouc: Prodos, 2004. 6 7 SLOVA PROTIKLADNÁ (ANTONYMA / OPOSITA) © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 18. POMŮCKY: SLOVA PROTIKLADNÁ (ANTONYMA / OPOSITA) © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 19. TYPY ÚLOH: A. Vytvořit dvojici slov protikladných (antonym/oposit). Úlohy se mohou objevovat buď izolovaně, nebo v kombinaci se synonymy. Žák příklady sám vymyslí, nebo vybere z nabídky či z textu. Řešení poté vysloví, napíše, vyznačí graficky, přiloží manipulací atd. SLOVA PROTIKLADNÁ (ANTONYMA / OPOSITA) © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 20. PŘÍKLADY ÚLOH:  Spojování slov (graficky, manipulací – LOTO, DOMINO, PEXESO). SLOVA PROTIKLADNÁ (ANTONYMA / OPOSITA)  Nahraď ve větě vyznačená slova slovy opačného významu.  Oprav přísloví.  Doplň slova opačného významu (do tabulky, do křížovky…). Kdo včas chodí, sám sobě škodí. Každý konec je těžký. Pravda má krátké nohy. Oheň je špatný sluha, ale dobrý pán. 1. Den × 2. Mělký × 3. Líný × 4. Ošklivý × 5. Slabost × 6. Ticho × 7. Daleko ×  Popletené pohádky. O chytrém Honzovi. Pohádka o malé řepě. Mlčení o pejskovi a kočičce. Sněhurka a sedm obrů. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 21. PŘÍKLADY ÚLOH:  Oprav text podle obrázku. SLOVA PROTIKLADNÁ (ANTONYMA / OPOSITA) Dopoledne na nádraží Na nádraží přijel krátký vlak. Z prvního vagónu vystoupil mladý pán. Má malý kufr. Jirka vystupuje. Z okénka se na něj mračí jeho kamarád Ota. Strojvůdce sleduje semafor za vlakem. Za chvíli se vlak zastaví. 8 HÁJKOVÁ, E. PIŠLOVÁ, S. VILDOVÁ, H. Český jazyk pro 2. ročník základní školy. Pracovní sešit. Úvaly: Jinan, 1992. 8 © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 22. PŘÍKLADY ÚLOH:  Najdi na obrázku co nejvíc protikladů. SLOVA PROTIKLADNÁ (ANTONYMA / OPOSITA) © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 23. SLOVA SOUZNAČNÁ (SYNONYMA) DEFINICE: SLOVA SOUZNAČNÁ jsou slova, která mají stejný nebo podobný význam. Synonyma se mohou lišit v přesnosti významové podobnosti: SYNONYMA ÚPLNÁ – mají vzájemně téměř shodný význam, v textu je lze libovolně zaměňovat. SYNONYMA NEÚPLNÁ – mají (velmi) podobný význam lišící se např. příznakem, zaměňovat je lze pouze v určitém kontextu nebo situaci (např. pěkný ║ sličný). Pokud je v jednom jevu použito více synonymních výrazů, vytvářejí tzv. SYNONYMICKOU ŘADU (např. dílo-práce-facha-hokna). © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 24. SLOVA SOUZNAČNÁ (SYNONYMA) ROČNÍK: (2.), 3. RVP:  Zvládnutí učiva je zakotveno ve STANDARDECH VZDĚLÁVÁNÍ.  Žák vybere z nabídky slovo, které je významem nejblíže k zadanému slovu. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 25. SLOVA SOUZNAČNÁ (SYNONYMA) CÍLE UČIVA:  Obohacování slovní zásoby. VYUŽITELNOST UČIVA:  Podpora komunikačních dovedností, chápání řeči. OBTÍŽE PŘI ZVLÁDÁNÍ UČIVA:  Bohaté a barvité vyjadřování - vnímání významových nuancí, vhodné použití výrazů v různých komunikačních situacích (přesnost, výstižnost, pestrost).  Předpokladem je rozvinutější slovní zásoba dětí.  Záměna termínů „slovo souznačné“ a „slovo souřadné“. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 26. SLOVA SOUZNAČNÁ (SYNONYMA) MOTIVACE: Synonymům krejčí ušil stejně hezký černý frak. Antonyma jim ho berou a nosí ho naopak. K podobnému významu chlapce a hochy dostanu, Pak i dívky s děvčaty – už jim šlapou na paty. Že velcí nejsou malí a rub není líc, opačný význam mají – co měl bych říkat víc. