2. Obsah
Prioritní témata:
1. Směrnice o průmyslových emisích – IED, CLP a REACH - revize
2. Odpověď EU na Inflation Reduction Act
3. CBAM - implementace
4. Problematika zastropování cen energií v rámci dočasného krizového rámce
5. Výroba průmyslových hnojiv v EU – antidumping
6. Vyhláška o palivech
Samostatné téma na příští jednání vysoké pracovní skupiny:
1. Chemical Industry – Transition Pathway
Informativní sdělení:
1. RED II resp. pak RED III výroba energií/výrobků z OZE
2. Chemická recyklace
3. Logistika
4. Aktivity SCHP ČR v rámci českého předsednictví radě EU
5. Propagace chemie
2
4. 1. Revize Směrnice o průmyslových emisích – IED
Obavy průmyslu ohledně změní revize čl. 15 (3) – povolovací procesy a
možnost instalovat „horší“ limity BAT pouze na výjimky. Dle našeho
názoru je současný systém dobře nastavený a takto radikální změna,
postavená na výjimkách, výrazně snižuje stabilitu investičního prostředí a
nemůže vést ke zvýšení motivace investorů k instalaci jiných technologií
než těch, které jsou nejvhodnější pro jejich výrobní programy a stávající
technologie.
Obecně požadujeme prosazování striktnějšího oddělování IED, EU ETS a
REACH – dle našeho názoru IED výrazně zasahuje do oblastí EU ETS a
REACH.
Doporučujeme zavést debatu ohledně nastavení obsahu transformačních
plánů v revizi IED a nakládání s nimi a zveřejňování jejich obsahu –
obáváme se, že transformační plány budou pro podniky závazné a budou
je nutit ke zveřejňování citlivých informací. Díky nejasným okolnostem v
budoucnu je požadavek po detailním plánu transformace problematický –
viz např. dokument Transition Pathway for the Chemical Industry str. 30 –
energetická náročnost přechodu průmyslu. 4
5. 1. Stanovisko SCHP ČR
k revizi nařízení REACH
Je nutné zohlednit současnou situaci firem, které řeší energetickou krizi a
přerušení dodavatelských řetězců. Chemická strategie byla vydána v říjnu
2020, kdy asi nikdo současnou krizovou situaci nečekal.
SCHP ČR odmítá zásadní změny nařízení REACH s vysokým dopadem na
chemický průmysl.
Návrh na rozšíření obecného přístupu k řízení rizik nepovede k
transparentnosti a právní jistotě, je potřeba jeho zhodnocení z hlediska
dopadu na celé dodavatelské řetězce.
Reforma povolování/omezování musí zvýšit transparentnost a
předvídatelnost, snížit finanční a administrativní a náklady.
SCHP ČR nepodporuje registraci některých polymerů především kvůli
náročnosti a nákladům pro průmysl, omezenému pozitivního dopadu na
ochranu lidského zdraví a životního prostředí a nedostatku testovacích
metod.
SCHP ČR nepodporuje koncept zásadního použití látek, který by byl v praxi
těžko realizovatelný.
SCHP ČR nesouhlasí se zavedením faktoru hodnocení směsi (MAF) pro
látky. Působení směsí látek je řešeno legislativou v oblasti pracovního
prostředí. 5
6. 1. Stanovisko SCHP ČR
k revizi nařízení CLP
SCHP ČR nesouhlasí se zavedením nových tříd nebezpečnosti (ED pro
zdraví a životní prostředí, PBT, PMT,…) do nařízení CLP před jejich
případným zavedením do systému UN GHS a s formou nařízení- nařízení
Komise v přenesené pravomoci.
SCHP ČR žádá MŽP o připojení k vyslovení námitky proti tomuto nařízení
Komise v přenesené pravomoci za ČR, které podle našich informací
provede několik členských států.
SCHP ČR podporuje navrhované změny v jednotlivých ustanoveních a
přílohách nařízení CLP jako příležitost k modernizaci označování obalů -
např. využívání digitálních štítků, méně informací na štítku.
SCHP ČR podporuje návrh nových pravidel pro tzv. online tržiště, kdy
bude požadována osoba se sídlem v EU zodpovědná za tento prodej a
tím dojde k vymahatelnosti předpisů EU týkajících se chemické
bezpečnosti u zboží prodávaného online.
SCHP ČR podporuje úpravu pravidel pro oznamování informací o
některých směsích do PCN portálu v ECHA, která vyjasní současnou
situaci při oznamování.
