Prezentace využitá při přednášce v rámci kurzu Role knihoven a informačních institucí v informační společnosti (Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 18. 1. 2013).
Přehled vybraných zdrojů týkajících se svobodného softwaru (Linda Jansová, ÚI...
Záležitosti elektronického publikování a současné metody vědecké komunikace
1. Záležitosti elektronického
publikování a současné metody
vědecké komunikace
Linda Jansová (linda.jansova@vscht.cz)
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
(http://www.vscht.cz/)
Kurz Role knihoven a informačních institucí v informační
společnosti
Praha, 18. 1. 2013
2. Co je elektronické publikování?
● Vydávání a šíření dokumentů elektronickými prostředky, a to
buď offline (zejména na optických discích) anebo online
v prostředí počítačových sítí.
● Produktem elektronického publikování je elektronický
dokument (elektronická kniha, elektronické periodikum,
databáze apod.).
● Výhoda elektronického publikování oproti publikování
v tištěné podobě spočívá především v neexistenci
prostorových a časových bariér a v úspoře financí na
vydávání dokumentů.
Zdroj: TDKIV (http://aleph.nkp.cz/cze/ktd), heslo elektronické
publikování
3. Elektronický, digitální, online...
● elektronický = digitální + analogový (způsob
zaznamenání dat)
● podrobnější přehled – např. heslo Digital ve
Wikipedii: http://en.wikipedia.org/wiki/Digital
● v praxi v našem oboru a v oborech příbuzných
často užíváno synonymicky (elektronický =
digitální)
● online a offline – forma zpřístupnění
● born-digital (vznik v digitální podobě)
a digitalizovaný – způsob vzniku
4. Dokument, informační objekt
● digitální dokument má řadu jiných vlastností než
klasický či tradiční (papírový) dokument, např.:
– kopie nemají oproti originálu zhoršenou kvalitu
– ne vždy jsou zřejmé hranice dokumentu (odkazy na
jiné uzly sítě)
● úvahy o (ne)vhodnosti užívání termínu dokument
(změna obsahu a rozsahu pojmu)
● pro inspiraci: příspěvek J. Schwarze
o nedokumentových informačních pramenech
a informačních objektech:
http://www.ikaros.cz/node/402
5. Komunikace vědeckých informací
● novověk – dopisy mezi vědci
● 60. léta 17. století – první vědecké časopisy (Journal de
Sçavants a Philosophical Transactions)
– projekt Trailblazing (The Royal Society):
http://trailblazing.royalsociety.org/
● rozvoj vědy a techniky, výraznější specializace, vznik
mnoha časopisů
● informační (dokumentová) exploze
● (oborové) referátové časopisy → bibliografické
a abstraktové databáze
6. Formální a neformální komunikace
informací
● dlouhá doba mezi zasláním článku do časopisu
a jeho publikováním → neformální výměna
preprintů, separátů apod. (návrat k novověkým
kořenům?) → různé návrhy na centralizaci výměny
(např. J. D. Bernal)
● vznik neviditelných univerzit (invisible colleges)
● setkávání na konferencích, kongresech a dalších
odborných akcích
● vznik tzv. megačasopisů (mega journals)
s otevřeným přístupem (např. PLoS One)
7. Změny s příchodem elektronického
publikování
● časopisy vycházejí často hybridně (tištěně
a elektronicky), nebo pouze elektronicky (online,
dostupné za úplatu či zdarma, rovněž forma tzv.
otevřeného přístupu)
● celý proces od vzniku článku ve formě rukopisu
(přes proces recenzování) až po publikaci může
probíhat elektronicky
● možnost rychlé výměny informací, publikování
nejenom textů a obrázků, ale např. také datových
sad (formou příloh)
10. E-printové archivy
● arXiv.org:
– http://arxiv.org/
● E-LIS:
– http://eprints.rclis.org/
● Nature Precedings (od dubna 2013 již nepřijímá
příspěvky):
– http://precedings.nature.com/
11. Výstupy digitalizačních projektů
● Manuscriptorium:
– http://manuscriptorium.com/
● Kramerius – Národní knihovna ČR:
– http://kramerius.nkp.cz/
● digitální knihovna Městské knihovny v Praze:
– http://e-knihovna.cz/
● Google Books:
– http://books.google.cz/
12. Identifikace autorů
● ORCID (Open Researcher and Contributor ID,
http://about.orcid.org/) - komunitní projekt
● Researcher ID (http://www.researcherid.com/) -
firma Thomson Reuters
● v prostředí knihoven (knihovních katalogů) tzv.
autoritní záznamy:
– např. autoritní databáze Národní knihovny ČR (
http://aleph.nkp.cz/cze/aut) či Kongresové knihovny
ve Washingtonu (http://authorities.loc.gov/)
– érojekt VIAF (Virtual International Authority File,
http://viaf.org/)
13. Otevřený přístup
● Berlínská deklarace:
– text na webu Společnosti Maxe Plancka
● projekt SHERPA/RoMEO:
– http://www.sherpa.ac.uk/romeo/
14. Další zdroje
● Open Archives:
– http://www.openarchives.org/Register/BrowseSites
● Directory of Open Access Journals:
– http://www.doaj.org/
● Registry of Open Access Repositories:
– http://roar.eprints.org/
15. Zákulisí aneb redakční a publikační
systémy
● software pro tvorbu, vkládání, správu a zpřístupňování
obsahu
● příklady:
– elektronický časopis Ikaros (http://www.ikaros.cz/)
využívá systém Drupal (http://drupal.org/)
– elektronický časopis First Monday
(http://www.firstmonday.org/) využívá Open
Journals Systems (http://pkp.sfu.ca/?q=ojs)
16. Recenzní řízení
● systém ScholarOne (http://scholarone.com/) -
firma Thomson Reuters
● otevřené recenzní řízení
(http://en.wikipedia.org/wiki/Open_peer_review)
● příklad komentářů uživatelů (čtenářů):
http://dx.doi.org/10.1371/journal.pone.0053285
17. Článek budoucnosti?
● příklad:
– http://www.cell.com/abstract/S0092-8674%2811%2900303-5
● článek D. Shottona o sémantickém
publikování:
– http://dx.doi.org/10.1371/journal.pcbi.1000361
● již v současnosti se uplatňuje měření
využívanosti článků
– příklad:
http://dx.doi.org/10.1371/journal.pone.0046040
18. Měnící se role knihoven
● knihovna jako poskytovatel přístupu k internetu
● knihovna jako předplatitel komerčně dostupných
elektronických informačních zdrojů (databází)
● knihovna jako propagátor elektronického obsahu
● knihovna jako propagátor principu otevřeného
přístupu
● knihovna jako vydavatel
● ...