1. Kurz práce s informacemi, Podzim 2012
Vybraná umělecká hnutí 1.
poloviny 20. století
Závěrečný úkol
Barbora Přichystalová, 361738
5.1.2013

2. Argumentace
Téma jsem si vybrala proto, že je mi tato kapitola dějin umění blízká. Dobře to zapadá do
mého oboru studia a navíc bylo potřeba vybrat téma, na které je možno použít informační grafiku
(což je u dějin obecně trochu problém, pokud nepočítáme i mnou užitou časovou osu). Název práce
je odrazem probraného tématu.
Anotace
Text v úvodu vysvětluje, co vedlo ke vzniku nových uměleckých směrů v první polovině
dvacátého století. Poté se blíže zabývá vybranými styly ve výtvarném umění. Podává informace o
době jejich vzniku, jejich hlavní charakteristice a povětšinou zmiňuje i známé představitele nebo
skupiny. Zároveň však prezentuje i problém vymezení jednotlivých směrů. V závěru informuje o vlivu,
který na umění měla nastupující 2. světová válka.
Klíčová slova
 Umění
 Hnutí
 Umělecký směr
2

3. Vybraná umělecká hnutí 1. poloviny
20. století
V 19. století se započala řada významných změn, které se projevily i v uměleckém prostředí.
Jak uvádí Gombrich „…zlom nastal tehdy, když umělci začali zcela vědomě uvažovat o stylu,
experimentovat a uvádět v život nové směry, z nichž obvykle povstal nový ,ismus‘.“ 1 Na tyto změny
navázali umělci ve 20. století, když začali reagovat na soudobou situaci a ve svých dílech vyjadřovali
své povětšinou nesouhlasné názory na fungování společnosti. V této práci se blíže podíváme na
některé vybrané směry.
Expresionismus
Termín je odvozený z latinského slova expressio, výraz. Prosadil se hlavně v Německu na
přelomu 19. a 20. Nikdy neměl přesně formulovaný program, expresionisty sbližovaly stejné názory
na umělecké vyjádření, které odráželo umělcovu duši (proto výraz), na kterou působila soudobá
společnost. Tento směr byl představován hlavně dvěma skupinami. Die Brücke (Most), jež vznikla
v roce 1905, byla velice provokativní, bořící tabu, zároveň však utopická. Orientovala se na
primitivismus, její hlavní oblasti tvorby byly kritický přístup k městu, hledání ideálního člověka a
erotika. Někdy se uplatňovaly také parafráze náboženských témat. Druhou skupinou, která vznikla
roku 1911, byla Der Blaue Reiter (Modrý jezdec). Vycházela ze symbolismu, využívala také
primitivismu, ale v jeho projevu hledala duchovní základy, obracela se ke spirituální malbě.
Kubismus
Jedná se o přelomové hnutí 20. století, které vzniklo v roce 1906. Výraz pochází
z francouzského cube, kostka. Kubismus vytvořil novou koncepci obrazového prostoru, odpoutal se
od matematické perspektivy. Neužíval stínu a dojmů prostoru, plocha obrazu byla celá pomalována,
nejednalo se tedy o klasický pohled z okna. Zachycování objektů nebylo optické, vidění se
kombinovalo s city. Kubisty, zejména Pabla Picassa, velice ovlivnil Paul Cézanne, který již na konci 19.
století ve svých obrazech používal prostorové deformace a barevné odlesky. Kubisté započali konflikt
mezi trojrozměrností a obrazem, tvrdili, že oko je smysl oklamatelný a tedy, že z každého úhlu
pohledu může objekt vypadat jinak. „Rozložení předmětů a zároveň jejich kombinování umožňovalo
včlenit do obrazu fragmenty prožitků, čímž měl obraz vyvolat komplexní dojem a bohatě asociovat
představy.“ 2Kubismus se dělil dle „zobrazivosti“:
1
GOMBRICH, E. H. Příběh umění. Vyd. 1. Překlad Miroslava Tůmová. Praha: Argo, 2006, s. 557. ISBN
80-7203-143-0.
2
LEINZ, G. Malířství 20. století. Vyd. 1. Překlad PhDr. Hana Válková. Praha: Rebo Productions, 1996, s.
58. ISBN 80-858-1548-6.
3