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 27. SLOVA SOUZNAČNÁ (SYNONYMA) TYPY ÚLOH: A. Vytvořit dvojici slov souznačných, případně synonymickou řadu. B. Nahradit v textu opakující se výrazy jejich synonymy. C. Posoudit významové odchylky mezi jednotlivými slovy souznačnými. Úlohy se mohou objevovat buď izolovaně, nebo v kombinaci s antonymií. Žák příklady sám vymyslí, nebo vybere z nabídky či z textu. Řešení poté vysloví, napíše, vyznačí graficky, přiloží manipulací atd. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 28. SLOVA SOUZNAČNÁ (SYNONYMA) PŘÍKLADY ÚLOH:  Hledání synonym v textu.  Rozlište, ve kterých případech jde o dvojici synonym a ve kterých nikoli. Teta – tetička, děvčátko – holčička, boty – holínky, pes – vlčák, husa – houser, obrovský – nesmírný, dělat – pracovat, voják – vojín, les – hvozd, kapusta – zelenina.  Spojování synonym graficky, manipulací (PEXESO, LOTO, DOMINO). Z Pohádky vodnické A jak tak vodník Arion pod vodou zpíval a naříkal, třásla se každá krůpějka vody, jako by to slza byla. A v každé krůpějce uvázlo něco z jeho zpěvu. A proto už není voda němá. Proto zvoní, cinká, ševelí, šeptá, zurčí a bublá, šplouchá, šumí, hučí, repotá, úpí a kvílí, burácí, řve, ječí a hřímá, sténá a vzdychá a směje se, hraje na stříbrnou harfu, klokotá jako balalajka, zpívá jako varhany, duje jako lesní roh a hovoří jako člověk v radosti nebo v žalu. (Podle K. Čapka) © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 29. SLOVA SOUZNAČNÁ (SYNONYMA) PŘÍKLADY ÚLOH:  Pokuste se zhodnotit rozdíly mezi uvedenými slovy souznačnými.  Nahraď vyznačená slova výstižnějšími. Jiříček si dělá bábovičky. Maminka dělá oběd. Dědeček dělá košíky z proutí.  Najdi slova, která nejsou souznačná s vyznačeným slovem. Teplo – vedro, měsíc – luna, přikrývka – deka, stonat – marodit, pes – psisko, pes – psíček, jaro – vesna, spát – chrnět, žákovská knížka – žákajda, spát – spinkat, kůň – herka, kůň – oř, hřát – pálit, lék – medicína, provaz – špagát, podzim – jeseň, boty – škrpály, radovat se – plesat, hluk – ryk, jíst – papat, lékárna – apatyka, babka – babice, jíst – žrát. Dát darovat, nabídnout, poskytnout, přijmout, odevzdat, svěřit Mírný pokojný, tichý, přísný, klidný, prudký, krotký, ochočený Pilný snaživý, přičinlivý, usilovný, líný, pracovitý, pomalý © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 30. SLOVA SOUZNAČNÁ (SYNONYMA) PŘÍKLADY ÚLOH:  Křížovky. 9 MIKULENKOVÁ, H. a kol. Český jazyk pro 5. ročník – 1. díl. Olomouc: Prodos, 1999. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM 9
  • 31. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ DEFINICE: SLOVO JEDNOZNAČNÉ má jeden význam. SLOVA JEDNOZNAČNÁ (MONOSÉMANTICKÁ) jsou méně obvyklá, nejčastěji se jedná o odborné termíny, zeměpisné názvy, vlastní jména a další ojedinělé termíny. SLOVA MNOHOZNAČNÁ (POLYSÉMANTICKÁ) jsou projevem jazykové ekonomie. Podstatou polysémie je označování různých skutečností týmž termínem, u něhož došlo k rozšíření významu. Došlo k přenesení pojmenování z jedné skutečnosti na novou, a to na základě určité vnější podobnosti těchto skutečností (metaforizace), nebo na základě jejich vnitřní souvislosti (metonymizace). SLOVO MNOHOZNAČNÉ / VÍCEVÝZNAMOVÉ má více významu. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 32. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ OKO © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 33. ROČNÍK: (2.), 3. RVP:  Zvládnutí učiva je zakotveno ve STANDARDECH VZDĚLÁVÁNÍ.  Žák vyhledá v textu slovo vícevýznamové, vysvětlí jeho další významy. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 34. CÍLE UČIVA:  Obohacování slovní zásoby. VYUŽITELNOST UČIVA:  Podpora komunikačních dovedností, chápání řeči. OBTÍŽE PŘI ZVLÁDÁNÍ UČIVA:  Uvědomění si pestrosti českého jazyka.  Předpokladem je rozvinutější slovní zásoba dětí, logické myšlení.  Záměna polysémie s homonymií.  Rozvoj logického myšlení a zrakového vnímání při hledání původu slov. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 35. MOTIVACE: SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ 10 Český jazyk pro 2. ročník. Praha: Fraus. 10 © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 36. TYPY ÚLOH: A. Rozlišit slovo jednoznačné a mnohoznačné. B. U slova mnohoznačného uvést příklady různých významů daného slova a tyto významy ilustrovat užitím ve větě. Žáci se nejprve seznamují se slovy, jejichž význam byl rozšířen metaforizací, tedy díky vnější podobnosti. Této podobnosti si pak všímají na předložených obrázcích, případně modelech. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ Úlohy se mohou objevovat buď izolovaně, nebo v kombinaci s antonymií. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 37. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ PŘÍKLADY ÚLOH:  Napiš věty obsahující daná slova.  Užije daná slova ve větách tak, aby měla pokaždé jiné významy. Koruna, pero, svíčka.  Co je na obrázcích špatně? Oko, ucho, zub. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 38. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ ÚKOLY:  Kde udělal malíř chybu? © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 39. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ PŘÍKLADY ÚLOH:  Popletené obrázkové texty. Na obloze svítil a hrad pomalu usínal. Jenom starý král nemohl usnout, protože měl starosti. Seděl na ve své komnatě a přemýšlel. Toho dne přiletěl do království strašlivý , který se chtěl oženit s princeznou. Král se podíval na oblohu a uviděl padat . Už věděl, co udělá! Rozhodl se, že dá tomu, kdo princeznu vysvobodí. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 40. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ PŘÍKLADY ÚLOH:  Napiš jedním slovem.11 11 HÁJKOVÁ, E. PIŠLOVÁ, S. Český jazyk pro 3. ročník základní školy. Pracovní sešit. Úvaly: Jinan, 1993.  Spojování obrázků slov mnohoznačných graficky nebo manipulací (PEXESO, LOTO, DOMINO). © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 41. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ PŘÍKLADY ÚLOH:  Hádanky. Král má na hlavě deset desetníků. Co má na hlavě? 12 HÁJKOVÁ, E. PIŠLOVÁ, S. Český jazyk pro 3. ročník základní školy. Pracovní sešit. Úvaly: Jinan,1993. 