1. 1.Argumentace – téma školní pedagogiky jsem si vybrala, protože je to velmi přínosné pro studium
mého oboru Učitelství pro 1. stupeň. Studium této oblasti mi pomáhá při práci s žáky a rámcovým
vzdělávacím programem. Práci jsem nazvala Globální výchova a hodnoty, protože zde rozebírám
knihu o globální výchově a déle pak výtažek z článku o hodnotách, které jsou pro každého jiné.
2.Název práce-nadpis
Globální výchova a lidské hodnoty
1.Globální výchova
Situace je taková, že lidé se k sobě navzájem nechovají zrovna dobře,
nechovají se dobře ani k přírodě a ke světu vůbec. Pokud nezmění svůj přístup, je možné, že lidstvo se
samo zahubí.
Situace ve školství je taková, že žáci jsou přehlceni učivem, neví ale,
proč se co učí a k čemu ty znalosti využijí.
Lidé jsou momentálně nastavení příliš egocentricky, většina lidí myslí
jen sama na sebe, uvažují materialisticky, na přírodu a na dobré mezilidské vztahy příliš nemyslí, Je
ale nadějné, že my jako učitelé, rodiče máme příležitost ovlivnit myšlení našich dětí, naší budoucí
generace.
Globální výchova vede k překonávání rozporů mezi člověkem a
přírodou, k harmonizaci vztahů, života a výchovy. Prolíná se prakticky do všech oborů, vše je
propojené. „Svět je jako pavučina, která svými nitkami propojuje celý svět.“
V globálním chápání světa je třeba si uvědomit, že všechno souvisí se vším.
Obecná teorie systémů zkoumá složité procesy, které ohrožují přežití civilizace, a překládá vše do
takového jazyka, aby všichni pochopili.
Lepší je špatnému předcházet, než se z něho později poučit.
Představa lepší budoucnosti motivuje konání dnes.
Autorky také zdůrazňují, že by bylo také dobré přejít od nadvlády nad přírodou ke shodě s ní, od
snahy vyniknout k vzájemné spolupráci, od autoritářství k účasti, od práce jako nutnosti k práci jako
sebenaplnění.
Výchova i vzdělání by měly být celoživotním procesem a středem
pozornosti by měli být dítě – žák – student.
Autorky také zmiňují několik základním principů globální výchov:
1. Vzdělání a rozvoj člověka s důrazem na všelidské hodnoty demokracie a humanity.
2. Respektování žáka, studenta jako člověka a jeho individuality, úcta k němu, princip
vzájemného učení a ovlivňování.
3. Centrální úloha zkušenosti.
2. 4. Systémové pojetí výchovy a vzdělávání.
5. Nová role učitele a vzdělávacích institucí.
6. Svoboda výběru.
7. Vzdělání jako participace na demokracii.
8. Vzdělání pro globální občanství.
9. Vzdělání pro uvědomělou péči o Zemi.
10. Duchovní rozměr ve výchově a vzdělávání.
11. Dále jsou zde náměty, jaká by měla být role učitele v globální výchově. Ekologický rozměr
globální výchovy znamená, že prostupuje všemi prvky globální výchovy a je přítomna ve
všech předmětech.
U globalizačních tendencí se jedná o přizpůsobování školního
vyučování psychice dítěte, o spojování teoretické přípravy s aplikací, praktickou činností a prací.
Ukazuje se, že není vhodné myslet v extrémních protikladech. Globální výchova představuje
syntézu různých přístupů k výchově, uznává jejich různorodost a rovnost, neodmítá
systematickou výuku, neabsolutizuje zájem, samočinnost, nesnaží se vytlačovat didaktické
postupy učení, je integrací minulého se současným, dynamickým propojením jevů a událostí ve
světě a ve výchově.
2.Hodnoty
Slovo hodnota nemá jen ekonomický význam. Jsou hodnoty, bez
nichž není života – příroda a přírodní živly, vzduch, sluneční světlo a teplo, déšť atd. Termínem
hodnota označujeme mnoho jevů, pro každého má je hodnota něco jiného. Jako jednotlivci mají
své hodnoty, tak i společenské skupiny se svým výběrem hodnot liší.
Na principu vzájemné tolerance se zakládá interkulturní výchova,
která respektuje zvláštnosti hodnot různých etnických a společenských skupin. Lidské hodnoty a
hodnocení můžeme vyložit na základě evoluce. Člověk objevuje hodnoty kladné i záporné.
Druhy hodnot
Z psychologického hlediska stojí na počátku a v základě hodnotícího
procesu potřeba k uvědomělému záměru dosáhnout uspokojení potřeby určitým způsobem.
Kladná hodnota uspokojuje potřebu organismu, vyvolává pocit libosti. Ztráta kladné hodnoty
nebo záporná hodnota vyvolává nelibost. Hodnoty mají svůj základ v biologické existenci člověka.