6
7. 2. Inflation Reduction Act
SCHP ČR navrhuje zavést dialog s MPO ohledně stanoviska ČR k odpovědi
EU na Inflation Reduction Act.
Dle našeho názoru je USA program podpor závažným ohrožením
konkurence-schopnosti průmyslu v EU a z hlediska časovosti i povahy
podpor v USA nebude možné EU trh ochránit před dovozy ze zahraničí ani
nástroji jako je například CBAM.
Upozorňujeme, že přístup USA se nese v duchu daňových úlev na
dekarbonizaci, ale též uhlíkové neutrality, např. z hlediska využíti CCU a
nízkouhlíkových technologií.
USA má navíc značnou devizu ucelenějšího trhu s energiemi, pracovní síly
a obecně infrastruktury.
Je tedy potřeba adekvátně odpovědět, avšak tak, aby nedošlo k posílení
inflace a dále, aby podmínky byly pro všechny členské státy shodné (viz
např. nepřijatelná nerovnost v případě Inovačního fondu).
Odpověď EU na Inflation Reduction Act – nové téma – zde.
.7
8. 3. CBAM - implementace
Vnímáme schválení CBAM i skutečnost, že bude docházet k postupnému
snižování bezplatné alokace pro zařízení v EU ETS a v rámci plánovaného
EU ETS II nově zahrnutí i spalovacích zařízení – podnikové kotelny pod 20
MW instalovaného příkonu.
Obsah CBAM je dle našeho názoru spíše rámcového charakteru, přestože
některé technické věci (např. určování emisní stopy výrobků, které
nedeklarují emisní stopu) chápeme spíše negativně – dle našeho názoru je
potřeba emisní stopu dovozových výrobků znát a důkladně prověřovat.
Máme tedy obavy zejména ze způsobu praktické implementace a kontroly
dovozových výrobků a v souvislosti s EU ETS i s konkurenceschopností
výrobků v EU jak na zahraničních trzích, tak na trzích EU.
Žádáme tedy o bližší zapojení SCHP ČR a partnerských svazů (Ocelářská
unie a Svaz výrobců cementu a vápna), jakožto zástupců výrobců dotčených
odvětví, do implantace CBAM do ČR právního řádu a praxe.
.8
9. SCHP ČR uplatnil připomínky k novelizaci nařízení vlády, kterým se mění
nařízení vlády č. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v
mimořádné tržní situaci, ve znění pozdějších předpisů (DKR).
Požadujeme snížení maximální ceny elektřiny na 3100 Kč/MWh a maximální
ceny plynu na 1700 Kč/MWh. Tyto částky odpovídají cenám platným v
Německu. Důvodem tohoto požadavku je jednak provázanost české
ekonomiky s německou a též skutečnost, že tržní ceny obou komodit jsou
dnes nejen pod vládou navrhovanými limity, ale i na hranici limitů platných
v Německu. Zachování limitů na úrovni navrhovaných vládou se tak mine
účinkem a nepomůže zajistit udržení konkurenceschopnosti českého
průmyslu. Naopak vyvolá dojem posílení státního rozpočtu (nikoliv pomoci) na
úkor podniků a obyvatel, kteří si zafixovali cenu na stropu.
Nárůst nákladů na energie vybraných členů SCHP ČR v roce 2021 činil 7,9
mld. Kč oproti roku 2020 a nárůst nákladů na energie v roce 2022 činil 7,8
mld. Kč oproti roku 2021.
Požadujeme rozšířit podporované energie o zastropování ceny tepla. V
případě páry navrhujeme cenu 300 Kč/GJ, v případě teplé vody 270 Kč/GJ.
9
4. Zastropování cen energií pro velké podniky
10. 5. Výroba průmyslových
hnojiv v EU - antidumping
Viz samostatná prezentace:
1. Proč jsou současná antidumpingová opatření nedostatečná?
2. Proč je současná situace v EU nadále bez celní ochrany evropského
trhu neudržitelná?
Neměli bychom dovolit, aby byla EU z pohledu dostupnosti minerálních
hnojiv závislá na okolním světě!
Je zcela nepřípustné, aby jakékoliv snahy oficiálních představitelů EU
podporovali dovoz minerálních hnojiv ze zemí, kde lze předpokládat
dumpingové ceny!
Je nutné nastavit „feasible rules“ v prostoru EU, abychom zajistili
dlouhodobou a stabilní produkci potravin v Evropě bez jakýchkoliv
závislostí!
