Záve

1. INFORMAČNÍ ARCHITEKTURA NA INTERNETU
Autor: Vítězslav Rathouz
Výběr tématu
Jakožto student 2. ročníku si začínám uvědomovat, že moje zájmy a pozornost by se
měla začít ubírat konkrétnějším směrem. A to z důvodu, že se blíží bakalářská práce a také
ukončení stupně studia a pokud nebudu pokračovat, tak hledání uplatnění na trhu práce.
Zajímavou oblastí, která není daleko od mých dosavadních zájmů, jsem shledal zrovna
informační architekturu, což je oblastí zájmů v poslední době právě u informačních a
knihovnických specialistů. Neboť je internet fenoménem dnešní doby a informace se šíří
hlavně díky jemu, je internet hlavní oblastí uplatnění informační architektury.

2. ÚVOD
Rozvoj komunikačních technologií a tím doprovázená tzv. „informační tsunami“
dopomohla ke vzniku a rozšíření nové disciplíny, která se nazývá informační architektura.
Od počátku internetu přes obrazovky počítačů proudí k uživatelům stále více informací a to
jak tyto informace přijmou, pochopí a dokáží se v nich zorientovat na úrovni konkrétních
internetových stránek, je záležitostí způsobu prezentace těchto informací. Jak informace
strukturovat a organizovat, aby tyto informační prostory byly uživatelsky co nejpřívětivější,
má za úkol právě tento obor.

3. Vytvoření pojmu
Termín informační architektura vymyslel architekt Richard Saul Wurman v roce 1975
pro popsání potřeby transformace dat do takové formy, ve které budou srozumitelné a
využitelné pro uživatele. Tato myšlenka není úplně původní, ale je to poprvé, co byly již
existující činnosti a termíny sjednoceny pod dnes už známý pojem IA. 1 O svém výmyslu řekl:
„Když mě roku 1975 poprvé napadl termín informační architekt, a organizoval jsem
konferenci, rozhodl jsem se dát této akci podnázev Architektura informací. Nazval jsem se
informačním architektem – zdálo se mi, že jestliže existuje obrovské množství informací a
nikdo je neumí správně uchopit, bude dobré, když tímto přístupem podnítím nová řešení.
Myslel jsem, že se tento výraz uchytí a zakrátko vznikne něco, jako nový obor. Nestalo se
tak.“2
Jeho vizí bylo zřejmě nepovšimnuto z toho důvodu, že v době kdy termín vymyslel,
bylo pole využitelnosti informační architektury úzké, protože komunikační technologie, jako
je například internet, a různé informační systémy ještě neexistovaly nebo nebyly tolik
rozšířené.
1
DILLON, A. a TURNBULL. D. Informationarchitecture. EncyclopediaofLibrary and Information Science.
2
MAKULOVÁ, Soňa. Návrh metodológie na tvorbu používateľskyprívetivých, prístupných a nájditeľných
webových sídiel. [Online].