Lidé jednají ve smyslu vrozených, přijatých i samostatně vytvořených hodnot, opatřují si
předměty a situace, aby kladné hodnoty získali, chrání je, aby je neztratili, zápasí
s antihodnotami.
Hodnoty vitální - odpovídají potřebám lidské přírodní podmíněnosti a existence (potřeba sytosti,
tepla, pohybu, odpočinku, spánku, bezpečí a stálosti, rozruchu a změny, potřeba pátrat,
objevovat, manipulovat, potřeba činnosti svalové a duševní, potřeba sdružit se s bytostí druhého
pohlaví, potřeba něhy, ochrany a péče) jsou pociťovány nejintenzivněji.
Sociální hodnoty - řadíme spolu s vitálními k lidské dimenzi přírodní. Vyplývají ze vztahu člověka
k druhým lidem a k sobě samému mezi nimi. Člověk má potřebu asociace, touží po družnosti,
3. cílové odezvě, chce se podobat ostatním, být s nimi solidární. Má i egotické potřeby, tj. uplatnit
se a prosadit se ve skupině, soutěžit a mít úspěch, být uznáván, oceňován, milován, mít prestiž.
Základní prostředky vyvolávají v život celou složitou hierarchii potřeb vyšších.
Civilizační hodnoty – jsou podmínkou i výsledkem společenské organizace, komunikace, výroby a
směny, a poznání.
Duchovní hodnoty – utváří potřebu hledat podstatu a smysl, zdůvodněný řád autentického
lidského života, dobro, krásu, svobodnou a uvědomělou lidskost. V duchovních hodnotách patří
sebereflexe (světový a životní názor, filozofie, náboženství), sebeřízení (morálka a mravnost) a
sebevýraz (formování podle zákonů estetické krásy, hledání „třpytu ducha“ na povrchu věcí,
umění).
Je potřeba, aby lidé žili jinak, aby je k činnosti podněcovaly jiné
hodnoty než dosud: ochrana přírody a láskyplná péče o ni místo hrabivého drancování a
devastování, hospodárnost místo plýtvání, ochrana lidských práv, demokracie, humanity,
solidarity a pluralismu místo bezostyšného sobectví, bratrovražedných bojů, intolerance,
znesvěcování legality a hrozivé recidivy bezohledného práva silničního.
Humanistická axiologie vychází z předpokladu, že první a nejvyšší hodnotou je život člověka.
Nejvyšší hodnoty člověka jsou ideály, nejvyšší normy, poslední cíle našich snah a tužeb. Ideál je
chtěn sám pro sebe, je spontánně přijat nebo svobodně vytvořen, je dílem našeho citu, naší vůle i
našeho rozumu.
Anotace – Článek se v první části nazvané Globální výchova zabývá životním prostředím,
výchovou k ohleduplnosti k přírodě, k sobě navzájem. Je to článek k zamyšlení především pro
pedagogy, kteří mají ve svých rukách velkou možnost, a to ovlivnit svoje žáky, učit je podle
principů globální výchovy a tím možnost, že se svět v budoucnu promění k lepšímu.
Ve druhé části jsou rozebírány lidské hodnoty, jejich druhy, různost hodnot. Každý má hodnoty
nastavené někde jinde, co je pro jednoho cenná věc, může být pro jiného naprosto bezcenné.
Druhá část je tedy takové rozebrání hodnot a jejich nastavení.
Klíčová slova – příroda
harmonizace
život
globální výchova
principy
hodnota
antihodnota
4. Zdroje: odborná monografie - HORKÁ, Hana a Alena HRDLIČKOVÁ. Výchova pro 21. století: koncepce
globální výchovy v podmínkách české školy. Brno: Paido - edice pedagogické literatury, 1998, 101 s.
ISBN 80-859-3154-0.
odborný článek - KUČEROVÁ, Stanislava. s. 15-27.
webová stránka - KOHOUTOVÁ, Vlasta. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy:
Vyučující. MŠMT [online]. [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/pedagog
Hodnocení zdrojů : Odbornou monografii hodnotím – 1.jako kvalitní zdroj, protože autorky jsou velmi
kvalifikované osoby.
2. kniha byla vydána známým vydavatelem.
3. problematika je široce rozebraná.
4. informace jsou objektivní, nemají snahu
ovlivnit čtenáře.
5. informace jsou pořád aktuální
Odborný článek - 1. autorka je velmi kvalifikovaná osoba
2. informace jsou objektivní.
3. informace jsou aktuální
4. článek je přesný, spolehlivý a bezchybný v oblasti
jazyka
5. problematika je popsána do hloubky-
Webová stránka – 1. vydavatel stránky je důvěryhodný.
2. Autor je uveden.
3. web je pravidelně aktualizován.
4. odkazy jsou funkční
5. autor je erudovaný ve svém oboru.
