Čtenářská gramotnost

ČTENÁŘSKÁ
Mgr. Veronika Krejčí, Český jazyk – Čtenářská gramotnost
Katedra českého jazyka a literatury PdF Univerzity Palackého v Olomouci
GRAMOTNOST

DEFINICE
Čtenářská gramotnost je schopnost porozumět psanému textu,
přemýšlet o něm a používat jej k dosažení vlastních cílů, k
rozvoji vlastních vědomostí a potenciálu a k aktivní účasti ve
společnosti.
Čtenářská gramotnost je součástí funkční gramotnosti.
Čtenářská gramotnost se rozvíjí především během školní docházky,
funkční gramotnost po celý život.
Základní gramotnosti pomáhají získat informace čtením, psaním a
matematickými operacemi.
ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST
© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

ETAPY ROZVOJE ČG A FUNKČNÍ GRAMOTNOSTI
1. Etapa spontánní gramotnosti (pregramotnosti)
2. Etapa elementární (počáteční, primární) gramotnosti
3. Etapa základní (bazální) gramotnosti
4. Etapa rozvinuté základní (bazální) gramotnosti
5. Etapa funkční gramotnosti

1. ETAPA SPONTÁNNÍ GRAMOTNOSTI (PREGRAMOTNOSTI)
 rozvoj slovní zásoby
 rozvoj kognitivních, percepčních a motorických funkcí
 předčítání dospělými
 prohlížení knížek a časopisů
 prvotní seznamování s písmeny

2. ETAPA ELEMENTÁRNÍ (POČÁTEČNÍ, PRIMÁRNÍ) GRAMOTNOSTI
 Počáteční nácvik čtení.
 Zvládnutí základní technické stránky čtení.
 Zahájení nácviku čtení s výrazovými prostředky.
 Reprodukce jednoduchých textů.
Jedinec se stává čtenářsky gramotným.

3. ETAPA ZÁKLADNÍ (BAZÁLNÍ) GRAMOTNOSTI
 Zdokonalování čtenářských dovedností.
 Práce s různými typy textů.
 Čtení s porozuměním.
V tomto období se začínají budovat základy informační gramotnosti,
respektive gramotnosti funkční, neboť žáci se učí informace nejen
vyhledávat, ale také je funkčně využívat.

4. ETAPA ROZVINUTÉ ZÁKLADNÍ (BAZÁLNÍ) GRAMOTNOSTI
 Rozvoj čtenářské gramotnosti pomocí čtenářských strategií:
sledování porozumění,
hledání souvislostí,
kladení otázek k textu,
vytváření představ,
usuzování,
určování nejdůležitějších myšlenek a témat textu,
syntéza.

5. ETAPA ROZVINUTÉ ZÁKLADNÍ (BAZÁLNÍ) GRAMOTNOSTI
Rozvoj čtenářské gramotnosti končí s ukončením školní docházky.
V tomto období má jedinec gramotnostní kompetence na takové úrovni, na
které mu umožňují plnit úkoly běžného života. Svět kolem nás se ale neustále
dynamicky mění a s ním se mění také to, jak můžeme informace získat nebo
jak je uplatnit. Abychom s těmito změnami dokázali držet krok, musíme svou
funkční gramotnost neustále rozvíjet. Funkční gramotnost je předmětem
celoživotního vzdělávání.

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ROZVOJ ČG
A. FAKTORY ENDOGENNÍ (VNITŘNÍ, SUBJEKTIVNÍ)
- vrozené předpoklady a zvláštnosti CNS
- charakteristiky osobnosti
- získané zkušenosti (zájem žáka o čtení, vnitřní motivace, čtenářské
postoje a chování)
- věk
- intelektuální úroveň
- schopnost aktivní práce s informacemi
- připravenost k dalšímu vzdělávání
- čtenářské dovednosti a strategie