10
11. 6. Vyhláška o palivech
MŽP přislíbilo do konce ledna 2023 vypustit znovu do MPŘ
vyhlášku o palivech – dosud jsme nezaznamenali.
Přestože se předpis nazývá vyhláškou o palivech (poslední verze,
kterou jsme měli možnost vidět), jiná, než pevná skupenství v něm
chybí.
Pro chemický průmysl se jedná o nezbytnou legislativu, protože
hodlá nakládat s odpady v rámci termochemického zpracování
odpadů.
Například pro teplárenský sektor je zase důležitá přinejmenším část o
kapalných palivech, jelikož některé teplárny v minulém roce provedly
úpravy svých zařízení, aby mohly spalovat kapalná paliva (mazuty
apod.) a vyhnuly se drahému zemnímu plynu.
Žádáme, aby vyhláška o palivech byla vypuštěna do MPŘ jako
„vyhláška o tuhých palivech“ (či podobně) a aby byly
neprodleně zahájeny práce na paralelních vyhláškách k plynným
palivům a kapalným palivům – SCHP ČR již tyto vyhlášky interně
diskutuje a je připraven na spolupráci při přípravě těchto vyhlášek. 11
13. Transition Pathway for Chemical Industry
Dne 27. ledna 2023 zveřejnila Evropská komise dokument „Přechodová cesta pro
chemický průmysl“, viz:
https://single-market-economy.ec.europa.eu/sectors/chemicals/transition-pathway_en .
Vydání tohoto dokumentu je pro evropský chemický průmysl významným a
dlouho očekávaným milníkem.
Jedná se o klíčový pilíř Zelené dohody pro Evropu, který obsahuje
specializovaný plán pro chemický sektor na cestě k zelenému a digitálnímu
přechodu do roku 2050. Dokument uvádí přehled činností, které musí provést
instituce EU, členské státy a chemický průmysl k dosažení tohoto cíle. Plán na
podporu transformace chemického sektoru EU byl připraven s klíčovými
zástupci chemického průmyslu, nevládními organizacemi a dalšími
zainteresovanými stranami. Obsahuje seznam téměř 200 konkrétních akcí
seskupených do 26 témat, které mají být provedeny zúčastněnými aktéry v
dohodnutém časovém rámci.
Dokument se stává pro chemického průmyslu EU plánem k dosažení cílů Zelené
dohody pro Evropu, viz též web Cefic: https://news.cefic.org/article/a-milestone-
moment-for-the-european-chemicals-industry-the-eu-chemical-industry-transition-
pathway-helps-define-the-sectors-path-to-2050 .
13
15. Doporučujeme upřít plnou pozornost na obsah delegovaných aktů k RED
II, které upravuji otázky výroby zeleného vodíku, obecně výrobu
udržitelných výrobků a nakládání s obnovitelnou energií, zejména princip
adicionality a podporu instalace OZE.
Dle našeho názoru je ČR v tomto případě velmi znevýhodněna díky definici
nabídkových zón a možnostem k instalaci OZE.
Pokud má ČR plnit cíle stanovené v RED III, neumíme si pod podmínkami
těchto aktů představit realizaci cílů – ČR průmysl musí mít zajištěn přístup
k obnovitelné a nízkouhlíkové energii za konkurenceschopných podmínek,
jinak není možno realizovat dekarbonizaci.
Cíle RED III jsou v konfliktu s cíli recyklace (chemická recyklace je schopna
zajistit oba cíle – důležité podporovat chemickou recyklaci).
I proto opětovně žádáme o zvážení či prosazování výjímek v pojetí CCU pro
ČR prostředí.
15
1. Stav delegovaných aktů pro
RED II resp. pak RED III výroba energií/výrobků z OZE
16. 2. Chemická recyklace
Co lze očekávat?
Zvyšování povinných požadavků EU na míru recyklace plastů a na
recyklovaný obsah ve výrobcích.
Zvyšující se provázanost s chemickou legislativou (REACH, CLP).
Současný stav
+ Chemická recyklace (ChR) je zakotvena v zákoně o odpadech (č. 541/2020).
- Chybí prováděcí předpisy (metodika).
- Zdlouhavost a komplikovanost povolování provozu jednotek pro ChR.
- Nečinnost Pracovní skupiny pro ChR MŽP.
Současné aktivity
Snaha o vytvoření Akčního plánu ChR.
