1. MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
FILOSOFICKÁ FAKULTA
KURZ PRÁCE S INFORMACEMI
Dentální hygiena u dětí do šesti let
(do prořezání prvního stálého zubu)
Závěrečný úkol
V Brně dne 6. ledna 2013 Vypracovala:
Kristýna Fousková

2. Argumentace
V současné době studuji obor Speciální pedagogika na Pedagogické fakultě MU. Od příštího semestru
bych ráda přidala i obor Učitelství pro mateřské školy, což mě, společně se zájmem o medicínu
a zdraví obecně, přivedlo ke zvolenému tématu. V současné době není rolí pedagoga pouze předávat
vědění a rozvíjet schopnosti dítěte, ale čím dál častěji také nahrazuje rodinu. Učitel je často první
osobou, která si všímá odchylek ve vývoji, špatných návyků a sociálních i zdravotních problémů.
Dítě učí naprostým základům, mezi které jistě patří i péče o ústní dutinu a chrup.

3. Anotace
Práce shrnuje základní poznatky péče o ústní dutinu a chrup u dětí, a to od narození až do prořezání
prvního stálého zubu, tedy přibližně do šesti let věku dítěte. Seznamuje čtenáře s dentální hygienou
novorozenců, kojenců a dětí předškolního věku. Dále popisuje vhodné dentální pomůcky, uvádí
ideální frekvenci a navrhuje účinnou techniku čištění zubů. Zároveň nastiňuje proces tvorby zubního
kazu a varuje před škodlivostí cukru. V textu také najdeme informace o správné výživě dítěte
vzhledem k vývoji dětského chrupu.
Práce je určena ke stručnému seznámení s tématem, vhodná je pro laickou veřejnost.
Klíčová slova
Dentální hygiena, péče o ústní dutinu, péče o zuby, péče o chrup; dětský chrup, mléčný chrup, dětské
zuby, mléčné zuby, čistění zubů, dítě, zubní kaz, prevence.

4. Dentální hygiena u dětí do šesti let (do prořezání prvního stálého
zubu)
Hygiena chrupu a ústní dutiny je nutnou, u nás však často podceňovanou a opomíjenou součástí
osobní péče. Se správnými návyky je ovšem potřeba začít již v raném věku, kdy si dítě tuto činnost
nejen osvojí, ale také zafixuje a zautomatizuje.
Péče do prořezání prvních zoubků (6. měsíce věku dítěte)
Ústní dutina malých dětí je vysoce citlivá na změny v mikroklimatu, ústní hygienu tedy provádíme
po každém jídle, a to už od prvního kojení. V lidských slinách a v mikrobiálním povlaku (zubní plak)
na povrchu zubů a jazyka žijí bakterie zapříčiňující vznik zubního kazu. Bakterie se do dětských úst
přenáší z úst cizích osob, nejčastěji matky (92 %). Není možné se styku s těmito bakteriemi plně
vyhnout, můžeme ovšem jejich přenos eliminovat. K přenosu bakterií v raném dětském věku dochází
například nasliněním prsní bradavky před kojením, „umýváním“ špinavých prstů dítěte nebo dudlíku
v matčiných ústech, krmením stejnou lžičkou (střídavě matka i dítě), foukáním do jídla apod.
Přenašeči "kazivýcch" ústních bakterií
Matka
Jiná osoba
Dítěti také po každém krmení vytřeme ústa (zejména v oblasti nad horním rtem) a zbavíme je tak
zbytků potravy. Při nedostatečné hygieně hrozí vznik plísňových a dalších onemocnění ústní dutiny.
Dočasný (mléčný) chrup
Dočasné, nebo také mléčné zuby se prořezávají od 6. do 30. měsíce. Udržují místo pro druhé,
stálé zuby, hrají roli při správném vývoji čelisti a obličeje, jsou důležité pro správnou výslovnost,
je proto důležité věnovat péči o ně stejnou pozornost, jako péči o chrup stálý.
Výživa
Hlavním preventivním opatřením je zdravá strava s minimem cukrů a odstraňování zubního plaku.
„Kazivé“ bakterie žijící ve slinách a zubním plaku se živí právě cukry, které v průběhu metabolických
procesů přeměňují na kyseliny. Ty při dlouhodobém působení rozkládají zubní sklovinu a tím vytvářejí