Faktory ovlivňující rozvoj čtenářské gramotnost
B. FAKTORY EXOGENNÍ (VNĚJŠÍ, OBJEKTIVNÍ)
a) Rodinné prostředí:
- ekonomické, sociální a vzdělanostní zázemí rodiny
- čtenářské zázemí rodiny
- jazyk domácího prostředí
- dostupnost materiálů ke čtení
- vztah rodičů se školou
- mimoškolní čtenářské aktivity dětí

B. FAKTORY EXOGENNÍ (VNĚJŠÍ, OBJEKTIVNÍ)
b) Školní prostředí:
- školní prostředí a zdroje (např. kroužky podporující čtení, stabilní výukové
prostředí, vztahy mezi žáky a jejich vzájemná spolupráce, vybavenost učeben
na rozvoj čtenářské gramotnosti, školní knihovny, multimediální centra)
- kompetence vyučujících
- vyučovací metody
- výukové materiály a zdroje (práce s různorodými
texty, které jsou blízké životním zkušenostem dětí
a které jsou pro ně přínosné)

Čtenářské gramotnosti dosahujeme metodou PRÁCE S TEXTEM, jejíž podstatou
je porozumění textu.
ŽÁK ČTE S POROZUMĚNÍM, pokud dokáže
- dešifrovat text,
- nalézt v něm klíčové pojmy a poznatky a
- vystihnout vztahy mezi nimi.

ČTENÁŘSKÉ STRATEGIE A TECHNIKY ČTENÍ
1. Sledování porozumění
2. Hledání souvislostí
3. Kladení otázek k textu
4. Vytváření představ
5. Usuzování
6. Určování nejdůležitějších
myšlenek a témat textu
7. Syntéza
Výzkumy ukazují, že čím
více různých čtenářských
strategií čtenář zvládá, tím
lepší čtenářskou
gramotnost má.
Pearson,
Miller

DIDAKTICKÉ ZÁSADY PŘI BUDOVÁNÍ ČG
1. Zásada spojení teorie s praxí
2. Zásada uvědomělosti a aktivity (např. vědomé používání čtenářských
strategií při práci s textem)
3. Zásada soustavnosti a přiměřenosti
4. Zásada individuálního přístupu k žákům

PROJEKTY ZAMĚŘENÉ NA ROZVOJ ČG
Dítě se zaregistruje na webu, po přečtení
některé knihy ze seznamu může vyplnit
ověřovací text, za správné vyřešení pak
dostává 50 Kč, které může poukázat na
nějakou humanitární aktivitu.
Čtení dětem každý den 20 minut od
narození do 15 let.
Akce knihoven pořádaná 1× ročně v dubnu
na výročí narození H. CH. Andersena.
Děti stráví noc v knihovně, během níž plní
různé úkoly.

ROZVOJ ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI
1. ROZVOJ KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ
Koncentrace pozornosti
Paměť (proces zapamatování si, uchování
v paměti a vybavování)
Myšlení (schopnost logického a
abstraktního myšlení)
Řeč (schopnost artikulace a artikulační obratnost,
slovní zásoba a její adekvátní využívání, komunikační schopnosti)
Proces automatizace
Orientace v čase

2. ROZVOJ PERCEPČNÍCH FUNKCÍ
a) Zraková (vizuální) percepce
Schopnost orientace v prostoru
Schopnost pravolevé orientace
Schopnost levo-pravého pohybu očí
Schopnost zrakové diferenciace
(barev, tvaru, velikosti, figury a pozadí,
podobných a stranově obrácených tvarů)
Schopnost zrakové analýzy a syntézy
Zraková paměť

2. ROZVOJ PERCEPČNÍCH FUNKCÍ
b) Sluchová (auditivní) percepce
Schopnost sluchové orientace
Schopnost sluchového rozlišování
(diferenciace zvuků, tónů, hlásek, slabik,
slov a vět, vnímání a reprodukce rytmu)
Schopnost sluchové analýzy a syntézy
Sluchová paměť

3. ROZVOJ POHYBOVÝCH (MOTORICKÝCH) FUNKCÍ
Jemná i hrubá motorika ruky, očních pohybů a mluvidel
Senzoricko-motorické funkce
(spojení vnímání s pohybem)
Motorická koordinace (souhra
jednotlivých pohybů včetně
schopnosti rytmicity)