Workshopy v PS PČR pod záštitou poslankyně Peštové (6. 6., 14.11. a 23. 1.).
Spolupráce v rámci Issue Teamu Cefic pro ChR.
Aktivity a konference ČTP Plasty.
16
17. 2. Chemická recyklace
Co dál?
Zakotvení hmotové bilance s volnou alokací pro výpočet míry recyklace a
recyklovaného obsahu.
Jde o nutnou podmínku pro plnění cílů EU při (nezbytném) zapojení stávajících
infrastruktur pro zpracování produktů ChR.
Upřesnění výpočtů míry recyklace a recyklovaného obsahu
(výpočtové body, způsob odpočtu ztrát, případného energetického využití a
produktů s alternativním využitím apod.).
Podpora pro VaVaI, pilotní projekty a investice v dostatečné výši.
Vytvoření jasných podmínek pro fungující „trh“ s odpady a produkty chemické
recyklace.
Připravenost místní správy k akceptaci nových technologií (součinnost při
sběru odpadů, povolovací řízení apod.)
Jasná definice kategorií vstupů a výstupů, které jsou v souladu s hierarchií
nakládání s odpady.
Jasné podmínky přechodu odpad/produkt a požadavky na soulad s chemickou
legislativou (REACH, CLP).
17
18. 3. Specifika logistiky chemického zboží
Chemické podniky jako odesílatelé a příjemci chemických surovin, polotovarů i
hotových výrobků potřebují dlouhodobou stabilitu přepravního zabezpečení.
Vzhledem k investiční a technologické náročnosti skladování, nakládky, vykládky
a zejména speciální přepravní techniky nemohou krátkodobě měnit využití
různých přepravních modů podle momentální situaci na přepravním trhu.
Z velké části se jedná o zboží, které je v přepravním procesu klasifikováno jako
nebezpečné, což ještě mnohdy snižuje flexibilitu náhlých, krátkodobých změn
přepravních módů.
Jakákoliv technologie a její nahrazení je časově náročné nejenom díky
jedinečnosti výroby zařízení nebo dopravního prostředku, ale i dlouhým
národním i mezinárodním schvalovacím procesem.
Vždy se zohledňuje environmentální hledisko dopadu změn přepravního zajištění
jiným přepravním módem, což zahrnuje i celý komplex problematiky případných
provozních a dopravních havárií, včetně jejich prevence.
Vzhledem k výše uvedeným problémům přechodů mezi módy preferují chemické
podniky harmonické rozdělení přepravy dané komodity do různých přepravních
modů a přepravních tras, jakákoliv mono realizace přeprav je velmi nebezpečná,
a to nejen v krizových situacích.
19. 3. Dopravní politika ČR a aktuální problémy
Žádáme Ministerstvo dopravy o zohlednění našich připomínek do připravované novely
Dopravní politiky a při řešení aktuálních dopravních problémů:
vzhledem k jiným komoditám a objektivně omezené flexibilitě změn přechodu mezi
přepravními módy apelujeme na závaznost přijatých řešení a realizačních termínů
při stanovování a aktualizaci středně a dlouhodobých plánů dopravní politiky
přihlédnout na specifika geografické polohy ČR a specifika ekonomických podmínek
tak, aby základní principy a zásadní kroky nebyly účelově měněny krátkodobými
„nesystémovými“ tlaky v tuzemsku i zahraničí
naplňování závazku EGD převést do roku 2050 ze silnice na železnici / vnitrozemské
dopravní cesty 75 % nákladní dopravy – jak bude reálně a termínově zajištěna
kapacita převodu včetně odpovídající infrastruktury tak, aby chemické podniky ve
svých rozvojových plánech se mohly o tato data závazně opřít
neřešená situaci na železnici ve směru západní Evropa (přechod Bad Schandau-Dolní
Žleb), kdy chemické podniky reálně ztratily bez možnosti náhrady jiným přepravním
módem cca 10–20 % obchodů v tomto směru, tento propad je absolutní a
při současné kumulaci dalších problémů destabilizuje zásadním způsobem trh
chemických komodit v neprospěch českých subjektů
– částečné i úplné uzavírky jsou na této trase plánovány i pro rok 2023 (11.12.2022-18.2.2023, 3.6-4.6, 4.6.-26.10.,
3.7.-25.7., 17.10.-27.10., 27.10-9.12., 28.11.-29.11.), což dále bude omezovat a znevýhodňovat české chemické
společnosti.