4.  analytický (hermetický), 1909-1911, rozkládal tvary tak, že vytvářel téměř abstraktní plochy
 syntetický, 1912-1913, se naopak navracel k tvarům, k čemuž se využívaly koláže či
asambláže.
Futurismus
Lišil se od předchozích směrů tím, že nejprve vznikl manifest (1909), jež sepsal italský básník
T. Marinetti, a teprve na jeho základě vznikala umělecká díla. Uplatnil se výhradně v Itálii a nešlo
a priori o výtvarné umění. Byl zaměřen proti minulosti, požadoval moderní dobu, což ve své době
nebylo nijak neobvyklé, byl však velmi militantní. Futuristé tvrdili, že válka je jediná hygiena lidstva.
Prosazovali rychlost, agresivitu, sílu, vnitřní energii. První obrazy užívaly rozfázovaný pohyb,
podstatou byla simultánnost, spojení viděného a myšleného, spojení pohybu a času. Umělci
navrhovali i města, důležitá byla jednoduchost a funkčnost. Navrhovali také oblečení, kterým nositel
mohl vyjádřit, že je na jejich straně a na straně války. Bouřlivý začátek však vedl k rychlému konci.
Futurismus jako umělecké hnutí v Itálii skončil v roce 1914.
Dadaismus
Jako umělecký směr vznikl v roce 1916 v Zurichu, protože v Evropě zuřila válka a ve Švýcarsku
našlo útočiště mnoho umělců. Tristan Tzara, zakladatel tohoto směru, prý zasekl nůž do slovníku a
ten se zabodl na slově dada. Existuje sice více verzí vzniku tohoto termínu, ale jedno je jim společné,
princip náhody, na kterém bylo postaveno celé hnutí. Směr se pak rozšířil i do Německa a Paříže, kde
působil jeho nejznámější reprezentant Marcel Duchamp, který pro svou tvorbu využíval průmyslově
vyráběných produktů, jež různě kombinoval a sestavoval, tzv. ready made. Hnutí zaniklo roku 1922.
Surrealismus
Francouzsky nadrealismus, založil v roce 1924 spisovatel André Breton. Co se týče formální
stránky tvorby, nepřinesl nic nového, pokoušel se však osvobodit lidské myšlení od nánosu racionality
a navázal tak na hlubinnou psychologii Sigmunda Freuda a jeho objev lidského podvědomí. Pracoval
s asociací, snem, hrou i principem náhody. Objevily se dva hlavní proudy:
 Zobrazení snového světa způsobem veristickým – Předměty zobrazeny konvenčně, ale jejich
sestava byla absurdní. Vytvořil se tak nový svět.
 Využití psychického automatismu – Podobal se spíše abstraktnímu záznamu, většinou šlo o
kresby.
Asi nejznámějšími představiteli veristického podání byli Salvador Dalí a René Magritte, na
jehož obrazech bylo důležité asociativní vyjádření, divák si měl sám dosazovat vlastní představy.
V první polovině 20. století se objevilo mnohem více směrů, mezi nimi jmenujme ještě
alespoň ruský konstruktivismus nebo směr charakteristický pro celé 20. století – abstraktní umění.
Umělci se neupisovali striktně vždy jen jednomu směru, mnohdy se stalo, že přecházeli z jednoho do
druhého, od každého si vybrali něco. Nelze tedy říci, že sama hnutí měla přesně dané hranice.
4