5. zubní kaz. V zubních kazech se pak bakterie dále hromadí, kaz se prohlubuje skrz sklovinu, zubovinu
a zubní dřeň až k nervům, kde pak bakterie způsobí zánět.
Mléčné i stálé zuby se do ústní dutiny prořezávají nevyzrálé. Trvá zhruba dva roky, než se zubní
sklovina plně vyvine. V tomto období je tedy nejvíce náchylná k poškození, dítě by se tedy mělo
co nejvíce vyhýbat cukrům, které jsou obsaženy v medu, některých druzích uměle vyráběného
kojeneckého mléka (ale i v mléce mateřském) a dalších potravinách. V ideálním případě proto dítě
kojíme mateřským mlékem pouze do prořezání prvních mléčných zubů, poté přecházíme
na nepřislazovanou kojeneckou stravu a dítě krmíme z lahve.
Při krmení z lahve dbáme následujících pravidel: savička by měla mít tvar bradavky, otvor na savičce
by měl být malý, dítě držíme ve svislé nebo mírně dopředu nakloněné poloze a lahev držíme
horizontálně (předsouvá dítěti čelist). Nikdy také nenecháme dítě spát při kojení či s jakýmkoli
„sladkým“ v ústech. Při spánku totiž dochází k útlumu ve tvorbě slin, které zuby pomáhají čistit.
Vyhýbat se potravinám s vysokým obsahem cukru bychom měli po celý život, nejen v kojeneckém
věku. Přesto i zde platí, že nic se nesmí přehánět. Lepší než dětem sladkosti zakazovat je naučit je
čistit si zuby po každém jídle a pečlivě se o ně starat. Pro správný vývoj zubů a celé ústní dutiny je
naopak potřebný dostatek vitaminů a minerálů, zejména vápníku, fluoru, vitaminů A, C, D a vitaminů
skupiny B.
Pomůcky při čištění zubů
Zbytky jídel odstraňujeme z úst pokud možno ihned. Třikrát denně (po snídani, obědě a večeři)
čistíme zuby pomocí zubního kartáčku a pasty, v ostatních případech můžeme použít žvýkačky či
bonbony bez cukru, případně ústa vypláchneme čistou vodou.
První zuby ošetřujeme stíráním plaku za pomoci vatičky či gázy na špejli. Vhodné jsou také speciální
prstové kartáčky. Od prořezání první stoličky (přibližně v jednom roce) přecházíme na klasické dětské
zubní kartáčky. Rukojeť kartáčku by měla být pevná, nepružná a příjemná do ruky, hlavička malá
a úzká, vlákna měkká, zastřižená narovno. Kartáček měníme po třech měsících používání.
Nedoporučuje se používat elektrické zubní kartáčky.
Dětská zubní pasta by měla obsahovat pouze menší množství fluoridu (do 500 ppm fluoridu) a její
chuť by měla být méně výrazná, aby děti nesváděla k nevhodnému polykání. Do dvou až tří let věku
dítěte využíváme pouze minimální množství pasty („umažeme“ konce štětinek) a čistíme pouze
kousací plošky a plochy zubů přivrácené k tváři. V tomto období by měl zuby dítěti vždy čistit rodič.

6. Od tří let je dítě schopno si zuby čistit samo, pouze pod dohledem dospělé osoby. Postupně také
přechází i na čistění vnitřních stran zubů, intenzivní péče v této oblasti je doporučena od šesti let
věku dítěte. Postupně také zvyšujeme množství použité pasty, a to až do objemu malého hrášku.
Technika čištění
Při čištění zubů nesmíme vynechat jedinou plochu na žádném zubu. Ideální je přecházet z vnitřní
strany chrupu na stranu vnější, zvýšenou pozornost věnujeme žvýkacím plochám, které jsou díky
množství jamek a rýh náchylnější ke znečištění a tím i vzniku zubního kazu. Nejčastěji používanou
technikou při čistění zubů u dětí je modifikovaná Bassova technika. Touto technikou dokážeme
při správném provedení dokonale vyčistit prostor mezi dásní a zubem (dásňový žlábek).
Bassova technika: kartáček se přiloží vlákny směrem pod dáseň pod úhlem 30-40°, lehkou vibrací asi
3-5 sekund vyčistíme žlábek a potom stíravým pohybem směrem od dásně vyčistíme zbylou plochu
zubu.

7. Zdroje a jejich hodnocení
1. KOVÁŘOVÁ, Jitka a ZOUHAROVÁ, Zuzana. Pečujeme o zdravý dětský chrup. Vyd. 1. Brno:
Computer Press, a.s., 2011, 151 s. ISBN 978-80-251-3029-2
Hodnocení zdroje: Autorkami publikace jsou zubní lékařka a dentální hygienistka, získané
informace proto považuji irelevantní a pravdivé. Publikace je pouze jeden rok stará,
informace tedy budou aktuální. Publikace je psaná srozumitelným stylem, je přiměřeně
stručná a přehledná. Publikace obsahuje mimo jiné i materiály pro hru a vzdělávání dětí,
které jsou pro mě přínosné. Publikace je vhodná jako základní literatura pro práci o zadaném
rozsahu.
2. WARREN, J. J. and col. Factors Associated with Dental Caries Experience in 1-Year-Old
Children. Journal of Public Health Dentistry [online]. American Association of Public Health
Dentistry, 2008. Volume 68, Issue 2, pages 70–75 [cit. 2013-01-05]. DOI 10.1111/j.1752-
7325.2007.00068.x. Dostupné z:
http://onlinelibrary.wiley.com.ezproxy.muni.cz/doi/10.1111/j.1752-7325.2007.00068.x/pdf
Hodnocení zdroje: Článek je psaný v cizím jazyce, obsahuje množství odborné terminologie
a je tedy obtížný pro zpracování. Informace v něm uvedené jsou starší, přesto aktuální.
Autory článku jsou odborníci, většinou lékaři, informace v něm uvedené tedy považuji za
relevantní. Přestože je článek obtížný ke čtení, považuji informace v něm uvedené za vhodné
doplnění, ale zejména ověření si informací i ze zahraničního zdroje.
3. Dentální hygiena – Kateřina Procházková: Péče o dětský chrup [online]. ©2009 [cit. 2013-01-
05]. Dostupné z: http://www.dentalnihygiena.wz.cz/pece_deti.html
Hodnocení zdroje: Článek je stručným úvodem do problematiky a shrnutím základních faktů.
Slouží zejména jako základní osnova pro moji práci. Autorkou článku je dentální hygienistka,
informace v něm uvedené tedy považuji za relevantní. Uveřejněné informace jsou staré
pouze tři roky, jsou tedy stále aktuální.