20. 4. Aktivity SCHP ČR
v rámci českého předsednictví Radě EU
Aktivity během předsednictví byly komplikované díky dopadům války na
Ukrajině a též změnou politické reprezentace v ČR. První část předsednictví
jsme spolupracovali s MPO ohledně příprav podkladů pro zvláštní Rady
energetických ministrů - zde jsme poskytovali podněty k problematice ze
strany průmyslu s ohledem na ceny plynu a energií.
Dále probíhala legislativní jednání o fit for 55 – řešili jsme formulaci
pozměňovací návrhů a jejich prosazování v EU parlamentu a EU Radě.
Zejména jsme se zaměřili na oblasti EU ETS, CBAM, RED III, IED, EED.
Proběhlo několik aktivních vysvětlovacích schůzek přímo v Bruselu
s odpovědnými zástupci EU parlamentu a přidělenými zástupci na stálém
zastoupení ČR. Zpracovávali jsme hlasovací doporučení a distribuovali je na
CZ MEPs. Dále jsme poskytovali pravidelná stanoviska na jednotlivé dotazy
od CEFIC, zprostředkování jednání CEFIC se zástupci stálého zastoupení ČR
a provedli několik online jednání ohledně stavu jednání o legislativě.
V spolupráci s CZ MEPs jsme iniciovali aktivity v EU Parlamentu ohledně
ceny plynu, zejména ve spojitosti s negativním dopady na chemickou výrobu
a dostupnost hnojiv v EU.
20
21. Samostatná jednání:
Setkání významných Čechů v Bruselu – jednání s D.
Charanzovou a velvyslankyní Hrdou – hlavním tématem byly
společné nákupy plynu EU a ochrana trhu s chemickými látkami
proti dovozu ze zemí mimo EU.
Konference stálé zastoupení na téma reflexe EU legislativy
v oblasti redukce hnojiv, pesticidů a regulace látek
v potravinách.
Konference EU Parlament CZ MEP – budoucnost zemědělství
v EU, dopady Green Deal na dostupnost hnojiv v EU.
Konference Farm Europe – workshop k financování zelené
tranzice v oblasti zemědělství a obnovitelných zdrojů.
Konference Decarb2022 „Dekarbonizace energeticky náročných
odvětví – v Praze (viz www.decarb2022.eu ) 21
4. Aktivity SCHP ČR
v rámci českého předsednictví Radě EU
22. 5. Propagace Chemie
a podpora vzdělávání
11. ročník celostátní soutěže Hledáme nejlepšího Mladého chemika ČR
posunul laťku zájmu o soutěž na nejvyšší úroveň za 11 let. Během školních
kol, která probíhala od září do konce listopadu 2022, se soutěže zúčastnilo
21 913 žáků ze 747 ZŠ. V tuto chvíli jsou za námi krajská kola, která
absolvovalo 1 780 soutěžících. Následovat budou regionální finále, z nichž
vzejde čtyřicítka celostátních finalistů, které se bude konat 13.6.2023 na
FChT Univerzity Pardubice, a rádi opět mezi hosty uvítáme zástupce MPO.
Konference učitelů 18.1.2023 – „Učme chemii atraktivně“ (odměnu 25-50 tis.
Kč získalo 11 učitelů základních škol za své projekty, které pak byli
představeny na konferenci a umístěny na YouTube). Projekty ukázaly, že i
chemie se dá učit atraktivně a zajímavým způsobem, a motivovat tak žáky základních škol
k poznávání přírody a věcí, které je obklopují, a zároveň jim „dokázat“, že bez chemie se
zkrátka neobejdeme. Záznam z konference si můžete pustit ZDE:
https://youtu.be/Q0WpgWRlAQc (stránka má již 200+46 shlédnutí).
Kampaň Chemie pomáhá – 3 vlny („bez chemie to nepůjde“) – bylo
publikováno celkem 20 témat (14 v prvních 2 vlnách – viz publikace k 30.
výročí založení SCHP ČR.
22
24. Revize nařízení CLP
„Balíček“ revize nařízení CLP obsahuje:
nařízení Komise v přenesené pravomoci (delegovaný akt) zavádí nové
třídy nebezpečnosti: ED pro lidské zdraví a životní prostředí, PBT, vPvB,
PMT, vPvM do přílohy I. Přijetí Komisí dne 19.12.2022, Rada EU a EP mají
2 měsíce na přezkum a případné podání námitek vůči tomuto nařízení.
návrh nařízení EP a Rady EU obsahuje změny ustanovení a příloh I, II a
VIII nařízení. Po přijetí Komisí dne 19.12.2022 projednání řádnou
legislativní procedurou v EP a Radě EU. Veřejná konzultace Komise k
návrhu do 21. 3. 2023.