12 Chodí v koruně, král není, ostruhy nosí, rytíř není, ráno nás budí, ponocný není. Kdo je to? Je jasnější jasná obloha nebo jasná zpráva? Je lehčí lehký diktát nebo lehká taška? Jak je vysoký velký dům, velký spisovatel a velký hlad? Je silnější silný muž, silná káva, nebo silné lano? Letí letadlo stejně jako zpráva? Je lízátko stejně sladké jako lenošení? Je slušnější slušný člověk, slušný oběd, nebo slušný plat? © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 42. HOMONYMA (není učivem 1. stupně ZŠ) DEFINICE: HOMONYMA jsou dvojice, trojice… slov, která mají stejnou podobu (psanou nebo zvukovou), ale vznikla nezávisle na sobě, proto je jejich podobnost náhodná (tím se liší od slov mnohoznačných). PRAVÁ HOMONYMA se shodují v grafické i fonetické podobě (např. kolej, raketa). NEPRAVÁ HOMONYMA se spolu shodují pouze v jedné z těchto stránek: a) Homografa – grafická shoda (např. panický [ňi]/[ny]). b) Homofona – fonetická shoda (např. [bít] bít/být). K jejich vzniku dochází nejčastěji díky přejímání slov z různých jazyků a ohýbání (např. lež), ale mohou vznikat také rozpadem polysémie (např. kohoutek). © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 43. ROČNÍK: 5. RVP:  Učivo je výslovně zmíněno, podle Standardů vzdělávání ale na 1. stupni není sledováno zvládnutí. Žáci se s homonymy seznamují pouze prakticky v rámci pravopisného výcviku (např. bít/být, let/led, správa/zpráva). HOMONYMA © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 44. CÍLE UČIVA:  Obohacování slovní zásoby. VYUŽITELNOST UČIVA:  Podpora komunikačních dovedností, chápání řeči. OBTÍŽE PŘI ZVLÁDÁNÍ UČIVA:  Zpřesnění si poznatků o polysémii.  Předpokladem je rozvinutější slovní zásoba dětí, logické myšlení.  Záměna homonymie s polysémií.  Rozvoj logického myšlení s pozorovacích schopností při hledání původu slov. HOMONYMA © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 45. HOMONYMA © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM 13 13
  • 46. SLOVA MNOHOZNAČNÁ HOMONYMA SLOVA MNOHOZNAČNÁ × HOMONYMA © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM 14 14 UJČ. Internetová jazyková příručka [online]. Dostupné na https://prirucka.ujc.cas.cz/.
  • 47. VÝZNAMOVÉ OKRUHY SLOV 15 16 15, 16 MIKULENKOVÁ, H. a kol. Český jazyk pro 3. ročník základního školství – 1. díl. Olomouc: Prodos, 1997. DEFINICE: VÝZNAMOVÝ OKRUH zahrnuje slova, která spolu významově souvisí. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 48. VÝZNAMOVÉ OKRUHY SLOV ROČNÍK: 3. RVP: ×  Učivo není v RVP vysloveně zmíněno, nicméně jak v 1., tak ve 2. období má žák porovnávat významy slov, což je tímto učivem naplňováno. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 49. VÝZNAMOVÉ OKRUHY SLOV CÍLE UČIVA:  Rozvoj tematické slovní zásoby. VYUŽITELNOST UČIVA:  Aktivizace tematické slovní zásoby pro komunikační a slohovou výchovu, cizí jazyk nebo jiné vyučovací předměty, používání správného názvosloví (prvouka, přírodověda, vlastivěda, geometrie). © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 50. VÝZNAMOVÉ OKRUHY SLOV TYPY ÚLOH: A. Přiřadit slovo k danému významovému okruhu. B. Pojmenovat významový okruh, ke kterému přísluší daná slova. POMŮCKY:  Tematické didaktické obrazy. 17 Angličtina pro nejmenší – Listen and Play. Brno: Nová škola, 2010.  Obrázkové slovníky.  Učebnice cizího jazyka. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM 17