ROZVOJ ZRAKOVÉ PERCEPCE
POSTUP:
j
1. ROZVOJ SCHOPNOSTI ORIENTACE V PROSTORU
orientace vertikální (nahoře / dole, nad / pod…),
orientace předozadní (vpředu / vzadu),
orientace horizontální (vlevo / vpravo),
orientace v řadě (před / za, hned před / hned za, uprostřed, mezi,
první / poslední, následující, předposlední…)
Jj





a) Orientace v makroprostoru
- Objekty v prostoru a řadě – umisťování objektů do prostoru / řady podle
pokynů a jejich hledání
- Pohyb v prostoru podle pokynů (hra NA NEVIDOMÉHO, ŠIPKOVANÁ)
b) Orientace v mikroprostoru
- Manipulace s objekty na stole, na tabuli, na nástěnce
- Manipulace s obrázky na kartách, pak v knihách a časopisech
- Orientace na obrázku (začínáme s jednoduchými obrázky s malým počtem
prvků, pak přidáváme složitější dějové obrázky)



- LODĚ - PIŠKVORKY - ČTVEREČKOVANÁ
(cílem hry je obtáhnout
1 čtvereček stejnou barvou)

- BLUDIŠTĚ

2. ROZVOJ SCHOPNOSTI LEVOPRAVÉ ORIENTACE
 Levá  pravá
 L-P ruka (ruce můžeme označit např. náramkem)
 L-P strana těla
 L-P strana těla + předmět
 L-P strana mimo tělo
 L-P strana na druhé osobě

2. ROZVOJ SCHOPNOSTI LEVOPRAVÉ ORIENTACE
 L-P strana těla – TWISTER, ukaž P ucho…
 L-P strana těla + předmět
- ukaž náušnici na P uchu, na jaké straně máš sponku? …
 L-P strana mimo tělo
- dokreslování / doplňování obrázků,
- kreslení podle diktátu (nakresli čáru z P horního rohu k L dolnímu rohu),
- L-P PEXESO*,
- BLUDIŠTĚ POSLEPU* (jedno dítě má zavázané oči, druhé ho naviguje)
 L-P strana na druhé osobě (nácvik provádíme na dvou dětech proti sobě)
- ukaž, kde má kamarád P ucho…

2. ROZVOJ SCHOPNOSTI LEVOPRAVÉHO POHYBU OČÍ
- OBRÁZKOVÉ ČTENÍ

2. ROZVOJ SCHOPNOSTI LEVOPRAVÉHO POHYBU OČÍ
- Obtahování cesty  sledování cesty pouze zrakem  spojování předmětů 
cesta bludištěm  popis dějových obrázků  řazení obrázků podle děje

3. ROZVOJ SCHOPNOSTI ZRAKOVÉ DIFERENCIACE
a) Rozlišování barev, tvaru, velikosti
Rozlišování 1 vlastnosti  rozlišování kombinace vlastností
Velké rozdíly  malé rozdíly
Základní barvy  doplňkové barvy  sytost a jas
Malý / velký  menší / větší  nejmenší / největší
Krátký / dlouhý  kratší / delší  nejkratší / nejdelší

- Fixace barev pomocí přirovnávání (zelená jako tráva)
- Poznávání a pojmenovávání barev
- Vyhledávání předmětů určité barvy / tvaru / velikosti (ČÁP ZTRATIL ČEPIČU,
BAREVNÁ HONIČKA – dítě se může zachránit, pokud se chytí předem
zvolené barvy)
- Třídění předmětů podle barvy / velikosti / tvaru (navlékání korálků)
- OMALOVÁNKY (vybarvování podle vzoru nebo barevného schématu –
vybarvuj dál)

- Hledání barevných / velikostních / tvarových dvojic
(spojování obrázků se stejnou vlastností,
SILUETOVÉ PEXESO, SILUETOVÉ DOMINO,
TVAROVÉ VKLÁDAČKY)