Výsledek veřejné konzultace k návrhu delegovaného aktu z října 2022 –
nesouhlas zástupců průmyslu se zařazením nových tříd nebezpečnosti do
nařízení CLP před zařazením do systému UN GHS, metodický pokyn,
zavedení metod nového přístupu (NAM).
Hlavní navržené změny: pravidla pro klasifikaci vícesložkových látek, odhad
akutní toxicity, odchylky od některých pravidel pro označování, označování
malých obalů, digitální označování, aktualizace obsahu štítků, pravidla
formátování pro štítky, oznamování směsí, návrhy harmonizované
klasifikace a označování, seznam klasifikací a označování, online prodej,
přenesená působnost, přizpůsobení delegovanému aktu s novými třídami
nebezpečnosti.
24
25. Revize nařízení REACH
Došlo k posunutí termínu přípravy návrhu na 4. čtvrtletí 2023 – původní termín
byl do konce roku 2022.
Samostatná nařízení o ECHA a OSOA a legislativní iniciativa ke zlepšení přístupu
k údajům o látkách, dostupnosti, sdílení a opětovnému použití.
Výbor pro kontrolu regulace (RSB) posoudil počáteční hodnocení dopadů revize
a s výhradou je přijal, finalizace na základě komentářů RSB. Očekávané náklady
spojené se zavedením revize pro sektor chemie se odhadují podle RSB na 34 mld
EUR/rok.
Jednání zástupců průmyslu s komisařem pro životní prostředí Sinkevičiusem
dne 18. 11. 2022. Zástupci průmyslu jednají se zástupci DG GROW a DG ENVI,
snaha o „konkurenceschopný REACH“, hlavní témata: GRA, reforma
povolování/omezování, polymery, zásadní použití, MAF.
Diskuze k tématu vymáhání ve fóru ECHA- kontroly na hranicích, zaměření na
„free riders“,…
Plán omezování podle Strategie udržitelnosti z 25. 4. 2022 .
Zatím nebyla dosažena shoda na vytvoření kritérií a pokynů pro „zásadní použití“
nejškodlivějších látek (termín rok 2022).
Připravujeme konferenci na SZ ČR v Bruselu na 28. 3. 2023 za účasti MŽP.
25
26. Chemická recyklace
26
Basic Principles for CR Implementing Methodology
Processing of Waste Production of Final Products
Eligible
Category
of Waste
Recycling Technologies
(Action/Permitted methods (R, D))
Eligible
Category
of Product
Feed-
stock
Chemical Technologies
(Coprocessing)
Category
of Product
00 00 00 Pyrolysis with a product intended for
material use (5.19.0/R3a, R4a, R5a, R5g)
Plasma with a product intended for
material use (5.20.0/R3a, R3h, R4a, R5a,
R5g)
Dissolution with products usable as
the original raw material (5.21.0/R3a)
0000 00 00 A (fossil)
Purification,
Steam Cracking…,
Polymerization…
0000 00 00
… … … …
15.01.02 2705 xx xx C 3901 xx xx
20 01 39 2706 xx xx D 3902 xx xx
… … … …
99 99 99 9999 99 99 Z 9999 99 99
Waste Legislation End of Waste REACH Legislation
Calc. Point? Conversion Factor Calc. Point? Conversion Factor
Recycling Rate
Mass Balance – Free Attribution / Credit Transfer
Recycled Content
Mass Balance – Free Attribution / Credit Transfer
C l o s e d L o o p
Eligible Category of Waste: e. g. 15 01 02 Plastics packaging, 20 01 39 Plastics from Municipal Waste
Category of Product: Customs tariff, e. g. 3901 xx xx (PE), 3902 xx xx (PP)
Recycling Technologies: CZ Act No. 541/2020 Coll. Waste Act, Annex 2 Catalog of activities
Device type (name of technology / activity) Action Permitted methods (R, D)
pyrolysis with a product intended for material use 5.19.0 R3a, R4a, R5a, R5g
plasma with a product intended for material use 5.20.0 R3a, R3h, R4a, R5a, R5g
dissolution with products usable as the original raw material 5.21.0 R3a