4. Co je informační architektura
Pojem informační architektura je nová a široká disciplína, která se dá popsat z různých
pohledů mnoha způsoby. Tato práce je zaměřena na IA ve vztahu k internetu a v tomto
případě se termín nejčastěji vztahuje pro nástroje a metody webového designu.
Tohoto směru informační architektury je stále více využíváno a jeho známost neustále
roste. Důvodem je samozřejmě to, že webových stránek vzniká stále víc a také to, že nejsou
takové, jaké bývaly v době jejich začátků. Ve většině případů to nejsou už jen statické webové
stránky s minimem obsahu a pár hypertextovými odkazy. Webové stránky se stále vyvíjejí a
nabízejí nové možnosti využití. Jako příklad si můžeme uvézt trend této doby – internetové
obchody, kterých také stále přibývá. Na tomto příkladu můžeme vidět tento posun od
jednoduchých stránek, které měly prostý účel, jako bylo například předat základní informace
o firmě – kontakt, zaměření atd., k stránkám obsáhlým. Jsou to rozsáhlé sítě dokumentů, se
spoustou nástrojů a odkazů. V takovém množství dat bez pravidel, jak by měly být
uspořádány, strukturovány a prezentovány, by bylo zákazníky velmi obtížné nalézt to, co
chtějí, nebo to co by si byli ochotni koupit. A právě informační architektura přináší metody,
pravidla a nástroje, aby se uživatelé vyznali v množství informací, dokázali se tam intuitivně
pohybovat, našli relevantní informace a tím pádem aby návštěva dané stránky uspokojila
jejich potřeby, na stránku se vraceli a webová stránka tak plnila svůj účel co nejefektivněji.
V případě internetového obchodu co nejvíce spokojených zákazníků.
IA podle P. Morvilla a L. Rosenfelda
Louis Morville a Peter Rosenfeld nás do problematiky informační architektury v úvodu své
knihy3 přivádí názorným příkladem, kde porovnávají IA se stavbami. Kupříkladu rušná
kavárna s podlahou z tvrdého dřeva a velkými okny směřujícími na hlavní ulici poskytuje
ideální místo pro rychlé setkání u snídaně. Každá z budov slouží svému účelu unikátně.
Architektura, design, konstrukce, nábytek a lokace hrají přední roli v utváření celkového
dojmu. Všechny tyto aspekty musí spolupracovat. Proč je tato oblast srovnávána právě
s budovami? Neboť architektonická analogie je nástrojem, kterým se dá názorně představit
komplexnost a multidimenzionální prostředí informačních prostorů. Na základě podobnosti
těchto dvou disciplín můžeme popsat problémy mnoha webových stránek. Některé se dají
přirovnat ke stavbám například s rovnou střechou, která prosakuje, kuchyň bez kuchyňské
linky nebo letiště, podobné bludišti, se zavádějícími směrovkami.
3
MORVILLE, Peter a Louis ROSENFELD. InformationArchitecturefortheWorldWide Web, s 3-4.

5. ZÁVĚR
Není pochyb o tom, že je nyní tento obor velmi využitelný a potřebný a jistě bude
i v budoucnu. Navzdory tomu informační architektura ještě stále není příliš rozšířeným
oborem. Mnoho tvůrců webů při tvorbě stránky spoléhá na své zkušenosti a názory, jak by
to mělo být nejlepší. V mnoha případech však nemají potřebné znalosti a webové stránky pak
mají mnohé nedostatky, které by profesionál z oblasti informační architektury spatřoval. Je
tedy potřebné rozšiřovat znalost této disciplíny a to například otevíráním studijních programů
nebo předmětů s tímto zaměřením. Po tom, co se IA rozšíří, budou mít jistě informační
architekti spoustu uplatnění, protože webových stránek je stále více a jsou čím dál obsáhlejší a
také lidé budou mít povědomí o tom, jaké přínosy informační architektura pro jejich webovou
stránku má.

6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
1. DILLON, A. a TURNBULL. D. Informationarchitecture. EncyclopediaofLibrary and
Information Science.United Statesof America: Marcel Dekker, 2005. Dostupné z:
http://arizona.openrepository.com/arizona/handle/10150/105971
a. Článek z velmi odborné publikace
b. Psán erudovanými autory
c. Obsahuje kvalitní informace
d. Dostatečně obsáhlý
e. Přesné informace
2. MAKULOVÁ, Soňa. Návrh metodológie na tvorbu používateľskyprívetivých,
prístupných a nájditeľných webových sídiel. [Online]. Brno, 29. 10. 2009. Dostupné z:
https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2009/VIKBB30/um/Makulova_pristupnost.pd
f
a. Erudovaný autor
b. Poměrně aktuální zdroj
c. Zajímavé informace
d. Informace byly přednášeny na MUNI
e. Je zaštítěn významnou institucí
3. MORVILLE, Peter a Louis ROSENFELD. InformationArchitecturefortheWorldWide Web.
3rdedition. United Statesof America: O'Reilly Media, 2006. 505 s. ISBN 978-0-596-
52734-1.
a. Publikace má velmi dobrou pověst
b. Považována za „bibli“ informační architektury
c. Velmi erudovaní autoři
d. Objektivní informace
e. Velmi přesné informace
f. Hloubka i šíře pokrytí problematiky je velmi dobrá