- Řazení předmětů podle barvy / velikosti
(seřaď jablíčka podle toho, jak dozrávala)
- TANGRAMY
- Rozeznávání piktogramů (písmena)

3. ROZVOJ SCHOPNOSTI ZRAKVÉ DIFERENCIACE
a) Rozlišování figury a pozadí (v předškolním věku dítě vnímá
nediferencovaně, nedokáže rozlišit podstatné od nepodstatného, všímá
si detailů podle toho, jak ho zaujaly)
- Rozlišování / obtahování překrývajících se
prvků
- Nákresy na odlišném pozadí (jinak barevném,
šifrovaném,
tečkovaném,
čtverečkovaném…)

a) Rozlišování podobných a stranově obrácených tvarů
Prvky umístěné v řádcích  sloupcích  volně rozprostřené po ploše
Stejný tvar  odlišný tvar (jeden větší odlišný detail  více odlišných detailů
 stranově obrácené obrázky)
- Vytváření skupin předmětů stejného tvaru (třídění věcí podle tvaru,
vybarvování obrázků stejného tvaru stejnou barvou, spojování shodných
obrázků čarou, vyškrtávání obrázků, které do skupiny nepatří)
- Dokreslování prvků v daném schématu (× o × o × …)
- Hledání rozdílů

4. ROZVOJ SCHOPNOSTI ZRAKOVÉ ANALÝZY A SYNTÉZY
- Skládání obrázků (2 části  více částí, barevných  černobílých,
s předlohou  s krátkou ukázkou předlohy  bez předlohy,
rozdělení na pravidelné části  nepravidelné části  PUZZLE 
TANGRAM)
- Skládání stavebnic a mozaik
- Skládání geometrických tvarů, písmen, číslic
- Dokreslování /
dolepování
neúplných obrázků

5. ROZVOJ SCHOPNOSTI ZRAKOVÉ PAMĚTI
S předlohou  zkracování doby práce s předlohou
- Doplňování předmětů / vyjmenovávání / kresba obrázků, které dítě vidělo
(KIMOVY HRY, hra CO SE ZMĚNILO?, PEXESO, REXESO)

5. ROZVOJ SCHOPNOSTI ZRAKOVÉ PAMĚTI
- Modelování podle předlohy, oblékání panenky podle předlohy…
- Dokreslování obrázků, geometrických tvarů, číslic a písmen
- Poznávání předmětů hmatem
- POPLETENÉ OBRÁZKY

ROZVOJ SLUCHOVÉ PERCEPCE
POSTUP:
Nepohybující se (stacionární) zdroj zvuku  pohybující se zdroj zvuku
Vnímání neřečových zvuků (přirozených  umělých  reprodukovaných) 
vnímání řečových zvuků (výrazných a zřetelných  méně výrazných)
Ideální akustické podmínky  podmínky postupně zhoršujeme
Vhodné neřečové zvuky jsou např. stříhání, trhání, mačkání papíru, tleskání,
bubnování prstů, cinkání mincemi, listování v knize, tekoucí voda, zvuky
hudebních nástrojů, dopravních prostředků, déšť, bouřka

1. ROZVOJ SCHOPNOSTI NASLOUCHÁNÍ A VNÍMÁNÍ ZVUKŮ
- Naslouchání zvuků a jejich rozpoznávání (zvuky těla, okolí, přírody)
- Rozvíjení zvukové citlivosti (zvuky příjemné × nepříjemné)
- Napodobování zvuků (přiřazování zvuků k obrázkům)
- Reakce na zvukový signál (děti se volně pohybují po prostoru a na daný
zvukový signál provedou předem smluvenou změnu pohybu / polohy)

2. ROZVOJ SCHOPNOSTI SLUCHOVÉ DIFERENCIACE
- Hledání zvuku v místnosti (metronom, budík, dítě s rolničkou,
KUKAČKO, ZAKUKEJ!, ZVUKOVÉ PEXESO,
hra POTICHU, POTICHOUČKU – děti si co nejtišeji předávají nějaký hlučný
předmět, jedno dítě má zavázané oči, jakmile uhodne, jaký předmět si
ostatní předávají, mění se dítě i předmět,
hra KDO PŘESTAL? (děti stojí v kruhu a recitují báseň, předem určené dítě
přestane – Kdo si všimne první?)