5. Objevuje se tendence tato hnutí kategorizovat a tvrdit, že jeden směr začal, pak skončil a na jeho
základě se vyvinul další. Ze zadaných dat je patrné, že v moderním umění tomu tak není, směry
existovaly a existují vedle sebe a je dnes často velmi složité zařadit autory do jednoho konkrétního.
Smutnou tečkou za etapou umění 1. poloviny 20. století, byla výstava Zvrhlé umění, konaná
v roce 1937. Proběhla v rámci „očisty umělecké tvorby“, kterou prosazovalo hitlerovské Německo. 2.
světová válka a její následky poté zapříčinily, že se v 50. letech hlavní umělecké dění přestěhovalo do
USA.
Obrázek 1 Vývoj uměleckých stylů 1. pol. 20. století
5

6. Seznam použité literatury
DEMPSEY, Amy. Umělecké styly, školy a hnutí: encyklopedický průvodce moderním uměním. Vyd. 1.
Překlad Miroslav Koláč, Jiří Matas, Kateřina Zvelebilová. Praha: Slovart, 2007, 304 s. ISBN 80-720-
9402-5.
FOSTER, Hal. Umění po roce 1900: modernismus, antimodernismus, postmodernismus. Vyd. 1.
Překlad: Josef Hrdlička, Irena Ellis, Jitka Sedláčková. Praha: Slovart, 2007, 704 s. ISBN 978-80-7209-
952-8.
GLENN, Martina. Artmuseum Martiny Glennové [online]. [cit. 2013-01-03]. Dostupné z: artmuseum.cz
GOMBRICH, Ernst H. Příběh umění. Vyd. 1. Překlad Miroslava Tůmová. Praha: Argo, 2006, 684 s. ISBN
80-7203-143-0.
LEINZ, Gottfried. Malířství 20. století. Vyd. 1. Překlad PhDr. Hana Válková. Praha: Rebo Productions,
1996, 200 s. ISBN 80-858-1548-6.
TIRYAKIAN E. Avant-Garde Art and Avant-Garde Sociology: 'Primitivism' and Durkheim ca. 1905-1913.
Conference Papers - American Sociological Association [serial online]. Annual Meeting 2008; [cit.
2013-01-03]. Dostupné z:
http://search.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/login.aspx?direct=true&db=sih&AN=36953890&lang=
cs&site=ehost-live
Hodnocení zdrojů:
DEMPSEY, Amy. Umělecké styly, školy a hnutí:
 Kniha postihuje i méně známé informace
 Byla mi doporučena profesory mého oboru
 Autorka je odborník
 Kniha je dobře členěna
 Obsahuje kvalitní informace
FOSTER, Hal. Umění po roce 1900:
 Kniha je dobře členěna od úvodu ke konečným kapitolám
 Obsahuje i méně známé informace
 Na knize se podílelo více autorů, každý se tedy mohl zabývat svým tématem
 Autoři textu jsou erudovaní ve svém oboru
 Text je velice obsáhlý
ARTMUSEUM.CZ:
 Je uveden autor textů
 Texty obsahují odbornou terminologii
 Informace jsou přesné objektivní
 Hloubka informací byla pro mé účely dostatečná
 Text není komerčně zaměřen
6

7. GOMBRICH, Ernst H. Příběh umění:
 Autor textu je erudovaný v oboru, známý historik umění
 Kniha je v uměleckohistorických kruzích ceněna
 Obsahuje přesné informace
 Je aktualizována, má několik vydání
 Obsahuje odkazy k použité literatuře
LEINZ, Gottfried. Malířství 20. století:
 Text je shrnutím pro mě spíše známých informací
 Odkazuje k použité literatuře
 Má bohatý obrazový doprovod
TIRYAKIAN E. Avant-Garde Art and Avant-Garde Sociology:
 Tento zdroj jsem užila hlavně pro jeho širší kontext, který odráží sociologii umění
 Obsahuje odbornou terminologii
 Není komerčně zaměřen
 Je objektivní
7