Prezentace zaměřená na fenomén falešných webkamer a jejich zneužití. (c) Kamil Kopecký, Martin Kožíšek

1. Falešné webkamery jako prostředky
získávání intimních materiálů
Kamil Kopecký, Centrum PRVoK, PdF UP Olomouc & projekt E-Bezpečí
ve spolupráci s Martinem Kožíškem, Seznam.cz

2. V kazuistice případů spojených s kyberšikanou a
kybergroomingem v různých stádiích a formách se velmi často
setkáváme s různými formami psychického nátlaku ve formách
vyhrožování či vydírání s pomocí ponižujících, intimních
materiálů, velmi často fotografií či videozáznamů.

3. Přibližně 10-12 % populace dětí potvrzuje, že byla jejich
ponižující či intimní fotografie bez jejich svolení šířena
internetem.
11.18%
12.34%
10.85%
10.00%
10.50%
11.00%
11.50%
12.00%
12.50%
2010 2011 2012
N2010 = 12533
N2011 = 10700
N2012 = 20912
Respondenti ze všech
regionů ČR ve věku
od 11 do 17 let.
Zdroj: NIK2, NIK3, NIK4
(E-Bezpečí)

4. Sexting ve formách sdílení či odesílání intimních materiálů
realizuje 7-9 % populace dětí. Sexting je dobrovolná aktivita,
ačkoli je realizován např. pod vlivem okolí.
N2010 = 10414
N2011 = 9253
N2012 = 17881
Respondenti ze všech
regionů ČR ve věku
od 11 do 17 let.
Zdroj: NIK2, NIK3, NIK4
(E-Bezpečí)

5. Fenomén podvržených videozáznamů pravděpodobně vznikl
v prostředí veřejných videochatů na bázi Chatroulette a někdy je
označován jako tzv. webcam trolling.
Primárním účelem tohoto podvodu je pobavit se na úkor
předem vyhlédnutého chatujícího, který pak plní rozkazy či
příkazy, které mu zadáváte např. pod falešnou identitou vnadné
blondýnky.
Bohužel lze tímto způsobem velmi jednoduše vylákat z nic
netušící oběti celou řadu osobních a citlivých údajů, počínaje
skutečným snímkem obličeje konče sexuálně laděnou
videonahrávkou.

6. Do počítače nainstalujeme program, který vytvoří virtuální
webkameru. Virtuální webkamera se chová podobně, jako
webkamera skutečná, lze ji propojit s intant messengery
(ICQ, Skype), s webovými videochaty (Facebook, Google
Hangouts), Chatroulette.
Do virtuální webkamery pak stačí nahrát videosmyčku, ve které
vystupuje chlapec či dívka, který sedí před obrazovkou počítače
a chatuje. Těchto smyček lze na internetu volně nalézt
desítky, zachycují jak chlapce, tak dívky. Důležité je, že po celou
dobu nahrávky zobrazené osoby vůbec nemluví, předstírají, že
jim např. nefunguje mikrofon a že si s vámi budou tedy chatovat
textově a na kameře bude vidět pouze jejich obraz.

11. První servery, které zobrazovaly oběti tohoto podvodu, začaly
vznikat na přelomu roku 2009-2010. Nejrozšířenější jsou servery
s videosekvencemi dětí, hlavně pak chlapců ve věku 13 - 18 let.
Chování obětí naznačuje, že jsou vyzváni „dívkou“ nebo
„dívkami“ k erotickému pokecu, následují výzvy k ukázání
intimních partií, případně onanie.
Existují videa, kdy se požadavky útočníků specializují na
konkrétní sexuální praktiky a obzvláště velký počet shlédnutí
pak mají videa, kde je zobrazeno více obětí najednou. Oběti jsou
zmanipulovány takovým způsobem, že v několikaminutové
stopáži dokáží plnit příkazy útočníků a i heterosexuální jedinci
jsou ochotni na videokameru s kamarády vyzkoušet různé
sexuální praktiky se stejným pohlavím.

13. Podvržených webkamer lze také poměrně snadno využít
k manipulaci dítěte vedoucí k osobní schůzce. Stupeň
nebezpečnosti zfalšovaných záznamů z webkamery je
vyšší než v situací, kdy si dítě s agresorem vyměňuje např.
fotografie. V českých podmínkách je však daleko častější
zneužívání fotografií a vlastních videonahrávek
(viz kauza Piškot a Meluzín).
V ČR tato forma dosud není rozšířena tak, jak je tomu
v zahraničí.

14. Nejjednodušší metodou, jak lze webcam trolling rozpoznat, je
odhalení podvodu díky absenci zvuku ve videu. Pokud se vám
uživatel či uživatelka na druhé straně webkamery začne například
vymlouvat, že nemá mikrofon a nemůže vám tedy v reálném čase
odpovídat, pravděpodobně se jedná o podvod.
Většina dostupných videosmyček totiž neobsahuje záznam
zvuku, zobrazené osoby pak na kameru zásadně nemluví, naopak
komunikují s vámi pomocí textového chatu.

15. Další možností, jak prověřit, zdali se jedná o podvrh či skutečný
přenos, je požádat osobu na webkameře, aby svou identitu
potvrdila nějakým textovým vzkazem v reálném čase, který
bude vidět na webkameře, například napíše na kus papíru své
jméno, dnešní datum a nějaký domluvený vzkaz. Tak lze identitu
komunikujících snadno potvrdit. Podobné ověřování se využívá
např. při potvrzení autentičnosti fotografie.

16. Od počátku roku 2013 zaznamenala poradna projektu E-Bezpečí
4 případy, v rámci kterých byla tato technika použita:
3x se zaměřením na dítě,
1x se zaměřením na dospělého.
Ve všech případech unikl záznam nahrávky dítěte a dospělého.
Ve všech případech byly k manipulaci oběti použity volně
dostupné videosmyčky.

17. Četnost nabídek komunikace přes webovou kameru se
sexuálním podtextem na službách Lidé.cz (březen 2013)
V českých podmínkách
v rámci sociální sítě Lidé.cz
nabízí týdně komunikaci
ve veřejných chatovacích
místnostech přes webovou
kameru cca 1900
dospělých osob cca 230
dětí.

18. Téma zneužití webkamer s demonstrací podvodu bylo
implementováno do preventivně-edukačních aktivit projektu
E-Bezpečí (oblasti rizika sociálních sítí, kyberšikana a
kybergrooming) zaměřených na žáky ZŠ a SŠ a jejich učitele…
Reakce dětí: šok, jak snadno
lze zfalšovat záznam z
webkamery.

19. Další informace o webcam trollingu a dalších fenoménech
naleznete na internetových stránkách www.e-bezpeci.cz a
www.seznamsebezpecne.cz.
Celou řadu záznamů zneužívaných pro tento typ podvodu lze
volně stáhnout z YouTube
(klíčové slovo chatroulette trolling).

20. Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D.
Centrum prevence rizikové virtuální komunikace / E-Bezpečí
Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
www.e-bezpeci.cz
www.prvok.upol.cz
kamil.kopecky@upol.cz