2. ROZVOJ SCHOPNOSTI SLUCHOVÉ DIFERENCIACE
a) Neřečové zvuky
- HÁDANKY (Co vydává zvuk? Co je schované v krabici?
b) Řečové zvuky
3. ROZVOJ SCHOPNOSTI VNÍMÁNÍ A REPRODUKCE RYTMU
Výrazně rytmická hudba  méně rytmická hudba
- Rytmizace hrou na tělo
- Rozpočítadla
- Opakování rytmu zahraného učitelem

4. ROZVOJ SCHOPNOSTI SLUCHOVÉ ANALÝZY A SYNTÉZY
- Rozkládání a skládání slov na slabiky a hlásky
- Rozlišování 1. a poslední slabiky a hlásky (SLOVNÍ FOTBAL, hra KDO/CO TU
JE, CO SE NA … JMENUJE?
- Určování počtu slabik ve slově

- Na nádraží jsou připravené vagónky. Posunovači ale neví, jak je mají připojit
k mašinkám. Pomůžeš jim?
Vagónky s krátkými slovy na jedno tlesknutí natři červeně,
vagónky s dlouhými slovy na dvě a více tlesknutí natři modře.

- Vláček uveze na každém vagónku pouze jednu slabiku.
Kterými vláčky se zvířátka svezou?
Který vláček pojede pro víc zvířátek?

4. ROZVOJ SCHOPNOSTI SLUCHOVÉ PAMĚTI
a) Neřečové zvuy
- Počítání zvuků (dítě např. spočítá, kolikrát učitel ťuknul do stolu)
- Rozlišování pořadí zvuků (učitel řekne např. bú, haf, mňau – dítě podle toho
poté nachystá obrázky zvířátek)
b) Řečové zvuky
- Balím si kufr na prázdniny a dám si tam…, V ZOO jsme viděl zvířata…, V
obchodě s hračkami měli….
- Osvojování říkadel a básní

4. ROZVOJ SCHOPNOSTI SLUCHOVÉ PAMĚTI
b) Řečové zvuky
- Posloupnost děje

SEZNÁMENÍ S PÍSMENKY
1. PÍSMENA JAKO SOUČÁST SVĚTA DĚTÍ
a) Písmena umístěná v interiéru a exteriéru (hledání písmen během vycházky)

b) Písmena jako součást her
- Stavebnice s písmeny, navlékání korálků

- PEXESO, DOMINO, SKLÁDAČKY, LOTO

- MALÝ RYBÁŘ

2. PÍSMENA PŘI CVIČENÍ TVAROVÉ DIFERENCIACE
- VKLÁDAČKY, hledání zadaných tvarů

2. PÍSMENA PŘI CVIČENÍ TVAROVÉ DIFERENCIACE
- Skládání písmen z částí
podle vzoru, PUZZLE

3. PÍSMENA PŘI ROZVOJI MOTORIKY
- BLUDIŠTĚ, obtahování písmen

- Modelování písmen z plastelín a tvarování z drátů

- Psaní do sypkých a polotekutých materiálů (krupice, písek, gel)

ČTENÁŘSKÁ
Mgr. Veronika Krejčí, Český jazyk – Čtenářská gramotnost
Katedra českého jazyka a literatury PdF Univerzity Palackého v Olomouci
GRAMOTNOST
Děkuji za pozornost!

Čtenářská gramotnost

Recomendados

Recomendados

Más contenido relacionado

La actualidad más candente

La actualidad más candente (20)

Similar a Čtenářská gramotnost

Similar a Čtenářská gramotnost (20)

Čtenářská gramotnost