  • 51. PŘÍZNAKOVOST SLOV (není učivem 1. stupně ZŠ) DEFINICE: Slova příznaková nesou nějaký příznak. To znamená, že kromě prostého pojmenování vyjadřují navíc např. - hodnotící postoj (citové zabarvení / expresivita) – SLOVA LICHOTNÁ A HANLIVÁ, - dobový kontext – ARCHAISMY, HISTORISMY, NEOLOGISMY, nebo - spisovnost – SLOVA SPISOVNÁ A NESPISOVNÁ. Expresivita může být dán formou slova (EXPRESIVA INHERENTNÍ), nebo kontextem (EXPRESIVA ADHERENTNÍ). POJMY jsou slova spisovná bezpříznaková (jsou použitelná jakýmkoli mluvčím v jakékoli situaci, odpovídají lexikální normě, nevyjadřují žádný hodnotící postoj). © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 52. CITOVÉ ZABARVENÍ SLOV DEFINICE: SLOVA S CITOVÝM ZABARVENÍM označují vztah člověka k tomu, co pojmenovávají: Pozor na slova vulgární (jsou to slova hrubá, sprostá a nadávky). SLOVA BEZ CITOVÉHO ZABARVENÍ jen pojmenovávají, jsou NEUTRÁLNÍ. a) SLOVA LICHOTIVÁ / LICHOTNÁ vyjadřují kladný vztah. b) SLOVA HANLIVÁ vyjadřují záporný vztah. 18 Český jazyk pro 2. ročník. Didaktis. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM 18
  • 53. CITOVÉ ZABARVENÍ SLOV GRAFICKÝ ZÁPIS Slova bez citového zabarvení (neutrální) Slova s citovým zabarvením Slova lichotná  Slova hanlivá  pes pejsek, pejsánek hafan, psisko, čokl děd dědeček dědek dům domeček barabizna, chatrč © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 54. CITOVÉ ZABARVENÍ SLOV ROČNÍK: (2.), 3. RVP:  Zvládnutí učiva je zakotveno ve STANDARDECH VZDĚLÁVÁNÍ.  Žák nahradí slovo v textu slovem citově zabarveným. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 55. CÍLE UČIVA:  Obohacování slovní zásoby. VYUŽITELNOST UČIVA: OBTÍŽE PŘI ZVLÁDÁNÍ UČIVA:  Nadměrné používání vulgarit ve společnosti. CITOVÉ ZABARVENÍ SLOV  Podpora komunikačních dovedností, chápání řeči.  Prohlubování dovednosti používat řeč jako prostředek k vyjadřování vlastních pocitů i dovednosti vnímat pocity/postoje ostatních mluvčích.  Posouzení vhodnosti používání expresiv v různých komunikačních situacích.  Kultivované vyjadřování bez vulgarit. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 56. MOTIVACE:  Domácí mazlíčci. CITOVÉ ZABARVENÍ SLOV © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 57. TYPY ÚLOH: A. Rozlišit slovo bez citového zabarvení a s citovým zabarvením, slova s citovým zabarvením dále dělit na lichotná a hanlivá. B. Nahradit slovo s cit. zabarvením slovem bez cit. zabarvení a naopak. Žáci pracují se soubory slov, s větami i se souvislým textem. Úlohy se mohou objevovat buď izolovaně, nebo v kombinaci. CITOVÉ ZABARVENÍ SLOV C. Posoudit vhodnost užití slov s citovým zabarvením v různých komunikačních situacích, vyhýbat se užívání vulgarismů. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 58. CITOVÉ ZABARVENÍ SLOV PŘÍKLADY ÚLOH:  Najdi v textu citově zabarvená slova ke slovu kočka.  Vytvoř k daným slovům slova citově zabarvená. Talíř, chlapec, dům, palec, květiny, Jan, džbán.  Nahraď daná slova slovy citově zabarvenými. Tedy jak víte, ta kočka se jmenovala Jůra, ale princezna jí říkala všelijak: macek, macourek, číča, číčinka a číčánek, míca a mícinka, mourek a kočenka, a z toho už vidíte, že ji měla tuze ráda.  Rozhodněte, která z následujících slov jsou bez citového zabarvení a která mají citové zabarvení a jsou lichotná, nebo hanlivá. Taťka – tatínek – otec – tatíček – tatík – fotr – taťula. Bába – babička – babizna – bábinka – babice – babka. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 59. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ DEFINICE: SPISOVNÁ ČEŠTINA je nejdokonalejší forma českého jazyka, kterou se dorozumíme v celé ČR. Patří do ní SLOVA SPISOVNÁ (používají se např. na úřadech, ve škole při hovoru s učitelem a při psaní) a SLOVA SPISOVNÁ HOVOROVÁ (používáme je v běžné komunikaci). NESPISOVNÁ ČEŠTINA se používá hlavně při hovoru. Obsahuje SLOVA NESPISOVNÁ, což jsou nesprávné tvary slov, nářečí atd. SPISOVNOST © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 60. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ DEFINICE: SPISOVNOST (není učivem 1. stupně ZŠ) NESPISOVNÁ ČEŠTINA – zahrnuje: • NÁŘEČÍ (dialekty) – jazykové prostředky typické pro určitý region (nářečí česká, středomoravská/hanácká, moravskoslovenská/východoslovenská, slezská/lašská), • NADNÁŘEČÍ (interdialekt) – vznikl z více dialektů zachováním jejich společných rysů (např. obecná čeština, která vznikla ze středočeských nářečí), • SLANG – jazykové prostředky používané profesními nebo zájmovými skupinami, • ARGOT – mluva společenské spodiny, která má před veřejností utajit obsah komunikace. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 61. NÁŘEČÍ se v České republice seskupují do čtyř nářečních skupin: SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ DEFINICE: SPISOVNOST (není učivem 1. stupně ZŠ) 19 MUŽÍKOVÁ, Olga. MARKVARTOVÁ, Barbora a kol. Odmaturuj z českého jazyka. Brno: Didaktis, 2002. ISBN 80-86285-36-7. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM 19
  • 62. ROČNÍK: (3.), 4. RVP:  Zvládnutí učiva je zakotveno ve STANDARDECH VZDĚLÁVÁNÍ.  Žák užívá v mluveném i psaném projevu správné gramatické tvary podst. jmen, příd. jmen (kromě pravopisu příd. jmen přivlastňovacích) a sloves. SPISOVNOST  Žák rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary.  Žák zvládá základní příklady syntaktického pravopisu.  Žák rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji užívá podle komunikační situace. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 63. CÍLE UČIVA:  Obohacování slovní zásoby. VYUŽITELNOST UČIVA:  Podpora komunikačních dovedností a pravidel pravopisu. OBTÍŽE PŘI ZVLÁDÁNÍ UČIVA:  Užívání spisovné slovní zásoby, resp. slovní zásoby vhodné v dané situaci.  Sociokulturní prostředí.  Užívání správných tvarů ohebných slovních druhů. SPISOVNOST  Obtíže při zvládání pravopisných pravidel. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 64. MOTIVACE:  DRAMATIZACE.  PRÁCE S TEXTEM, AUDIONAHRÁVKOU. SPISOVNOST © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 65. SPISOVNOST PŘÍKLADY ÚLOH:  Nahraď slova nespisovná spisovnými. Proč někdy používají nespisovný jazyk také autoři knih? Ségra dostala kouli z matiky. Brácha je ještě prcek. Tu barabiznu na rohu už bourají. Pepa rozkřápl kytičkovanej talíř. Hnali jsme se za mičudou a Tom sebou sekl. Odpoledne jsme vodkráčeli k zubákovi. Šebestová šeptala za plotem Machovi, člověče, to je děsný, voni si z něho udělali úplnýho votroka, chudinka malej, toho čeká pěknej život, a Mach vytáhl sluchátko a řekl, Šebestová, víš co, radši z něho uděláme třeba vrabce nebo sýkoru, aspoň bude volnej jako pták, co říkáš, a Šebestová přikývla, to je fakt, určitě mu bude líp. (M. Macourek) © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SLOVO A JEHO VÝZNAM
  • 66. SLOVNÍ ZÁSOBA Mgr. Veronika Krejčí, , Didaktika mateřského jazyka pro 1. stupně ZŠ Katedra českého jazyka a literatury PdF Univerzity Palackého v Olomouci Děkuji za pozornost!